PLATNÝ TEXT

POZMĚŇOVACÍ NÁVRH

3a.     Odstavec 1 se použije obdobně do doby, než vstoupí v platnost opatření (1), na jehož základě se některým členským státům přidělí určitý počet dalších křesel v Parlamentu do skončení sedmého volebního období. Členské státy jsou vyzvány, aby v souladu se svými vnitrostátními předpisy jmenovaly pozorovatele.

Posuzování dodržování základních práv, zásady subsidiarity a proporcionality, právního státu a finančních dopadů

Dodržování Listiny základních práv Evropské unie

Během posuzování legislativního návrhu věnuje Parlament zvláštní pozornost dodržování základních práv, a zejména tomu, zda je právní akt v souladu s Chartou základních práv Evropské unie, se zásadou subsidiarity a proporcionality a s právním státem. Dále, pokud má návrh finanční dopady, Parlament posuzuje, zda jsou k dispozici dostatečné finanční prostředky.

1.     Parlament při všech svých činnostech plně dodržuje základní práva stanovená v Listině základních práv Evropské unie.

Parlament také plně dodržuje hodnoty a práva zakotvená v článku 2 a v čl. 6 odst. 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii.

2.     Pokud příslušný výbor, politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců zastává názor, že návrh legislativního aktu či jeho části nejsou v souladu s právy zakotvenými v Listině základních práv Evropské unie, je věc na jejich žádost postoupena výboru příslušnému k výkladu Listiny. Stanovisko tohoto výboru se připojí ke zprávě příslušného výboru jako příloha.

-1.     Pokud má návrh legislativního aktu finanční dopady, Parlament posoudí, zda jsou k dispozici dostatečné finanční prostředky.

Článek 38a

Posuzování dodržování zásady subsidiarity

1.     Při posuzování návrhu legislativního aktu věnuje Parlament zvláštní pozornost dodržování zásad subsidiarity a proporcionality.

2.     Výbor odpovědný za dodržování zásady subsidiarity se může rozhodnout, že dá příslušnému výboru doporučení ohledně návrhu legislativního aktu.

3.     Jestliže vnitrostátní parlament zašle předsedovi odůvodněné stanovisko v souladu s článkem 3 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii a s článkem 6 Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality, je tento dokument postoupen příslušnému výboru a pro informaci výboru odpovědnému za dodržování zásady subsidiarity.

4.     S výjimkou naléhavých případů uvedených v článku 4 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii nesmí příslušný výbor přistoupit ke konečnému hlasování dříve, než uplyne lhůta osmi týdnů stanovená v článku 6 Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality.

5.     Pokud odůvodněná stanoviska vyjadřující nesoulad návrhu legislativního aktu se zásadou subsidiarity představují alespoň třetinu všech hlasů přidělených vnitrostátním parlamentům nebo čtvrtinu těchto hlasů v případě návrhu legislativního aktu předloženého na základě článku 76 Smlouvy o fungování Evropské unie, přijme Parlament rozhodnutí až poté, co autor návrhu uvede, jak hodlá postupovat.

6.     Pokud odůvodněná stanoviska vyjadřující nesoulad návrhu legislativního aktu se zásadou subsidiarity představují v rámci řádného legislativního postupu alespoň prostou většinu hlasů přidělených vnitrostátním parlamentům, příslušný výbor po zvážení odůvodněných stanovisek vnitrostátních parlamentů a Komise a po vyslechnutí stanoviska výboru odpovědného za dodržování zásady subsidiarity může doporučit Parlamentu, aby návrh z důvodu porušení zásady subsidiarity zamítl nebo předložit Parlamentu jiné doporučení, které může navrhovat změny týkající se dodržování zásady subsidiarity. Stanovisko výboru odpovědného za dodržování zásady subsidiarity je přílohou takového doporučení.

Doporučení se předkládá Parlamentu k rozpravě a hlasování. Pokud je doporučení zamítnout návrh přijato většinou odevzdaných hlasů, prohlásí předseda postup za ukončený. Pokud Parlament návrh nezamítne, postup pokračuje a zohlední se všechna doporučení, která Parlament schválil.

Konzultace týkající se podnětů členských států

Legislativní postupy týkající se podnětů členských států

1.   Podněty členských států podle čl. 67 odst. 1 Smlouvy o ES nebo čl. 34 odst. 2 a článku 42 Smlouvy o EU se projednávají v souladu s tímto článkem a články 36 až 39, 43 a 55 jednacího řádu.

1.   Podněty členských států podle článku 76 Smlouvy o fungování Evropské unie se projednávají v souladu s tímto článkem a články 36 až 39, 43 a 55 jednacího řádu.

2.   Příslušný výbor může vyzvat zástupce členského státu , aby přednesl svůj podnět výboru. Zástupce může doprovázet předseda Rady.

2.   Příslušný výbor může vyzvat zástupce těchto členských států , aby přednesli svůj podnět výboru. Zástupce členských států může doprovázet předsednictví Rady.

3.   Před hlasováním se příslušný výbor dotáže Komise, zda k podnětu zaujala stanovisko, a pokud je tomu tak, požádá ji, aby své stanovisko výboru sdělila.

