8.9.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 221/17

1.1

Všeobecně prospěšné služby (VPS) představují v současné době společenské téma, které úzce souvisí s budováním Evropy.

1.2

Současné smlouvy uznávají všeobecně prospěšné ekonomické služby (VPES) za součást společných hodnot Unie a za přínos pro její sociální a územní soudržnost (článek 16). Charta základních práv (hlava IV články II-34 až II-36) uznává přístup k VPES i práva týkající se specifických složek všeobecně prospěšných služeb (sociální zabezpečení a sociální pomoc, ochrana zdraví, ochrana životního prostředí atd.)

1.3

VPS jsou nejen jádrem konkurenceschopnosti a důležitým prvkem přispívajícím k cílům Lisabonské strategie, ale tvoří rovněž kostru evropského sociálního modelu. Jsou součástí záruky základních lidských práv, faktorem ekonomiky vědomostí a sociální, ekonomické a územní soudržnosti a zároveň představují prvky udržitelného rozvoje.

1.4

Ačkoliv žádost EHSV, uvést podporu všeobecně prospěšných služeb jako cíl v článku 3 ústavní smlouvy, vyslyšena nebyla, zmíněná Smlouva představuje pro všeobecně prospěšné služby jistý pokrok: článek III-122 umožňuje EU vydávat zákonné akty ve věci všeobecně prospěšných ekonomických služeb průřezovým způsobem podle zásad a podmínek plnění všeobecně prospěšných ekonomických služeb. Uznává zásadu svobodného řízení místních samospráv a ustavuje možnost, aby ony samy poskytovaly všeobecně prospěšné ekonomické služby. Tímto konkrétním ústavním principem zdůrazňuje zásadu subsidiarity v oblasti příslušných kompetencí Unie a členských států pro všeobecně prospěšné služby.

1.5

Nicméně, většina odvozeného práva je i nadále poznamenána všeobecnou nerovnováhou, kde na jedné straně je konkurenční právo, podrobná sbírka Společenství s přímým účinkem, a na druhé straně všeobecně prospěšné cíle, které činí výjimku z tohoto práva.

1.6

Evropská unie i nadále pociťuje potíže při překonávání protikladů mezi budováním trhu, kde jediným nástrojem je konkurence, a nezbytností zabezpečit proces veřejné správy, což nelze uskutečnit pouze ekonomickými mechanismy. Všeobecně prospěšné služby nejsou techniky ani nástroje, jsou to nositelé práv člověka, sociálních vazeb, zapojení, integrace.

1.7

Nelze ostatně ignorovat, že jsme svědky rozvíjejícího se nepochopení, kritik, odmítnutí ze strany evropských občanů vůči politikám, které se zjevně vydaly směrem k takové evropské integraci, jež se jeví čím dál tím víc vzdálená jejich starostem, která zdůrazňuje sociální zlom, ohrožuje sociální soudržnost a oslabuje sociální model.

1.8

Evropský model bude muset nalézt harmonický způsob sladění tržních mechanizmů a všeobecně prospěšných služeb v oblastech, kde je takováto komplementarita slučitelná s cíli všeobecně prospěšných služeb a kde uživateli nebo spotřebiteli může přinést jistou nadhodnotu. S výhradou podmínek stanovených v článku 86 odstavci 2 Smlouvy ES to znamená, že vznikne-li napětí, splnění všeobecně prospěšného úkolu bude upřednostněno před uplatněním pravidel konkurence a to v souladu s evropskou judikaturou.

1.9

Všeobecně prospěšné služby nechávají na politické vůli řízení všeobecně prospěšných služeb a uspokojování potřeb a základních práv v rámci modelu evropské společnosti. Ten spočívá v tom, že pro každého bez rozdílu věku, společenského postavení, či regionu, kde bydlí, bude zajištěna vhodná sociální ochrana, ale rovněž snadný, kvalitní a cenově dostupné nejdůležitější statky, jako jsou potraviny, bydlení, voda, cestování, komunikace, atd. Všeobecně prospěšné služby se tedy nacházejí zřetelně v oblasti sociálně tržní ekonomiky, kterou nelze zajistit pouhým fungováním konkurence. Bez adekvátního veřejného zásahu se bude Unie rozvíjet dvěma rychlostmi a rozvojové rozdíly, nerovnosti a společenské vyloučení se budou dále zdůrazňovat.

