31974L0557

Směrnice Rady

ze dne 4. června 1974

o dosažení svobody usazování a volného pohybu služeb pro samostatně výdělečné činnosti a zprostředkovatelské činnosti v obchodě s toxickými látkami a jejich distribuci

(74/557/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na čl. 54 odst. 2 a 3, čl. 63 odst. 2 a 3 této smlouvy,

s ohledem na Obecný program pro odstranění omezení svobody usazování [1], a zejména na hlavu IV A a C uvedeného programu,

s ohledem na Obecný program pro odstranění omezení volného pohybu služeb [2], a zejména na hlavu V C uvedeného programu,

s ohledem na směrnici Rady 64/223/EHS ze dne 25. února 1964 o dosažení svobody usazování a volného pohybu služeb pro činnosti ve velkoobchodě [3],

s ohledem na směrnici Rady 64/224/EHS ze dne 25. února 1964 o dosažení svobody usazování a volného pohybu služeb pro činnosti zprostředkovatelů v obchodě, průmyslu a řemeslech [4],

s ohledem na směrnici Rady 68/363/EHS ze dne 15. října 1968 o dosažení svobody usazování a volného pohybu služeb pro samostatně výdělečné činnosti v maloobchodě [5],

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [6],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [7],

vzhledem k tomu, že obecné programy předpokládají odstranění veškeré diskriminace na základě státní příslušnosti v oblasti svobody usazování a volného pohybu služeb

- v oblasti velkoobchodu a činností zprostředkovatelů v průmyslu, obchodě a řemeslech před skončením druhého roku druhé etapy,

- v oblasti maloobchodu po skončení druhého roku druhé etapy přechodného období a před skončením druhé etapy;

vzhledem k tomu, že se směrnice 64/223/EHS, 64/224/EHS a 68/363/EHS nevztahují na oblast toxických látek, která je z důvodů zvláštních otázek souvisejících s ochranou veřejného zdraví upravena právními a správními předpisy členských států;

vzhledem k tomu, že směrnice 64/223/EHS a 68/363/EHS se rovněž nevztahují na činnosti s patogenními původci ve velkoobchodě a v maloobchodě; že kromě patogenních původců vymezených jako humánní a veterinární léčiva podle směrnice Rady 65/65/EHS ze dne 26. ledna 1965 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se hromadně vyráběných léčivých přípravků [8], ve znění směrnice 66/454/EHS [9], tvoří předmět zmíněných činností pouze patogenní původci označovaní jako "biologické pesticidy pro použití v zemědělství"; že z tohoto důvodu odstranění omezení volného pohybu služeb a svobody usazování v oblasti patogenních původců může být zaměřeno na obchod s těmito pesticidy a jejich distribuci;

vzhledem k tomu, že se ukázalo jako žádoucí a výhodné přijmout v rámci Společenství opatření pro právní úpravu oblastí uvedených ve dvou předchozích bodech s ohledem na nebezpečné účinky, které mohou mít toxické látky na zdraví lidí, zvířat a rostlin přímo nebo prostřednictvím okolního prostředí;

vzhledem k tomu, že činnosti zprostředkovatelů v obchodě, průmyslu a řemeslech jsou předmětem směrnic 64/224/EHS a 68/363/EHS; že činnosti zprostředkovatelů v oblasti toxických látek a patogenních činitelů jsou vyňaty z oblasti působnosti těchto směrnic; že cílem této směrnice je rovněž liberalizace činností zprostředkovatelů; že je vhodné podle této směrnice "obchodem a distribucí" rozumět činnosti zprostředkovatelů ve stejné oblasti;

vzhledem k tomu, že v souladu s Obecným programem pro odstranění omezení svobody usazování musí být odstraněna omezení nároku na vstup do profesních sdružení, pokud profesní činnosti zúčastněné osoby zahrnují uplatnění tohoto nároku;

vzhledem k tomu, že postavení osob v pracovním poměru, které doprovázejí osobu poskytující služby nebo které jednají na její účet, upravují předpisy přijaté k provedení článků 48 a 49 Smlouvy;

vzhledem k tomu, že byly nebo budou přijaty zvláštní směrnice vztahující se na všechny samostatně výdělečné činnosti, které obsahují ustanovení o pohybu a pobytu oprávněných osob, a je-li to nezbytné, rovněž směrnice o koordinaci záruk na ochranu zájmů společníků a třetích osob požadovaných členskými státy od společností;

vzhledem k tomu, že v některých členských státech jsou obchod, distribuce a odborné používání toxických látek upraveny předpisy o přístupu k činnosti a že jiné státy takové předpisy popřípadě přijmou; že přechodná opatření k usnadnění přístupu k profesi a jejího výkonu státním příslušníkům jiného členského státu budou předmětem zvláštní směrnice,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Členské státy odstraní ve prospěch fyzických osob a společností zmíněných v hlavě I obecných programů pro odstranění omezení svobody usazování a volného pohybu služeb (dále jen "oprávněné osoby") omezení uvedená v hlavě III těchto programů, která se týkají práva přístupu k činnostem uvedeným v článku 2 a jejich výkonu.

