22000A1116(01)

Úmluva o ochraně Rýna

VLÁDY

SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO,

FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY,

LUCEMBURSKÉHO VELKOVÉVODSTVÍ,

NIZOZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

ŠVÝCARSKÉ KONFEDERACE,

a EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ,

přejíce si pracovat pro udržitelný rozvoj ekosystému řeky Rýna na základě komplexního přístupu, berouce v úvahu přírodní bohatství řeky, jejích břehů a naplaveninových oblastí,

přejíce si posílit svou spolupráci zaměřenou na uchování a zlepšení ekosystému řeky Rýn,

odvolávajíce se na Úmluvu ze dne 17. března 1992 o ochraně a využívání vodních toků přesahujících hranice státu a mezinárodních jezer a na Úmluvu ze dne 22. září 1992 o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku

berouce v úvahu provedené práce v rámci Dohody ze dne 29. dubna 1963 o Mezinárodní komisi pro ochranu Rýna před znečišťováním a dodatkové dohody ze dne 3. prosince 1976,

majíce na zřeteli, že je třeba i nadále zlepšovat kvalitu vod dosaženou díky Úmluvě pro ochranu Rýna před chemickým znečišťováním ze dne 3. prosince 1976 a díky akčnímu programu "Rýn" ze dne 30. září 1987

vědomy si, že ozdravění Rýna je rovněž nezbytné pro zachování a zlepšení ekosystému Severního moře,

vědomy si důležitosti Rýna jako evropské vodní cesty a jeho různého využívání,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Definice

Pro účely této úmluvy se:

a) "Rýnem" rozumí Rýn od výtoku z jezera Untersee a v Nizozemsku ramena Bovenrijn, kanál Bijlands, kanál Pannerdensch, Ijssel, Nederrijn, Lek, Waal, Boven–Merwede, Beneden–Merwede Noord, Oude Maas, Nieuwe Maas a Scheur a Nieuwe Waterweg až po základní linii stanovenou článkem 5 v souvislosti s článkem 11 Úmluvy Spojených národů o mořském právu, Ketelmeer a Ijsselmeer;

b) "komisí" rozumí Mezinárodní komise pro ochranu Rýna (MKOR).

Článek 2

Oblast působnosti

Tato úmluva se vztahuje na:

a) řeku Rýn;

b) podzemní vody vzájemně se ovlivňující s řekou Rýnem;

c) vodní a suchozemské ekosystémy, které se vzájemně ovlivňují nebo se mohou vzájemně ovlivňovat s řekou Rýnem;

d) povodí řeky Rýna v rozsahu, kde jeho znečišťování škodlivými látkami nepříznivě ovlivňuje řeku Rýn;

e) povodí řeky Rýna v rozsahu jeho důležitosti pro předcházení rozvodnění a pro ochranu proti záplavám podél řeky Rýna;

Článek 3

Cíle

Smluvní strany touto úmluvou sledují následující cíle:

1. udržitelný rozvoj ekosystému řeky Rýna zejména prostřednictvím:

a) udržování a zlepšování kvality vod řeky Rýna včetně kvality plavenin, sedimentů a podzemních vod zejména:

- předcházením, omezováním nebo, pokud je to možné, vyloučením znečišťování škodlivými látkami a živinami z bodových zdrojů (např. průmysl a města) a z plošných zdrojů (např. zemědělství a doprava) – včetně znečišťování z podzemních vod – a znečišťování lodní dopravou,

