26.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 173/2

(1)

Směrnice 2002/58/ES harmonizuje předpisy členských států požadované pro zajištění rovnocenné úrovně ochrany základních práv a svobod, zejména práva na soukromí a zachování důvěrnosti informací, se zřetelem na zpracování osobních údajů v odvětví elektronických komunikací, a pro zajištění volného pohybu těchto údajů a elektronických komunikačních zařízení a služeb v Unii.

(2)

Podle článku 4 směrnice 2002/58/ES jsou poskytovatelé veřejně dostupných služeb elektronických komunikací povinni oznámit narušení bezpečnosti osobních údajů příslušným vnitrostátním orgánům a v některých případech také dotčeným účastníkům a jednotlivcům. Narušení bezpečnosti osobních údajů je definováno v čl. 2 písm. i) směrnice 2002/58/ES jako narušení bezpečnosti, které vede k náhodnému nebo protiprávnímu zničení, ztrátě, změně či neoprávněnému vyzrazení nebo zpřístupnění osobních údajů přenášených, uchovávaných nebo jinak zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupné služby elektronických komunikací v Unii.

(3)

Pro zajištění důsledného provádění opatření uvedených v čl. 4 odst. 2, 3 a 4 směrnice 2002/58/ES se v čl. 4 odst. 5 uvedeného nařízení Komise zmocňuje k přijetí technických prováděcích opatření týkajících se okolností, formátu a postupů, jež se vztahují na požadavky informování a oznamování podle uvedeného článku.

(4)

Rozdílné požadavky členských států v tomto ohledu mohou vést k právní nejistotě, složitějším a zdlouhavějším postupům a značným administrativním nákladům poskytovatelů, kteří působí v přeshraničním styku. Komise proto zastává názor, že je nutné přijmout tato technická prováděcí opatření.

(5)

Toto nařízení se omezuje na oznámení o narušení bezpečnosti osobních údajů, a proto nestanoví technická prováděcí opatření týkající se čl. 4 odst. 2 směrnice 2002/58/ES o informování účastníků v případě zvláštního rizika narušení bezpečnosti sítě.

(6)

Z čl. 4 odst. 3 prvního pododstavce směrnice 2002/58/ES vyplývá, že poskytovatelé by měli oznámit příslušnému vnitrostátnímu orgánu všechny případy narušení bezpečnosti osobních údajů. Rozhodnutí, zda je či není třeba oznámit narušení příslušnému vnitrostátnímu orgánu, by proto nemělo být ponecháno na vůli poskytovatele. To by však nemělo bránit příslušnému vnitrostátnímu orgánu, aby v souladu s platnými právními předpisy nepřistoupil k vyšetřování některých narušení přednostně podle jejich důležitosti a nepodnikl kroky nezbytné k tomu, aby se zabránilo přílišnému nebo nedostatečnému hlášení o narušení bezpečnosti osobních údajů.

(7)

Je třeba stanovit systém pro oznamování narušení bezpečnosti osobních údajů příslušnému vnitrostátnímu orgánu, který by za splnění některých podmínek sestával z různých etap, pro něž by platily konkrétní lhůty. Systém by měl zajistit, aby příslušný vnitrostátní orgán byl informován co nejdříve a co nejúplněji, aniž by se tím neodůvodněně bránilo poskytovateli ve snaze narušení vyšetřit a přijmout nezbytná opatření k jeho omezení a nápravě důsledků.

(8)

Pouhé podezření, že došlo k narušení bezpečnosti osobních údajů, ani pouhé zjištění události bez dostatečných informací, které se ani přes největší úsilí nepodařilo poskytovateli získat, nepostačuje pro účely tohoto nařízení k tomu, aby bylo možné konstatovat, že došlo k odhalení narušení bezpečnosti osobních údajů. Zvláštní ohled je v této souvislosti třeba věnovat dostupnosti informací uvedených v příloze I.

(9)

V souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení by v případech narušení bezpečnosti osobních údajů s přeshraničním rozměrem měly příslušné vnitrostátní orgány mezi sebou spolupracovat.

(10)

Toto nařízení nestanoví žádné upřesnění přehledu narušení bezpečnosti osobních údajů, které mají provozovatelé vést, protože v článku 4 směrnice 2002/58/ES je jeho obsah stanoven vyčerpávajícím způsobem. Poskytovatelé však při určování formátu přehledu mohou použít odkaz na toto nařízení.

