17.11.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 318/17

(1)

Směrnice Komise 80/723/EHS ze dne 25. června 1980 o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků (1) byla několikrát podstatně změněna (2). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by měla být uvedená směrnice kodifikována.

(2)

Veřejnoprávní podniky hrají významnou roli v národním hospodářství členských států.

(3)

Členské státy občas udělují zvláštní nebo výlučná práva určitým podnikům nebo poskytují určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu náhrady ve formě plateb či jinak. Tyto podniky rovněž často vstupují do hospodářské soutěže s jinými podniky.

(4)

Článek 295 Smlouvy stanoví, že Smlouva se nijak nedotýká úpravy vlastnictví, uplatňované v členských státech. Při uplatňování pravidel hospodářské soutěže by nemělo docházet k žádné neopodstatněné diskriminaci mezi veřejnými a soukromými podniky. Tato směrnice by se měla vztahovat na veřejné i soukromé podniky.

(5)

Podle Smlouvy má Komise zajistit, aby členské státy neposkytovaly soukromým ani veřejným podnikům pomoc neslučitelnou se společným trhem.

(6)

Avšak mnohotvárnost finančních vztahů mezi vnitrostátní veřejnou mocí a veřejnými podniky může klást překážky při plnění tohoto úkolu.

(7)

Spravedlivého a účinného uplatňování pravidel Smlouvy o pomoci na veřejné i soukromé podniky lze docílit jen tehdy, budou-li tyto finanční vztahy zprůhledněny.

(8)

Navíc u veřejných podniků tato průhlednost umožní zřetelně oddělit úlohy státu jako veřejné moci a jako vlastníka.

(9)

Ustanovení čl. 86 odst. 1 Smlouvy ukládá povinnosti veřejným podnikům a podnikům, kterým členské státy udělily zvláštní nebo výlučná práva. Ustanovení čl. 86 odst. 2 Smlouvy se vztahuje na podniky pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu. Ustanovení čl. 86 odst. 3 Smlouvy stanoví, že Komise sleduje uplatňování ustanovení uvedeného článku a k tomuto účelu jí svěřuje nezbytné specifické prostředky. Aby mohla zaručit uplatňování článku 86 Smlouvy, musí mít Komise k dispozici nezbytné informace. K tomu je třeba stanovit podmínky pro dosažení průhlednosti.

(10)

Je tudíž třeba upřesnit, co se rozumí „veřejnou mocí“ a „veřejnými podniky“.

(11)

Členské státy mají různé územně správní členění. Tato směrnice by se měla vztahovat na veřejnou moc na všech úrovních ve všech členských státech.

(12)

Veřejná moc může vykonávat rozhodující vliv na chování veřejnoprávních podniků nejen tehdy, je-li jejich vlastníkem nebo má-li v nich většinovou účast, ale též prostřednictvím pravomocí, které má v jejich správních, řídících a dozorčích orgánech, na základě pravidel, jimiž se řídí jejich činnost, nebo v důsledku rozvržení akcií.

(13)

Poskytování veřejných prostředků veřejným podnikům se může dít přímo nebo nepřímo. Je třeba dosáhnout průhlednosti bez ohledu na způsob, jakým jsou veřejné prostředky poskytovány. Je rovněž třeba případně zabezpečit, aby byly dostatečně známy důvody poskytnutí veřejných prostředků a jejich skutečného použití.

(14)

Složité situace spojené s různými formami veřejných a soukromých podniků, jímž byla udělena zvláštní nebo výlučná práva nebo které byly pověřeny poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu, s rozmanitostí činností, které může vykonávat jediný podnik, a s různým stupněm liberalizace trhu v různých členských státech by mohly ztížit uplatňování pravidel hospodářské soutěže a zejména článku 86 Smlouvy. Je proto nezbytné, aby měly členské státy a Komise k dispozici podrobné údaje o vnitřní finanční a organizační struktuře těchto podniků, zejména oddělené a spolehlivé účetnictví různých činností prováděných jedním a týmž podnikem.

(15)

Účty by měly dokládat rozdíl mezi jednotlivými činnostmi, náklady a výnosy spojené s každou z nich a způsoby přičítání nebo přidělování nákladů a výnosů. Takové oddělené účetnictví by mělo být k dispozici jednak pro výrobky a služby, na které členský stát udělil zvláštní nebo výlučné právo nebo pověřil podnik poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu, jednak pro ostatní výrobky nebo služby, které podnik vyrábí nebo poskytuje. Povinnost oddělení účetnictví by se neměla vztahovat na podniky, jejichž činnost je omezena na poskytování služeb obecného hospodářského zájmu a které nevykonávají činnosti mimo hranice těchto služeb. Zdá se, že není nutné požadovat oddělení účetnictví v rámci služeb obecného hospodářského zájmu nebo v rámci zvláštních nebo výlučných práv, pokud to není nutné pro rozdělení nákladů a výnosů mezi dotyčné služby a výrobky a služby a výrobky nespadající mezi služby obecného hospodářského zájmu nebo zvláštní či výlučná práva.

