PŘÍLOHA I

ČÁST 1

ZÁKLADNÍ ZÁSADY A MINIMÁLNÍ BEZPEČNOSTNÍ NORMY V ZÁJMU OCHRANY DŮVĚRNÝCH INFORMACÍ

1.   Úvod

Tato ustanovení vymezují základní zásady a minimální bezpečnostní normy, které musí dodržovat Evropský parlament ve všech svých pracovních místech a také všichni příjemci USEU a jiných důvěrných informací tak, aby byla zajištěna bezpečnost a aby měly všechny dotčené osoby jistotu, že byly vytvořeny společné normy ochrany. Doplňují je pravidla upravující nakládání s důvěrnými informacemi ze strany parlamentních výborů a jiných orgánů a funkcionářů Parlamentu.

2.   Obecné zásady

Politika Evropského parlamentu v oblasti bezpečnosti je nedílnou součástí jeho obecné politiky vnitřního řízení, a vychází tedy ze zásad upravujících tuto obecnou politiku. Mezi tyto zásady patří legalita, transparentnost, odpovědnost, subsidiarita a proporcionalita.

Zásada legality znamená nezbytnost přísného dodržování právního rámce při výkonu bezpečnostních funkcí a nutnost dodržovat platné požadavky právních norem. Znamená to také, že odpovědnost v oblasti bezpečnosti musí být založena na řádných právních ustanoveních. V tomto případě plně uplatní ustanovení služebního řádu, zejména článek 17 týkající se povinnosti úředníků zachovávat mlčenlivost o informacích obdržených v souvislosti s výkonem svých služebních povinností a hlava VI tohoto řádu týkající se disciplinárních opatření. Konečně to znamená, že porušení bezpečnosti v rámci odpovědnosti Evropského parlamentu se musí posuzovat způsobem, který odpovídá koncepci disciplinárních opatření Evropského parlamentu.

Zásada transparentnosti znamená jednoduchost všech bezpečnostních pravidel a ustanovení, nezbytnost vyváženosti mezi různými odděleními a různými oblastmi (fyzická bezpečnost versus ochrana informací atd.) a nezbytnost důsledné a strukturované bezpečnostní politiky. Zároveň znamená nezbytnost srozumitelných písemných pokynů pro uplatňování bezpečnostních opatření.

Zásada odpovědnosti znamená, že se jasně definují úkoly ve sféře bezpečnosti. Navíc znamená nutnost pravidelného prověřování, zda se tyto úkoly plní správným způsobem.

Zásada subsidiarity znamená, že se bezpečnost zaručuje na nejnižší možné úrovni a co nejblíže generálním ředitelstvím a oddělením Evropského parlamentu. Zásada proporcionality znamená, že se bezpečnostní činnosti omezí pouze na ty prvky, které jsou skutečně nezbytné, a že bezpečnostní opatření musí být přiměřená zájmům, které mají chránit, a skutečnému nebo potenciálnímu ohrožení těchto zájmů a umožňují jejich obranu, která způsobuje co nejmenší rušivé vlivy.

3.   Základy bezpečnosti informací

Základem pro zajištění spolehlivé bezpečnosti informací je:

a)	v rámci Evropského parlamentu orgán INFOSEC (oddělení pro zajištění bezpečnosti informací), který je pověřen spoluprací s dotčeným bezpečnostním orgánem při poskytování informací o technickém ohrožení bezpečnosti a při poskytování rad o prostředcích pro ochranu před ním;

b)	úzká spolupráce mezi odpovědnými odděleními Evropského parlamentu a bezpečnostními odděleními ostatních orgánů EU.

4.   Zásady bezpečnosti informací

4.1   Cíle

Zajištění bezpečnosti informací má tyto základní cíle:

a)	ochrana USEU a jiných důvěrných informací před špionáží, zneužitím nebo nepovoleným zveřejněním;

b)	ochrana USEU, které jsou používány v komunikačních a informačních systémech a sítích, před ohrožením jejich utajení, celistvosti a dostupnosti;

c)	ochrana prostor Evropského parlamentu, v nichž jsou USEU uloženy, před pokusy o sabotáž a úmyslnými snahami o poškození;

d)	v případě selhání bezpečnosti zhodnocení způsobené škody, omezení jejích důsledků, provedení bezpečnostních šetření a přijmutí nezbytných nápravných opatření.

