„a)

Severská úmluva o sociálním zabezpečení ze dne 18. srpna 2003.“

„c)

Dohoda o sociálním zabezpečení ze dne 10. listopadu 2000 mezi Finskou republikou a Lucemburským velkovévodstvím.“

i)

osoby, které jsou podle článku 2 Zorgverzekeringswet (zákon o zdravotním pojištění) povinny se nechat pojistit u zdravotní pojišťovny,

ii)

pokud již nejsou zahrnuty do bodu i), osoby, které mají bydliště v jiném členském státě a které mají podle tohoto nařízení nárok na zdravotní péči ve státě svého bydliště, avšak náklady hradí Nizozemsko.

—

důchody přiznané podle zákona ze dne 6. ledna 1966 o důchodech pro státní zaměstnance a pozůstalé po nich (Algemene burgerlijke pensioenwet) (nizozemský zákon o důchodech pro státní zaměstnance);

—

důchody přiznané podle zákona ze dne 6. října 1966 o důchodech pro vojáky z povolání a pozůstalé po nich (Algemene militaire pensioenwet) (zákon o vojenských důchodech);

—

důchody přiznané podle zákona ze dne 15. února 1967 o důchodech pro zaměstnance Nizozemských drah (NV Nederlandse Spoorwegen) a pozůstalé po nich (Spoorwegpensioenwet) (zákon o důchodech na drahách);

—

důchody přiznané podle Reglement Dienstvoorwaarden Nederlandse Spoorwegen (nařízení o pracovním řádu nizozemských drah);

—

dávky přiznané osobám v důchodu před dosažením důchodového věku 65 let v rámci důchodového systému určeného k poskytování pomoci ve stáří bývalým pracovníkům nebo dávky poskytované v případě předčasného odchodu z trhu práce v rámci systému zřízeného státem nebo v rámci kolektivní dohody pro osoby ve věku 55 let a více;

—

dávky vyplácené vojenskému personálu a státním úředníkům v souladu s režimem platným pro případy propouštění zaměstnanců z důvodu nadstavu, odchodu z aktivní služby do starobního důchodu a předčasného odchodu do důchodu;

a)

Pokud pojištěná osoba podléhá během referenční doby rovněž právním předpisům jednoho či více jiných členských států, protože vykonávala činnost jako zaměstnaná osoba či osoba samostatně výdělečně činná, považuje se příjem v dotčeném členském státu/dotčených členských státech za rovnocenný průměrnému hrubému příjmu pojištěné osoby ve Švédsku dosaženému během části referenční doby strávené ve Švédsku, který se vypočítá tak, že se výdělek získaný ve Švédsku vydělí počtem let, v jejichž rámci byl dosažen.

b)

Pokud se dávky vypočítávají podle článku 40 tohoto nařízení a osoby nejsou pojištěny ve Švédsku, stanoví se referenční doba podle kapitoly 8 odst. 2 a 8 výše uvedeného zákona, jako kdyby daná osoba ve Švédsku pojištěna byla. Pokud dotčená osoba nemá podle zákona o starobních důchodech závislých na příjmu (1998:674) během této doby žádný příjem zakládající nárok na důchod, je dovoleno, aby referenční doba započala od dřívějšího okamžiku, kdy pojištěná osoba měla příjem z výdělečné činnosti ve Švédsku.“

a)

Pro účely výpočtu pomyslného důchodového pozůstalostního jmění pro stanovení pozůstalostního důchodu závislého na příjmu (zákon 2000:461) se, pokud není splněn požadavek švédských právních předpisů týkající se získání nároku na důchod za alespoň tři roky z pěti kalendářních let bezprostředně předcházejících smrti dané osoby (referenční doba), zohledňují se rovněž doby pojištění splněné v jiném členském státu, jako kdyby byly splněny ve Švédsku. Má se za to, že doby pojištění splněné v jiných členských státech vycházejí z průměrného švédského základu pro důchod. Pokud se u dotčené osoby za základ pro důchod počítá pouze jeden rok ve Švédsku, má se za to, že každá doba pojištění v jiném členském státě představuje stejnou hodnotu.

b)

Pro účely výpočtu pomyslných důchodových kreditů pro stanovení vdovského důchodu v souvislosti se smrtí, která nastala dne 1. ledna 2003 či později, se, pokud není splněn požadavek švédských právních předpisů týkající se získání důchodových kreditů za alespoň dva roky ze čtyř let bezprostředně předcházejících smrti pojištěné osoby (referenční doba) a doby pojištění byly během referenční doby splněny v jiném členském státě, má za to, že jsou tyto roky založeny na stejných důchodových kreditech jako švédský rok.“