15.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 351/85

návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o účetních pravidlech a akčních plánech týkajících se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v důsledku činností souvisejících s využíváním půdy, změnami využívání půdy a lesnictvím

COM(2012) 93 final – 2012/0042 (COD)

a

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Účetní pravidla pro využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) v závazcích Unie v oblasti změny klimatu

COM(2012) 94 final.

1.1

Výbor vítá návrh Komise. Domnívá se, že se jedná o ambiciózní návrh, který reaguje na potřebu existence důslednějšího účetního systému zaměřeného na začlenění doporučení mezinárodních dohod do právních předpisů EU. Při přípravě a vypracování aktů by Komise měla zajistit souběžné, včasné a řádné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu, Radě a občanské společnosti. Aktualizace definic při změnách přijatých orgány Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) nebo Kjótského protokolu nebo přijatých na základě jiných mnohostranných dohod by měly být Komisí náležitě konzultovány, včetně konzultací na odborné úrovni. Je velmi důležité zajistit soudržnost návrhu s rozhodnutími přijatými v kontextu UNFCCC.

1.2

Vzhledem k tomu, že jednání o všeobecné právní dohodě o změně klimatu mají probíhat do roku 2015 tak, aby tato dohoda podle dosavadních plánů vstoupila v platnost v roce 2020, EU by se nyní na podporu jednání o globální dohodě měla soustředit na vytvoření spravedlivých a klimaticky účinných modelů, které budou stimulovat zmírňování změny klimatu. LULUCF zde má významnou úlohu, a proto je důležité disponovat společnými předpisy pro výpočet jak emisí, tak i jejich propadů.

1.3

Výbor se domnívá, že je třeba celkového posouzení zaměřeného na snížení emisí skleníkových plynů v zemědělství, vezmeme-li v úvahu veškeré toky skleníkových plynů (emise i pohlcení) z orné půdy a pastvin společně se zemědělskou činností a chovem dobytka. Naopak podávání zpráv a účtování o emisích skleníkových plynů ze zemědělské činnosti a chovu dobytka jsou již povinné v rámci Kjótského protokolu a jsou rovněž zahrnuty v emisních limitech stanovených rozhodnutím o „sdílení úsilí“ (1).

1.4

Výbor dospěl k závěru, že tuto složitou otázku je třeba prozkoumat důkladněji a s ohledem na širší kontext politiky EU v oblasti změny klimatu a vztahu k energetickým potřebám EU. Výbor navrhuje zlepšit viditelnost opatření ke zmírnění změny klimatu prováděných v zemědělství, lesnictví a souvisejících průmyslových odvětvích, na vytvoření východiska pro přípravu odpovídajících koncepčních pobídek např. ve společné zemědělské politice a na vyrovnání výchozích podmínek jednotlivých členských států.

1.5

Je třeba, aby Komise věnovala pozornost veškerým politikám, nejen těm spojeným se životním prostředím a přírodou, a aby hledala synergický efekt v propojení těchto politik.

1.6

Lesnictví není posuzováno uceleně a není ani brána v úvahu jeho multifunkční úloha, například jakožto producenta biomasy pro obnovitelnou energii. EHSV vítá návrh EU zahrnout do účetních pravidel výrobky z vytěženého dřeva. Započtení zásoby uhlíku v těchto výrobcích posílí úlohu dřeva a výrobků ze dřeva při posuzování a hodnocení klimatických dopadů.

1.7

EHSV vítá vypracování národních akčních plánů, neboť mohou velmi dobře vyjádřit „viditelnost“ požadovanou v odstavci 1.4. Při tom je však nutné zohlednit tři hlavní zásady:

1.8

Výbor se domnívá, že je důležité povzbudit potenciál odvětví LULUCF pro opatření na zmírnění změny klimatu a zvýšit viditelnost opatření usilujících o zmírnění změny klimatu prováděných zemědělci. Toto odvětví by nemělo být posuzováno samostatně, nýbrž integrovaným způsobem a s využitím součinností se stávajícími politikami na úrovni EU i jednotlivých členských států. Výbor zdůrazňuje potřebu vyhnout se vytváření zbytečné administrativní zátěže nebo zdvojování činností a řádně zohlednit vnitrostátní podmínky a pravomoci na každé z úrovní. Východiskem politiky EU v oblasti klimatu by měly být jak nákladově efektivní nástroje zmírňování změny klimatu aktivní správa a využívání unijních lesů, tak i zvýšené používání obnovitelného a udržitelného surového dřeva.

1.9

Výbor vítá snahu EU předčit dohodu z Kodaně, Cancúnu a Durbanu a nabídku přijmout cíl 30 % snížení při splnění určitých podmínek, zároveň však apeluje na velice citlivé vnímání stávají hospodářské situace v EU. V neposlední řadě musí EU vytvářet tlak na ostatní strany úmluvy UNFCCC k přijetí obdobných kroků, aby nedošlo k přesunu emisí uhlíku do biologicky ještě citlivějších oblastí, než je EU.

