52005DC0473

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 6.10.2005

KOM(2005)473 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

sdělení o účelnosti stanovení pravidelvytváření podrobnějších úrovní klasifikace NUTS na evropské úrovni

SOUVISLOSTI

Na začátku sedmdesátých let zavedla Komise klasifikaci územních statistických jednotek (NUTS) jako jediný soudržný systém na rozdělení území Evropské unie s cílem vytvářet regionální statistiky pro Společenství. Přibližně třicet let bylo provádění a aktualizace klasifikace NUTS řízeno celou řadou tzv. džentlmenských dohod mezi členskými státy a Komisí, kterým někdy předcházela dlouhá a složitá jednání. Na jaře 2000 se začalo pracovat na nařízení, na základě kterého měla NUTS obdržet právní status. Toto nařízení o NUTS bylo následně přijato v květnu 2003 a vstoupilo v platnost v červenci 2003[1].

Současné rozdělení NUTS rozděluje jednotlivé členské státy na celou řadu regionů úrovně NUTS 1. Každý z nich se dále dělí na regiony úrovně NUTS 2 a tyto pak dále na regiony úrovně NUTS 3.

Do začátku devadesátých let se klasifikace NUTS skládala pouze z těchto tří regionálních úrovní. S cílem uspokojit rostoucí všeobecnou potřebu informací na místní úrovni zavedla Komise infraregionální informační systém, přičemž prvním krokem bylo vytvořit klasifikaci místních administrativních jednotek („LAU“) slučitelnou s klasifikací NUTS. Další dvě úrovně (pojmenované LAU) byly určeny v souladu se zásadami NUTS, ale pouze poslední a nejmenší (úroveň LAU 2) byla stanovena pro všechny členské státy. Tato úroveň odpovídá zpravidla pojmu „obec“.

Během jednání v Radě o nařízení o NUTS se objevily různé názory na to, na kolik úrovní NUTS by se mělo vztahovat právní nařízení. Mnohé země chtěly zůstat při současných třech úrovních NUTS, zatímco další (podporované Evropským parlamentem v jejich názoru) chtěly přidat úrovně 4 a 5, tj. současné úrovně LAU 1 a LAU 2. S cílem nalézt kompromis k těmto názorům přijala Komise návrh, podle kterého bude mít dva roky na to, aby prostudovala účelnost zahrnutí dalších úrovní NUTS do uvedeného nařízení. Nařízení o NUTS proto obsahuje v čl. 2 odst. 5 toto ustanovení:

- „Každý členský stát může rozhodnout o dalších hierarchických úrovních dělení svého území, jimiž by se dále členila úroveň NUTS 3. Do dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost předá Komise po konzultaci s členskými státy Evropskému parlamentu a Radě sdělení o účelnosti stanovení pravidel vytváření podrobnějších úrovní klasifikace NUTS na evropské úrovni.“

Co by znamenala další úroveň NUTS v nařízení s ohledem na různé principy uvedeného nařízení?

- Úroveň NUTS 4 by dále dělila regiony úrovně NUTS 3,

- Regiony úrovně NUTS 4 by musely plně pokrývat území jednotlivých zemí,

- Regionální rozdělení by zůstalo neměnné alespoň po dobu tří let před následující možnou změnou,

- Používaly by se na ně minimální a maximální hranice počtu obyvatel,

- Musely by být dodány ucelené seznamy názvů pro regiony úrovně 4,

- Musela by být stanovena přesná pravidla, která by se týkala změn úrovně NUTS 4 v článku 5.

Jinými slovy by zavedení dodatečné regionální úrovně v nařízení o NUTS znamenalo značnou dodatečnou pracovní zátěž pro členské státy a pro Komisi. Komise v uplynulých měsících prošetřila, zda by výhody z dodatečné regionální úrovně v NUTS vyvážily dodatečnou pracovní zátěž.