Článek 2

1. Tato směrnice se vztahuje na samostatně výdělečné činnosti v obchodě a distribuci toxických látek (látek a přípravků) a biologických pesticidů pro použití v zemědělství, které byly vyňaty z oblasti působnosti směrnice 64/223/EHS na základě čl. 2 odst. 1, směrnice 64/224/EHS na základě čl. 4 odst. 1 páté odrážky a směrnice 68/363/EHS na základě čl. 2 odst. 1.

2. Na látky uvedené v odstavci 1 se z důvodu nebezpečných účinků, které mohou mít na zdraví lidí, zvířat a rostlin, vztahují v souladu s právními předpisy členských států zvláštní ustanovení; dotyčné látky jsou vyjmenovány na seznamu, který tvoří přílohu. Členský stát sdělí jakoukoli změnu tohoto seznamu Komisi, která o ní uvědomí ostatní členské státy.

3. Tato směrnice se nevztahuje na činnosti v obchodě s léčivy a jejich distribuci, které jsou vymezeny ve směrnici 65/65/EHS, a na obchodní činnosti ambulantních obchodníků nebo podomních prodejců.

Článek 3

1. Omezení týkající se činností vyjmenovaných v článku 2 se odstraní bez ohledu na označení osob, které vykonávají některou z těchto činností.

2. Obvyklá označení používaná v současné době v členských státech pro určení osob vykonávajících činnosti zprostředkovatelů v obchodě jsou uvedena v článku 3 směrnice 64/224/EHS.

Článek 4

1. Členské státy odstraní omezení, která zejména

a) brání oprávněným osobám působit v hostitelském členském státě nebo v něm poskytovat služby za stejných podmínek a se stejnými právy jako jeho státní příslušníci;

b) vyplývají z administrativních postupů, v jejichž důsledku se na oprávněnou osobu použije zacházení, které je ve srovnání se zacházením se státními příslušníky tohoto státu diskriminační.

2. Mezi omezení, která mají být odstraněna, patří zvláště omezení obsažená v předpisech, které oprávněným osobám zakazují nebo omezují svobodu usazování a volný pohyb služeb:

a) v Belgii:

povinnost být držitelem carte profesionelle (článek 1 zákona ze dne 19 února 1965

b) ve Francii:

- povinnost být držitelem carte d'identité d'étranger commerçant (décret-loi ze dne 12. listopadu 1938, décret ze dne 2. února 1939, zákon ze dne 8. října 1940, zákon ze dne 10. dubna 1954, décret č. 59-852 ze dne 9. července 1959);

- nemožnost využití práva na obnovu obchodních nájmů (décret ze dne 30. září 1953, článek 38),

c) v Lucembursku:

omezená platnost povolení udělovaných cizím státním příslušníkům (článek 21 zákona ze dne 2. června 1962).

Článek 5

1. Členské státy dohlížejí, aby oprávněné osoby měly nárok stát se členy profesních sdružení za stejných podmínek a se stejnými právy a povinnostmi jako jejich vlastní státní příslušníci.

2. Nárok na členství je v případě usazení spojen s možností být volen nebo jmenován na vedoucí místa v profesních sdruženích. Tato vedoucí místa však mohou být vyhrazena státním příslušníkům hostitelského členského státu, pokud se dotyčná organizace v souladu s právními nebo správními předpisy účastní na výkonu veřejné moci.

3. V Lucemburském velkovévodství nárok na členství v Chambre de commerce nebo Chambre des métiers neposkytuje oprávněným osobám právo účastnit se voleb do jejich správních orgánů.

Článek 6

Členské státy neposkytnou svým státním příslušníkům, kteří přicházejí do jiného členského státu za účelem výkonu některé z činností uvedených v článku 2, žádnou podporu, která by mohla narušit podmínky práva usazování.

Článek 7

1. Pokud hostitelský členský stát požaduje od svých státních příslušníků pro přístup k některé z činností uvedených v článku 2 důkaz bezúhonnosti a důkaz, že neprodělali úpadek, anebo jeden z těchto důkazů, přijme tento stát jako dostatečný důkaz ve vztahu ke státním příslušníkům ostatních členských států výpis ze soudního rejstříku nebo rovnocenný doklad prokazující splnění těchto požadavků vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem země původu nebo předchozího usazení.