3.   Před hlasováním se příslušný výbor dotáže Komise, zda k podnětu zaujala stanovisko, a pokud je tomu tak, požádá ji, aby své stanovisko výboru sdělila.

4.   Pokud se dva nebo více návrhů Komise a/nebo členského státu se stejným legislativním záměrem předkládá Parlamentu souběžně nebo během krátké doby, Parlament o nich vypracuje jednou zprávu. V této zprávě příslušný výbor uvede, ke kterému textu předkládá pozměňovací návrhy, a na všechny ostatní texty odkáže v legislativním usnesení.

4.   Pokud se dva nebo více návrhů Komise nebo členského státu se stejným legislativním záměrem předkládá Parlamentu souběžně nebo během krátké doby, Parlament o nich vypracuje jednou zprávu. V této zprávě příslušný výbor uvede, ke kterému textu předkládá pozměňovací návrhy, a na všechny ostatní texty odkáže v legislativním usnesení.

5.     Lhůta podle čl. 39 odst. 1 Smlouvy o EU začíná běžet oznámením v plénu, že Parlament obdržel ve všech úředních jazycích podnět spolu s odůvodněným prohlášením potvrzujícím, že daný podnět je v souladu s protokolem o uplatňování zásady subsidiarity a proporcionality připojeným ke Smlouvě o ES.

1.   Předseda a zpravodaj příslušného výboru v období po přijetí postoje k návrhu Komise Parlamentem sledují vývoj návrhu v rámci postupu vedoucího k jeho přijetí Radou s cílem zajistit, aby byly řádně dodrženy závazky Rady nebo Komise vůči Parlamentu, pokud jde o pozměňovací návrhy .

1.   Předseda a zpravodaj příslušného výboru v období po přijetí postoje k návrhu Komise Parlamentem sledují vývoj návrhu v rámci postupu vedoucího k jeho přijetí Radou a snaží se zejména zajistit, aby byly řádně dodrženy závazky Rady nebo Komise vůči Parlamentu, pokud jde o jeho postoj .

Postup spolurozhodování

Řádný legislativní postup

(Změna týkající se celého textu: výrazy “spolurozhodování” a “postup spolurozhodování” v odpovídajících mluvnických tvarech se v celém textu jednacího řádu nahrazují výrazem “řádný legislativní postup” v odpovídajícím mluvnickém tvaru.)

Článek 60

Dohodovací řízení podle společného prohlášení z roku 1975

1.     Pokud má Rada v případě určitého důležitého rozhodnutí Společenství v úmyslu odchýlit se od stanoviska Parlamentu, může Parlament poté, co zaujal stanovisko, zahájit dohodovací řízení s Radou za aktivní účasti Komise.

2.     Toto řízení zahajuje Parlament, buď z vlastního podnětu, nebo z podnětu Rady.

3.     Pro složení a postup vytvoření delegace do dohodovacího výboru a pro podávání zpráv o výsledcích Parlamentu se použije článek 68.

4.     Příslušný výbor podá zprávu o výsledcích dohodovacího řízení. Tato zpráva je předmětem rozpravy a Parlament o ní hlasuje.

vypouští se

Sdělení společného postoje Rady

Sdělení postoje Rady

(Změna týkající se celého textu: výrazy “společný postoj Rady” nebo “společný postoj” v odpovídajících mluvnických tvarech se v celém textu jednacího řádu nahrazují výrazy “postoj Rady” nebo “postoj” v odpovídajících mluvnických tvarech.)

Pokud jde o prodloužení lhůt podle čl. 252 písm. g) Smlouvy o ES nebo čl. 39 odst. 1 Smlouvy o EU, usiluje předseda o dohodu s Radou.

vypouští se

2.   Předseda oznámí Parlamentu jakékoli prodloužení lhůt podle čl. 251 odst. 7 Smlouvy o ES bez ohledu na to, zda se tak stalo na podnět Parlamentu nebo Rady.

2.   Předseda oznámí Parlamentu prodloužení lhůt podle čl. 294 odst. 14 Smlouvy o fungování Evropské unie bez ohledu na to, zda se tak stalo na podnět Parlamentu nebo Rady.

(Změna týkající se celého textu: číslování článků Smlouvy o EU a Smlouvy o ES je v celém textu jednacího řádu upraveno podle konsolidovaného znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie.)

3.     Předseda může po konzultaci s předsedou příslušného výboru na žádost Rady vyslovit souhlas s prodloužením lhůt podle čl. 252 písm. g) Smlouvy o ES.

vypouští se

4.     Odchylně od odstavce 3, pokud je návrh zamítnut Parlamentem podle článku 252 Smlouvy o ES, požádá předseda Komisi, aby vzala svůj návrh zpět. Pokud tak Komise učiní, oznámí předseda v Parlamentu, že je legislativní proces ukončen.

vypouští se

Článek 74a

Řádný postup pro přijímání změn Smluv

1.     V souladu s články 41 a 48 může příslušný výbor předložit Parlamentu zprávu obsahující návrhy na změnu Smluv určené Radě.

2.     Pokud se Evropská rada rozhodne svolat konvent, jmenuje Parlament své zástupce na návrh Konference předsedů.

Delegace Parlamentu zvolí svého vedoucího a své kandidáty na členství v každé řídící skupině nebo každém předsednictvu, které konvent ustaví.