(11)

Všechny příslušné vnitrostátní orgány by měly poskytovatelům zpřístupnit bezpečné elektronické prostředky umožňující oznamovat narušení bezpečnosti osobních údajů ve společném formátu, a to na základě normy, jako je např. XML, který bude obsahovat údaje stanovené v příloze I v příslušných jazycích tak, aby všichni poskytovatelé v rámci Unie mohli používat obdobný postup oznamování bez ohledu na to, kde se nacházejí nebo kde došlo k narušení bezpečnosti osobních údajů. V této souvislosti by Komise podle potřeby měla usnadnit zavádění bezpečných elektronických prostředků pořádáním setkání s příslušnými vnitrostátními orgány.

(12)

Při posuzování, zda by narušení bezpečnosti osobních údajů mohlo nepříznivě ovlivnit osobní údaje nebo soukromí účastníka nebo jednotlivce, je nutno vzít v úvahu zejména povahu a obsah dotyčných osobních údajů, zejména pokud jde o finanční informace, jako jsou např. údaje o kreditní kartě nebo bankovním účtu, zvláštní kategorie údajů podle čl. 8 odst. 1 směrnice 95/46/ES a některé údaje, které se konkrétně týkají poskytování telefonních a internetových služeb, tj. údaje o elektronické poště, lokalizační údaje, internetové soubory protokolů, historie navštívených webových stránek a podrobné rozpisy uskutečněných volání.

(13)

Za výjimečných okolností, jestliže by oznámení účastníkovi nebo jednotlivci mohlo ohrozit řádné vyšetření narušení bezpečnosti osobních údajů, by poskytovatel měl mít možnost oznámení účastníkovi nebo jednotlivci pozdržet. V tomto ohledu mohou výjimečné okolnosti zahrnovat trestní vyšetřování, jakož i další narušení bezpečnosti osobních údajů, která nelze považovat za závažnou trestnou činnost, kvůli nimž však může být vhodné oznámení odložit. Příslušný vnitrostátní orgán by za všech okolností měl v každém jednotlivém případě a s ohledem na okolnosti posoudit, zda se oznámení odloží, nebo zda bude vyžadováno.

(14)

Zatímco poskytovatelé by díky přímému smluvnímu vztahu měli mít kontaktní údaje svých účastníků, o ostatních jednotlivcích nepříznivě ovlivněných narušením bezpečnosti osobních údajů tyto informace mít nemusí. V takovém případě by poskytovatel měl mít možnost nejprve tyto jednotlivce informovat prostřednictvím oznámení zveřejněného v hlavních celostátních nebo regionálních médiích, např. v novinách, a následně jim tuto skutečnost co nejdříve oznámit jednotlivě, jak je stanoveno v tomto nařízení. Poskytovatel jako takový tedy není povinen zveřejnit informace v médiích, ale je oprávněn postupovat případně tímto způsobem, pokud stále ještě probíhá zjišťování totožnosti ovlivněných jednotlivců.

(15)

Informace o narušení by se měla týkat pouze narušení a neměla by být spojena s jinými informacemi. Za přiměřený prostředek oznámení o narušení bezpečnosti osobních údajů by například nemělo být považováno uvedení informace o narušení bezpečnosti osobních údajů v běžné faktuře.

(16)

Toto nařízení nestanoví žádná zvláštní technická ochranná opatření, která odůvodňují odchylku od povinnosti oznamovat narušení bezpečnosti osobních údajů účastníkům nebo jednotlivcům, neboť ta se mohou v důsledku technologického pokroku v průběhu času měnit. Komise by však měla mít možnost zveřejnit orientační seznam těchto zvláštních technických ochranných opatření v souladu s platnými postupy.

(17)

Kódování nebo hašování nelze samo o sobě považovat za dostatečný způsob ochrany, který by poskytovatelům obecně umožňoval tvrdit, že splnili všechny všeobecné bezpečnostní povinnosti stanovené v článku 17 směrnice 95/46/ES. V tomto ohledu by poskytovatelé měli také provádět vhodná organizační a technická opatření na prevenci, odhalování a zamezení narušení bezpečnosti osobních údajů. Poskytovatelé by měli zvážit veškerá rizika, která mohou přetrvávat po provedení kontrol, aby bylo možné rozpoznat, kde může dojít k narušení bezpečnosti osobních údajů.

