29.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 349/38

—

s ohledem na probíhající jednání o dohodách o přidružení mezi EU a Ukrajinou, EU a Moldavskem, EU a Gruzií, EU a Arménií a EU a Ázerbájdžánem, jež budou obsahovat podstatné obchodní prvky;

—

s ohledem na závěry zasedání Rady ze dne 22. ledna 2007, na němž Rada schválila směrnice pro jednání o dohodě o přidružení mezi EU a Ukrajinou zahrnující prohloubenou a komplexní zónu volného obchodu;

—

s ohledem na závěry zasedání Rady ze dne 10. května 2010, na němž Rada schválila směrnice pro jednání o dohodách o přidružení mezi EU a Arménií a EU a Gruzií, které budou zahrnovat rozsáhlou komplexní zónu volného obchodu;

—

s ohledem na závěry zasedání Rady ze dne 15. června 2009, na němž Rada schválila směrnice pro jednání o dohodě o přidružení mezi EU a Moldavskem, a s ohledem na doplňující podrobné směrnice pro jednání o rozsáhlé komplexní zóně volného obchodu schválené Radou na zasedání dne 20. června 2011;

—

s ohledem na závěry zasedání Rady ze dne 10. května 2010, na němž Rada schválila směrnice pro jednání o dohodě o přidružení mezi EU a Ázerbájdžánem;

—

s ohledem na dohodu o obchodu a spolupráci, již Evropské společenství uzavřelo v roce 1989 s tehdejším Sovětským svazem a již později podpořilo Bělorusko;

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 25. května 2011 o novém přístupu k sousedství, jež prochází změnami (COM(2011)0303),

—

s ohledem na vývoj evropské politiky sousedství (EPS) od roku 2004, a zejména na zprávy Komise o pokroku při uskutečňování této politiky,

—

s ohledem na svá doporučení týkající se jednání o dohodách o přidružení s Moldavskem, Gruzií, Arménií a Ázerbájdžánem,

—

s ohledem na akční plány přijaté společně s Arménií, Ázerbájdžánem, Gruzií a Moldavskem a na program přidružení přijatý společně s Ukrajinou,

—

s ohledem na společná prohlášení přijatá na vrcholné schůzce Východního partnerství, která se konala v Praze dne 7. května 2009, a na vrcholné schůzce Východního partnerství, která se konala ve Varšavě ve dnech 29. až 30. září 2011,

—

s ohledem na vytvoření Parlamentního shromáždění EURONEST ustavující listinou ze dne 3. května 2011,

—

s ohledem na článek 8 Smlouvy o Evropské unii a článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0183/2012),

A.

vzhledem k tomu, že uzavření a uplatňování jednotlivých dohod o přidružení včetně dohod o rozsáhlých komplexních zónách volného obchodu (DCFTA) je prioritním cílem a ambicí obnovené evropské politiky sousedství ve vztahu k východním partnerům;

B.

vzhledem k tomu, že čtyři ze šesti zemí Východního partnerství jsou již členy WTO, přičemž vlády Ázerbájdžánu a Běloruska mají pouze status pozorovatele;

C.

vzhledem k tomu, že po revolučních změnách, dnes označovaných jako arabské jaro, které se odehrály v roce 2011 v zemích sousedících s EU na jihu, se zájem EU soustředil na jižní sousedy; vzhledem k tomu, že země náležející do Východního partnerství a jejich obchodní vztahy s EU si zasluhují její pozornost;

D.

vzhledem ke stále silnější hospodářské přítomnosti Číny v zemích Východního partnerství;

E.

vzhledem k tomu, že jednání o DCFTA s Ukrajinou dospěla v říjnu 2011 ke konci; vzhledem k tomu, že DCFTA vstoupí v platnost až po uzavření dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou, jež je nyní kvůli nespokojenosti EU s vnitropolitickým vývojem a soudnictvím na Ukrajině blokována;

F.

vzhledem k tomu, že Rada v prosinci 2011 podpořila jednání o zóně DCFTA s Gruzií a Moldavskem a že první kolo jednání mělo proběhnout na jaře 2012;

G.

vzhledem k tomu, že Arménie dosáhla v roce 2011 značného pokroku na cestě ke splnění klíčových doporučení, přičemž jednání o zóně DCFTA mezi EU a Arménií byla zahájena v únoru 2012 a prakticky započata dne 6. března 2012;

H.