- zajištěním a zlepšením bezpečnosti zařízení a předcházením mimořádným událostem a nehodám;

b) ochrany skupin organismů a druhové rozmanitosti a snižováním kontaminace škodlivými látkami v organismech;

c) udržování, zlepšování a obnovování přírodních funkcí vod; zajištění péče o průtok, která bere v potaz přirozený tok pevných látek a která podporuje vzájemné ovlivňování mezi řekou, podzemními vodami a naplaveninovými oblastmi; zachovávání, ochrany a obnovování naplaveninových oblastí jako přirozených záplavových území;

d) zachovávání, zlepšování a obnovování co možná nejpřirozenějších stanovišť pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny ve vodě, na dně řeky, na březích i v přilehlých oblastech; zlepšování životních podmínek pro ryby a obnovování jejich přirozené migrace;

e) zajištění z hlediska životního prostředí vhodného a rozumného hospodaření s vodními zdroji;

f) zohlednění ekologických požadavků při provádění technických opatření spojených s rozvojem vodních cest, např. při ochraně před povodněmi, při vodní dopravě a při využívání vodní energie;

2. výrobu pitné vody z vod řeky Rýna;

3. zlepšení kvality sedimentů tak, aby vybagrovaný materiál mohl být ukládán nebo rozptýlen bez nepříznivých účinků na životní prostředí;

4. obecné předcházení rozvodnění a ochranu proti záplavám se zohledněním ekologických požadavků;

5. společně s dalšími činnostmi zaměřenými na ochranu moře přispět k ozdravění Severního moře.

Článek 4

Zásady

K dosažení uvedených cílů se smluvní strany řídí těmito zásadami:

a) zásadou předběžné opatrnosti;

b) zásadou preventivních opatření;

c) zásadou nápravy především u zdroje;

d) zásadou "znečišťovatel platí";

e) zásadou nezvětšování škody;

f) zásadou náhrady v případě velkých technických opatření;

g) zásadou udržitelného rozvoje;

h) využíváním a dalším rozvíjením stavu techniky a nejlepších environmentálních postupů;

i) zásadou nepřenášení znečištění z jedné složky životního prostředí do druhé.

Článek 5

Závazky smluvních stran

K dosažení cílů stanovených článkem 3 a v duchu zásad stanovených článkem 4 se smluvní strany zavazují:

1. posílit svoji spolupráci a vzájemně se informovat zejména o činnostech k ochraně řeky Rýna na svém území;

2. provádět na svém území mezinárodní programy měření a studia ekosystému řeky Rýna stanovené komisí a informovat komisi o výsledcích;

3. provádět analýzy s cílem identifikovat příčiny a strany odpovědné za znečišťování;

4. zahájit na svém území samostatné činnosti, které považují za nezbytné, a zajistit přinejmenším, že:

a) vypouštění odpadních vod, které mohou mít dopad na kvalitu vody, bude podléhat předchozímu povolení nebo obecným pravidlům stanovujícím mezní hodnoty emisí;

b) vypouštění nebezpečných látek se postupně sníží s cílem úplného odstranění;

c) dodržování povolení a obecná pravidla se sledují, jakož i odtoky;

d) povolení a obecná pravidla se pravidelně ověřují a upravují, když to umožní podstatné zlepšení stavu techniky nebo když to vyžaduje stav přijímajícího prostředí;

e) rizika znečištění z mimořádných událostí nebo nehod se co nejvíce sníží závaznými předpisy a v případě mimořádné události se přijmou nezbytná opatření;

f) technické zásahy, které by mohly mít vážné dopady na ekosystém, podléhají předchozímu povolení, které vychází z nezbytných podmínek nebo obecně závazných předpisů;

5. zahájit na svém území nezbytné činnosti k provádění rozhodnutí přijatých komisí v souladu s článkem 11;

6. v případě mimořádných událostí nebo nehod, které by mohly ohrozit kvalitu vody řeky Rýna, nebo v případě bezprostředně hrozící povodně neprodleně informovat komisi a smluvní strany, které by mohly být zasaženy, v souladu s plány na výstražná upozornění a varování koordinovanými komisí.

Článek 6

Komise

1. Při provádění této úmluvy rozvíjejí smluvní strany spolupráci v rámci komise.

2. Komise má právní subjektivitu. Na území smluvních stran má právní způsobilost, jakou vnitrostátní právní předpisy právnickým osobám poskytují. Komisi zastupuje její předseda.