4.2   Utajení

4.2.1   V oblasti důvěrných informací jsou pro výběr informací a materiálů, které mají být chráněny, a pro stanovení potřebného stupně ochrany nezbytné opatrnost a zkušenost. Je zásadně důležité, aby stupeň ochrany odpovídal citlivosti ve smyslu bezpečnosti, jednotlivých informací nebo materiálů, které mají být chráněny. S cílem zajistit řádný tok informací musí být přijata opatření, aby se zabránilo zařazení na příliš vysoký nebo příliš nízký stupeň utajení.

4.2.2   Systém utajení představuje nástroj, který umožňuje uplatňovat zásady uvedené v tomto oddíle; obdobný systém utajení by měl být použit pro plánování a organizaci boje proti špionáži, sabotáži, terorismu a jiným hrozbám tak, aby byla nejvíce chráněna nejdůležitější zařízení, v nichž se nacházejí USEU, a nejcitlivější části těchto zařízení.

4.2.3   Za utajení informací odpovídá výlučně původce dotyčných informací.

4.2.4   Při stanovení stupně utajení se vychází výlučně z obsahu daných informací.

4.2.5   V případech spojení několika informací do jednoho celku musí stupeň utajení, který se vztahuje na tento celek, odpovídat stupni informace s nejvyšším stupněm utajení. Soubor informací může ale získat vyšší klasifikaci, než mají jeho dílčí části.

4.2.6   Zařazení do stupně utajení se provádí pouze v nezbytných případech a po dobu nezbytně nutnou.

4.3   Cíle bezpečnostních opatření

Bezpečnostní opatření:

a)	se vztahují na všechny osoby, které mají přístup k USEU, k nosičům pro přenos USEU a k jiným důvěrným informacím, a rovněž do všech prostor obsahujících takové informace a k významným zařízením;

b)	jsou vytvořena tak, aby zjistila osoby, jejichž postavení by mohlo ohrozit bezpečnost utajovaných skutečností a významných zařízení obsahujících takové skutečnosti, a zamezila jejich přístupu nebo změnila jejich místo;

c)	brání přístupu všech neoprávněných osob k utajovaným skutečnostem nebo zařízením, která je obsahují;

d)	zajistí, aby utajované skutečnosti byly šířeny výlučně v souladu se zásadou „potřeby vědět“, která je zásadní pro všechna hlediska bezpečnosti;

e)

zajistí celistvost (tj. zabrání poškození nebo neoprávněné změně nebo neoprávněnému zničení) a dostupnost (tj. přístup nesmí být odmítnut osobám, které se potřebují s informacemi seznámit a jsou k tomu oprávněny) všech důvěrných informací, utajovaných či nikoli, a zejména skutečností uložených, zpracovávaných nebo přenášených v elektromagnetické formě.

5.   Společné minimální normy

Evropský parlament zajistí, aby všichni příjemci USEU, a to jak vnitřní, tak i ti, kteří spadají do jeho odpovědnosti, a to všechna oddělení a smluvní partneři, dodržovali společné minimální normy bezpečnosti, aby takto utajované skutečnosti mohly být předávány s důvěrou, že všichni s nimi budou nakládat stejně obezřetně. Tyto minimální normy musí zahrnovat kritéria pro bezpečnostní prověrky úředníků Evropského parlamentu a ostatních zaměstnanců Parlamentu pracujících pro politické skupiny a opatření na ochranu důvěrných informací.

Přístup vnějších subjektů k důvěrným informacím povolí Evropský parlament pouze pod podmínkou, že tyto subjekty zaručí, že při nakládání s těmito informacemi dodrží pravidla přinejmenším odpovídající těmto společným minimálním normám.

Tyto společné minimální normy se použijí i v případě, že Evropský parlament prostřednictvím smlouvy nebo grantu svěří průmyslovým nebo jiným subjektům úkoly, které zahrnují důvěrné informace.