vzhledem k tomu, že o přistoupení Ázerbájdžánu k WTO se jedná již od roku 1997, ale bylo dosaženo jen malého pokroku, což je hlavní překážkou pro zahájení jednání o DCFTA s EU;

I.

vzhledem k tomu, že Bělorusko se dosud účastnilo některých platforem Východního partnerství jen v omezené míře; vzhledem k tomu, že to ohrožuje dosažení hlavního cíle Východního partnerství, kterým je upevnění demokracie, pokroku, stability a prosperity v zemích východního sousedství EU; vzhledem k hospodářské dynamice nového hospodářského prostoru, který zahrnuje Rusko, Kazachstán a Bělorusko, doporučuje jeho členům, aby pokračovali ve své obchodní činnosti v souladu s mezinárodně přijímanými obchodními pravidly a normami, zejména s těmi, které mají svůj původ ve WTO;

J.

vzhledem k tomu, že východní partneři EU jakožto státy bývalého Sovětského svazu mají společné historické a institucionální kořeny a v rámci politického a sociálněekonomického přechodu řešily v uplynulých dvou desetiletích podobné problémy;

1.

zdůrazňuje, že možnost vytvoření dohod o zónách DCFTA s EU je jednou z klíčových pobídek pro partnerské země k tomu, aby pokračovaly ve svých reformních snahách; soudí, že uzavírání dohod o zónách CFTA je jedním z nejambicióznějších nástrojů dvoustranné obchodní politiky EU k dosažení stabilního, transparentního a předvídatelného hospodářského prostředí, které dbá na zásady demokracie, lidských práv a právního státu, protože nezajišťuje pouze hlubší hospodářskou integraci na základě postupného odbourávání obchodních překážek, ale také sbližování právních předpisů v oblastech, které mají dopad na obchod se zbožím a službami, a to především díky tomu, že zvyšuje ochranu investic, sjednocuje celní a pohraniční postupy, omezuje technické a jiné necelní překážky obchodu, zpřísňuje hygienické a fytosanitární předpisy a zlepšuje životní podmínky zvířat, rozšiřuje právní rámec pro hospodářskou soutěž a veřejné zakázky a zaručuje udržitelný rozvoj; zastává názor, že uzavření dohod o zónách DCFTA je zásadním krokem v boji proti ochranářským tendencím na celosvětové úrovni;

2.

uznává, že dohody o zónách DCFTA pro EU představují zásadní obchodní nástroj k budování dlouhodobých hospodářských vztahů s třetími zeměmi; uvědomuje si dopad dohod o zónách DCFTA na celkové fungování obchodních partnerských zemí, které dalece přesahuje čistě obchodní záležitosti, neboť má vliv i na stav demokracie, právní stát a další obvyklé normy;

3.

zdůrazňuje, že proces rozhodování, jehož cílem je zhodnotit, nakolik jsou potenciální partneři EU připraveni vstoupit do obchodních jednání, by neměl být ovlivňován politickými předsudky a měl by ve větší míře záviset na skutečné schopnosti obchodního partnera účinně naplňovat podmínky dohody o zóně DCFTA;

4.

uznává, že dohody o zónách DCFTA se mohou stát jádrem širší politické dohody (jako jsou dohody o přidružení); zdůrazňuje nicméně, že v případě, kdy není možné nebo vhodné uzavírat s určitou třetí zemí dohodu o přidružení, zváží se možnost jiné strategie, aby se umožnilo účinné sledování hospodářských a obchodních cílů Unie s dotčenou zemí;

5.

zdůrazňuje, že komplexní program budování institucí, nástroj pro technickou pomoc a výměnu informací (TAIEX) a programy partnerství poskytují východním partnerům důležitou pomoc při plnění hlavních doporučení i rozšiřování realizačních kapacit;

6.

je si vědom toho, že větší obchodní integrace s nezbytnými zásadními změnami hospodářských struktur vyžaduje významnou krátkodobou i dlouhodobou snahu ze strany našich východních partnerů, je však přesvědčen o tom, že z dlouhodobého hlediska výhody této integrace uvedené snahy vyváží; zdůrazňuje, že klíčem k úspěchu jejich reformních procesů je, aby místní občanské společnosti a mezinárodní nevládní organizace podporovaly prosazování dlouhodobého přínosu obchodní integrace a aby do ní byly zapojeny;

7.

podporuje užší spolupráci mezi EU a jejími východními partnery v řadě odvětví, zejména v oblasti průmyslu, malých a středních podniků, výzkumu, vývoje a inovací, informačních a komunikačních technologií a cestovního ruchu;