3.     Pokud Evropská rada požádá Parlament o souhlas s rozhodnutím nesvolat konvent za účelem posouzení navržených změn Smluv, je věc v souladu s článkem 81 postoupena příslušnému výboru.

Článek 74b

Zjednodušený postup pro přijímání změn Smluv

V souladu s články 41 a 48 a v souladu s postupem podle čl. 48 odst. 6 Smlouvy o Evropské unii může příslušný výbor předložit Parlamentu zprávu obsahující návrhy na změnu všech nebo části ustanovení třetí části Smlouvy o fungování Evropské unie, které jsou určeny Evropské radě.

Článek 74c

Smlouvy o přistoupení

1.     Každá žádost evropského státu o členství v Evropské unii je postoupena příslušnému výboru k projednání.

2.     Parlament může na návrh příslušného výboru, politické skupiny nebo nejméně čtyřiceti poslanců rozhodnout, že požádá Komisi a Radu, aby se zúčastnily rozpravy ještě před zahájením jednání s žadatelským státem.

3.     Během jednání informují Komise a Rada příslušný výbor pravidelně a podrobně, a v případě potřeby důvěrně, o dosaženém pokroku.

4.     V jakékoli fázi jednání může Parlament na základě zprávy příslušného výboru přijmout doporučení a požadovat jejich zohlednění před uzavřením smlouvy o přistoupení žadatelského státu k Evropské unii.

5.     Po ukončení jednání, avšak ještě před podepsáním jakékoli dohody, je její návrh předložen Parlamentu k souhlasu v souladu s článkem 81.

(Článek 89 se vypouští.)

Článek 74d

Vystoupení z Unie

Pokud se členský stát rozhodne na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii z Unie vystoupit, předloží se věc příslušnému výboru. Článek 74c se použije obdobně. Parlament rozhodne o souhlasu s dohodou o vystoupení většinou odevzdaných hlasů.

Článek 74e

Porušení základních hodnot členským státem

1.     Parlament může na základě zvláštní zprávy příslušného výboru vypracované v souladu s články 41 a 48:

2.     Každá žádost Rady o vyslovení souhlasu s návrhem předloženým podle čl. 7 odst. 1 a 2 Smlouvy o Evropské unii je oznámena Parlamentu spolu s připomínkami předloženými dotčeným členským státem a v souladu s článkem 81 postoupena příslušnému výboru. S výjimkou naléhavých případů a odůvodněných okolností přijme Parlament rozhodnutí na návrh příslušného výboru.

3.     K přijetí rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 se vyžaduje dvoutřetinová většina odevzdaných hlasů, která představuje většinu všech poslanců Parlamentu.

4.     Na základě povolení Konference předsedů může příslušný výbor předložit doprovodný návrh usnesení. Tento návrh usnesení vyjadřuje názory Parlamentu na závažné porušování základních hodnot členským státem, na odpovídající sankce a na jejich pozdější změnu nebo zrušení.

5.     Příslušný výbor zajistí, aby byl Parlament úplně informován a v případě potřeby požádán o stanoviska ke všem následným opatřením po vyslovení souhlasu podle odstavce 3. Rada bude vyzvána, aby podle potřeby informovala o vývoji situace. Parlament může přijmout doporučení Radě na návrh příslušného výboru vypracovaný se svolením Konference předsedů.

(Kapitola 15 Hlavy II se vypouští.)

Článek 74f

Složení Parlamentu

V dostatečném časovém předstihu před koncem volebního období může Parlament na základě zprávy příslušného výboru vypracované v souladu s článkem 41 předložit návrh na změnu svého složení. Návrh rozhodnutí Evropské rady, kterým se stanoví složení Parlamentu, se posoudí v souladu s článkem 81.

Článek 82

Postupy v Parlamentu

1.   Žádosti členských států nebo návrhy Komise týkající se zavedení posílené spolupráce mezi členskými státy a konzultace s Parlamentem podle čl. 40a odst. 2 Smlouvy o EU postupuje předseda příslušnému výboru k projednání. Popřípadě se použijí články 37, 38, 39, 43, 53 až 60 a 81 tohoto jednacího řádu.

Článek 74g

Posílená spolupráce mezi členskými státy

1.   Žádosti týkající se zavedení posílené spolupráce mezi členskými státy podle článku 20 Smlouvy o Evropské unii postoupí předseda příslušnému výboru k projednání. Popřípadě se použijí články 37, 38, 39, 43, 53 až 59 a 81 tohoto jednacího řádu.

2.   Příslušný výbor ověří soulad s článkem 11 Smlouvy o ES a s články 27a, 27b, 40, 43, 44, 44a Smlouvy o EU .

2.   Příslušný výbor ověří soulad s článkem 20 Smlouvy o Evropské unii a s články 326 až 334 Smlouvy o fungování Evropské unie .

3.   Po zavedení posílené spolupráce jsou akty předložené v jejím rámci projednávány v Parlamentu stejnými postupy, jako když se ustanovení o posílené spolupráci nepoužijí.

3.   Po zavedení posílené spolupráce jsou akty předložené v jejím rámci projednávány v Parlamentu stejnými postupy, které se uplatní, pokud nejde o posílenou spolupráci. Použije se článek 43.

(Kapitola 10 Hlavy II se vypouští.)