3. Otázky pracovního práva a sociální záležitosti se řídí zákony země, ve které komise sídlí.

Článek 7

Organizace komise

1. Komise sestává z delegací smluvních stran. Každá smluvní strana jmenuje své delegáty, z nichž jeden je vedoucím delegace.

2. Delegace mohou využívat služeb odborníků.

3. Komisi předsedají vždy po třech letech smluvní strany v pořadí, v jakém jsou uvedeny v preambuli. Delegace předsedající komisi jmenuje předsedu. Předseda nesmí působit jako mluvčí své delegace.

Vzdá-li se některá smluvní strana předsednictví, převezme je další smluvní strana v pořadí.

4. Komise stanoví svůj jednací řád a finanční nařízení.

5. Komise rozhodne o vnitřních organizačních opatřeních, pracovní struktuře, kterou pokládá za nezbytnou, a o ročním provozním rozpočtu.

Článek 8

Úkoly komise

1. K dosažení cílů stanovených článkem 3 plní komise tyto úkoly:

a) připravuje mezinárodní měřicí programy a studie ekosystému řeky Rýna a je-li to nutné, využívá jejich výsledků ve spolupráci s vědeckými institucemi;

b) vypracovává návrhy jednotlivých opatření a programy opatření případně zahrnující ekonomické nástroje a zohlední přitom očekávané náklady;

c) se smluvními státy koordinuje plány na výstražná upozornění a varování pro řeku Rýn;

d) vyhodnocuje účinnost akcí, o kterých bylo rozhodnuto, zejména na základě zpráv smluvních stran a výsledků měřicích programů a studií ekosystému řeky Rýna;

e) provádí jakékoli další úkoly svěřené jí smluvními stranami.

2. Za tímto účelem přijímá komise rozhodnutí v souladu s články 10 a 11.

3. Komise předkládá smluvním stranám roční zprávu o činnosti.

4. Komise informuje veřejnost o stavu řeky Rýna a o výsledcích své práce. Může vypracovávat a zveřejňovat zprávy.

Článek 9

Plenární zasedání komise

1. Komise se schází na řádném plenárním zasedání jednou ročně na základě svolání svým předsedou.

2. Předseda svolává z vlastního podnětu nebo na žádost alespoň dvou delegací mimořádná plenární zasedání.

3. Předseda navrhuje pořad jednání. Každá delegace má právo zahrnout do pořadu jednání body, které si přeje projednat.

Článek 10

Přijímání rozhodnutí komisí

1. Rozhodnutí komise se přijímají jednomyslně.

2. Každá delegace má jeden hlas.

3. Jestliže opatření, která smluvní strany mají provádět v souladu s čl. 8 odst. 1 písm. b), spadají do působnosti Evropského společenství, pak Evropské společenství uplatňuje své právo volit počtem hlasů odpovídajícím počtu členských států, které jsou smluvními stranami této úmluvy, bez ohledu na odstavec 2. Evropské společenství neuplatňuje své právo volit v případech, kdy jeho členské státy uplatňují své právo, a naopak.

4. Zdržení se hlasování pouze jedné delegace není překážkou jednomyslnosti. Toto ustanovení se nepoužije pro delegaci Evropského společenství. Nepřítomnost delegace se považuje za zdržení se hlasování.

5. Jednací řád může stanovit písemný postup.

Článek 11

Provádění rozhodnutí komise

1. Komise sdělí smluvním stranám formou doporučení svá rozhodnutí o opatřeních uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. b), která se provádějí v souladu s vnitrostátními právními předpisy smluvních stran.

2. Komise může stanovit, že tato rozhodnutí:

a) smluvní strany použijí na základě časového plánu;

b) se provádějí koordinovaným způsobem.

