52010PC0728

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 9.12.2010

KOM(2010) 728 v konečném znění

2010/0362 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o smluvní vztahy v odvětví mléka a mléčných výrobků

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Po rozhodnutích přijatých v rámci kontroly stavu odvětví v listopadu 2008 prošlo odvětví mléka hlubokou krizí v důsledku poklesu poptávky po mléčných výrobcích následkem jejich mimořádně vysokých cen v roce 2007. Při překonávání krize prokázaly nástroje bezpečnostní sítě svou účinnost v krizových situacích. Krize rovněž ukázala určité nedostatky v orientaci trhu odvětví mléka. Komisař pro zemědělství a rozvoj venkova se proto rozhodl zřídit skupinu odborníků na vysoké úrovni pro mléko, která se bude zabývat zaváděním regulačního rámce ve střednědobém a dlouhodobém výhledu, který by mohl přispět ke stabilizaci trhu a příjmů producentů a zlepšit transparentnost a který by současně respektoval výsledky kontroly stavu odvětví. Tato skupina uspořádala v době od října 2009 do června 2010 deset zasedání a dne 15. června 2010 vydala zprávu doplněnou sedmi doporučeními.

Skupina důkladně vyhodnotila všechny otázky a aspekty, které má návrh řešit. Skupina byla složena ze zástupců všech členských států EU, předsedal jí generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova Komise a účastníkem byl i pozorovatel generálního sekretariátu Evropského parlamentu. Skupina obdržela ústní a písemné připomínky od hlavních evropských skupin zúčastněných stran v dodavatelském řetězci mléka: COPA-COGECA, European Milk Board, European Coordination Via Campesina (všechny zastupující zemědělce), European Dairy Association (zpracovatelé mléka), EUCOLAIT (obchodníci s mléčnými výrobky), EUROCOMMERCE (maloobchodníci) a BEUC (spotřebitelé). Skupina dále obdržela příspěvky od pozvaných vědeckých odborníků, zástupců třetích zemí (ze Spojených států amerických, Nového Zélandu, Austrálie a Švýcarska), národních orgánů pro ochranu hospodářské soutěže a útvarů Komise (GŘ COMP a GŘ AGRI). Konference zúčastněných stran v odvětví mléka se konala dne 26. března 2010. Příležitost vyjádřit své stanovisko na ní dostal velký počet subjektů podílejících se na dodavatelském řetězci.

Rada přezkoumala zprávu a doporučení vydané skupinou a na zasedání dne 27. září 2010 byly přijaty závěry předsednictva. Tyto závěry nabádají Komisi, aby do konce roku předložila odpověď na první tři doporučení skupiny (smluvní vztahy, vyjednávací síla výrobců a mezioborové organizace) a rychle reagovala na doporučení skupiny ohledně transparentnosti.

Jeden z klíčových aspektů práce skupiny se zaměřil na oblasti týkající se struktury trhu a jeho účastníků: smluvní vztahy, vyjednávací sílu, organizace producentů a mezioborové organizace. Současná struktura trhu výrazně zhoršila aspekty mléčné krize v roce 2009, neboť proces reformy odvětví mléka byl zahájen podstatně později než v jiných odvětvích – v podstatě až v roce 2003. Dlouhodobá existence pevných kvót a vysokých úředních cen spolu se zaručeným odbytem mléčných výrobků způsobily nepružnost trhu. Strukturální přizpůsobení bylo často zpomalováno, účastníci výrobního řetězce nebyli vedeni k reakci na tržní signály, včetně pohybu cen, a byly omezovány pobídky k inovaci nebo zvyšování produktivity. Reforma v odvětví mléka by měla odrážet reformy z jiných odvětví, které usilovaly o větší zaměření se na trh při „svobodě zemědělského podnikání“. To by mělo vést ke zvýšení efektivity a umožnit sektoru EU využívat tržních příležitostí uvnitř i mimo EU.

Ze střednědobého hlediska se zdá být nezbytné zavést řadu opatření, která povedou k ukončení režimu kvót. Struktura trhu je uvnitř členských států a mezi nimi velmi odlišná, avšak soustředění nabídky je často mnohem nižší než soustředění na úrovni zpracování. Výsledkem je nerovnováha vyjednávací síly mezi těmito úrovněmi. Trh se navíc vyznačuje nepružností v tom, že zemědělci mají malý výběr mlékáren (nebo dokonce přepravců syrového mléka). Tyto faktory mohou vést k vážnému nedostatku přizpůsobení nabídky požadavkům trhu a nekalým obchodním praktikám. Zemědělci především často vůbec neví, jakou cenu dostanou za jimi dodávané mléko (kterou mlékárny často mnohem později stanovují způsobem, který je zcela mimo kontrolu zemědělců). Co se týká mlékáren, objem mléka, který jim má být dodán, není vždy dobře naplánovaný. Distribuce přidané hodnoty v řetězci není vyrovnaná, zejména s ohledem na zemědělce, a existuje zde podstatný problém přenosu cen v celém řetězci.