6.   Bezpečnostní opatření týkající se úředníků Evropského parlamentu a ostatních zaměstnanců Parlamentu pracujících pro politické skupiny

6.1   Bezpečnostní školení úředníků Evropského parlamentu a ostatních zaměstnanců Parlamentu pracujících pro politické skupiny

Úředníci Evropského parlamentu a ostatní zaměstnanci Parlamentu pracující pro politické skupiny v postavení, ve kterém mohou mít přístup k USEU, musí před nástupem do funkce a poté v pravidelných intervalech získat podrobný výklad o nezbytných bezpečnostních opatřeních a souvisejících postupech. Tyto osoby musí písemně potvrdit, že si přečetly tyto platné bezpečnostní předpisy a plně jim porozuměly.

6.2   Odpovědnost vedoucích pracovníků

Vedoucí pracovníci musí vědět, kteří z jejich pracovníků nakládají s utajovanými skutečnostmi a kteří mají přístup k zabezpečeným komunikačním a informačním systémům, a musí zaznamenávat a hlásit všechny události nebo zřejmá ohrožení, která by mohla ovlivnit bezpečnost.

6.3   Bezpečnostní status úředníků Evropského parlamentu a ostatních zaměstnanců Parlamentu pracujících pro politické skupiny

Měly by být stanoveny postupy umožňující určit, jsou-li zjištěny nepříznivé informace o určitém úředníkovi Evropského parlamentu nebo ostatním zaměstnanci Parlamentu pracujícím pro politické skupiny, zda jeho funkce vyžaduje přístup k utajovaným skutečnostem nebo zda má přístup k zabezpečeným komunikačním nebo informačním systémům, a uvědomit příslušné oddělení Evropského parlamentu. Zjistí-li se, že tato osoba představuje bezpečnostní riziko, bude odvolána nebo vyřazena z plnění úkolů, při kterém by mohla ohrožovat bezpečnost.

7.   Fyzická bezpečnost

Fyzická bezpečnost znamená používání fyzických a technických ochranných opatření k zamezení neoprávněného přístupu k USEU.

7.1   Potřeba ochrany

Stupeň fyzické ochrany, který má být použit pro zajištění ochrany USEU, musí odpovídat stupni utajení držených informací a materiálu, jejich objemu a ohrožení, kterému jsou vystaveny. Všichni držitelé USEU se řídí jednotnými pravidly pro utajování těchto informací a musí dodržovat společné normy ochrany týkající se úschovy, přenosu a ničení informací a materiálů vyžadujících ochranu.

7.2   Kontrola

Osoby, které odcházejí z prostor, v nichž se nacházejí jim svěřené USEU, se musí ujistit, že jsou bezpečně uloženy a že jsou aktivována všechna bezpečnostní zařízení (zámky, poplašná zařízení atd.). Po pracovní době se provádějí další nezávislé kontroly.

7.3   Bezpečnost budov

Budovy, v nichž se nacházejí USEU nebo zabezpečené komunikační a informační systémy, musí být chráněny před neoprávněným vstupem.

Povaha této ochrany USEU (např. mříže na oknech, zámky na dveřích, stráže u vchodů, automatické systémy kontroly přístupu, bezpečnostní inspekce a hlídky, poplašné systémy, systémy pro odhalování neoprávněného vniknutí a hlídací psi) závisí na:

a)	stupni utajení, objemu a umístění chráněných informací a materiálů v budově;

b)	kvalitě bezpečnostních schránek obsahujících dotyčné informace a materiály;

c)	technických vlastnostech a umístění budovy.

Povaha ochrany poskytované komunikačním a informačním systémům závisí na určení hodnoty ohrožených informací a materiálů a na případné škodě v případě ohrožení bezpečnosti, na technických vlastnostech a na umístění budovy, v níž se systém nachází, a na umístění tohoto systému v budově.

7.4   Nouzové plány

Je třeba předem připravit podrobné plány na ochranu utajovaných skutečností v nouzových případech.

8.   Stupně utajení, bezpečnostní specifikace, značky, vyznačení a pravidla utajování

8.1   Bezpečnostní specifikace

Jiný způsob utajování než ten, který je uveden v čl. 2 písm. c) tohoto rozhodnutí, není povolen.

Za účelem stanovení mezí platnosti utajení (což pro utajované skutečnosti udává automatické snížení stupně utajení nebo odtajnění) se může použít smluvená bezpečnostní specifikace. Jedná se buď o slova „DO … (čas/datum)“ nebo „DO … (určitá událost)“.