Souhrnný rozpočet

Víceletý finanční rámec

Prováděcí postupy pro přezkoumávání souhrnného rozpočtu Evropské unie a dodatečných rozpočtů v souladu s finančními ustanoveními smluv o založení Evropských společenství se přijímají usnesením Parlamentu a jsou přílohou tohoto jednacího řádu (2).

Požádá-li Rada Parlament o souhlas s návrhem nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec, je věc postoupena příslušnému výboru v souladu s postupem uvedeným v článku 81. Pro souhlas Parlamentu se vyžaduje většina hlasů všech poslanců.

(Příloha V se vypouští.)

Článek 75a

Pracovní dokumenty

1.     Poslancům jsou k dispozici tyto dokumenty:

2.     Tyto dokumenty jsou postoupeny příslušnému výboru. Každý dotčený výbor může zaujmout stanovisko.

3.     Chce-li jiný výbor zaujmout své stanovisko, stanoví předseda lhůtu pro sdělení tohoto stanoviska příslušnému výboru.

(Článek 1 přílohy V se vypouští.)

Článek 75b

Projednávání návrhu rozpočtu – první fáze

1.     Za níže stanovených podmínek může každý poslanec navrhovat a obhajovat změny v návrhu rozpočtu.

2.     Návrhy změn jsou přípustné, pouze pokud jsou předloženy písemně, opatřeny podpisy nejméně čtyřiceti poslanců nebo předloženy jménem politické skupiny či výboru, pokud je v nich uvedena rozpočtová položka, k níž se vztahují, a pokud zajišťují udržení rovnováhy příjmů a výdajů. Návrhy změn musí obsahovat všechny příslušné informace o poznámkách, které mají být uvedeny v dané rozpočtové položce.

Návrhy změn v návrhu rozpočtu musí být písemně odůvodněny.

3.     Předseda stanoví lhůtu pro předložení návrhů změn.

4.     Příslušný výbor zaujme stanovisko k předloženým textům před jejich projednáním v Parlamentu.

O návrzích změn, které příslušný výbor zamítl, se v Parlamentu nehlasuje, pokud o to před uplynutím lhůty stanovené předsedou písemně nepožádá výbor nebo nejméně čtyřicet poslanců; tato lhůta nesmí být v žádném případě kratší než 24 hodiny před začátkem hlasování.

5.     Návrhy změn v předběžném odhadu výdajů Parlamentu podobné těm, které již Parlament zamítl v době, kdy byl předběžném odhadu výdajů sestavován, jsou projednány pouze v případě kladného stanoviska příslušného výboru.

6.     Bez ohledu na čl. 55 odst. 2 hlasuje Parlament odděleně a v tomto pořadí:

Použije se však čl. 161 odst. 4 až 8.

7.     Články, kapitoly, hlavy a oddíly návrhu rozpočtu, k nimž nebyly předloženy žádné návrhy změn, se považují za přijaté.

8.     K přijetí návrhu změn se vyžaduje většina hlasů všech poslanců Parlamentu.

9.     Pokud Parlament změní návrh rozpočtu, zašle se pozměněný návrh rozpočtu spolu s odůvodněním Radě a Komisi.

10.     Zápis z denního zasedání, na němž Parlament zaujal své stanovisko k návrhu rozpočtu, je zaslán Radě a Komisi.

(Článek 3 přílohy V se vypouští.)

Článek 75c

Finanční trialog

Předseda se účastní pravidelných setkání předsedů Evropského parlamentu, Rady a Komise, která jsou svolávána z podnětu Komise v rámci rozpočtových postupů podle části šesté hlavy II Smlouvy o fungování Evropské unie. Předseda učiní všechna nezbytná opatření, aby podpořil vzájemné konzultace a sbližování postojů jednotlivých orgánů, a usnadnil tak provádění výše uvedených postupů.

Předseda Parlamentu může tímto úkolem pověřit místopředsedu, který má zkušenosti s rozpočtovými otázkami, nebo předsedu výboru příslušného pro rozpočtové otázky.

Článek 75d

Rozpočtové dohodovací řízení

1.     Předseda svolá dohodovací výbor v souladu s čl. 314 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie.

2.     Delegace zastupující Parlament na schůzích dohodovacího výboru v rozpočtovém procesu je složena ze stejného počtu členů jako delegace Rady.

3.     Členové delegace jsou každoročně jmenováni politickými skupinami předtím, než Parlament hlasuje o postoji Rady, a to nejlépe ze členů výboru příslušného pro rozpočtové otázky a z ostatních dotčených výborů. Delegaci vede předseda Parlamentu. Předseda Parlamentu může touto funkcí pověřit místopředsedu, který má zkušenosti s rozpočtovými otázkami, nebo předsedu výboru příslušného pro rozpočtové otázky.

4.     Použije se čl. 68 odst. 2, 4, 5, 7 a 8.

5.     Pokud je v dohodovacím výboru dosaženo dohody o společném návrhu, věc se zařadí na pořad jednání denního zasedání Parlamentu, které se koná do čtrnácti dnů ode dne dosažení dohody. Společný návrh je zpřístupněn všem poslancům. Použije se čl. 69 odst. 2 a 3.

