22.3.2007

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 81/1

---

NAŘÍZENÍ RADY (EURATOM) č. 300/2007

ze dne 19. února 2007,

kterým se zřizuje nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 203 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropské společenství je významným poskytovatelem hospodářské, finanční, technické, humanitární a makroekonomické pomoci třetím zemím. S cílem učinit vnější pomoc Evropského společenství účinnější byl navržen nový rámec pro plánování a poskytování pomoci zahrnující tato nařízení: nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP) (2) za účelem zajištění pomoci Společenství pro kandidátské země a možné kandidátské země, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1638/2006 ze dne 24. října 2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství (3), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006 o zřízení finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci (4), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1717/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o zřízení nástroje stability (5), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě (6) a nařízení Rady (ES) č. 1934/2006 ze dne 21. prosince 2006 o zřízení finančního nástroje pro spolupráci s průmyslovými a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy (7). Toto nařízení je doplňkovým nástrojem, jehož cílem je podpořit úsilí o vysokou úroveň jaderné bezpečnosti, ochrany před ozářením a uplatňování účinného a účelného dozoru nad jadernými materiály ve třetích zemích.

(2)

Černobylská havárie v roce 1986 upozornila na celosvětový význam jaderné bezpečnosti. Evropské společenství pro atomovou energii (dále jen „Společenství“) by mělo být s to podpořit jadernou bezpečnost ve třetích zemích, aby splnilo cíl Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Smlouva o Euratomu“) týkající se vytvoření bezpečnostních podmínek nezbytných k vyloučení rizik pro život a zdraví veřejnosti.

(3)

Rozhodnutím Komise 1999/819/Euratom (8) přistoupilo Společenství k Úmluvě o jaderné bezpečnosti z roku 1994, mezi jejíž cíle patří dosažení a udržení celosvětové vysoké úrovně jaderné bezpečnosti. Rozhodnutím Komise 2005/510/Euratom (9) přistoupilo Společenství rovněž ke Společné úmluvě o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivními odpady, mezi jejíž cíle patří dosažení a udržení vysoké úrovně bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady na celém světě. Obě úmluvy se zaměřují na tyto cíle prostřednictvím posílení vnitrostátních opatření a mezinárodní spolupráce, případně včetně spolupráce týkající se bezpečnosti.

(4)	Společenství v souladu s kapitolou 10 Smlouvy o Euratomu již úzce spolupracuje s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE), jak v oblasti dozoru nad jadernou bezpečností (na podporu cílů kapitoly 7 hlavy II Smlouvy o Euratomu), tak v oblasti jaderné bezpečnosti.

(5)	Je zvláště zapotřebí, aby Společenství i nadále usilovalo o uplatňování účinného dozoru nad jadernými materiály ve třetích zemích, a to na základě svých vlastních činností v oblasti dozoru v rámci Evropské unie.

(6)	Je obzvláště důležité, aby byly využity zkušenosti získané z programů Tacis a Phare i prostřednictvím činnosti příslušných skupin odborníků, zejména v oblasti civilní jaderné odpovědnosti.

(7)	Je třeba financovat doprovodná opatření na podporu cílů tohoto nařízení, včetně odborné přípravy, výzkumu a podpory provádění mezinárodních úmluv a smluv. Opatření přijímaná v rámci těchto úmluv a smluv by měla být koordinována s opatřeními Společenství.

(8)	Vedle mezinárodních úmluv a smluv uzavřely některé členské státy dvoustranné dohody o poskytování technické pomoci.

(9)

Rada v usnesení ze dne 18. června 1992 o technologických problémech jaderné bezpečnosti zdůrazňuje zvláštní význam, který přikládá jaderné bezpečnosti v Evropě, a proto žádá členské státy a Komisi, aby jako základní a prioritní cíl Společenství v souvislosti se spoluprací v jaderné oblasti, zejména s ostatními evropskými zeměmi a zvláště se zeměmi střední a východní Evropy a s republikami bývalého Sovětského svazu, přijaly zvýšení bezpečnosti svých jaderných zařízení na úroveň Společenství a usnadnění uplatňování bezpečnostních kritérií a požadavků již uznaných ve Společenství. Finanční pomoc by měla být poskytnuta s ohledem na tyto cíle, a to včetně podpory stávajících elektráren, které ještě nebyly uvedeny do provozu.

