22003A0717(01)

PŘÍLOHA

PROTOKOL O OMEZOVÁNÍ ACIDIFIKACE, EUTROFIZACE A PŘÍZEMNÍHO OZONU K ÚMLUVĚ O DÁLKOVÉM ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ PŘECHÁZEJÍCÍM HRANICE STÁTŮ Z ROKU 1979

SMLUVNÍ STRANY,

ROZHODNUTY provádět Úmluvu o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice státu,

VĚDOMY SI toho, že emise oxidů dusíku, síry, těkavých organických sloučenin a sloučenin redukovaného dusíku jsou spojeny s nepříznivými účinky na lidské zdraví a na životní prostředí,

ZNEPOKOJENY tím, že kritické zátěže acidifikace, nutričního dusíku a úrovní ozonu pro lidské zdraví a pro vegetaci jsou stále ještě překračovány v mnoha oblastech regionu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN),

ZNEPOKOJENY rovněž tím, že emitované oxidy dusíku, síry, těkavých organických sloučenin a sekundární znečišťující látky, jako jsou ozon a reakční produkty amoniaku, jsou v atmosféře přenášeny na dlouhé vzdálenosti a mohou mít nepříznivé účinky přesahující hranice států,

UZNÁVAJÍCE, že emise ze smluvních stran v regionu EHK OSN přispívají ke znečištění ovzduší v měřítku severní polokoule i v měřítku globálním a uznávajíce existenci potenciálu pro jejich transport mezi světadíly a nutnost dalšího výzkumu tohoto potenciálu,

UZNÁVAJÍCE dále, že Kanada a Spojené státy americké dvoustranně jednají o snižování emisí oxidů dusíku a těkavých organických sloučenin v úsilí řešit problém účinků troposférického ozonu,

UZNÁVAJÍCE ještě dále, že Kanada uskuteční další snížení emisí síry do roku 2010 prostřednictvím provedení celostátní strategie omezování kyselých dešťů pro období po roce 2000 a že USA přijaly závazek provést program snížení emisí oxidů dusíku na východě Spojených států a snížit emise v míře nutné ke splnění svých národních norem kvality ovzduší pro suspendované částice,

ROZHODNUTY uplatnit přístup spojující více účinků více znečišťujících látek s cílem zamezit nebo minimalizovat překračování kritických zátěží a úrovní,

BEROUCE v úvahu emise z určitých stávajících činností a zařízení způsobující současné úrovně znečištění ovzduší a rozvoj budoucích činností a zařízení,

VĚDOMY SI toho, že technologie a řídící postupy ke snížení emisí těchto látek jsou dostupné,

ODHODLÁNY učinit opatření k předjímání, prevenci nebo minimalizování emisí těchto látek, berouce v úvahu uplatnění zásady předběžné opatrnosti vyjádřené Prohlášením o životním prostředí a rozvoji z Ria jako zásada 15,

ZNOVU POTVRZUJÍCE, že státy mají v souladu s Chartou OSN a se zásadami mezinárodního práva svrchované právo využívat vlastní zdroje v souladu se svou politikou životního prostředí a rozvoje a že odpovídají za zajištění toho, že činnosti v rámci jejich jurisdikce nebo kontroly nezpůsobí škody na životním prostředí jiných států nebo v oblastech za hranicemi státní jurisdikce,

VĚDOMY SI, že k boji proti znečišťování ovzduší je třeba rentabilní regionální přístup, který respektuje odlišnosti účinků a nákladů na snižování emisí mezi státy,

PŘIPOMÍNAJÍCE důležitý příspěvek soukromého a nevládního sektoru k poznatkům o účincích spojených s uvedenými látkami a o dostupných postupech snižování emisí a jejich úloze při napomáhání v úsilí o snižování emisí do ovzduší,

MAJÍCE NA MYSLI, že opatření přijatá ke snížení emisí síry, oxidů dusíku, amoniaku a těkavých organických sloučenin by neměla vytvářet prostředky libovolné nebo neodůvodněné diskriminace nebo skrytá omezení mezinárodní hospodářské soutěže a obchodu,

BEROUCE V ÚVAHU nejlepší dostupné vědecké a technické poznatky a údaje o emisích uvedených látek, o jejich atmosférických procesech a účincích na lidské zdraví a na životní prostředí a o nákladech na jejich snižování a uznávající nutnost zlepšovat tyto poznatky a pokračovat ve vědecké a technické spolupráci k dalšímu pochopení těchto problémů,

PŘIPOMÍNAJÍCE, že Protokol o omezování emisí oxidů dusíku nebo jejich toků přes hranice států přijatý v Sofii dne 31. října 1988 a Protokol o omezování emisí těkavých organických sloučenin nebo jejich toků přes hranice států přijatý v Ženevě dne 18. listopadu 1991 již obsahuje ustanovení o omezování emisí oxidů dusíku a těkavých organických sloučenin, a že technické přílohy obou těchto protokolů již obsahují technické instrukce pro snižování těchto emisí,

PŘIPOMÍNAJÍCE DÁLE, že Protokol o dalším snižování emisí síry přijatý v Oslo dne 4. června 1994 již obsahuje ustanovení o omezování emisí síry s cílem přispět ke snížení kyselé depozice snížením překračování kritických depozic síry, které byly odvozeny z kritických zátěží acidity v souladu s příspěvkem sloučenin oxidované síry k celkové kyselé depozici v roce 1990,

PŘIPOMÍNAJÍCE JEŠTĚ DÁLE, že tento protokol představuje první dohodu v rámci úmluvy, která se vztahuje zvláště na sloučeniny redukovaného dusíku,

MAJÍCE NA MYSLI, že snižování emisí těchto sloučenin může mít dodatečný přínos pro snižování emisí jiných znečišťujících látek, včetně zejména sekundárního prašného aerosolu přecházejícího hranice států, které přispívají k účinkům na lidské zdraví spojených s expozicí částicím obsaženým v ovzduší,

MAJÍCE NA MYSLI také nutnost v míře maximálně možné vyloučit prohlubování dalších problémů souvisejících se zdravím a s životním prostředím uskutečněním opatření pro dosažení cílů tohoto protokolu,

PŘIPOMÍNAJÍCE, že opatření přijatá ke snížení emisí oxidů dusíku a amoniaku by měla zahrnovat zvážení celého bio-geochemického cyklu dusíku a pokud možno nezvyšovat emise reaktivního dusíku včetně oxidu dusného (NO), který by mohl prohloubit jiné problémy související s dusíkem,

VĚDOMY SI toho, že antropogenní emise methanu (CH4) a oxidu uhelnatého (CO) přispívají, v přítomnosti oxidů dusíku a těkavých organických sloučenin, k tvorbě troposférického ozonu, a

VĚDOMY SI ROVNĚŽ závazků, které smluvní strany přijaly v souvislosti s Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto protokolu se:

1. "úmluvou" rozumí Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států přijatá v Ženevě dne 13. listopadu 1979;

2. "EMEP" rozumí Program spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě;

3. "výkonným orgánem" rozumí výkonný orgán úmluvy ustanovený podle čl. 10 odst. 1 úmluvy;

4. "Komisí" rozumí Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů (EHK OSN);

5. "smluvními stranami" rozumějí, pokud kontext neurčí jinak, smluvní strany tohoto protokolu;

6. "geografickým rozsahem EMEP" rozumí oblast definovaná v čl. 1 odst. 4 Protokolu k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států z roku 1979 o dlouhodobém financování Programu spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě (EMEP), přijatém v Ženevě dne 28. září 1984;

7. "emisí" rozumí uvolňování určité látky z určitého bodového nebo difúzního zdroje do atmosféry;

8. "oxidy dusíku" rozumí oxid dusnatý a oxid dusičitý vyjádřené jako oxid dusičitý (NO2);

9. "sloučeninami redukovaného dusíku" rozumí amoniak a jeho reakční produkty;

10. "sírou" rozumí všechny sloučeniny síry vyjádřené jako oxid siřičitý (SO2);

11. "těkavými organickými sloučeninami" nebo "VOC" rozumí, pokud není určeno jinak, všechny organické sloučeniny antropogenní povahy jiné než methan, které mohou produkovat fotochemické oxidanty reakcí s oxidy dusíku v přítomnosti slunečního záření;

12. "kritickou zátěží" rozumí kvantitativní odhad expozice jedné znečišťující látce nebo více takovým látkám, pod níž podle současných poznatků nedochází k významným škodlivým účinkům na specifikované citlivé prvky životního prostředí;

13. "kritickou úrovní" rozumí taková koncentrace znečišťující látky v atmosféře, nad níž podle současných znalostí může docházet k přímým škodlivým účinkům na receptory, jako jsou lidské bytosti, rostliny, ekosystémy nebo materiály;

14. "oblastí řízení emisí znečišťujících látek" neboli "PEMA" rozumí oblast určená v příloze III za podmínek stanovených v čl. 3 odst. 9;

15. "stacionárním zdrojem" rozumí jakákoli budova, stavba, zařízení, závod nebo vybavení, které emitují nebo mohou emitovat síru, oxidy dusíku, těkavé organické sloučeniny a amoniak přímo nebo nepřímo do atmosféry;.

16. "novým stacionární zdrojem" rozumí jakýkoli stacionární zdroj, jehož stavba či podstatná přestavba je zahájena po uplynutí jednoho roku ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost. Rozhodování o tom, zda určitá modifikace je podstatná či nikoli, je záležitostí příslušného vnitrostátního orgánu, který vezme v úvahu faktory, jako jsou např. environmentální přínosy dané modifikace.

Článek 2

Cíl

Cílem tohoto protokolu je omezovat a snižovat emise síry, oxidů dusíku, amoniaku a těkavých organických sloučenin, které jsou výsledkem antropogenních činností a které pravděpodobně způsobují nepříznivé účinky na zdraví lidí, přírodní ekosystémy, materiály a plodiny v důsledku acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu, v důsledku dálkového přeshraničního atmosférického přenosu, a zajistit v míře maximálně možné, v dlouhodobém výhledu, po jednotlivých krocích a s respektováním vývoje vědeckovýzkumných poznatků, že atmosférické depozice nebo koncentrace nepřesáhnou:

a) pro smluvní strany v geografickém rozsahu EMEP a Kanady kritické zátěže acidity popsané v příloze I;

b) pro smluvní strany v geografickém rozsahu EMEP kritické zátěže nutričního dusíku popsané v příloze I;

c) pro ozon:

i) pro smluvní strany v geografickém rozsahu EMEP kritické úrovně ozonu popsané v příloze I;

ii) celostátní normu pro přízemní ozon v Kanadě; a

iii) národní normu kvality vnějšího ovzduší pro ozon v USA.

Článek 3

Základní závazky

1. Každá smluvní strana, která má určitý emisní strop v kterékoli tabulce v příloze II, sníží a udrží své roční emise v souladu s tímto stropem a s harmonogramy specifikovanými v uvedené příloze. Každá smluvní strana minimálně omezí své roční emise znečišťujících látek v souladu se závazky v příloze II.

2. Každá smluvní strana uplatní mezní hodnoty specifikované v přílohách IV, V a VI na každý nový stacionární zdroj z kategorie stacionárních zdrojů uvedených v těchto přílohách nejpozději ve lhůtách stanovených v příloze VII. Jako alternativu může smluvní strana uplatnit jiné strategie snížení emisí, které povedou k dosažení ekvivalentních celkových úrovní emisí pro všechny kategorie zdrojů dohromady.

3. Každá smluvní strana, v míře technicky a ekonomicky schůdné, s uvážením nákladů a přínosů, uplatní mezní hodnoty emisí specifikované v přílohách IV, V a VI na každý stávající stacionární zdroj z kategorie stacionárních zdrojů uvedených v těchto přílohách, nejpozději do lhůty stanovené v příloze VII. Jako alternativu může smluvní strana uplatnit jiné strategie snížení emisí, které povedou k dosažení ekvivalentních celkových úrovní emisí pro všechny kategorie zdrojů dohromady, nebo, pro smluvní strany vně geografického rozsahu EMEP, které jsou nutné pro dosažení národních nebo regionálních cílů potlačování acidifikace a pro splnění národních norem kvality ovzduší.

4. Mezní hodnoty pro nové a stávající kotle a zdroje tepla pro procesy s nominálním tepelným příkonem přesahujícím 50 MWth a nové nákladní automobily budou smluvními stranami vyhodnoceny na zasedání výkonného orgánu s ohledem na aktualizaci příloh IV, V a VIII nejpozději do dvou let ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost.

5. Každá smluvní strana uplatní mezní hodnoty specifikované v příloze VIII pro paliva a nové mobilní zdroje nejpozději podle časového rozvrhu stanoveného v příloze VII.

6. Smluvní strany uplatní nejlepší dostupné techniky na mobilní zdroje a na každý nový a stávající stacionární zdroj, berouce v úvahu instrukční dokumenty I až V, přijaté výkonným orgánem na 17. zasedání (rozhodnutí 1999/1) a jejich pozdější znění.

7. Každá strana učiní vhodná opatření, založená mimo jiné na vědeckých a hospodářských kritériích, ke snížení emisí těkavých organických sloučenin spojených s používáním produktů nezahrnutých v příloze VI nebo VIII. Smluvní strany nejpozději na druhém zasedání výkonného orgánu po vstupu tohoto protokolu v platnost uváží, z hlediska možného přijetí, přílohu o produktech, včetně kritérií pro výběr takových produktů, mezní hodnoty pro obsah těkavých organických sloučenin v produktech nezahrnutých v příloze VI nebo VIII a rozpis termínů pro uplatnění těchto mezních hodnot.

8. Každá smluvní strana, s výhradou odstavce 10:

a) jako minimální uplatní opatření k omezení emisí amoniaku specifikované v příloze IX; a

b) uplatní, pokud to bude považovat za vhodné, nejlepší dostupné techniky pro snížení emisí amoniaku uvedené instrukčním dokumentem V, přijatým výkonným orgánem na 17. zasedání (rozhodnutí 1999/1) a jeho pozdějším zněním.

9. Odstavec 10 se vztahují na každou smluvní stranu:

a) jejíž celková rozloha přesahuje 2 miliony km2;

b) jejíž roční emise síry, oxidů dusíku (NOx), amoniaku a/nebo těkavých organických sloučenin přispívající k acidifikaci, eutrofizaci nebo k tvorbě ozonu v oblastech pod jurisdikcí jedné nebo více smluvních stran, vznikají převážně v určité oblasti pod její jurisdikcí, která je uvedena jako oblasti PEMA v příloze III a která předložila k tomuto účelu dokumentaci v souladu s písmenem c);

c) která při podpisu, ratifikaci, přijetí nebo schválení tohoto protokolu nebo přistoupení k němu předložila popis geografického rozsahu jedné či více oblastí PEMA pro jednu nebo více znečišťujících látek, s podpůrnou dokumentací, pro začlenění do přílohy III; a

d) která při podpisu, ratifikaci, přijetí nebo schválení tohoto protokolu nebo přistoupení k němu specifikovala svůj záměr jednat v souladu s tímto protokolem.

10. Smluvní strana, na kterou se tento odstavec vztahuje,:

a) pokud leží v geografickém rozsahu EMEP, bude žádána o dodržování ustanovení tohoto článku a přílohy II pouze v příslušné oblasti PEMA pro každou znečišťující látku, pro kterou byla oblast PEMA pod její jurisdikcí začleněna do přílohy III; nebo

b) pokud neleží v geografickém rozsahu EMEP, bude žádána o dodržování ustanovení odstavců 1, 2, 3, 5, 6 a 7 a přílohy II pouze v příslušné oblasti PEMA pro každou znečišťující látku (oxidy dusíku, síra a/nebo těkavé organické sloučeniny) pro kterou byla oblast PEMA pod její jurisdikcí začleněna do přílohy III, a nebude žádána dodržovat odstavec 8 kdekoli v rámci její jurisdikce.

11. Kanada a Spojené státy americké při podpisu, přijetí nebo schválení tohoto protokolu nebo při přistoupení k němu, předloží výkonnému orgánu své příslušné závazky snížení emisí síry, oxidů dusíku a těkavých organických sloučenin k jejich automatickému začlenění do přílohy II.

12. Smluvní strany zahájí jednání o dalších závazcích snižovat emise, v závislosti na výsledku prvního přezkoumání podle čl. 10 odst. 2, nejpozději do roka po dokončení uvedeného přezkoumání.

Článek 4

Výměna informací a technologií

1. Každá smluvní strana, v souladu se svými právními a správními předpisy a zvyklostmi a v souladu se závazky podle tohoto protokolu, vytváří příznivé podmínky pro výměnu informací, technologií a zařízení s cílem snížit emise síry, oxidů dusíku, amoniaku a těkavých organických sloučenin, kromě jiného podporou:

1. zřizování a aktualizování databází zaměřených na nejlepší dostupné technologie či postupy, včetně těch, které zvyšují energetickou účinnost nízkoemisních hořáků a kodexu správné zemědělské praxe;

2. výměny poznatků a zkušeností s vývojem dopravních systémů méně znečišťujících prostředí;

3. přímých průmyslových kontaktů a spolupráce, včetně společného podnikání;

4. poskytování technické pomoci.

2. Pro podporování činností specifikovaných v odstavci 1 vytvoří každá smluvní strana příznivé podmínky pro usnadňováním kontaktů a spolupráce mezi vhodnými organizacemi a jednotlivci v soukromém i veřejném sektoru schopnými poskytovat technologii, konstrukční a stavební či inženýrské služby, zařízení nebo finance.

Článek 5

Povědomí veřejnosti

1. Každá smluvní strana, v souladu se svými právními a správními předpisy a zvyklostmi, podporuje poskytování informací široké veřejnosti, včetně údajů o:

a) národních ročních emisích síry, oxidů dusíku (NOx), amoniaku a těkavých organických sloučenin a o pokroku při plnění stanoveného národního emisního stropu nebo dalších závazků uvedených v článku 3;

b) depozicích a koncentracích příslušných znečišťujících látek a případně o jejich vztazích ke kritickým zátěžím a úrovním uvedeným v článku 2;

c) úrovních troposférického ozonu; a

d) o strategiích a o opatřeních uplatňovaných nebo plánovaných ke snížení problémů znečišťování ovzduší souvisejících s tímto protokolem a stanovených v článku 6.

2. Dále může každá smluvní strana zveřejňovat informace zaměřené na snižování emisí, včetně informací:

a) o méně znečišťujících palivech, obnovitelných zdrojích energie a energetické účinnosti, včetně jejich využití energie v dopravě;

b) o těkavých organických sloučeninách v produktech, včetně označování;

c) o možnostech nakládání s odpady obsahujícími těkavé organické sloučeniny, které produkuje obyvatelstvo;

d) o správné zemědělské praxi ke snížení emisí amoniaku;

e) o zdravotních a environmentálních účincích znečišťujících látek, na které se tento protokol vztahuje;

f) o krocích, které mohou učinit jednotlivci nebo průmyslové podniky jako příspěvek ke snížení emisí znečišťujících látek, na které se tento protokol vztahuje.