Toto sdělení obsahuje výsledky šetření Komise.

konzultace s členskými státy

Komise v první řadě oslovila statistické úřady členských států. Dne 15. června 2004 zaslala dotazník všem národním statistickým úřadům. Všech 25 členských států odpovědělo v rámci tohoto konzultačního procesu[2]. Odpovědi se značně liší jak v délce, tak i v obsahu. Lze z nich vyvodit tyto závěry:

- Valná většina zemí má regionální rozdělení mezi úrovní NUTS 3 a úrovní LAU 2, tj. na úrovni LAU 1.

- Tato úroveň LAU 1 se zároveň používá ke shromažďování a šíření regionálních statistik v rámci země.

- Jen malá část zemí má více než jedno regionální rozdělení mezi úrovní NUTS 3 a LAU 2. Návrh Komise tedy lze soustředit na úroveň LAU 1.

- Ve většině zemí se hranice úrovně LAU 1 nemění vůbec nebo jen zřídka. Proto je stabilita prakticky zajištěná.

- Velmi málo odpovědí uvádí hranice počtu obyvatel pro regiony úrovně NUTS 4. Tento dotaz je považován za těžký.

- Zdá se, že existují různé názory na to, zda má být úroveň NUTS 4 na evropské úrovni zařazena do uvedeného nařízení. Započítáme-li Francii a Finsko (které se přiklánějí k funkčním regionům, které nejsou rozděleními regionů úrovně NUTS 3) mezi jeho odpůrce, vyslovilo se 14 států z 25 proti zařazení dalších úrovní NUTS do uvedeného nařízení.

Při zasedání pracovní skupiny s členskými státy v Lucemburku ve dnech 3. až 5. listopadu 2004 se o této otázce podrobně diskutovalo. Kromě velmi málo výjimek převládala shoda, že úroveň LAU 1 by měla být po celé Evropě sladěna, přičemž Komise by měla zprostředkovávat komunikaci a zajišťovat koordinaci, ale neměla by být zahrnuta jako úroveň NUTS 4 do nařízení o klasifikaci NUTS. Komise dospěla k závěru, že by statistiky na úrovni LAU 1 byly velmi vítány (na dobrovolném základě) a že by byly vloženy do příslušné databáze.

POSOUZENÍ

V návaznosti na konzultace o proveditelnosti z pohledu členských států finalizovala Komise své hodnocení podle tohoto analytického rámce:

1. JAKÉ POžADAVKY POLITIK EU ODůVODňUJÍ VYTVOřENÍ DODATEčNÉ ÚROVNě NUTS?

Statistiky na regionální úrovni jsou především využívány k účelům politiky soudržnosti. V současnosti a v dohledné budoucnosti je nejnižší úroveň pro poskytování těchto údajů úroveň NUTS 3. Zatímco pro některé oblasti politiky (např. rozvoj venkova) lze požadovat podrobnější statistické informace, není stále ještě jasné, zda budou tyto požadavky nejlépe splněny využitím správních jednotek. Nepodařilo se zjistit žádnou jinou bezprostřední potřebu systematického shromažďování regionálních statistik na nižší správní úrovni (tj. NUTS).

Vzhledem k rozšiřování Unie se uplatňování politiky s velkou pravděpodobností rozšíří především z geografického hlediska. Zásada subsidiarity může vyžadovat, aby členské státy používaly podrobnější rozdělení v souvislosti s různými politickými iniciativami (např. programy na rozvoj měst), ale Společenství nemůže a ani by neměla řídit toto podrobnější rozdělení po celé Unii, pokud není zaměřeno na určité politické cíle.

Proto není z hlediska evropské politiky vytvoření a řízení dodatečných úrovní NUTS v rámci nařízení o NUTS oprávněné.

2. DO JAKÉ MÍRY JE MOžNÉ ZAHRNOUT PRO VšECHNY čLENSKÉ STÁTY ZÁVAZNOU ÚROVEň NUTS 4 DO TOHOTO NAřÍZENÍ V SOULADU SE ZÁSADAMI PRÁVNÍHO NAřÍZENÍ?