Klíčový problém se zdá být mezi zemědělci a zpracovateli, a proto by se řešení pro nápravu této situace mělo zaměřovat na tuto úroveň. Návrh uvádí možnost uzavření nepovinných písemných smluv mezi zemědělcem a mlékárnou před dodávkami syrového mléka, které by stanovovaly cenu, časový plán a objem dodávek včetně celkové platnosti smlouvy. Aby byl brán zřetel na specifickou povahu družstev a zbytečně se nezasahovalo do současných struktur, družstva nebudou mít povinnost uzavírat smlouvy za předpokladu, že jejich stanovy stanovují pravidla se stejným cílem.

Aby se obnovila rovnováha vyjednávací síly, navrhuje se umožnit zemědělcům vyjednávat o smluvních podmínkách, včetně ceny, kolektivně prostřednictvím organizací producentů. Současné předpisy o hospodářské soutěži tuto problematiku sice do jisté míry řeší, nicméně při absenci společných zpracovatelských zařízení a nedostatku právní jistoty jsou tyto možnosti pouze omezené. Návrh v tomto směru poskytuje právní základ pro zemědělské právo. Aby naopak nedošlo k destabilizaci situace, navrhuje se omezení velikosti. To neplatí pro družstevní mlékárny, pokud jsou založeny na vertikálním propojení zemědělců spolu se zpracovatelskými zařízeními.

Další záležitostí, kterou se skupina odborníků na vysoké úrovni pro mléko zabývala, je úloha mezioborových organizací. Na rozdíl od organizací producentů, které zahrnují pouze zemědělce, tyto organizace zahrnují celý dodavatelský řetězec nebo jeho část: zemědělce, zpracovatele, distributory a maloobchodníky. Ti mohou hrát významnou úlohu při průzkumu, zlepšování kvality, propagaci a rozšiřování osvědčených postupů, co se týká výrobních a zpracovatelských metod. V současnosti existují v několika členských státech a provádějí tyto úkoly při dodržování práva EU. Navíc v odvětvích, jako jsou ovoce a zelenina, se na tyto situace vztahují, s ohledem na omezení, specifická pravidla EU a často i přezkumy prováděné Komisí. Navrhuje se použít pravidla pro cíle prvotních veřejných nabídek z odvětví ovoce a zeleniny v odvětví mléka s vhodnými úpravami tak, aby nedocházelo k tvrdým omezením hospodářské soutěže (včetně stanovování cen a rozdělování trhu) a aby příslušné dohody podléhaly schválení Komise.

Přispěly by ke zlepšení znalosti a transparentnosti výroby a trhu v podobě zveřejnění statistických údajů o cenách, objemech a dobách trvání uzavřených smluv na dodávku syrového mléka a poskytnutím analýz možného budoucího rozvoje trhu na regionální nebo vnitrostátní úrovni.

Za účelem zlepšení znalosti výroby a analyzování vývoje trhu je nezbytné, aby Komise poskytovala pravidelné údaje o objemu dodávek syrového mléka.

Pro další zvýšení transparentnosti se budou konat společná zasedání odborníků z Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů spolu s Poradní skupinou pro mléko, aby se posoudila situace a vyhlídky trhu, s cílem zvýšit informovanost a posílit odpovědnost subjektů v dodavatelském řetězci mléka, aby mohly lépe reagovat na tržní signály a přizpůsobovat nabídku poptávce.

Současný návrh řeší všechny 4 prvky: smluvní vztahy, vyjednávací sílu producentů, mezioborové organizace a transparentnost tak, že vyžadují změnu stávajících ustanovení.

Tato řešení představují dosti významné kroky a při odůvodnění současnou tržní situací a strukturou by byla dočasná a podléhala by přezkoumání. Platnost návrhu by měla být omezena na dobu, kterou producenti mléka potřebují na přizpůsobení se situaci bez produkčních kvót a na zlepšení své organizace, pokud jde o prostředí více orientované na trh. Z průběžného přezkumu by mělo především vyplynout, jak navržená opatření fungují a zdali by měly zůstat v platnosti po zbytek období; měl by rovněž přezkoumat možnosti, jak zemědělce podpořit při uzavírání dohod o společné produkci.

Návrh je založen na Smlouvě o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 42 prvním pododstavci a čl. 43 odst. 2 této smlouvy.

Opatření na úrovni EU jsou opodstatněná, neboť k uskutečňování cílů společné zemědělské politiky jsou nutná opatření k zajištění rovného provádění v rámci Unie při zachování účinné hospodářské soutěže na trhu s mlékem a zajištění řádného fungování vnitřního trhu. To platí zejména v případech, kde platí právo hospodářské soutěže EU – výlučná pravomoc Unie – pro společnou zemědělskou politiku. Vzhledem k rozdílným situacím, které panují u smluvního práva v Unii, je volba, zda mají být některé prvky návrhu (smlouvy) povinné, ponechána na členských státech.

Právní předpisy EU upravující hospodářskou soutěž jsou výlučnou pravomocí Unie a jednotlivé členské státy proto nemohou upravovat jejich uplatňování na společnou zemědělskou politiku, což lze činit pouze v souladu s článkem 42 SFEU. U smluvních vztahů návrh ponechává širokou svobodu posuzování na členských státech. Vzhledem k přeshraniční povaze trhů je však zapotřebí stanovit minimální požadavky pro zajištění řádného fungování vnitřního trhu a společné organizace trhu.