(10)	Podle Úmluvy o jaderné bezpečnosti se „licencí“ rozumí každé oprávnění vydané orgánem státního dozoru žadateli stanovující odpovědnost žadatele za umístění, projekt, výstavbu, spouštění, provoz nebo vyřazení z provozu jaderného zařízení.

(11)	Rozumí se, že poskytování pomoci dotyčným jaderným zařízením se uskutečňuje tak, aby bylo dosaženo maximálního dopadu pomoci, ovšem při respektování zásady, že odpovědnost za bezpečnost zařízení by měla zůstat na provozovateli a státu, do jehož působnosti zařízení spadá.

(12)	Pokyny z roku 2001 pro posílení operativní koordinace v oblasti vnější pomoci zdůrazňují potřebu posílit koordinaci vnější pomoci EU.

(13)	Pro přijetí nezbytných opatření pro provádění tohoto nařízení by měl být Komisi nápomocen výbor.

(14)

Toto nařízení nahrazuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 99/2000 ze dne 29. prosince 1999 o poskytnutí pomoci partnerským státům ve východní Evropě a střední Asii (10), rozhodnutí Rady 98/381/ES, Euratom ze dne 5. června 1998 o příspěvku Společenství Evropské bance pro obnovu a rozvoj na Fond pro zakonzervování černobylského reaktoru (11), a rozhodnutí Rady 2001/824/ES, Euratom ze dne 16. listopadu 2001 o dalším příspěvku Společenství Evropské bance pro obnovu a rozvoj na Fond pro zakonzervování černobylského reaktoru (12). Uvedené předpisy by proto měly být zrušeny.

(15)	Toto nařízení upravující finanční pomoc na podporu cílů Smlouvy by se nemělo dotýkat pravomocí Společenství a členských států v dotyčných oblastech, zejména v oblasti dozoru nad jadernou bezpečností.

(16)

Finanční referenční částka ve smyslu bodu 38 interinstituciální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (13) se vkládá do tohoto nařízení na celou dobu trvání programu, aniž jsou tím dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu vymezené Smlouvou o Euratomu.

(17)	Smlouva o Euratomu nestanoví pro přijetí tohoto nařízení jiné pravomoci než ty, které jsou obsaženy v článku 203.

(18)	K zajištění účinného provádění nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti by se toto nařízení mělo použít ode dne 1. ledna 2007,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

CÍLE

Článek 1

Obecné cíle a oblast působnosti

Společenství financuje opatření na podporu vysoké úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a provádění účinného a účelného dozoru nad jadernými materiály ve třetích zemích v souladu s tímto nařízením.

Článek 2

Účel

Finanční, hospodářská a technická pomoc poskytovaná podle tohoto nařízení doplňuje jakoukoli pomoc, kterou poskytuje Evropské společenství v rámci nástroje humanitární pomoci, nástroje předvstupní pomoci, evropského nástroje sousedství a partnerství, nástroje pro rozvojovou spolupráci, nástroje stability, evropského nástroje pro demokracii a lidská práva a nástroje pro spolupráci s průmyslovými a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy. Při sledování uvedených cílů podporuje toto nařízení tato opatření:

a)

podpora účinné kultury jaderné bezpečnosti na všech úrovních, zejména prostřednictvím: — pokračující podpory orgánů státního dozoru a organizací pro technickou podporu a posílení regulačního rámce, zejména pokud jde o udělování licencí, — důkladného využívání zkušeností provozovatelů, programů pomoci na místě a vnější pomoci, jakož i poradenství a souvisejících činností zaměřených na bezpečnostní úpravy při projektování, provozování a údržbě jaderných elektráren, jež mají v současné době licenci, nebo jiných stávajících jaderných zařízení tak, aby mohlo být dosaženo vysoké úrovně bezpečnosti, — podpory bezpečné přepravy vyhořelého jaderného paliva a radioaktivního odpadu, bezpečného nakládání s nimi a jejich bezpečného ukládání a — vypracovávání a provádění strategií pro vyřazování z provozu stávajících zařízení a sanaci bývalých jaderných areálů;