1.10

V blízké budoucnosti bude velký počet evropských občanů vyzván, aby se vyjádřil v rámci referenda k ratifikaci ústavní smlouvy. Politická Evropa nebude existovat bez podpory veřejného mínění. Podpora veřejného mínění nebude, jestliže Unie nebude moci poskytnout záruky zachování a rozvíjení evropského modelu společnosti a evropského sociálního modelu.

1.11

Bílá kniha o všeobecně prospěšných službách, která stanovuje základy pro záruku kvalitních, přístupných a dostupných všeobecně prospěšných služeb, představuje v tomto rámci důležitou etapu (kromě jiných) pro podporu Evropy u Evropanů a pro to, aby „NE“ nenarušilo dynamiku budování Evropy.

1.12

Úvaha, kterou Bílá kniha zahájila a pokračování, jež se předpokládá, nelze oddělovat od úvah o partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem, o trhu služeb, zejména služeb sociálních, o státních podporách, o připravované zprávě o vodě, o přehodnocení Lisabonské strategie a o hodnotících zprávách.

2.1

Bílá kniha, schválená Evropskou komisí dne 12. května 2004, vypracovala bilanci významné evropské diskuse, která se rozvinula po uvedení Zelené knihy v roce 2003, a mnoha příspěvků, jež vznikly především v evropských institucích a v občanské společnosti. Na příští léta navrhuje strategické směry.

2.2

Diskuse o Zelené knize poukázala na rozdílnost pohledů a perspektiv. Nicméně bylo dosaženo konsensu v otázce nutnosti zajistit harmonické spojení tržních mechanismů a veřejné služby.

2.3

Jestliže poskytování všeobecně prospěšných služeb může být organizováno ve spolupráci se soukromým sektorem nebo svěřeno soukromým podnikům nebo veřejným obchodním nebo neobchodním podnikům, pak naproti tomu definování povinností a úkolů veřejné služby zůstává v kompetenci státní správy příslušného stupně. Příslušná státní správa je rovněž pověřena tím, aby regulovala zakázky a dohlížela na to, aby veřejné i soukromé subjekty vykonávaly úkoly veřejné služby, které jim byly svěřeny.

2.4.1

Umožnit státní správě být občanům nablízku: všeobecně prospěšné služby by měly být organizovány a regulovány co nejblíže občanům, přitom musí být přísně respektována zásada subsidiarity.

2.4.2

Dosáhnout cílů veřejné služby v rámci otevřených a konkurujících si trhů: Komise nadále zastává názor, že otevřený a konkurenční vnitřní trh na jedné straně a rozvíjení kvalitních, přístupných a dostupných všeobecně prospěšných služeb na druhé straně jsou slučitelné cíle: na základě Smlouvy ES a s výhradou podmínek stanovených v článku 86-2, převažuje efektivní plnění úkolu všeobecného zájmu nad uplatněním pravidel Smlouvy.

2.4.3

Zajistit soudržnost a universální přístup: základem k zajištění sociální a územní soudržnosti Evropské unie je umožnění přístupu všech občanů a podniků ke kvalitním a dostupným všeobecně prospěšným službám na celém území členských států. V tomto kontextu je univerzální služba klíčový pojem, který Společenství rozvíjelo, aby zabezpečilo skutečnou dostupnost nejdůležitějších služeb.

2.4.4

Udržet vysokou úroveň kvality a bezpečnosti: kromě jiného bezpečnost poskytování služeb, zejména bezpečnost zásobování, představuje podstatný požadavek, který bude nutno vzít v úvahu při definování úkolů veřejné služby. Rovněž je zapotřebí, aby podmínky poskytování služeb nabízely provozovatelům dostatečné podněty pro udržení adekvátní úrovně dlouhodobého investování.