Na úrovni EU lze těchto cílů dosáhnout lépe, neboť zamýšlených cílů stanovených pro právní předpisy upravující hospodářskou soutěž nemohou dosáhnout jednotlivé členské státy. Navíc je zapotřebí stanovit minimální požadavky pro právní předpisy upravující hospodářskou soutěž, které zajistí správné fungování vnitřního trhu a společné organizace trhu.

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality. Přístup ke smluvním vztahům je na úrovni EU dobrovolný. Na členských státech je ponecháno rozhodnutí, zda budou či nebudou uplatňovat povinný systém. Pokud se členský stát rozhodne pro povinné uplatňování na svém území, aby zajistil řádné fungování vnitřního trhu a společné organizace trhu, jsou na úrovni EU regulovány pouze 4 aspekty smluvních vztahů.

Pro ustanovení ohledně posilování vyjednávací pozice producentů mléka se navrhuje limit 3,5 % produkce mléka v EU, který by umožnil vyjednávání mezi organizacemi producentů o přibližně stejné velikosti, jako jsou hlavní zpracovatelé mléka. Navrhuje se i limit určitého podílu vnitrostátní produkce, což má zajistit hospodářskou soutěž u dodávek syrového mléka na vnitrostátní úrovni. Možnost, že by příslušné vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž mohly v nutných a v odůvodněných konkrétních případech zasáhnout, by zabránila negativnímu vlivu na malé a střední zpracovatele syrového mléka na území daného členského státu.

Pravidla pro mezioborové organizace jsou z velké části inspirovány stávajícími pravidly pro odvětví ovoce a zeleniny a zaměřují se především na zajištění právní jistoty při jednáních těchto organizací.

Přidání výslovného právního základu, aby členské státy shromažďovaly informace o dodávkách syrového mléka, se týká údajů v držení subjektů a nemělo by přinášet významné zatížení zpracovatelům mléka ani členským státům.

Aby se dále zlepšilo soustředění nabídek, organizace producentů by měly být podporovány v souladu s doporučeními uvedenými ve sdělení Komise „Lepší fungování potravinového řetězce v Evropě“. Stávající ustanovení na podporu zřizování a správního provozu seskupení producentů, které je již k dispozici pro všechna odvětví v nových členských státech v rámci politiky pro rozvoj venkova, by mělo být rozšířeno rovněž na země EU-15. Neměla by však být umožněna podpora seskupení producentů v odvětví ovoce a zeleniny, protože možnost podporovat jejich činnost již existuje v rámci článků 103b až 103g jednotného nařízení o společné organizaci trhů. Úprava příslušných ustanovení je součástí přizpůsobování základních zemědělských předpisů Lisabonské smlouvě.

Pokud se týká ostatních doporučení skupiny odborníků na vysoké úrovni pro mléko, záležitosti týkající se „místa zemědělství“ projednávané skupinou budou ošetřeny v rámci tzv. „kvalitativního balíčku“. Podle tohoto nového rámce bude právní základ pro povinné označování místa zemědělství zaveden ve všech odvětvích. To umožní Komisi v návaznosti na příslušné posouzení dopadů a případ od případu přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se případného povinného označování místa zemědělství na příslušné zeměpisné úrovni, aby byl uspokojen požadavek spotřebitelů na transparentnost a informovanost. Jedním z prvních zkoumaných odvětví bude odvětví mléka. Výsledky projednávání návrhu (vypracovaného Komisí) nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům [KOM(2008) 40] v Evropském parlamentu a Radě budou vzaty v potaz.

Možné změny tržních nástrojů, výzkumu a inovace by měla řešit iniciativa společné zemědělské politiky aktualizovaná v roce 2013 tak, aby se diskuze rozšířila do širší souvislosti všech zemědělských produktů a vyznačovala se jednotným přístupem.

2010/0362 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o smluvní vztahy v odvětví mléka a mléčných výrobků

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 42 první pododstavec a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise[1],

poté, co postoupily návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[2],

v souladu s řádným legislativním postupem[3],

vzhledem k těmto důvodům:

1. Následné reformy společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, které jsou nyní obsaženy v nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů)[4], byly zaměřeny na tržní orientaci (tj. nechat zemědělce rozhodovat podle cenových signálů o tom, co a jaké množství produkovat), aby se tak podpořila konkurenční situace v odvětví mléka a jeho udržitelnost z hlediska celosvětového obchodu. Nařízením Rady (ES) č. 72/2009 ze dne 19. ledna 2009 o úpravách společné zemědělské politiky změnou nařízení (ES) č. 247/2006, (ES) č. 320/2006, (ES) č. 1405/2006, (ES) č. 1234/2007, (ES) č. 3/2008 a (ES) č. 479/2008 a zrušením nařízení (EHS) č. 1883/78, (EHS) č. 1254/89, (EHS) č. 2247/89, (EHS) č. 2055/93, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 2596/97, (ES) č. 1182/2005 a (ES) č. 315/2007 [5] (reforma za účelem kontroly stavu z let 2008–2009) bylo proto rozhodnuto, že je nezbytné zvyšovat kvóty postupně, aby se zajistil hladký přechod k ukončení režimu kvót na mléko v roce 2015.

