(1)

Dne 2. února 2001 uložila Rada nařízením č. 230/2001 ( 2 ) (dále jen „prozatímní nařízení“) prozatímní antidumpingová opatření na dovoz některých železných nebo ocelových lan a kabelů (dále jen „SWR“) pocházejících z České republiky, Ruska, Thajska a Turecka (na tři posledně jmenované země se dále odkazuje jako na „dotčené země“). Dne 2. srpna 2001 uložila Rada nařízením (ES) č. 1601/2001 ( 3 ) (dále jen „původní nařízení“) konečná antidumpingová opatření na dovoz SWR. Opatření uložená na dovozy SWR pocházejících z České republiky pozbyla platnosti po rozšíření Evropské unie dne 1. května 2004.

(2)

Dne 26. července 2001 Komise rozhodnutím 2001/602/ES ( 4 ) přijala závazky nabídnuté jedním ruským a jedním thajským vývozcem v souvislosti s antidumpingovými opatřeními uvedenými v 1. bodě odůvodnění.

(3)

Dne 8. listopadu 2005 Rada nařízením (ES) č. 1858/2005 ( 5 ) uložila konečná antidumpingová opatření na dovoz některých ocelových lan a kabelů pocházejících z Čínské lidové republiky, Indie, Jižní Afriky a Ukrajiny (dále jen „souběžné řízení“).

(4)

V roce 2004 obdržela Komise dvě žádosti o částečné prozatímní přezkumy podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení (dále jen „prozatímní přezkumy“). Tyto žádosti, omezené na dumping, byly předloženy společnostmi Open Joint Stock Company Cherepovetsky Staleprokatny Zavod (dále jen „ChSPZ“) a Joint Stock Company Beloretsk Iron & Steel Works (dále jen „BMK“), jež jsou obě vyvážejícími výrobci SWR v Rusku.

(5)

Jak je vysvětleno v oznámení zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie ( 6 ), společnost ChSPZ změnila svůj název na Closed Joint Stock Company Severstal-Metiz (dále jen „SSM“), a to v důsledku fúze se společnostmi Open Joint Stock Company Orlovsky Staleprokatny Zavod (dále jen „OSPAZ“) a Closed Joint Stock Company Severstal-Metiz. Tato změna názvu vešla v platnost dne 1. ledna 2006.

(6)

Podle žadatelů se změnily okolnosti, na jejichž základě byla zavedena opatření, a tyto změny jsou trvalé povahy. Kromě toho oba vyvážející výrobci tvrdili, že stávající úroveň antidumpingových opatření již není k vyrovnání dumpingu nutná.

(7)

Poté, co Komise po konzultaci s poradním výborem stanovila, že existují důkazy dostatečně opodstatňující zahájení dvou prozatímních přezkumů, zahájila tyto přezkumy dne 10. srpna 2004 ( 7 ).

(8)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím ukončení platnosti ( 8 ) obdržela Komise dne 28. dubna 2006 žádost o prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení (byla obdržena společně s žádostí o přezkum podle čl. 11 odst. 2 (dále jen „přezkum před pozbytím platnosti“), o níž se pojednává níže ve 12. až 15. bodě odůvodnění).

(9)

Žádost podal styčný výbor odvětví ocelových lan v EU (dále jen „EWRIS“ nebo „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě přes 50 %, celkové výroby některých železných a ocelových lan a kabelů ve Společenství.

(10)

Prozatímní přezkum, o nějž požádal žadatel, byl omezen na dumping ze strany jediného vyvážejícího výrobce v Turecku (v současnosti zatížen nulovým clem). Podle žadatele již úroveň opatření nedostačuje k vyrovnání účinku dumpingu, který působí újmu.

(11)

Poté, co Komise po konzultaci s poradním výborem stanovila, že existují důkazy dostatečně opodstatňující zahájení prozatímního přezkumu, zahájila tento přezkum dne 3. srpna 2006 ( 9 ).

(12)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím ukončení platnosti obdržela Komise dne 28. dubna 2006 žádost o přezkum před pozbytím platnosti (žádost byla obdržena společně s žádostí o prozatímní přezkum, o níž se pojednává výše v 8. až 11. bodě odůvodnění).

(13)

Žádost podal styčný výbor odvětví ocelových lan v EU (dále jen „EWRIS“ nebo „žadatel“), jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě přes 50 %, celkové výroby některých železných a ocelových lan a kabelů ve Společenství.

(14)

Žádost o přezkum před pozbytím platnosti se týkala všech zemí, na které se v současnosti vztahuje původní nařízení, a její odůvodnění se opíralo o to, že pozbytí platnosti opatření bude mít pravděpodobně za následek přetrvávání nebo obnovení dumpingu a újmy vůči výrobnímu odvětví Společenství.

(15)

Poté, co Komise po konzultaci s poradním výborem stanovila, že existují důkazy dostatečně opodstatňující zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, zahájila tento přezkum dne 3. srpna 2006.

(16)

Komise obdržela žádost o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Tuto žádost, omezenou na dumping, podala společnost Usha Siam Steel Industries Public Company Ltd., vyvážející výrobce SWR v Thajsku.

(17)

Podle žadatele se změnily okolnosti, na jejichž základě byla zavedena opatření, a tyto změny jsou trvalé povahy. Kromě toho vyvážející výrobce uvedl, že stávající úroveň antidumpingových opatření již údajně není k vyrovnání dumpingu nutná.

(18)

Poté, co Komise po konzultaci s poradním výborem stanovila, že existují důkazy dostatečně opodstatňující zahájení prozatímního přezkumu, zahájila tento přezkum dne 22. března 2007 ( 10 ).

(19)

Komise oficiálně podala zprávu vyvážejícím výrobcům, orgánům vyvážejících zemí, dovozcům, výrobcům ve Společenství, uživatelům a žadateli o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a částečných prozatímních přezkumů. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k podání písemných vyjádření a žádostí o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení šetření. Všem stranám, které o slyšení ve stanovené lhůtě požádaly a uvedly, že existují konkrétní důvody, proč by měly být vyslyšeny, bylo slyšení umožněno.

(20)

Vzhledem ke zjevně velkému počtu výrobců ve Společenství bylo uznáno za přiměřené posoudit, zda v rámci přezkumu před pozbytím platnosti bude nutný výběr vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli výrobci ve Společenství požádáni v souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení, aby se přihlásili do 15 dnů od zahájení příslušného přezkumu a poskytli Komisi údaje požadované v oznámení o zahájení přezkumu.

(21)

Po posouzení údajů předložených 17 výrobci ve Společenství byl učiněn závěr, že do vzorku bude vybráno pět společností, především na základě objemu jejich výroby a prodeje během OŠ. Vzorek se skládá z těchto společností:

(22)

Vzhledem ke zjevně velkému počtu dovozců ve Společenství (v žádosti uvedeno 32 dovozců) bylo uznáno za přiměřené posoudit, zda v rámci přezkumu před pozbytím platnosti bude nutný výběr vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli dovozci ve Společenství požádáni v souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení, aby se přihlásili do 15 dnů od zahájení příslušného přezkumu a poskytli Komisi údaje požadované v oznámení o zahájení přezkumu.

(23)

Jelikož se však formou odpovědi na jednoduchý dotazník přihlásil pouze jediný dovozce, bylo rozhodnuto, že v tomto případě nelze výběr vzorku opodstatnit.

(24)

Byly proto zaslány dotazníky všem známým vyvážejícím výrobcům v dotčených zemích, jedinému dovozci, na něhož se odkazuje ve 23. bodě odůvodnění výše, výrobcům ve Společenství zařazeným do vzorku a uživatelům.

(25)

Na dotazník byly obdrženy odpovědi od těchto stran:

(26)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné pro svou analýzu, a vykonala inspekce na místě v prostorách následujících společností:

(27)

Šetření pravděpodobnosti přetrvávání anebo obnovení dumpingu a újmy pro účely přezkumu před pozbytím platnosti pokrývalo období od 1. července 2005 do 30. června 2006 (dále jen „období přezkumného šetření před pozbytím platnosti“ nebo „OPŠPP“). Zkoumání trendů předmětných pro vyhodnocení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy pokrývalo období od 1. ledna 2003 do konce OPŠPP (dále jen „posuzované období“).

(28)

Období šetření pro účely částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení, týkající se dovozů od dvou vyvážejících výrobců v Rusku, pokrývalo období od 1. července 2003 do 30. června 2004 (dále jen „období prozatímního přezkumu pro Rusko“).

(29)

Předmětné období šetření pro účely částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení, týkající se dovozů od vyvážejícího výrobce v Turecku (dále jen „období prozatímního přezkumu pro Turecko“) je stejné jako OPŠPP.

(30)

Období šetření pro účely částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení, týkající se dovozů od vyvážejícího výrobce v Thajsku, pokrývalo období od 1. dubna 2006 do 31. března 2007 (dále jen „období prozatímního přezkumu pro Thajsko“).

(31)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o zásadních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit uložení konečného antidumpingového cla z některých železných a ocelových lan a kabelů pocházejících z Ruska a ukončení šetření týkajících se antidumpingových opatření vůči dovozům některých železných a ocelových lan a kabelů pocházejících z Thajska a Turecka. Byla jim rovněž dána lhůta, aby se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit. Tyto připomínky byly zváženy a v náležitých případech byly vzaty v úvahu.

(32)

Výrobek dotčený tímto přezkumem před pozbytím platnosti je totožný s výrobkem popsaným v původním nařízení, tj. lana a kabely, včetně uzavřených lan, ze železa nebo oceli, ne však z nerezavějící oceli, s největším rozměrem příčného průřezu větším než 3 mm, též s připojenými tvarovkami, pocházející z dotčených zemí (dále jen „dotčený výrobek“). SWR se v současné době zařazují do kódů KN ex731210 81, ex731210 83, ex731210 85, ex731210 89 a ex731210 98.

(33)

Jedna zúčastněná strana namítala, že dotčený výrobek je nutno rozdělit do dvou skupin, konkrétně na a) SWR pro všestranné účely a b) vysoce výkonné SWR. Strana dále namítala, že druhou uvedenou skupinu, která údajně není ve vyvážejících zemích vyráběna, je nutno vyloučit z řízení, jelikož dle některých dovozců se typy SWR v této kategorii liší od SWR v první uvedené kategorii a tyto SWR si navzájem nekonkurují.

(34)

Tato zúčastněná strana především neuvedla žádné skutečnosti, které by dokládaly, že výrobek dovážený z dotčených zemí není obdobný výrobku vyráběnému výrobním odvětvím Společenství, ani že předmětné SWR si navzájem nekonkurují nebo nejsou zaměnitelné. Toto tvrzení proto bylo nutno zamítnout.

(35)

Dále tato strana nebyla schopna prokázat, že definice a popis dotčeného výrobku, jak je definuje 10. až 13. bod odůvodnění prozatímního nařízení, jsou chybné.

(36)

Potvrzuje se proto definice dotčeného výrobku v původním nařízení.

(37)

Ve 14. až 19. bodě odůvodnění původního nařízení se dospělo k závěru, že dotčený výrobek, SWR vyráběné a prodávané výrobci ve Společenství a SWR prodávané na domácích trzích a vyvážené do Společenství z dotčených zemí, sdílejí shodné základní fyzické a chemické vlastnosti. Tyto výrobky se pokládají za obdobné ve smyslu čl. 1. odst. 4 základního nařízení.

(38)

Jedna zúčastněná strana namítala, že dovážené SWR se podstatně odlišují od SWR vyráběných a prodávaných ve Společenství, a nelze je tudíž pro účely nynějších šetření srovnávat. Tato strana namítala, že tyto výrobky dovážené do Společenství nekonkurují přímo SWR vyráběným ve Společenství.

(39)

Stejné argumenty byly předloženy při šetření, které vyústilo ve zjištění formulovaná v 15. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Jelikož zúčastněná strana neuvedla žádné nové skutečnosti, jež by dokládaly, že výrobek dovážený z dotčených zemí není obdobný výrobku vyráběnému a prodávanému ve Společenství, bylo nutno tento požadavek zamítnout.

(40)

Zjištění formulovaná ve 14. až 19. bodě odůvodnění původního nařízení a týkající se obdobného výrobku lze proto potvrdit.

(41)

V zájmu důslednosti bylo v prvním kroku zkoumáno, zda v současnosti dochází k dumpingu a zda by pozbytí platnosti opatření pravděpodobně vedlo k přetrvávání dumpingu. Ve druhém kroku byly v souladu se základním nařízením zkoumány podle jednotlivých zemí možné důsledky prozatímních přezkumů pro zjištění původního nařízení.

(42)

Níže uvedená obecná metodika byla uplatněna na všechny vyvážející výrobce v dotčených zemích a je totožná s metodikou původního šetření. Prezentace zjištění o dumpingu za jednotlivé dotčené země proto pouze popisuje to, co je pro každou vyvážející zemi specifické.

(43)

Pro potřeby stanovení běžné hodnoty bylo nejdříve pro každého jednotlivého vyvážejícího výrobce zjištěno, zda jeho celkový domácí prodej dotčeného výrobku je reprezentativní ve srovnání s jeho celkovým vývozním prodejem do Společenství. V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení byl domácí prodej považován za reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje každého vyvážejícího výrobce dosáhl nejméně 5 % v poměru k jeho celkovému objemu vývozního prodeje do Společenství.

(44)

Následně pak byly zjišťovány typy dotčeného výrobku prodávané na domácím trhu vyvážejícími výrobci, které dosahují celkově reprezentativního objemu domácího prodeje a jsou totožné nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými za účelem vývozu do Společenství.

(45)

U každého typu výrobku prodávaného vyvážejícími výrobci na jejich domácích trzích, jenž je podle zjištění přímo srovnatelný s typy SWR prodávanými za účelem vývozu do Společenství, bylo stanoveno, zda jsou domácí prodeje dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu SWR byl hodnocen jako dostatečně reprezentativní tehdy, jestliže celkový objem domácího prodeje daného typu během OPŠPP nebo během příslušného období prozatímního přezkumného šetření představoval 5 % nebo více z celkového objemu prodeje srovnatelného typu SWR vyvezeného do Společenství.

(46)

Dále bylo zkoumáno, zda domácí prodeje jednotlivých typů SWR lze pokládat za uskutečněné v běžném obchodním styku, tedy v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto zkoumání, provedené jednotlivě pro všechny vyvážející výrobce v dotčených zemích, se dělo prostřednictvím zjištění podílu ziskového domácího prodeje každého vyváženého typu dotčeného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření.

(47)

V případech, kde bylo běžné hodnoty nutno početně zjistit, byly hodnoty početně zjištěny v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení, tj. na základě výrobních nákladů na dotčený typ s připočtením prodejních, správních a režijních nákladů a ziskového rozpětí. Výše prodejních, správních a režijních nákladů byl náklad vzniklý vyvážejícímu výrobci na obdobný výrobek a částka zisku se rovnala průměrnému zisku realizovanému vyvážejícím výrobcem z prodeje obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

(48)

V případech, kdy dotčený výrobek byl vyvážen nezávislým odběratelům ve Společenství, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, jmenovitě na základě skutečně zaplacených nebo splatných vývozních cen.

(49)

V případech, kdy prodej probíhal prostřednictvím dovozce nebo obchodníka ve spojení, byla vývozní cena početně zjištěna na základě cen takového dovozce ve spojení pro další prodej nezávislým odběratelům. Byla provedena úprava o všechny náklady vzniklé mezi aktem dovozu a dalšího prodeje, včetně prodejních, správních a režijních nákladů a přiměřeného ziskového rozpětí, a to v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Odpovídající ziskové rozpětí bylo stanoveno na základě údajů poskytnutých spolupracujícími obchodníky/dovozci, kteří nejsou ve spojení a působí na trhu Společenství.

(50)

Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu. Pro účely spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly u činitelů, které ovlivňují ceny a tím srovnatelnost cen. Přiměřeně tomu byla provedena úprava ve všech případech, které byly podle zjištění odůvodněné, s přesnými údaji a podložené důkazy.

(51)

Byla provedena úprava i pro vnitrozemskou a námořní dopravu, pojistné náklady, manipulační a balicí náklady, náklady na úvěry a dovozní cla, které byly odečteny od ceny při dalším prodeji, aby se tak dospělo k ceně ze závodu.

(52)

Dumpingové rozpětí bylo v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení vypočteno zvlášť pro každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce, a to na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny.

(53)

V případě zemí, kde zjištěná úroveň spolupráce byla vysoká (více než 80 % ze všech množství dovezených do Společenství během OPŠPP nebo příslušného OPŠ), a kde nebylo důvodu předpokládat, že by některý vyvážející výrobce přestal spolupracovat, bylo zbytkové dumpingové rozpětí stanoveno na úrovni spolupracujícího vyvážejícího výrobce s nejvyšším dumpingovým rozpětím, aby se tak zabezpečila účinnost opatření.

(54)

V případě zemí, kde zjištěná úroveň spolupráce byla nízká (méně než 80 % ze všech množství dovezených do Společenství během OPŠPP nebo příslušného OPŠ), bylo zbytkové dumpingové rozpětí stanoveno v souladu s článkem 18 základního nařízení, tj. na základě dostupných údajů.

(55)

V Rusku existují dva vyvážející výrobci, o nichž je známo, že vyrábějí SWR: Severstal-Metiz, Cherepovets (dále jen „SSM“) a BMK, Beloretsk (dále jen „BMK“). Připadá na ně proto 100 % výroby a představují podíl 1,5 % na dovozech na trh Společenství během OPŠPP. Oba výrobci spolupracovali při prozatímním přezkumu, avšak pouze jeden spolupracoval při přezkumném šetření před pozbytím platnosti. Druhý výrobce dal najevo, že spolupracovat při přezkumu před pozbytím platnosti si nepřeje. Namítal, že kromě skutečnosti, že společnost během období prozatímního přezkumu pro Rusko vyvážela do EU pouze malá množství, situace společnosti se po prozatímním přezkumu, který byl zahájen v srpnu 2004 (viz 4. až 7. bod odůvodnění výše), významným způsobem nezměnila.