2. Pokud hostitelský členský stát požaduje od svých státních příslušníků pro přístup k některé z činností uvedených v článku 2 splnění určitých podmínek bezúhonnosti, které nemohou být prokázány dokladem uvedeným v odstavci 1, přijme jako dostatečný důkaz ve vztahu ke státním příslušníkům ostatních členských států potvrzení o splnění těchto podmínek vydané příslušným soudním nebo správním orgánem země původu nebo předchozího usazení. Toto potvrzení se musí týkat konkrétních skutečností pokládaných hostitelskou zemí za významné.

3. Nevydává-li země původu nebo předchozího usazení doklad uvedený v odstavci 1 nebo potvrzení uvedené v odstavci 2 prokazující bezúhonnost nebo neprodělání úpadku, mohou být nahrazeny místopřísežným prohlášením nebo ve státech, které takové prohlášení neupravují, čestným prohlášením učiněným dotyčnou osobou před příslušným soudním nebo správním orgánem nebo před notářem v zemi původu nebo předchozího usazení; tento orgán nebo notář vydá potvrzení o místopřísežném prohlášení nebo čestném prohlášení. Prohlášení o neprodělání úpadku lze učinit rovněž před příslušným profesním nebo stavovským sdružením dané země.

4. Doklady vydané v souladu s odstavci 1 a 2 nesmějí být při předložení starší tří měsíců.

5. Členské státy určí ve lhůtě stanovené v článku 8 orgány a sdružení příslušné vydávat doklady uvedené v odstavcích 1 a 2 a neprodleně o nich uvědomí ostatní členské státy a Komisi.

6. Je-li v hostitelském členském státě nutné prokazovat finanční způsobilost, považuje tento stát potvrzení vydaná bankami země původu nebo předchozího usazení za rovnocenná potvrzením vydaným na jeho území.

Článek 8

Členské státy přijmou opatření nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí ve lhůtě šesti měsíců od jejího oznámení a neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Článek 9

Tato směrnice je určena členským státům.

V Lucemburku dne 4. června 1974.

Za Radu

předseda

J. Ertl

[1] Úř. věst. 2, 15.1.1962, s. 36/62.

[2] Úř. věst. 2, 15.1.1962, s. 32/62.

[3] Úř. věst. 56, 4.4.1964, s. 863/64.

[4] Úř. věst. 56, 4.4.1964, s. 869/64.

[5] Úř. věst. L 260, 22.10.1968, s. 1.

[6] Úř. věst. C 63, 28.5.1969, s. 21.

[7] Úř. věst. C 10, 27.1.1970, s. 23.

[8] Úř. věst. 22, 9.2.1965, s. 369/65.

[9] Úř. věst. 144, 5.8.1966, s. 2658/66.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

Následující kategorie látek uvedených v čl. 2 odst. 2 podléhají v členských státech ke dni 4. června 1974 zvláštnímu režimu:

- Belgie:

Toxické látky a přípravky:

1. uvedené v arrêté du Régent ze dne 6. února 1946 (ve znění pozdějších změn), který upravuje uchovávání a odbyt jedovatých a toxických látek (k provedení zákona ze dne 24. února 1921);

2. zařazené do kategorií 1 a 2 arrêté royal ze dne 31. května 1958, který upravuje uchovávání, obchodování a používání pesticidů a fytofarmaceutických přípravků.

- Dánsko:

1. a) jedovaté nebo toxické látky a škodlivé přípravky uvedené v příloze zákona č. 119 ze dne 3. května 1961 a ve vyhlášce (bekendtgørelse) č. 305 ze dne 9. října 1961 (přijatá k provedení tohoto zákona), která stanoví pravidla pro výrobu, příjem, uchovávání a dodávky těchto látek a přípravků;

b) jedovaté nebo toxické látky a škodlivé přípravky uvedené ve vyhlášce (bekendtgørelse) č. 304 ze dne 9. října 1961, která stanoví pravidla pro používání těchto látek a přípravků;

2. látky (fytofarmaceutické, herbicidy, pesticidy a regulátory růstu rostlin) vyjmenované v zákoně č. 118 ze dne 3. května 1961 a uvedené ve vyhláškách (bekendtgørelser) vydaných k provedení tohoto zákona, které stanoví, že tyto látky mohou být uváděny na trh nebo používány v průmyslu, pouze pokud je schválí a roztřídí komise pro toxické látky (giftnævnet) a které rovněž stanoví podrobnosti týkající se zejména přijímání, uchovávání, balení, označování těchto látek atd.;

3. látky (fytofarmaceutické látky, herbicidy, pesticidy, regulátory růstu rostlin) uvedené ve vyhlášce (bekendtgørelse) ze dne 25. září 1961, která stanoví, že povolení k používání látek označených X je obvykle podmíněno tím, aby uživatel těchto látek absolvoval školení o toxikologii pořádané komisí pro toxické látky (giftuævnet).