Článek 6

Strategie, politiky, programy, opatření a informace

1. Každá smluvní strana, je-li to nezbytné a na základě přiměřených vědeckých a hospodářských kritérií, s cílem usnadnit provádění svých závazků podle článku 3:

a) neprodleně, po dni vstupu tohoto protokolu v platnost přijme podpůrné strategie, politiky a programy;

b) uplatní opatření k omezování a snižování svých emisí síry, oxidů dusíku, amoniaku a těkavých organických sloučenin;

c) uplatní opatření stimulující zvýšení energetické účinnosti a využívání obnovitelné energie;

d) uplatní opatření ke snížení využívání paliv znečišťujících prostředí;

e) vyvine a zavede méně znečišťující dopravní systémy a podpoří systémy řízení dopravy s cílem snížení celkových emisí ze silniční dopravy;

f) uplatní opatření stimulující vývoj a zavádění méně znečišťujících procesů a produktů, berouce v úvahu instrukční dokumenty I až V přijaté výkonným orgánem na 17. zasedání (rozhodnutí 1999/1) a jejich pozdější znění;

g) podpoří provádění řídících programů ke snižování emisí, včetně dobrovolných programů a využívání hospodářských nástrojů, berouce v úvahu instrukční dokument VI přijatý výkonným orgánem na 17. zasedání (rozhodnutí 1999/1) a jejich pozdější znění;

h) uplatní a dále rozvinou politiky a opatření v souladu s národními podmínkami, jako je progresivní snižování nebo postupné odstraňování nedostatků trhu a všech fiskálních podnětů, daňových a celních úlev a subvencí ve všech sektorech, které emitují síru, oxidy dusíku, amoniak a těkavé organické sloučeniny, které působí proti cílům tohoto protokolu, a uplatní tržní nástroje;

i) kde je to rentabilní, uplatní nákladově účinná opatření ke snížení emisí z odpadních produktů obsahujících těkavé organické sloučeniny.

2. Každá smluvní strana shromažďuje a aktualizuje údaje o:

a) skutečných úrovních emisí síry, sloučenin dusíku a těkavých organických sloučenin a o imisních koncentracích a depozicích těchto sloučenin a ozonu, přičemž smluvní strany v geografickém rozsahu EMEP přitom berou v úvahu pracovní program EMEP; a

b) účincích imisních koncentrací a depozic síry, sloučenin dusíku, amoniaku a těkavých organických sloučenin a ozonu na lidské zdraví, na suchozemské a vodní ekosystémy a na materiály.

3. Jakákoli smluvní strana může přijmout přísnější opatření, než požaduje tento protokol.

Článek 7

Podávání zpráv

1. S výhradou vlastních právních a správních předpisů a v souladu se svými závazky podle tohoto protokolu:

a) každá smluvní strana podává zprávu výkonnému orgánu prostřednictvím výkonného sekretariátu Komise v pravidelných intervalech určených smluvními stranami na zasedání výkonného orgánu o opatřeních, která přijala k provádění tohoto protokolu. Kromě toho:

i) pokud některá smluvní strana uplatňuje odlišné strategie snížení emisí podle čl. 3 odst. 2 a 3, poskytne dokumentaci o uplatněných strategiích a o jejich souladu s požadavky uvedených odstavců;

ii) pokud některá smluvní strana pokládá určité mezní hodnoty podle čl. 3 odst. 3 za technicky a hospodářsky neschůdné, přičemž jsou brány v úvahu náklady a přínosy, sdělí tuto okolnost ve zprávě spolu s odůvodněním;

b) každá smluvní strana v rámci geografického rozsahu EMEP podává zprávu EMEP prostřednictvím výkonného sekretariátu Komise v pravidelných intervalech určených řídícím orgánem EMEP a schválených smluvními stranami na zasedání výkonného orgánu, zahrnující tyto údaje:

i) údaje o úrovních emisí síry, oxidů dusíku, amoniaku a těkavých organických sloučenin s uplatněním minimálně metodiky a časového a prostorového rozlišení specifikovaného řídícím orgánem EMEP;

ii) údaje o úrovních emisí síry, oxidů dusíku, amoniaku a těkavých organických sloučenin v referenčním roce (1990) s uplatněním stejné metodiky a časového a prostorového rozlišení;

iii) údaje o prognózovaných emisích a o současných plánech na snížení emisí; a

iv) pokud je to vhodné, jakékoli výjimečné okolnosti odůvodňující emise, které jsou dočasně vyšší než stanovené emisní stropy pro jednu nebo více znečišťujících látek; a

c) Smluvní strany ležící mimo geografický rozsah EMEP zpřístupní výkonnému orgánu podobné údaje jako v písmenu b), pokud je o to výkonný orgán požádá.

2. Informace, které mají být zahrnuty do zpráv v souladu s odst. 1 písm. a), se podávají v souladu s rozhodnutím ohledně formátu a obsahu přijatého smluvními stranami na zasedání výkonného orgánu. Pokud je nutné určit dodatečné prvky týkající se formátu nebo obsahu informací, které by měly být začleněny do těchto zpráv, podmínky tohoto rozhodnutí se náležitě přezkoumají.

3. EMEP poskytne v dostatečném předstihu před každým výročním zasedáním výkonného orgánu informace o:

a) imisních koncentracích a depozicích síry a sloučenin dusíku a rovněž, pokud jsou dostupné, o imisních koncentracích těkavých organických sloučenin a ozonu; a

b) výpočtech emisí síry a emisní bilance oxidované a redukované formy dusíku a příslušných informací o dálkovém přenosu ozonu a jeho prekurzorů.

Smluvní strany ležící mimo geografický rozsah EMEP poskytnou podobné informace, pokud je o to výkonný orgán požádá.

4. Výkonný orgán v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. b) úmluvy zajistí zpracování informací o účincích depozic síry a sloučenin dusíku a o účincích koncentrací ozonu.

5. Smluvní strany na zasedání výkonného orgánu zajistí pravidelné zpracování revidovaných informací o výpočtech a mezinárodně optimalizovaných přídělech snížení emisí pro státy v geografickém rozsahu EMEP prostřednictvím využití modelů integrovaného posuzování, včetně modelů atmosférického přenosu, s cílem dále snížit rozdíl mezi skutečnými depozicemi síry a depozicemi sloučenin dusíku a hodnotami kritických zátěží, pro účely čl. 3 odst. 1, a dále snížit rozdíl mezi skutečnými koncentracemi ozonu a kritickými úrovněmi ozonu specifikovanými v příloze I, nebo jiné alternativní metody posuzování, které budou schváleny smluvními stranami na zasedání výkonného orgánu.

Článek 8

Výzkum, vývoj a monitorování

Smluvní strany podporují výzkum, vývoj a monitorování a spolupráci, které souvisejí s:

a) mezinárodní harmonizací metod výpočtu a posuzováním nepříznivých účinků spojených s látkami uvedenými v tomto protokolu pro jejich využití při stanovení kritických zátěží a kritických úrovní, a v popřípadě s vypracováním postupů pro tuto harmonizaci;

b) zdokonalováním emisních databází, zejména databází emisí amoniaku a těkavých organických sloučenin;

c) zdokonalováním techniky a systémů monitorování a modelování přenosu, koncentrací a depozic síry, sloučenin dusíku a těkavých organických sloučenin a tvorby ozonu a sekundárních suspendovaných částic;

d) prohlubováním vědeckého poznání dlouhodobého osudu emisí a jejich dopad na pozaďové koncentrace pozadí síry, sloučenin dusíku a těkavých organických sloučenin, ozonu a suspendovaných částic na severní polokouli, soustředěného zejména na chemické procesy ve volné troposféře a potenciál pro mezikontinentální toky znečišťujících látek;

e) dalším vypracováním celkové strategie snižování nepříznivých účinků acidifikace, eutrofizace a fotochemického znečištění, včetně synergických a kombinovaných účinků;

f) zdokonalováním strategií dalšího snižování emisí síry, sloučenin dusíku, amoniaku a těkavých organických sloučenin založených na kritických zátěžích a na kritických úrovních a na technickém vývoji, a zdokonalováním modelů integrovaného posuzování k výpočtu mezinárodně optimalizovaných přídělů snížení emisí, přičemž je brána v úvahu potřeba vyloučit nadměrné náklady pro kteroukoli smluvní stranu. Zvláštní důraz by měl být kladen na emise ze zemědělství a z dopravy;

g) identifikací dlouhodobých trendů a vědeckého poznání o obecných účincích síry, sloučenin dusíku a těkavých organických sloučenin a fotochemického znečištění na lidské zdraví, včetně jejich příspěvku k suspendovaným částicím v ovzduší, účincích na životní prostředí - zejména acidifikace a eutrofizace, a účincích na materiály, zejména na historické a kulturní památky, přičemž jsou brány v úvahu vzájemné vztahy mezi oxidy síry, oxidy dusíku, amoniakem, těkavými organickými sloučeninami a troposférickým ozonem;

h) uplatňováním technologií snižujících emise a technologií a pracovních postupů zlepšujících energetickou účinnost, šetření energie a využívání obnovitelných zdrojů energie;

i) účinností pracovních postupů snižování emisí amoniaku pro zemědělské farmy a s jejich dopady na místní a regionální depozici;

j) řízením poptávky po dopravě a vývojem a podporou méně znečišťujících způsobů dopravy;

k) kvantifikací a popřípadě s ekonomickým vyhodnocením přínosů pro životní prostředí a pro lidské zdraví vyplývající ze snížení emisí síry, sloučenin dusíku, amoniaku a těkavých organických sloučenin; a

l) vývojem nástrojů umožňujících metody a výsledky této práce široce uplatňovat a volně šířit.

Článek 9

Plnění závazků

Plnění závazků stanovených tímto protokolem všemi smluvními stranami se pravidelně přezkoumává. Prováděcí výbor, zřízený rozhodnutím 1997/2 výkonného orgánu na jeho patnáctém zasedání, vypracuje tato přezkoumání a podá o tom zprávu smluvním stranám na zasedání výkonného orgánu v souladu s podmínkami stanovenými v příloze uvedeného rozhodnutí, včetně jakýchkoli změn.

Článek 10

Přezkoumání smluvními stranami na zasedáních výkonného orgánu

1. Smluvní strany na zasedáních výkonného orgánu přezkoumají v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. a) úmluvy informace dodané smluvními stranami, EMEP a dalšími podpůrnými orgány výkonného orgánu, údaje o účincích koncentrací a depozice sloučenin síry a dusíku v ovzduší, fotochemického znečištění ovzduší a zprávy dodané prováděcím výborem uvedeným v článku 9.

2. a) Smluvní strany na zasedáních výkonného orgánu dohlížejí na závazky stanovené tímto protokolem, včetně:

i) svých závazků ve vztahu k vypočteným a mezinárodně optimalizovaným přiděleným úkolem snížení emisí uvedeným v čl. 7 odst. 5; a

ii) přiměřenost těchto závazků a pokrok v dosahování cíle tohoto protokolu;

b) při takovém přezkoumávání se berou v úvahu nejlepší dostupné vědecko-výzkumné poznatky o účincích acidifikace, eutrofizace a fotochemického znečištění, včetně posuzování všech relevantních účinků na zdraví, dále se berou v úvahu kritické úrovně a zátěže, vývoj a zdokonalování modelů integrovaného posuzování, technický vývoj, měnící se ekonomické podmínky, pokrok dosažený v budování databází o emisích a o postupech pro snižování emisí, zejména v případě amoniaku a těkavých organických sloučenin, a stav plnění závazků týkajících se úrovní emisí;

c) postupy, metody a načasování těchto přezkoumání specifikují smluvní strany na zasedání výkonného orgánu. První přezkoumání bude zahájeno nejpozději do jednoho roku ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost.

Článek 11

Urovnávání sporů

1. V případě sporu mezi dvěma nebo více smluvními stranami o výklad nebo uplatňování tohoto protokolu hledají sporné strany řešení jednáním nebo jakýmkoli jiným smírným prostředkem urovnávání sporů podle vlastní volby. Strany sporu o svém sporu uvědomí výkonný orgán.

2. Při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení k tomuto protokolu nebo kdykoli později může strana sporu, která není regionální organizací hospodářské integrace, předat písemné prohlášení depozitáři, že ve věci sporu o výklad nebo uplatňování tohoto protokolu uznává jeden nebo oba z následujících prostředků urovnávání sporů za závazný ipso facto a bez nutnosti další dohody ve vztahu k jakékoli straně sporu, která přijala stejný závazek:

a) postoupení sporu Mezinárodnímu soudnímu dvoru;

b) rozhodčí řízení v souladu s postupy, které mají strany sporu přijmout na zasedání výkonného orgánu, jak nejdříve to bude možné, formou přílohy o rozhodčím řízení.

Strana sporu, která je regionální organizací hospodářské integrace, může učinit prohlášení s podobným účinkem ve vztahu k rozhodčímu řízení v souladu s postupy podle písmene b).

3. Prohlášení učiněné podle odstavce 2 zůstane v platnosti, dokud neuplyne doba stanovená v souladu s podmínkami jeho platnosti nebo do uplynutí tří měsíců od uložení písemného oznámení o jeho odvolání u depozitáře.

4. Nové prohlášení, oznámení o jeho odvolání nebo vypršení prohlášení neovlivní žádným způsobem řízení dosud projednávané před Mezinárodním soudním dvorem nebo před rozhodčím soudem, pokud se strany sporu nedohodnou jinak.

5. Kromě případu, kdy strany sporu přijaly stejný prostředek urovnávání sporů podle odstavce 2, pokud by po dvanácti měsících po oznámení sporu jednou ze stran nebyly strany sporu schopny spor urovnat prostředkem podle odstavce 1, postoupí se spor na žádost kterékoli z těchto stran ke smíření.

6. Pro účel odstavce 5 se ustaví smírčí komise. Tato komise se skládá ze stejného počtu členů jmenovaných jednotlivými zúčastněnými stranami nebo, pokud strany sporu sdílejí stejný zájem na smíření, skupinou s tímto zájmem, a předsedou, kterého společně zvolí takto jmenovaní členové. Komise vydá doporučující nález, který strany sporu v dobré víře zváží.

Článek 12

Přílohy

Přílohy tohoto protokolu tvoří jeho nedílnou součást.

Článek 13

Změny a úpravy

1. Změny a úpravy tohoto protokolu mohou být navrženy kteroukoli jeho smluvní stranou. Kterákoli strana úmluvy může navrhnout úpravy přílohy II tohoto protokolu a přidat své jméno spolu s úrovněmi emisí, emisními stropy a procentním snížením svých emisí.

2. Navrhované změny a úpravy se předkládají písemně výkonnému sekretariátu Komise, který je sdělí všem smluvním stranám. Smluvní strany prodiskutují navrhované změny a úpravy na nejbližším zasedání výkonného orgánu za předpokladu, že výkonný sekretariát návrhy předá smluvním stranám nejméně devadesát dnů předem.

3. Změny tohoto protokolu včetně jeho příloh II až IX budou přijaty konsensem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného orgánu a vstoupí v platnost pro smluvní strany, které je přijaly, devadesátým dnem po dni uložení listiny o přijetí od dvou třetin smluvních stran u depozitáře. Změny vstoupí v platnost pro každou další smluvní stranu devadesátý den po dni uložení jejich listiny o přijetí těchto změn.

4. Změny příloh tohoto protokolu jiných než příloh uvedených v odstavci 3 budou přijaty konsensem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného orgánu. Po uplynutí devadesáti dnů ode dne, kdy výkonný sekretariát Komise sdělil změnu všem smluvním stranám, nabude změna přílohy účinku pro smluvní strany, které nepodaly depozitáři oznámení v souladu s odstavcem 5 níže za předpokladu, že nejméně šestnáct smluvních stran nepodalo takovéto oznámení.

5. Smluvní strana, která není schopna schválit změnu přílohy jiné než přílohy uvedené v odstavci 3, to oznámí depozitáři písemně do devadesáti dnů ode dne sdělení o jejich přijetí. Depozitář neprodleně oznámí všem smluvním stranám obdržená oznámení. Smluvní strana může kdykoli své předchozí oznámení zaměnit za listinu o přijetí změn a po uložení listin o jejich přijetí u depozitáře nabude změna přílohy pro tuto smluvní stranu účinku.

6. Změny přílohy II tohoto protokolu se přijímají konsensem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného orgánu a nabudou účinku pro smluvní strany protokolu devadesátým dnem ode dne, kdy výkonný sekretariát Komise těmto smluvním stranám přijetí změny písemně oznámí.

Článek 14

Podpis

1. Tento protokol je otevřen k podpisu v Göteborgu (Švédsko) dne 30. listopadu a 1. prosince 1999, a potom v sídle Organizace spojených národů v New Yorku do 30. května 2000, pro členské státy Komise i pro státy s poradním statutem při Komisi na základě odstavce 8 usnesení Hospodářské a sociální rady 36 (IV) ze dne 28. března 1947 a pro organizace regionální hospodářské integrace tvořené svrchovanými členskými státy Komise, na které jejich členské státy přenesly pravomoc vyjednávat, uzavírat a uplatňovat mezinárodní dohody v záležitostech tohoto protokolu za předpokladu, že tyto státy a organizace jsou stranami úmluvy a že jsou uvedeny v příloze II.

2. V záležitostech v rámci svých pravomocí uplatňují tyto regionální organizace hospodářské integrace svým jménem práva a plní povinnosti, které tento protokol přiřazuje jejich členským státům. V těchto případech členské státy těchto organizací nejsou oprávněny uplatňovat tato práva jednotlivě.

Článek 15

Ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení

1. Tento protokol podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení jeho signatáři.

2. Tento protokol je od 31. května 2000 otevřen pro přistoupení států a organizací, které splňují požadavky čl. 14 odst. 1.

3. Listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení jsou uloženy u depozitáře.

Článek 16

Depozitář

Depozitářem je generální tajemník Organizace spojených národů.

Článek 17

Vstup v platnost

1. Tento protokol vstupuje v platnost devadesátým dnem po dni uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení u depozitáře.

2. Pro každý stát nebo organizaci splňující požadavky čl. 14 odst. 1, který ratifikuje, přijme či schválí tento protokol nebo k němu přistoupí po dni uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení, vstupuje protokol v platnost devadesátým dnem po dni uložení listiny o ratifikaci, přijetí, schválení či přistoupení této smluvní strany.

Článek 18

Odstoupení

Kdykoli po uplynutí pěti let ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost vzhledem k určité smluvní straně může tato smluvní strana od protokolu odstoupit tím, že o tom podá písemné oznámení depozitáři. Každé takové odstoupení nabude účinku devadesátým dnem po dni jeho přijetí depozitářem nebo v určitém pozdějším datu, které může být v oznámení určeno.

Článek 19

Platná znění

Prvopis tohoto protokolu, jehož znění v jazyce anglickém, francouzském a ruském mají stejnou platnost, je uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.