b)	podpory účinných regulačních rámců, postupů a systémů, aby byla zajištěna odpovídající ochrana proti ionizujícímu záření z radioaktivních materiálů, zejména z vysoce radioaktivních zdrojů záření, a bezpečné ukládání těchto materiálů;

c)	zavedení potřebného regulačního rámce a metod pro provádění dozoru nad jadernou bezpečností, včetně správného účetnictví a kontrol štěpných materiálů na úrovni států a provozovatelů;

d)	zavedení účinných postupů pro prevenci nehod s radiologickými důsledky, pro zmírnění těchto důsledků, jestliže nastanou, a pro nouzové plánování, připravenost a reakci, civilní ochranu a opatření na obnovu;

e)	opatření na podporu mezinárodní spolupráce (včetně spolupráce v rámci příslušných mezinárodních organizací, především MAAE) ve výše uvedených oblastech, včetně provádění a sledování mezinárodních úmluv a smluv, výměny informací a odborné přípravy a výzkumu.

Komise zajistí, aby přijatá opatření byla v souladu s celkovým strategickým rámcem politik Společenství pro danou partnerskou zemi, a zejména s cíli programů a politik hospodářské a rozvojové spolupráce s touto zemí schválenými podle článků 179 a 181a Smlouvy o založení Evropského společenství.

HLAVA II

PROVÁDĚNÍ: PROGRAMOVÁNÍ A PŘIDĚLOVÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ

Článek 3

Strategické dokumenty a orientační programy

1.   Pomoc Společenství podle tohoto nařízení bude prováděna na základě víceletých strategických dokumentů a orientačních programů.

2.   Víceleté strategické dokumenty, pro jednu nebo více zemí, tvoří obecný základ pro provádění pomoci podle článku 2 a jsou zřizovány na období až sedmi let. Stanoví strategii Společenství pro poskytování pomoci podle tohoto nařízení, s ohledem na potřeby dotčených zemí, priority Společenství, mezinárodní situaci a činnosti hlavních partnerů.

3.   Komise zajistí, aby byly návrhy strategických dokumentů v souladu se strategiemi a opatřeními přijatými podle nástrojů Evropského společenství pro vnější pomoc.

4.   Strategické dokumenty obsahují víceleté orientační programy, které stanoví vybrané prioritní oblasti pro financování Společenstvím, konkrétní cíle a očekávané výsledky, a orientační finanční příděly, a to celkově i pro jednotlivé prioritní oblasti. Tyto finanční příděly mohou být případně vymezeny uvedením rozpětí. Tyto orientační programy se stanoví po konzultaci s partnerskou zemí nebo s dotčenými zeměmi.

Článek 4

Přijetí programových dokumentů

1.   Strategické dokumenty a orientační nástroje uvedené v článku 3 se přijímají postupem podle čl. 19 odst. 2. Týkají se období, které nepřekročí dobu použitelnosti tohoto nařízení.

2.   Strategické dokumenty jsou přezkoumávány v polovině období nebo podle potřeby a mohou být revidovány postupem podle čl. 19 odst. 2.

3.   Orientační programy jsou podle potřeby revidovány s přihlédnutím k případnému přezkumu příslušných strategických dokumentů. Ve výjimečných případech mohou být víceleté příděly s ohledem na zvláštní okolnosti, jako jsou významné nepředvídané události nebo mimořádné výsledky, upraveny. Případná revize orientačních programů se provádí postupem podle čl. 19 odst. 2.

HLAVA III

PROVÁDĚNÍ: JINÁ USTANOVENÍ

Článek 5

Akční programy

1.   Komise přijímá akční programy navržené na základě strategických dokumentů a orientačních programů uvedených v článku 3. Tyto akční programy, obvykle sestavované jednou ročně, uvádějí konkrétní podrobnosti o provádění pomoci podle tohoto nařízení.