3. Smluvní strany podávají komisi pravidelně zprávy o:

a) právních, regulativních a jiných opatřeních přijatých za účelem provádění ustanovení této úmluvy a na základě rozhodnutí komise;

b) výsledcích opatření prováděných v souladu s písmenem a);

c) problémech, které se vyskytnou při provádění opatření uvedených v písmenu a).

4. Jestliže smluvní strana nemůže zčásti nebo zcela provádět rozhodnutí komise, oznámí to ve lhůtě stanovené případ od případu komisí a uvede důvody. Každá delegace má právo podat žádost o konzultace, na kterou musí být dána odpověď do dvou měsíců.

Na základě zpráv smluvních stran nebo konzultací může komise rozhodnout o přijetí opatření pro podporu provádění rozhodnutí.

5. Komise vypracuje seznam svých rozhodnutí určených smluvním stranám. Smluvní strany seznam komise každoročně doplňují a aktualizují stav provádění rozhodnutí komise nejpozději dva měsíce před plenárním zasedáním komise.

Článek 12

Sekretariát komise

1. Komise má stálý sekretariát, který plní úkoly svěřené mu komisí a v jeho čele stojí řídící tajemník.

2. Smluvní strany rozhodnou o sídle sekretariátu.

3. Komise jmenuje řídícího tajemníka.

Článek 13

Rozdělení nákladů

1. Každá smluvní strana nese náklady svého zastoupení v komisi a jejích pracovních strukturách a každá smluvní strana nese náklady spojené s prováděním sledování a studií na svém území.

2. Rozdělení nákladů spojených s ročním provozním rozpočtem mezi smluvní strany stanoví jednací řád a finanční nařízení komise.

Článek 14

Spolupráce s ostatními státy, jinými organizacemi a externími odborníky

1. Komise spolupracuje s jinými mezivládními organizacemi a může jim adresovat doporučení.

2. Komise může uznat jako pozorovatele:

a) státy, které mají zájem o práce komise;

b) mezivládní organizace, jejichž práce souvisejí s úmluvou;

c) nevládní organizace v míře, která se týká jejich oblasti zájmu nebo jejich činností.

3. Komise si vyměňuje informace s nevládními organizacemi v míře, která se týká jejich oblasti zájmu nebo jejich činností. Komise konzultuje tyto organizace zejména před projednáváním rozhodnutí, která mohou mít významný dopad na tyto organizace, a následně je informuje o přijatých rozhodnutích.

4. Pozorovatelé mohou předkládat komisi jakékoli informace nebo zprávy vztahující se k cílům úmluvy. Mohou být pozváni, aby se zúčastnili zasedání komise, přičemž nemají hlasovací právo.

5. Komise se může rozhodnout konzultovat odborníky, kteří zastupují uznávané nevládní organizace, nebo jiné odborníky a pozvat je na svá zasedání.

6. Podmínky spolupráce a podmínky způsobilosti a účasti jsou stanoveny jednacím řádem a finančními nařízeními.

Článek 15

Pracovní jazyky

Pracovními jazyky komise jsou němčina, francouzština a nizozemština. Podrobná úprava je stanovena jednacím řádem a finančními nařízeními.

Článek 16

Urovnávání sporů

1. V případě sporu mezi smluvními stranami týkajícího se výkladu nebo použití úmluvy hledají tyto strany řešení cestou vyjednávání nebo jakoukoli pro ně přijatelnou formou řešení sporu.

2. Jestliže spor nemůže být vyřešen tímto způsobem a nedohodnou-li se strany sporu jinak, předloží se spor na žádost jedné z nich k rozhodčímu řízení v souladu s ustanoveními přílohy této úmluvy, která tvoří její nedílnou součást.

Článek 17

Vstup v platnost

Každá smluvní strana oznámí vládě Švýcarské konfederace dokončení postupů nezbytných pro uvedení úmluvy v platnost. Vláda Švýcarské konfederace potvrdí, že obdržela oznámení a informuje rovněž ostatní smluvní strany. Úmluva vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce po obdržení posledního oznámení.

