3.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 260/20

(1)

V souladu s článkem 154 Smlouvy by Společenství mělo přispívat ke zřizování a rozvoji transevropských sítí prostřednictvím akcí na podporu jejich vzájemného propojení, interoperability a dostupnosti za účelem dosažení cílů uvedených v článcích 14 a 158 Smlouvy a s úmyslem umožnit občanům Evropské unie, hospodářským subjektům, jakož i regionálním a místním samosprávným celkům plné využití výhod vyplývajících z vytváření prostoru bez vnitřních hranic.

(2)

V závěrech ze dne 1. prosince 2005 ke sdělení Komise nazvanému „i2010 – evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost“ Rada zdůraznila, že pro dosažení hospodářského růstu a produktivity mají zásadní význam soustředěnější, účinnější a integrovanější politiky informačních a komunikačních technologií (dále jen „IKT“) jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni. Komise byla vyzvána, aby prostřednictvím výměny zkušeností podpořila účinné využívání IKT ve veřejných službách a vyvinula společné přístupy ke klíčovým otázkám, jako jsou například interoperabilita a účinné uplatňování otevřených norem.

(3)

Evropský parlament v usnesení o evropské informační společnosti pro růst a zaměstnanost ze dne 14. března 2006 (4) žádal, aby byl kladen důraz na otázky interoperability a na osvědčené postupy elektronických služeb ve veřejné správě určených pro občany a podniky, přičemž prvořadým cílem je zajistit volný a ničím nerušený pohyb občanů členských států, jejich usazování a zaměstnávání. Evropský parlament rovněž důrazně vyzval členské státy, aby při reformě své veřejné správy uskutečnily iniciativy a programy i2010 s cílem poskytnout kvalitnější, účinnější a dostupnější služby pro malé a střední podniky a své občany.

(4)

V prohlášení ministrů přijatém dne 24. listopadu 2005 v Manchesteru se ministři příslušní pro politiku v oblasti IKT mimo jiné dohodli, že budou pracovat společně a s Komisí, aby bylo možné účinněji sdílet stávající nástroje, společné specifikace, normy a řešení a aby byl v nezbytných případech podpořen vývoj řešení založený na spolupráci.

(5)

V prohlášení ministrů přijatém dne 19. září 2007 v Lisabonu vyzvali ministři Komisi, aby mimo jiné usnadnila spolupráci členských států a aby definovala, vyvinula, provedla a sledovala přeshraniční a mezirezortní interoperabilitu, a prohlásili, že by právní předpisy Společenství v budoucnosti měly zejména předvídat a posuzovat svůj dopad na infrastruktury IKT a na přeměnu služeb.

(6)

V důsledku rychlého rozvoje IKT hrozí, že se členské státy rozhodnou pro odlišná či neslučitelná řešení a že by mohly vzniknout překážky elektronických komunikací, které by bránily řádnému fungování vnitřního trhu a souvisejících svobod pohybu. Tím by mohly být nepříznivě ovlivněny otevřenost a konkurenceschopnost trhů a poskytování určitých ekonomických i neekonomických služeb obecného zájmu občanům a podnikům. Členské státy a Komise by měly více usilovat o to, aby zabránily roztříštění trhu, dosáhly interoperability a prosadily společně dohodnutá řešení v oblasti IKT a zároveň zaručily náležitou správu.

(7)

Ze společných, opětovně využitelných a interoperabilních řešení a z interoperabilních správních procesů v odděleních bez přímého kontaktu s občany by také měli prospěch občané a podniky, neboť tato řešení a procesy by napomáhaly účinnému a účelnému přeshraničnímu a meziresortnímu poskytování veřejných služeb občanům a podnikům.

(8)

S cílem podpořit účinné a účelné přeshraniční a meziresortní interakce, mimo jiné při provádění právních předpisů Společenství, a zároveň snížit administrativní zátěž a náklady je třeba vyvíjet nepřetržité úsilí, aby byla zaručena přeshraniční a meziresortní interoperabilita, aby byly vyměňovány zkušenosti, aby byly vytvářeny a udržovány společné a sdílené přístupy, specifikace, normy a řešení a aby byly posuzovány dopady právních předpisů Společenství z hlediska IKT.

