3.2.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 27/22

1.1

Narozdíl od toho, co by si někteří lidé mohli myslet, bude budoucnost stavebnictví spíše než na přidělovaných finančních prostředcích záviset na schopnosti příslušných orgánů zajistit vývoj regulačního rámce závazného na evropské úrovni (ačkoli výraznější kontinuita v programování by představovala jistou výhodu), díky němuž bude hospodářská soutěž transparentnější a zlepší se využívání potenciálu a know-how podniků všech velikostí.

1.2

V tomto smyslu doporučuje stanovisko tyto základní kroky:

1.3

Pravděpodobný příchod mimoevropských konkurentů na evropský trh v blízké budoucnosti bude možné zvládnout pouze za těchto podmínek.

2.1

V dopise ze dne 6. prosince 2007 požádali evropští komisaři Margot Wallströmová a Günter Verheugen v souvislosti s lisabonskou agendou EHSV, aby vypracoval průzkumné stanovisko za účelem zjištění, zda legislativní texty týkající se stavebnictví a služeb poskytovaných podnikům „představují soudržný soubor právních předpisů, zda jsou v souladu s probíhajícími a budoucími změnami, a konečně v jaké míře bude nutné zjednodušit, racionalizovat a modernizovat právní předpisy v těchto oblastech. Je třeba upřesnit, že toto stanovisko by nemělo být omezeno na předpisy týkající se těchto konkrétních odvětví, ale mělo by se vztahovat i na veškeré další právní předpisy, které mají na rozvoj těchto odvětví vliv (zdravotnictví, bezpečnost při práci, ochrana životního prostředí atd.) a obsáhnout oprávněné zájmy, jež s nimi souvisejí“.

2.2

Je tedy nezbytné co nejpřísněji a nejmetodičtěji posoudit všechny body uvedené v žádosti o vypracování stanoviska, neboť zkoumaná oblast, která byla v minulosti předmětem několika souhrnných studií, jejichž vypracováním pověřila Komise řadu externích konzultantů, je velmi rozsáhlá.

2.3

Nicméně toto stanovisko se bude zabývat pouze aspekty relevantními pro svého příjemce, tedy legislativními nebo regulačními změnami či zjednodušeními ve stavebnictví, které mohou za předpokladu strategické a objektivní vize v rámci odvětví přinést zlepšení, která budou mít za důsledek lepší fungování a rozvoj.

2.4

Z tohoto důvodu obsahuje toto stanovisko několik užitečných poznámek ke stavebnictví, jejichž cílem je dát do náležité souvislosti povolání ve stavebnictví a jejich pracovní prostředí s omezeními, která jsou pro ně příznačná.

3.1

Odvětví stavebnictví v Evropské unii o 27 zemích, v němž působí 2,7 milionů podniků, vykazuje za rok 2006 tyto hodnoty:

3.2.1

Stavebnictví je činnost, kterou nelze přemístit jinam, a která je proto klíčová pro budoucí tendence evropského růstu a pro evropskou průmyslovou síť.

3.2.2

Odvětví stavebnictví, vzhledem k samotné struktuře své produkce a nezbytnosti disponovat pevnými geografickými body rozmístěnými na územích všech států, které jsou hluboko zakořeněné v místním životě, hraje důležitou sociální a občanskou úlohu, jež by neměla být opomíjena, ale podporována.

3.2.3

Stavebnictví musí hrát také důležitou úlohu v rámci činností spojených s udržitelným rozvojem:

3.2.4

Celkový popis prostředí tohoto odvětví by nebyl úplný, kdyby nebyla zmíněna skutečnost, že navzdory značnému úsilí, které zástupci tohoto odvětví vyvinuli za posledních třicet let, jsou představy panující o povolání ve stavebnictví stále zčásti negativní. Toto konstatování je z hlediska předmětu tohoto stanoviska důležité, neboť má vliv na:

3.2.5

Se samotnou povahou těchto zaměstnání jak z hlediska potřeb zákazníků, tak z hlediska různých technických údajů souvisí, že trh je a bude v následujících letech značně diverzifikovaný, takže na něm vždy budou společně působit řemeslníci a malé, střední i velké podniky.

V této souvislosti musí být pojem „velký podnik“, který provádí pouze významné operace, relativizován na základě konstatování, že v rámci evropského trhu představuje objem operací, jejichž jednotková cena činí více než 20 milionů eur, pouze 2 až 5 % celkového trhu stavebnictví.

3.2.6

Velké evropské skupiny, které často aktivně působí na světové úrovni, jsou tedy většinou „federacemi“ malých a středních struktur, které působí zcela lokálně a ve stejném kontextu hospodářské soutěže jako místní síť nezávislých malých a středních podniků.

