(1)

Rozhodnutím 2005/880/ES (2) povolila Komise odchylku požadovanou Nizozemskem podle směrnice 91/676/EHS, za účelem povolení použití statkových hnojiv z pasoucích se hospodářských zvířat až do výše 250 kg dusíku na hektar za rok v zemědělských podnicích s nejméně 70 % podílem travních porostů.

(2)

Rozhodnutím 2010/65/EU (3) Komise rozhodnutí 2005/880/ES změnila a prodloužila dobu platnosti odchylky do 31. prosince 2013.

(3)

Prováděcím rozhodnutím Komise 2014/291/EU (4), jehož platnost vypršela dne 31. prosince 2017, byla Nizozemsku povolena odchylka podle směrnice 91/676/EHS, která umožňuje použití statkových hnojiv z pasoucích se hospodářských zvířat až do výše 230 kg dusíku na hektar za rok v zemědělských podnicích s nejméně 80 % podílem travních porostů na jižních a středních písčitých půdách a sprašových půdách a 250 kg dusíku na hektar za rok v zemědělských podnicích s travními porosty na jiných typech půdy. Odchylka se v roce 2016 týkala 19 564 zemědělských podniků, což odpovídá 47 % celkové čisté zemědělské plochy v Nizozemsku.

(4)

Prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2018/820 (5), jehož použitelnost skončila dne 1. ledna 2020, byla Nizozemsku povolena odchylka podle směrnice 91/676/EHS, která umožňuje použití statkových hnojiv z pasoucích se hospodářských zvířat až do výše 230 kg dusíku na hektar za rok v zemědělských podnicích s nejméně 80 % podílem travních porostů na jižních a středních písčitých půdách a sprašových půdách a 250 kg dusíku na hektar za rok v zemědělských podnicích s travními porosty na jiných typech půdy. Odchylka se v roce 2019 týkala 18 818 zemědělských podniků, což odpovídá 44,7 % celkové čisté zemědělské plochy v Nizozemsku.

(5)

Jak bylo v prováděcím rozhodnutí (EU) 2018/820 uznáno, v posledních letech byly v Nizozemsku při provádění politiky týkající se zpracovávání statkových hnojiv zaznamenány určité problémy vedoucí k situaci, kdy se vyskytly obavy ohledně možného podvodu. Tato situace vyžádala, aby Nizozemsko při provádění politiky týkající se statkových hnojiv zvýšilo své úsilí o předcházení podvodům. Ačkoliv šestý nizozemský akční program již stanoví opatření, která mají posílit kontroly a inspekce za účelem zlepšení celkového souladu s pravidly nizozemské politiky týkající se statkových hnojiv, na podporu účinného provádění a úplného souladu bylo zapotřebí další úsilí. Toto úsilí zahrnovalo vypracování posílené strategie vynucování, a to rovněž s přihlédnutím k ustanovením směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES (6). Strategie byla založena na nezávislém posouzení souladu s pravidly nizozemské politiky týkající se statkových hnojiv a zahrnuje zvláštní opatření, která jsou zaměřena na další posílení inspekcí a kontrol, a jednoznačnou metodiku ke stanovení dostatečně odrazujících postihů a sankcí. Proto bylo opodstatněné omezit platnost prováděcího rozhodnutí (EU) 2018/820, a umožnit tím Nizozemsku plně provádět posílenou strategii vynucování.

(6)

Dopisem ze dne 4. února 2020 předložilo Nizozemsko Komisi podle bodu 2 třetího pododstavce přílohy III směrnice 91/676/EHS žádost o prodloužení doby platnosti odchylky pro období od roku 2020 do roku 2021 („žádost Nizozemska“).

(7)

Nizozemsko uplatňuje v souladu s čl. 3 odst. 5 směrnice 91/676/EHS na celém svém území akční program. Nizozemské právní předpisy, kterými se provádí směrnice 91/676/EHS, zahrnují normy použití dusíku i fosfátu.

(8)

Podle údajů, které Nizozemsko poskytlo, klesl počet skotu v zemi v období od roku 2016 do roku 2019 v porovnání s obdobím 2012–2015 o 0,2 %. V témže období se počet prasat a drůbeže v Nizozemsku zvýšil o 0,6 %, resp. o 3,4 %. Od roku 2006 stanoví nizozemské právní předpisy (7) omezení týkající se počtu prasat a drůbeže. Od ledna 2015 mimoto nizozemské právní předpisy (8) vyžadují zpracování odpovídajícího podílu přebytečných statkových hnojiv pocházejících z odvětví mléka a mléčných výrobků. V Nizozemsku byl pro mléčný skot navíc od 1. ledna 2018 zaveden systém práv na produkci fosfátů (9). Všechna tato opatření mají zabránit znečišťování vodních útvarů.

(9)

Nizozemsko oznámilo, že se v období 2014–2017 v Nizozemsku použilo 417 000 tun dusíku ze statkových hnojiv, což v porovnání s obdobím 2010–2013 znamená růst o 4,04 %. Používání umělých dusíkatých hnojiv se v Nizozemsku v období 2014–2017 v porovnání s obdobím 2010–2013 zvýšilo přibližně o 3,3 %.