(56)

Částečné prozatímní přezkumy byly v případě obou známých ruských výrobců pro EU omezeny na úroveň dumpingu. Oba odevzdali dotazníky vyplněné v úplnosti.

(57)

Běžná hodnota byla stanovena v souladu s obecnou metodikou popsanou výše ve 43. a 47. bodě odůvodnění.

(58)

U jednoho ruského vyvážejícího výrobce byla běžná hodnota založena na skutečných domácích cenách v souladu s metodikou stanovenou výše ve 46. bodě odůvodnění. U druhého ruského vyvážejícího výrobce byla běžná hodnota založena hlavně na skutečných domácích cenách, pro některé typy výrobků ji však bylo nutno početně zjistit v souladu s metodikou vyloženou výše ve 47. bodě odůvodnění.

(59)

Pro určení vývozní ceny byly použity všeobecné zásady, podrobně objasněné výše ve 48. a 49. bodě odůvodnění.

(60)

Pokud jde o vývozní prodej do Společenství realizovaný jedním z ruských vyvážejících výrobců prostřednictvím obchodní společnosti ve spojení se sídlem ve Švýcarsku, byla vývozní cena stanovena na základě cen pro další prodej skutečně zaplacených nebo splatných této společnosti prvním nezávislým kupujícím ve Společenství během období prozatímního přezkumu pro Rusko.

(61)

Je třeba konstatovat, že téměř všechny vývozy uskutečněné jedním ruským vývozcem do Společenství se realizovaly v režimu cenového závazku, který Komise přijala v srpnu 2001. V této souvislosti se určení vývozních cen neomezovalo pouze na zkoumání chování vývozců v minulosti, ale byl také zkoumán pravděpodobný vývoj vývozních cen v budoucnosti. Zejména byla zkoumána otázka, zda existence tohoto závazku ovlivnila výši vývozních cen natolik, že by byly ceny pro stanovení budoucího vývoje vývozu nespolehlivé.

(62)

Rovněž bylo zkoumáno, zda navzdory existenci cenového závazku jsou vývozní ceny účtované vývozcem odběratelům se sídlem ve Společenství spolehlivé a mohou tvořit řádnou základnu pro výpočet dumpingového rozpětí tohoto vývozce pro účely současného šetření. Šetření mělo zejména ukázat, zda běžné vývozní ceny do Společenství nejsou ve vztahu k minimálním dovozním cenám (dále jen „MDC“) uměle nastavené, a zda jsou tedy udržitelné také v budoucnosti. Šetření však ukázalo, že systém používaný ke stanovení kódových čísel výrobku (dále jen „PCN“) pro účely tohoto šetření byl mnohem důmyslnější než klasifikační systém používaný v době, kdy byl v roce 2001 přijat uvedený závazek. To vedlo k závěru, že jakékoli srovnávání mezi PCN pro MDC a cenami v rámci nynějšího šetření by nebylo spolehlivé.

(63)

Bylo provedeno srovnání podle typu mezi vývozními cenami do Společenství a cenami účtovanými třetím zemím. Srovnání ukázalo, že vývozní ceny do třetích zemí byly v průměru podstatně nižší. Byl proto učiněn závěr, že vývozní cenu této společnosti do Společenství nelze v kontextu současného přezkumu použít ke stanovení spolehlivých vývozních cen ve smyslu čl. 2 odst. 8 základního nařízení. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici spolehlivé vývozní ceny pro prodeje do EU-15, byly jako zástupné hodnoty těchto vývozních cen použity prodeje do jiných zemí.

(64)

Srovnání běžné hodnoty s vývozní cenou se řídilo postupem popsaným v 50. bodě odůvodnění.

(65)

Jelikož obchodník ve spojení se sídlem ve Švýcarsku jednoho z ruských vyvážejících výrobců plní funkce obdobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize, byla provedena úprava vývozní ceny o provizi v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení. Výše provize byla vypočtena na základě přímého důkazu, který dokládal existenci obchodní přirážky uplatňované v souvislosti se zmíněnými funkcemi.

(66)

Podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo provedeno srovnání váženého průměru běžné hodnoty v členění podle jednotlivých typů s váženým průměrem vývozní ceny odpovídajícího typu dotčeného výrobku.

(67)

Jak je dále objasněno níže ve 104. až 107. bodě odůvodnění, srovnání prokázalo existenci přetrvávajícího dumpingu v případě BMK. V případě SSM prokázalo srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem prodejní ceny do zemí, v nichž neplatil závazek, rovněž existenci přetrvávajícího dumpingu.

(68)

Dumpingové rozpětí BMK, vyjádřené jako procentní podíl čisté ceny franko hranice Společenství před proclením, činilo dle zjištění 36,2 %. Dumpingové rozpětí SSM vyjádřené stejným způsobem činilo dle zjištění 9,7 %.

(69)

Ve světle výsledků dumpingových rozpětí stanovených v rámci prozatímních přezkumných šetření se pokládá za přiměřené pozměnit antidumpingové clo použitelné pro BMK na sazbu 36,2 % a pro SSM na sazbu 9,7 %.

(70)

Ze dvou známých výrobců SWR v Rusku spolupracoval při přezkumném šetření před pozbytím platnosti pouze SSM. Podle shromážděných údajů představovala tato společnost téměř 100 % celkových vývozů Ruska do Společenství během OPŠPP. Tato společnost také reprezentovala zhruba 50 % celkové ruské výroby. Vývozy do Společenství byly na nízké úrovni a dosáhly během OPŠPP asi 3 300 tun, což představuje 1,5 % spotřeby EU. Tento zřetelně nízký podíl na trhu nemůže zakrýt skutečnost, že v Rusku je k dispozici velká volná výrobní kapacita. Podíl vývozů do Společenství v kvantitativním vyjádření činil méně než 5 % celkových prodejů spolupracující společnosti. Jak je zmíněno výše v 61. bodě odůvodnění, téměř veškerý vývoz ze strany spolupracující společnosti do Společenství podléhá dohodě o cenovém závazku.

(71)

Vždy, když nebylo pro účely stanovení běžné hodnoty možno použít domácí ceny určitého typu výrobku prodávaného SSM, jelikož se neprodával na domácím trhu v reprezentativních množstvích, bylo nutno použít jinou metodu. Při neexistenci jakékoli jiné přiměřené metody byla použita početně zjištěná běžná hodnota v členění podle typu výrobku, jak ji uvedla SSM a ověřila Komise.

(72)

Pokud jde o výrobní náklady, vznesla SSM připomínku, že nákladová struktura v případě vývozů do EU je odlišná, a to z důvodu odlišných technických norem ve Společenství a na ruském trhu. Podle společnosti musí SWR prodávané na trhu Společenství splňovat požadavky tzv. norem DIN, zatímco v Rusku tento požadavek neplatí. Tabulka se zařazením výrobních nákladů (VN) na SWR prodávané na domácím trhu a do Společenství ukázala, že neexistují významné rozdíly mezi různými typy. U některých typů výrobku byly domácí VN mírně vyšší, u jiných byly VN pro Společenství mírně nižší. Dospělo se proto k závěru, že tento údajný rozdíl nemohl mít na výpočet dumpingu vliv.

(73)

Pokud jde o vývozy do Společenství, výrobce s výjimkou jediné transakce prodával dotčený výrobek přímo ve Společenství bez zasahování jakékoli strany ve spojení. Vývozce předložil důkazy, že tato jedna transakce se netýkala dotčeného výrobku, a proto nebyla při výpočtu brána v úvahu.

(74)

Pro účely zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly u činitelů, které ovlivňují cenu a tím srovnatelnost cen.

(75)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozních cen v členění podle typu výrobku. Toto srovnání prokázalo nepřítomnost dumpingu během období přezkumného šetření před pozbytím platnosti.

(76)

Srovnání údajů týkajících se vývozů do Společenství a poskytnutých vyvážejícími výrobci s celkovým objemem dovozů odvozeným z dovozních statistik Eurostatu ukázalo, že úroveň spolupráce byla vysoká, jelikož spolupracující vyvážející výrobce zhruba představoval veškeré dovozy Společenství z Ruska během OŠ.

(77)

Běžná hodnota byla založena na ceně zaplacené nebo splatné v běžném obchodním styku nezávislými odběrateli na domácím trhu v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení. Během období prozatímního přezkumného šetření pro Thajsko prodávala společnost dotčený výrobek přímo konečným uživatelům na domácím trhu. Běžná hodnota byla založena pouze na ziskových prodejích.

(78)

Běžná hodnota byla založena na ceně zaplacené nebo splatné v běžném obchodním styku nezávislými odběrateli na domácím trhu v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení.

(79)

Žadatel a spolupracující výrobce Usha Siam vyvezl během období prozatímního přezkumu pro Thajsko do Společenství omezené množství SWR. Tyto vývozy podléhaly cenovému závazku.