8.

domnívá se, že diferenciace doprovázená uplatňováním zásady „více za více“, již nastínilo výše uvedené společné sdělení o novém přístupu k sousedství, jež prochází změnami, je v obchodních vztazích s východními partnery krokem správným směrem, neboť oceňuje úsilí těch zemí, které dosahují největšího pokroku, a motivuje ostatní k většímu úsilí; domnívá se, že obchod by měl být zprostředkovatelem změn, a zdůrazňuje význam ustanovení o podmíněnosti a jejich následného prosazování;

9.

je přesvědčen, že hospodářské integrace východních partnerů s EU nelze účinně dosáhnout bez politických a sociálních reforem, bez zapojení občanské společnosti do procesu rozhodování a bez hospodářské integrace těchto východních zemí samotných; zdůrazňuje, že hospodářská integrace mezi těmito zeměmi by měla být otevřená, aby bylo možné těžit z prospěchu, který přináší; vyjadřuje v tomto směru politování, že vleklé regionální konflikty některým východním partnerům dlouhá léta ztěžovaly dosáhnout efektivity a rozvoje přeshraničního obchodu a nadále jim způsobují obrovské hospodářské škody a vedou k jejich hospodářské izolaci;

10.

soudí, že je důležité, aby EU nabídla všem partnerům v rámci dohod o zónách DCFTA stejnou flexibilitu, na niž mají podle pravidel WTO nárok;

11.

zdůrazňuje, že je důležité předcházet konfliktům prostřednictvím hospodářské a sociální soudržnosti;

12.

vyzývá Komisi, aby flexibilitu umožnila především tam, kde v partnerských zemích v rámci dohod o zónách DCFTA podporuje budování mladých průmyslových odvětví;

13.

vítá návrh víceletého finančního rámce na období 2014–2020 předložený Komisí, v němž navrhuje 40 % zvýšení financování evropské politiky sousedství; zdůrazňuje, že se domnívá, že břemeno nákladů za sbližování právních předpisů a nutné institucionální a strukturální reformy nemohou nést pouze východní partneři a že k dosažení úspěchu je nutná také finanční podpora ze strany EU, která by měla doplňovat jejich vlastní reformní úsilí; vyzývá v tomto směru Radu, aby zachovala financování navrhované Komisí;

14.

zdůrazňuje úlohu parlamentů zemí Východního partnerství EU při sbližování právních předpisů v oblasti obchodu s právními předpisy EU, které je podmínkou uzavření a správného uplatňování budoucích dohod o zónách DCFTA; vyzývá v tomto směru EU a její členské státy, aby těmto parlamentům poskytovaly větší odbornou pomoc, a vyzývá zejména nové členské státy EU, aby se s nimi podělily o odborné znalosti a osvědčené postupy, které získaly během vlastního procesu sbližování vnitrostátních právních předpisů s acquis communautaire v oblasti obchodu;

15.

vítá přistoupení Ukrajiny a Moldavska ke Smlouvě o energetickém společenství s ohledem na zásadní úlohu, kterou by tato smlouva mohla mít pro dosažení cílů EU týkajících se energetické bezpečnosti a pro přispění k bezpečnosti v daných zemích;

16.

vítá veškeré snahy o posílení Východního partnerství, především stěžejní iniciativy Komise pro malé a střední podniky, včetně nástroje Východního partnerství pro malé a střední podniky, a pro regionální energetické trhy a energetickou účinnost;

17.

žádá Komisi, aby dále rozvíjela strategii EU pro oblast Černého moře, neboť tato strategie představuje významnou součást vnější energetické politiky EU a vzhledem ke své geostrategické úloze nabízí významný potenciál z hlediska energetické bezpečnosti a diverzifikace dodávek energie;

18.

uznává význam Parlamentního shromáždění EURONEST, zejména jeho Výboru pro hospodářskou integraci, sbližování právních předpisů a konvergenci s politikami EU a Výboru pro energetickou bezpečnost, při diskuzích o obchodních otázkách mezi poslanci Evropského parlamentu a poslanci parlamentů zemí Východního partnerství EU; vyjadřuje naději, že podmínky pro zapojení běloruského parlamentu do činnosti Parlamentního shromáždění EURONEST budou v blízké budoucnosti splněny;

19.