- Německo:

Toxické látky a přípravky zařazené zákony a předpisy spolkových zemí do kategorií 1, 2 a 3, které se týkají obchodu s fytosanitárními toxickými látkami a jejich oběhu a uvedené v paragrafu 34 pátém pododstavci živnostenského řádu (Gewerbeordnung) ve znění ke dni 15. února 1963.

- Francie:

1. jedovaté látky uvedené v tabulce A (toxické látky) a C (nebezpečné látky) oddílu 1 Décret 56-1197 ze dne 26. listopadu 1956 (Code de la Santé publique, kniha V, část 2, hlava III, kapitola 1, oddíly I a II, články R 5149 až 5168);

2. škodlivé látky k použití v průmyslu uvedené v Code du travail, kniha II, hlava II, články 67, 2, 78, 79 a 80 a v nařízeních a vyhláškách přijatých pro provedení těchto ustanovení;

3. škodlivé látky uvedené v nomenklatuře nebezpečných, nezdravých a nevhodných provozovnách sestavené k provedení článků 5 a 7 zákona ze dne 19. prosince 1917;

4. látky proti parazitům pro použití v zemědělství (zákon ze dne 2. listopadu 1943 ve znění zákona ze dne 30. července 1963; arrêté ze dne 6. září 1954 o homologaci specialit proti parazitům používaných v zemědělství, doplněné arrêté ze dne 6. února 1962).

- Irsko:

Jedy, které jsou v současnosti vyjmenovány v nařízeních přijatých k provedení zákona (Poisons Acts) z roku 1961 a jejichž prodej je zakázán s výjimkou prodeje některými oprávněnými osobami.

- Itálie:

1. toxické plyny (článek 58 sbírky "Testo unico" zákonů o veřejné bezpečnosti schválených královským dekretem č. 773 ze dne 18. června 1931; královský dekret č. 147 ze dne 9. ledna 1927; tabulky schválených toxických plynů připojené k ministerské vyhlášce ze dne 6. února 1935 ve znění pozdějších předpisů);

2. jedovaté látky pro použití v průmyslu (článek 147 sbírky "Testo unico" zákonů o zdraví schválených královským dekretem č. 1265 ze dne 27. července 1934);

3. lékařské a chirurgické látky (bakteriocidní, germicidní a dezinfekční) (královský dekret č. 3112 ze dne 6. prosince 1928 a prováděcí nařízení zákona č. 1070 ze dne 23. června 1927 schválené královským dekretem č. 3112 ze dne 6. prosince 1928) a zdravotnické látky (fytofarmaceutické látky a látky určené ke konzervaci potravin) (článek 6 zákona č. 283 ze dne 30. dubna 1962, ve znění článku 4 zákona č. 441 ze dne 26. února 1963 a nařízení upravující výrobu, obchod a prodej fytofarmaceutických látek a látek určených ke konzervaci potravin, schválené dekretem prezidenta republiky č. 1095 ze dne 3. srpna 1968);

4. olovnatá běloba (zákon č. 706 ze dne 19. července 1961);

5. benzen (zákon č. 245 ze dne 5. března 1963);

6. kosmetické výrobky a barviva obsahující jedovaté látky (článek 7 královského dekretu č. 1938 ze dne 30. října 1924).

- Lucembursko:

1. obchod a distribuce určitých výrobků (zákon ze dne 25. září 1953, Mémorial č. 62 ze dne 10. října 1953);

2. obchod s fytofarmaceutickými látkami a jejich používání (pesticidy pro použití v zemědělství, regulátory růstu rostlin, konzervanty, herbicidy, mikroorganismy a viry jako antiparazitní činidla) (zákon ze dne 20. února 1968, Mémorial č. 9 ze dne 12. března 1968, nařízení velkovévody ze dne 29. května 1970, Mémorial č. 33 ze dne 15. června 1970).

- Nizozemsko:

toxické látky a přípravky (zákon Bestrijdingsmiddelenwet z roku 1962).

- Spojené království:

1. jedy, které jsou v současnosti vyjmenovány v "Poisons List Order" a jsou upraveny "Pharmacy and Poisons Act" z roku 1933 a "Poisons Rules" nebo jedy vyjmenované v "Pharmacy and Poisons Acts" z let 1925 až 1967 (Severní Irsko) a "Poisons Regulations" (Severní Irsko);

2. látky uvedené v zákoně z roku 1967 a nařízení o chemických látkách pro zemědělství a zahradnictví ("Farm and Garden Chemicals Act 1967 and Regulations");

3. látky uvedené v zákoně z roku 1952 a v nařízeních o zemědělství (jedovaté látky) ("Agriculture, Poisonous Substances Act 1952 and Regulations").

--------------------------------------------------