2. V letech 2007–2009 došlo na trzích mléka a mléčných výrobků k výjimečnému vývoji. Nejprve přinesly zvláště nepříznivé povětrnostní podmínky v Oceánii výrazný pokles dodávek, což způsobilo rychlý a výrazný růst cen. Zatímco se světové dodávky začaly obnovovat a ceny se začaly vracet k normálnějším úrovním, následná finanční a hospodářská krize měla negativní dopad na producenty mléka v EU, neboť zhoršovala cenovou nestálost. Nejprve došlo v důsledku vyšších komoditních cen k výraznému zvýšení cen krmiva a dalších vstupních nákladů včetně energií. Následně celosvětový pokles poptávky, včetně EU, který zasáhl i mléko a mléčné výrobky, vedl při zachování stabilní produkce v EU ke zhroucení cen v EU až na spodní úroveň záchranné sítě. Tento prudký pokles komoditních cen mléka se však úplně neodrazil v nižších cenách mléka na spotřebitelské úrovni, díky čemuž se ve většině zemí a u většiny produktů v odvětví mléka a mléčných výrobků začalo rozšiřovat hrubé obchodí rozpětí navazujících odvětví. To zamezilo přizpůsobení poptávky po těchto výrobcích nízkým komoditním cenám, zpomalilo cenové zotavení a zhoršilo dopad nízkých cen na producenty mléka.

3. Ve světle této obtížné situace na trhu s mlékem byla v říjnu 2009 zřízena skupina odborníků na vysoké úrovni pro mléko se záměrem projednávat střednědobá a dlouhodobá opatření pro odvětví mléka a mléčných výrobků s ohledem na ukončení kvót na mléko v roce 2015. V souladu s výsledky kontroly stavu odvětví se skupina začala zabývat zaváděním regulačního rámce, který by mohl přispět ke stabilizaci trhu a příjmů výrobců a zvýšit transparentnost.

4. Skupina obdržela ústní a písemné připomínky od hlavních evropských skupin zúčastněných stran v dodavatelském řetězci mléka, které reprezentují zemědělce, zpracovatele mléka, obchodníky s mlékem, maloobchodníky a spotřebitele. Skupina dále obdržela příspěvky od pozvaných vědeckých odborníků, zástupců třetích zemí, národních orgánů pro ochranu hospodářské soutěže a útvarů Komise. Konference zúčastněných stran v odvětví mléka se konala dne 26. března 2010. Příležitost vyjádřit své stanovisko na ní dostal velký počet subjektů podílejících se na dodavatelském řetězci. Dne 15. června 2010 skupina předložila svou zprávu, která obsahovala analýzu současné situace v odvětví mléka a řadu doporučení.

5. Skupina uvedla, že odvětví výroby a zpracování mléka jsou v jednotlivých členských státech velmi rozdílná. V jednotlivých členských státech dále panuje velmi nestálá situace, pokud jde o subjekty a typy subjektů. Nicméně soustředěnost dodávek je v mnoha případech nízká, což způsobuje nerovnováhu vyjednávací síly v dodavatelském řetězci mezi zemědělci a mlékárnami. Tato nerovnováha může vést k nekalým obchodním praktikám. Především zemědělci často neví, jakou cenu dostanou za jimi dodávané mléko, protože cenu mlékárny často stanovují mnohem později na základě získané přidané hodnoty, což u nedružstevních subjektů často probíhá zcela mimo jejich kontrolu.

6. Existuje problém přenosu cen v řetězci, zejména u výstupních cen zemědělské produkce. V průběhu roku 2009 dodávka mléka naopak nereagovala na nižší poptávku. Naopak v některých členských státech s velkým objemem produkce došlo ve skutečnosti k situaci, kdy zemědělci v reakci na nižší ceny produkovali více mléka než v předchozím roce. Přidaná hodnota v řetězci se začala výrazněji soustředit v navazujících odvětvích, zejména u mlékáren.

7. Co se týká mlékáren, objem mléka, který jim má být dodán během sezóny, není vždy dobře naplánován. I u mlékárenských družstev (ve vlastnictví zemědělců, kteří vlastní zpracovatelská zařízení, ve kterých se zpracovává 58 % syrového mléka EU) existuje možný nedostatek přizpůsobení nabídky poptávce: zemědělci mají povinnost dodávat všechno své mléko do svého družstva a družstvo je povinno veškeré mléko přijmout.

8. Použití formálních, písemných smluv, které se uzavírají před dodávkou a obsahují alespoň základní prvky, není rozšířeno. Tyto smlouvy by však mohly zvýšit informovanost a posílit odpovědnost subjektů v dodavatelském řetězci mléka, aby mohly lépe reagovat na tržní signály, zlepšit přenos cen, přizpůsobit nabídku poptávce a zároveň pomoci vyvarovat se určitých nekalých obchodních praktik.

9. Při absenci právních předpisů EU pro takovéto smlouvy mohou členské státy stanovit povinnost používat tyto smlouvy v rámci vlastních systémů smluvního práva, pokud při tom bude dodržováno právo EU, zejména zajištění správného fungování vnitřního trhu a společné organizace trhu. V této souvislosti by se mělo z pohledu rozdílnosti situací v rámci EU rozhodnutí ponechat v souladu se zásadou subsidiarity na členských státech. Vzhledem k potřebě stanovit vhodné minimální požadavky pro tyto smlouvy a zajistit řádné fungování vnitřního trhu a společné organizace trhu by se však měly na úrovni EU stanovit určité základní podmínky pro používání těchto smluv. Jelikož některá mlékárenská družstva mohou mít ve svých stanovách pravidla s podobným účinkem, v zájmu jednoduchosti by pro ně povinnost používat tyto smlouvy neměla platit. Aby byl takový systém účinný i tehdy, když prostředníci shromažďují mléko od zemědělců, aby jej dodali zpracovatelům, měl by se stejný postup uplatňovat i v tomto případě.