zdůrazňuje, že dohoda o zóně DCFTA není pomocí, kterou EU poskytuje svým východním partnerům, ale obchodní dohodou, která oběma stranám přináší oboustranné výhody i povinnosti; vyjadřuje politování nad tím, že přezkum EPS se dosud nevěnoval tomu, jak by rozvíjení takovéto obchodní politiky mohlo podpořit hospodářské zájmy EU tím, že by spotřebitelům, společnostem i pracovníkům v EU přineslo podstatné výhody; poukazuje na to, že dohody o zóně DCFTA nepřinesou východním partnerům pouze hospodářský užitek, ale mohou také urychlit institucionální reformy, modernizaci a rozvoj;

20.

bere na vědomí, že 18. října 2011 byla vytvořena zóna volného obchodu mezi většinou členů Společenství nezávislých států, jež zahrnuje země Východního partnerství EU s výjimkou Gruzie a prozatím také s výjimkou Ázerbájdžánu; je přesvědčen, že uzavření dohody o volném obchodu s jinými zeměmi by nemělo mít negativní dopad na dohody o vytvoření zóny DCFTA, které země Východního partnerství uzavřou s EU, a zdůrazňuje v tomto směru, že je důležité, aby EU svým východním partnerům poskytla lákavou a uskutečnitelnou alternativu;

21.

trvá na tom, že strategie EU vůči Rusku by se měla řádným způsobem věnovat ruskému vlivu na východní partnery; konstatuje, že Rusko uzavřelo celní unii s Kazachstánem a jedním z východních partnerů, Běloruskem; vyjadřuje politování nad tím, že Rusko tím, že několika východním partnerům nabídlo alternativní cestu založenou na krátkodobých řešeních, jako jsou nižší ceny plynu, možná zkomplikovalo obchodní jednání mezi EU a těmito partnery, zejména Ukrajinou; domnívá se, že tyto alternativy se v dlouhodobém horizontu ukážou pro východní partnery jako kontraproduktivní;

22.

trvá na tom, že úspěch zón DCFTA bude do značné míry záviset na budování institucí a náležitém plnění závazků, což lze zajistit pouze v otevřeném, transparentním a nekorupčním podnikatelském prostředí, které je předpokladem úspěšného vytvoření zón DCFTA;

23.

upozorňuje na to, že prosperita a stabilita v zemích východního sousedství EU jsou v nejvlastnějším zájmu EU a že stabilní a předvídatelné vztahy mezi EU a jejími východními partnery navíc nepochybně zvýší objem obchodu v obou směrech;

24.

poukazuje zároveň na to, že EU je pro většinu zemí Východního partnerství hlavním vývozním partnerem;

25.

poukazuje na to, že přestože Gruzie a Moldavsko dosáhly dostatečného pokroku při plnění hlavních doporučení, což je podmínkou toho, aby mohla být zahájena jednání o zónách DCFTA, je stále třeba, aby obě země zajistily, že jejich závazek provádět reformy bude mít dlouhodobý charakter a že se v průběhu vyjednávání budou aktivně angažovat v trvalém procesu reforem; zdůrazňuje, že obě země stále potřebují dosáhnout značného pokroku při reformě právních předpisů týkajících se zejména faktických překážek obchodu, hygienických a fytosanitárních opatření, právních předpisů v oblasti duševního vlastnictví a hospodářské soutěže;

26.

vyjadřuje znepokojení nad tím, zda příslušní východní partneři mají institucionální kapacitu, aby mohli dohody o zóně DCFTA skutečně uplatňovat; zdůrazňuje, že uzavření dohod o zóně DCFTA není samo o sobě zárukou úspěchu, nebudou-li tyto dohody skutečně uplatňovány a doprovázeny účinnými opatřeními v oblasti hospodářské soutěže a boje proti korupci;

27.

konstatuje, že po uzavření dohod o zóně DCFTA je nutné dodržovat mezinárodně schválené pracovní normy; konstatuje, že klíčovou součástí dodržování lidských práv je dodržování základních pracovních práv schválených Mezinárodní organizací práce;

28.

požaduje, aby se k integraci hospodářství EU a zemí Východního partnerství prostřednictvím zón DCFTA přistupovalo ambiciózně a aby tento přístup zahrnoval i další hlediska související s volným a spravedlivým obchodem; doporučuje, aby všechny dohody o zóně DCFTA obsahovaly závaznou kapitolu o udržitelném rozvoji spolu s ustanoveními o ochraně životního prostředí a mezinárodních pracovních právech;

29.

vyjadřuje arménské vládě uznání za to, že v roce 2011 zintenzivnila své úsilí o splnění hlavních doporučení, což v únoru 2012 vedlo k zahájení jednání o zóně DCFTA;