2.4.5

Zaručit práva spotřebitelů a uživatelů: tyto zásady se týkají přístupu ke službám, zejména přeshraničním, na celém území Unie a pro všechny skupiny obyvatelstva, finanční dostupnosti služeb, včetně speciálních režimů pro osoby s nízkými příjmy, fyzické bezpečnosti, bezpečí a spolehlivosti, kontinuity, vysoké kvality, výběru, transparentnosti a přístupu k informacím poskytovatelů a regulačních činitelů. Uskutečnění těchto zásad vyžaduje obecně existenci nezávislých regulačních činitelů vybavených zřetelně definovanými pravomocemi a úkoly. Ty zahrnují sankční pravomoci (prostředky pro kontrolu transpozice a uplatňování pravidel v oblasti univerzálních služeb) a měly by rovněž obsahovat ustanovení o zastoupení a aktivní účasti spotřebitelů a uživatelů při definování a hodnocení služeb, postihů a vhodných kompenzačních mechanismů a rovněž doložku o možných změnách, která by umožňovala přizpůsobit se požadavkům podle vývoje potřeb a hlavních zájmů uživatelů a spotřebitelů a změn ekonomického a technologického prostředí.

2.4.6

Monitorovat a hodnotit fungování služeb: Komise sdílí názor, který byl nejčastěji vyjádřen při veřejném připomínkování a domnívá se, že případné hodnocení by mělo být více rozměrové a mělo by se dotýkat všech relevantních právních, ekonomických, sociálních a environmentálních aspektů.

2.4.7

Respektovat rozmanitost služeb a situací: každá unijní politika týkající se všeobecně prospěšných služeb musí náležitě zohledňovat rozmanitost, která charakterizuje různé služby tohoto druhu, a podmínky, za nichž jsou poskytovány. To ovšem neznamená, že by nebylo zapotřebí zabezpečit ucelenost přístupů Společenství mezi jednotlivými sektory nebo že by vypracování společných koncepcí platných pro několik sektorů bylo zbytečné.

2.4.8

Zvýšit transparentnost: tato zásada by se měla aplikovat na všechny aspekty realizačního procesu a měla by obsahovat definici úkolů veřejné služby, organizaci, financování a regulaci služeb a rovněž jejich produkci a hodnocení, včetně postupů pro řešení stížností.

2.4.9

Zabezpečit právní jistotu: Komise dobře ví, že uplatňování unijního práva na všeobecně prospěšné služby by mohlo vyvolat složité otázky. Proto bude neustále vyvíjet činnost, aby se zlepšila právní jistota v souvislosti s uplatňováním unijního práva na poskytování všeobecně prospěšných služeb, aniž by poškodila judikaturu Evropského soudního dvora či Soudu první instance.

2.5.1

Respektovat rozmanitost v uceleném rámci: Komise znovu posoudí uskutečnitelnost a potřebnost rámcového zákona o všeobecně prospěšných službách při vstupu v platnost ústavní smlouvy; přistoupí k posouzení situace ve všeobecně prospěšných službách a předloží zprávu do konce roku 2005.

2.5.2

Vyjasnit a zjednodušit právní rámec týkající se kompenzace povinností veřejné služby: do července 2005 Komise schválí rozhodnutí týkající se použití článku 86 Smlouvy na státní podpory udělované v podobě kompenzace za veřejnou službu některým podnikům, které byly pověřeny řízením všeobecně prospěšných ekonomických služeb; do července 2005 schválí unijní rámec pro státní podpory v podobě kompenzace za veřejnou službu; do července 2005 schválí změnu směrnice 80/723/EHS o průhlednosti finančních vztahů mezi členskými státy a státními podniky; nakonec do července 2005 upřesní podmínky, za nichž mohou kompenzace za veřejnou službu být hrazeny ze státní podpory v souladu se článkem 87-1.