(80)

V případě přímého prodeje na trh Společenství byly vývozní ceny založené na ceně zaplacené nebo splatné v běžném obchodním styku nezávislými odběrateli ve Společenství v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(81)

V případě vývozního prodeje prováděného prostřednictvím dovozce ve spojení, Usha Martin UK, byly vývozní ceny početně zjištěny na základě cen, za které byl dovezený výrobek poprvé dále prodán nezávislým odběratelům ve Společenství v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Byla provedena úprava o všechny náklady vzniklé mezi aktem dovozu a dalšího prodeje, včetně prodejních, režijních a správních nákladů a zisku realizovaného ve Společenství dovozcem ve spojení během období šetření.

(82)

Bylo provedeno srovnání běžné hodnoty s průměrnou vývozní cenou jednotlivých typů dotčeného výrobku, a to na základě ceny ze závodu a stejné obchodní úrovně. V souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení a pro účely spravedlivého srovnání bylo přihlédnuto k rozdílům u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a tím srovnatelnost cen. Byly provedeny úpravy o vnitrozemskou a námořní dopravu, pojistné náklady, manipulační a balicí náklady, náklady na úvěry a dovozní cla, které byly odečteny z ceny dalšího prodeje, aby se tak dospělo k ceně ze závodu.

(83)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno v členění podle typu výrobku na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny na stejné obchodní úrovni. Toto srovnání prokázalo nepřítomnost dumpingu během období prozatímního přezkumného šetření.

(84)

Ze tří známých výrobců SWR v Thajsku spolupracovala při šetření jedna společnost. Podle shromážděných údajů tato společnost představovala téměř 100 % celkového thajského vývozu do Společenství během OPŠPP. Společnost rovněž reprezentovala zhruba 80 % celkové thajské výroby. Během období přezkumného šetření byly vývozy do Společenství na velmi nízké úrovni. Vývozy spolupracující společnosti do Společenství podléhají cenovému závazku.

(85)

Bylo zjištěno, že úplné výrobní náklady na jednotlivé typy vyváženého výrobku byly během OPŠPP vyšší než domácí cena. V důsledku toho nebylo možné stanovit běžnou hodnotu na základě cen zaplacených nebo splatných v běžném obchodním styku nezávislými odběrateli na domácím trhu, v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení, pro žádný typ SWR vyvážený thajským spolupracujícím vyvážejícím výrobcem.

(86)

Domácí ceny byly početně zjištěny na základě výrobních, prodejních, režijních a správních nákladů vyvážejícího výrobce a přiměřeného ziskového rozpětí ve výši 5 %, a to na základě čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení a v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(87)

Spolupracující vyvážející výrobce vyvážel dotčený výrobek prostřednictvím společnosti ve spojení se sídlem ve Společenství. V důsledku toho a v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení byly vývozní ceny početně zjištěny na základě cen, za které byl dovezený výrobek poprvé dále prodán nezávislým odběratelům ve Společenství. Byla provedena úprava o všechny náklady vzniklé mezi aktem dovozu a dalšího prodeje, včetně prodejních, režijních a správních nákladů a zisku realizovaného ve Společenství dovážející společností během období přezkumného šetření.

(88)

Bylo provedeno srovnání běžné hodnoty s průměrnou vývozní cenou jednotlivých typů dotčeného výrobku, a to na základě ceny ze závodu a stejné obchodní úrovně. V souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení a pro účely spravedlivého srovnání bylo přihlédnuto k rozdílům u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a tím srovnatelnost cen. Byly provedeny úpravy o vnitrozemskou a námořní dopravu, pojistné náklady, manipulační a balicí náklady, náklady na úvěry a dovozní cla, které byly odečteny z ceny dalšího prodeje, aby se tak dospělo k ceně ze závodu.

(89)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno v členění podle typu výrobku na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny na stejné obchodní úrovni. Srovnání prokázalo v porovnání s původním nařízením existenci poměrně nízkého dumpingu během OPŠPP. Vážený průměr dumpingového rozpětí vyjádřený jako procentní podíl z cen CIF na hranice Společenství činil 7,6 %.

(90)

V Turecku existují dva vyvážející výrobci; oba – Celik Halat (dále jen „Halat“) a Has Celik (dále jen „Has“) – spolupracovali při přezkumném šetření před pozbytím platnosti a společnost Has spolupracovala při částečném prozatímním přezkumu týkajícím se její úrovně dumpingu. Na tyto dva výrobce připadá 100 % tureckých vývozů do EU.

(91)

Připomíná se, že částečný prozatímní přezkum zmíněný výše v 10. bodě odůvodnění se týká jednoho tureckého vývozce, který údajně provádí dumping svých SWR ve Společenství.

(92)

Šetření prokázalo, že většina domácích cen použitých ke stanovení běžné hodnoty u typů výrobku vyvážených dotčeným tureckým vývozcem byla ziskových. Použitá cena tudíž byla cenou zaplacenou nebo splatnou v běžném obchodním styku nezávislými odběrateli na domácím trhu v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení.

(93)

Pro některé typy výrobku byla běžná hodnota početně zjištěna na základě vlastních výrobních nákladů výrobce, včetně prodejních, správních a režijních nákladů a přiměřeného ziskového rozpětí ve výši 5 %, v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(94)

Pokud jde o vývozy do Společenství, dotčený turecký výrobce prodával dotčený výrobek přímo ve Společenství bez zasahování jakékoli strany ve spojení. Uvažovaná vývozní cena tudíž byla cenou skutečně zaplacenou nebo splatnou za výrobek prodaný za účelem vývozu ze země vývozu do Společenství v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(95)

Bylo provedeno srovnání běžné hodnoty s průměrnou vývozní cenou jednotlivých typů dotčeného výrobku, a to na základě ceny ze závodu a stejné obchodní úrovně v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Pro účely zajištění spravedlivého srovnání bylo přihlédnuto k rozdílům u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a tím srovnatelnost cen. Byly provedeny úpravy o vnitrozemskou a námořní dopravu, pojistné náklady, manipulační a balicí náklady, náklady na úvěry a dovozní cla, které byly odečteny z ceny dalšího prodeje, aby se tak dospělo k ceně ze závodu.

(96)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno v členění podle typu výrobku na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny na stejné obchodní úrovni. Celkově srovnání prokázalo, že vážený průměr dumpingového rozpětí vyjádřený jako procentní podíl z cen CIF na hranice Společenství činil 0,12 %, tj. dosahoval zanedbatelné úrovně.

(97)

Po provedení přezkoušení popsaných ve všeobecné metodice ve 46. bodě odůvodnění bylo zjištěno, že pro většinu typů SWR vyvážených jedním tureckým výrobcem do ES bude nutno běžnou hodnotu početně zjistit. Běžná hodnota byla proto vypočtena na základě vlastních výrobních nákladů výrobce včetně přiměřeného ziskového rozpětí ve výši 5 %, v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(98)

Pro druhého výrobce, jak bylo objasněno výše v 92. a 93. bodě odůvodnění, mohly být pro většinu typů výrobku ke stanovení běžné hodnoty použity domácí prodejní ceny. Proto byla běžná hodnota založena na ceně zaplacené nebo splatné v běžném obchodním styku nezávislými odběrateli na domácím trhu v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení.

(99)

Pokud jde o vývozy do Společenství, turečtí výrobci prodávali dotčený výrobek přímo ve Společenství bez zasahování jakékoli strany ve spojení. Uvažovaná vývozní cena byla cenou skutečně zaplacenou nebo splatnou za výrobek prodaný za účelem vývozu ze země vývozu do Společenství v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(100)

Bylo provedeno srovnání běžné hodnoty s průměrnou vývozní cenou jednotlivých typů dotčeného výrobku, a to na základě ceny ze závodu a stejné obchodní úrovně. V souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení a pro účely spravedlivého srovnání bylo přihlédnuto k rozdílům u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a tím srovnatelnost cen. Byly provedeny úpravy o vnitrozemskou a námořní dopravu, pojistné náklady, manipulační a balicí náklady, náklady na úvěry a dovozní cla, které byly odečteny z ceny dalšího prodeje, aby se tak dospělo k ceně ze závodu.

(101)

Srovnání průměrné vývozní ceny s běžnou hodnotou jednotlivých typů dotčeného výrobku prokázalo existenci dumpingu pouze u jednoho vývozce v Turecku a zanedbatelného rozpětí u druhého výrobce (viz 96. bod odůvodnění). Dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z cen CIF na hranice Společenství činilo pro daného vývozce 33,6 %.

(102)

Je třeba konstatovat, že v případě tohoto vývozce dumpingové rozpětí stanovené během počátečního šetření bylo vysoké (více než 50 %), což vedlo ke clu stanovenému na základě rozpětí újmy v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení. Šetření provedené v rámci současného přezkumu ukazuje, že dumping přetrvává nadále i při menších objemech vývozu, byť na nižší úrovni.

(103)

V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení bylo též zkoumáno, zda změněné okolnosti, jejichž existenci odhalily příslušné přezkumy, mohou být trvalé povahy.

(104)

Společnost v současné době podléhá zbytkovému clu stanovenému v sazbě 50,7 % určené během původního šetření na základě údajů platných pro jiného ruského vývozce, jelikož BMK při uvedeném šetření nespolupracovala. Nicméně stávající dumpingové rozpětí, stanovené ve výši 36,2 %, bylo vypočteno na základě údajů platných pro BMK za celé OPŠ.

(105)

Kromě toho neexistovaly žádné známky toho, že úroveň běžné hodnoty nebo vývozní ceny stanovené pro BMK při současném šetření není spolehlivá. Vývozní cena BMK do Společenství během OPŠ byla podle zjištění podobná ceně, za niž vyváží do jiných zemí, kam byla během OPŠ prodána značně vyšší množství.

(106)

Přestože se dumpingové rozpětí zjištěné při OPŠ zakládá na relativně nízkém objemu vývozů SWR do Společenství, existují důvody k závěru, že zjištěné dumpingové rozpětí se zakládá na změněných okolnostech trvalé povahy.

(107)

Je důležité připomenout si, že vývozní ceny SSM do Společenství podléhají cenovému závazku, který se stal použitelným pro vývoz do 10 nových členských států (EU 10), které vstoupily do EU počátkem posledních dvou měsíců období prozatímního přezkumu pro Rusko, konkrétně v květnu 2004. Přestože vývozní ceny účtované odběratelům se sídlem v 15 členských státech tvořících EU před 1. květnem 2004 byly na úrovni stanovené závazkem, prodeje odběratelům v EU-e 10 se podle zjištění uskutečňovaly za ceny nižší úrovně. Dále pak bylo zjištěno, že vývoz do ostatních třetích zemí během období prozatímního přezkumu pro Rusko se uskutečňoval za významně nižší ceny a ve značně větších objemech než v případě vývozů do Společenství.

(108)

Nízký objem vývozů SWR do Společenství dosahovaný SSM během období prozatímního přezkumu pro Rusko nelze přičítat kapacitním omezením, jelikož bylo zjištěno, že společnost má k dispozici významnou volnou výrobní kapacitu. Zdá se proto zjevné, že nízký objem vývozů je výsledkem cen uložených cenovými závazky. To napovídá, že pokud by cenový závazek zanikl, je velmi pravděpodobné, že SSM by prodávala na trhu Společenství větší objemy za nižší (a tedy dumpingové) ceny.

(109)

Jak je uvedeno výše, všechny vývozy – do Společenství i do třetích zemí – byly při této analýze vzaty v úvahu.

(110)

Šetření prokázalo, že SSM má volnou kapacitu, která jí umožňuje významně zvýšit vývozy jak do Společenství, tak do třetích zemí. Pokud, jak je to pravděpodobné, by se SSM pokusila obnovit podíl na trhu Společenství, který měla před uvalením opatření, mohla by toho dosáhnout prodejem za dumpingové ceny na trhu Společenství. Kromě toho byly ceny pro ostatní země v průměru nižší než ceny pro trh Společenství a šetření dospělo k závěru, že dotčený výrobek se do zemí mimo EU prodával za dumpingové ceny.

(111)

Běžná hodnota SSM v rámci OPŠ byla založena na velkém objemu (naprostá většina výroby společnosti) prodaném v běžném obchodním styku na konkurenčním domácím trhu. To ukazuje, že úroveň běžné hodnoty zjištěná při současném šetření je trvalé povahy.

(112)

V důsledku toho se má za to, že při neexistenci antidumpingových opatření by vývozní objemy SSM do Společenství prudce stouply a vývozní ceny by se významně snížily. Činí se proto závěr, že údajně změněné okolnosti týkající se vývozních cen SSM nelze odůvodněně pokládat za změny trvalé povahy.

(113)

Prozatímní přezkumné šetření prokázalo, že vývozy do Společenství uskutečňované spolupracujícím thajským vývozcem se neděly za dumpingové ceny. Bylo také zjištěno, že vývozní ceny účtované thajským vývozcem do Společenství byly podobné cenám účtovaným stranám se sídlem v dalších třetích zemích, kam se prodávala větší množství.

(114)

Navíc bylo zjištěno, že thajský vývozce vybudoval svou distribuční síť a dodával SWR širšímu okruhu odběratelů ve zbytku světa. Byly zřízeny prodejní dceřiné společnosti v Austrálii, Singapuru a Spojených státech. Malý objem vývozu SWR společnosti Usha do Společenství nelze proto přičítat omezením kapacity, jelikož společnost fakticky žádnou volnou kapacitu nemá.

(115)

Po úvaze se má za to, že při neexistenci antidumpingových opatření (tj. současného cenového závazku), by se objemy vyvážené společností Usha do Společenství nijak významně nezvýšily a vývozní ceny společnosti by prakticky nebyly ovlivněny. Na základě výše uvedených skutečností a zvážení lze učinit závěr, že při neexistenci významné volné kapacity a s přihlédnutím k tomu, že společnost se při vývozu převážně zaměřuje na několik jiných vývozních trhů než na trh Společenství, přičemž tamější vývozní ceny jsou výrazně vyšší než ceny na trhu Společenství, lze změněné okolnosti týkající se společnosti Usha pokládat za změny trvalé povahy.

(116)

Dovozy SWR pocházejících z Turecka do Společenství od roku 2005 významně vzrostly. V té době prozatímní přezkum dospěl k závěru, že při neexistenci dumpingu je přiměřené zrušit opatření v míře, v níž se týkají žadatele – tureckého vývozce.

(117)

Nynější prozatímní přezkum v případě téhož výrobce potvrdil, že jeho vývozy do Společenství se uskutečňovaly v cenách, u nichž nebyl zjištěn dumping. Navíc bylo zjištěno, že výrobní kapacita společnosti byla ve srovnání se spotřebou Společenství omezená. V důsledku toho lze učinit závěr, že změna okolností zjištěná při prozatímním přezkumu je trvalé povahy.

(118)

Výrobci spolupracující při tomto šetření představují prakticky veškeré dovozy do EU z dotčených zemí. Zkoumání toho, zda by bylo pravděpodobné, že by dumping přetrvával, pokud by byla opatření zrušena, se proto do značné míry opíralo o údaje, které poskytli tito spolupracující vyvážející výrobci. Zejména bylo zkoumáno chování spolupracujících vyvážejících výrobců při tvorbě cen vůči dalším vývozním trhům, jejich výroba, výrobní kapacita a zásoby.

(119)

Pro účely určení, zda existuje pravděpodobnost přetrvávání dumpingu, prostudovala Komise stávající situaci dotčených zemí a stran dotčených šetřením. V relevantních případech Komise rovněž věnovala pozornost možné existenci dumpingu vývozů do Společenství. Byla také zpracována analýza chování při tvorbě cen, výroby a výrobní kapacity dalších vyvážejících výrobců v zemích dotčených šetřeními. Tato analýza byla založena na shromážděných údajích o trhu, které poskytlo výrobní odvětví Společenství a vyvážející výrobci, na dovozních statistikách Eurostatu a na dostupných vývozních statistikách dotčených zemí.

(120)

SSM se podařilo během období přezkumného šetření před pozbytím platnosti navýšit výrobu o 7 % ve srovnání s rokem 2005.

(121)

Zatímco výrobní kapacita zůstávala během posuzovaného období stabilní, průměrné využití kapacity v Rusku dosahovalo podle zjištění za období přezkumného šetření zhruba 60 až 65 %. Lze tudíž učinit závěr, že vyvážející výrobci v Rusku mají kapacity ke zvýšení svého vývozu na trh Společenství v případě, že by opatření byla zrušena.

(122)

Kromě toho se celková kapacita Ruska, pokud jde o dotčený výrobek, odhaduje přibližně na úrovni celkové spotřeby EU během OPŠPP, konkrétně na 220 000 tun. Vzhledem k tomu, že ruský trh není schopen takový objem nabídky absorbovat, mohou se ruští výrobci v případě zrušení opatření rozhodnout přesměrovat tuto volnou kapacitu do Společenství za dumpingové ceny.

(123)

V 61. a 62. bodě odůvodnění bylo objasněno, že s ohledem na existenci cenového závazku se vývozy do Společenství neuskutečňovaly na dumpingové úrovni. Bylo rovněž doloženo, že MDC stanovené při cenovém závazku ovlivňovaly tvorbu cen dotčené ruské společnosti na trhu Společenství. Byl proto učiněn závěr, že vývozní cena do Společenství není spolehlivá ve smyslu čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(124)

Ceny do třetích zemí byly tudíž posouzeny jako spolehlivější, jelikož během OPŠPP nebyly předmětem žádného omezování.

(125)

Během OPŠPP také byly ruské vývozní ceny do třetích zemí obecně nižší než cenová úroveň ve Společenství. Proto je v případě zrušení opatření pravděpodobné, že ruští vývozci by exportovali SWR do Společenství ve velkých objemech a za ceny nižší než odpovídající současnému cenovému závazku. V důsledku toho se jeví jako pravděpodobné, že by došlo k obnovení dumpingu, pokud by byla platná antidumpingová opatření zrušena. Toto platí zejména z hlediska nynější situace, pokud jde o cenový závazek.