30.

vítá zahájení jednání o zóně DCFTA mezi Arménií a EU v únoru 2012 a jejich skutečné započetí dne 6. března 2012; doporučuje Arménii, aby využila potenciál zón DCFTA k posílení hospodářství země a k rozšíření vývozních příležitostí a přístupu na trh EU, aby urychlila nezbytné reformy a aby obecně modernizovala své normy, tak aby dosáhly evropské úrovně; zdůrazňuje, že hlubší hospodářská integrace s EU musí přispívat k upevnění politické stability a bezpečnosti v regionu; doufá v brzké uzavření jednání mezi EU a Arménií o zóně DCFTA;

31.

vítá zahájení jednání o zóně DCFTA, která budou příležitostí k upevnění hospodářských vztahů mezi oběma stranami; domnívá se, že je nezbytné pokračovat v provádění reforem, aby bylo vytvořeno stabilní a transparentní hospodářské prostředí, které by přitáhlo zahraniční investice, podpořilo růst a vytvořilo pracovní místa;

32.

je přesvědčen, že vytvoření zóny DCFTA povzbudí arménské hospodářství, neboť mimo jiné posílí hospodářskou soutěž;

33.

vyjadřuje politování nad tím, že konflikt v Náhorním Karabachu se stále odráží v uzavření hranic Arménie s Ázerbájdžánem a Tureckem, což tuto zemi kvůli nedostatku přístupových cest udržuje v hospodářské izolaci; zdůrazňuje, že otevření hranic je mimo jiné důležitou podmínkou pro přilákání zahraničních investic;

34.

je znepokojen náznaky pokračujících úzkých vazeb mezi politickými a podnikatelskými kruhy a značnými překážkami pro podnikání, včetně netransparentního daňového systému a nedostatečné ochrany investic; uznává, že je třeba vytvořit pevný institucionální rámec pro zadávání veřejných zakázek a že politika hospodářské soutěže by měla zahrnovat mechanizmus účinného vymáhání práva;

35.

vítá skutečnost, že se Arménie v prosinci 2011 rozhodla znovu připojit k Vícestranné dohodě WTO o zadávání veřejných zakázek; je přesvědčen, že tento krok má příznivý vliv na obraz Arménie jako spolehlivého obchodního partnera;

36.

zdůrazňuje, že dohoda o zóně DCFTA by měla ze strany Arménie zahrnovat pevný závazek reformovat své předpisy tak, aby se více přiblížily normám EU, a doprovodit tyto reformy protikorupčními opatřeními;

37.

doporučuje také, aby dohoda o zóně DCFTA zahrnovala opatření zaměřená na důslednější uplatňování právních předpisů o hospodářské soutěži, což by zahraničním investorům a společnostem umožnilo zapojit se zejména do arménského stavebnictví a energetiky;

38.

naléhavě vyzývá Arménii, aby urychlila proces přizpůsobování se hygienickým a fytosanitárním opatřením EU, což by umožnilo diverzifikovat arménský vývoz tím, že by se rozšířil na zemědělské produkty;

39.

je přesvědčen o tom, že snížení závislosti Arménie na ruské obchodní a vládní podpoře, jež bude výsledkem otevření jejích hranic a prohloubení mezinárodní spolupráce, podpoří její hospodářský růst; domnívá se, že uzavření dohody o zóně DCFTA s EU by bylo v tomto směru obzvlášť přínosné;

40.

uznává úsilí Ázerbájdžánu o sbližování s právními předpisy EU a jeho výsledky; v tomto směru vítá, že Ázerbájdžán nedávno přijal celní kodex a stavební zákoník;

41.

zdůrazňuje, že klíčovou podmínkou pro zahájení jednání o zóně DCFTA, a tedy dosažení vyšší úrovně obchodních vztahů mezi EU a Ázerbájdžánem, je přistoupení Ázerbájdžánu k WTO; konstatuje, že struktura ázerbájdžánského hospodářství příliš nemotivuje tamní vládu k tomu, aby usilovala o členství ve WTO a o uzavření dohody o zóně DCFTA s EU; zdůrazňuje však, že dohoda o zóně DCFTA nemá pouze přínos z hospodářského hlediska, nýbrž by mohla vést k rozvoji místního hospodářství, tak aby tato země přestala nadměrně spoléhat na vývoz energie; naléhavě proto vyzývá ázerbájdžánskou vládu, aby zintenzivnila své úsilí o dosažení členství ve WTO; žádá v tomto směru EU, aby poskytla Ázerbájdžánu potřebnou pomoc;