V Göteborgu (Švédsko) třicátého listopadu tisíc devět set devadesát devět.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

KRITICKÉ ZÁTĚŽE A ÚROVNĚ

I. KRITICKÉ ZÁTĚŽE ACIDITY

A. Pro smluvní strany v geografickém rozsahu EMEP

1. Kritické zátěže acidity pro ekosystémy (ve smyslu článku 1) jsou stanoveny v souladu s Příručkou metodik a kritérií pro mapování kritických zátěží/úrovní a geografických oblastí, kde jsou překračovány, vypracované na základě úmluvy. Kritické zátěže představují maximální množství acidifikující depozice, kterou může ekosystém dlouhodobě tolerovat, aniž by byl poškozen. Kritické zátěže acidity způsobené dusíkem berou v úvahu procesy odstraňování dusíku v rámci ekosystému (např. příjmem dusíku rostlinami). Kritické zátěže acidity způsobené sírou tyto jevy v úvahu neberou. Kombinovaná kritická zátěž acidity způsobená dusíkem a sírou uvažuje dusík pouze tehdy, je-li depozice dusíku vyšší, než odstraňování dusíku ekosystémovými procesy. Všechny kritické zátěže sdělené smluvními stranami jsou shrnuty pro využití při modelovém integrovaném posuzování použitém jako vodítko pro stanovení emisních stropů v příloze II.

B. Pro smluvní strany v Severní Americe

2. Pro východní Kanadu byly stanoveny kritické zátěže síry a dusíku pro zalesněné ekosystémy prostřednictvím vědeckých metod a kritérii (Zhodnocení kanadského kyselého deště v |Kanadě, 1997) podobných metodám a kritériím v Příručce metod a kritérií pro mapování kritických zátěží/úrovní a geografických oblastí, kde jsou překračovány, vypracované na základě úmluvy. Kritické zátěže acidity ve východní Kanadě (ve smyslu článku 1) jsou pro sírany ve srážkách vyjádřeny v kg/ha/r. Alberta v západní Kanadě, kde úrovně depozice v současnosti leží pod environmentálními limity, přijala podobný systém klasifikace kritických zátěží jako systém pro potenciální aciditu půdy používaný v Evropě. Potenciální acidita je definována odečtením celkové depozice (mokré a suché) základních kationtů od depozice síry a dusíku. Kromě kritických zátěží pro potenciální aciditu je v Albertě pro řízení acidifikujících emisí stanovena cílová zátěž a monitorování zátěže.

3. Ve Spojených státech amerických jsou účinky acidifikace vyhodnocovány posouzením citlivosti ekosystémů, celkového zátěže ekosystémů acidifikujícími sloučeninami a nejistoty spojené s procesy odstraňování dusíku uvnitř ekosystémů.

4. Tyto zátěže a účinky jsou využity v modelech integrovaného posuzování a skýtají vodítko pro stanovení emisních stropů a/nebo snížení emisí pro Kanadu a Spojené státy americké v příloze II.

II. KRITICKÉ ZÁTĚŽE NUTRIČNÍHO DUSÍKU

Pro smluvní strany v geografickém rozsahu EMEP

5. Kritické zátěže(ve smyslu článku 1) nutričního dusíku (eutrofizace) jsou pro ekosystémy stanoveny v souladu s Příručkou metodik a kritérií pro mapování kritických zátěží/úrovní a geografických oblastí, kde jsou překračovány, vypracované na základě úmluvy. Kritické zátěže představují maximální množství depozice eutrofizačního dusíku, kterou může ekosystém dlouhodobě tolerovat, aniž by byl poškozen. Všechny kritické zátěže sdělené smluvními stranami jsou shrnuty pro využití v modelech integrovaného posuzování použitých jako vodítka pro stanovení emisních stropů v příloze II.

III. KRITICKÉ ÚROVNĚ OZONU

A. Pro smluvní strany v geografickém rozsahu Emep

6. Kritické úrovně ozonu (ve smyslu článku 1) jsou stanoveny pro ochranu vegetace v souladu s Příručkou metod a kritérií pro mapování kritických zátěží/úrovní a geografických oblastí, kde jsou překračovány, vypracované na základě úmluvy. Tyto úrovně jsou vyjádřeny jako kumulativní expozice ozonem nad prahovou koncentrací rovnou 40 ppb (tj. částic v miliardě částic objemově). Tento expoziční index je označován jako AOT40 (akumulovaná expozice nad prahovou koncentrací 40 ppb). Hodnota AOT40 je vypočtena jako suma rozdílů mezi hodinovou koncentrací ozonu (v ppb) a 40 ppb pro každou hodinu, v níž tato koncentrace přesahuje 40 ppb.

7. Pro definování ohrožených oblastí, v nichž je kritická úroveň překročena, byla užita dlouhodobá kritická úroveň ozonu pro plodiny AOT40 = 3000 ppb × h pro období květen - červenec (jako typické vegetační období) a pro hodiny, kdy je světlo. V modelu integrovaného posuzování, vypracovaném pro tento protokol, který slouží jako směrnice pro stanovení emisních stropů v příloze II se usilovalo o specifické snížení překračování. Uvedená kritická úroveň ozonu pro plodiny je pokládána za úroveň chránící rovněž jiné rostliny, např. stromy a přirozenou vegetaci. Probíhají další vědecké práce s cílem vyvinout diferencovanější výklad překračování kritických úrovní ozonu pro vegetaci.

8. Kritická úroveň ozonu pro lidské zdraví je reprezentována úrovní ozonu 120 μg/m3 jako 8-hodinový průměr, kterou doporučují směrnice kvality ovzduší Světové zdravotnické organizace (WHO). Ve spolupráci s Regionální úřadovnou pro Evropu Světové zdravotnické organizace (WHO/EURO) byla pro účely modelového integrovaného posuzování jako náhrada za směrnici kvality ovzduší WHO přijata kritická úroveň vyjádřená jako expoziční index AOT60 (kumulovaná expozice nad prahovou hodnotu 60 ppb, tj. 120 μg/m3) vypočtená za dobu 1 roku. Tato kritická úroveň byla užita pro vymezení ohrožených oblastí, v nichž je kritická úroveň překročena. Na specifické snížení těchto překračování byly zaměřeny modely integrovaného posuzování vypracované pro tento protokol jako vodítko pro stanovení emisních stropů v příloze II.

B. Pro strany v Severní Americe

9. Pro Kanadu jsou kritické úrovně ozonu stanoveny k ochraně lidského zdraví a životního prostředí a jsou využity k zavedení celostátních kanadských norem pro ozon. Emisní stropy v příloze II jsou definovány v souladu s cílovou úrovní nutnou pro dosažení celostátní kanadské normy pro ozon.

10. Ve Spojených státech amerických jsou kritické úrovně ozonu stanoveny k ochraně zdraví obyvatel s přiměřenými mezemi bezpečnosti, k ochraně blaha obyvatel před jakýmikoli známými nebo předpokládanými nepříznivými účinky a jsou využity pro zavedení národní normy kvality ovzduší. Modely integrovaného posuzování a uvedené normy kvality ovzduší byly použity pro zajištění vodítka pro stanovení emisních stropů a/nebo snížení emisí pro Spojené státy americké v příloze II.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

EMISNÍ STROPY

Emisní stropy uvedené v následujících tabulkách se vztahují k ustanovení čl. 3 odst. 1 až 10 tohoto protokolu. Úrovně emisí z let 1980 a 1990 a procentní podíly snížení emisí jsou uvedeny pouze pro informaci.

Tabulka 1. Emisní stropy pro síru (v kilotunách SO2 za rok)

Smluvní strana | Emisní úroveň | Emisní strop pro rok 2010 | Podíl snížení emisí pro rok 2010 vzhledem k základnímu roku 1990 |

1980 | 1990 |

Arménie | 141 | 73 | 73 | 0 % |

Belgie | 828 | 372 | 106 | – 72 % |

Bělorusko | 740 | 637 | 480 | – 25 % |

Bulharsko | 2050 | 2008 | 856 | – 57 % |

Česká republika | 2257 | 1876 | 283 | – 85 % |

Dánsko | 450 | 182 | 55 | – 70 % |

Finsko | 584 | 260 | 116 | – 55 % |

Francie | 3208 | 1269 | 400 | – 68 % |

Chorvatsko | 150 | 180 | 70 | – 61 % |

Irsko | 222 | 178 | 42 | – 76 % |

Itálie | 3757 | 1651 | 500 | – 70 % |

Kanada celostátní úroveň [1] | 4643 | 3236 | | |

PEMA (SOMA) | 3135 | 1873 | | |

Lichtenštejnsko | 0,39 | 0,15 | 0,11 | – 27 % |

Litva | 311 | 222 | 145 | – 35 % |

Lotyšsko | — | 119 | 107 | – 10 % |

Lucembursko | 24 | 15 | 4 | – 73 % |

Maďarsko | 1633 | 1010 | 550 | – 46 % |

Moldavská republika | 308 | 265 | 135 | – 49% |

Německo | 7514 | 5313 | 550 | – 90 % |

Nizozemsko | 490 | 202 | 50 | – 75 % |

Norsko | 137 | 53 | 22 | – 58 % |

Polsko | 4100 | 3210 | 1397 | – 56 % |

Portugalsko | 266 | 362 | 170 | – 53 % |

Rakousko | 400 | 91 | 39 | – 57 % |

Rumunsko | 1055 | 1311 | 918 | – 30 % |

Ruská federace [2] | 7161 | 4460 | | |

PEMA | 1062 | 1133 | 635 | – 44 % |

Řecko | 400 | 509 | 546 | 7 % |

Slovensko | 780 | 543 | 110 | – 80 % |

Slovinsko [2] [2] | 235 | 194 | 27 | – 86 % |

Spojené království | 4863 | 3731 | 625 | – 83 % |

Španělsko [2] | 2959 | 2182 | 774 | – 65 % |

Švédsko | 491 | 119 | 67 | – 44 % |

Švýcarsko | 116 | 43 | 26 | – 40 % |

U.S.A. [3] | | | | |

Ukrajina | 3849 | 2782 | 1457 | – 48 % |

Evropské společenství | 26456 | 16436 | 4059 | – 75 % |

Tabulka 2. Emisní stropy pro oxidy dusíku (v kilotunách NO2 za rok)

Smluvní strana | Emisní úroveň 1990 | Emisní strop pro rok 2010 | Podíl snížení emisí pro rok 2010 vzhledem k základnímu roku 1990 |

Arménie | 46 | 46 | 0 % |

Belgie | 339 | 1841 | – 47 % |

Bělorusko | 285 | 255 | – 11 % |

Bulharsko | 361 | 266 | – 26 % |

Česká republika | 742 | 286 | – 61 % |

Dánsko | 282 | 127 | – 55 % |

Finsko | 300 | 170 | – 43 % |

Francie | 1882 | 860 | – 54 % |

Chorvatsko | 87 | 87 | 0 % |

Irsko | 115 | 65 | – 43 % |

Itálie | 1938 | 1000 | – 48 % |

Kanada celostátní úroveň [4] | 2104 | | |

Lichtenštejnsko | 0,63 | 0,37 | – 41 % |

Litva | 158 | 110 | – 30 % |

Lotyšsko | 93 | 84 | – 10 % |

Lucembursko | 23 | 11 | – 52 % |

Maďarsko | 238 | 198 | – 17 % |

Moldavská republika | 100 | 90 | – 10 % |

Německo | 2693 | 1081 | – 60 % |

Nizozemsko | 580 | 266 | – 54 % |

Norsko | 218 | 156 | – 28 % |

Polsko | 1280 | 879 | – 31 % |

Portugalsko | 348 | 260 | – 25 % |

Rakousko | 194 | 107 | – 45 % |

Rumunsko | 546 | 437 | – 20 % |

Ruská federace [5] | 3600 | | |

PEMA | 360 | 265 | – 26 % |

Řecko | 343 | 344 | 0 % |

Slovensko | 225 | 130 | – 42 % |

Slovinsko | 62 | 45 | – 27 % |

Spojené království | 2673 | 1181 | – 56 % |

Španělsko [5] | 1113 | 847 | – 24 % |

Švédsko | 338 | 168 | – 50 % |

Švýcarsko | 166 | 79 | – 52 % |

U.S.A. [6] | | | |

Ukrajina | 1888 | 1222 | – 35 % |

Evropské společenství | 13161 | 6671 | – 49 % |

Tabulka 3. Emisní stropy pro amoniak (v kilotunách NH3 za rok)

Smluvní strana | Emisní úroveň 1990 | Emisní strop pro rok 2010 | Podíl snížení emisí pro rok 2010 vzhledem k základnímu roku 1990 |

Arménie | 25 | 25 | 0 % |

Belgie | 107 | 74 | – 31 % |

Bělorusko | 219 | 158 | – 28 % |

Bulharsko | 144 | 108 | – 25 % |

Česká republika | 156 | 101 | – 35 % |

Dánsko | 122 | 69 | – 43 % |

Finsko | 35 | 31 | – 11 % |

Francie | 814 | 780 | – 4 % |

Chorvatsko | 37 | 30 | – 19 % |

Irsko | 126 | 116 | – 8 % |

Itálie | 466 | 419 | – 10 % |

Lichtenštejnsko | 0,15 | 0,15 | 0 % |

Litva | 84 | 84 | 0 % |

Lotyšsko | 44 | 44 | 0 % |

Lucembursko | 7 | 7 | 0 % |

Maďarsko | 124 | 90 | – 27 % |

Moldavská republika | 49 | 42 | – 14 % |

Německo | 764 | 550 | – 28 % |

Nizozemsko | 226 | 128 | – 43 % |

Norsko | 23 | 23 | 0 % |

Polsko | 508 | 468 | – 8 % |

Portugalsko | 98 | 108 | – 10 % |

Rakousko | 81 | 66 | – 19 % |

Rumunsko | 300 | 210 | – 30 % |

Ruská federace [7] | 1191 | | |

PEMA | 61 | 49 | – 20 % |

Řecko | 80 | 73 | – 9 % |

Slovensko | 62 | 39 | – 37 % |

Slovinsko | 24 | 20 | – 17 % |

Spojené království | 333 | 297 | – 11 % |

Španělsko [7] | 351 | 353 | – 1 % |

Švédsko | 61 | 58 | – 5 % |

Švýcarsko | 72 | 63 | – 13 % |

Ukrajina | 729 | 592 | – 19 % |

Evropské společenství | 3671 | 3129 | – 15 % |

Tabulka 4. Emisní stropy pro těkavé organické sloučeniny (v kilotunách VOC za rok)

Smluvní strana | Emisní úroveň 1990 | Emisní strop pro rok 2010 | Podíl snížení emisí pro rok 2010 vzhledem k základnímu roku 1990 (v %) |

Arménie | 81 | 81 | 0 % |

Belgie | 324 | 144 | – 56 % |

Bělorusko | 533 | 309 | – 42 % |

Bulharsko | 217 | 185 | – 15 % |

Česká republika | 435 | 220 | – 49 % |

Dánsko | 178 | 85 | – 52 % |

Finsko | 209 | 130 | – 38 % |

Francie | 2957 | 1100 | – 63 % |

Chorvatsko | 105 | 90 | 14 % |

Irsko | 197 | 55 | – 72 % |

Itálie | 2213 | 1159 | – 48 % |

Kanada celostátní úroveň [8] | 2880 | | |

Lichtenštejnsko | 1,56 | 0,86 | – 45 % |

Litva | 103 | 92 | – 11 % |

Lotyšsko | 152 | 136 | – 11 % |

Lucembursko | 20 | 9 | – 55 % |

Maďarsko | 205 | 137 | – 33 % |

Moldavská republika | 157 | 100 | – 36 % |

Německo | 3195 | 995 | – 69 % |

Nizozemí | 502 | 191 | – 62 % |

Norsko | 310 | 195 | – 37 % |

Polsko | 831 | 800 | – 4 % |

Portugalsko | 640 | 202 | – 68 % |

Rakousko | 351 | 159 | – 55 % |

Rumunsko | 616 | 523 | – 15 % |

Ruská federace [9] | 3566 | | |

PEMA | 203 | 165 | – 19 % |

Řecko | 373 | 261 | – 30 % |

Slovensko | 149 | 140 | – 6 % |

Slovinsko | 42 | 40 | – 5 % |

Spojené království | 2555 | 1200 | – 53 % |

Španělsko [9] | 1094 | 669 | – 39 % |

Švédsko | 526 | 241 | – 54 % |

Švýcarsko | 292 | 144 | – 51 % |

U.S.A. [10] | | | |

Ukrajina | 1369 | 797 | – 42 % |

Evropské společenství | 15353 | 6600 | – 57 % |

[1] Při ratifikaci, přijetí, schválení tohoto protokolu nebo přistoupení k němu předloží Kanada emisní stropy pro síru, buď na celostátní úrovni, nebo pro kanadskou oblast PEMA, a vynasnaží se stanovit emisní strop pro rok 2010. Oblast PEMA pro síru odpovídá oblasti SOMA (oblast řízení emisí oxidů síry), která byla stanovena podle přílohy III protokolu o dalším snížení emisí síry, přijatém v Oslu dne 14. června 1994 jako kanadská jihovýchodní SOMA. Tato oblast má rozlohu 1 milion km2 a zahrnuje celé území provincií Ostrov prince Edwarda, Nové Skotsko a New Brunswick, celé území provincie Quebec jižně od přímky vedené mezi Havre-St.Pierre na severním pobřeží Zálivu svatého Vavřince a bodem, kde hranice mezi Quebekem a Ontáriem protíná pobřežní čáru James Bay a řeky Nipigon u severního břehu jezera Superior.

[2] Údaje se vztahují na evropskou část v oblasti EMEP.

[3] Při ratifikaci, přijetí, schválení tohoto protokolu nebo přistoupení k němu poskytnou Spojené státy americké pro začlenění do této přílohy: a) specifická opatření ke snížení emisí uplatnitelná na mobilní a stacionární zdroje emisí síry, která budou uplatněna buď celostátně, nebo v rámci oblasti PEMA, pokud bude PEMA pro síru předložena pro zahrnutí v příloze III; b) hodnotu celkové předpokládané úrovně emisí síry v roce 1990, buď celostátní, nebo pro PEMA; c) směrnou hodnotu pro celkovou úroveň emisí síry pro rok 2010, buď celostátní nebo pro PEMA; a d) související odhady procentního snížení emisí oxidů dusíku. Bod b) bude zahrnut do tabulky a body a), c) a d) budou uvedeny v poznámce pod čarou k této tabulce.

[4] Při ratifikaci, přijetí, schválení tohoto protokolu nebo přistoupení k němu předloží Kanada emisní úrovně pro rok 1990 a emisní stropy pro oxidy dusíku pro rok 2010, buď na celostátní úrovni, nebo pro svou oblast PEMA, pokud tuto oblast předložila.

[5] Údaje se vztahují na evropskou část v oblasti EMEP.

[6] Při ratifikaci, přijetí, schválení tohoto protokolu nebo přistoupení k němu poskytnou Spojené státy americké pro začlenění do této přílohy: a) specifická opatření ke snížení emisí použitelná na mobilní a stacionární zdroje emisí síry, která budou uplatněna buď celostátně, nebo v rámci oblasti PEMA, pokud bude PEMA pro oxidy dusíku předložena pro zahrnutí v příloze III; b) hodnotu celkové předpokládané úrovně emisí síry v roce 1990, buď celostátní, nebo pro PEMA; c) směrnou hodnotu pro celkovou úroveň emisí síry pro rok 2010, buď celostátní nebo pro PEMA; a d) související odhady procentního snížení emisí oxidů dusíku. Bod b) bude zahrnut do tabulky a body a), c) a d) budou uvedeny v poznámce pod čarou k této tabulce.