Ve výjimečných případech, například nebyl-li akční program ještě přijat, může Komise na základě strategických dokumentů a orientačních programů uvedených v článku 3 přijmout opatření, která nejsou v akčním programu stanovena, a to stejnými postupy, které se používají pro akční programy.

2.   Akční programy přesně stanoví sledované cíle, oblasti pomoci, plánovaná opatření, očekávané výsledky, řídicí postupy a celkovou výši plánovaného financování. Obsahují souhrnný popis operací, které mají být financovány, informaci o finančních částkách přidělených pro jednotlivé operace a orientační harmonogram provádění. Případně mohou obsahovat výsledky ze zkušeností získaných při předchozím poskytování pomoci.

3.   Akční programy a všechny jejich revize nebo prodloužení se přijímají postupem podle čl. 19 odst. 2, případně po konzultaci s příslušnou partnerskou zemí nebo zeměmi v daném regionu.

Článek 6

Zvláštní opatření

1.   Bez ohledu na články 3 a 5 může Komise v případě neočekávaných a naléhavých potřeb nebo okolností přijmout zvláštní opatření, která nejsou stanovena strategickými dokumenty a orientačními programy podle článku 3 nebo akčními programy podle článku 5.

2.   Zvláštní opatření upřesní sledované cíle, oblasti činnosti, očekávané výsledky, použité řídicí postupy a celkovou výši plánovaného financování. Obsahují popis operací, které mají být financovány, informaci o finančních částkách přidělených pro jednotlivé operace a orientační harmonogram provádění.

3.   Překračují-li náklady na zvláštní opatření částku 5 000 000 EUR, přijímá je Komise postupem podle čl. 19 odst. 2, případně po konzultaci s příslušnou partnerskou zemí nebo zeměmi v daném regionu.

4.   Nepřekračují-li náklady na zvláštní opatření částku 5 000 000 EUR, uvědomí Komise písemně Radu a výbor zřízený podle článku 19 do jednoho měsíce po přijetí těchto opatření.

Článek 7

Způsobilost

1.   Pokud skutečně přispívají k plnění cílů tohoto nařízení podle článku 2, mohou financování podle tohoto nařízení za účelem provádění akčních programů uvedených v článku 5 a zvláštních opatření uvedených v článku 6 obdržet:

a)	partnerské země a regiony a jejich instituce;

b)	decentralizované subjekty v partnerských zemích, například regiony, okresy, kraje a obce;

c)	společné subjekty zřízené partnerskými zeměmi a regiony a Společenstvím;

d)	mezinárodní organizace včetně regionálních organizací, útvarů, služeb a misí OSN, mezinárodních finančních institucí a rozvojových bank, pokud přispívají k naplňování cílů tohoto nařízení;

e)	Společné výzkumné středisko Společenství a agentury Evropské unie;

f)

tyto subjekty a orgány členských států, partnerských zemí a regionů a jakýchkoli jiných třetích zemí, pokud přispívají k naplňování cílů tohoto nařízení: i) veřejné a polostátní orgány, místní úřady nebo správní orgány a jejich sdružení, ii) společnosti, firmy a jiné soukromé organizace a podniky, iii) finanční instituce, které poskytují, podporují a financují soukromé investice v partnerských zemích a regionech, iv) nestátní subjekty definované v odstavci 2, v) fyzické osoby.

2.   Mezi nestátní subjekty, které mohou obdržet finanční podporu podle tohoto nařízení, patří nevládní organizace, organizace zastupující původní obyvatelstvo, místní občanská sdružení a sdružení obchodníků, družstva, odbory, organizace zastupující hospodářské a sociální zájmy, místní organizace (včetně sítí) podílející se na decentralizované regionální spolupráci a integraci, organizace spotřebitelů, ženské a mládežnické organizace, vzdělávací, kulturní, výzkumné a vědecké organizace, univerzity, církve a náboženská sdružení a společenství, sdělovací prostředky a jakákoli nevládní sdružení a nezávislé nadace, které mohou přispívat k rozvoji nebo vnějšímu rozměru vnitřních politik.