6.     O společném návrhu jako celku se rozhoduje v jediném hlasování. Hlasuje se jmenovitě. Společný návrh je považován za schválený, pokud není zamítnut většinou hlasů všech poslanců Parlamentu.

7.     Pokud Parlament schválí společný návrh, zatímco Rada jej zamítne, může příslušný výbor předložit všechny nebo některé změny Parlamentu k postoji Rady za účelem potvrzení v souladu s čl. 314 odst. 7 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie.

Hlasování o potvrzení se zařadí na pořad jednání denního zasedání Parlamentu, které se koná do čtrnácti dnů ode dne, kdy Rada oznámila zamítnutí společného návrhu.

Změny jsou považovány za potvrzené, pokud jsou schváleny většinou hlasů všech poslanců Parlamentu a třípětinovou většinou odevzdaných hlasů.

Článek 75e

Přijetí rozpočtu s konečnou platností

Pokud předseda dojde k závěru, že rozpočet byl přijat v souladu s článkem 314 Smlouvy o fungování Evropské unie, prohlásí v Parlamentu, že rozpočet byl přijat s konečnou platností. Zajistí zveřejnění rozpočtu v Úředním věstníku Evropské unie.

(Článek 4 přílohy V se vypouští.)

Článek 75f

Systém prozatímních dvanáctin

1.     Rozhodnutí Rady, kterým se povolují výdaje přesahující prozatímní dvanáctinu výdajů, je postoupeno příslušnému výboru.

2.     Příslušný výbor může předložit návrh rozhodnutí, kterým se sníží výdaje uvedené v odstavci 1. Parlament o něm rozhodne do 30 dní po přijetí rozhodnutí Rady.

3.     Parlament rozhoduje většinou hlasů všech poslanců.

(Článek 7 přílohy V se vypouští.)

Článek 79a

Postup pro sestavení odhadu výdajů Parlamentu

1.     Pokud jde o rozpočet Parlamentu, přijímá předsednictvo a výbor příslušný pro rozpočtové otázky v tomto pořadí rozhodnutí o:

2.     Rozhodnutí o plánu pracovních míst se přijímají tímto postupem:

3.     Pokud jde o vlastní odhady výdajů, postup jejich sestavování začíná okamžikem, kdy předsednictvo přijme konečné rozhodnutí o plánu pracovních míst. Fáze tohoto postupu jsou stanoveny v článku 79. V případě, že se postoj výboru příslušného pro rozpočet značně liší od postoje předsednictva, zahájí se dohodovací řízení.

(Čl. 79 odst. 7 a článek 8 přílohy V se vypouští.)

1.   Pokud je Parlament požádán, aby vyslovil souhlas s navrhovaným aktem, Parlament přijme své rozhodnutí na základě doporučení příslušného výboru ve prospěch schválení nebo zamítnutí daného aktu.

1.   Pokud je Parlament požádán, aby vyslovil souhlas s navrhovaným aktem, Parlament přijme své rozhodnutí na základě doporučení příslušného výboru, zda daný akt schválit nebo zamítnout.

Parlament poté rozhodne o aktu, u něhož je podle Smlouvy o ES nebo Smlouvy o EU třeba jeho souhlasu, v jediném hlasování, přičemž nelze předkládat žádné pozměňovací návrhy. Většina potřebná pro přijetí souhlasu je většinou stanovenou v příslušném článku Smlouvy o ES nebo Smlouvy o EU , který tvoří právní základ navrhovaného aktu.

Parlament poté rozhodne o aktu, u něhož je podle Smlouvy o Evropské unii nebo Smlouvy o fungování Evropské unie třeba jeho souhlasu, v jediném hlasování, přičemž nelze předkládat žádné pozměňovací návrhy. Většina potřebná pro přijetí souhlasu odpovídá většině stanovené v příslušném článku Smlouvy o Evropské unii nebo Smlouvy o fungování Evropské unie , který tvoří právní základ navrhovaného aktu.

2.   Pro smlouvy o přistoupení a mezinárodní dohody a pro zjištění závažného a trvajícího porušení základních zásad ze strany členského státu se použijí články 89 , 90 a 102 . Pro postup pro posílenou spolupráci v oblasti, na kterou se vztahuje postup stanovený v článku 251 Smlouvy o ES , se použije článek 82 .

2.   Pro smlouvy o přistoupení a mezinárodní dohody a pro zjištění, že členský stát závažně a trvale porušuje základní zásady, se použijí články 74c, 74e a 90. Pro postup pro posílenou spolupráci v oblasti, na kterou se vztahuje řádný legislativní postup, se použije článek 74g.

(Změna týkající se celého textu: v celém textu jednacího řádu se výraz “postup stanovený v článku 251 Smlouvy o ES” v odpovídajícím mluvnickém tvaru nahrazuje výrazem “řádný legislativní postup” v odpovídajícím mluvnickém tvaru.)

3.   Jestliže je zapotřebí souhlas Parlamentu s legislativním návrhem , může se příslušný výbor s cílem přispět ke kladnému výsledku postupu rozhodnout, že předloží Parlamentu průběžnou zprávu o návrhu Komise s návrhem usnesení obsahujícím doporučení ve prospěch změny nebo uskutečnění návrhu .