Článek 18

Odstoupení

1. Tři roky po vstupu v platnost může kterákoli ze smluvních stran kdykoli od úmluvy odstoupit písemným prohlášením vládě Švýcarské konfederace.

2. Odstoupení od úmluvy nabývá účinku na konci roku následujícího po roku odstoupení.

Článek 19

Zrušení a pokračující používání stávajících právních předpisů

1. Se vstupem této úmluvy v platnost a bez ohledu na odstavce 2 a 3 tohoto článku se zrušuje:

a) Dohoda ze dne 29. dubna 1963 o Mezinárodní komisi pro ochranu Rýna před znečišťováním,

b) Dodatečná dohoda ze dne 3. prosince 1976 k Dohodě ze dne 29. dubna o Mezinárodní komisi pro ochranu Rýna před znečišťováním,

c) Úmluva ze 3. prosince 1976 pro ochranu Rýna před chemickým znečišťováním.

2. Rozhodnutí, doporučení, mezní hodnoty a jiná opatření přijatá na základě Dohody ze dne 29. dubna 1963 o Mezinárodní komisi pro ochranu Rýna před znečišťováním, dodatečné dohody ze dne 3. prosince 1976 a Úmluvy ze dne 3. prosince 1976 pro ochranu Rýna před chemickým znečišťováním se i nadále použijí beze změny své právní povahy, pokud je Komise výslovně nezruší.

3. Rozdělení nákladů ročního provozního rozpočtu stanovené článkem 12 Dohody ze dne 29. dubna 1963 o Mezinárodní komisi pro ochranu Rýna před znečišťováním ve znění dodatečné dohody ze dne 3. prosince 1976 zůstává v platnosti až do doby, kdy Komise stanoví rozdělení svým vlastním jednacím řádem a finančními nařízeními.

Článek 20

Prvopis a uložení

Tato úmluva, sepsaná v jazyce nizozemském, francouzském a německém, přičemž všechna tři znění mají stejnou platnost, je uložena u vlády Švýcarské konfederace, která předá ověřený opis každé smluvní straně.

V Bernu dne 12. dubna 1999.

Spolkové republiky Německo:

Nizozemského království:

Francouzské republiky:

Švýcarské konfederace:

Lucemburského velkovévodství:

Za Evropské společenství:

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

ROZHODČÍ ŘÍZENÍ

1. Pokud se strany sporu nedohodnou jinak, rozhodčí řízení se vede v souladu s ustanoveními této přílohy.

2. Rozhodčí soud se skládá ze tří členů. Navrhující strana a žalovaná strana jmenují jednoho rozhodce; takto jmenovaní dva rozhodci určí vzájemnou dohodou třetího rozhodce, který bude soudu předsedat.

Není-li předseda rozhodčího soudu jmenován do dvou měsíců po jmenování druhého rozhodce, jmenuje rozhodce na žádost strany, která o to první požádá, předseda Mezinárodního soudního dvora během dalšího dvouměsíčního období.

3. Pokud jedna ze stran sporu nejmenuje člena soudu do dvou měsíců po obdržení žádosti podle článku 16 úmluvy, druhá strana může postoupitit tuto záležitost předsedovi Mezinárodního soudního dvora, který jmenuje předsedu rozhodčího soudu v průběhu dalších dvou měsíců. Po svém jmenování požádá předseda stranu, která dosud nejmenovala rozhodce, aby tak učinila do dvou měsíců. Po uplynutí této doby postoupí záležitost předsedovi Mezinárodního soudního dvora, který provede toto jmenování v průběhu dalších dvou měsíců.