Další bezpečnostní specifikace, jako jsou například „KRYPTO“ (šifrováno) nebo jakékoli jiné bezpečnostní specifikace uznávané EU, se použijí v případech, kdy kromě způsobu nakládání s danou informací, který je určen jejím stupněm utajení, existuje navíc potřeba omezeného šíření a zvláštního nakládání.

Bezpečnostní specifikace se mohou použít pouze v kombinaci se stupněm utajení.

8.2   Značky

K upřesnění oblasti, které se týká daný dokument, nebo k označení zvláštního rozšiřování na základě „potřeby vědět“ nebo (u informací nepodléhajících utajení) k označení konce embarga lze použít značky.

Značka se nepovažuje za stupeň utajení a nesmí se používat místo něj.

8.3   Vyznačení stupně utajení a bezpečnostní specifikace

Stupeň utajení se vyznačuje následujícími způsoby:

a)	na dokumentech označených stupněm utajení RESTREINT UE/EU RESTRICTED mechanickými nebo elektronickými prostředky;

b)	na dokumentech označených stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL mechanickými prostředky nebo ručně nebo vytištěním na předem orazítkovaný a evidovaný list;

c)	na dokumentech označených stupněm utajení SECRET UE/EU SECRET a TRÈS SECRET UE/EU TOP SECRET mechanickými prostředky nebo ručně.

Bezpečnostní specifikace se vyznačují přímo pod označení stupně utajení stejnými způsoby, které se používají pro vyznačení stupně utajení.

8.4   Pravidla utajování

8.4.1   Obecně

Informace podléhají utajení pouze tehdy, je-li to nezbytné. Stupeň utajení je jasně a řádně vyznačen a trvá pouze po dobu, po kterou skutečnost vyžaduje ochranu.

Odpovědnost za utajení skutečností a za jakékoli následné snížení stupně utajení nebo odtajnění má výlučně původce.

Úředníci Evropského parlamentu a ostatní zaměstnanci Parlamentu provedou utajení skutečností, snížení stupně jejich utajení nebo jejich odtajnění na pokyn generálního tajemníka nebo s jeho souhlasem.

Podrobné postupy upravující nakládání s utajovanými dokumenty jsou vypracovávány tak, aby umožnily těmto dokumentům ochranu odpovídající informacím, které obsahují.

Počet osob oprávněných vypracovat dokumenty označené TRÈS SECRET UE/EU TOP SECRET musí být omezen na minimum a jména těchto osob musí být uvedena na seznamu vytvořeném oddělením CIS.

8.4.2   Stanovení stupně utajení

Stupeň utajení dokumentu se určí podle úrovně citlivosti jeho obsahu v souladu s definicí v čl. 2 odst. c). Stupně utajení je nutno používat správně a střídmě. To se týká zvláště stupně utajení TRÈS SECRET UE/EU TOP SECRET.

Stupeň utajení průvodního dopisu nebo sdělení obsahujících připojené části musí být stejně vysoký jako nejvyšší stupeň utajení jedné z těchto připojených částí. Původce jasně uvede jejich stupeň utajení, pokud dopis nebo sdělení budou odděleny od připojených částí.

Původce dokumentu, pro který má být stanoven stupeň utajení, musí přihlížet k výše zmíněným pravidlům a potlačit jakoukoli snahu o stanovení příliš vysokého stupně utajení nebo příliš nízkého stupně utajení.

Jednotlivé stránky, odstavce, oddíly, přílohy, dodatky a připojené části dokumentu mohou vyžadovat různý stupeň utajení a musí být podle toho označeny. Stupeň utajení dokumentu jako celku je stanoven podle části s nejvyšším stupněm utajení.

9.   Kontroly

Ředitelství Evropského parlamentu odpovědné za bezpečnost provádí pravidelné kontroly bezpečnostních opatření přijatých na ochranu USEU, přičemž mu může pomáhat oddělení CIS.

Ředitelství Evropského parlamentu odpovědné za bezpečnost a bezpečnostní oddělení ostatních orgánů, institucí, úřadů a agentur zřízených na základě Smluv, které uchovávají USEU, se mohou rovněž dohodnout na provádění vzájemných hodnocení bezpečnostních opatření přijatých na ochranu USEU.