[7] Údaje se vztahují na evropskou část v oblasti EMEP.

[8] Při ratifikaci, přijetí, schválení tohoto protokolu nebo přistoupení k němu předloží Kanada emisní úrovně pro rok 1990 a emisní stropy pro těkavé organické sloučeniny pro rok 2010, buď na celostátní úrovni, nebo pro svou oblast PEMA, pokud tuto oblast předložila.

[9] Údaje se vztahují na evropskou část v oblasti EMEP.

[10] Při ratifikaci, přijetí, schválení tohoto protokolu nebo přistoupení k němu poskytnou Spojené státy americké pro začlenění do této přílohy: a) specifická opatření ke snížení emisí použitelná na mobilní a stacionární zdroje emisí síry, která budou uplatněna buď celostátně, nebo v rámci PEMA, pokud bude PEMA pro těkavé organické sloučeniny předložena pro zahrnutí v příloze III; b) hodnotu celkové předpokládané úrovně emisí síry v roce 1990, buď celostátní, nebo pro PEMA; c) směrnou hodnotu pro celkovou úroveň emisí síry pro rok 2010, buď celostátní nebo pro PEMA; a d) související odhady procentního snížení emisí oxidů dusíku. Bod b) bude zahrnut do tabulky a body a), c) a d) budou uvedeny v poznámce pod čarou k této tabulce.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

URČENÁ OBLAST ŘÍZENÍ EMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK (PEMA)

Pro účely tohoto protokolu jsou uvedeny následující oblasti PEMA:

PEMA Ruské federace

Tuto oblast PEMA tvoří Murmanská oblast, Republika Karelská, Leningradská oblast (včetně St. Peterburgu), Pskovská oblast, Novgorodská oblast a Kaliningradská oblast. Hranice oblasti PEMA jsou shodné se státními a správními hranicemi uvedených složek Ruské federace.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

MEZNÍ HODNOTY EMISÍ SÍRY ZE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ

1. Oddíl A se vztahuje na smluvní strany jiné než Kanada a USA, oddíl B se vztahuje na Kanadu a oddíl C se vztahuje na USA

A. Smluvní strany jiné než Kanada a Spojené státy americké

2. Pro účely oddílu A, s výjimkou tabulky 2 a odstavců 11 a 12 se mezní hodnotou rozumí množství plynné látky, které nesmí být překročeno, obsažené v odpadních plynech ze zařízení. Pokud není stanoveno jinak, vyjadřuje se mezní hodnota jako hmotnost znečišťující látky v jednotce objemu odpadního plynu (vyjádřené v mg/m3) za předpokladu standardních podmínek teploty a tlaku v suchém plynu (objem při 273.15 K a 101.3 kPa). Vzhledem k obsahu kyslíku v odpadním plynu bude uplatňována vždy hodnota udaná v níže uvedených tabulkách pro každou kategorii zdrojů. Zřeďování pro účely snižování koncentrace znečišťujících látek v odpadních plynech není povoleno. Uvádění do provozu, odstavení údržba zařízení jsou vyloučeny

3. Emise se monitorují [1] ve všech případech. Dodržování mezních hodnot emisí se ověřuje. Metody ověřování mohou zahrnout kontinuální a diskontinuální měření měření, typovou zkoušku nebo jakoukoli jinou technicky vhodnou metodou.

4. Odběry vzorků a analýza znečišťujících látek a referenční měřicí metody pro kalibraci měřicích systémů se provádějí podle norem stanovených Evropským výborem pro normalizaci (CEN) nebo Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Do doby vypracování norem CEN nebo ISO jsou použitelné národní normy.

5. Pokud emise SO2 přesáhnou 75 kg/h, měření emisí by mělo být nepřetržité.

6. V případě nepřetržitých měření u nových zařízení je dodržení mezních hodnot emisí dosaženo, pokud denní vypočtené střední hodnoty nepřesahují mezní hodnotu emisí a pokud žádná z hodinových hodnot nepřesáhne mezní hodnotu emisí o 100 %.

7. V případě kontinuálních měření u stávajících zařízení je dodržení mezních hodnot emisí dosaženo, pokud: a) žádná z měsíčních středních hodnot nepřesáhne mezní hodnotu emisí; a b) 97 % všech 48-hodinových středních hodnot nepřesáhne 110 % mezní hodnoty emisí.

8. V případě diskontinuálních měření je, jako minimální požadavek, dodržení mezních hodnot emisí dosaženo, pokud střední hodnota vhodného počtu měření za reprezentativních podmínek nepřesáhne mezní hodnotu emisí.

9. Kotle a průmyslové zdroje tepla s nominálním tepelným příkonem přesahujícím 50 MWth:

Tabulka 1: Mezní hodnoty emisí pro SOx uvolněné z kotlů [2]

| tepelný příkon MWth | mezní hodnota [3] (mg SO2/Nm3) | alternativa pro účinnost odsíření tuzemských tuhých paliv |

tuhá a kapalná paliva, nová zařízení | 50–100 | 850 | 90 % [5] |

100–300 | 850—200 [4] lineární pokles | 92 % [5] |

> 300 | 200 [4] | 95 % [5] |

tuhá a kapalná paliva, stávající zařízení | 50 – 100 | 2000 | |

100 - 500 | 2000 – 400 lineární pokles | |

> 500 | 400 | |

50 - 150 | | 40 % |

150 - 500 | | 40-90 % lineární vzrůst |

> 500 | | 90 % |

kapalná paliva, stávající zařízení | 50 - 300 | 1700 | |

300 - 500 | 1700 – 400 lineární pokles | |

> 500 | 400 | |

plynná paliva, nová a stávající zařízení | | 35 | |

zkapalněný plyn, nová a stávající zařízení | | 5 | |

málo výhřevné plyny (např. zplynování rafinačních zbytků nebo spalování koksárenského plynu) | | 400 pro nová 800 pro stávající | |

vysokopecní plyn | | 200 pro nová 800 pro stávající | |

nová spalovací zařízení v rafinériích (průměr všech nových spalovacích zařízení) | > 50 (celková kapacita rafinérie) | 600 | |

stávající spalovací závody v rafinériích (průměr všech stávajících spalovacích zařízení) | | 1000 | |

10. Plynový olej:

Tabulka 2: Mezní hodnota pro obsah síry v plynovém olej [6]

| Obsah síry (hmotnostních procent) |

Plynový olej | < 0,2 po 1. červenci 2000 < 0,1 po 1. lednu 2008 |

11. Klausův závod: pro zařízení produkující více než 50 t síry denně:

a) využití síry 99,5 % pro nové závody;

b) využití síry 97 % pro stávající závody.

12. Výroba oxidu titaničitého: v nových a stávajících zařízeních se úniky vznikající při výrobě oxidu titaničitého v krocích macerace a kalcinace sníží na hodnotu nepřesahující více než 10 kg ekvivalentu SO2 na 1 t vyrobeného oxidu titaničitého.

B. Kanada

13. Mezní hodnoty pro omezování emisí oxidu siřičitého z nových stacionárních zdrojů v následující kategorii stacionárních zdrojů se stanoví na základě dostupných poznatků o technologii omezování a úrovních včetně mezních hodnot používaných v jiných zemích a v dokumentu Canada Gazette, Část I. Ministerstvo životního prostředí. Emise z tepelných elektráren - Celostátní směrnice pro nové stacionární zdroje. 15. května 1993, s. 1633 - 1638.

C. Spojené státy americké

14. Mezní hodnoty pro omezování emisí oxidu siřičitého z nových stacionárních zdrojů v následujících kategoriích stacionárních zdrojů jsou specifikovány v následujících dokumentech:

1) Jednotky elektráren produkující páru Sbírka federálních nařízení (C. F. R.) 40, oddíl 60, pododdíl D, Da

2) Jednotky produkující páru průmyslové, komerční, institucionální C. F. R 40, oddíl 60, pododdíl Db, Dc

3) Závody výroby kyseliny sírové C. F. R 40, oddíl 60, pododdíl H

4) Rafinérie ropy C. F. R 40, oddíl 60, pododdíl J

5) Závod primární tavby mědi C. F. R 40, oddíl 60, pododdíl P

6) Závod primární tavby zinku C. F. R 40, oddíl 60, pododdíl Q

7) Závod primární tavby olova C. F. R 40, oddíl 60, pododdíl R

8) Stacionární plynové turbíny C. F. R 40, oddíl 60, pododdíl GG

9) Závody na zpracování zemního plynu na pevnině C. F. R 40, oddíl 60, pododdíl LLL

10) Spalovny komunálního odpadu C. F. R 40, oddíl 60, pododdíl Ea, Eb

11) Spalovny nemocničního/infekčního odpadu/odpadu ze zdravotnických zřízení C. F. R 40, oddíl 60, pododdíl Ec

[1] Monitorováním se rozumí celková činnost zahrnující měření emisí, hmotová bilance atd. Může být prováděna kontinuálně nebo diskontinuálně.

[2] Tyto mezní hodnoty se nevztahují zejména na:

- zařízení, v nichž jsou produkty spalování využity k přímému ohřevu, sušení nebo k jinému zpracování objektů či materiálů, např. k opakovanému vyhřívání pecí a na pece pro tepelné zpracování;

- zařízení na dopalování, tj. technická zařízení určená k čištění odpadních plynů spalováním, které není provozováno jako samostatné spalovací zařízení;

- zařízení na regeneraci katalyzátorů katalytického krakování;

- zařízení na konverzi sulfanu na síru;

- reaktory používané v chemickém průmyslu;

- pece koksovacích baterií;

- kaupery;

- spalovny odpadů; a

- závody poháněné dieselovými a benzínovými motory, motory spalujícími plyn nebo plynovými turbínami, bez ohledu na typ použitého paliva;

[3] vztažný obsah kyslíku je 6 % v případě tuhých paliv a 3 % v případě ostatních paliv;

[4] v případě těžkého oleje s obsahem síry < 0,25 % platí limit 400 mg/Nm3;

[5] pokud emise ze zařízení dosáhnou 300 mg SO2/Nm3, může být zproštěno povinnosti uplatnit předepsanou úroveň účinnosti odsíření.

[6] "plynovým olejem" se rozumí jakýkoli ropný produkt s HS 2710 nebo jakýkoli ropný produkt, který svou destilační charakteristikou spadá do kategorie středních destilátů určených pro využití jako palivo a jehož nejméně 85 % oddestiluje při 350 °C včetně destilačních ztrát. Z této definice jsou vyloučena paliva pro silniční i mimosilniční vozidla a zemědělská tažná vozidla. Do této definice je zahrnuto palivo pro námořní využití, pokud toto palivo splňuje vlastnosti uvedené výše nebo pokud má viskozitu nebo měrnou hmotnost odpovídající intervalu viskozity nebo měrné hmotnosti definované pro námořní destiláty v tabulce I normy ISO 8217 (1996).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA V

MEZNÍ HODNOTY EMISÍ OXIDŮ DUSÍKU ZE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ

1. Oddíl A se vztahuje na smluvní strany jiné než Kanada a USA, oddíl B se vztahuje na Kanadu a oddíl C se vztahuje na USA

A. Smluvní strany jiné než Kanada a Spojené státy americké

2. Pro účely oddílu A, s výjimkou tabulky 2 a odstavců 11 a 12, se mezní hodnotou rozumí množství plynné látky obsažené v odpadních plynech ze zařízení, které nesmí být překročeno. Pokud není stanoveno jinak, vyjádří se mezní hodnota jako hmotnost znečišťující látky v jednotce objemu odpadního plynu (v mg/m3) za předpokladu standardních podmínek teploty a tlaku v suchém plynu (objem při 273.15 K a 101.3 kPa). Vzhledem k obsahu kyslíku v odpadním plynu se uplatní vždy hodnota udaná v níže uvedených tabulkách pro každou kategorii zdrojů. Obecně se mezní hodnoty vztahují společně na NO a NO2 označené jako NO2. Zřeďování pro účely snižování koncentrace znečišťujících látek v odpadních plynech není povoleno. Uvádění do provozu, odstavení a údržba zařízení jsou vyloučeny.

3. Emise se monitorují [1] ve všech případech. Dodržování mezních hodnot emisí se ověřuje. Metody ověřování mohou zahrnout kontinuální i diskontinuální měření, typovou zkoušku nebo jakoukoli jinou technicky vhodnou metodou.

4. Odběr vzorků a analýza znečišťujících látek a referenční měřicí metody pro kalibraci měřicích systémů se provádějí podle norem stanovených Evropským výborem pro normalizaci (CEN) nebo Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Do doby vypracování norem CEN nebo ISO jsou použitelné vnitrostátní normy.

5. Pokud emise NOx přesáhnou 75 kg/h, měření emisí by mělo být nepřetržité.

6. V případě nepřetržitých měření, s výjimkou stávajících spalovacích zařízení uvedených v tabulce 1, je dodržení mezních hodnot dosaženo, pokud denní vypočtené střední hodnoty nepřesahují mezní hodnotu a pokud žádná z hodinových hodnot nepřesáhne mezní hodnotu o 100 %.

7. V případě nepřetržitých měření pro stávající spalovací závody zahrnutých v tabulce 1 je dodržení mezních hodnot dosaženo, pokud: a) žádná z měsíčních středních hodnot nepřesáhne mezní hodnotu; a b) 95 % všech 48-hodinových středních hodnot nepřesáhne 110 % mezní hodnoty.

8. V případě jednotlivých měření je jako minimum požadavek dodržení mezní hodnoty dosažen, když střední hodnota vhodného počtu měření za reprezentativních podmínek nepřesáhne mezní hodnotu;

9. Kotle a průmyslové zdroje tepla s nominálním tepelným příkonem přesahujícím 50 MWth:

Tabulka 1: Mezní hodnoty emisí pro NOx uvolněné z kotlů [2]

| tepelný příkon MWth mezní hodnota (mg/Nm3) [3] |

tuhá paliva, nová zařízení | |

—kotle 50 - 100 MWth | 400 |

—kotle 100 - 300 MWth | 300 |

—kolte > 300 MWth | 200 |

tuhá paliva, stávající zařízení | |

—tuhá paliva obecně | 650 |

—s méně než 10 % obsahu těkavých sloučenin | 1300 |

kapalná paliva, nová zařízení | |

—Kotle 50 - 100 MWth | 400 |

—Kotle 100 - 300 MWth | 300 |

—Kotle > 300 MWth | 200 |

kapalná paliva, stávající zařízení | 450 |

plynná paliva, nová zařízení | |

palivo: zemní plyn | |

—kotle 50 - 300 MWth | 150 |

—Kotle > 300 MWth | 100 |

—palivo: ostatní plyny | 200 |

plynná paliva, stávající zařízení | 350 |

10. Spalovací turbíny instalované na pevnině s nominálním tepelným příkonem nad 50 MWth: mezní hodnoty emisí NOx vyjádřené v mg/Nm3 (s obsahem kyslíku 15 %) jsou uplatnitelné na jednotlivé turbíny. Mezní hodnoty uvedené v tabulce 2 se vztahují pouze nad 70 % zatížení:

Tabulka 2. Mezní hodnoty emisí pro NOx uvolněné ze spalovacích turbín instalovaných na pevnině [4]

> 50 MWth (tepelný příkon za podmínek ISO) | mezní hodnota (mg/Nm3) |

nová zařízení, zemní plyn [4] | 50 [5] |

nová zařízení, kapalná paliva [6] | 120 |

stávající zařízení, všechna paliva [7] | |

—zemní plyn | 150 |

—kapalná | 200 |

11. Výroba cementu:

Tabulka 3. Mezní hodnoty emisí pro NOx uvolněné při výrobě cementu [8]

| mezní hodnota (mg/Nm3) |

nová zařízení (10 % O2) | |

—suché pece | 500 |

—ostatní pece | 800 |

stávající zařízení (10 % O2) | 1200 |

12. Stacionární motory:

Tabulka 4. Mezní hodnoty emisí pro NOx uvolněné z nových stacionárních motorů

emisní zdroj, technický typ, specifikace paliva | mezní hodnota [9](mg/Nm3) |

zážehové (Ottovy) motory, 4-taktní, nad 1 MWth | |

—motory spalující chudou směs | 250 |

—ostatní motory | 500 |

vznětové (dieselové) motory, nad 5 MWth | |

—palivo: zemní plyn (motory se vstřikovacím zapalováním) | 500 |

—palivo: těžký topný olej | 600 |

—palivo: dieselový nebo plynový olej | 500 |

13. Produkce a zpracování kovů:

Tabulka 5. Mezní hodnoty emisí pro NOx uvolněné při výrobě a zpracování železa a oceli [10]

emisní zdroj, technologie, specifikace paliva | mezní hodnota (mg/Nm3) |

nové a stávající pražicí závody | 400 |

14. Výroba kyseliny dusičné:

Tabulka 6. Mezní hodnoty emisí pro NOx uvolněné při výrobě kyseliny dusičné s výjimkou jednotek zakoncentrovávání kyseliny

emisní zdroj, technologie, specifikace paliva | mezní hodnota (mg/Nm3) |

—nové závody | 350 |

—stávající závody | 450 |

B. Kanada

15. Mezní hodnoty pro omezování emisí oxidů dusíku (NOx) se stanoví na základě dostupných údajů o technologiích omezování emisí a úrovních včetně mezních hodnot uplatňovaných v jiných státech a na základě následujících dokumentů:

a) Kanadská rada ministrů životního prostředí (CCME). Celostátní emisní směrnice pro stacionární spalovací turbíny. Prosinec 1992. PN1072

b) Canada Gazette, Part I: Ministerstvo životního prostředí. Emise tepelných elektráren - Národní směrnice pro nové stacionární zdroje. 15. května 1993, s. 1633-1638;

c) CCME. Celostátní emisní směrnice pro cementářské pece. Březen 1998. PN1284

C. Spojené státy americké

16. Mezní hodnoty pro omezování emisí NOx z nových stacionárních zdrojů v následujících kategoriích zdrojů jsou specifikovány v následujících dokumentech:

a) Jednotky elektráren/tepláren spalujících uhlí Sbírka federálních nařízení (C. F. R.) 40, oddíl 76

b) Jednotky elektráren produkující páru C. F. R 40, oddíl 60, pododdíl D, Da

c) Jednotky produkující páru průmyslové, komerční, institucionální C. F. R 40, oddíl 60, pododdíl Db

d) Závody výroby kyseliny dusičné C. F. R 40, oddíl 60, pododdíl G

e) Stacionární plynové turbíny C. F. R 40, oddíl 60, pododdíl GG

f) Spalovny komunálního odpadu C. F. R 40, oddíl 60, pododdíl EA, Eb

g) Spalovny nemocničního/infekčního odpadu/odpadu ze zdravotnických zřízení C. F. R 40, oddíl 60, pododdíl Ec

[1] Monitorováním se rozumí celková činnost zahrnující měření emisí, hmotová bilance atd. Může být prováděna kontinuálně nebo diskontinuálně.