Článek 8

Druhy opatření

1.   Financování Společenstvím může mít tyto podoby:

a)	projekty a programy;

b)	podpora určitého odvětví;

c)	příspěvky do záručních fondů podle článku 16;

d)	ve výjimečných případech programy snižování zadluženosti, a to v rámci mezinárodně schváleného programu snižování zadluženosti;

e)	granty na financování opatření;

f)	granty na financování provozních nákladů;

g)	financování programů partnerství mezi orgány veřejné moci, vnitrostátními veřejnými či soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby v členském státě a subjekty partnerské země či regionu;

h)	příspěvky do mezinárodních fondů, například fondů spravovaných mezinárodními nebo regionálními organizacemi;

i)	příspěvky do vnitrostátních fondů zřízených partnerskými zeměmi a regiony za účelem získání společného financování od více dárců nebo příspěvky do fondů zřízených jedním nebo více dárci za účelem společného provádění operací;

j)	lidské a materiální zdroje nezbytné pro účinnou správu projektů a programů partnerskými zeměmi a regiony a pro účinný dohled nad nimi.

2.   Podle tohoto nařízení nelze financovat činnosti, které spadají do oblasti působnosti nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci (14) a které jsou podle něj způsobilé pro financování.

3.   Financování Společenstvím v zásadě nesmí být použito na úhradu daní, cel nebo jiných poplatků daňové povahy v přijímajících zemích.

Článek 9

Podpůrná opatření

1.   Financování Společenstvím může krýt výdaje spojené s činnostmi, jako je příprava, sledování, monitorování, provádění auditů a hodnocení, které jsou přímo nezbytné pro provádění tohoto nařízení a pro dosažení jeho cílů, například studie, setkání, informace, zvyšování informovanosti, odborná příprava a publikační činnosti, výdaje související s počítačovými sítěmi pro výměnu informací a jakékoli jiné výdaje na správní nebo technickou pomoc, které může Komise vynaložit v souvislosti s řízením programu. Kryje rovněž výdaje na administrativní podpůrný personál v delegacích Komise, jehož úkolem je řízení projektů financovaných podle tohoto nařízení.

2.   Na podpůrná opatření se nemusí nezbytně vztahovat víceleté programování, a proto mohou být tato opatření financována mimo rámec strategických dokumentů a víceletých orientačních programů. Mohou však být rovněž financována v rámci víceletých orientačních programů. Komise přijme podpůrná opatření, na která se nevztahují víceleté orientační programy podle článku 6.

Článek 10

Spolufinancování

1.   Opatření financovaná podle tohoto nařízení mohou spolufinancovat mimo jiné:

a)	členské státy, a zejména jejich veřejné a polostátní instituce;

b)	jiné dárcovské země, a zejména jejich veřejné a polostátní instituce;

c)	mezinárodní a regionálními organizace, a zejména mezinárodní a regionální finanční instituce;

d)	společnosti, firmy, jiné soukromé organizace a podniky a jiné nestátní subjekty uvedené v čl. 7 odst. 2;

e)	partnerské země nebo regiony, které jsou příjemci finančních prostředků.

2.   V případě souběžného spolufinancování je projekt nebo program rozdělen do více zřetelně odlišitelných dílčích projektů, z nichž každý financuje jiný partner, který poskytuje spolufinancování takovým způsobem, že konečné použití finančních prostředků lze vždy identifikovat. V případě sdíleného spolufinancování sdílejí partneři, kteří zajišťují spolufinancování, celkové náklady na projekt nebo program a zdroje se slučují takovým způsobem, že není možné identifikovat zdroj finančních prostředků pro konkrétní činnost provedenou jako součást projektu nebo programu.

3.   V případě sdíleného spolufinancování může Komise přijmout a spravovat finanční prostředky jménem subjektů uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) za účelem provádění společných opatření. Komise v tom případě provádí opatření centralizovaným řízením přímo nebo nepřímo tak, že daným úkolem pověří agentury nebo subjekty zřízené Společenstvím. S takovými finančními prostředky se zachází jako s účelově vázaným příjmem v souladu s článkem 18 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (15).