10.   Postup odtajnění

10.1   Oddělení CIS přezkoumá USEU a nejpozději ve 25. roce od vytvoření dokumentu předloží původci příslušné návrhy na odtajnění. Dokumenty, které nebyly odtajněny při prvním přezkumu, budou pravidelně znovu hodnoceny nejméně každých pět let.

10.2   Kromě dokumentů, které jsou uloženy v zabezpečených archivech a řádně utajeny, se může postup odtajnění týkat také jiných důvěrných informací uložených buď v zabezpečených archivech nebo v Archivním a dokumentačním středisku Evropského parlamentu (CARDOC).

10.3   Oddělení CIS bude jménem původce odpovědné za to, aby uvědomilo příjemce dokumentu o změně stupně utajení, a příjemci jsou povinni na to upozornit další příjemce, kterým předali originál dokumentu nebo jeho kopii.

10.4   Odtajnění nemá vliv na jakákoliv označení uvedená na dokumentu.

10.5   Původní stupeň utajení v horní a dolní části každé stránky se škrtne. První (úvodní) strana dokumentu se orazítkuje a doplní se na ni poznámka oddělení CIS.

10.6   Text odtajněného dokumentu se přiloží k elektronickému listu nebo podobnému systému, v němž byl registrován.

10.7   V případě dokumentů, pro něž platí výjimka ochrany soukromí a osobnosti nebo obchodních zájmů fyzické či právnické osoby, a v případě citlivých dokumentů se použije článek 2 nařízení (EHS, Euratom) č. 354/83.

10.8   Kromě ustanovení uvedených v bodech 10.1. až 10.7. se použijí následující pravidla:

a)	u dokumentů třetích stran konzultuje oddělení CIS s dotčenou třetí stranou předtím, než přistoupí k odtajnění. Dotčená třetí strana bude mít osm týdnů na vyslovení připomínek;

b)	co se týče výjimky ochrany soukromí a osobnosti, je při odtajnění třeba zohlednit především souhlas dotčené osoby, nemožnost identifikovat dotčenou osobu nebo skutečnost, že dotčená osoba již není naživu;

c)	co se týče výjimky ohledně obchodních zájmů fyzické či právnické osoby, lze dotčenou osobu informovat zveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie a dát jí čtyři týdny ode dne zveřejnění k vyslovení připomínek.

ČÁST 2

POSTUP BEZPEČNOSTNÍCH PROVĚREK

11.   Bezpečnostní prověrky poslanců Evropského parlamentu

11.1   S ohledem na výsadní práva a pravomoci Evropského parlamentu může být jeho poslancům poskytnut přístup k USEU až do stupně utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIEL včetně bez bezpečnostní prověrky. Jedná-li se o informace se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL, musí podepsat čestné prohlášení potvrzující, že nevyzradí třetí osobě obsah těchto informací.

11.2   Pro přístup k informacím označeným stupněm utajení TRÈS SECRET UE/EU TOP SECRET a SECRET UE/EU SECRET musí poslanci Evropského parlamentu získat osvědčení v souladu s postupem uvedeným v bodech 11.3. a 11.4.

11.3   Osvědčení se uděluje pouze poslancům Evropského parlamentu, kteří prošli bezpečnostní prověrkou příslušných vnitrostátních orgánů členských států postupem uvedeným v bodech 11.9. až 11.14. Osvědčení poslancům uděluje předseda Parlamentu.

11.4   Předseda Parlamentu může udělit osvědčení po převzetí stanoviska příslušných vnitrostátních orgánů členských států na základě bezpečnostní prověrky provedené v souladu s body 11.8. až 11.13.

11.5   Ředitelství Evropského parlamentu odpovědné za bezpečnost vede aktuální seznam všech poslanců Evropského parlamentu, jimž bylo uděleno osvědčení, včetně dočasného osvědčení ve smyslu bodu 11.15.

11.6   Osvědčení je platné pět let nebo po dobu výkonu funkcí odůvodňujících jeho udělení, pokud je tato doba kratší. Může být obnoveno v souladu s postupem uvedeným v bodu 11.4.