2.5.3

Poskytnout jasný a průhledný rámec pro výběr podniků, kterým bude svěřena všeobecně prospěšná služba: Komise přistoupí k veřejné konzultaci o Zelené knize v otázkách partnerství soukromého a veřejného sektoru v oblasti veřejných zakázek; předloží případné návrhy založené na veřejné konzultaci.

2.5.4

Plně uznat všeobecný prospěch v oblasti sociálních a zdravotních služeb: Komise v průběhu roku 2005 předloží sdělení o všeobecně prospěšných sociálních a zdravotních službách; bude podporovat spolupráci mezi členskými státy v oblasti zdravotních služeb a lékařské péče s cílem přispět k zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví v celé Unii.

2.5.5

Analyzovat výsledky a vyhodnocovat fungování služeb: v roce 2004 Komise předložila první plošné hodnocení všeobecně prospěšných služeb založené na vlastní metodice hodnocení; v roce 2006 tyto mechanismy hodnocení znovu přezkoumá.

2.5.6

Přezkoumat odvětvové politiky: Komise bude povzbuzovat spolupráci národních regulačních orgánů s pomocí sítě regulačních center; vezme v úvahu výsledky veřejného připomínkování Zelené knihy při plánovaném posouzení jednotlivých odvětví: posouzení pole aplikace univerzální služby v elektronických komunikacích do července 2005; posouzení balíčku týkajícího se elektronických komunikací do července 2006; posouzení směrnice o poštovních službách do konce roku 2006; posouzení vnitrostátních trhů s elektřinou a plynem do 1. ledna 2006; posouzení směrnice „Televize bez hranic“ počátkem roku 2005, probíhající hodnocení vodohospodářského odvětví.

2.5.7

Promítnout naše vnitřní politiky do naší mezinárodní obchodní politiky: Komise bude i nadále dbát o to, aby postoje schvalované Společenstvím na mezinárodních obchodních jednáních byly v naprostém souladu s vnitřním právním rámcem Unie v oblasti všeobecně prospěšných služeb.

2.5.8

Prosazovat všeobecně prospěšné služby při rozvojové spolupráci: Komise bude pomáhat rozvojovým zemím při vytváření řádného právního a institucionálního rámce, který je podstatným předpokladem pro podporu investic do základních všeobecně prospěšných služeb a pro přístup k financování těchto služeb.

3.1

EHSV je potěšen, že byla vydána Bílá kniha. Bere na vědomí devět zásad a osm nových směrů, které navrhuje pro upevnění existence všeobecně prospěšných služeb. Lituje ovšem, že jeho opakované žádosti z posledních let (1) o rámcovou směrnici nebo rámcový zákon, který by umožnil zaručit existenci VPS, svobodu definice a organizace členských států, svobodný výběr podmínek řízení, jejich dlouhodobé financování, hodnocení jejich výkonnosti, práva spotřebitelů atd., nebyly zatím vyslyšeny, i když se Komise zavázala ke zprávě o této otázce do konce roku 2005.

3.2

EHSV zvláště oceňuje skutečnost, že Bílá kniha obsahuje přesný harmonogram návrhů a opatření, jež se Komise zavazuje přijmout pro uplatnění těchto zásad a směrů v průběhu příštích let.

3.3

EHSV bude pozorně sledovat uskutečňování těchto závazků. Je ochoten přispět svým dílem k jejich plnění.

4.1

První zásada „umožnit státní správě být nablízku občanům“ předpokládá, že všeobecně prospěšné služby budou organizovány a regulovány co nejblíže občanům a že „zásada subsidiarity bude přísně dodržována“. Ovšem poznámka 30 pod čarou odkazuje na návrh nařízení o místní pozemní dopravě, který by „vyžadoval, aby členské státy používaly koncesní smlouvy o veřejných službách“ a tedy systematická nabídková řízení. Princip subsidiarity není dodržován, pokud chybí obci svobodná možnost volby podmínek řízení všeobecně prospěšných služeb spadajících do její kompetence.