[2] tyto mezní hodnoty se nevztahují zejména na:

- zařízení, v nichž jsou produkty spalování využity k přímému ohřevu, sušení nebo k jinému zpracování objektů či materiálů, např. k opakovanému vyhřívání pecí a na pece pro tepelné zpracování;

- zařízení na dopalování, tj. technická zařízení určená k čištění odpadních plynů spalováním, které není provozováno jako samostatné spalovací zařízení;

- zařízení na regeneraci katalyzátorů katalytického krakování;

- zařízení na konverzi sulfanu na síru;

- reaktory používané v chemickém průmyslu;

- pece koksovacích baterií;

- kaupery;

- spalovny odpadů, a

- závody poháněné dieselovými, benzinovými motory nebo plynovými turbínami, bez ohledu na typ použitého paliva.

[3] Tyto hodnoty se nevztahují na kotle provozované méně než 500 h/r. Vztažný obsah kyslíku je 6 % v případě tuhých paliv a 3 % v případě ostatních paliv.

[4] Zemní plyn je přirozeně se vyskytující methan s maximálně 20 % (obj.) inertních a dalších složek;

[5] 75 mg/Nm3, jestliže:

- plynová turbína je využívána ke kombinované výrobě tepla a elektřiny nebo

- plynová turbína pohání kompresor pro rozvodnou veřejnou síť plynu.Pro plynové turbíny nespadající do žádné z uvedených kategorií, které ale mají účinnost nad 35 % určené při základním zatížení dle podmínek ISO, bude mezní hodnotou emisí hodnota 50 × n/35, kde n je účinnost plynové turbíny vyjádřená jako procentní podíl (a určená při základní zátěži dle podmínek ISO);

[6] tato mezní hodnota platí jen pro spalovací turbíny spalující lehké a střední destiláty;

[7] dtyto mezní hodnoty se nevztahují na spalovací turbíny které jsou provozovány méně než 150 h ročně.

[8] Zařízení pro výrobu cementového slínku v rotačních pecích s kapacitou nad 500 t/d nebo v ostatních pecích s kapacitou nad 50 t/d.

[9] Tyto mezní hodnoty se nevztahují na motory provozované méně než 500 h/r. Vztažný obsah kyslíku je 5 %.

[10] výroba a zpracování kovů: zařízení na pražení nebo sintrování kovové rudy, zařízení na produkci surového železa nebo oceli (primární či sekundární tavba) včetně zařízení na kontinuální odlévání s kapacitou přesahující 2,5 t/h, zařízení pro zpracování železných kovů (válcováním za horka s kapacitou nad 20 t/h surové oceli).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VI

MEZNÍ HODNOTY EMISÍ TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH SLOUČENIN ZE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ

1. Oddíl A se vztahuje na smluvní strany jiné než Kanada a USA, oddíl B se vztahuje na Kanadu a oddíl C se vztahuje na USA

A. Smluvní strany jiné než Kanada a Spojené státy americké

2. Tento oddíl přílohy se vztahuje na stacionární zdroje emisí nemethanických těkavých organických sloučenin (NMVOC) uvedených v odstavcích 8 až 21. Nevztahuje se na zařízení nebo na části zařízení, které jsou určeny pro výzkum, vývoj a pro testování nových produktů a postupů. Prahové hodnoty jsou uvedeny níže v tabulkách specifických pro jednotlivé sektory zdrojů. Prahové hodnoty se obvykle vztahují ke spotřebě rozpouštědel nebo k hmotnostnímu toku emisí. V případech, že provozovatel provádí několik činností spadajících pod stejné pododdíly ve stejném zařízení a na stejném místě, se spotřeby rozpouštědel nebo hmotnostní toky emisí těchto činností sčítají. Pokud není udána žádná prahová hodnota, daná mezní hodnota je uplatnitelná na všechna uvažovaná zařízení.

3. Pro účely oddílu A této přílohy se:

a) "skladováním a distribucí benzinu" rozumí plnění automobilových cisteren, železničních cisteren, vlečných lodí a námořních lodí (tankerů) v terminálech a v odbavovacích terminálech ropných rafinérií, s vyloučením tankování vozidel v čerpacích stanicích, na která se vztahují příslušné dokumenty pro mobilní zdroje;

b) "adhesivním natíráním" rozumí jakákoli činnost zahrnující aplikaci adhesivních materiálů na povrchy, s výjimkou adhesivních nátěrů a laminování spojených s tiskařskými činnostmi a s laminováním dřeva a plastů;

c) "laminování dřeva a plastů" rozumí jakákoli činnost spojování dřevěných či plastických vrstev k výrobě laminátů;

d) "procesy natírání" rozumějí jakékoli procesy aplikace kovových a plastových povrchů na: osobní vozidla, kabiny nákladních automobilů, nákladní automobily, autobusy nebo dřevné povrchy a spadají sem i procesy, v nichž je jednoduchá nebo vícenásobná aplikace spojitého nátěrového filmu kladena na:

i) nová vozidla kategorie M1 a vozidla kategorie N1, pokud jsou natírána ve stejných zařízeních, jako vozidla kategorie M1;

ii) kabiny nákladních automobilů, definované jako kabina či skříň řidiče a veškeré integrované skříně pro technické vybavení u vozidel kategorie N2 a N3;

iii) dodávky a nákladní automobily definované jako vozidla kategorií N1, N2 a N3, ale nikoli kabiny nákladních automobilů;

iv) autobusy definované jako vozidla kategorií M2 a M3;

v) jiné kovové a plastické povrchy, včetně povrchů letadel, lodí, vlaků, atd., dále dřevěné povrchy, povrchy textilu, vlákenných tkanin, filmu/fólií a papíru.

Tato kategorie zdrojů nezahrnuje procesy nanášení substrátů s kovy elektroforetickými nebo chemickými sprejovými postupy. Pokud činnost nanášení nátěrů zahrnuje krok, při kterém je tentýž objekt potiskován jakoukoli tiskařskou technologií, je tento tiskařský krok považován za součást činnosti natírání. Samostatné tiskařské činnosti však zahrnuty nejsou. V této definici:

- vozidla M1 jsou vozidla používaná k přepravě osob s nejvýše osmi sedadly navíc k sedadlu řidiče;

- vozidla M2 jsou vozidla používaná k přepravě osob s více než osmi sedadly navíc k sedadlu řidiče, jejichž maximální hmotnost nepřesahuje 5 t;

- vozidla M3 jsou vozidla používaná k přepravě osob s více než osmi sedadly navíc k sedadlu řidiče, jejichž maximální hmotnost přesahuje 5 t;

- vozidla N1 jsou vozidla používaná k přepravě zboží, jejichž maximální hmotnost nepřesahuje 3,5 t;

- vozidla N2 jsou vozidla používaná k přepravě zboží, jejichž maximální hmotnost přesahuje 3,5 t, ale nepřesahuje 12 t;

- vozidla N3 jsou vozidla užívaná k přepravě zboží, jejichž maximální hmotnost přesahuje 12 t.

e) "navalováním cívek" rozumí jakýkoli proces, ve kterém je natírána svinutá ocel, povrchově pokrytá ocel, měděné slitiny nebo hliníkové pásy, a to buď nátěrem tvořícím film, nebo laminátovým nátěrem v nepřetržitém procesu;

f) "chemickým čištěním" rozumí jakýkoli průmyslový nebo komerční proces využívající těkavých organických sloučenin v určitém zařízení k čištění oděvů, vybavení bytů a malých spotřebních předmětů s výjimkou ručního odstraňování skvrn a znečištěných míst v textilním a oděvním průmyslu;

g) "výrobou nátěrových hmot, laků, barev a adhesiv" rozumí jakákoli výroba výše uvedených přípravků nátěrových hmot, laků, tiskařských barev a adhesiv nebo meziproduktů vyráběných ve stejném zařízení, smícháváním pigmentů, pryskyřic a adhesivních materiálů s organickými rozpouštědly nebo s jinými nosiči, včetně procesu dispergování a přípravné aktivity předdispergační, úprava viskozity nebo odstínu, a operace pro plnění konečného produktu do jeho obalů;

h) "tištěním" rozumí jakýkoli proces reprodukce textu či obrazů, ve kterém se využívá určitý nosič obrazu či textu a tiskařské barvy jsou přenášeny na určitý povrch, a zahrnuje rovněž následující dílčí procesy:

i) gumotisk (flexografie) - tiskařský proces využívající jako nosiče obrazu pryž nebo elastické fotopolymery, na kterých jsou tiskařské barvy nad oblastmi nepotiskovacími, přičemž jsou užívány kapalné tiskařské barvy, které se vysuší odpařením;

ii) tepelný ofsetový rotační tisk - proces rotačního tisku na pás potiskovaného materiálu využívající určitý nosič obrazu, kdy potiskovací a nepotiskovací plochy leží ve stejné rovině a kde materiál k potiskování je do tiskařského stroje dávkován z role na rozdíl od formy oddělených listů či archů. Nepotiskovací plocha je hydrofilizována tak, aby nepřijímala tiskařskou barvu. Potiskovací plocha je zpracována tak, aby přijímala a předávala tiskařskou barvu na potiskovanou plochu. K vypařování kapalných složek barev dochází v sušárně, kde je horkým vzduchem potištěný materiál zahříván;

iii) publikační hlubotisk - hlubotisk užitý k tištění časopisů, brožur, katalogů nebo podobných produktů, užívající barvy založené na toluenu;

iv) hlubotisk - tiskařský proces využívající válcový nosič obrazu, ve kterém je potiskovací plocha pod nepotiskovací plochou a kapalné barvy se rovněž suší vypařováním. Prohlubně jsou vyplněny barvou a její nadbytek je odstraněn z nepotiskovacích ploch před tím, než se plocha, která má být potištěna, dostane do kontaktu s válcem, a než je barva z těchto prohlubní zdvižena;

v) válcový filmový tisk, sítotisk - proces potiskování pásů, ve kterém se barva na plochu tiskne přes porézní nosič obrazu, ve kterém je potiskovací plocha otevřena a nepotiskovací plocha zapečetěna, přičemž jsou využívány barvy, které schnou pouze vypařováním. Pásový vstup potiskovaného materiálu do stroje znamená, že je užit vstup materiálu z role, na rozdíl od vstupu ve formě jednotlivých archů;

vi) laminování spojené s tištěním - spojování dvou či více ohebných materiálů za vzniku laminátů;

vii) lakování - je proces, ve kterém je lak či adhesivní nátěrová hmota určená k zapečetění obalového materiálu nanášena na ohebný materiál;

i) "výrobou farmaceutických produktů" rozumí chemická syntéza, fermentace, extrakce, mísení a příprava farmaceutických produktů stejně jako výroba polotovarů ve stejném zařízení;

j) "zpracováním pryže" rozumí operace mísení, drcení, sestavování směsí, kalandrování, výtlačné lisování a vulkanizace a jakékoli další pomocné operace, které jsou součástí procesu přeměny přírodní či syntetické pryže do konečného výrobku;

k) "čištěním povrchů" rozumí jakýkoli proces čištění, s výjimkou čištění chemického, ve kterém jsou organická rozpouštědla užívána k odstranění znečištění z povrchu materiálů, včetně odmaštění. Čisticí proces sestávající z více než jednoho kroku před nebo po jakémkoli jiném kroku zpracování se považuje za jeden proces čištění povrchů. Tento proces se vztahuje rovněž na čištění pracovišť, ale nikoli na čištění procesního zařízení;

l) "extrakcí rostlinných olejů a tuků a rafinací rostlinných olejů" rozumí jakákoli extrakce rostlinných olejů ze semen nebo z jiných rostlinných materiálů, zpracování suchých zbytků rostlin na krmivo pro zvířata, přečišťování tuků a olejů získaných ze semen, z rostlinných a/nebo živočišných materiálů;

m) "přestříkáváním vozidel" rozumí veškeré průmyslové či komerční procesy nanášení nátěrů a související odmašťovací operace při natírání:

i) silničních vozidel nebo jejich částí prováděné jakou součást oprav, konzervace nebo dekorace vozidla vně výrobních zařízení;

ii) nanášení originálních nátěrů na silniční vozidla nebo na jejich části užitím nátěrových hmot typu určeného pro přestříkávání, které je prováděno mimo původní výrobní linky; nebo

iii) natírání přívěsů (včetně polopřívěsů).

n) "impregnací dřevěných povrchů" rozumějí jakékoli procesy zavádějící do dřeva ochranné prostředky;

o) "standardními podmínkami" rozumí teplota 273,15K a tlak 101,3 kPa;

p) "NMVOC" (nemethanickou těkavou organickou sloučeninou) rozumí jakákoli organická sloučenina s výjimkou methanu, která při teplotě 293,15 K má tlak par 0,01 kPa nebo více nebo má srovnatelnou těkavost za konkrétních podmínek jejího použití;

q) "odpadními plyny" rozumí konečný plynný výtok do ovzduší obsahující NMVOC nebo jiné znečišťující látky vypouštěné z komína, výduchu nebo z jednotky omezující emise. Objemový tok plynů bude vyjadřován v jednotkách [m3/h] za standardních podmínek;

r) "fugitivními emisemi NMVOC" rozumějí jakékoli emise nemethanických těkavých organických sloučenin do ovzduší, půdy a vody, které nejsou součástí odpadních plynů a, pokud není stanoveno jinak, též rozpouštědla obsažená v produktech a zahrnuje nezachycené emise uvolněné do vnějšího prostředí okny, dveřmi, větracími průduchy a podobnými otvory. Fugitivní emise jsou počítány na základě plánu hospodaření s rozpouštědly (viz dodatek I této přílohy);

s) "celkovými emisemi" rozumí součet fugitivních emisí NMVOC a emisí NMVOC v odpadních plynech;

t) "vstupem" rozumí množství organických rozpouštědel a jejich množství v přípravcích použitých při provádění procesů, včetně rozpouštědel recyklovaných uvnitř a vně zařízení, která jsou započítávána pokaždé, když jsou použita k prováděným činnostem;

u) "mezní hodnotou" rozumí maximální množství určité plynné látky obsažené v odpadním plynu ze zařízení, které nemá být za normálních provozních podmínek překročeno. Pokud není uvedeno jinak, bude vypočítávána v jednotkách hmotnosti znečišťující látky v jednotce objemu odpadního plynu (vyjádřené v mgC/Nm3, pokud není upřesněno jinak), za předpokladu standardních podmínek teploty a tlaku v suchém plynu. Pro zařízení využívající rozpouštědla jsou mezní hodnoty vyjádřeny hmotností emisí na charakteristickou jednotku příslušné činnosti. Objemy plynu přidávaného k účelům chlazení nebo ředění nebudou uvažovány při výpočtu koncentrací znečišťujících látek v odpadním plynu. Mezní hodnoty se obecně týkají všech těkavých organických sloučenin s výjimkou methanu, (dále nejsou rozlišovány, např. vzhledem k jejich reaktivitě či toxicitě);

v) "normálním provozem" rozumějí všechna období provozu zařízení nebo činnosti s výjimkou uvádění do provozu a odstavování provozu a období údržby zařízení;

w) "látky škodlivé pro lidské zdraví" se dělí na dvě kategorie:

i) halogenované těkavé organické sloučeniny, které představují potenciální riziko nevratných účinků; a

ii) nebezpečné látky, jako jsou karcinogeny, mutageny nebo látky toxické pro reprodukci, které mohou způsobovat rakovinu, mohou vyvolávat dědičné genetické poškození, vdechování může vyvolat rakovinu, mohou poškodit reprodukční schopnost nebo mohou poškodit plod v těle.

4. Požadavky, které musí být splněny:

a) Emise NMVOC jsou monitorovány [1] a ověřuje se plnění mezních hodnot. Postupy ověřování mohou zahrnout nepřetržité i jednotlivé měření, schvalování typu nebo jakoukoli jinou technicky korektní metodu; dále budou ekonomicky schůdné;

b) Koncentrace látek znečišťujících ovzduší v potrubí, v němž proudí plyn, se měří reprezentativním způsobem. Odebírání vzorků a analýza všech znečišťujících látek a referenční měřicí metody ke kalibraci systémů měření se provádějí podle norem stanovených Evropským normalizačním výborem CEN (Comité Européen de Normalisation) nebo Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Do doby vydání příslušné normy CEN nebo ISO se uplatňují národní normy

c) Pokud je požadováno měření emisí NMVOC, je toto měření nepřetržité, jestliže emise NMVOC překročí ve výstupním potrubí odplynu, za zařízením snižujícím emise, hmotnostní tok celkového organického uhlíku prahovou hodnotu 10 kg/h a počet hodin provozu přesáhne 200 h za rok. Pro všechna ostatní zařízení, jichž se to týká, je jako minimum požadováno měřit jednotlivě. K dosažení schválení či uznání, že jsou příslušné požadavky splněny, lze uplatnit vlastní přístupy za předpokladu, že jejich výsledkem je ekvivalentní přísnost;

d) V případě nepřetržitého měření je minimální požadavek ohledně splnění mezních norem pokládán za splněný tehdy, jestliže denní střední hodnota nepřekračuje mezní normu za normálních provozních podmínek a žádná průměrná jednohodinová hodnota nepřekračuje 150 % mezní hodnoty emisí. K dosažení schválení či uznání, že jsou příslušné požadavky splněny, lze uplatnit vlastní přístupy za předpokladu, že jejich výsledkem je ekvivalentní přísnost;

e) V případě jednotlivého měření je minimální požadavek na splnění emisních norem pokládán za splněný tehdy, jestliže střední hodnota všech odečtů nepřekračuje mezní hodnotu a žádná střední hodinová hodnota nepřekračuje 150 % mezní hodnoty emisí. K dosažení schválení či uznání, že jsou příslušné požadavky splněny, lze uplatnit vlastní přístupy za předpokladu, že jejich výsledkem je ekvivalentní přísnost;

f) V průběhu uvádění do provozu a odstavování a v případě odchylek od normálního provozu budou uskutečněna všechna vhodná preventivní opatření pro snižování emisí NMVOC;

g) Měření nejsou požadována v situacích, v nichž ke splnění mezních hodnot uvedených níže není nutno zařazovat zařízení na omezování emisí a pokud může být prokázáno, že mezní hodnoty překročeny nejsou.

5. Pro odpadní plyny měly být uplatňovány následující mezní hodnoty emisí, pokud není stanoveno jinak:

a) 20 mg látky/m3 pro vypouštění halogenovaných těkavých organických sloučenin (na které se vztahuje věta uvádějící s nimi související riziko "možné nebezpečí nevratných účinků") a to v případech, kdy součet hmotnostních toků dotyčných sloučenin dosahuje nebo překračuje hodnotu 100 g/h; a

b) 2 mg látky/m3 (vyjádřené jako hmotnostní součet jednotlivých sloučenin) pro vypouštění těkavých organických sloučenin (na které se vztahují následující věty: "může vyvolat rakovinu, může způsobit dědičné genetické poškození, vdechování může vyvolat rakovinu, může poškodit plod v těle matky, může poškodit reprodukční schopnost") a to v případech, kdy součet hmotnostních toků dotyčných sloučenin dosahuje nebo překračuje prahovou hodnotu 10 g/h.