(16)

Nejúčinnějším prostředkem zajištění spravedlivého a účinného uplatnění pravidel hospodářské soutěže na tyto podniky je požadavek, aby členské státy zajistily, že příslušné podniky budou vést oddělené účetnictví. Komise v roce 1996 přijala sdělení o službách obecného hospodářského zájmu v Evropě (3), které bylo v roce 2001 doplněné dalším sdělením (4), ve kterém zdůrazňuje jejich důležitost. Je nutné vzít v úvahu význam dotčených odvětví, které mohou zahrnovat služby obecného zájmu, silné postavení na trhu, které mohou dané podniky mít, a zranitelnost začínající hospodářské soutěže v odvětvích, která byla liberalizována. V souladu se zásadou přiměřenosti je nutné a vhodné stanovit pravidla pro povinnost vést oddělené účetnictví, aby bylo dosaženo základního cíle průhlednosti. Tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaných cílů, v souladu s ustanoveními čl. 5 třetího pododstavce Smlouvy.

(17)

V některých odvětvích vyžadují předpisy přijaté Společenstvím, aby členské státy a některé podniky vedly oddělené účetnictví. Je nezbytné zajistit rovné zacházení se všemi hospodářskými činnostmi v rámci Společenství a rozšířit povinnost vést oddělené účetnictví na všechny srovnatelné situace. Tato směrnice by neměla měnit zvláštní pravidla stanovená pro stejné účely jinými předpisy Společenství a neměla by se vztahovat na činnosti podniků, na které se vztahují uvedené předpisy.

(18)

Je třeba předpokládat kvantitativní výjimky. Proto by měly být vyňaty veřejné podniky, jejichž omezený hospodářský význam neospravedlňuje administrativní břímě spojené se zprůhledněním. S ohledem na omezený možný dopad na obchod mezi členskými státy není prozatím nutné vyžadovat vedení odděleného účetnictví u některých druhů služeb.

(19)

Vzhledem k tomu, že tato směrnice nepředjímá uplatnění ostatních ustanovení Smlouvy, zejména čl. 86 odst. 2, článků 88 a 296 ani jakýchkoli jiných pravidel týkajících se sdělování informací Komisi členskými státy.

(20)

Zdá se, že v případech, kdy byla stanovena náhrada za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu na přiměřené období otevřeným, průhledným a nediskriminačním postupem, není nutné vyžadovat po podnicích vedení odděleného účetnictví.

(21)

Získané informace musí podléhat obchodnímu tajemství, neboť podniky, kterých se tato směrnice týká, se účastní hospodářské soutěže s ostatními podniky.

(22)

Zpravodajský systém založený na následném ověřování finančních přesunů mezi veřejnou mocí a veřejnými podniky v odvětví zpracovatelského průmyslu umožní Komisi plnit své povinnosti. Tento kontrolní systém by se měl vztahovat na zvláštní finanční informace.

(23)

Členské státy by neměly být nadměrně administrativně zatěžovány, a proto by měl zpravodajský systém využívat jak údaje veřejně přístupné, tak informace sdělované většinovým akcionářům. Je povoleno podávání konsolidovaných zpráv. Nejvýznamnější narušení hospodářské soutěže na společném trhu mohou způsobit nedovolené podpory velkým podnikům v odvětví zpracovatelského průmyslu. Zpravodajský systém proto může být v současnosti omezen na podniky, jejichž roční obrat přesahuje 250 milionů EUR.

(24)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení uvedených směrnic ve vnitrostátním právu stanovených v příloze I části B,

a)

veřejné prostředky poskytované veřejnou mocí přímo daným veřejným podnikům;

b)

veřejné prostředky poskytované veřejnou mocí prostřednictvím veřejných podniků nebo finančních institucí;

c)

skutečné použití těchto veřejných prostředků.

a)

náklady a výnosy spojené s různými činnostmi;

b)

podrobný popis způsobů, kterými jsou náklady a výnosy přičítány nebo přidělovány různým činnostem.

a)

„veřejnou mocí“ veškerá veřejná moc, včetně státu a regionálních, místních a všech ostatních územních samosprávných celků;

b)

„veřejným podnikem“ jakýkoli podnik, nad nímž může veřejná moc přímo nebo nepřímo vykonávat rozhodující vliv vlastnictvím takového podniku, svou finanční účastí v něm nebo pravidly, jimiž je řízen.