11.7   Předseda Parlamentu osvědčení odejme, má-li za to, že jsou k tomu oprávněné důvody. Jakékoli rozhodnutí o odnětí osvědčení je sděleno danému poslanci Evropského parlamentu, který může žádat o slyšení předsedou předtím, než nabude rozhodnutí o odnětí osvědčení platnosti, a rovněž příslušnému vnitrostátnímu orgánu.

11.8   Bezpečnostní prověrka se provádí s pomocí dotčeného poslance Evropského parlamentu a na žádost předsedy Parlamentu. Za příslušný vnitrostátní orgán, který je oprávněn prověrku provádět, se považuje orgán toho členského státu, jehož je dotčený poslanec státním příslušníkem.

11.9   V rámci této prověrky je dotčený poslanec Evropského parlamentu povinen vyplnit formulář s osobními informacemi.

11.10   Předseda Parlamentu ve své žádosti adresované příslušným vnitrostátním orgánům upřesní stupeň utajení utajovaných skutečností, které mají být dotčenému poslanci Evropského parlamentu zpřístupněny, aby tyto orgány mohly provést prověrku.

11.11   Celá bezpečnostní prověrka prováděná příslušnými vnitrostátními orgány i její výsledky musí být v souladu s příslušnými pravidly a předpisy platnými v dotčeném členském státu včetně pravidel a předpisů pro opravné prostředky.

11.12   Vydají-li příslušné vnitrostátní orgány členského státu kladné stanovisko, může předseda Parlamentu udělit dotčenému poslanci Evropského parlamentu osvědčení.

11.13   Vydají-li příslušné vnitrostátní orgány záporné stanovisko, oznámí se smysl tohoto stanoviska dotčenému poslanci Evropského parlamentu, který může požádat předsedu Parlamentu o slyšení. Považuje-li to předseda Parlamentu za nezbytné, může požádat příslušné vnitrostátní orgány o doplňující vysvětlení. Je-li záporné stanovisko potvrzeno, nelze osvědčení udělit.

11.14   Všichni poslanci Evropského parlamentu, jimž bylo uděleno osvědčení ve smyslu bodu 11.3., dostanou v okamžiku udělení osvědčení a poté v pravidelných intervalech nezbytné pokyny týkající se ochrany utajovaných skutečností a způsobu zajištění této ochrany. Tito poslanci podepíší prohlášení potvrzující, že dané pokyny obdrželi.

11.15   Za výjimečných okolností může předseda Parlamentu poté, co uvědomí příslušné vnitrostátní orgány, a pokud od nich nezíská ve lhůtě jednoho měsíce žádnou reakci, udělit poslanci Evropského parlamentu dočasné osvědčení na dobu nepřesahující šest měsíců, dokud nebude znám výsledek prověrky uvedené v bodu 11.11. Takto udělená dočasná osvědčení neumožňují přístup k informacím označeným stupněm utajení TRÈS SECRET UE/EU TOP SECRET.

12.   Bezpečnostní prověrky úředníků Evropského parlamentu a ostatních zaměstnanců Parlamentu pracujících pro politické skupiny

12.1   Přístup k utajovaným skutečnostem smějí mít pouze úředníci Evropského parlamentu a ostatní zaměstnanci Parlamentu pracující pro politické skupiny, kteří mají z důvodu svých funkcí a pro splnění požadavků spojených s pracovní činností znát utajované skutečnosti nebo je používat.

12.2   Pro přístup k informacím označeným stupněm utajení TRÈS SECRET UE/EU TOP SECRET, SECRET UE/EU SECRET a CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL musí osoby uvedené v bodu 12.1. získat osvědčení v souladu s postupem uvedeným v bodech 12.3. a 12.4.

12.3   Osvědčení se uděluje pouze osobám uvedeným v bodu 12.1., které prošly bezpečnostní prověrkou příslušných vnitrostátních orgánů členských států postupem uvedeným v bodech 12.9. až 12.14. Za udělování osvědčení úředníkům Evropského parlamentu a zaměstnancům Parlamentu pracujícím pro politické skupiny je zodpovědný generální tajemník.

12.4   Osvědčení udělí generální tajemník po převzetí stanoviska příslušných vnitrostátních orgánů členských států na základě bezpečnostní prověrky provedené v souladu s body 12.8. až 12.13.