Vzhledem k silnému odporu většiny statistických úřadů členských států se zdá být problematické nutit všechny členské státy k vytvoření úrovně NUTS 4, která by se vztahovala na celou zemi, byla časově stabilní, dodržovala určité velikostní požadavky atd.

Mnohé statistické úřady uvedly dobré důvody proti zavedení oficiální dodatečné úrovně NUTS: zavedení čtvrté úrovně regionálního rozdělení by nezvýšilo kvalitu a porovnatelnost evropských statistik. Územní rozdělení spočívající na správních regionech se skládá z velmi odlišných typů oblastí, jejichž stupeň odlišnosti se zvyšuje se zvyšující se hloubkou členění. Hranice počtu obyvatel jako takové by nepřispěly k harmonizaci oblastí ani k jejich použitelnosti, pokud by byly uplatněny na poměrně malé „regiony“. Nicméně pružné (podle případu) uplatnění jiných územních rozdělení než úrovně NUTS 1 až 3 je podporováno, za předpokladu, že potřeby politiky to vyžadují.

3. JAKÉ ÚDAJE BY BYLY DOSTUPNÉ, POKUD BY DO NAřÍZENÍ BYLA DOPLNěNA DODATEčNÁ ÚROVEň NUTS?

Prvním „kandidátem“ pravidelných statistik na úrovni NUTS 4 by byly roční údaje o počtu obyvatel. V současnosti získává Komise podrobné údaje o počtu obyvatel každých deset let ze sčítání na úrovni LAU 2 (obce). Aktualizované a harmonizované údaje na úrovni LAU 1 (resp. úrovni NUTS 4) by umožnily podrobné analýzy regionálního vývoje na evropské úrovni.

4. DO JAKÉ MÍRY BY BYLY ODůVODNěNÉ ZDROJE POTřEBNÉ PRO ZABEZPEčENÍ STATISTIK NA PřÍPADNÉ ÚROVNI NUTS 4?

Je nutno rozlišovat dva různé druhy nákladů: zdroje potřebné na aktualizaci struktury dodatečné úrovně NUTS (správa kódů, názvů regionů, dodržování prahů, řízení změn atd.) a zdroje potřebné na soubor statistických údajů. Nařízení o NUTS se vztahuje pouze na klasifikaci jako takovou a NE na statistické údaje, které upravují jiné statistické právní akty. V současnosti neexistuje právní rámec pro shromažďování údajů na podrobnější úrovni než je úroveň NUTS 3, a ani se neplánuje. Proto se zdá nevhodné použít omezené prostředky na údržbu klasifikace, se kterou se v současnosti nepočítá při zjišťování statistických údajů.

Závěr

Komise dospěla k závěru, že v současnosti by se v rámci nařízení o NUTS nemělo počítat s dodatečnou úrovní regionálního rozdělení. Snahy útvarů by se měly soustředit na statistické informace dostupné na stávajících úrovních NUTS, přičemž se jedná v první řadě o konsolidaci v rozšířené EU, zlepšení kvality a získávání dodatečných regionálních údajů tam, kde jsou potřebné k politickým účelům.

Neformálně by na evropské úrovni měla být Komisí aktivně podporována harmonizace úrovně LAU 1. K tomu patří intenzivní výměna názorů mezi statistickými úřady povzbuzovaná a podporovaná Komisí a rozvoj pokynů pro harmonizaci konceptů s ohledem na vymezení regionů na úrovni LAU 1.

Navrhuje se, aby se situace někdy v budoucnu opět posoudila. Jako nejvhodnější okamžik se zdá být rok 2008, který následuje po zahájení další fáze politiky soudržnosti.

PŘÍLOHA

4.1. Dotazník pro členské státy

Otázka č. 1

Existuje ve vaší zemi oficiální územní rozdělení nižší než je úroveň NUTS 3 (a vyšší než úroveň LAU 2, tj. místní správní jednotky), které by se používalo pro statistické účely? Popište prosím tuto úroveň územního rozdělení (počet regionů, průměrná velikost, se správní funkcí, či ne, místo v regionální posloupnosti).