Má se za to, že veřejná moc má rozhodující vliv, pokud ve vztahu k určitému podniku přímo či nepřímo:

c)

„veřejným podnikem v odvětví zpracovatelského průmyslu“ jakýkoli podnik, jehož hlavní činnost, vymezená jako činnost představující nejméně 50 % ročního obratu, je v odvětví zpracovatelského průmyslu; jedná se o podniky, jejichž činnosti spadají do kategorie D – Zpracovatelský průmysl, jež zahrnuje podkategorie DA až DN, klasifikace NACE (rev. 1) (5);

d)

„podniky, u nichž se vyžaduje vedení oddělených účtů“ takové podniky, kterým členské státy přiznávají zvláštní nebo výlučná práva podle čl. 86 odst. 1 Smlouvy, nebo ty, které byly pověřeny poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu ve smyslu čl. 86 odst. 2 Smlouvy a dostávají za takové služby náhradu v jakékoli podobě a které vykonávají další činnosti;

e)

„různými činnostmi“ jednak veškeré výrobky nebo služby, na které byla podniku udělena zvláštní nebo výlučná práva, nebo veškeré služby obecného hospodářského zájmu, kterými byl podnik pověřen, a jednak každý jiný samostatný výrobek nebo služba, jehož výrobou nebo poskytováním se podnik zabývá;

f)

„výlučnými právy“ práva, která členský stát uděluje jednomu podniku prostřednictvím jakéhokoli právního nebo správního nástroje, který mu vyhrazuje právo poskytovat služby nebo vykonávat činnost na určitém území;

g)

„zvláštními právy“ práva, která členský stát uděluje omezenému počtu podniků prostřednictvím jakéhokoli právního nebo správního nástroje, který na určitém území:

a)

náhrada provozních ztrát;

b)

poskytování kapitálu;

c)

nevratné příspěvky nebo půjčky za zvýhodněných podmínek;

d)

poskytování finančních výhod v podobě zřeknutí se zisku nebo nevymáhání pohledávek;

e)

vzdání se obvyklé odměny za použité veřejné prostředky;

f)

náhrada za břemena uvalená veřejnou mocí.

a)

byly vnitřní účty odpovídající různým činnostem oddělené;

b)

byly veškeré náklady a výnosy správně přičteny nebo rozděleny na základě důsledně uplatňovaných a objektivně zdůvodnitelných zásad analytického účetnictví;

c)

byly zásady analytického účetnictví, podle kterých se jednotlivé účty vedou, jasně stanoveny.

a)

veřejnými podniky, které se zabývají službami, jejichž poskytování nemůže podstatně ovlivnit obchod mezi členskými státy;

b)

centrálními bankami;

c)

veřejnými úvěrovými institucemi, pokud se jedná o vklady veřejných prostředků, které u nich uloží veřejná moc za obvyklých obchodních podmínek;

d)

veřejnými podniky, jejichž čistý roční obrat nedosáhl celkové výše 40 milionů EUR během dvou finančních let předcházejících roku, kdy byly poskytnuty nebo použity prostředky zmíněné v čl. 1 odst. 1. Avšak pro veřejné úvěrové instituce je odpovídajícím kritériem celková bilance 800 milionů EUR.

a)

podniky, které se zabývají službami, jejichž poskytování nemůže podstatně ovlivnit obchod mezi členskými státy;

b)

veřejnými podniky, jejichž čistý roční obrat nedosáhl celkové výše 40 milionů EUR během dvou finančních let předcházejících roku, ve kterém využívaly zvláštního nebo výlučného práva podle čl. 86 odst. 1 Smlouvy nebo zvláštního nebo výlučného práva uděleného členským státem podle čl. 86 odst. 2 Smlouvy; avšak pro veřejné úvěrové instituce je odpovídajícím kritériem celková bilance 800 milionů EUR;

c)

podniky pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu podle čl. 86 odst. 2 Smlouvy, jestliže náhrady v jakékoli podobě, které obdržely, byly stanoveny na přiměřené období otevřeným, průhledným a nediskriminačním postupem.

a)

poskytnutý akciový kapitál nebo kvazikapitálové prostředky obdobné základnímu kapitálu; je třeba upřesnit podmínky poskytnutí (akcie kmenové, prioritní, odložené nebo vyměnitelné a s nimi související úrokové míry, dividendy a právy na výměnu);

b)

nevratné dotace nebo dotace vratné jen za určitých okolností;

c)

úvěry poskytnuté podniku včetně přečerpání úvěrů a záloh na kapitálové příspěvky; je třeba upřesnit úrokové míry, podmínky úvěru a případně jistoty, které složil poskytovateli úvěru podnik, který úvěr obdržel;

d)

záruky za úvěry poskytnuté podniku veřejnou mocí;

e)

vyplacené dividendy a nerozdělený zisk;

f)

všechny ostatní formy státních intervencí, zejména pokud se stát vzdá nároku na částky, které mu je veřejný podnik dlužen, zejména na vrácení úvěrů nebo dotací a na vybrání daní z příjmů společností, sociálních odvodů nebo jiných obdobných poplatků.