3.   Pokud je vyžadován souhlas Parlamentu s navrhovaným legislativním aktem nebo připravovanou mezinárodní dohodou , může se příslušný výbor s cílem přispět ke kladnému výsledku postupu rozhodnout, že předloží Parlamentu průběžnou zprávu s návrhem usnesení , v němž doporučí, zda navrhovaný akt změnit nebo uskutečnit .

Jestliže Parlament schválí alespoň jedno doporučení, požádá předseda Radu o další projednání.

Příslušný výbor dá své závěrečné doporučení k vyslovení souhlasu Parlamentu na základě výsledku jednání s Radou.

(Změna týkající se celého textu: s výjimkou článků 56 a 57 se výrazy “návrh Komise” a “legislativní návrh” nahrazují v celém textu jednacího řádu výrazem “návrh legislativního aktu” nebo “navrhovaný legislativní akt” podle toho, který z výrazů je vhodný z gramatického hlediska; obé v odpovídajících mluvnických tvarech.)

Článek 87a

Akty v přenesené pravomoci

Pokud je pravomoc doplňovat či měnit některé prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné, přenesena legislativním aktem na Komisi, příslušný výbor:

Obdobně se použijí ustanovení čl. 88 odst. 1, 2 a 3.

Článek 92

Jmenování vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku

1.     Před jmenováním vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku vyzve předseda Parlamentu úřadujícího předsedu Rady, aby učinil prohlášení před Parlamentem podle článku 21 Smlouvy o EU. Předseda Parlamentu vyzve předsedu Komise, aby při stejné příležitosti také učinil prohlášení.

2.     Po jmenování nového vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku podle čl. 207 odst. 2 Smlouvy o ES a předtím, než oficiálně převezme svou funkci, jej předseda vyzve, aby učinil prohlášení před příslušným výborem a odpověděl na jeho otázky.

3.     Po prohlášeních a otázkách podle odstavce 1 a 2 a z podnětu příslušného výboru nebo v souladu s článkem 121 může Parlament dát doporučení.

vypouští se

Jmenování zvláštních zástupců pro účely společné zahraniční a bezpečnostní politiky

Zvláštní zástupci

4a.     Zvláštní zástupce jmenovaný Radou s mandátem pro jednotlivé politické otázky může být Parlamentem vyzván, aby učinil prohlášení před příslušným výborem nebo může sám požádat, aby takové prohlášení učinil.

(Čl. 94 odst. 3 se vypouští.)

Článek 94

Prohlášení vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a ostatních zvláštních zástupců

1.     Vysoký představitel je vyzván, aby učinil prohlášení před Parlamentem nejméně čtyřikrát v roce. Použije se článek 110.

2.     Vysoký představitel je pozván nejméně čtyřikrát ročně na schůzi příslušného výboru, aby učinil prohlášení a odpověděl na otázky. Vysoký představitel může být pozván i při jiných příležitostech, kdykoli to bude výbor pokládat za nutné, nebo se může schůze účastnit z vlastního podnětu.

3.     Je-li zvláštní zástupce jmenován Radou s mandátem pro jednotlivé politické otázky, může být vyzván, aby učinil prohlášení před příslušným výborem z vlastního podnětu nebo z podnětu Parlamentu.

vypouští se

2.   Dotčené výbory se snaží zajistit, aby je vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku , Rada a Komise pravidelně a včas informovali o vývoji a provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky Unie, o předpokládaných nákladech, a to pokaždé, když je v rámci této politiky přijato rozhodnutí mající finanční dopad, a aby byly informovány o jakýchkoli jiných finančních aspektech vztahujících se k provádění činností v rámci této politiky. Výjimečně, na žádost Komise, Rady nebo vysokého představitele, může výbor rozhodnout o tom, že jeho jednání bude neveřejné.

2.   Dotčené výbory se snaží zajistit, aby je místopředseda Komise / vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku , Rada a Komise pravidelně a včas informovali o vývoji a provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky Unie, o předpokládaných nákladech, a to pokaždé, když je v rámci této politiky přijato rozhodnutí mající finanční dopad, a aby byly informovány o jakýchkoli jiných finančních aspektech vztahujících se k provádění činností v rámci této politiky. Výjimečně, na žádost Komise, Rady nebo místopředsedy/ vysokého představitele, může výbor rozhodnout o tom, že jeho jednání bude neveřejné.

(Změna týkající se celého textu: výraz “vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku” v odpovídajícím mluvnickém tvaru se v celém znění jednacího řádu nahrazuje spojením “místopředseda Komise / vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku” v odpovídajícím mluvnickém tvaru.)

3.   Konzultativní dokument Rady o hlavních aspektech a základních směrech společné zahraniční a bezpečnostní politiky, včetně jejích finančních dopadů na rozpočet Unie, je předmětem pravidelné každoroční rozpravy. Použijí se postupy stanovené v článku 110.

3.   Konzultativní dokument místopředsedy / vysokého představitele o hlavních aspektech a základních směrech společné zahraniční a bezpečnostní politiky, včetně společné bezpečnostní a obranné politiky a jejích finančních dopadů na rozpočet Unie, je předmětem pravidelné rozpravy , která se koná dvakrát do roka . Použijí se postupy stanovené v článku 110.

vypouští se

Článek 99

Informování Parlamentu v oblasti policejní a soudní spolupráce v trestních věcech

1.     Příslušný výbor zajistí, aby byl Parlament úplně a pravidelně informován o činnostech v oblasti policejní a soudní spolupráce v trestních věcech a aby byla jeho stanoviska odpovídajícím způsobem zohledněna, když Rada zaujímá společné postoje vymezující přístup Unie k určité otázce podle čl. 34 odst. 2 písm. a) Smlouvy o EU.