Článek 11

Řídicí postupy

1.   Opatření financovaná podle tohoto nařízení se provádějí v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1605/2002.

2.   V řádně odůvodněných případech může Komise v souladu s článkem 54 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 pověřit úkoly veřejné moci, a zejména úkoly plnění rozpočtu, subjekty uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. c) nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002, pokud mají uznávané mezinárodní postavení, dodržují mezinárodně uznávané systémy řízení a kontroly a vykonává nad nimi dozor orgán veřejné moci.

3.   V případě decentralizovaného řízení se může Komise rozhodnout použít postupy pro zadávání zakázek nebo poskytování grantů přijímající partnerské země nebo regionu.

Článek 12

Rozpočtové závazky

1.   Rozpočtové závazky se přijímají na základě rozhodnutí přijatých Komisí podle článků 5, 6 a 9.

2.   Financování Společenstvím může mít mimo jiné jednu z těchto právních forem:

—	finanční dohody,

—	grantové dohody,

—

zakázky,

—	pracovní smlouvy.

Článek 13

Ochrana finančních zájmů Společenství

1.   Veškeré dohody vyplývající z tohoto nařízení obsahují ustanovení zaručující ochranu finančních zájmů Společenství, zejména s ohledem na podvody, korupci a jakékoli jiné nesrovnalosti, podle nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (16), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (17) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (Euratom) č. 1074/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (18).

2.   Dohody výslovně poskytují Komisi a Účetnímu dvoru právo auditu, a to na základě dokumentů i na místě, všech dodavatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Společenství. Dohody také výslovně opravňují Komisi k provádění kontrol a inspekcí na místě podle nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96.

3.   Veškeré smlouvy uzavřené v souvislosti s prováděním pomoci zajistí během provádění smluv i po něm práva Komise a Účetního dvora stanovená v odstavci 2.

Článek 14

Pravidla účasti a původu

1.   Účast na zadávání zakázek nebo poskytování grantů financovaných podle tohoto nařízení je otevřena všem fyzickým osobám, které jsou státními příslušníky některého členského státu Evropské unie, země, jež je nebo byla určena za příjemce pomoci v rámci akčního programu podle tohoto nařízení, země, jež využívá nástroj předvstupní pomoci nebo evropský nástroj sousedství a partnerství, nebo státu Evropského hospodářského prostoru, jenž není členským státem EU, a všem právnickým osobám, které jsou v některé z uvedených zemí usazeny.

2.   Komise může v řádně odůvodněných případech povolit účast fyzickým osobám, které jsou státními příslušníky země, která má tradiční hospodářské, obchodní nebo zeměpisné vazby s přijímající zemí, nebo právnickým osobám, které jsou v takové zemi usazeny.

3.   Účast na zadávání zakázek nebo poskytování grantů financovaných podle tohoto nařízení je také otevřena všem fyzickým osobám, které jsou státními příslušníky jiných zemí než zemí uvedených v odstavci 1, a všem právnickým osobám usazeným v těchto zemích, pokud byl sjednán přístup k jejich vnější pomoci na základě vzájemnosti. Přístup na základě vzájemnosti se poskytuje, pokud země přiznává za stejných podmínek způsobilost členským státům a dotyčné přijímající zemi.

Přístup k zadávání zakázek nebo poskytování grantů financovaných podle tohoto nařízení a podle jiných nástrojů vnější pomoci Společenství na základě vzájemnosti se stanoví zvláštním rozhodnutím týkajícím se dané země nebo dané regionální skupiny zemí. Toto rozhodnutí přijímá Komise postupem podle čl. 19 odst. 2 a platí nejméně po dobu jednoho roku.

Poskytnutí přístupu k zadávání zakázek nebo poskytování grantů financovaných podle tohoto nařízení nebo podle jiných nástrojů vnější pomoci Společenství na základě vzájemnosti je založen na srovnání mezi Společenstvím a jinými dárci a uskutečňuje se na úrovni odvětví nebo na úrovni celé země, ať již se jedná o zemi dárcovskou či přijímající. Rozhodnutí o poskytnutí vzájemnosti dárcovské zemi je založeno na průhlednosti, soudržnosti a úměrnosti pomoci poskytované daným dárcem, mimo jiné z kvalitativního a kvantitativního hlediska. Přijímající země jsou v průběhu procesu uvedeného v tomto odstavci konzultovány.