(18)

Pokud provozovatel k poskytování služeb částečně používá jiného poskytovatele, např. pro účely účtování nebo řízení, tento jiný poskytovatel, který není v přímém smluvním vztahu s koncovým uživatelem, by neměl mít povinnost v případě narušení bezpečnosti osobních údajů podávat oznámení. Místo toho by měl uvědomit a informovat poskytovatele, s nímž má přímý smluvní vztah. To by mělo platit i v souvislosti s velkoobchodním poskytováním služeb elektronických komunikací, kde obvykle velkoobchodní poskytovatel není v přímém smluvním vztahu s koncovým uživatelem.

(19)

Směrnice 95/46/ES vymezuje obecný rámec pro ochranu osobních údajů v Evropské unii. Komise předložila návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady (dále jako „nařízení o ochraně údajů“), které by mělo směrnici 95/46/ES nahradit. Navrhované nařízení o ochraně údajů by na základě čl. 4 odst. 3 směrnice 2002/58/ES zavedlo pro všechny správce povinnost oznamovat narušení bezpečnosti osobních údajů. Toto nařízení Komise je s tímto opatřením plně v souladu.

(20)

Navrhované nařízení o ochraně údajů v omezeném rozsahu rovněž provádí technické úpravy ve směrnici 2002/58/ES s ohledem na změnu směrnice 95/46/ES na nařízení. Podstatné právní důsledky nového nařízení pro směrnici 2002/58/ES budou předmětem přezkumu, který provede Komise.

(21)

Uplatňování tohoto nařízení by mělo být přezkoumáno tři roky po jeho vstupu v platnost a jeho obsah by měl být přezkoumán s ohledem na právní rámec, který bude v platnosti v uvedené době, včetně navrhovaného nařízení o ochraně údajů. Přezkum tohoto nařízení by měl v budoucnosti být, bude-li to možné, spojen s každým přezkumem směrnice 2002/58/ES.

(22)

Uplatňování tohoto nařízení může být posuzováno mimo jiné na základě statistických údajů, které příslušné vnitrostátní orgány vedou o narušeních bezpečnosti osobních údajů, o nichž byly informovány. Tyto statistiky mohou zahrnovat např. informace o počtu narušení bezpečnosti osobních údajů oznámených příslušnému vnitrostátnímu orgánu, počtu případů narušení bezpečnosti osobních údajů oznámených účastníkovi nebo jednotlivci, době potřebné na vyřešení narušení bezpečnosti osobních údajů, a informace o tom, zda byla přijata technická ochranná opatření. Tyto statistiky by měly poskytovat Komisi a členským státům konzistentní a srovnatelné statistické údaje a neměly by odhalovat totožnost oznamujícího poskytovatele ani dotčených účastníků nebo jednotlivců. Komise může za tímto účelem rovněž pořádat pravidelná setkání s příslušnými vnitrostátními orgány a jinými zúčastněnými stranami.

(23)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Komunikačního výboru,

a)

povahu a obsah dotyčných osobních údajů, zejména pokud jde o finanční informace, zvláštní kategorie údajů podle čl. 8 odst. 1 směrnice 95/46/ES, jakož i lokalizační údaje, internetové soubory protokolů, historie navštívených webových stránek, údaje týkající se elektronické pošty a podrobné údaje o uskutečněných voláních;

b)

pravděpodobné důsledky narušení bezpečnosti osobních údajů pro dotčeného účastníka nebo jednotlivce, zejména tehdy, kdy by porušení mohlo vést ke krádeži nebo zneužití, fyzické újmě, psychickému strádání, ponížení nebo poškození pověsti a

c)

okolnosti narušení bezpečnosti osobních údajů, zejména pokud byly údaje odcizeny nebo pokud je poskytovateli známo, že údaje jsou v držení neoprávněné třetí strany.

a)

byly bezpečně zašifrovány normalizovaným algoritmem, klíč použitý k dešifrování údajů nebyl žádným narušením bezpečnosti ohrožen a byl vytvořen tak, aby nemohl být dostupnými technickými prostředky odhalen nikým, kdo k němu nemá právo přístupu, nebo

b)

byly nahrazeny svou zahašovanou hodnotou vypočítanou pomocí normalizované kryptografické hašovací funkce s klíčem, klíč použitý k hašování údajů nebyl ohrožen žádným narušením bezpečnosti a byl vytvořen tak, aby nemohl být dostupnými technickými prostředky odhalen nikým, kdo k němu nemá právo přístupu.