(9)

Aby byly tyto výzvy vyřešeny, měly by veškeré snahy probíhat za úzké spolupráce, koordinace a dialogu mezi Komisí a členskými státy, v úzké interakci s odvětvími, která odpovídají za provádění politik Evropské unie, a případně se zúčastněnými subjekty, přičemž by měl být kladen patřičný důraz na priority a jazykovou rozmanitost Evropské unie a na rozvoj společných přístupů ke klíčovým otázkám, jako jsou interoperabilita a účinné uplatňování otevřených norem.

(10)

Infrastrukturní služby by měly být udržovány a provozovány udržitelným způsobem v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady 2004/387/ES ze dne 21. dubna 2004 o interoperabilním poskytování celoevropských služeb elektronické správy (eGovernment) orgánům veřejné správy, podnikům a občanům (IDABC) (5), které požaduje, aby Komise vymezila mechanismy k zajištění finanční a provozní udržitelnosti infrastrukturních služeb. Na těchto infrastrukturních službách se členské státy dohodly při provádění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1719/1999/ES ze dne 12. července 1999 o hlavních směrech a o projektech společného zájmu v oblasti transevropských sítí pro elektronickou výměnu dat mezi správními orgány (IDA) (6) a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1720/1999/ES ze dne 12. července 1999, kterým se přijímá soubor akcí a opatření pro zajištění interoperability transevropských sítí pro elektronickou výměnu dat mezi správními orgány (IDA) a přístupu k nim (7), a při provádění programu IDABC a ostatních souvisejících programů.

(11)

Program IDABC skončí ke dni 31. prosince 2009 a měl by na něj navázat program řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy Společenství (dále jen „program ISA“), který bude řešit výše uvedené otázky.

(12)

Program ISA by měl vycházet ze zkušeností získaných s programy IDA a IDABC. Rovněž je třeba zohlednit závěry vyplývající z hodnocení programu IDABC, které se zabývají relevancí, účinností, účelností, prospěšností a soudržností zmíněného programu. Zvláštní pozornost by měla být také věnována potřebám, na něž upozorňují uživatelé. Bylo prokázáno, že koordinovaný přístup pomocí společných a sdílených řešení, jež byla vytvořena a jsou provozována ve spolupráci mezi členskými státy, může přispět k rychlejšímu dosažení kvalitnějších výsledků, které vyhovují správním požadavkům. Činnosti v rámci programů ISA a IDABC již důležitým způsobem přispěly a nadále přispívají k zaručení interoperability na podporu elektronické výměny informací mezi evropskými orgány veřejné správy a mají pozitivní vedlejší dopad na jednotný trh.

(13)

Aby se zamezilo roztříštění a zaručil komplexní přístup, měla by být při určování priorit programu ISA patřičně zohledněna evropská strategie pro interoperabilitu a evropský rámec interoperability.

(14)

Řešení vytvořená nebo provozovaná v rámci programu ISA by se měla řídit poptávkou, a pokud je to možné, měla by tvořit součást uceleného ekosystému služeb, které usnadňují interakce mezi evropskými orgány veřejné správy a zaručují, usnadňují nebo umožňují přeshraniční a meziresortní interoperabilitu.

(15)

Program ISA by měl zaručit, že jsou k dispozici společné rámce, společné služby a obecně používané nástroje, které napomáhají při přeshraniční a meziresortní interakci mezi evropskými orgány veřejné správy a podporují daná odvětví při posuzování dopadů právních předpisů Společenství z hlediska IKT a při plánování provádění patřičných řešení.

(16)

Společné rámce by měly být mimo jiné tvořeny společnými specifikacemi, pokyny a metodikami a společnými strategiemi. Tyto rámce by měly splňovat požadavky stávajících právních předpisů Společenství.

(17)

Program ISA by měl zaručit provozování a zdokonalování stávajících společných služeb vytvořených v rámci programů IDA a IDABC a dalších obdobných iniciativ a zároveň podporovat vytváření, industrializaci, provozování a zdokonalování nových společných služeb v reakci na nové potřeby a požadavky.

(18)

Vzhledem k úloze orgánů místní a regionální samosprávy při zajišťování účinného fungování a interoperability evropských orgánů veřejné správy je důležité, aby řešení zohledňovala potřeby místní a regionální samosprávy.

(19)

Program ISA by měl zaručit zdokonalování stávajících obecně používaných a opětovně využitelných nástrojů vytvořených v rámci programů IDA a IDABC a dalších obdobných iniciativ a zároveň podporovat vytváření, poskytování a zdokonalování nových obecně používaných a opětovně využitelných nástrojů v reakci na nové potřeby a požadavky, včetně těch, které budou určeny prostřednictvím posouzení dopadů právních předpisů Společenství z hlediska IKT.