(126)

Chování ruských vývozců a vliv cenového závazku na úroveň vývozních cen do Společenství, převládající nižší úroveň cen ve třetích zemích a velká dostupná volná výrobní kapacita jsou jasnými známkami toho, že ruští výrobci by se v případě zrušení opatření pravděpodobně znovu vrátili na trh Společenství s významnými objemy za dumpingové ceny.

(127)

Thajský spolupracující výrobce je dominantním výrobcem v Thajsku a představuje významný podíl, konkrétně zhruba 80 %, instalované výrobní kapacity a skutečné výroby SWR v Thajsku. Šetření prokázalo, že tento výrobce vyráběl při plném využití kapacity a že druzí dva známí thajští výrobci na trhu Společenství prakticky nepůsobí a nemají ani k dispozici žádné větší výrobní kapacity.

(128)

Šetření prokázalo, že i v případě, kdy by spolupracující vyvážející výrobce prodával na trhu Společenství za dumpingové ceny, byly by objemy jeho prodejů extrémně nízké. Na základě celosvětového vývozu této společnosti bylo usouzeno, že společnost se zaměřuje více na několik dalších vývozních trhů než na trh Společenství, jmenovitě na USA, Singapur, Indonésii, Austrálii, Japonsko a Malajsii. V těchto zemích byly dokonce zřízeny prodejní dceřiné společnosti.

(129)

Spolupracující vyvážející výrobce respektoval cenový závazek a s ohledem na současné vysoké tržní ceny prodával často v cenách nad sjednané minimální ceny. Neexistují žádné další thajské společnosti, které by vyvážely dotčený výrobek na trh Společenství.

(130)

Během OPŠPP byl objem prodejů společnosti Usha do zbytku světa významně vyšší než prodeje do Společenství, a to bez ohledu na skutečnost, že úroveň vývozních cen do Společenství byla v průměru o 9,5 % vyšší než ve zbytku světa.

(131)

Na základě výše uvedených skutečností a úvah je nepravděpodobné, že spolupracující vyvážející výrobce v Thajsku bude vyvážet na trh Společenství velké objemy, a to ani v případě zrušení opatření. Druzí dva thajští výrobci podle všeho nemají zřízenou žádnou mezinárodní distribuční síť, která by jim umožňovala agresivně vstoupit na trh Společenství a získat na něm podíl.

(132)

Podle údajů shromážděných během šetření zůstávala výrobní kapacita během období, jež bylo předmětem šetření, nezměněná a využití kapacit se zvyšovalo. Bylo zjištěno, že v důsledku toho obě turecké společnosti dosáhly zhruba 90 % své výrobní kapacity. V Turecku neexistují žádné další společnosti vyrábějící SWR.

(133)

Kromě toho bylo zjištěno, že podíl dumpingových dovozů z Turecka (od společnosti Celik Halat) na trh Společenstvá je menší než 0,5 %, z čehož 10 % dokonce ani nekonkuruje výrobě Společenství, jelikož se týkají typů výrobku, které nejsou výrobním odvětvím Společenství vyráběny. Jelikož bylo zjištěno, že se společnost Has nedopouští dumpingu, byl tržní podíl dumpingových dovozů z Turecka velmi nízký. Proto jen malý podíl dovozů z Turecka představuje dumping a konkuruje přímo výrobnímu odvětví Společenství.

(134)

Po zvážení výše uvedených argumentů je nepravděpodobné, že by spolupracující vyvážející výrobci vyváželi na trh Společenství velké objemy, a to ani v případě zrušení opatření. Vzhledem k tomu tedy neexistuje žádná pravděpodobnost obnovení nebo přetrvávání dumpingu.

(135)

SWR vyrábí 29 výrobců ve Společenství a výroba podle zjištění dosahovala během OPŠPP asi 202 000 tun.

(136)

Podobně jako při původním šetření bylo zjištěno, že někteří výrobci ve Společenství dotčený výrobek dovážejí. Dovážená množství jsou nicméně zanedbatelná ve srovnání s jejich vlastní výrobou (méně než 1 % jejich objemu výroby) a neexistovaly žádné dovážené výrobky pocházející z dotčených zemí. Byl proto učiněn závěr, že neexistuje žádné opodstatnění pro vyloučení těchto výrobců z vymezení výroby Společenství.

(137)

SWR vyráběná těmito 29 výrobci ve Společenství proto představuje celkovou výrobu ve Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(138)

Žádost o prozatímní přezkum a přezkum před pozbytím platnosti byla podpořena 22 výrobci ve Společenství; ti všichni souhlasili, že budou při šetření spolupracovat. Bylo zkoumáno, zda tito spolupracující výrobci představují významný podíl na celkové výrobě dotčeného výrobku ve Společenství a bylo zjištěno, že na tyto výrobce připadá 87 % celkové výroby dotčeného výrobku ve Společenství během OPŠPP i různých období prozatímních přezkumných šetření.

(139)

Bylo proto usouzeno, že 22 spolupracujících a podporujících výrobců ve Společenství představuje výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Dále se zde na ně proto odkazuje jako na „výrobní odvětví Společenství“.

(140)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě těchto údajů:

(141)

V období mezi rokem 2003 a OPŠPP vzrostla spotřeba Společenství o více než 46 000 tun, tedy o 26 %, a dosáhla celkového objemu spotřeby více než 222 000 tun během OPŠ.

(142)

Objemy a tržní podíly dovozů dotčeného výrobku z Ruské federace se vyvíjely způsobem uvedeným v následující tabulce.

(143)

Během posuzovaného období vzrostly dovozy z Ruské federace o 51 %, a to z 2 198 tun v roce 2003 na 3 323 tuny během OPŠPP. Podíl dovozů na spotřebě Společenství se v tomto mezidobí zvýšil z 1,2 % na 1,5 %, tedy o 25 %.

(144)

Přístup, kterým se řídil výpočet cenového podbízení, je v tomto případě shodný s přístupem popsaným ve 136. až 140. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Cena na hranice Společenství účtovaná dotčenými vývozci byla srovnána podle jednotlivých typů s cenami ze závodu výrobního odvětví Společenství. Výsledek tohoto srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl na cenách ze závodu výrobního odvětví Společenství.

(145)

Úroveň ceny účtované ze strany SSM odběratelům se sídlem ve Společenství byla s největší pravděpodobností ovlivňována závazkem přijatým v kontextu původního nařízení. Přesto byla zjištěna významná úroveň podbízení ve výši 49 %.

(146)

S ohledem na výše uvedená zjištění se zdá, že relativně nízký podíl ruských vývozů na trhu je nepochybně vyvolán platnými antidumpingovými opatřeními vůči Rusku. Vzhledem k úrovni ruských cen a velkému rozsahu dumpingu v současnosti zjištěnému v případě Ruska je vysoce pravděpodobné, že velké volné kapacity, které jsou v této zemi k dispozici, by mohly být snadno využity ke zvýšení vývozů na trh Společenství.

(147)

Připomíná se, že ve 131. a 134. bodě odůvodnění se dospělo k závěru, že neexistuje žádné riziko obnovení dumpingu u dovozů SWR pocházejících z Thajska a Turecka. Trendy dovozů dotčeného výrobku z ostatních zemí dotčených tímto přezkumem byly prozkoumány rovněž. Objemy dovozů a podíly na trhu u ostatních zemí dotčených tímto přezkumem se vyvíjely takto:

(148)

Tabulka ukazuje, že dovozy z Thajska byly během posuzovaného období objemově nevýznamné, s podílem na trhu ve výši 0,1 % během OPŠPP.

(149)

Celkové dovozy z Turecka vzrostly z 2 248 tun na 4 805 tun od roku 2003 do konce OPŠPP, čili o 113 %. Ve smyslu podílu na trhu se téměř zdvojnásobily, a sice z 1,3 % na 2,2 %. Přesto v poměru k celkové velikosti trhu Společenství nebyly objemy dovozů z Turecka příliš významné.

(150)

Je však třeba konstatovat, že hlavní vyvážející výrobce v Turecku má nulovou sazbu cla vztahující se na jeho vývoz. To možná tomuto vyvážejícímu výrobci umožnilo zvýšit svůj prodej do EU v relativně vysokých cenách.

(151)

Přístup, kterým se řídil výpočet cenového podbízení, je v tomto případě shodný s přístupem popsaným ve 136. až 140. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Cena na hranice Společenství účtovaná dotčenými vývozci byla srovnána podle jednotlivých typů s cenami ze závodu výrobního odvětví Společenství. Výsledek tohoto srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl na cenách ze závodu výrobního odvětví Společenství.

(152)

Přes výše uvedené úvahy a závěry bylo u dumpingových dovozů z Turecka zjištěno cenové podbízení v rozsahu 24 %, přičemž úroveň podbízení u dovozů pocházejících z Thajska dosahovala podle zjištění zhruba 1 %.

(153)

Připomíná se, že jsou uložena antidumpingová opatření na ocelová lana a kabely pocházející z Čínské lidové republiky, Indie, Jižní Afriky a Ukrajiny. Tato antidumpingová opatření byla platná po celé posuzované období:

(154)

Stojí za povšimnutí, že dovozy ze zemí v režimu antidumpingových opatření během posuzovaného období významně vzrostly, jednak ve smyslu objemu, kde došlo ke zvýšení o 135 %, jednak ve smyslu podílu na trhu, kde během téhož období došlo ke zvýšení ze 3,7 % na 7,2 %.

(155)

Dovozy z dalších třetích zemí se vyvíjely následujícím způsobem.

(156)

Dovozy ze zemí nepodléhajících antidumpingovým opatřením se během posuzovaného období zvýšily zhruba o 19 000, čili o 44 %. Převážná část těchto dovozů pochází z Jižní Koreje.

(157)

Vzhledem k velkému počtu výrobců ve Společenství, kteří tvoří výrobní odvětví Společenství, bylo rozhodnuto provést výběr vzorku výrobců ve Společenství v souladu s článkem 17 základního nařízení, jak je vyloženo výše ve 20. a 21. bodě odůvodnění. Pět výrobců ve Společenství, kteří byli zařazeni do vzorku, bylo vybráno proto, že představují největší reprezentativní objem výroby, který lze přešetřit v rámci vymezeného času. Jsou uvedeni výše ve 26. bodě odůvodnění.

(158)

Údaje o újmě uvedené níže se proto opírají jednak o zjištění učiněná na úrovni těchto do vzorku zařazených výrobců ve Společenství, jednak o zjištění učiněná na úrovni 22 výrobců tvořících výrobní odvětví Společenství. Pro účely jednoznačnosti je výslovně uváděno, kdy se údaje o faktorech újmy týkají informací získaných ze vzorku. Pokud takový odkaz není uveden, znamená to, že údaje byly získány od 22 výrobců ve Společenství tvořících výrobní odvětví Společenství.

(159)

(160)

Během posuzovaného období vzrostla výroba celého výrobního odvětví Společenství zhruba o 26 000 tun, čili o 17 %. Toto zvýšení je nutno posuzovat z hlediska spotřeby Společenství, která vzrostla o 46 000 tun, čili o 26 %, a nárůstu vývozu výrobního odvětví Společenství během téhož období.

(161)

Zvýšení výroby bylo rovněž iniciováno nárůstem výrobní kapacity o 8 %, která tak během OPŠPP dosáhla téměř 248 000 tun.

(162)

Míra využití kapacity zůstávala během prvních let posuzovaného období poměrně stabilní. Nicméně během OPŠPP v důsledku nárůstu výroby míra využití kapacity vzrostla ze zhruba 65 % na více než 70 %.

(163)

Stav zásob zůstával během posuzovaného období poměrně stabilní, zvláště v poměru k prodejům.

(164)

Objem prodejů výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství zůstával v absolutním vyjádření během posuzovaného období poměrně stabilní. Během OPŠPP byl zaznamenán nárůst objemu prodejů o 9 %, tento výkon je však nutno posuzovat z hlediska vývoje spotřeby Společenství, která se zvýšila o 26 %.

(165)

Z pohledu vývoje spotřeby Společenství a přes rostoucí objem prodejů se podíl výrobního odvětví na trhu Společenství během posuzovaného období značně snížil. Výrobní odvětví Společenství za toto období ztratilo více než 8 procentních bodů z podílu na spotřebě Společenství.

(166)

Celkový obrat prodejů výrobního odvětví Společenství vzrostl během posuzovaného období o 36 %. To je nutno primárně posuzovat ve světle nárůstu prodejních cen za tunu, v němž se především odrážejí vyšší náklady a nákupní ceny surovin.

(167)

Průměrná prodejní cena výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství se během posuzovaného období zvýšila o 240 EUR/tuna, čili o 13 %. Šetření prokázalo, že to bylo jednoznačně odrazem nárůstu cen surovin, především ocelového válcovaného drátu. Nákupní pořizovací cena válcovaného drátu se zvýšila během posuzovaného období o 223 EUR/tuna, čili o 43 % ve srovnání s pořizovací cenou na počátku posuzovaného období.

(168)

Jeden z výrobců zařazených do vymezení výrobního odvětví Společenství podle zjištění nakupoval suroviny, včetně válcovaného drátu, od stran ve spojení („vertikálně integrované ocelářské skupiny“). Bylo proto zkoumáno, zda ceny dodavatelů ve spojení účtované výrobcům ve Společenství byly v souladu s cenami účtovanými dodavatelem ve spojení nezávislým odběratelům. Bylo zjištěno, že ceny účtované výrobcům ve Společenství byly v souladu s cenami pro nezávislé odběratele a že uvedené zvýšení rovněž odráží všeobecné zvýšení cen ocele během posuzovaného období. Byl proto učiněn závěr, že průměrné pořizovací ceny surovin nakupovaných výrobci ve Společenství, kteří jsou vertikálně integrováni, je rovněž třeba zahrnout do výpočtů.

(169)

Vzhledem k výše zmíněnému zvýšenému objemu výroby a prodejů se během posuzovaného období zvýšil počet zaměstnanců ve výrobním odvětví Společenství o 6 %.

(170)

Během posuzovaného období vzrostly také mzdové náklady na zaměstnance, a to v souladu s všeobecným růstem mezd během tohoto období. Bylo však zjištěno, že průměrné mzdové náklady na vyrobenou tunu bylo možno během posuzovaného období mírně snižovat.

(171)

Úroveň produktivity zaznamenaná pro výrobní odvětví Společenství během posuzovaného období výrazně vzrostla. To dokazuje, že výrobní odvětví je schopné přizpůsobovat se situaci na trhu Společenství.

(172)

Pokud jde o dopad rozsahu skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Společenství, nelze tento dopad s ohledem na objem a ceny dovozů z dotčených zemí pokládat za zanedbatelný.

(173)

Vzhledem k pozitivnímu vývoji ziskovosti během posuzovaného období vykazovaly během téhož období pozitivní trendy také peněžní toky a návratnost aktiv. Po mírné ztrátě v roce 2003 dokázalo výrobní odvětví Společenství pomalu, leč vytrvale zvyšovat své zisky, jak ve vztahu k prodejům, tak ve vztahu ke svým aktivům. Tento výkon lze pravděpodobně přičítat výraznému zvýšení produktivity.

(174)

Nicméně se připomíná, že tato situace se může prudce změnit v důsledku vysokých úrovní cen oceli, které převládají na trhu, ovšem zvláště tehdy, pokud by se povolilo zrušení antidumpingových opatření a byl by umožněn vstup velkých objemů dumpingových dovozů na trh.

(175)

Úroveň investic zaznamenaná na úrovni společností ve vzorku se během posuzovaného období zvýšila o 21 % a je třeba ji posuzovat s přihlédnutím ke zvýšení výrobní kapacity.

(176)

Žádný z výrobců ve Společenství neohlásil konkrétní problémy týkající se jeho schopnosti získávat kapitál.

(177)

Šetření prokázalo, že od uložení antidumpingových opatření na SWR dokázalo výrobní odvětví Společenství svou hospodářskou situaci zlepšovat. Bylo možno navýšit většinu faktorů újmy, jako je objem prodejů, výroba a výrobní kapacita a produktivita. Tohoto výkonu bylo dosaženo na prudce rostoucím trhu, kde se během posuzovaného období zvýšila spotřeba o 26 %.

(178)

Skutečnost, že výrobní odvětví Společenství ztratilo podíl na trhu, však ukazuje, že nemohlo plně využívat výhod této pozitivní situace na trhu Společenství.

(179)

Šetření také prokázalo, že výrobní odvětví Společenství bylo schopno zlepšovat svou celkovou finanční situaci. Zvýšení prodejních cen o 13 % během OPŠPP umožnilo výrobnímu odvětví dosáhnout ziskovosti, a to navzdory významnému nárůstu cen surovin. V důsledku toho se během posuzovaného období zlepšila také návratnost aktiv a pohyb peněžních prostředků. Byl proto učiněn závěr, že ačkoli se situace výrobního odvětví Společenství ve srovnání s obdobím předcházejícím uložení opatření zlepšila, zůstává nadále křehká.

(180)

Vývozní výkonnost do vzorku zařazeného výrobního odvětví Společenství se během posuzovaného období výrazně zlepšila. Vývozní prodeje během posuzovaného období vzrostly o 57 %. Vývozní prodeje se také zvýšily v poměru k celkovým prodejům, a to z 15 % na 22 %.

(181)

Průměrná cena na tunu u vývozních prodejů je rovněž výrazně vyšší než průměrná cena u prodejů na trhu Společenství (viz 167. bod odůvodnění). Vyšší ceny SWR při vývozu plynou z toho, že tyto výrobky jsou sofistikovanější, vyvolávají vyšší pořizovací ceny surovin a vyšší výrobní náklady. Bez ohledu na vyšší výrobní náklady přispěla vývozní výkonnost výrobního odvětví Společenství významně k celkové ziskovosti výrobního odvětví Společenství.