1.10

Konečně, v souvislosti se současnými přípravami solidního rámce SZP na příští finanční období by se mělo uznat, že tento návrh musí pečlivě navazovat na zemědělskou a další politiky EU. Hodnocení uhlíku vázaného v půdě se postupně začalo lépe začleňovat do politického hodnocení, takže se ochrana klimatu resp. přizpůsobení se změně klimatu staly častějším tématem rovněž v zemědělství a lesnictví. Výbor výslovně vítá, že nejsou v návrhu vznášeny žádné povinnosti k redukci emisí v zemědělství a lesnictví, jež by jednostranně padaly na bedra zemědělcům a lesníkům. Pro zlepšení národních přehledů bude v členských státech zapotřebí jen mírných investic.

2.1

V návrhu Komise jsou nové prvky týkající se Kjótského protokolu a výsledků konference v Durbanu (2).

2.1.1

Situace je dnes taková, že emise a snižování skleníkových plynů v sektoru LULUCF se nezapočítávají do cíle snížit emise skleníkových plynů (20 %) EU do roku 2020, avšak započítávají se zčásti do kvantifikovaného cíle Unie omezení a snížení emisí podle čl. 3 odst. 3 Kjótského protokolu. Proto je důležité vypracovat společné metody výpočtu, aby bylo možné vypočítat množství emisí a jejich snížení a zabudovat ho do povinností předkládat zprávy EU.

2.1.2

Jakýkoliv návrh právního předpisu obsahující povinné podávání zpráv o pastvinách a orné půdě je třeba dát do souladu s rozhodnutími COP17 UNFCCC z Durbanu.

2.1.3

Pokud jde o obhospodařování lesů, před konferencí smluvních stran COP17 nebylo účtování u členských států vyžadováno, neboť se předpokládá okamžitá oxidace získané biomasy. EHSV vítá návrh EU zahrnout do účetních pravidel výrobky z vytěženého dřeva, což znamená použití zásoby uhlíku v úložištích výrobků z vytěženého dřeva. To může posílit úlohu dřeva a dřevěných výrobků při zmírňování změny klimatu.

2.1.4

Za účelem dalšího rozvoje potenciálu lesnictví v oblasti zmírňování dopadu změny klimatu (jak je uznáno v návrhu) nelze v širokém měřítku uvažovat o opatřeních, jako je delší obmýtí, zamezení holosečí (jak je uvedeno ve vysvětlujícím memorandu) a přeměna nenarušených lesních porostů, neboť závisí na druzích a stárnutí stromů při udržitelném obhospodařování lesa. Je však třeba zdůraznit, že to není v současné době součástí legislativního návrhu.

2.1.5

Korek je velmi důležitým produktem ze skupiny výrobků z vytěženého dřeva, neboť má několik výhod: jedná se o přírodní produkt z obnovitelných zdrojů vyráběný postupem šetrným k přírodě, jenž nevyžaduje kácení stromů, prokázaný význam korkového průmyslu pro udržení ekologické stability křehkého a ohroženého středomořského ekosystému a význam korkového průmyslu, pokud jde o zaměstnanost a příjmy.

2.2

Návrh stanoví, že členské státy sestaví a povedou účty, které budou přesně odrážet veškeré emise a pohlcení v důsledku činností souvisejících s obhospodařováním orné půdy.

2.2.1

Do seznamu úložišť uhlíku patří podle pokynů Mezivládního panelu pro změnu klimatu IPCC pro LULUCF i nadzemní biomasa. Problém s účtováním nadzemní biomasy z orné půdy spočívá v rozlišení bylinné (účtuje se pouze uhlík v půdě) a dřevité (účtuje se biomasa). Návrh uznává vysokou hodnotu víceletých plodin, jako jsou olivovníky, ovocné stromy či vinice, nebere však v úvahu pohlcování CO2 jednoletými plodinami, neboť referencí jsou změny zásoby uhlíku od roku 1990. Není zohledněna úloha zemědělských produktů, jako je řepka (potravina, krmivo a palivo), pícniny (krmivo a palivo) či zelenina (potravina), neboť ji mohou ohrozit změny zásob uhlíku. Je to dáno tím, že IPCC a Kjótský protokol považují jednoleté plodiny za uhlíkově neutrální.

2.2.2

Účtování o zemědělské půdě může být v některých případech problematické a mít nepříznivý dopad v těch oblastech zemědělství, kde není potenciální nárůst v pohlcování výrazný – například v užívání výrobků z vytěženého dřeva. Zde je třeba jasně vymezit započítání jak emisí, tak uložení uhlíku.