2.     Výjimečně, na žádost Komise nebo Rady, může výbor rozhodnout o konání neveřejného jednání.

3.     Rozprava podle čl. 39 odst. 3 Smlouvy o EU se koná podle čl. 110 odst. 2, 3 a 4 tohoto jednacího řádu.

vypouští se

Článek 100

Konzultace s Parlamentem v oblasti policejní a soudní spolupráce v trestních věcech

Konzultace s Parlamentem podle čl. 34 odst. 2 písm. b), c) a d) Smlouvy o EU se řídí ustanoveními článků 36 až 39, 43, 44 a 55 tohoto jednacího řádu.

V případě potřeby se projednání návrhu zařadí nejpozději na pořad jednání posledního zasedání konaného před uplynutím lhůty stanovené podle čl. 39 odst. 1 Smlouvy o EU.

Pokud je s Parlamentem konzultován návrh rozhodnutí Rady o jmenování ředitele a členů správní rady Europolu, použijí se obdobně ustanovení článku 108.

vypouští se

Článek 101

Doporučení v oblasti policejní a soudní spolupráce v trestních věcech

1.     Výbor příslušný pro záležitosti týkající se policejní a soudní spolupráce v trestních věcech může vypracovat doporučení Radě v oblasti působnosti hlavy VI Smlouvy o EU poté, co získá svolení Konference předsedů, nebo na návrh ve smyslu článku 121.

2.     V naléhavých případech může svolení uvedené v odstavci 1 udělit předseda Parlamentu, který může rovněž povolit svolání mimořádné schůze dotyčného výboru.

3.     Doporučení vypracovaná tímto způsobem se zařadí na pořad jednání příštího dílčí zasedání. Ustanovení čl. 97 odst. 4 se použije obdobně.

(Viz výklad ustanovení článku 121.)

vypouští se

1.   Pokud se Rada dohodne na nominaci předsedy Komise, požádá předseda Parlamentu navrženého kandidáta , aby učinil prohlášení před Parlamentem a představil Parlamentu své politické cíle. Po prohlášení následuje rozprava.

Rada musí být přizvána k účasti v rozpravě.

1.   Poté, co Evropská rada navrhne kandidáta na předsedu Komise, požádá jej předseda Parlamentu, aby učinil prohlášení před Parlamentem a představil Parlamentu své politické cíle. Po prohlášení následuje rozprava.

K účasti v rozpravě je přizvána Evropská rada .

2.   Parlament schválí nebo zamítne nominaci většinou odevzdaných hlasů .

Hlasuje se tajně.

2.   Parlament zvolí předsedu Komise většinou všech poslanců .

Hlasuje se tajně.

3.   Pokud je kandidát zvolen, informuje o tom předseda Parlamentu Radu, požádá ji a nově zvoleného předsedu Komise, aby po vzájemné dohodě navrhli kandidáty na místa komisařů.

3.   Pokud je kandidát zvolen, informuje o tom předseda Parlamentu Radu a požádá ji a nově zvoleného předsedu Komise, aby po vzájemné dohodě navrhli kandidáty na místa komisařů.

4.   Pokud Parlament nominaci neschválí , požádá předseda Parlamentu Radu , aby nominovala nového kandidáta.

4.   Pokud kandidát nezíská požadovanou většinu, vyzve předseda Parlamentu Evropskou radu , aby do jednoho měsíce navrhla nového kandidáta pro volbu podle stejného postupu .

Článek 107a

Jmenování soudců a generálních advokátů Soudního dvora Evropské unie

Parlament na návrh příslušného výboru jmenuje svého zástupce do sedmičlenného panelu, který má prověřit vhodnost kandidátů na místo soudce nebo generálního advokáta Soudního dvora a Tribunálu.

1.   Politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců může podat návrh doporučení Radě týkající se věcí podle hlav V a VI Smlouvy o EU nebo v případě, že s Parlamentem nebyla konzultována mezinárodní dohoda, na kterou se vztahují články 90 nebo 91.

1.   Politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců může podat návrh doporučení Radě týkající se věcí podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii nebo v případě, že s Parlamentem nebyla konzultována mezinárodní dohoda, na kterou se vztahují články 90 nebo 91.

-1.     Pokud Smlouva o fungování Evropské unie stanoví konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem, zahájí předseda postup konzultace a informuje o tom Parlament.

2a.     Stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru jsou postoupena příslušnému výboru.

-1.     Pokud Smlouva o fungování Evropské unie stanoví konzultaci s Výborem regionů, zahájí předseda postup konzultace a informuje o tom Parlament.

2a.     Stanoviska Výboru regionů jsou postoupena příslušnému výboru.