(182)

Šetření prokázalo, že volné kapacity dostupné pro Rusko jsou značné a že neexistují žádné zjevné důvody, které by bránily aktivaci těchto kapacit v případě pozbytí platnosti opatření. Navíc je pravděpodobné, že ruští výrobci přesměrují podstatný objem svého nynějšího prodeje ze třetích zemí do Společenství, kde převládají vyšší ceny. Uvedená množství by byla dohromady podstatná a šlo by o proces usnadňovaný existencí dobře zavedených distribučních kanálů ve Společenství pro ruské vývozy.

(183)

Kromě toho byly pozorovány významné rozsahy dumpingu a podbízení, skutečnost, že podbízení funguje zřejmě jako nejnižší práh cen, a dále, že nízká úroveň cen praktikovaná při ruském vývozu do jiných třetích zemí ukazuje na to, že by se uskutečňovaly výše zmíněné podstatně vyšší objemy vývozů do Společenství za dumpingové ceny, které by se pohybovaly významně pod cenami a náklady výrobního odvětví Společenství.

(184)

Spojený efekt takových objemů a cen by pravděpodobně vedl k významnému zhoršení stále ještě křehké situace výrobního odvětví Společenství. Bez ohledu na to, zda by výrobní odvětví Společenství na tuto věc reagovalo propadem prodejů (a tedy i výroby), snížením cen nebo obojím, nastalo by podstatné finanční zhoršení a obnovily by se obtíže, které byly zjištěny před uložením původních opatření.

(185)

Na tomto základě se činí závěr, že existuje jednoznačná pravděpodobnost obnovení dumpingu působícího újmu v případě, že by bylo umožněno pozbytí platnosti antidumpingových opatření na dovozy SWR pocházející z Ruské federace.

(186)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo prošetřeno, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření bylo v rozporu se zájmem Společenství jako celku. Určení zájmu Společenství bylo založeno na vyhodnocení všech různých souvisejících zájmů. Současné šetření analyzuje situaci, kdy antidumpingová opatření již byla zavedena, a umožňuje vyhodnotit jakýkoli nepřiměřený negativní dopad současných antidumpingových opatření na dotčené strany.

(187)

Na tomto základě bylo zkoumáno, zda navzdory závěrům o pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu působícího újmu existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že zachování opatření v tomto zvláštním případě není v zájmu Společenství.

(188)

Jak bylo objasněno výše, existuje jednoznačná pravděpodobnost obnovení dumpingu působícího újmu, pokud by byla zrušena opatření platná pro ruské vývozce.

(189)

Připomíná se, že při tomto šetření s Komisí spolupracovalo a svou podporu zachování opatření vyjádřilo nejméně 22 výrobců ve Společenství, kteří reprezentují přibližně 87 % celkové výroby SWR ve Společenství.

(190)

Zachování antidumpingových opatření na dovoz z dotčených zemí by posílilo možnosti výrobního odvětví Společenství udržet a dokonce posílit jeho stávající situaci. Existuje jednoznačná pravděpodobnost obnovení dumpingu působícího újmu v podstatných objemech, které výrobní odvětví Společenství pravděpodobně nebude schopno unést. Výrobní odvětví Společenství by proto nadále mělo požívat výhody ze zachování stávajících antidumpingových opatření, zejména proto, že existují také opatření proti dovozům ocelových lan a kabelů pocházejících z ČLR, Indie, Jižní Afriky a Ukrajiny.

(191)

V prozatímním nařízení (202. bod odůvodnění) bylo objasněno, že pro distribuci SWR ve Společenství je charakteristická existence významného počtu dovozců a obchodníků. Přesto, ačkoli žádost o nynější přezkum před pozbytím platnosti obsahovala seznam 32 dovozců a obchodníků, kteří byli všichni kontaktováni, spolupracovali při šetření pouze tři dovozci, z nichž pouze u jednoho dovozce bylo zjištěno dovážení dotčeného výrobku.

(192)

Hlavní činnost tohoto dovozce se skutečně soustředila na SWR (v rozmezí 55 % až 85 %) a bylo zjištěno, že jeho finanční výkonnost není nijak vážně ovlivňována platnými opatřeními.

(193)

Jak bylo podrobněji objasněno ve 197. a 198. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, hlavní surovinou používanou při výrobě SWR je průmyslový ocelový drát, který se vyrábí z ocelového válcovaného drátu.

(194)

Bylo zjištěno, že někteří výrobci SWR ve Společenství jsou vertikálně integrováni, tj. že mají dodavatele průmyslového ocelového drátu ve spojení. Dva výrobci ve spojení odpověděli na dotazy týkající se cen surovin (viz výše 168. bod odůvodnění) a žádný dodavatel surovin, který není ve spojení, se nepřihlásil.

(195)

Bez ohledu na pozici dodavatele surovin ve spojení či nikoli vůči výrobnímu odvětví Společenství je v případě těchto dodavatelů ve Společenství zjevné, že by významně utrpěli, pokud by bylo umožněno pozbytí platnosti opatření, a že by v důsledku toho poklesl objem prodejů výrobního odvětví Společenství. Lze proto učinit jednoznačný závěr, že zachování antidumpingových opatření by bylo v zájmu dodavatelů surovin ve Společenství.

(196)

Komise přímo kontaktovala 21 uživatele SWR ve Společenství, avšak ani jeden uživatel se nepřihlásil a nespolupracoval při šetření.

(197)

Na tomto základě byl po úvaze učiněn závěr, že tito uživatelé nemají žádné přesvědčivé důvody proti zachování antidumpingových opatření.

(198)

S přihlédnutím ke všem uvedeným faktorům se činí závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody proti zachování stávajících antidumpingových opatření.

(199)

Jak je uvedeno výše ve 2. bodě odůvodnění, Komise přijala nabídku závazku ze strany SSM rozhodnutím 2001/602/ES ze dne 26. července 2001. Prozatímní přezkum ukázal, že od přijetí závazku v roce 2001 se významně změnil sortiment výroby SSM.

(200)

V rámci závazku byly vyráběné SWR rozděleny do velkého počtu typů výrobku s výraznými cenovými rozdíly u každého typu. Přezkumné šetření potvrdilo, že společnost měla velké problémy s náležitou klasifikací jednotlivých typů výrobku v souladu s podmínkami závazku. Částečně to bylo způsobeno omezenými možnostmi účetního systému, který neumožňoval náležité rozlišování jednotlivých typů SWR. Podobné problémy již byly zjištěny při sledování závazku a byly důvodem pro zaslání písemného upozornění.

(201)

Proto byl učiněn závěr, že závazek je ve své stávající podobě neúčinný a musí být rozhodnutím Komise odvolán.

(202)

Oba ruští vývozci nabídli závazek v příslušné lhůtě po poskytnutí konečných informací, avšak žádný z nich nenabídl přijatelný závazek ve lhůtě podle čl. 8 odst. 2 základního nařízení, tj. závazek, který by zohlednil zjištění přezkumů a který by rozdělil jednotlivé výrobky do přijatelných kategorií s omezenými cenovými rozdíly.

(203)

Vzhledem k tomu, že informace týkající se odvolání závazku byly poskytnuty v pozdějším stadiu řízení, mělo by být oběma ruským vývozcům výjimečně umožněno dokončit plnění závazku po uplynutí obvyklých lhůt, avšak během deseti kalendářních dnů od vstupu tohoto nařízení v platnost. V případě potřeby může Komise navrhnout odpovídající změnu tohoto nařízení.

(204)

Všem stranám byly sděleny podstatné skutečnosti, úvahy a povinnosti, na jejichž základě byl přijat záměr doporučit zachování existujících opatření na dovozy z Ruska a pozměnit tam, kde je to odůvodněné, úroveň těchto opatření. Stranám byla po podání informací též poskytnuta lhůta pro předložení připomínek a požadavků. Žádné z obdržených připomínek nebyly povahy, která by vedla ke změně výše uvedených závěrů.

(205)

Z výše uvedeného vyplývá, že podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení je nutno antidumpingová opatření vůči dovozům SWR pocházejících z dotčených zemí zachovat pro Rusko a zrušit pro Turecko a Thajsko.

(206)

S ohledem na závěry ohledně přetrvávání dumpingu, pravděpodobnosti obnovení újmy a zájmu Společenství je nutno potvrdit antidumpingová opatření na dovozy SWR pocházejících z Ruska, aby se tak zamezilo obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Společenství dumpingovými dovozy.

(207)

S ohledem na zjištění z prozatímních přezkumů, která se týkají dvou ruských společností, se pokládá za přiměřené pozměnit antidumpingové clo použitelné pro BMK na sazbu 36,2 % a pro SSM na sazbu 9,7 %.

(208)

Avšak s přihlédnutím ke zjištěním týkajícím se Turecka a vzhledem k tomu, že nic nenasvědčuje možnému obnovení dumpingu v budoucnosti, je třeba zrušit antidumpingová opatření týkající se dovozů SWR pocházejících z této země.

(209)

Dále pak s přihlédnutím ke zjištěním týkajícím se Thajska, tj. neexistenci dumpingu během období prozatímního přezkumu pro Thajsko, a vzhledem k tomu, že nic nenasvědčuje možnému obnovení dumpingu v budoucnosti, je třeba zrušit antidumpingová opatření vůči dovozům SWR pocházejících z této země,