12.5   Ředitelství Evropského parlamentu odpovědné za bezpečnost vede aktuální seznam veškerých pracovních míst, pro která je nutná bezpečnostní prověrka a o nichž ho informují příslušná oddělení Evropského parlamentu, a všech osob, jimž bylo uděleno osvědčení, včetně dočasného osvědčení ve smyslu bodu 12.15.

12.6   Osvědčení je platné na dobu pět let nebo na dobu výkonu funkcí odůvodňujících jeho udělení, pokud je tato doba kratší. Může být obnoveno v souladu s postupem uvedeným v bodu 12.4.

12.7   Generální tajemník osvědčení odejme, má-li za to, že jsou k tomu oprávněné důvody. Jakékoli rozhodnutí o odnětí osvědčení je sděleno danému úředníkovi Evropského parlamentu nebo jinému zaměstnanci Parlamentu pracujícímu pro politické skupiny, který může žádat o slyšení generálním tajemníkem předtím, než rozhodnutí o odnětí osvědčení nabude platnosti, a rovněž příslušnému vnitrostátnímu orgánu.

12.8   Bezpečnostní prověrka se provádí s pomocí dotčené osoby a na žádost generálního tajemníka. Za příslušný vnitrostátní orgán, který je oprávněn prověrku provádět, se považuje orgán toho členského státu, jehož je dotčená osoba státním příslušníkem. V případě, že to umožňují vnitrostátní právní a správní předpisy, mohou příslušné vnitrostátní orgány osoby, které nejsou jejich státními příslušníky a žádají o přístup k informacím se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo vyšším, prošetřit.

12.9   V rámci této prověrky je úředník Evropského parlamentu nebo jiný zaměstnanec Parlamentu pracující pro politické skupiny povinen vyplnit formulář s osobními informacemi.

12.10   Generální tajemník ve své žádosti adresované příslušným vnitrostátním orgánům upřesní typ a stupeň utajení utajovaných skutečností, které mají být dotčené osobě zpřístupněny, aby tyto orgány mohly provést prověrku a vydat své stanovisko k úrovni osvědčení, které má být uděleno dotčené osobě.

12.11   Po celý průběh bezpečnostní prověrky prováděné příslušnými vnitrostátními orgány i na její výsledky se uplatňují příslušná pravidla a předpisy platné v dotčeném členském státu včetně pravidel a předpisů pro opravné prostředky.

12.12   Vydají-li příslušné vnitrostátní orgány členského státu kladné stanovisko, může generální tajemník udělit dotčené osobě osvědčení.

12.13   Vydají-li příslušné vnitrostátní orgány záporné stanovisko, oznámí se toto stanovisko úředníkovi Evropského parlamentu nebo jinému zaměstnanci Parlamentu pracujícímu pro politické skupiny, který může požádat generálního tajemníka o slyšení. Považuje-li to generální tajemník za nezbytné, může požádat příslušné vnitrostátní orgány o doplňující vysvětlení. Je-li záporné stanovisko potvrzeno, nelze osvědčení udělit.

12.14   Všichni úředníci Evropského parlamentu a zaměstnanci Parlamentu pracující pro politické skupiny, jimž bylo uděleno osvědčení ve smyslu bodů 12.4. a 12.5., obdrží v okamžiku udělení osvědčení a poté v pravidelných intervalech nezbytné pokyny týkající se ochrany utajovaných skutečností a způsobu zajištění této ochrany. Tito úředníci a zaměstnanci podepíší prohlášení potvrzující, že obdrželi pokyny a že se zavazují je dodržovat.

12.15   Za výjimečných okolností může generální tajemník poté, co uvědomí příslušné vnitrostátní orgány, a pokud od nich nezíská ve lhůtě jednoho měsíce žádnou reakci, udělit úředníkovi Evropského parlamentu nebo ostatnímu zaměstnanci Parlamentu pracujícímu pro politické skupiny dočasné osvědčení na dobu nepřesahující šest měsíců, dokud nebude znám výsledek prověrky uvedené v bodu 12.11. tohoto oddílu. Takto udělená dočasná osvědčení neumožňují přístup k informacím označeným stupněm utajení TRÈS SECRET UE/EU TOP SECRET.