10. Ustanovení článku 42 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví, že pravidla EU pro hospodářskou soutěž se vztahují na zemědělskou produkci a obchod zemědělskými produkty pouze v rozsahu, který vymezí Evropský parlament a Rada podle čl. 43 odst. 2 SFEU, jež se týká přijetí společné organizace trhu se zemědělskými produkty.

11. Vzhledem k zajištění racionálního rozvoje výroby a přiměřené životní úrovně producentů mléka by se měla posílit jejich vyjednávací síla se zpracovateli, výsledkem čehož by mělo být přiměřenější rozdělování přidané hodnoty v dodavatelském řetězci. Pro provedení těchto cílů společné zemědělské politiky je zapotřebí přijmout ustanovení v souladu se zněním článku 42 a čl. 43 odst. 2 SFEU, aby se umožnilo organizacím producentů složeným z producentů mléka nebo jejich sdružení vyjednávat s mlékárnou o smluvních podmínkách včetně ceny, a to společně za produkci všech nebo některých členů organizace. Pro zachování účinné hospodářské soutěže na trhu s mlékem by se na tuto možnost měly vztahovat přiměřené množstevní limity. Tyto organizace producentů by proto měly být způsobilé k uznávání podle článku 122 nařízení (ES) č. 1234/2007. Pokud jde o podmínky uznávání sdružení organizací producentů, měla by být Komise zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 SFEU,.

12. Pro mezioborové organizace v některých odvětvích byla zavedena pravidla na úrovni EU. Tyto organizace mohou hrát významnou úlohu při zajišťování dialogu mezi subjekty dodavatelského řetězce a při podpoře osvědčených postupů a transparentnosti trhu. Tato pravidla by se měla uplatňovat na odvětví mléka a mléčných výrobků společně s ustanoveními, která objasňují postavení těchto organizací podle právních předpisů týkajících se hospodářské soutěže, a mělo by se zajistit, aby nenarušovala hospodářskou soutěž nebo vnitřní trh nebo neovlivňovala správné fungování společné organizace trhu.

13. Za účelem sledování vývoje trhu Komise potřebuje včasné údaje o objemu dodávek syrového mléka. Článek 192 nařízení (ES) č. 1234/2007 stanoví základ pro výměnu informací mezi členskými státy a Komisí. Je třeba zajistit, aby zpracovatelé tyto informace členským státům poskytovali pravidelně. Komise by měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 SFEU, pokud jde o zaměření, obsah, formát a časový rozvrh těchto prohlášení.

14. Opatření uvedená v tomto nařízení jsou opodstatněná současnými hospodářskými okolnostmi na trhu s mlékem a strukturou dodavatelského řetězce. Měla by se proto uplatňovat po dostatečně dlouhou dobu (před i po zrušení mléčných kvót), aby se projevila v co největší míře. Vzhledem ke svému dalekosáhlému charakteru by však měla být dočasná a měla by podléhat přezkoumání s ohledem na jejich funkčnost a potřebu prodloužení platnosti. Tím by se měly zabývat zprávy Komise o vývoji trhu s mlékem, které by měly obsahovat zejména možné pobídky, jež by zemědělce vedly k uzavírání dohod o společné výrobě a které mají být předloženy do 30. června 2014 a 31. prosince 2018.

15. Komise by měla mít pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 290 SFEU za účelem doplnění nebo změny některých prvků opatření stanovených v tomto nařízení, které nejsou podstatné. Měly by být vymezeny prvky, u nichž může být uvedená pravomoc vykonávána, jakož i podmínky, za jakých má k jejímu přenesení dojít.

16. Aby bylo možno zajistit jednotné používání opatření stanovených v tomto nařízení ve všech členských státech, měla by být Komise podle článku 291 SFEU zmocněna k přijímání prováděcích aktů. Pokud není výslovně uvedeno jinak, měla by Komise přijmout uvedené prováděcí akty v souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. [xxxx/yyyy] o …

17. Nařízení (ES) č. 1234/2007 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ

Článek 1 Změny nařízení (ES) č. 1234/2007

Nařízení (ES) č. 1234/2007 se mění takto:

(1) Vkládá se nový článek 4a, který zní:

„ Článek 4a

Přijetí aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů

Jsou-li Komisi svěřeny pravomoci, jedná v případě aktů v přenesené pravomoci postupem podle článku 196a a v případě prováděcích aktů postupem podle článku 196b, pokud toto nařízení výslovně nestanoví jinak.“

(2) V prvním pododstavci článku 122 v písm. a) se za bod iii) vkládá nový bod, který zní:

„iii a ) mléka a mléčných výrobků.“

(3) V článku 123 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4. Členské státy mohou uznat rovněž mezioborové organizace, které

a) sdružují zástupce hospodářských činností souvisejících s produkcí nebo zpracováním produktů nebo obchodem s nimi v odvětví mléka a mléčných výrobků;

b) vznikly z podnětu všech nebo některých zástupců uvedených v písmenu a),

c) vykonávají v jednom nebo více regionech Unie jednu nebo více z následujících činností a zohledňují přitom zájmy spotřebitelů:

i) zlepšení znalosti a transparentnosti produkce a trhu, včetně zveřejňování statistických údajů o cenách, objemech a dobách trvání dříve uzavřených smluv na dodávku syrového mléka a poskytování analýz možného budoucího rozvoje trhu na regionální nebo vnitrostátní úrovni;

ii) přispívání k lepší koordinaci uvádění produktů odvětví mléka a mléčných výrobků na trh, zejména prostřednictvím výzkumu nebo studií trhu;

iii) vypracovávání vzorů smluv slučitelných s pravidly Unie;

iv) poskytování informací a provádění výzkumu nezbytného ke změně zaměření produkce na produkty lépe vyhovující požadavkům trhu a chuti a očekáváním spotřebitelů, zejména pokud jde o jakost produktů a ochranu životního prostředí;

v) hledání postupů omezujících používání veterinárních léčivých přípravků a jiných zásahů;

vi) vyvíjení metod a nástrojů ke zlepšování jakosti produktů ve všech fázích produkce a uvádění na trh;

vii) využívání možností ekologického zemědělství a ochrana a podpora tohoto zemědělství, jakož i označení původu, značek jakosti a zeměpisných označení; a

viii) propagace integrované produkce nebo jiných ekologicky zaměřených metod produkce.“

(4) V části II hlavě II kapitole II se vkládá nový oddíl IIa, který zní:

„Oddíl IIAOrganizace producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků

ČLÁNEK 126A Smluvní jednání v odvětví mléka a mléčných výrobků

1. O smlouvách na dodávky syrového mléka od zemědělců zpracovatelům syrového mléka, nebo odběrateli ve významu druhého pododstavce článku 185f odst. 1 mohou jednat organizace producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků, které jsou uznány podle článku 122, jménem svých členů – zemědělců –, a to pokud jde o jejich celou nebo částečnou společnou produkci.

2. Vyjednávání organizace producentů může probíhat:

a) ať došlo k převodu vlastnictví syrového mléka od zemědělců na organizaci producentů, či nikoli;

b) ať je dohodnutá cena stejná, pokud jde o společnou produkci některých nebo všech zemědělských členů, či nikoli;

c) pokud celkový objem syrového mléka, kterého se jednání dané organizace producentů týká, nepřekročil:

i) 3,5 % celkové produkce v Unii; a

ii) 33 % celkové vnitrostátní produkce některého členského státu, kterého se týkají jednání příslušné organizace producentů; a

iii) 33 % celkové společné vnitrostátní produkce všech členských států, kterých se týkají jednání příslušné organizace producentů;

d) pokud dotyční zemědělci nejsou členy žádné jiné organizace producentů, která by rovněž vedla smluvní jednání jejich jménem; a

e) pokud organizace producentů informuje příslušné orgány členského státu nebo členských států, ve kterých působí.

3. Pro účely tohoto článku se každým odkazem na organizaci producentů rozumí rovněž odkaz na sdružení organizací producentů. V zájmu zajištění vhodného způsobu monitorování těchto sdružení může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout pravidla pro podmínky uznávání těchto sdružení.

4. Pro účely odst. 2 písm. c) Komise způsobem, který uzná za vhodný, zveřejní množství produkce syrového mléka v Unii a členských státech, přičemž využije nejaktuálnější informace, které má k dispozici.

5. Odchylně od odst. 2 písm. c) bodů ii) a iii) může orgán pro hospodářskou soutěž uvedený v druhém pododstavci i v případě, že limit ve výši 33 % nebyl překročen, v jednotlivých případech rozhodnout, že jednání organizací producentů se nemůže uskutečnit, pokud to považuje za nezbytné k tomu, aby se zabránilo vyloučení hospodářské soutěže nebo aby se předešlo závažnému negativnímu vlivu na malé a střední podniky zpracovávajícím mléko na jeho území.

Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci, pokud se týká jednání ohledně produkce více členských států, přijímá Komise prostřednictvím prováděcích aktů bez účasti výboru uvedeného v čl. 195 odst. 1. V ostatních případech rozhodnutí přijímá vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž toho členského státu, jehož se jednání týkají.

Rozhodnutí uvedená v prvním a druhém pododstavci se nepoužijí přede dnem jejich oznámení příslušným podnikům.

6. Pro účely tohoto článku se rozumí:

a) „vnitrostátním orgánem pro hospodářskou soutěž“ orgán uvedený v článku 5 nařízení (ES) č. 1/2003 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy[6];

b) „malým a středním podnikem“ mikropodnik, malý nebo střední podnik ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků[7].“

(5) V článku 175 se slova „s výhradou článků 176 a 177 tohoto nařízení“ nahrazují slovy „s výhradou článků 176 až 177a tohoto nařízení“.

(6) Vkládá se nový článek 177a, který zní:

„Článek 177a Dohody a jednání ve vzájemné shodě v odvětví mléka a mléčných výrobků

1. Ustanovení čl. 101 odst. 1 SFEU se nepoužijí na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě uznaných mezioborových organizací, jejichž účelem je provádění činností podle čl. 123 odst. 4 písm. c) tohoto nařízení.

2. Odstavec 1 se použije pouze tehdy, pokud:

a) dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě byly oznámeny Komisi;

b) Komise ve lhůtě tří měsíců po obdržení všech požadovaných údajů prostřednictvím prováděcích aktů bez pomoci výboru uvedeného v čl. 195 odst. 1 neshledala, že uvedené dohody, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě jsou neslučitelné s pravidly Unie.

3. Dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě nesmějí nabýt účinnosti před koncem lhůty uvedené v odst. 2 písm. b).

4. Za neslučitelné s pravidly Unie jsou vždy prohlášeny tyto dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě:

a) dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které mohou vést k jakékoli formě rozdělení trhů uvnitř Unie;

b) dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které mohou ovlivnit řádné fungování organizace trhu;

c) dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které mohou způsobit narušení hospodářské soutěže a které nemají zásadní význam pro dosažení cílů společné zemědělské politiky sledovaných činností mezioborové organizace;

d) dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které zahrnují stanovení cen;

e) dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které mohou vést k diskriminaci nebo vyloučit hospodářskou soutěž u podstatné části dotyčných produktů.

5. Zjistí-li Komise po uplynutí lhůty podle odst. 2 písm. b), že podmínky pro použití odstavce 1 nejsou splněny, prostřednictvím prováděcích aktů bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1 rozhodne, že se na dotyčnou dohodu, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě použije čl. 101 odst. 1 SFEU.

Uvedené rozhodnutí Komise se použije přede dnem jeho oznámení dotyčné mezioborové organizaci, pouze pokud tato mezioborová organizace poskytla nesprávné údaje nebo zneužila výjimky stanovené v odstavci 1.

6. V případě víceletých dohod platí oznámení za první rok i pro následující roky dohody. V takovém případě však může Komise z vlastního podnětu nebo na žádost některého členského státu kdykoliv vydat rozhodnutí o neslučitelnosti.“

(7) Článek 179 se nahrazuje tímto:

„Článek 179

Prováděcí pravomoci pro dohody a jednání ve vzájemné shodě

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout veškerá nezbytná opatření týkající se článků 176a až 178.“

(8) V článku 184 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„10) Evropskému parlamentu a Radě do 30. června 2014 a do 31. prosince 2018 o vývoji situace na trhu v odvětví mléka a mléčných výrobků, a především o fungování čl. 122 prvního pododstavce bodu iiia) a čl. 123 odst. 4 a článků 126a, 177a, 185e a 185f, které by měly obsahovat zejména možné pobídky, jež by zemědělce vedly k uzavírání dohod o společné výrobě, spolu s případnými vhodnými návrhy.“

(9) Vkládají se nové články 185e a 185f:

„Článek 185e Povinná prohlášení v odvětví mléka a mléčných výrobků

1. Zpracovatelé syrového mléka oznámí příslušnému vnitrostátnímu orgánu množství syrového mléka, které jim bylo každý měsíc dodáno.

2. V zájmu zajištění užitečnosti a včasnosti těchto oznámení pro účely řízení trhu může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout pravidla pro rozsah působnosti, obsah, formát a časový rozvrh těchto oznámení.

Článek 185f Smluvní vztahy v odvětví mléka a mléčných výrobků

1. Pokud se členský stát rozhodne, že každá dodávka syrového mléka od zemědělce ke zpracovateli syrového mléka musí být podložena písemnou smlouvou mezi stranami, tato smlouva se řídí podmínkami stanovenými v odstavci 2.

V případě popsaném v prvním pododstavci se příslušný členský stát rovněž rozhodne, že pokud je dodávka řešena přes jednoho nebo více odběratelů, každý stupeň této dodávky musí být ošetřen smlouvou mezi dvěma stranami. Pro tyto účely „odběratel“ znamená podnik, který transportuje syrové mléko od zemědělce (producenta) nebo jiného odběratele ke zpracovateli syrového mléka nebo k jinému odběrateli, přičemž vlastictví mléka je v každém případě převáděno.

2. Smlouva:

a) se uzavře před dodávkou,

b) je v písemné formě a

c) zahrnuje zejména následující:

i) cenu splatnou za dodávku, která je:

- neměnná a stanovená ve smlouvě, a/nebo

- je proměnlivá pouze v rámci faktorů stanovených ve smlouvě, zejména vývoje tržní situace na základě tržních ukazatelů, dodaného objemu a kvality nebo složení dodaného syrového mléka,

ii) objem, který může být a/nebo bude dodán a časový rozvrh dodávek, a

iii) dobu trvání smlouvy, která může být na dobu neurčitou s doložkou o ukončení smlouvy.

3. Odchylně od odstavce 1 se smlouva nevyžaduje, pokud syrové mléko dodává zemědělec zpracovateli syrového mléka, pokud tento zpracovatel představuje družstvo, jehož je zemědělec členem, jestliže stanovy družstva obsahují ustanovení mající podobné účinky jako ustanovení uvedená v odst. 2 písm. a), b) a c).