2.2.3

V určitých klimaticky znevýhodněných oblastech, kde zemědělství závislé na dešti zajišťuje zemědělcům živobytí a podporuje venkovské obyvatelstvo, nebo tam, kde jsou některé víceleté plodiny ohroženy z důvodu nízké ziskovosti (např. olivovníky v jižní Evropě), může riziko nulového potenciálního nárůstu rovněž přispět k opouštění půdy a nedostatku zájmu o udržení výroby z této půdy. V příloze IV návrhu Komise jsou uvedena opatření, která mohou být zahrnuta v Komisí navrhovaných akčních plánech. Je třeba zabránit překrývání s opatřeními prováděnými jako agroenvironmentální opatření v rámci druhého pilíře SZP tím, že tato opatření budou měřitelná.

2.2.4

EHSV vítá vypracování národních akčních plánů, neboť mohou velmi dobře vyjádřit „viditelnost“ požadovanou v odstavci 1.4. Při tom je však nutné zohlednit tři hlavní zásady:

3.1

Cílem návrhu Evropské komise je zavést důslednější účetní systém, který začlení doporučení mezinárodních dohod do právních předpisů EU. Návrh zohledňuje klíčové prvky revidovaných účetních pravidel pro odvětví LULUCF, jež byla dohodnuta v prosinci roku 2011 v Durbanu a budou uplatňována počínaje druhým kontrolním obdobím podle Kjótského protokolu. Některá ustanovení se však od rozhodnutí přijatých v Durbanu liší, například navrhované povinné účetnictví pro obhospodařování orné půdy a pastvin či pravidla pro účtování emisí způsobených přírodními škodlivými činiteli.

3.2

Návrh, aby členské státy nově povinně zúčtovávaly veškeré emise a pohlcování pocházející z obhospodařování orné půdy a pastvin, bude znamenat zvýšenou administrativu na národní úrovni a bude vyžadovat od Komise velké úsilí při monitorování v jednotlivých členských státech. Účetní pravidla přijímaná v tomto návrhu a referenční úrovně budou mít pro fungování tohoto rozhodnutí zásadní význam. Výbor se obává možného zdvojení povinností členských států stanovených v UNFCCC na straně jedné a v právních předpisech Evropské unie na straně druhé.

3.3

Lesy EU poskytují klíčové společensko-hospodářské výhody, jakož i zásadní ekosystémové služby a zvyšují kapacitu zvládání změny klimatu a přizpůsobování se jí, neboť ročně pohltí 10 % veškerých emisí CO2 pocházejících z EU. Z lesů pochází řada udržitelných a inteligentních výrobků z biologického materiálu a dřevo představuje polovinu obnovitelné energie EU. Výbor zdůrazňuje multifunkční úlohu evropských lesů ve společnosti a žádá Komisi o komplexní přístup k jejich problematice jak z hlediska klimatu, tak i z pohledu praxe udržitelného lesního hospodářství v EU. Politiky v oblasti klimatu by měly uznat, že lesy jsou daleko více než jen zásoby uhlíku.

4.1

EHSV by rád zdůraznil potenciál zemědělství a lesnictví při zmírňování změny klimatu. Tento potenciál je však omezen přírodními podmínkami a škodlivými činiteli, rizikem saturace, komplexními toky, nedostatečnou kapacitou pro sledování emisí a značnou nejistotou, pokud jde o metody účtování.

4.2

Výbor uznává výsledky studie o dopadu provedené Společným výzkumným střediskem (Joint Research Centre – JRC) a respektuje jeho názor o proveditelnosti, přesto je třeba upřesnit vědecké poznatky a metodologii sledování, aby se zvýšila důvěra v inventarizaci emisí skleníkových plynů spojených s lesnictvím a zemědělskou půdou. Je třeba zlepšit jejich přesnost a konzistenci a je důležité prozkoumat z celostního pohledu možnosti zmírnění dopadu za použití integrovaného přístupu. V této souvislosti Výbor vyzdvihuje zkušenosti některých států, jako např. Dánska a Portugalska, které podávají zprávy o zemědělských aktivitách plně v souladu s UNFCCC. Výbor považuje za nutné upozornit na složitosti při měření emisí v rámci odvětví LULUCF a nesdílí jednoznačné přesvědčení o tom, že by tato oblast měla být zapojena do redukčních cílů Evropské unie.

4.3

Návrh Komise nestanovuje v této fázi začlenění odvětví LULUCF do závazků EU v oblasti klimatu, ale je prezentován jako první krok tímto směrem spočívající ve vytvoření vhodného strategického kontextu. Výbor lituje, že návrh nebyl rozšířen i o pohled na vliv lesnictví a zemědělství při nahrazování fosilních paliv a neobnovitelných surovin biopalivy a biomasou, což by mělo být v dalších krocích, které by se měly věnovat i bioekonomii a energetickým procesům spojeným s LULUCF. Toto odvětví by nemělo být posuzováno samostatně, nýbrž integrovaným způsobem a s využitím součinností se stávajícími politikami na úrovni EU i jednotlivých členských států. Členské státy mají samy nejlepší předpoklady pro rozhodování o vhodných opatřeních.