Přístup k zadávání zakázek nebo poskytování grantů financovaných podle tohoto nařízení na základě vzájemnosti se ve prospěch nejméně rozvinutých zemí podle definice Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj automaticky poskytuje členům Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

4.   Účast na zadávání zakázek nebo poskytování grantů financovaných podle tohoto nařízení je otevřena mezinárodním organizacím.

5.   Odborníci mohou být státními příslušníky kterékoli země. Tím nejsou dotčeny kvalitativní ani finanční požadavky stanovené v pravidlech Společenství pro zadávání zakázek.

6.   Všechny dodávky a materiály zakoupené na základě zakázek financovaných podle tohoto nařízení musí pocházet ze Společenství nebo ze země způsobilé podle tohoto článku. Pro účely tohoto nařízení je pojem „původ“ vymezen v příslušných právních předpisech Společenství o pravidlech původu pro celní účely.

7.   Komise může v řádně odůvodněných případech povolit účast fyzických osob, které jsou státními příslušníky jiných zemí než zemí uvedených v odstavcích 1, 2 a 3, nebo právnických osob uasazených v těchto zemích anebo nákup dodávek a materiálů jiného původu, než stanoví odstavec 6. Výjimky lze odůvodnit nedostupností výrobků a služeb na trzích dotyčných zemí, krajní naléhavostí nebo skutečností, že by pravidla způsobilosti znemožňovala či nadměrně znesnadňovala uskutečnění projektu, programu nebo akce.

8.   Pokud se financování Společenstvím vztahuje na operaci prováděnou prostřednictvím mezinárodní organizace, je účast na příslušných postupech pro zadávání zakázek otevřena všem fyzickým a právnickým osobám způsobilým podle odstavců 1, 2 a 3, jakož i všem fyzickým a právnickým osobám způsobilým podle pravidel této organizace, přičemž se dbá na to, aby bylo všem dárcům zaručeno rovné zacházení. Stejná pravidla se použijí pro dodávky, materiály a odborníky.

Pokud se financování Společenstvím vztahuje na operaci spolufinancovanou třetí zemí, s výhradou vzájemnosti stanovené v odstavci 2, nebo regionální organizací nebo členským státem, je účast na příslušných postupech pro zadávání zakázek otevřena všem fyzickým a právnickým osobám způsobilým podle odstavců 1, 2 a 3, jakož i všem fyzickým a právnickým osobám způsobilým podle pravidel této třetí země, regionální organizace nebo členského státu. Stejná pravidla se použijí pro dodávky, materiály a odborníky.

9.   Účastníci řízení, kterým byly zadány zakázky podle tohoto nařízení, dodržují základní pracovní normy uvedené v příslušných úmluvách MOP.

Článek 15

Granty

V souladu s článkem 114 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 mohou granty obdržet fyzické osoby.

Článek 16

Finanční prostředky poskytnuté Evropské investiční bance nebo jiným finančním zprostředkovatelům

Finanční prostředky uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. c) a h) spravují finanční zprostředkovatelé, Evropská investiční banka nebo jakákoli jiná banka nebo organizace, která je schopna je spravovat. Komise přijímá pro každý jednotlivý případ zvlášť prováděcí pravidla k tomuto článku, která upravují sdílení rizik, odměny pro zprostředkovatele odpovědného za provádění, použití a inkasování úroků z finančních prostředků a finanční uzavření operace.

Článek 17

Hodnocení

Komise pravidelně hodnotí výsledky politik a programů a účinnost programování, aby se přesvědčila, zda jsou plněny cíle, a aby mohla vypracovat doporučení pro zlepšení dalších operací. Komise zasílá důležité hodnotící zprávy výboru zřízenému podle článku 19. Tyto výsledky se použijí jako zpětná vazba při sestavování programů a přidělování finančních prostředků.