6. Pro kategorie zdrojů uvedených v odstavcích 9 až 21 se stanoví následující revize:

a) namísto uplatňování mezních hodnot uvedených níže pro příslušná zařízení mohou provozovatelé těchto zařízení získat povolení uplatnit plán snížení emisí (viz dodatek II této přílohy). Účelem tohoto plánu je poskytnout provozovateli možnost dosáhnout ekvivalentního snížení emisí jiným způsobem, než kdyby byly uplatněny příslušné mezní hodnoty emisí; a

b) hodnoty fugitivních emisí NMVOC uvedené níže se uplatní jako určité mezní hodnoty fugitivních emisí NMVOC. Avšak v případech, kdy je ke spokojenosti příslušného orgánu prokázáno, že v určitém konkrétním zařízení nejsou tyto hodnoty technicky a ekonomicky dosažitelné, může příslušný orgán toto zařízení této povinnosti zprostit za předpokladu, že nejsou očekávána významná rizika pro lidské zdraví a životní prostředí. Pro každou takovou odchylku musí provozovatel uspokojivě doložit, že je využívána nejlepší dostupná technika.

7. Mezní hodnoty emisí pro VOC pro kategorie zdrojů definované v odstavci 3 jsou specifikovány v odstavcích 8 až 21 níže.

8. Skladování a distribuce benzinu:

Tabulka 1. Mezní hodnoty emisí pro VOC uvolněné ze skladování a distribuce benzinu, s výjimkou plnění námořních lodí

Poznámka:

Pára vytlačená při plnění skladovacích nádrží na benzin musí být přemístěna buď do jiných skladovacích nádrží nebo do zařízení na snižování emisí k dosažení mezních hodnot ve výše uvedené tabulce.

kategorie, technologie, další specifikace | prahová hodnota | mezní hodnota |

jednotky využití par skladovacích a distribučních terminálů a zásobníků rafinérií | kapacita 5000 m3 benzínu za rok | 10 g VOC/Nm3 včetně methanu |

9. Adhesivní nátěry:

Tabulka 2. Mezní hodnoty emisí pro NMVOC uvolňované z procesů aplikace adhesivních nátěrů

emisní zdroj, technologie, další specifikace | prahová hodnota spotřeby rozpouštědla [t/r] | mezní hodnota | mezní hodnota fugitivních emisí NMVOC jako podíl množství ze vstupujícího rozpouštědla (v %) |

nová a stávající zařízení výroby obuvi | > 5 | 25 g rozpouštědla/pár | |

nová a stávající zařízení, ve kterých jsou aplikovány adhesivní nátěry jiné, než při výrobě obuvi | 5 až 15 | 50 [2] mg(C)/Nm3 | 25 % |

> 15 | 50 [2] mg(C)/Nm3 | 20 % |

10. Laminování dřeva a plastů:

Tabulka 3. Mezní hodnoty emisí pro NMVOC uvolňované při laminování dřeva a plastů

emisní zdroj, technologie, další specifikace | prahová hodnota spotřeby rozpouštědla [t/r] | mezní hodnota celkových emisí NMVOC |

nová a stávající zařízení, ve kterých je laminováno dřevo či plasty | > 5 | 30 g NMVOC/m2 |

11. Procesy natírání (aplikace nátěrových hmot na kovové a plastové povrchy osobních vozidel, kabin nákladních automobilů, nákladních automobilů, autobusů, a na dřevěné povrchy):

Tabulka 4. Mezní hodnoty emisí pro NMVOC uvolněné při procesech aplikace nátěrových hmot v automobilovém průmyslu

emisní zdroj, technologie, další specifikace | prahová hodnota spotřeby rozpouštědel [t/r] [3] | mezní hodnota celkových emisí NMVOC [4] |

nátěry vozidel (M1, M2) nová zařízení | > 15 {a >5000 natřených kusů ročně} | 45 gNMVOC/m2 či 1,3 kg/ks + 33 g NMVOC/m2 |

nátěry vozidel (M1, M2) stávající zařízení | > 15 {a >5000 natřených kusů ročně} | 60 g NMVOC/m2 či 1,9 kg/ks + 41 gNMVOC/m2 |

nátěry vozidel (M1, M2) nová a stávající zařízení | > 15 {≤ 5000 natřených kusů skořepin ročně nebo > 3500 natřených kusů podvozků ročně} | 90 g NMVOC/m2 či 1,5 kg/ks + 70 g NMVOC/m2 |

nátěry nových kabin nákladních vozidel (N1, N2, N3) nová zařízení | > 15 {≤ 5000 natřených kusů ročně} | 65 g NMVOC/m2 |

nátěry nových kabin nákladních vozidel (N1, N2, N3) – nová zařízení | > 15 {>5000 natřených kusů ročně} | 55 g NMVOC/m2 |

nátěry nových kabin nákladních vozidel (N1, N2, N3) stávající zařízení | > 15 {≤ 5000 natřených kusů ročně} | 85 g NMVOC/m2 |

nátěry nových kabin nákladních vozidel (N1,N2,N3) stávající zařízení | > 15 {>5000 natřených kusů ročně} | 75 g NMVOC/m2 |

nátěry nových nákladních vozidel a dodávek - bez kabin - (N1, N2, N3) nová zařízení | > 15 {≤ 2500 natřených kusů ročně} | 90 g NMVOC/m2 |

nátěry nových nákladních vozidel a dodávek - bez kabin - (N1, N2, N3) nová zařízení | > 15 {>2500 ks/r} | 70 g NMVOC/m2 |

nátěry nových nákladních vozidel a dodávek - bez kabin - (N1, N2, N3) stávající zařízení | > 15 {≤ 2500 natřených kusů ročně} | 120 g NMVOC/m2 |

nátěry nových nákladních vozidel - bez kabin - (N1, N2, N3), stávající zařízení | > 15 {>2500 natřených kusů ročně} | 90 g NMVOC/m2 |

nátěry nových autobusů (M3) nová zařízení | > 15 {≤ 2000 natřených kusů ročně} | 210 g NMVOC/m2 |

nátěry nových autobusů (M3) nová zařízení | > 15 {>2000 natřených kusů ročně} | 150 g NMVOC/m2 |

nátěry nových autobusů (M3) stávající zařízení | > 15 {≤ 2000 natřených kusů ročně} | 290 g NMVOC/m2 |

nátěry nových autobusů (M3) stávající zařízení | > 15 {>2000 natřených kusů ročně} | 225 g NMVOC/m2 |

Tabulka 5. Mezní hodnoty emisí pro NMVOC uvolňované z procesů natírání v různých průmyslových odvětvích

emisní zdroj, technologie, další specifikace | prahová hodnota spotřeby rozpouštědla [t/r] | mezní hodnota (mg C/Nm3) | mezní hodnota fugitivních emisí NMVOC jako podíl množství ze vstupujícího rozpouštědla (v %) |

nová a stávající zařízení: pro jiné procesy natírání, včetně natírání kovů, plastů, textilu, tkanin, filmů a papíru (s výjimkou sítotiskového potiskování textilu, viz tiskařské procesy) | 5 až 15 | 100 mg (C)/Nm3 [5] [6] | 25 % [6] |

> 15 | 50/75 mg (C)/Nm3 [6] [7] [8] | 20 % [6] |

nová a stávající zařízení: pro natírání dřeva | 15 až 25 | 100 mg (C)/Nm3 [5] | 25 % |

> 25 | 50/75 mg (C)/Nm3 [7] | 20 % |

12. Navalování cívek či svitků:

Tabulka 6. Mezní hodnoty emisí pro NMVOC uvolňované při navalování cívek či svitků

emisní zdroj, technologie, další specifikace | prahová hodnota spotřeby rozpouštědla [t/r] | mezní hodnota v mg (C)/Nm3 | mezní hodnota pro fugitivní emise NMVOC jako podíl množství ze vstupujícího rozpouštědla (v %) |

nová zařízení | > 25 | 50 [9] | 5 |

stávající zařízení | > 25 | 50 [9] | 10 |

13. Chemické čištění:

Tabulka 7. Mezní hodnoty emisí pro NMVOC uvolňované z procesů chemického čištění

emisní zdroj, technologie, další specifikace | prahová hodnota spotřeby rozpouštědla [t/r] | mezní hodnota v g (NMVOC)/kg |

nová a stávající zařízení | 0 | 20 [10] |

14. Výroba nátěrových hmot, laků, tiskařských barev a adhesiv:

Tabulka 8. Mezní hodnoty emisí pro NMVOC uvolňované z procesů výroby nátěrových hmot, laků, tiskařských barev a adhesiv

emisní zdroj, technologie, další specifikace | prahová hodnota spotřeby rozpouštědla [t/r] | mezní hodnota v mg (C)/Nm3 | mezní hodnota fugitivních emisí NMVOC jako podíl množství ze vstupujícího rozpouštědla (v %) |

nová a stávající zařízení | 100 -1000 | 150 [11] | 5 [11] nová a stávající zařízení [13] |

> 1000 | 150 [12] | 3 [12] [13] |

15. Polygrafické procesy (gumotisk, tepelný ofsetový sítotisk, hlubotisk atd.):

Tabulka 9. Mezní hodnoty emisí pro NMVOC uvolňované z procesů výroby farmaceutických produktů

emisní zdroj, technologie, další specifikace | prahová hodnota spotřeby rozpouštědla [t/r] | mezní hodnota v mg (C)/Nm3 | mezní hodnota pro fugitivní emise NMVOC jako podíl množství ze vstupujícího rozpouštědla (v %) |

nová a stávající zařízení: tepelný ofsetový sítotisk | 15 - 25 | 100 | 30 [14] |

>25 | 20 | 30 [14] |

nová zařízení: publikační hlubotisk | >25 | 75 | 10 |

stávající zařízení: publikační hlubotisk | >25 | 75 | 15 |

nová a stávající zařízení: jiný hlubotisk, gumotisk, rotační válcový sítotisk, laminovací či lakovací jednotky | 15 - 25 | 100 | 25 |

> 25 | 100 | 20 |

nová a stávající zařízení: jiný rotační sítotisk na textil a na lepenku | > 30 | 100 | 20 |

16. Výroba farmaceutických produktů:

Tabulka 10: Mezní hodnoty emisí pro NMVOC uvolňované polygrafickými procesy

emisní zdroj, technologie, další specifikace | prahová hodnota spotřeby rozpouštědla [t/r] | mezní hodnota v mg (C)/Nm3 | mezní hodnota pro fugitivní emise NMVOC jako podíl množství ze vstupujícího rozpouštědla v % |

nová zařízení | > 50 | 20 [15] [16] | 5 [16] [18] |

stávající zařízení | > 50 | 20 [15] [17] | 15 [17] [18] |

17. Zpracování přírodní nebo syntetické pryže:

Tabulka 11. Mezní hodnoty emisí pro NMVOC pro zpracování přírodní nebo syntetické pryže

emisní zdroj, technologie, další specifikace | prahová hodnota spotřeby rozpouštědla [t/r] | mezní hodnota v mg (C)/Nm3 | mezní hodnota pro fugitivní emise NMVOC jako podíl množství ze vstupujícího rozpouštědla (v %) |

nová i stávající zařízení pro zpracování přírodní nebo syntetické pryže | > 15 | 20 [19] [20] | 25 [19] [21] |

18. Čištění povrchů:

Tabulka 12. Mezní hodnoty emisí pro NMVOC z procesů čištění povrchů

emisní zdroj, technologie, další specifikace | prahová hodnota spotřeby rozpouštědla [t/r] | mezní hodnota v mg (C)/Nm3 | mezní hodnota pro fugitivní emise NMVOC jako podíl množství ze vstupujícího rozpouštědla (v %) |

nová i stávající zařízení. pro čištění povrchů při použití látek podle odst. 3 písm. w) | 1 - 5 | 20 mg NMVOC/Nm3 | 15 |

> 5 | 20 mg NMVOC/Nm3 | 10 |

nová i stávající zařízení: jiné čištění povrchů | 2 - 10 | 75 [22]mg (C)/Nm3 | 20 [22] |

> 10 | 75 [22]mg (C)/Nm3 | 15 [22] |

19. Extrakce rostlinných olejů a procesy rafinace tuků a rostlinných olejů:

Tabulka 13. Mezní hodnoty emisí pro NMVOC při extrakci rostlinných olejů a procesů rafinaci živočišných tuků a rostlinných olejů

emisní zdroj, technologie, další specifikace | prahová hodnota spotřeby rozpouštědla [t/r] | mezní hodnota celkových emisí v kg NMVOC/t produktu |

| |

nová i stávající zařízení | > 10 | živočišný tuk | 1,5 |

ricin: | 3,0 |

řepková semena.: | 1,0 |

slunečnicová semena.: | 1,0 |

sójové boby - normální drť: | 0,8 |

sójové boby - bílé vločky: | 1,2 |

ostatní semena a jiný rostlinný materiál: | 3,0 [23] |

všechny frakcionační postupy vyjma odstraňování klovatiny [24] | 1,5 |

odstraňování klovatiny | 4,0 |

20. Opakované lakování vozidel:

Tabulka 14. Mezní hodnoty emisí pro NMVOC uvolňované z procesů opakovaného lakování vozidel

emisní zdroj, technologie, další specifikace | prahová hodnota spotřeby rozpouštědla [t/r] | mezní hodnota v mg (C)/Nm3 | mezní hodnota fugitivních emisí NMVOC jako podíl množství ze vstupujícího rozpouštědla (v %) |

nová i stávající zařízení | > 0,5 | 50 [25] | 25 |

21. Impregnace dřevěných povrchů:

Tabulka 15. Mezní hodnoty emisí pro NMVOC uvolňované z procesů impregnace dřevěných povrchů

emisní zdroj, technologie, další specifikace | prahová hodnota spotřeby rozpouštědel [t/r] | mezní hodnota v mg (C)/Nm3 | mezní hodnota fugitivních emisí NMVOC jako podíl množství ze vstupujícího rozpouštědla (v %) |

nová i stávající zařízení | > 25 | 100 [26] [27] | 45 [27] |

B. Kanada

22. Mezní hodnoty pro omezování emisí těkavých organických sloučenin (VOC) z nových stacionárních zdrojů v následujících kategoriích zdrojů se stanoví na základě dostupných údajů o technologii omezování emisí a úrovních včetně mezních hodnot uplatňovaných v dalších zemích a na základě následujících dokumentů:

a) Kanadská rada ministrů životního prostředí (CCME). Environmentální kodex praxe pro snižování emisí rozpouštědel z chemických čistíren. Prosinec 1992. PN1053

b) CCME. Environmentální instrukce pro omezování emisí těkavých organických sloučenin z nových provozů organické chemie. Září 1993. PN1108.

c) CCME. Environmentální kodex praxe pro měření a omezování fugitivních emisí těkavých organických sloučenin z netěsností v zařízení. Říjen 1993. PN1106

d) CCME. Program pro snížení emisí těkavých organických sloučenin o 40 % z lepidel a tmelů. Březen 1994. PN1116.

e) CCME. Plán na snížení emisí těkavých organických sloučenin o 20 % ze spotřebitelských nátěrových hmot. Březen 1994. PN1114.

f) CCME. Environmentální instrukce pro omezování emisí těkavých organických sloučenin z nadzemních skladovacích zásobníků. Červen 1995. PN1180.

g) CCME. Environmentální kodex praxe pro regeneraci par při čerpání benzinu do vozidel v čerpacích stanicích a v dalších zařízeních distribuce benzínu. (Etapa II Duben 1995. PN1184

h) CCME. Environmentální kodex praxe pro snižování emisí rozpouštědel z komerčních a průmyslových zařízení na odmašťování. Červen 1995. PN1182

i) CCME. Normy účinnosti pro nové zdroje a směrnice pro snižování emisí těkavých organických látek z lakoven kanadského výrobce originálních zařízení. Srpen 1995. PN1234

j) CCME. Environmentální instrukce pro snižování emisí těkavých organických sloučenin v průmyslu zpracování plastů. Červenec 1997. PN1276.

k) CCME. Vnitrostátní normy pro obsah těkavých organických látek v nátěrových hmotách pro přelakovávání vozidel v kanadském průmyslu a podnikatelském sektoru. Srpen 1997. PN1288

C. Spojené státy americké

23. Mezní hodnoty pro omezování emisí těkavých organických sloučenin (VOC) z nových stacionárních zdrojů v následujících kategoriích zdrojů jsou specifikovány v následujících dokumentech:

a) Skladovací nádrže na ropné kapaliny Sbírka federálních nařízení (C. F. R.) 40, oddíl 60, pododdíly K, Ka

b) Skladovací nádrže pro těkavé organické kapaliny C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl Kb

c) Ropné rafinérie C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl J

d) Povrchové nátěry kovového nábytku C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl EE

e) Povrchové nátěry automobilů a lehkých nákladních automobilů C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl MM

f) Procesy publikačního hlubotisku C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl QQ

g) Pásky citlivé na tlak a operace povrchových nátěrů štítků C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl RR

h) Velká zařízení: povrchové nátěry kovových cívek a nápojových plechovek C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíly SS, TT, WW

i) Velkoobjemové terminály benzinu C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl XX

j) Výroba pryžových pneumatik C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl BBB

k) Výroba polymerů C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl DDD

l) Potahování a potiskování pružným vinylem a urethanem C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl FFF

m) Netěsnosti zařízení ropných rafinérií a systém odpadních vod C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíly GGG, QQQ,

n) Výroba syntetických vláken C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl HHH

o) Ropná činidla chemických čistíren C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl JJJ

(p) Vitrozemní závody na zpracování zemního plynu C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl KKK

q) Netěsnosti zařízení SOCMI, jednotka oxidace vzduchem, destilační a reaktorové procesy C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíly VV, III, NNN, RRR

r) Potahování magnetických pásek C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl SSS

s) Průmyslové povrchové nátěry C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl TTT

t) Zařízení na potahování povrchů substrátů polymerními nátěry C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl VVV

[1] Monitorováním se rozumí celková činnost zahrnující měření emisí, hmotovou bilanci atd. Může být prováděna kontinuálně nebo diskontinuálně.

[2] pokud je použita technologie, která umožňuje využívat recyklovaná či regenerovaná rozpouštědla, bude zde uplatněna mezní hodnota 150 mg (C)/Nm3.

[3] pro případy spotřeby rozpouštědel ≤ 15 t/r (pro natírání vozidel) platí tabulka 14 pro přestříkávání vozidel;

[4] mezní hodnoty celkových emisí jsou vyjádřeny pomocí hmotnosti emitovaného rozpouštědla (g) ve vztahu k povrchu produktu (m2). Povrch produktu je definován jako povrch vypočtený z celkové elektroforeticky pokryté oblasti a povrch jakékoli části, který by mohl být dodán v následných fázích procesu natírání stejným nátěrem. Plocha povrchu elektroforeticky pokrývané oblasti je vypočítávána ze vzorce: 2 × celková hmotnost pokrývaného kovového pláště produktu dělená součinem (průměrná tloušťka kovové vrstvy × měrná hmotnost kovového pláště).

