18.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 299/87

(1)

Dne 26. listopadu 2015 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2016. Priority této roční analýzy potvrdila Evropská rada ve dnech 17.–18. března 2016. Dne 26. listopadu 2015 přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (2) zprávu mechanismu varování, ve které Dánsko není uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(2)

Dne 26. února 2016 byla zveřejněna zpráva o Dánsku pro rok 2016. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Dánsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 14. července 2015 i národních cílů v rámci strategie Evropa 2020.

(3)

Dne 26. dubna 2016 předložilo Dánsko svůj národní program reforem na rok 2016 a svůj konvergenční program z roku 2016. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(4)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (3) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost evropských strukturálních a investičních fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(5)

Na Dánsko se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. Ve svém konvergenčním programu z roku 2016 plánuje vláda zlepšit celkové saldo a v roce 2020 dosáhnout vyrovnaného rozpočtu. Střednědobého rozpočtového cíle – strukturálního schodku ve výši 0,5 % HDP – bude podle projekcí v roce 2016 dosaženo. Poměr veřejného dluhu k HDP by měl podle konvergenčního programu v roce 2020 dosáhnout 35,1 %. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, je realistický. Podle prognózy Komise z jara 2016 Dánsko splní doporučenou fiskální korekci v roce 2016 i 2017. Na základě posouzení konvergenčního programu a s ohledem na prognózu Komise z jara 2016 se Rada domnívá, že Dánsko ustanovení Paktu o stabilitě a růstu dodrží.

(6)

Podmínkou udržitelného růstu v Dánsku je zajištění dostatečné nabídky pracovních sil za situace, kdy obyvatelstvo stárne. Řada zásadních reforem trhu práce přijatých v posledních letech si klade za cíl zejména zvýšení pobídek k práci a zlepšení účinnosti aktivních politik na trhu práce. Zmíněné reformy by mohly Dánsku pomoci splnit jeho cíl pro zaměstnanost v rámci strategie Evropa 2020 a podpořit udržitelnost jeho modelu sociálního systému. Ke splnění národního cíle týkajícího se sociálního začlenění, v rámci kterého má dojít ke snížení počtu osob žijících v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce, má však Dánsko ještě velmi daleko. Vyřešit je nutno otázku začleňování na trhu práce a zlepšení zaměstnatelnosti znevýhodněných skupin. Týká se to především osob z řad přistěhovalců ze zemí mimo EU, včetně osob, která v Dánsku žijí již dlouho dobu, a mladých lidí s nízkým stupněm dosaženého vzdělání. Situaci nově příchozích uprchlíků a přistěhovalců by mohla zlepšit opatření pro pracovní integraci dohodnutá v roce 2016 na jednáních tripartity. Je však zapotřebí přijmout ještě další opatření, aby došlo k efektivnějšímu začlenění i jiných marginalizovaných skupin na trh práce.

(7)

K udržení relativně vysoké úrovně sociálního zabezpečení v Dánsku je zapotřebí rychlejší růst produktivity. V posledních dvaceti letech byl však tento růst velmi pomalý. Jedním z faktorů, které na tom mají podíl, je pokračující nedostatek konkurence v sektoru služeb pro domácí trh, zejména v maloobchodu a stavebnictví. Dánsko proto musí zvýšit úsilí o zlepšení produktivity ve stavebnictví tím, že odstraní překážky, a kde to bude nutné, zajistí přiměřené režimy pro získání oprávnění. Dále je zapotřebí zmírnit omezení týkající se maloobchodních provozoven, což lze provést především v rámci reforem, jež vláda nastínila.

(8)

Celková úroveň investování v Dánsku je od prudkého propadu soukromých investic v době hospodářské krize nízká. Částečně to odráží nízkou úroveň investic do bydlení po té, co praskla bublina na trhu s nemovitostmi, a nevyužitou kapacitu korporátního sektoru. Intenzivnější podpora investic by Dánsku pomohla posílit hospodářský růst a zvýšit produktivitu. Překážky pro investice byly zjištěny v odvětví služeb a výzkumu. V odvětví maloobchodu a stavebnictví existují překážky pro vstup, což negativně ovlivňuje konkurenci a růst produktivity. Mohlo by se vynaložit větší úsilí na podporu transformace výsledků univerzitního výzkumu do podnikových inovací.

(9)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Dánska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Dánsku pro rok 2016. Posoudila také konvergenční program a národní program reforem, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Dánsku adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Dánsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v EU je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni EU. Doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. (1) a (2).

(10)

Na základě tohoto posouzení projednala Rada konvergenční program a její stanovisko (4) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. (1).

1.

Dodržet v roce 2016 střednědobý rozpočtový cíl a dosáhnout roční fiskální korekce ve výši 0,25 % HDP, aby došlo ke splnění střednědobého rozpočtového cíle v roce 2017.

2.

Posílit produktivitu a soukromé investice zvýšením konkurence v sektoru služeb pro domácí trh, zejména usnadněním vstupu na trh v odvětvích maloobchodu a stavebnictví. Podnítit spolupráci podniků a vysokých škol.