(20)

Při vytváření, zdokonalování či provozování společných řešení by měl program ISA případně vycházet ze sdílených zkušeností a řešení a z výměny a prosazování osvědčených postupů nebo by při něm mělo ke sdílení, výměně a prosazování docházet. V této souvislosti by se měl podporovat soulad s evropským rámcem interoperability a větší otevřenost norem a specifikací.

(21)

Řešení, která jsou vytvořena nebo provozována v rámci programu ISA, by měla být založena na zásadě technologické neutrality a přizpůsobivosti, aby se také zaručilo, že si mohou občané, podniky a správní orgány vybrat, jakou technologii použijí.

(22)

Při všech činnostech v rámci programu ISA by měly být uplatňovány zásady bezpečnosti, soukromí a ochrany osobních údajů.

(23)

K účasti na akcích v rámci programu ISA by měly být podněcovány všechny členské státy, lze však také zahájit akce, na nichž se podílí několik členských států. Členské státy, které se takovýchto akcí neúčastní, by měly být pobízeny, aby se jich zúčastnily později.

(24)

Program ISA by měl přispět k provádění všech iniciativ, které navazují na i2010, a aby se zabránilo zdvojování úsilí, měl by zohlednit ostatní programy Společenství v oblasti IKT, zejména program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (2007 až 2013), který je stanoven rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES (8).

(25)

Interakce se soukromým sektorem a s dalšími subjekty už prokázala svou účinnost a přidanou hodnotu. Proto by měly být vyhledávány možnosti součinnosti s těmito zúčastněnými subjekty, aby byla případně dána přednost řešením, která jsou na trhu dostupná a která trh podporuje. V této souvislosti by se mělo pokračovat ve stávající praxi pořádání konferencí, seminářů a dalších setkání umožňujících interakci s těmito zúčastněnými subjekty. Mělo by se rovněž podporovat další používání elektronických platforem. Použity by měly být také veškeré další vhodné prostředky pro udržování kontaktu s těmito zúčastněnými subjekty.

(26)

Program ISA by měl být prováděn v souladu s pravidly Společenství pro zadávání veřejných zakázek.

(27)

Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (9).

(28)

Program ISA by měl být pravidelně sledován a hodnocen, aby bylo případně možné jej upravovat.

(29)

Měla by být podporována mezinárodní spolupráce, a proto by měl být program ISA otevřen účasti zemí Evropského hospodářského prostoru a kandidátských zemí. Měla by být rovněž podporována spolupráce se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi či subjekty, zejména v rámci evropsko-středomořského a východního partnerství a ve vztahu k sousedním zemím, především zemím západní části Balkánského poloostrova a černomořské oblasti.

(30)

Měla by být důkladněji prozkoumána možnost využití předvstupních finančních prostředků k tomu, aby se programu ISA mohly účastnit kandidátské země, a spolufinancování ze strukturálních fondů a od uživatelů pro účely využití společných rámců a obecně používaných nástrojů vytvořených nebo zdokonalených v rámci programu ISA.

(31)

S cílem zajistit řádnou správu finančních zdrojů Společenství a zamezit zbytečnému rozšiřování zařízení, opakování šetření a různých přístupů by mělo být možné, aby byla řešení vytvořená či provozovaná v rámci programu ISA používána také v rámci jiných iniciativ než iniciativ Společenství, pokud přitom nevzniknou náklady, které bude třeba uhradit ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, a nebude narušen hlavní cíl Společenství v souvislosti s daným řešením.

(32)

Toto rozhodnutí vytváří pro víceletý program finanční krytí, které je pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotou při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (10). Toto finanční krytí by se rovněž mělo vztahovat na výdaje související s přípravou, sledováním, kontrolou, auditem a hodnocením, jež jsou přímo požadovány k řízení programu a k dosažení jeho cílů, a zejména na studie, setkání odborníků, opatření týkající se informovanosti a zveřejňování, na výdaje související se systémy IKT a sítěmi pro výměnu a zpracování informací a na další výdaje na technickou a správní pomoc, které mohou Komisi při řízení programu vzniknout.