Rule 129

Důsledky nečinnosti Rady po schválení společného postoje v rámci postupu spolupráce

Pokud do tří měsíců nebo po dohodě s Radou do čtyř měsíců od sdělení společného postoje podle článku 252 Smlouvy o ES Parlament ani nezamítne, ani nezmění společný postoj a Rada nepřijme navržené právní předpisy v souladu se společným postojem, může předseda jménem Parlamentu a po konzultaci s výborem příslušným pro právní věci podat podle článku 232 Smlouvy o ES na Radu žalobu u Soudního dvora.

vypouští se

Konference předsedů jmenuje členy parlamentní delegace v jakémkoli konventu, konferenci nebo podobném orgánu, v němž jsou zástupci parlamentů, a zmocňuje je s ohledem na příslušné parlamentní usnesení Delegace volí svého předsedu, a popřípadě jednoho nebo více místopředsedů.

Konference předsedů jmenuje členy parlamentní delegace v jakékoli konferenci nebo podobném orgánu, v němž jsou zástupci parlamentů, a zmocňuje je s ohledem na příslušné parlamentní usnesení Delegace volí svého předsedu, a popřípadě jednoho nebo více místopředsedů.

12.   Aniž je dotčen článek 197 Smlouvy o ES , usiluje předseda o dohodu s Komisí a Radou o tom, jaká řečnická doba jim bude přidělena.

12.   Aniž je dotčen článek 230 Smlouvy o fungování Evropské unie , usiluje předseda o dohodu s Komisí , Radou a předsedou Evropské rady o tom, jaká řečnická doba jim bude přidělena.

(Tento odstavec se stáváposledním odstavcem článku 149)

Jmenování veřejného ochránce práv

Volba veřejného ochránce práv

7.    Jmenovaná osoba je hned vyzvána, aby složila přísahu před Soudním dvorem.

7.    Zvolená osoba je hned vyzvána, aby složila přísahu před Soudním dvorem.

Článek 2

Míra

1.     Kterýkoliv poslanec může za níže uvedených podmínek předložit a obhajovat návrh rozhodnutí o stanovení nové maximální míry.

2.     Takové návrhy jsou přípustné, pouze pokud jsou předloženy písemně a opatřeny podpisy nejméně čtyřiceti poslanců nebo pokud jsou předloženy jménem politické skupiny nebo výboru.

3.     Předseda stanoví lhůtu pro předložení takových návrhů.

4.     Příslušný výbor podá zprávu o těchto návrzích před jejich projednáváním v Parlamentu.

5.     Poté o návrzích hlasuje Parlament.

Parlament rozhoduje většinou hlasů všech poslanců a třemi pětinami odevzdaných hlasů.

Poté, co Rada informuje Parlament o svém souhlasu se stanovením nové maximální míry, vyhlásí předseda v průběhu plenárního zasedání, že navržená změna maximální míry je přijata.

V opačném případě bude stanovisko Rady postoupeno příslušnému výboru.

vypouští se

Článek 5

Posouzení jednání Rady – druhá fáze

1.     Jestliže Rada upravila jednu nebo více změn přijatých Parlamentem, postoupí takto pozměněný text příslušnému výboru

2.     Za níže stanovených podmínek může každý poslanec předložit a obhajovat předlohu změny textu upraveného Radou.

3.     Takové předlohy změn jsou přípustné, pouze pokud jsou předloženy písemně, opatřeny podpisem nejméně čtyřiceti poslanců nebo předloženy jménem výboru a zaručují udržení rovnováhy příjmů a výdajů. Nepoužije se čl. 49 odst. 5.

Předlohy změn jsou přípustné, pouze pokud se vztahují k textu upravenému Radou.

4.     Předseda stanoví lhůtu pro předložení změn.

5.     Příslušný výbor se vyjádří k textu upravenému Radou a zaujme stanovisko k předlohám změn upraveného textu.

6.     O předlohách změn textu upraveného Radou se hlasuje v Parlamentu, aniž je dotčeno ustanovení čl. 3 odst. 4 druhého pododstavce. Parlament rozhoduje většinou hlasů všech poslanců a třemi pětinami odevzdaných hlasů. Jestliže jsou předlohy změn přijaty, považuje se text upravený Radou za zamítnutý. Jestliže jsou předlohy změn zamítnuty, považuje se za přijatý text upravený Radou.

7.     Přehled Rady o výsledcích jejího jednání o pozměňovacích návrzích přijatých Parlamentem je projednán v rozpravě, po níž se může hlasovat o návrhu usnesení.

8.     Po ukončení postupu stanoveného v tomto článku a s ohledem na ustanovení článku 6 prohlásí předseda při zasedání Parlamentu, že rozpočet byl s konečnou platností přijat, a zajistí jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

vypouští se

Článek 6

Celkové zamítnutí

1.     Ze závažných důvodů může výbor nebo nejméně čtyřicet poslanců předložit návrh na zamítnutí návrhu rozpočtu jako celku. Takový návrh je přípustný, pouze pokud je předložen s písemným odůvodněním ve lhůtě stanovené předsedou Parlamentu. Důvody zamítnutí si nesmějí odporovat.

2.     Příslušný výbor zaujme stanovisko k takovému návrhu dříve, než se o něm hlasuje v Parlamentu.

Parlament rozhoduje většinou hlasů všech poslanců a dvěma třetinami odevzdaných hlasů. Je-li návrh přijat, je návrh rozpočtu jako celek vrácen Radě.

vypouští se