Otázka č. 2

Existuje ve vaší zemi více než jedno územní rozdělení mezi úrovní NUTS 3 a LAU 2, které by se používalo ke statistickým účelům? Pokud ano, popište je všechny a zdůrazněte rozdíly. V tomto případě odpovězte na všechny níže uvedené otázky pro všechna tato územní rozdělení.

Otázka č. 3

Jsou ve vaší zemi používány, shromažďovány a šířeny regionální statistiky na této podrobné úrovni, která je nižší než úroveň NUTS 3? Uveďte prosím několik příkladů statistických oblastí, pro které se údaje pravidelně získávají a/nebo šíří v rámci daného rozdělení.

Otázka č. 4

Jak často se mění hranice jednotek této úrovně územní klasifikace? Uveďte frekvenci a počet dotčených jednotek těmito změnami.

Otázka č. 5

Bez ohledu na situaci ve vaší zemi, uvítali byste pro Evropskou unii podrobnější úroveň NUTS, než je úroveň NUTS 3? Uvítali byste dodatečnou úroveň (úroveň NUTS 4) nebo více dodatečných úrovní NUTS (úrovně NUTS 4, 5 ….)? Prosím vysvětlete svůj postoj k této otázce.

Otázka č. 6

Jaké by podle vašeho názoru měly být hranice počtu obyvatel pro dodatečnou/dodatečné úroveň/úrovně NUTS?

Otázka č. 7

Uveďte prosím další připomínky k problematice dalších úrovní NUTS.

4.2. Příloha 2: Přehled odpovědí členských států

Územní členění nižší než NUTS 3? | Více než jedna úroveň? | Shromažďování a zveřejňování údajů? | Frekvence hraničních změn | Přeje si národní statistický úřad úrovně NUTS nižší než úroveň 3? | Hranice počtu obyvatel? |

Belgie | ne | ▬ | ▬ | ▬ | ne | ▬ |

Česká republika | ano | částečně | ano | zřídka | ne | ▬ |

Dánsko | ne | ▬ | ▬ | ▬ | ne | ▬ |

Německo | částečně | ne | ano | často | ne | ▬ |

Estonsko | ano | ne | ano | zřídka | ano | 30 000 - 500 000 |

Řecko | ano | ne | ano | zřídka | ano | těžké |

Španělsko | ano | pro některé oblasti | ne | zřídka | ano | těžké |

Francie | ne pro statistické účely | ne | ne | zřídka | funkční regiony | 50 000 - 150 000 |

Irsko | ano | ne | ano | zřídka | ne | ▬ |

Itálie | ano | ne | v budoucnosti | každých 10 let | ano | zatím bez odpovědi |

Kypr | ano | ne | ano | nikdy | ano | 40 000 - 150 000 |

Lotyšsko | ano, ale bude zrušené | ne | ano | zřídka | ne | ▬ |

Litva | ano | ne | ano | zřídka | ne | ▬ |

Lucembursko | ano | pro některé oblasti | ano | zřídka | ano | těžké |

Maďarsko | ano | ne | ano | často | ne | ▬ |

Malta | ano | ne | ano | zřídka | možná | 30 000 - 130 000 |

Nizozemsko | ne | ▬ | ▬ | ▬ | ne | ▬ |

Rakousko | ano | ne | ano | nikdy | ne | ▬ |

Polsko | ano | ne | ano | často | ano | průměr jednotlivých zemí |

Portugalsko | ano | ne | ano | zřídka | ano (výhrady) | ▬ |

Slovinsko | ano | ne | ano | často | možná | těžké |

Slovenská republika | ano | ne | ano | zřídka | ne | těžké |

Finsko | ano | ne | ano | často | funkční regiony | nemá smysl |

Švédsko | ano | ne | ne | nikdy | ne | ▬ |

Spojené království | ano | ano | ano | zřídka | ano | 25 000 - 150 000 |

[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

[2] Dotazník a přehled odpovědí členských států lze nalézt v příloze tohoto sdělení.