4. Jestliže v jednom z výše uvedených případů existuje nějaká překážka zabraňující předsedovi Mezinárodního soudního dvora v jednání, nebo je státní příslušník některé ze stran sporu, jmenuje předsedu rozhodčího soudu nebo rozhodce místopředseda Mezinárodního soudního dvora nebo nejstarší člen dvora, kterému nic nebrání v jednání a není státní příslušník některé ze stran sporu.

5. Tato ustanovení se přiměřeně použijí pro obsazování míst, která se uprázdní.

6. Rozhodčí soud se usnáší podle pravidel mezinárodního práva a zejména podle ustanovení této úmluvy.

7. Rozhodnutí rozhodčího soudu, ať se jedná o jednací řád nebo podstatu sporu, se přijímají většinou hlasů jeho členů; nepřítomnost nebo zdržení se hlasování jednoho z členů soudu jmenovaného stranami nebrání soudu v přijetí rozhodnutí. V případě rovnosti hlasů má předseda rozhodující hlas. Rozhodnutí soudu jsou pro strany závazná. Každá strana nese náklady za rozhodce, kterého jmenovala, a rovným dílem se podílí na ostatních nákladech. V ostatních záležitostech si soud stanoví vlastní jednací řád.

8. V případě sporu mezi dvěma smluvními stranami, z nichž pouze jedna je členem Evropského společenství, které je samo smluvní stranou, druhá strana předloží žádost jak tomuto členskému státu, tak i Společenství, které jí společně oznámí v dvouměsíční lhůtě po obdržení žádosti, zda členský stát, Společenství nebo členský stát a Společenství společně jsou stranami sporu. Nebude-li toto oznámení učiněno v uvedené lhůtě, členský stát a Společenství se považují za jednu a tutéž stranu sporu, pro niž se použijí ustanovení této přílohy. Stejné ustanovení se použije, jestliže členský stát a Společenství společně jsou stranami sporu.

--------------------------------------------------

PODPISOVÝ PROTOKOL

Při podpisu Úmluvy o ochraně Rýna vedoucí delegací v Mezinárodní komisi pro ochranu Rýna (MKOR) souhlasí s těmito body:

1. Úmluvou nejsou dotčeny:

a) Úmluva ze dne 3. prosince 1976 o ochraně Rýna před znečišťováním chloridy;

b) výměny dopisů ze dne 29. dubna/13. května 1983 k výše uvedené úmluvě; tato výměna vstoupila v platnost dne 5. července 1985;

c) prohlášení ze dne 11. prosince 1986 vedoucích delegací vlád zemí, které jsou smluvními stranami Dohody ze dne 29. dubna 1963 o Mezinárodní komisi pro ochranu Rýna před znečišťováním;

d) dodatkový protokol ze dne 25. září 1991 k úmluvě ze dne 3. prosince 1976 o ochraně Rýna před znečišťováním chloridy;

e) prohlášení ze dne 25. září 1991 vedoucích delegací vlád zemí, které jsou smluvními stranami dohody ze dne 29. dubna 1963 o Mezinárodní komisi pro ochranu Rýna před znečišťováním;

2. "Stav techniky" a "nejlepší dostupná technologie" jsou synonyma a stejně jako výrazu "nejlepší environmentální postup" jim musí být rozuměno tak, jak jsou definovány Úmluvou ze dne 17. března 1992 o ochraně a využívání vodních toků přesahujících hranice státu a mezinárodních jezer (přílohy I a II) a Úmluvy ze dne 22 září 1992 o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku (dodatek I).

3. Sídlo komise bude i nadále v Koblenci.

4. V případech urovnávání sporů mezi členskými státy Evropského společenství, do kterých nejsou zapleteny jiné státy, se použije článek 219 Smlouvy o založení Evropského společenství.

V Bernu dne 12. dubna 1999.

Spolkové republiky Německo:

Nizozemského království:

Francouzské republiky:

Švýcarské konfederace:

Lucemburského velkovévodství:

Za Evropské společenství:

--------------------------------------------------