HLAVA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 18

Zpráva

Komise posoudí pokrok dosažený při provádění opatření podle tohoto nařízení a předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o provádění pomoci. Tato zpráva se předkládá rovněž Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Zpráva obsahuje informace o financovaných opatřeních v předcházejícím roce, informace o výsledcích sledování a hodnocení a informace o plnění rozpočtových závazků a plateb podle jednotlivých zemí, regionů a odvětví spolupráce.

Článek 19

Výbor

1.   Komisi je nápomocen výbor složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se tento postup:

a)

zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit s ohledem na naléhavost věci. Stanovisko se přijímá většinou stanovenou v čl. 118 odst. 2 Smlouvy o Euratomu pro přijímání rozhodnutí, která má Rada přijímat na návrh Komise. Hlasům zástupců členských států ve výboru je přidělena váha stanovená ve zmíněném článku. Předseda nehlasuje;

b)	Komise přijme opatření, která jsou okamžitě použitelná. Pokud však nejsou v souladu se stanoviskem výboru, sdělí je Komise neprodleně Radě. V tomto případě může Komise odložit použitelnost opatření, o kterých rozhodla, o dobu 30 dní;

c)	Rada může kvalifikovanou většinou ve lhůtě stanovené v písmenu b) přijmout jiné rozhodnutí.

3.   Výbor přijme na návrh předsedy svůj jednací řád na základě vzorového jednacího řádu, který je zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie. Výbor ve svém jednacím řádu stanoví zvláštní pravidla pro konzultaci, která Komisi v nutných případech umožní přijmout zvláštní opatření postupem pro stav nouze.

Zásady a podmínky přístupu veřejnosti k dokumentům, které platí pro Komisi, se uplatní i pro výbor.

Komise pravidelně informuje Evropský parlament o činnosti výboru. K tomuto účelu obdrží Evropský parlament pořady jednání výboru, výsledky hlasování, stručné zápisy ze schůzí a seznamy orgánů a subjektů, ke kterým náležejí osoby určené členskými státy.

4.   Jednání výboru o otázkách souvisejících s Evropskou investiční bankou se může účastnit její pozorovatel.

Článek 20

Finanční referenční částka

Finanční referenční částka pro provádění tohoto nařízení na období 2007 až 2013 se stanoví na 524 000 000 EUR.

Roční rozpočtové prostředky schvaluje rozpočtový orgán v mezích víceletého finančního rámce.

Článek 21

Přezkum

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2010 hodnotící zprávu o provádění tohoto nařízení během prvních tří let, případně s legislativním návrhem nezbytných změn tohoto nástroje.

Článek 22

Zrušení

1.   S účinkem ode dne 1. ledna 2007 se zrušují tyto předpisy:

—	nařízení (ES, Euratom) č. 99/2000,

—	rozhodnutí 98/381/ES, Euratom,

—	rozhodnutí 2001/824/ES, Euratom.

2.   Zrušené předpisy se i nadále použijí na právní úkony a závazky vztahující se k plnění rozpočtových let před rokem 2007.

Článek 23

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2007 do dne 31. prosince 2013.

---

(1)  Stanovisko ze dne 14. prosince 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 82.

(3)  Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41.

(5)  Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 405, 30.12.2006, s. 41. Nařízení ve změní opravy Úř. věst. L 29, 3.2.2007, s. 16.

(8)  Úř. věst. L 318, 11.12.1999, s. 20. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2004/491/Euratom (Úř. věst. L 172, 6.5.2004, s. 7).

(9)  Úř. věst. L 185, 16.7.2005, s. 33.

(10)  Úř. věst. L 12, 18.1.2000, s. 1. Nařízení nahrazené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1638/2006 (Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 1).

(11)  Úř. věst. L 171, 17.6.1998, s. 31.

(12)  Úř. věst. L 308, 27.11.2001, s. 25.

(13)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(14)  Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 6. Nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(15)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, Euratom) č. 1995/2006 (Úř. věst. L 390, 30.12.2006, s. 1).

(16)  Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

(17)  Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(18)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 8.

---