[5] uvedená mezní hodnota emisí se vztahuje na aplikace nátěrů a procesy sušení provozované v uzavřených podmínkách;

[6] pokud nelze pro natírání zajistit izolované prostory (u nátěrů lodí či letadel atd.), mohou být těmto zařízením uděleny výjimky z povinnosti dodržovat tyto mezní hodnoty. Plán snížení emisí uvedený v odst. 6 písm. a) je v těchto případech použit, pokud není ke spokojenosti příslušného orgánu prokázáno, že tato možnost není technicky a ekonomicky schůdná. V tomto případě musí provozovatel ke spokojenosti příslušného orgánu prokázat, že používá nejlepší dostupnou technologii;

[7] první hodnosta se vztahuje na procesy sušení, druhá na procesy aplikace nátěrů;

[8] pokud se při nátěrech textilu využívají technologie opětovně používající regenerovaná rozpouštědla, rovná se hodnota této mezní hodnoty 150 mg (C)/Nm3 společně pro sušení i pro natírání.

[9] pokud je použita technologie, která umožňuje opětovně využívat regenerovaná rozpouštědla, uplatní se zde mezní hodnota 150 mg (C)/Nm3

[10] zde je mezní hodnota celkových emisí NMVOC vypočtena jako hmotnost emitovaného rozpouštědla na jednotku hmotnosti vyčištěného a vysušeného produktu.

[11] lze uplatnit mezní hodnotu celkových emisí: 5 % z použitých rozpouštědel namísto mezní hodnoty koncentrace v odpadních plynech a mezní hodnoty fugitivních emisí NMVOC;

[12] lze uplatnit mezní hodnotu celkových emisí: 3% z použitých rozpouštědel namísto mezní hodnoty koncentrace v odpadních plynech a mezní hodnoty fugitivních emisí NMVOC;

[13] zde mezní hodnota fugitivních emisí nezahrnuje množství rozpouštědla prodaného jako součást přípravků nátěrových hmot vyexpedovaných v zapečetěných obalech.

[14] zbytky rozpouštědel v konečných výrobcích zde se nepovažují za součást fugitivních emisí NMVOC.

[15] pokud je použita technologie, která umožňuje využívat regenerovaná rozpouštědla, uplatní se zde uplatněna mezní hodnota 150 mg (C)/Nm3;

[16] lze uplatnit mezní hodnotu celkových emisí: 5 % z použitých rozpouštědel namísto mezní koncentrace v odpadních plynech a mezní hodnoty fugitivních emisí NMVOC;

[17] lze uplatnit mezní hodnotu celkových emisí: 15 % z použitých rozpouštědel namísto mezní koncentrace v odpadních plynech a mezní hodnoty fugitivních emisí NMVOC;

[18] mezní hodnota fugitivních emisí nezahrnuje množství rozpouštědla prodaného jako součást přípravků vyexpedovaných v zapečetěných obalech.

[19] alternativně lze uplatnit mezní hodnotu celkových emisí 25 % z použitých rozpouštědel namísto uvedené mezní koncentrace v odpadním plynu a mezní hodnoty fugitivních emisí NMVOC;

[20] pokud je použita technologie, která umožňuje využívat regenerovaná rozpouštědla, uplatní se mezní hodnota 150 mg (C)/Nm3;

[21] mezní hodnota fugitivních emisí nezahrnuje množství rozpouštědla prodaného jako součást přípravků vyexpedovaných v zapečetěných obalech.

[22] zařízení, která příslušnému orgánu prokáže, že průměrný obsah rozpouštědel v žádném použitém vstupním produktu nepřesahuje 30 % hmotnostních, jsou vyňata z povinnosti uplatňovat tyto hodnoty.

[23] mezní hodnoty celkových emisí NMVOC ze zařízení zpracovávající jednotlivé vsádky semen nebo jiného rostlinného materiálu stanoví případ od případu příslušný orgán v souladu s nejlepšími dostupnými technologiemi;

[24] odstraňování klovatiny z olejů.

[25] dodržování této mezní hodnoty je povinně prokazováno 15-minutovými průměrnými měřeními.

[26] uvedená mezní hodnota se nevztahuje na impregnaci dřeva kreosotem;

[27] alternativně lze namísto uvedené mezní koncentrace pro odpadní plyn a mezní hodnoty fugitivních emisí NMVOC uplatnit mezní hodnotu celkových emisí: 11 kg rozpouštědla/m3 impregnovaného dřeva.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VII

LHŮTY PODLE ČLÁNKU 3

1. Lhůty pro uplatnění mezních hodnot emisí uvedených v čl. 3 odst. 2 a 3, jsou:

a) pro nové stacionární zdroje: jeden rok po dni vstupu tohoto protokolu v platnost; a

b) pro stávající stacionární zdroje:

i) v případě smluvní strany, která není zemí s transformující se ekonomikou, jeden rok po dni vstupu tohoto protokolu v platnost, nebo 31. prosince 2007, přičemž rozhodné je pozdější datum; a

ii) v případě smluvní strany, která je zemí s transformující se ekonomikou, osm let po dni vstupu tohoto protokolu v platnost.

2. Lhůty pro uplatnění mezních hodnot pro paliva a pro nové mobilní zdroje podle čl. 3 odst. 5 a mezních hodnot pro plynový olej uvedených v příloze IV tabulce 2 jsou:

i) v případě smluvní strany, která není zemí s transformující se ekonomikou, den vstupu tohoto protokolu v platnost nebo data spojená s opatřeními specifikovanými v příloze VIII a s mezními hodnotami specifikovanými v příloze IV tabulce 2, přičemž rozhodné je pozdější datum;

ii) v případě smluvní strany, která je zemí s transformující se ekonomikou, pět let po dni vstupu tohoto protokolu v platnost nebo pět let po datech spojených s opatřeními specifikovanými v příloze VIII a s emisními mezními normami specifikovanými v příloze IV tabulce 2, přičemž rozhodné je pozdější datum.

Tyto lhůty se nevztahují na smluvní strany tohoto protokolu, které podléhají kratším lhůtám ohledně plynového oleje podle protokolu o dalším snížení emisí síry.

3. Pro účely této přílohy je zení s transformující se ekonomikou smluvní strana, která při uložení své listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení k tomuto protokolu učinila prohlášení o tom, že si přeje být pokládána za zemi s transformující se ekonomikou pro účely odstavce 1 a/nebo 2 této přílohy.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VIII

MEZNÍ HODNOTY PRO PALIVA A PRO NOVÉ MOBILNÍ ZDROJE

ÚVOD

1. Oddíl A se vztahuje na smluvní strany jiné než Kanada a USA, oddíl B se vztahuje na Kanadu a oddíl C se vztahuje na USA

2. Tato příloha obsahuje mezní hodnoty emisí NOx, vyjádřené jako oxid dusičitý (NO2), a pro uhlovodíky, z nichž většina jsou těkavé organické sloučeniny, a environmentální specifikace pro paliva pro vozidla prodávaná na trhu.

3. Termíny pro uplatňování mezních hodnot uvedených v této příloze jsou stanoveny v příloze VII.

A. Smluvní strany jiné než Kanada a Spojené státy americké

Osobní automobily a lehká nákladní vozidla

4. Mezní hodnoty pro motorová vozidla s nejméně čtyřmi koly používaná k dopravě osob (kategorie M) a zboží (kategorie N) jsou uvedeny v tabulce 1.

Těžká nákladní vozidla

5. Mezní hodnoty pro motory pro těžká nákladní vozidla jsou uvedeny v tabulkách 2 a 3 v závislosti na uplatnitelných postupech testování.

Motocykly a mopedy

6. Mezní hodnoty pro motocykly a mopedy jsou uvedeny v tabulkách 6 a 7.

Mimosilniční vozidla a stroje

7. Mezní hodnoty pro zemědělské a lesnické traktory a jiná mimosilniční vozidla či stroje jsou uvedeny v tabulkách 4 a 5. Etapa I (tabulka 4) je založena na nařízení EHK 96 "Jednotná ustanovení o schvalování vznětových motorů pro montáž v zemědělských a lesnických traktorech ohledně emisí znečišťujících látek těmito motory".

Kvalita paliv

8. Environmentální specifikace kvality benzinu a motorové nafty jsou uvedeny v tabulkách 8 až 11.

Tabulka 1. Mezní hodnoty pro osobní automobily, dodávky a lehká nákladní vozidla

Kategorie | třída | Účinek od 1. lednaroku [2] | Referenční hmotnost vozidel (RW) v kg | mezní hodnoty |

| | oxid uhelnatý, CO | uhlovodíky, HC | xoxidy dusíku NO | xHC + NO | [1]suspendované částice |

L1 (g/km) | L2 (g/km) | L3 (g/km) | L2 + L3 (g/km) | L4 (g/km) |

Benzin | Mot. nafta | Benzin | Mot.nafta | Benzin | Mot. nafta | Benzin | Mot. nafta | Mot. nafta |

A | M [3] | 2001 | všechna [7] | 2,3 | 0,64 | 0,20 | — | 0,15 | 0,50 | — | 0,56 | 0,05 |

N1 [4] | I | 2001 [5] | RW≤1305 | 2,3 | 0,64 | 0,20 | — | 0,15 | 0,50 | — | 0,56 | 0,05 |

II | 2002 | 1305<RW≤1760 | 4,17 | 0,80 | 0,25 | — | 0,18 | 0,65 | — | 0,72 | 0,07 |

III | 2002 | 1760 < RW | 5,22 | 0,95 | 0,29 | — | 0,21 | 0,78 | — | 0,86 | 0,10 |

B | M [3] | | 2006 | všechna | 1,0 | 0,50 | 0,10 | — | 0,08 | 0,25 | — | 0,30 | 0,025 |

N1 [4] | I | 2006 [6] | RW ≤ 1305 | 1,0 | 0,50 | 0,10 | — | 0,08 | 0,25 | — | 0,30 | 0,025 |

II | 2007 | 1305<RW ≤ 1760 | 1,81 | 0,63 | 0,13 | — | 0,10 | 0,33 | — | 0,39 | 0,04 |

III | 2007 | 1760 < RW | 2,27 | 0,74 | 0,16 | — | 0,11 | 0,39 | — | 0,46 | 0,06 |

Tabulka 2. Mezní hodnoty pro těžká nákladní vozidla, testy ESC a ELR

| Řádek účinek od 1. října [8] | hmotnost oxidu uhelnatého, CO, v g/kWh | hmotnost uhlovodíků, HC, v g/kWh | hmotnost oxidů dusíku, NOx,v g/kWh | hmotnost suspendovaných částic (PM), v g/kWh | kouř (v m-1) |

A | 2001 | 2,1 | 0,66 | 5,0 | 0,1/0,13 [9] | 0,8 |

B1 | 2006 | 1,5 | 0,46 | 3,5 | 0,02 | 0,5 |

B2 | 2009 | 1,5 | 0,46 | 2,0 | 0,02 | 0,5 |

Tabulka 3. Mezní hodnoty pro těžká nákladní vozidla, testy ETC [10]

| Řádek účinek od 1. října [11] | hmotnost oxidu uhelnatého, CO, v g/kWh | hmotnost uhlovodíků, HC bez CH4, v g/kWh | hmotnost methanu [12] CH4, v g/kWh | hmotnost oxidů dusíku, NOx, v g/kWh | hmotnost suspendovaných částic [13] (PM), v g/kWh |

A - 2000 | 2001 | 5,45 | 0,78 | 1,6 | 5,0 | 0,16/0,21 [14] |

B1-2005 | 2006 | 4,0 | 0,55 | 1,1 | 3,5 | 0,03 |

B2-2008 | 2009 | 4,0 | 0,55 | 1,1 | 2,0 | 0,03 |

Tabulka 4. Mezní hodnoty (fáze I) pro mimosilniční mobilní stroje se vznětovými motory (postup měření: ISO 8178)

[15]

Poznámka:

Toto jsou mezní hodnoty pro výfuk z motoru a budou dosaženy před jakýmkoli dodatečným zařízením na úpravu složení výfukových plynů.

Čistý výkon (P) v kW | účinek od [15] | hmotnost oxidu uhelnatého, CO, v g/kWh | hmotnost uhlovodíků, HC, v g/kWh | hmotnost oxidů dusíku, NOx, v g/kWh | hmotnost suspendovaných částic (PM), v g/kWh |

130 ≤ P < 560 | 31. 12. 1998 | 5,0 | 1.3 | 9,2 | 0,54 |

75 ≤ P < 130 | 31. 12. 1998 | 5,0 | 1.3 | 9,2 | 0,7 |

37 ≤ P < 75 | 31. 03. 1998 | 6.5 | 1.3 | 9,2 | 0,85 |

Tabulka 5. Mezní hodnoty (fáze II) pro mimosilniční mobilní stroje se vznětovými motory (postup měření: ISO 8178)

Čistý výkon, (P) v kW | účinek od [16] | hmotnost oxidu uhelnatého CO, v g/kWh | hmotnost uhlovodíků, HC, v g/kWh | hmotnost oxidů dusíku, NOx, v g/kWh | hmotnost suspendovaných částic (PM), v g/kWh |

130 ≤ P < 560 | 31. 12. 2001 | 3,5 | 1,0 | 6,0 | 0,2 |

75 ≤ P < 130 | 31. 12. 2002 | 5,0 | 1,0 | 6,0 | 0,3 |

37 ≤ P < 75 | 31. 12. 2003 | 5,0 | 1,3 | 7,0 | 0,4 |

18 ≤ P < 37 | 31. 12. 2000 | 5.5 | 1.5 | 8,0 | 0,8 |

Tabulka 6. Mezní hodnoty pro motocykly a vozidla 3-kolová a 4-kolová (> 50 cm3, > 45 km/h), které se mají použít od 17. června 1999 [17]

[17]

Poznámka:

Pro vozidla 3-kolová a 4-kolová platí mezní hodnoty rovné 1,5-násobku uvedených mezních hodnot.

Typ motoru | Mezní hodnoty: |

2-taktní | CO = 8 g/km |

HC = 4 g/km |

NOx = 0,1 g/km |

4-taktní | CO = 13 g/km |

HC = 3 g/km |

NOx = 0,3 g/km |

Tabulka 7. Mezní hodnoty pro mopedy (> 50 cm3, < 45 km/h)

Fáze | účinek od [18] | hmotnost oxidu uhelnatého, |

CO v g/km | hmotnost uhlovodíků + oxidů dusíku, HC + NOx v g/km |

I | 17. 6. 1999 | 6,0 [19] | 3,0 [19] |

II | 17. 6. 2002 | 1,0 [20] | 1,2 |

Tabulka 8: Environmentální specifikace pro paliva uváděná na trh pro vozidla se zážehovými motory.

Typ: Benzin

[21] [22] [23] [24] [25]

Poznámka:

Smluvní strany zajistí, že nejpozději do 1. ledna 2000 může být benzin na jejich území uváděn na trh, pouze pokud vyhovuje specifikacím uvedeným v tabulce 8. Pokud smluvní strana stanoví, že zákaz uvádění na trh benzinu s obsahem síry, který nesplňuje specifikaci pro obsah síry uvedený v tabulce 8, ale nepřesahuje běžný obsah síry, by vyvolal vážné potíže v jejím průmyslu při uskutečnění nutných změn výrobních zařízení do 1. ledna 2000, může lhůtu pro prodej na svém území prodloužit nejdéle do 1. ledna 2003. V tomto případě tato smluvní strana uvede v prohlášení, které bude uloženo spolu s jejími listinami o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení, že zamýšlí rozšířit uvedenou lhůtu, a písemně uvede důvody výkonnému orgánu.

Parametr | jednotka | [21]Mezní hodnoty | Test |

mini-mum | maxi-mum | metoda [22] | zveřej-něná |

Výzkumné oktanové číslo | 95 | — | EN 25164 | 1993 |

Motorové oktanové číslo | | 85 | — | EN 25163 | 1993 |

Reidův tlak par, - letní sezóna | kPa | — | 60 | EN 12 | 1993 |

Destilace: | | | | | |

—odpařeno při 100 °C | % obj. | 46 | — | EN-ISO 3405 | 1988 |

—odpařeno při 150 °C | % obj. | 75 | — | | |

Analýza uhlovodíků: | | | | | |

—olefiny | % obj. | — | 18,0 [24] | ASTM D1319 | 1995 |

—aromáty | | — | 42 | ASTM D1319 | 1995 |

—benzen | | — | 1 | př. EN 12177 | 1995 |

Obsah kyslíku | % hm. | — | 2,7 | EN 1601 | 1996 |

Kyslíkaté látky: | | | | | |

—methanol, nutnost přídavku stabilizačních činidel | % obj. | — | 3 | EN 1601 | 1996 |

—ethanol, přídavek stabilizačních činidel může být nutný | % obj. | — | 5 | EN 1601 | 1996 |

—isopropylalkohol | % obj. | — | 10 | EN 1601 | 1996 |

—terciální butylalkohol | % obj. | — | 7 | EN 1601 | 1996 |

—isobutylalkohol | % obj. | — | 10 | EN 1601 | 1996 |

—éthery s více než 5 atomy uhlíku v molekule | % obj. | — | 15 | EN 1601 | 1996 |

—Jiné kyslíkaté látky [25] | % obj. | — | 10 | EN 1601 | 1996 |

Obsah síry | mg/kg | — | 150 | př.EN-ISO/DIS 14596 | 1996 |

Tabulka 9: Environmentální specifikace pro paliva uváděná na trh pro vozidla se vznětovými motory.

Typ: Motorová nafta (palivo pro dieselové motory)

[26] [27]

Poznámka:

Smluvní strany zajistí, že nejpozději do 1. ledna 2000 může být motorová nafta na jejich území uváděna na trh, pouze pokud vyhovuje specifikacím uvedeným v tabulce 9. Pokud smluvní strana stanoví, že zákaz uvádění na trh motorové nafty s obsahem síry, který nesplňuje specifikaci pro obsah síry uvedený v tabulce 9, ale nepřesahuje běžný obsah síry, by vyvolal vážné potíže v jejím průmyslu při uskutečnění nutných změn výrobních zařízení do 1. ledna 2000, může lhůtu pro prodej na svém území prodloužit nejdéle do 1. ledna 2003. V tomto případě tato smluvní strana uvede v prohlášení, které bude uloženo spolu s jejími listinami o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení, že zamýšlí rozšířit uvedenou lhůtu a písemně uvede důvody výkonnému orgánu.

Parametr | jednotka | [26]Mezní hodnoty | Test |

minimum | maximum | metoda [27] | zveřej-něná |

Cetanové číslo | 51 | — | EN-ISO 5165 | 1992 |

Měrná hmotnost při 15 °C | kg/m3 | — | 845 | EN-ISO 3675 | 1995 |

Destilace: 95 % | °C | — | 360 | EN-ISO 3405 | 1988 |

Polycyklické aromatické uhlovodíky | % hm. | — | 11 | IP 391 | 1995 |

Obsah síry | mg/kg | — | 350 | př.EN-ISO/DIS 14596 | 1996 |

Tabulka 10. Environmentální specifikace pro paliva uváděná na trh pro vozidla se zážehovými motory.