3.2.7

Velké evropské subjekty působící v tomto odvětví se většinou konstituovaly podle odlišného modelu, než je model, jejž je možné označit za „americký“, totiž na základě shromáždění prostředků za účelem zachování a rozvoje svého know-how vlastními silami, přičemž požadují právo duševního vlastnictví.

3.2.8

Právě díky tomuto přístupu zaujaly evropské podniky na světových trzích takové místo, jaké zaujaly. Tento model, zaměřený na propojení koncepce a realizace, není výhradně výsadou velkých skupin, ale může a musí být uplatňován v podnicích všech velikostí.

4.1

Úkolem tohoto průzkumného stanoviska, požadovaného Evropskou komisí, je kromě zjednodušení právních předpisů také navrhnout, aby byl uplatňován přístup umožňující:

4.2

Tyto různé skutečnosti, které je třeba zohlednit v právních předpisech, by měly umožnit, s výjimkou výkyvů objemu zakázek, kterými se toto stanovisko nezabývá, normální vývoj subjektů působících ve stavebnictví, a zajistit tak dodržování soudržné sociální politiky (zaměstnanost – bezpečnost – odměňování) a zvýšení přitažlivosti oboru pro různé zúčastněné strany (mladí lidé, rodiče, vyučující atd.).

5.1

Navrhujeme, aby příslušné orgány zaměřily své úsilí především na následující klíčové aspekty:

5.2.1

Příklady okruhů činností:

K tomuto seznamu činností je nutné vysvětlit, že žádá určité regulativní úpravy, nejedná se však o zavedení hotových řešení; jejím smyslem je nabídnout zadavatelům celou „nástrojovou sadu“, ze které si budou moci vybírat podle svých potřeb.

5.2.2

Cílem těchto změn či úprav by mělo být zajištění transparentnosti a rovnosti příležitostí mezi soukromými, veřejnými a poloveřejnými subjekty a jasné stanovení zásady, že všechny hospodářské služby musí být předmětem výběrového řízení a musí být poskytovány na základě formální smlouvy.

5.3.1

Ze zvláštní povahy stavebnictví vyplývá, že realizovaná díla jsou vždy „prototypy“. S tím souvisí snahy o zavedení evropských právních předpisů na ochranu duševního vlastnictví, které by zohledňovaly zvláštní obsah nápadů, jež je třeba chránit: ty vznikají převážně při příležitosti konkrétních nabídkových řízení a ne vždy se v budoucnosti systematicky opakují. Na evropské úrovni by měla být zavedena zvláštní legislativa, jejímž prostřednictvím se v rámci výběrových řízení zajistí ochrana nápadů technické povahy a která by účastníkům nabídkových řízení přiznala jejich práva.

5.4.1

Stavební odborníci ve větší části členských států obecně vyjadřují mínění, že národní vzdělávací systémy na všech stupních pouze velmi omezeně odpovídají potřebám tohoto oboru. Je proto potřebné posílit vztahy mezi stavební praxí a vzdělávacími systémy jednotlivých států; rovněž jsou potřebné podněty na evropské úrovni, například:

5.5.1

Současné právní předpisy měly velmi pozitivní a výrazný dopad na způsoby práce ve stavebnictví. Nicméně je třeba:

5.6.1

Jak je uvedeno výše, odborníci ve stavebnictví se mohou významným způsobem podílet na řešení problému změny klimatu a globálních problémů; tito odborníci jsou dnes připraveni zhostit se tohoto úkolu za předpokladu, že jim právní úprava a pobídky umožní zúročit na evropském trhu přidanou hodnotu, kterou vytvářejí, a šířit své know-how v příslušném oboru i v dalších částech světa, v nichž je třeba vyvinout ohromné úsilí, které je však nezbytné k tomu, aby všichni zaznamenali přínos vykonané činnosti.

5.6.2

K tomu je nezbytné:

5.6.3

Stavební firmy mohou ve výstavbě i dopravě přispět rozhodujícím způsobem, dostanou-li možnost zasahovat v celém řetězci „návrh-realizace-údržba“, zejména při zajištění financování nezbytných operací, protože jsou schopny řídit celkové náklady a investice financovat z budoucích úspor energie.

5.7.1

Malé a střední podniky v odvětví stavebnictví se prakticky nesetkávají s problémem v podobě nemožnosti přístupu na určité typy trhů, jak tomu může být v případě jiných odvětví činností (viz bod 3.2.5).

5.7.2

Z tohoto důvodu jsou úvahy o zavedení „kvót“ rozvíjené některými subjekty a zavrhované evropskými orgány právem považovány zástupci tohoto odvětví za neodůvodněné, tím více, že zmiňované hodnoty kvót navrhovaných různými stranami jsou v praxi ve všech evropských zemích výrazně vyšší.

5.7.3

Problém malých a středních podniků je tedy kromě záležitostí upravených aktem o malých podnicích spíše vhodné řešit prostřednictvím: