7.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 377/131

—

s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2008 o nové strategii Evropské unie v oblasti zdraví zvířat (2007–2013) (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o vyhodnocení a posouzení akčního plánu v oblasti dobrých životních podmínek zvířat na období 2006–2010 (P7_TA (2),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/99/ES ze dne 17. listopadu 2003 o sledování zoonóz a jejich původců a na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o tlumení salmonel a některých jiných původců zoonóz vyskytujících se v potravním řetězci,

—

s ohledem na společné stanovisko k antimikrobiální rezistenci (AMR), které se zabývalo zoonotickými infekcemi, zveřejněné Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA), Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMEA) a vědeckým výborem pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (SCENIHR) ve věstníku EFSA 2009; 7(11):1372,

—

s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení a adresovanou Komisi (O-000048/2011 – B7-0304/2011) ze dne 1. března 2011 o rezistenci vůči antibiotikům,

—

s ohledem na zprávu Světové zdravotnické organizace o „Zdravotním dopadu používání antimikrobiálních látek u zvířat chovaných za účelem výroby potravin“,

—

s ohledem na své usnesení k návrhu doporučení Rady o obezřetném používání antimikrobiálních látek v lékařství (3),

—

s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že antimikrobiální rezistence (AMR) představuje pro evropské odvětví živočišné výroby problém z hlediska zdraví zvířat, zejména pokud léčba selhává; vzhledem k tomu, že v několika členských státech již byla zavedena pravidla pro obezřetné používání antimikrobiálních látek, což vedlo ke snížení používání těchto látek,

B.

vzhledem k tomu, že odvětví živočišné výroby (mlékárenství, výroba hovězího, vepřového a drůbežího masa, vajec, ovčího a kozího mléka a masa) hraje zásadní roli v rámci evropského zemědělského hospodářství,

C.

vzhledem k tomu, že hlavním cílem zemědělců je zajistit zdraví a produktivitu zvířat prostřednictvím správných zemědělských postupů (hygiena, vhodné krmivo, vhodné formy chovu zvířat a odpovědná péče o jejich zdraví),

D.

vzhledem k tomu, že i přes opatření zemědělců mohou zvířata onemocnět a vyžadují léčbu,

E.

vzhledem k tomu, že antimikrobiální látky, pokud jsou vhodně používány, jsou užitečným prostředkem, který zemědělcům pomáhá zaručit zdraví a produktivitu jejich zvířat a zajistit jim dobré životní podmínky,

F.

vzhledem k tomu, že evropské odvětví živočišné výroby se i v budoucnosti bude muset spoléhat na bezpečnost a účinnost léčebných postupů využívajících antimikrobiální látky,

G.

vzhledem k tomu, že při podávání antimikrobiálních látek zvířatům i lidem je třeba brát ohled na potenciální hrozbu antimikrobiální rezistence (AMR),

H.

vzhledem ke skutečnosti, že značné množství antimikrobiálních látek se předepisuje k použití u zvířat a že AMR postihuje jak lidi, tak zvířata, a může se přenášet ze zvířat na člověka i naopak, jedná se opravdu o průřezovou problematiku, která vyžaduje koordinovaný přístup na úrovni Společenství,

I.

vzhledem k tomu, že antimikrobiální rezistence je u lidí často způsobena nepřiměřenými dávkami antibiotik, nevhodnou léčbou a neustálým působením antimikrobiálních prostředků na patogeny v nemocnicích,

J.

vzhledem k tomu, že přenos patogenních bakterií s rezistentními geny představuje obzvláštní hrozbu pro osoby jako jsou zemědělci a pracovníci v zemědělství, kteří jsou v denním kontaktu se zvířaty,

K.

vzhledem k tomu, že vysoké koncentrace zvířat mohou podněcovat vyšší nemocnost; vzhledem k tomu, že nepřiměřené používání antimikrobiálních látek u zvířat může být obecně považováno za rizikový faktor pro vznik rezistence s důsledky pro veřejné zdraví a zdraví zvířat,

L.

vzhledem k tomu, že není dostatečně jasná úloha zvířat, potravy živočišného původu a rezistentních bakterií vyskytujících se v chovech zvířat při přenosu antimikrobiální rezistence na člověka a z toho plynoucích potenciálních rizik,

M.

vzhledem k tomu, že ve srovnání s léčebným využitím vytváří dlouhodobé používání antimikrobiálních látek v subterapeutických dávkách obecně větší riziko vzniku AMR, nebo jejího nárůstu či rozšíření,

N.

vzhledem k tomu, že podávání antimikrobiálních látek v subterapeutických dávkách je v EU zakázáno,

O.

vzhledem k tomu, že pokud bude zachována účinnost antimikrobiálních látek, povede z dlouhodobého hlediska omezenější používání antimikrobiálních látek k nižším nákladům jak pro zemědělce, tak pro celou společnost,

P.

vzhledem k tomu, že nadměrné a nepřiměřené používání biocidů může také přispět k AMR,

Q.

vzhledem k tomu, že chemická dekontaminace těl poražených zvířat, která je v Evropě nelegální, může také přispívat ke vzniku AMR,

R.

vzhledem k tomu, že se významným prostředkem pro přenos AMR mohou stát také potraviny,

S.

vzhledem k tomu, že zvířata, která nejsou určena k produkci potravin, např. zvířata v zájmových chovech, mohou být také zdrojem AMR a umožňovat předávání AMR, neboť u nich dochází k neregistrovanému podávání antimikrobiálních léčiv určených pro humánní lékařské účely,

T.

vzhledem k tomu, že moderní chov zvířat by bez možnosti používání antimikrobiálních látek k léčbě chorob asi nemohl v dnešní době existovat, je tedy evidentní, že k prevenci šíření AMR by přispělo dobré zdraví zvířat a racionální a odpovědné používání antimikrobiálních látek,

U.

vzhledem k tomu, že antimikrobiální rezistence se u jednotlivých druhů zvířat a různých forem jejich chovu liší,

V.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 5. května 2010 o hodnocení a posouzení akčního plánu v oblasti dobrých životních podmínek zvířat na období 2006–2010 zdůraznil, že existuje souvislost mezi zdravím zvířat a veřejným zdravím, a vyzval Komisi a členské státy, aby řešily stále závažnější problém vzniku AMR u zvířat odpovědným způsobem,

W.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament zejména vyzval Komisi, aby shromažďovala a analyzovala údaje o používání produktů pro veterinární použití, včetně antimikrobiálních látek, s cílem zajistit jejich efektivní využívání,

1.

vítá úsilí Komise a jejích agentur, pokud jde o společné činnosti při sběru údajů v této oblasti, zejména iniciativu, která vedla v roce 2009 k vytvoření pracoviště ESVAC (European Surveillance of Veterinary Antimicrobial Consumption); vyjadřuje politování nad tím, že některé členské státy se dosud k síti ESVAC nepřipojily, a vyzývá další státy, aby tak učinily; vyzývá Komisi, aby poskytla síti ESVAC dostatečné finanční prostředky k plnění jejích úkolů; vyzývá Komisi, aby bezodkladně vytvořila vhodný právní rámec, který by členským státům poskytl pravomoci k účinnému sběru údajů;

2.

vyzývá Komisi, aby usilovala o takový sběr údajů, který bude harmonizovaný a srovnatelný i s činností prováděnou třetími zeměmi, jako jsou např. Spojené státy;

3.

konstatuje, že řádný sběr a analýza porovnatelných údajů, pokud jde o prodej přípravků pro veterinární použití – a následné použití těchto přípravků u zvířat –, je důležitým prvním krokem; zdůrazňuje, že je třeba získat úplnou představu o tom, kdy, kde, jak a u kterých zvířat jsou antimikrobiální látky v dnešní době skutečně používány, aniž by tím byli zemědělci nebo jiní majitelé zvířat dodatečně finančně nebo administrativně zatěžováni;

4.

zdůrazňuje, že údaje nesmí být jen shromažďovány, ale musí být také řádně analyzovány a závěry musí být zavedeny do praxe, a je třeba, aby na úrovni EU i členských států byla přijata nezbytná opatření, přičemž budou rovněž zohledněny rozdíly mezi jednotlivými druhy zvířat a formami jejich chovu;

5.

uznává, že tyto údaje musí být posuzovány v příslušném kontextu, protože zemědělská činnost a její intenzita se v jednotlivých členských státech liší;

6.

vyzývá k dalšímu výzkumu, jehož cílem bude nalézt nové antimikrobiální látky a prozkoumat jiné alternativy (očkování, biologická bezpečnost, šlechtění na odolnost) a strategie podložené důkazy, aby bylo možné předcházet infekčním chorobám zvířat a tlumit je; vyzdvihuje v této souvislosti důležitost rámcových programů EU pro výzkum; zdůrazňuje v této spojitosti význam zavádění vhodných systémů pro chov zvířat, které snižují potřebu antibiotik, jež jsou zvířatům předpisován;

7.

vyzývá k lepší koordinaci zdrojů na výzkum v oblasti humánní i veterinární medicíny, a to vytvořením sítě ze stávajících výzkumných ústavů;

8.

vyzývá k provádění výzkumu v oblasti úlohy zvířat, potravin živočišného původu, udržitelných systémů výroby včetně odolných plemen, dlouhého života zvířat, lepší péče o stáda, včasné prevence nemocí, pohybu a dostupnosti venkovních pastvin, menších koncentrací zvířat a dalších podmínek, které pomohou zajistit uspokojení biologických potřeb zvířat, a v oblasti rezistentních bakterií vyskytujících se v chovech zvířat při přenosu antimikrobiální rezistence na člověka a z toho plynoucích potenciálních rizik;

9.

vyzývá všechny členské státy, aby pravidelně prováděly kontroly systémů a sledovaly AMR jak u zvířat, která jsou určena k produkci potravin, tak u zvířat v zájmových chovech, aniž by tím dodatečně finančně nebo administrativně zatěžovaly zemědělce, jiné majitele zvířat nebo veterináře; zdůrazňuje potřebu harmonizovaných údajů, včetně informací o rizikových faktorech, které by měly být snadno dostupné z jediného přístupového místa; zdůrazňuje, že by členské státy měly vypracovávat výroční zprávy, které by obsahovaly údaje umožňující srovnávání v rámci celé Evropy;

10.

žádá, aby budoucí rozpočty Potravinového a veterinárního úřadu (FVO) a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) odrážely zvýšenou potřebu dalších kontrol a analýz v této oblasti;

11.

vyzývá všechny zúčastněné strany, aby uznaly svou odpovědnost za prevenci dalšího vzniku a šíření AMR, a to každá ve své vlastní oblasti činnosti, jako jsou veterinární medicína a chov zvířat;

12.

navrhuje, aby bylo podle doporučení výzkumu zavedeno harmonizované monitorování AMR pomocí bakterie sloužící jako indikátor (např. E. coli a E. enterococci);

13.

zdůrazňuje, že konečným cílem je, aby antimikrobiální látky nadále zůstaly účinným nástrojem v boji proti chorobám, a to jak u zvířat, tak i u lidí, přičemž bude jejich použití omezeno na nezbytně nutnou úroveň;

14.

vyzývá k obezřetnému a odpovědnému používání antimikrobiálních látek u zvířat a k tomu, aby pro veterinární lékaře a zemědělce bylo k dispozici více informací o tom, jak minimalizovat další šíření AMR; vyzývá k vyměňování osvědčených postupů, jako je přijímání pravidel rozumného používání antimikrobiálních látek, které představují důležité nástroje v boji proti nárůstu AMR;

15.

vyzývá k zavedení osvědčených postupů pro chov zvířat, které minimalizují riziko rozvoje AMR; zdůrazňuje, že tyto postupy by se měly zejména vztahovat na mladá zvířata, která přicházejí od různých chovatelů, což zvyšuje riziko výskytu přenosných chorob;

16.

vyzývá členské státy a Potravinový a veterinární úřad, aby zajistily lepší kontrolu zákazu používání antimikrobiálních látek jako stimulátorů růstu z roku 2006;

17.

vyzývá Komisi, aby usilovala o mezinárodní zákaz používání antimikrobiálních látek jako stimulátorů růstu v krmivu pro zvířata a aby tuto záležitost projednávala v rámci bilaterálních jednání s třetími zeměmi, jako jsou např. Spojené státy;

18.

vyzývá Komisi, aby zhodnotila a sledovala, jak členské státy provádějí a aplikují příslušné platné evropské právní předpisy o antimikrobiálních látkách;

19.

vyzývá Komisi, aby vytvořila široce pojatý víceletý akční plán boje proti AMR v rámci strategie EU týkající se zdraví zvířat; je přesvědčen, že takový akční plán by měl zahrnovat všechna zvířata spadající pod strategii pro dobré životní podmínky zvířat, včetně zvířat v zájmových chovech, a zdůrazňuje logickou návaznost mezi zdravím zvířat a používáním antimikrobiálních látek, stejně jako souvislost mezi zdravím zvířat a zdravím lidí;

20.

je přesvědčen, že tento akční plán by měl obsahovat detailní posouzení různých profylaktických způsobů využívání antimikrobiálních látek, aby utichly polemiky ohledně rozlišování rutinní profylaxe a přijatelné profylaxe;

21.

vzhledem k tomu, že zpracované živočišné bílkoviny z nepřežvýkavců jsou skutečně přínosné pro zdraví a výživu zvířat a mohly by zásadně přispět k vyvážené výživě zvířat s jednoduchým žaludkem včetně ryb v umělých chovech a zároveň ke snížení používání antimikrobiálních látek, vyzývá Komisi, aby za podmínek zajišťujících maximální míru bezpečnosti potravin odstranila současná omezení;

22.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.