(10)

Podle vědeckých poznatků, které nizozemské orgány předložily, podporuje podnebí v Nizozemsku, charakterizované rovnoměrným rozdělením ročních srážek a poměrně malým rozsahem ročních teplot, dlouhé vegetační období travin v délce 250 dnů ročně.

(11)

Informace poskytnuté Nizozemskem v souvislosti s předchozí odchylkou udělenou prováděcím rozhodnutím 2014/291/EU mimoto naznačují, že tato odchylka nevedla ke zhoršení stavu nizozemských vodních útvarů. Například koncentrace dusičnanů ve vodě, která opouští kořenovou zónu, se u sledovaných zemědělských podniků, na něž se vztahuje povolení, od roku 2006 snížila a v letech 2017 a 2018 byla v průměru nižší než 50 mg/l. Předběžné údaje však naznačují nárůst koncentrací dusičnanů v roce 2019 na jižních písčitých a sprašových půdách z důvodu následků sucha v roce 2018.

(12)

Z údajů, které Nizozemsko poskytlo podle článku 10 směrnice 91/676/EHS, vyplývá, že v období 2012–2015 vykazovalo přibližně 88 % monitorovacích stanic podzemních vod v Nizozemsku průměrné koncentrace dusičnanů nižší než 50 mg/l a že 79 % těchto monitorovacích stanic vykazovalo průměrné koncentrace dusičnanů nižší než 25 mg/l. Z údajů rovněž vyplývá, že v období 2012–2015 vykazovalo 99 % monitorovacích stanic povrchových vod v Nizozemsku průměrné koncentrace dusičnanů nižší než 50 mg/l a že 96 % těchto monitorovacích stanic vykazovalo průměrné koncentrace dusičnanů nižší než 25 mg/l. Údaje vykazují ve srovnání s předchozím obdobím 2008–2011 stabilní nebo klesající tendenci koncentrace dusičnanů v podzemních a v povrchových vodách. Ve vykazovaném období 2012–2015 však byla u 60 % sladkých vod zjištěna eutrofizace, u 13 % možná eutrofizace a u 27 % nebyla eutrofizace zjištěna.

(13)

Po posouzení žádosti Nizozemska a s ohledem na šestý nizozemský akční program a zkušenosti získané v souvislosti s odchylkou udělenou v prováděcím rozhodnutí 2014/291/EU se Komise domnívá, že množství statkových hnojiv z pasoucích se hospodářských zvířat navrhované Nizozemskem, které odpovídá 230 kg dusíku na hektar za rok v zemědělských podnicích s nejméně 80 % podílem travních porostů na jižních a středních písčitých půdách a sprašových půdách a 250 kg dusíku na hektar za rok v zemědělských podnicích s nejméně 80 % podílem travních porostů na jiných typech půdy, neohrozí dosažení cílů uvedených ve směrnici 91/676/EHS, splní-li Nizozemsko určité přísné podmínky, a je odůvodněno objektivními kritérii.

(14)

Nizozemsko by mělo zajistit, aby se tlak vyvíjený na vodní útvary v důsledku rostoucích počtů hospodářských zvířat a související produkce statkových hnojiv nezvyšoval. Za tímto účelem by mělo Nizozemsko zajistit, aby z hlediska množství dusíku a fosforu nepřesáhla celková produkce statkových hnojiv úroveň z roku 2002. Nové právní předpisy provádějící šestý nizozemský akční program by proto měly stanovit závazný strop pro produkci statkových hnojiv, který nelze překročit a který je v případě potřeby možné uplatnit vůči jednotlivým zemědělcům.

(15)

Povolení pro jednotlivé zemědělce podléhají určitým podmínkám, které mají zajistit hnojení na úrovni zemědělského podniku odpovídající nárokům plodin a zmírnění a zamezení úniku dusíku a fosforu do vody. Tyto podmínky by proto měly zahrnovat požadavky týkající se vypracování plánů hnojení pro jednotlivé zemědělské podniky, vedení záznamů o postupech hnojení v podobě evidence hnojení, provádění periodických analýz půdy, pokryvu zelení po kukuřici v zimě, dodržování zvláštních ustanovení týkajících se zaorání trávy, zákazu používat statková hnojiva před zaoráním trávy a úpravy hnojení s ohledem na přínos luštěnin a zákaz vpravování fosfátu z umělých hnojiv do půdy.

(16)

Ve zprávě o dopadu směrnice 91/676/EHS na plynné emise dusíku (10) se konstatuje, že v některých regionech s vysokou hustotou hospodářských zvířat může výjimka vést k vyšším plynným emisím. Možný důsledek výjimky na emise amoniaku byl potvrzen ve zprávě z 12. února 2020, kterou vypracovala nizozemská „Commissie Deskundigen Meststoffenwet“ a která byla poskytnuta Komisi. Tyto emise způsobují další ukládání dusíku, což má negativní vliv na lokality Natura 2000, ovlivňuje kvalitu vod a vede k jejich eutrofizaci. Proto by měla být přijata vhodná opatření ke snížení emisí amoniaku včetně nízkoemisních technik rozmetávání hnojiv, podle potřeby v kombinaci s maximální teplotou, při které se mohou statková hnojiva aplikovat.