4.2

Třetí zásada „zajistit soudržnost a univerzální přístup“ vede Komisi ke zdůraznění toho, že „univerzální služba je klíčový pojem, který Společenství rozvíjelo pro zabezpečení skutečné dostupnosti nejdůležitějších služeb“. Toto umožňuje „přizpůsobení požadavků podle vývoje potřeb a hlavních zájmů uživatelů a spotřebitelů a změn ekonomického a technologického prostředí.“ V této souvislosti a v rámci plánu e-Evropa, který prosazuje všeobecné rozšíření širokého pásma pro elektronické komunikace, EHSV připomíná, že v rámci evropské Patnáctky je v současné době vyloučeno z přístupu k těmto službám 20 % evropského obyvatelstva. Široké pásmo je ovšem všeobecně prospěšná služba, která zlepšuje životní podmínky tím, že zkracuje vzdálenosti a usnadňuje přístup ke zdravotní péči, vzdělávání a k veřejným službám i pro občany žijící v odlehlejších oblastech a pro občany nejméně majetné. Z toho vyplývá, že bez rozšíření univerzální služby telekomunikací za dostupnou cenu s vysokorychlostním a mobilním přenosem, se zpoždění, které Evropská unie nabrala v zavádění a používání nových informačních a komunikačních technologií a v budování společnosti založené na vědomostech, bude dále zvětšovat a propast v oblasti digitálních technologií se bude prohlubovat zejména v nových členských státech.

4.3

Šestá zásada, „monitorovat a hodnotit fungování služeb“, rovněž odpovídá naléhání EHSV, stejně jako mnoha dalších subjektů, na rozvoj progresivní dynamiky vyhodnocování výkonnosti všeobecně prospěšných služeb s cílem přispět k jejich účinnosti, rovnosti přístupu a přizpůsobování změnám potřeb spotřebitelů, občanů a společnosti, a rovněž k přehodnocení pravidel. Bílá kniha právem zdůrazňuje, že hodnocení musí být „více rozměrové a týkat se všech relevantních právních, ekonomických, sociálních a environmentálních aspektů“: v tomto rámci si EHSV přeje, aby hodnocení posoudilo konkrétně otázky zaměstnanosti. EHSV trvá na skutečnosti, že úlohou Evropské unie je definovat společnou metodiku, společná kritéria, zejména kvalitativní, a podněcovat dynamiku objektivního a nezávislého hodnocení, které se musí provádět v souladu s principem subsidiarity. Pro EHSV musí být návrhy Bílé knihy na přezkoumání odvětvových politik (viz bod 2.5.6) doprovázeny zprávami s hodnocením účinku předchozích opatření. EHSV připomíná svůj návrh, že přispěje k procesu hodnocení, jelikož sdružuje členy všech zainteresovaných stran. EHSV provede analýzu možnosti vytvořit v této perspektivě stálou studijní skupinu pro VPS.

4.4

Sedmá zásada, „respektovat rozmanitost služeb a situací“, „nicméně neznamená, že by nebylo zapotřebí zajistit jednotný přístupu Společenství k jednotlivým odvětvím nebo že by vypracování společných koncepcí platných pro několik odvětví bylo zbytečné“. Navrhovaný směr spočívá v tom, aby Komise přezkoumala proveditelnost a potřebnost rámcového zákona o všeobecně prospěšných službách při vstupu ústavní smlouvy v platnost a do konce roku 2005 předložila zprávu. Bílá kniha tedy nevyslyšela požadavek EHSV a mnoha evropských subjektů o vypracování rámcové směrnice (viz Stanovisko EHSV k „Zelené knize o všeobecně prospěšných službách“ – Úř. věst. C 80 z 30.3.2004). Přesto se zdá, že je naléhavé konsolidovat VPS jako celek, včetně specifických všeobecně prospěšných sociálních a zdravotních služeb, a to ve vztahu k i právu, v oblasti financování, prosazování zásady subsidiarity nebo místa v evropské integraci.