(33)

Jelikož cíle tohoto rozhodnutí, totiž usnadnění účinné a účelné přeshraniční a meziresortní elektronické interakce mezi evropskými orgány veřejné správy, díky které bude možné poskytovat elektronické veřejné služby na podporu provádění politik a činností Společenství, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu a účinků navrhované akce lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto rozhodnutí nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle,

a)

„interoperabilitou“ schopnost interakce různých nesourodých organizací, která přispívá k dosažení vzájemně prospěšných a dohodnutých společných cílů a zahrnuje sdílení informací a znalostí mezi organizacemi pomocí podnikových procesů, které tyto organizace podporují, na základě výměny údajů mezi jejich systémy IKT;

b)

„řešeními“ společné rámce, společné služby a obecně používané nástroje;

c)

„společnými rámci“ strategie, specifikace, metodiky, obecné pokyny a obdobné přístupy a dokumenty;

d)

„společnými službami“ provozní aplikace a infrastruktury obecné povahy, které vyhovují společným požadavkům uživatelů v různých oblastech politiky;

e)

„obecně používanými nástroji“ referenční platformy, sdílené platformy a platformy pro spolupráci, společné součásti a podobné základní prvky, které vyhovují společným požadavkům uživatelů v různých oblastech politiky;

f)

„akcemi“ studie, projekty a doprovodná opatření;

g)

„doprovodnými opatřeními“ strategická a informační opatření, opatření, která podporují řízení programu ISA, a opatření související se sdílením zkušeností a výměnou a prosazováním osvědčených postupů.

a)

vytváření a zdokonalování společných rámců podporujících přeshraniční a meziresortní interoperabilitu;

b)

posuzování dopadů navrhovaných či přijatých právních předpisů Společenství z hlediska IKT a plánování zavádění systémů IKT, které provádění těchto právních předpisů podporují;

c)

provozování a zdokonalování stávajících společných služeb a vytváření, industrializaci, provozování a zdokonalování nových společných služeb, včetně interoperability klíčových veřejných infrastruktur (PKI);

d)

zdokonalování stávajících obecně používaných a opětovně využitelných nástrojů a vytváření, poskytování a zdokonalování nových obecně používaných a opětovně využitelných nástrojů.

a)

technologické neutrality a přizpůsobivosti;

b)

otevřenosti;

c)

opětovné využitelnosti;

d)

soukromí a ochrany osobních údajů a

e)

bezpečnosti.

a)

zahajovací fáze, která vede k vypracování zakládací listiny projektu;

b)

prováděcí fáze, na jejímž konci je vypracována zpráva o provedení, a

c)

provozní fáze, která začíná po uvolnění řešení k používání.

a)

rozsah, cíle a problém či příležitost, včetně očekávaných příjemců a přínosů řešení a kvantitativních a kvalitativních ukazatelů pro posuzování těchto přínosů;

b)

přístup, včetně organizačních aspektů projektu, například fází, výstupů a postupných cílů, a opatření usnadňující mnohojazyčnou komunikaci;

c)

zúčastněné subjekty a uživatele a související správní strukturu;

d)

podrobné informace o řešení včetně jeho provázanosti s jinými řešeními a závislosti na těchto jiných řešeních, rozpis předpokládaných nákladů, harmonogram, požadavky a odhad celkových nákladů vlastnictví, včetně případných ročních provozních nákladů;

e)

vlastnosti řešení a

f)

omezení, včetně požadavků na bezpečnost a ochranu údajů.

a)

rozsah, cíle a problém či příležitost posuzované ve vztahu k zakládací listině projektu;

b)

účinnost projektu včetně posouzení dosažených výsledků, vzniklých nákladů, skutečného harmonogramu a požadavků ve vztahu k zakládací listině projektu a analýzu očekávané návratnosti investic a celkových nákladů vlastnictví, včetně ročních provozních nákladů;

c)

organizační aspekty, včetně vhodnosti použité správní struktury, a případně doporučení ohledně správní struktury po provedení projektu;

d)

případně návrh plánu pro uvedení řešení do provozní fáze a ukazatele úrovně služeb a

e)

konečného uživatele a dostupný technický podpůrný materiál.

a)

popis rozsahu, cílů, problému či příležitosti, očekávaných příjemců a přínosů a organizačního a technického přístupu;

b)

rozpis předpokládaných nákladů a případně postupné cíle, jichž má být dosaženo.

a)

při zahájení studie, doprovodného opatření nebo zahajovací fáze projektu: zahrnutí akce do průběžného pracovního programu;

b)

při zahájení prováděcí fáze projektu: zakládací listina projektu;

c)

při zahájení následné provozní fáze projektu: zpráva o provedení.