Typ: Benzin

[28] [29]

Poznámka:

Smluvní strany zajistí, že nejpozději do 1. ledna 2005 může být benzin na jejich území uváděn na trh, pouze pokud vyhovuje specifikacím uvedeným v tabulce 10. Pokud smluvní strana stanoví, že zákaz uvádění na trh benzinu s obsahem síry, který nesplňuje specifikaci pro obsah síry uvedený v tabulce 10, ale splňuje podmínky uvedené v tabulce 8, by vyvolal vážné potíže v jejím průmyslu při uskutečnění nutných změn výrobních zařízení do 1. ledna 2005, může lhůtu pro prodej na svém území prodloužit nejdéle do 1. ledna 2007. V tomto případě tato smluvní strana uvede v prohlášení, které bude uloženo spolu s jejími listinami o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení, že zamýšlí rozšířit uvedenou lhůtu, a písemně uvede důvody výkonnému orgánu.

Parametr | jednotka | [28]Mezní hodnoty | Test |

minimum | maximum | metoda [29] | zveřej-něná |

Výzkumné oktanové číslo | 95 | | EN 25164 | 1993 |

Motorové oktanové číslo | | 85 | | EN 5163 | 1993 |

Reidův tlak par, - letní sezóna | kPa | - | | | |

Destilace: | | | | | |

—odpařeno při 100 °C | % obj. | — | — | | |

—odpařeno při 150 °C | % obj. | — | — | | |

Analýza uhlovodíků: | | | | | |

—olefiny | % obj. | — | | | |

—aromáty | % obj. | — | 35 | ASTM D1319 | 1995 |

—benzen | % obj. | — | | | |

Obsah kyslíku | % hm. | — | | | |

Obsah síry | mg/kg | — | 50 | př.EN-ISO/DIS 14596 | 1996 |

Tabulka 11: Environmentální specifikace pro paliva uváděná na trh pro vozidla se vznětovými motory

Typ: Motorová nafta (palivo pro dieselové motory)

[30] [31]

Poznámka:

Smluvní strany zajistí, že nejpozději do 1. ledna 2005 může být motorová nafta na jejich území uváděna na trh, pouze pokud vyhovuje specifikacím uvedeným v tabulce 11. Pokud smluvní strana stanoví, že zákaz uvádění na trh motorové nafty s obsahem síry, který nesplňuje specifikaci pro obsah síry uvedený v tabulce 11, ale splňuje podmínky uvedené v tabulce 9, by vyvolal vážné potíže v jejím průmyslu při uskutečnění nutných změn výrobních zařízení do 1. ledna 2005, může lhůtu pro prodej na svém území prodloužit nejdéle do 1. ledna 2007. V tomto případě tato smluvní strana uvede v prohlášení, které bude uloženo spolu s jejími listinami o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení, že zamýšlí rozšířit uvedenou lhůtu, a písemně uvede důvody výkonnému orgánu.

Parametr | jednotka | [30]Mezní hodnoty | Test |

minimum | maximum | metoda [31] | zveřej-něná |

Cetanové číslo | | — | | |

Měrná hmotnost při 15 °C | kg/m3 | — | — | | |

Destilace: 95 % | °C | — | | | |

Polycyklické aromatické uhlovodíky | % hm. | — | | | |

Obsah síry | mg/kg | — | 50 | př.EN-ISO/DIS 14596 | 1996 |

B: Kanada

23. Emisní normy nových vozidel pro dodávková vozidla, lehké nákladní automobily, těžké nákladní automobily, velké motory a motocykly: Zákon o bezpečnosti motorových vozidel (a následné právní předpisy), tabulka V Bezpečnostních předpisů motorových vozidel. Emise z vozidel (Norma 1100), SOR/97-376, (28. 7. 1997) ve znění pozdějších předpisů.

24. Kanadský zákon ochrany životního prostředí, Předpisy o motorové naftě, SOR/97-110 (4. 2. 1997) ve znění pozdějších předpisů.

25. Kanadský zákon ochrany životního prostředí, Předpisy o benzenu v benzinu, SOR/97-493 (6. 11. 1997) ve znění pozdějších předpisů.

26. Kanadský zákon ochrany životního prostředí, Předpisy o síře v benzinu, Canadian Gazette, Část II, 4. června 1999, ve znění pozdějších předpisů.

C. Spojené státy americké

27. Provádění programu omezení emisí z mobilních zdrojů pro dodávková vozidla, lehké nákladní automobily, těžké nákladní automobily a paliva, v rozsahu požadovaném v oddílech 202 písm. a), 202 písm. g) a 202 písm. h) zákona o ochraně ovzduší (Clean Air Act), jak je prováděna prostřednictvím předpisů:

a) Reformulovaný benzin Sbírka federálních nařízení 40 (C. F. R.), oddíl 80, pododdíl D

b) Obecná ustanovení emisních předpisů C. F. R. 40, oddíl 86, pododdíl A

c) Omezení a zákazy týkající se jakosti motorové nafty C. F. R. 40, oddíl 80, část 80.29

[1] pro vznětové motory;

[2] registrace, prodej nebo uvedení do provozu nových vozidel, které nesplní příslušné mezní hodnoty, se zamítne od data v tomto sloupci a schválení typu se neudělí s účinkem od data, které o 12 měsíců předchází datu uvedenému v tomto sloupci;

[3] s výjimkou vozidel, jejichž maximální hmotnost přesahuje 2500 kg;

[4] a kategorie vozidel M specifikovaná v poznámce c;

[5] od 1. 1. 2002 pro vozidla kategorie M specifikované v poznámce c;

[6] od 1. 1. 2007 pro vozidla kategorie M specifikované v poznámce c;

[7] až do 1. 1. 2003 budou vozidla této kategorie vybavená vznětovými motory, která jsou mimosilničními vozidly a vozidly s maximální hmotností nad 2000 kg a která jsou určena pro více než 6 osob včetně řidiče, se pokládají za vozidla kategorie N1, třída III v řádce A.

[8] s účinkem od uvedených dat a s výjimkou vozidel a motorů určených pro vývoz do států, které nejsou smluvní stranou tohoto protokolu, a náhradních motorů určených pro vozidla, která jsou již v provozu, zakáží smluvní strany registraci, prodej, uvedení do provozu nebo využívání nových vozidel poháněných vznětovými nebo benzinovými motory a prodej a využívání nových vznětových nebo benzinových motorů, jejichž emise nesplní příslušné mezní normy. S účinkem od data, které o 12 měsíců předchází uvedená data, se zamítne schválení typu, pokud nejsou tyto mezní normy splněny;

[9] pro motory se zdvihovým objemem jednoho válce pod 0,75 dm3 a s jmenovitým výkonem při otáčkách nad 3000/min.

[10] podmínky pro ověření přijatelnosti ETC testů při měření emisí motorů poháněných plynem vzhledem k mezním hodnotám uvedeným v řádku A se přezkoumají a v případě nutnosti modifikují v souladu s postupem podle článku 13 směrnice 70/156/EEC;

[11] s účinkem od uvedených dat a s výjimkou vozidel a motorů určených pro vývoz do zemí, které nejsou smluvní stranou tohoto protokolu, a náhradních motorů určených pro vozidla, která jsou již v provozu, zakáží smluvní strany registraci, prodej, uvedení do provozu nebo využívání nových vozidel poháněných vznětovými nebo benzinovými motory a prodej a využívání nových vznětových nebo benzinových motorů, jejichž emise nesplní příslušné mezní hodnoty. S účinkem od data, které o 12 měsíců předchází uvedená data, může být odmítnuto schválení typu, pokud tyto mezní hodnoty nejsou splněny;

[12] pouze pro motory na zemní plyn;

[13] nevztahuje se na benzinové motory ve fázi A a ve fázích B1 a B2;

[14] pro motory se zdvihovým objemem jednoho válce pod 0,75 dm3 a s jmenovitými otáčkami nad 3000/min.

[15] s účinkem od uvedených dat a s výjimkou strojů a motorů určených pro vývoz do zemí, které nejsou stranou tohoto protokolu, povolí smluvní strany registraci, je-li to možné, a uvedení na trh nových motorů, instalovaných i neinstalovaných ve strojích, pouze pokud splní mezní hodnoty uvedené v této tabulce. S účinkem od 30. června 1998 se zamítne schválení typu motoru nebo rodiny motorů, pokud nesplní uvedené mezní hodnoty.

[16] s účinek od uvedených dat a s výjimkou strojů a motorů určených pro vývoz do zemí, které nejsou smluvní stranou tohoto protokolu, povolí smluvní strany registraci, je-li to možné, a uvedení na trh nových motorů, instalovaných i neinstalovaných ve strojích, pouze pokud splní mezní hodnoty uvedené v této tabulce. S účinkem od data, které o 12 měsíců předchází uvedená data, ze zamítne schválení typu motoru nebo rodiny motorů, pokud nesplní uvedené mezní normy.

[17] schválení typu se neudělí s účinkem od uvedeného data, pokud emise vozidla nesplní danou mezní hodnotu.

[18] schválení typu se neudělí s účinkem od uvedeného data, pokud emise vozidla nesplní danou mezní hodnotu;

[19] pro vozidla 3-kolová a 4-kolová platí mezní hodnota rovné dvojnásobku uvedené mezní hodnoty;

[20] pro vozidla 3-kolová a 4-kolová platí mezní hodnota rovná 3,5 g/km.

[21] hodnoty uvedené v těchto specifikacích jsou "skutečné hodnoty". Při stanovení jejich mezních hodnot byly uplatněny pojmy z normy ISO 4259 "Ropné produkty - Stanovení a uplatnění přesných údajů ve vztahu k metodám testování" a při stanovení minimální hodnoty byl vzat v úvahu minimální rozdíl 2R nad nulovou úrovní (R - reprodukovatelnost). Výsledky jednotlivých měření musí být vykládány na základě kritérií popsaných normou ISO 4259 (zveřejněno v 1995);

[22] EN – Evropská norma; ASTM – Americká společnost pro testování a materiály; DIS – Návrh mezinárodní normy;

[23] letní sezóna začíná nejpozději 1. května a neskončí dříve než 30. září. Pro členské státy s arktickými podmínkami začíná letním sezóna nejpozději 1. června a neskončí dříve než 31. srpna a Reidův tlak par je omezen na 70 kPa;

[24] s výjimkou běžného bezolovnatého benzínu (minimální motorové oktanové číslo (MON) 81 a minimální výzkumné oktanové číslo (RON) 91, pro který je minimální obsah olefinů 21 % obj. Tato omezení nebrání uvádění jiných bezolovnatých benzínů s nižším oktanovým číslem na trh členských států;

[25] jiné monolakoholy s konečným destilačním bodem nepřevyšujícím konečný destilační bod stanovený ve vnitrostátních specifikacích, nebo pokud neexistují, v průmyslových specifikacích pro motorová paliv.

[26] hodnoty uvedené v těchto specifikacích jsou "skutečné hodnoty". Při stanovení jejich mezních hodnot byly uplatněny pojmy z normy ISO 4259 "Ropné produkty - Stanovení a uplatnění přesných údajů ve vztahu k metodám testování" a při stanovení minimální hodnoty byl vzat v úvahu minimální rozdíl 2R nad nulovou úrovní (R - reprodukovatelnost). Výsledky jednotlivých měření musí být vykládány na základě kritérií popsaných normou ISO 4259 (zveřejněno v 1995).

[27] EN – Evropská norma; IP– The Institute of Petroleum; DIS – Návrh mezinárodní normy;

[28] hodnoty uvedené v těchto specifikacích jsou "skutečné hodnoty". Při stanovení jejich mezních hodnot byly uplatněny pojmy z normy ISO 4259 "Ropné produkty - Stanovení a uplatnění přesných údajů ve vztahu k metodám testování" a při stanovení minimální hodnoty byl vzat v úvahu minimální rozdíl 2R nad nulovou úrovní (R - reprodukovatelnost). Výsledky jednotlivých měření musí být vykládány na základě kritérií popsaných normou ISO 4259 (zveřejněno v 1995);

[29] EN – Evropská norma; ASTM – Americká společnost pro testování a materiály; DIS – Návrh mezinárodní normy.

[30] hodnoty uvedené v těchto specifikacích jsou "skutečné hodnoty". Při stanovení jejich mezních hodnot byly uplatněny pojmy z normy ISO 4259 "Ropné produkty - Stanovení a uplatnění přesných údajů ve vztahu k metodám testování" a při stanovení minimální hodnoty byl vzat v úvahu minimální rozdíl 2R nad nulovou úrovní (R - reprodukovatelnost). Výsledky jednotlivých měření musí být vykládány na základě kritérií popsaných normou ISO 4259.

[31] EN — European standard; DIS — Draft international standard.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IX

OPATŘENÍ PRO OMEZENÍ EMISÍ AMONIAKU ZE ZEMĚDĚLSKÝCH ZDROJŮ

1. Smluvní strany podléhající závazkům čl. 3 odst. 8 písm.a) přijmou opatření stanovená v této příloze.

2. Každá smluvní strana vezme náležitě v úvahu nutnost snižovat ztráty z celého dusíkového cyklu.

A. Poradenský kodex správné zemědělské praxe

3. Do roka po vstupu tohoto protokolu v platnost pro určitou smluvní stranu, vytvoří, vydá a rozšíří tato smluvní strana poradenský kodex správné zemědělské praxe pro omezování emisí amoniaku. Tento kodex bude respektovat specifické podmínky na daném území příslušné smluvní strany a zahrne ustanovení ohledně:

- hospodaření s dusíkem, s respektováním celého dusíkového cyklu;

- strategie krmení dobytka;

- nízkoemisních způsobů hnojení;

- nízkoemisních způsobů skladování hnoje;

- nízkoemisních způsobů ustájení zvířat;

- možností omezování emisí amoniaku užitím minerálních hnojiv.

Smluvní strany by tento kodex měly nazvat tak, aby bylo vyloučeno jeho zaměnění s jinými kodexy

B. Hnojiva: močovina a uhličitan amonný

4. Do roka po vstupu tohoto protokolu v platnost pro určitou smluvní stranu, učiní tato smluvní strana schůdné kroky k omezení emisí amoniaku z použití tuhých hnojiv na bázi močoviny.

5. Do roka po vstupu tohoto protokolu v platnost pro určitou smluvní stranu, zakáže tato smluvní strana používat uhličitan amonný jako hnojivo.

C. Využití hnoje

6. Každá smluvní strana zajistí, že jsou uplatňovány nízkoemisní postupy používání kejdy (hnojného kalu) (uvedené v instrukčním dokumentu V přijatém výkonným orgánem na jeho sedmnáctém zasedání (rozhodnutí 1999/1) a ve všech jeho dalších změnách), které prokazatelně vedly ke snížení emisí o nejméně 30 % v porovnání se referenčním postupem specifikovaným v uvedeném instrukčním dokumentu, pokud je dotyčná smluvní strana pokládá za uplatnitelné, berouc v úvahu místní půdní a geomorfní podmínky, typ kejdy a strukturu farmy. Lhůty pro uplatnění těchto opatření jsou: 31. prosinec 2009 pro smluvní strany s transformující se ekonomikou a 31. prosinec 2007 pro ostatní smluvní strany [1].

7. Do roka po vstupu tohoto protokolu v platnost pro určitou smluvní stranu zajistí tato smluvní strana, že tuhý hnůj aplikovaný do půdy, který má být zaorán, bude zaorán minimálně do 24 hodin po jeho rozmetání, pokud smluvní strana pokládá toto opatření za uplatnitelné, berouc v úvahu místní půdní a geomorfní podmínky a strukturu farmy.

D. Skladování hnoje

8. Do roka vstupu tohoto protokolu v platnost pro určitou smluvní stranu, začne tato smluvní strana využívat nové sklady kejdy u velkých prasečích a drůbežích farem s více než 2000 vykrmovanými prasaty nebo s více než 750 prasnicemi nebo s více než 40000 kusy drůbeže, nízkoemisní systémy nebo postupy skladování, které prokazatelně vedly ke snížení emisí o 40 % nebo více v porovnání s referenčním postupem (uvedeným v instrukčním dokumentu citovaném v odstavci 6) nebo jiné systémy nebo postupy s prokazatelně ekvivalentní účinností [2].

9. Pro stávající sklady kejdy u velkých prasečích a drůbežích farem s více než 2000 vykrmovanými prasaty nebo s více než 750 prasnicemi nebo s více než 40000 kusy drůbeže, sníží smluvní strany emise o 40 %, pokud pokládají postupy k tomu nezbytné za technicky a ekonomicky schůdné [3]. Lhůty pro uplatnění těchto opatření jsou: 31. prosinec 2009 pro smluvní strany s transformující se ekonomikou a 31. prosinec 2007 pro ostatní smluvní strany [4].

E. Ustájení zvířat

10. Do roka po vstupu tohoto protokolu v platnost pro určitou smluvní stranu, začne tato smluvní strana využívat pro nové ustájení zvířat u velkých vepřínů a drůbežáren s více než 2000 vykrmovanými prasaty nebo s více než 750 prasnicemi nebo s více než 40000 kusy drůbeže systémy ustájení, které prokazatelně vedly ke snížení emisí o 20 % nebo více v porovnání s referenčním postupem (uvedeným v instrukčním dokumentu citovaném v odstavci 6) nebo jiné systémy nebo postupy s prokazatelně ekvivalentní účinností [5]. Použitelnost může být omezena z důvodů spokojené existence zvířat například v systémech využívajících slámu pro prasata a ptáky a systémy volného výběhu pro drůbež.

[1] Pro účely této přílohy se "zemí s transformující se ekonomikou" rozumí smluvní strana, která při uložení své listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení učinila prohlášení o tom, že si přeje být pokládána za zemi s transformující se ekonomikou pro účely odstavce 6 a/nebo 9 této přílohy.

[2] Pokud smluvní strana usoudí, že ke skladování hnoje a ustájení zvířat lze využít jiné systémy nebo postupy s prokazatelně ekvivalentní účinností požadovanou v odstavcích 8 a 10 nebo pokud smluvní strana shledá, že snížení emisí ze skladování hnoje vyžadované odstavcem 9 není technicky nebo ekonomicky schůdné, poskytne za tímto účelem zprávu s dokumentací v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a).

[3] Pokud smluvní strana usoudí, že ke skladování hnoje a ustájení zvířat lze využít jiné systémy nebo postupy s prokazatelně ekvivalentní účinností požadovanou v odstavcích 8 a 10 nebo pokud smluvní strana shledá, že snížení emisí ze skladování hnoje vyžadované odstavcem 9 není technicky nebo ekonomicky schůdné, poskytne za tímto účelem zprávu s dokumentací v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a).

[4] Pro účely této přílohy se "zemí s transformující se ekonomikou" rozumí smluvní strana, která při uložení své listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení učinila prohlášení o tom, že si přeje být pokládána za zemi s transformující se ekonomikou pro účely odstavce 6 a/nebo 9 této přílohy.

[5] Pokud smluvní strana usoudí, že ke skladování hnoje a ustájení zvířat lze využít jiné systémy nebo postupy s prokazatelně ekvivalentní účinností požadovanou v odstavcích 8 a 10 nebo pokud smluvní strana shledá, že snížení emisí ze skladování hnoje vyžadované odstavcem 9 není technicky nebo ekonomicky schůdné, poskytne za tímto účelem zprávu s dokumentací v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a).

--------------------------------------------------