4.5

Devátá zásada, „zabezpečit právní jistotu“, vede Komisi k tomu, že bude „neustále vyvíjet činnost“, bez újmy na judikatuře Evropského soudního dvora a Soudu první instance. Z této zásady vyplývají dva navrhované směry:

4.5.1

„do července 2005 vyjasnit a zjednodušit právní rámec kompenzace povinností veřejné služby“, což by mělo při respektování zásad průhlednosti, nediskriminace a proporcionality vést k záruce bezpečného dlouhodobého financování jak investic nezbytných pro kontinuitu a trvalost služeb tak kompenzace povinností veřejné nebo univerzální služby; uznat, že formy těchto kompenzací jsou velmi různorodé a musí se umět přizpůsobit definovaným cílům: veřejné dotace, vnitřní vyrovnávání umožňující financovat vzniklé náklady ze zisků z rentabilních činností doprovázených či nedoprovázených právem výlučnosti, kompenzační fondy mezi operátory, osvobození od daní nebo jiných plateb, partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, podpory pro poskytování služeb uživatelům, atd.

4.5.2

„poskytnout jasný a průhledný rámec pro výběr podniků, jež budou pověřeny zajištěním některé všeobecně prospěšné služby“, na základě veřejného připomínkování Zelené knihy o partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Pro EHSV to znamená uznání nezbytné rozmanitosti možných podmínek řízení všeobecně prospěšných služeb a svobody volby pro každou příslušnou obec: buď přímé řízení samotným správním orgánem (služba nebo správa), nebo řízení svěřené státnímu nebo smíšenému podniku, nad nímž má veřejnoprávní orgán stejnou kontrolu jako nad svými vlastními službami, nebo neziskovému sociálně či kooperativně hospodařícímu podniku či sdružení, nebo delegování pravomocí řízení některému podniku na dobu určitou (udělení zakázky na základě předběžného výběrového řízení), aniž by byla opomenuta možnost přeměny způsobu řízení.

5.1

Bílá kniha o všeobecně prospěšných službách zaznamenala v rámci Unie pokrok v zohlednění těchto služeb. Představuje dobrý základ pro rozvíjení koncepčních základů pro evropskou politiku v oblasti všeobecně prospěšných služeb, která bude schopná zajistit evropským podnikům a každému občanovi přístupné, dostupné, výkonné a technologicky špičkové veřejné služby.

5.2

Všeobecně prospěšné služby jsou nejen jádrem ekonomické konkurenceschopnosti, ale představují rovněž klíčový prvek v sociální a environmentální oblasti. Doplňují triptych Lisabonské strategie (ekonomika, sociální oblast, oblast životního prostředí), pro a jsou zásadním klíčem k tomu, aby se Evropská unie stala společností založenou na nejkonkurenceschopnějších a nejdynamičtějších vědomostech, na základě udržitelného ekonomického růstu, kvantitativního a kvalitativního zlepšování zaměstnanosti a posílené sociální soudržnosti. Všeobecně prospěšné služby svou specifičností přesahují jednotný trh a tvoří předpoklad pro to, aby občané i podniky byli s hospodářskou i sociální situací spokojeni.

5.3

Půjde tedy o dosažení harmonické kombinace tržních mechanismů a úkolů veřejných služeb v oblastech, kde je taková komplementarita slučitelná s cíli všeobecně prospěšných služeb a může přinést nadhodnotu ve prospěch zlepšení kvality života evropských občanů cestou hospodářského růstu, vytváření pracovních míst a zajišťování trvalého blahobytu.

5.4

„Práva občanů užívat přístupné, dostupné a výkonné všeobecně prospěšné služby musí být zachována a posílena ve jménu solidarity a ekonomické a sociální soudržnosti, jež jsou uznány v základních právech Smlouvy. Proces liberalizace všeobecně prospěšných služeb, o němž rozhodne některý členský stát, musí probíhat v souladu se zmíněnými kritérii. To je důvod, proč je potřebné vypracovat soubor všeobecně platných zásad pro různorodé služby, jejichž podmínky poskytování se v jednotlivých státech liší, a přitom plně respektovat zásadu subsidiarity“.