(17)

V souladu s požadavky prováděcího rozhodnutí (EU) 2018/820 oznámilo Nizozemsko dne 28. září 2018 svou posílenou strategii vynucování. První zpráva o pokroku v provádění této strategie byla předložena dne 28. června 2019. Další aktualizace této zprávy o pokroku byla předložena dne 18. listopadu 2019. Ze zprávy o pokroku vyplynulo, že i přes určité úsilí došlo k prodlevám v provádění strategie a Nizozemsko nebylo schopno prokázat snížení případů nedodržování předpisů nebo nesrovnalostí.

(18)

Proto jsou nutné dodatečné záruky a ujištění, že daná strategie skutečně povede k minimalizaci podvodů. Ty by měly zahrnovat stanovení lhůt pro úplné provádění strategie a cílů, které umožní posoudit její účinnost. Je rovněž nezbytné zajistit do konce roku 2021 přezkum strategie, která by měla případně zahrnout další posílení kontrol s ohledem na zkušenosti získané při jejím provádění.

(19)

Každoročně by měla být předložena aktualizovaná zpráva o dalším provádění posílené strategie vynucování, včetně možného dopadu opatření, která mají zabránit riziku šíření viru COVID-19 při provádění strategie.

(20)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (11) stanoví ucelený přeshraniční přístup k ochraně vod založený na oblastech povodí s cílem dosáhnout na evropské úrovni dobrého stavu vodních útvarů. Nedílnou součástí tohoto cíle je snížení živin. Povolením odchylky podle tohoto rozhodnutí nejsou dotčena ustanovení směrnice 2000/60/ES, ani není vyloučeno, že k plnění povinností vyplývajících z uvedené směrnice může být zapotřebí přijetí dalších opatření.

(21)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (12) stanoví obecná pravidla zřizování infrastruktury pro prostorové informace v Unii pro účely environmentálních politik Unie a politik nebo činností Unie, které mohou mít vliv na životní prostředí. Prostorové informace shromážděné v souvislosti s tímto rozhodnutím by měly v příslušných případech být v souladu s ustanoveními zmíněné směrnice. K snížení administrativní zátěže a zlepšení soudržnosti údajů by Nizozemsko při sběru potřebných údajů podle tohoto rozhodnutí mělo případně využít informace získané v rámci integrovaného administrativního a kontrolního systému zřízeného podle kapitoly II hlavy V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (13).

(22)

Vzhledem k tomu, že se nizozemská žádost týká obnovení odchylky udělené prováděcím rozhodnutím (EU) 2018/820 na období 2020–2021, mělo by se toto rozhodnutí použít po dobu dvou let od 1. ledna 2020.

(23)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro dusičnany zřízeného podle článku 9 směrnice 91/676/EHS,

1)

„zemědělským podnikem s travními porosty“ se rozumí podnik, v němž tvoří tráva nejméně 80 % plošné výměry vhodné pro použití statkových hnojiv;

2)

„pasoucími se hospodářskými zvířaty“ se rozumí skot (s výjimkou jatečných telat), ovce, kozy, koně, osli, jelenovití a vodní buvoli;

3)

„zemědělskou půdou“ se rozumí plošná výměra, kterou zemědělec vlastní, má v nájmu nebo ve správě na základě jednotlivé písemné smlouvy a za jejíž správu nese přímou odpovědnost;

4)

„trávou“ se rozumí trvalé travní porosty nebo dočasné travní porosty o stáří kratším než pět let;

5)

„plánem hnojení“ se rozumí výpočet ohledně plánovaného využití a dostupnosti živin;

6)

„evidencí hnojení“ se rozumí bilance živin na základě skutečného využití a příjmu živin;

7)

„jižními a středními písčitými půdami“ se rozumějí půdy uvedené jako jižní a střední písčité půdy v nizozemských právních předpisech provádějících směrnici 91/676/EHS;

8)

„sprašovými půdami“ se rozumějí půdy uvedené jako sprašové půdy v nizozemských právních předpisech provádějících směrnici 91/676/EHS.

1)

Nizozemsko bude sledovat množství vyprodukovaných statkových hnojiv a zajistí, aby z hlediska množství dusíku a fosforu nepřesáhla produkce statkových hnojiv na vnitrostátní úrovni úroveň z roku 2002 odpovídající 504,4 milionu kg dusíku a 172,9 milionu kg fosfátu.

2)

Nizozemsko v plné míře zavede posílenou strategii vynucování, která posílí soulad s pravidly nizozemské politiky týkající se statkových hnojiv a zajistí, aby byla v návaznosti na informace poukazující na případy nesouladu přijata účinná opatření.

Posílená strategie vynucování zahrne minimálně tyto prvky:

3)

Posílená strategie vynucování se přezkoumá s ohledem na zkušenosti získané při jejím provádění, zejména v případě, že se do prosince 2021 počet nesrovnalostí nebo zjištěných případů porušení nesníží, přičemž zahrne posílené kontroly a opatření. Revidovaná strategie se oznámí Komisi.