4. Všechny prvky smluv o dodávkách syrového mléka uzavřených zemědělci, odběrateli nebo zpracovateli syrového mléka, včetně prvků uvedených v odst. 2 písm. c), jsou volně sjednány mezi stranami.

5. V zájmu zajištění jednotného uplatňování tohoto článku může Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijmout veškerá nezbytná opatření.“

(10) V části VII kapitole I se doplňují články 196 a a 196 b , které znějí:

„ Článek 196a

Akty v přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v tomto nařízení je svěřena Komisi na dobu neurčitou.

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

2. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v odstavci 1 kdykoli zrušit.

Orgán, který zahájil interní postup rozhodování, zda zrušit přenesení pravomoci, se před přijetím konečného rozhodnutí snaží informovat v přiměřené lhůtě druhý orgán a Komisi a uvede přenesené pravomoci, kterých by se zrušení mohlo týkat, a možné důvody pro toto zrušení.

Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Neovlivní platnost již platných aktů v přenesené pravomoci. Bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie .

3. Evropský parlament a Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o jeden měsíc.

Pokud do konce této lhůty Evropský parlament ani Rada proti aktu v přenesené pravomoci námitky nevysloví, zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost dnem v něm stanoveným.

Akt v přenesené pravomoci může být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím uvedené lhůty, pokud Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi o svém záměru námitky nevznášet.

Akt v přenesené pravomoci nevstoupí v platnost v případě, že proti němu Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky. Orgán, který vyslovuje námitky proti aktu v přenesené pravomoci, je odůvodní

Článek 196b

Prováděcí akty

Pokud jsou prováděcí akty přijímány podle tohoto nařízení, je Komisi nápomocen výbor uvedený v článku 195 tohoto nařízení a použije se postup stanovený článkem [5] nařízení (EU) č. [xxxx/yyyy].“

(11) V článku 204 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„6. Pokud jde o odvětví mléka a mléčných výrobků, bod iiia) prvního pododstavce čl. 122, čl. 123 odst. 4) a články 126a, 177a, 185e a 185f platí do 30. června 2020.“

Článek 2 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. Použije se ode dne […].

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

FINANČNÍ VÝKAZ | Indic/10/744996(SM/tm) 6.142.2010.1 |

DATUM: 7. 10. 2010 |

1. | ROZPOČTOVÝ OKRUH: 05 02 12 943.1 | POLOŽKY: mil. EUR (rozpočet na rok 2010) |

2. | NÁZEV: Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1234/2007 (jednotné nařízení o společné organizaci trhů), pokud jde o smluvní vztahy v odvětví mléka a mléčných výrobků. |

3. | PRÁVNÍ ZÁKLAD: Články 42 a 43 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) |

4. | CÍLE: Urychleně reagovat na doporučení skupiny na vysoké úrovni, která byla přezkoumána Radou a přijata závěry předsednictva dne 27. září 2010. Tento návrh se týká zejména smluvních vztahů, vyjednávací síly dodavatelů, mezioborových organizací a transparentnosti. |

5. | FINANČNÍ DOPADY | OBDOBÍ 12 MĚSÍCŮ (v milionech EUR) | BĚŽNÝ FINANČNÍ ROK 2010 (v milionech EUR) | NÁSLEDUJÍCÍ FINANČNÍ ROK 2011 (v milionech EUR) |

5.0 | VÝDAJE - FINANCOVANÉ Z ROZPOČTU EU (NÁHRADY/INTERVENCE) - VNITROSTÁTNÍCH ORGÁNŮ - JINÝCH SUBJEKTŮ | - | - | - |

5.1 | PŘÍJMY - VLASTNÍ ZDROJE EU (DÁVKY/CLA) - VNITROSTÁTNÍ | - | - | - |

2012 | 2013 | 2014 | 2015 |

5.0.1 | ODHADOVANÉ VÝDAJE | - | - | - | - |

5.1.1 | ODHADOVANÉ PŘÍJMY | - | - | - | - |

5.2 | METODA VÝPOČTU: |

6.0 | MŮŽE BÝT PROJEKT FINANCOVÁN Z POLOŽEK ZAČLENĚNÝCH V PŘÍSLUŠNÉ KAPITOLE STÁVAJÍCÍHO ROZPOČTU? | ANO NE |

6.1 | MŮŽE BÝT PROJEKT FINANCOVÁN PŘEVODEM MEZI KAPITOLAMI STÁVAJÍCÍHO ROZPOČTU? | ANO NE |

6.2 | BUDE POTŘEBA DODATEČNÝ ROZPOČET? | ANO NE |

6.3 | BUDE POTŘEBA ZAČLENIT POLOŽKY DO BUDOUCÍCH ROZPOČTŮ? | ANO NE |

POZNÁMKY: Navrhovaná opatření, která mohou ve střednědobém a dlouhodobém výhledu přispět ke stabilizaci trhu a příjmů výrobců, nemají přímý dopad na rozpočet EU. Změny nařízení (ES) č. 1698/2005 tak, aby umožňovalo podporu organizací producentů v EU-15, byly již přijaty v prohlášení KOM(2010) 537. |

[1] Úř. věst. C , s. .

[2] Úř. věst. C , s. .

[3] Úř. věst. C , s. .

[4] Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

[5] Úř. věst. L 230, 2.9.2009, s. 6.

[6] Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1.

[7] Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.