42.

oceňuje mimořádný hospodářský růst, který Ázerbájdžán zaznamenal v minulých letech; poukazuje však na to, že ropný průmysl tvoří 50 % ázerbájdžánského HDP, 95 % jeho vývozu a 60 % rozpočtových příjmů, v důsledku čehož je ázerbájdžánské hospodářství citlivé na výkyvy ceny ropy a veškeré změny ve světové poptávce; vyzývá v tomto směru ázerbájdžánskou vládu, aby uvažovala o přijetí účinných a důsledných opatření k diverzifikaci svého hospodářství;

43.

připomíná, že Ázerbájdžán má potenciál k rozvoji konkurenceschopné zemědělské výroby, a doporučuje jeho vládě, aby vzala v úvahu, že důležitým krokem k diverzifikaci ázerbájdžánského hospodářství a vývozu do EU a dalších zemí může být splnění hygienických a fytosanitárních požadavků EU v této oblasti;

44.

vyzývá ázerbájdžánskou vládu, aby se skutečně pustila do boje proti korupci a sociální nerovnosti, která může vést k sociálním nepokojům, aby zlepšila přístup podniků k financování, a tím učinila své hospodářství konkurenceschopnějším a přitažlivějším pro zahraniční investice;

45.

velmi doporučuje, aby po splnění všech podmínek byla obchodní složka budoucí dohody o přidružení mezi EU a Ázerbájdžánem nahrazena dohodou o zóně DCFTA;

46.

lituje, že přes svůj nesporný potenciál se Bělorusko Evropské unii stále více vzdaluje, a to jak svým celkovým politickým a hospodářským směřováním, tak svým hospodářským modelem;

47.

zdůrazňuje, že Bělorusko má jakožto tranzitní země pro energetické dodávky zejména zemního plynu pro EU důležité strategické postavení; vyzývá proto Bělorusko, aby urychleně ratifikovalo a řádně uplatňovalo energetickou chartu;

48.

připomíná, že EU je pro Bělorusko po Rusku druhým největším obchodním partnerem;

49.

zdůrazňuje, že ke zlepšení fungování správních struktur, zejména pokud jde o boj proti korupci, je zapotřebí více pomoci EU;

50.

poukazuje na to, že posoudit skutečnou ekonomickou situaci v Bělorusku je obtížné kvůli tomu, že oficiální statistiky podle nezávislých pozorovatelů tají skutečný stav, kdy podle neověřených zpráv 20 % Bělorusů žije pod hranicí existenčního minima;

51.

podotýká, že stát vlastní 80 % společností a rozvoji soukromého sektoru brání diskriminačními a svévolnými opatřeními, změnami právních předpisů a vysokým zdaněním, což vede soukromý sektor k tomu, aby částečně fungoval v rámci neoficiální ekonomiky;

52.

připomíná, že Mezinárodní měnový fond a Světová banka pozastavily v roce 1996 kvůli negativnímu politickému a hospodářskému ovzduší v Bělorusku poskytování úvěrů této zemi a EU v roce 1997 učinila stejný krok; poukazuje na to, že to vše odradilo a stále odrazuje zahraniční investory, takže přímé zahraniční investice dnes tvoří pouze 1 % běloruského HDP;

53.

je přesvědčen, že EU by měla pomoci běloruské občanské společnosti tím, že finanční prostředky ze zdrojů EU zaměří tímto směrem;

54.

je přesvědčen, že začít budovat fungující, transparentní a otevřené tržní hospodářství v Bělorusku je třeba provedením hlubokých institucionálních a strukturálních reforem;

55.

poukazuje na to, že jednou z podmínek pro zahájení jednání o jakémkoliv druhu dohody o volném obchodu s EU by bylo přistoupení Běloruska k WTO; v této souvislosti vyzývá Bělorusko, aby se skutečně zapojilo do jednání o přistoupení k WTO; poukazuje na to, že Bělorusko, které je členem celní unie s Ruskem a Kazachstánem, by mohlo využít zkušeností Ruska s procesem přistoupení k WTO;

56.

je přesvědčen o tom, že EU by měla vyvinout maximální úsilí o to, aby se Bělorusko zapojilo do skutečného politického a hospodářského dialogu, a pobídkami motivovat k reformám, které jsou pro běloruské obyvatelstvo nezbytné a velmi důležité; v této souvislosti poukazuje na současná cílená restriktivní hospodářská opatření EU vůči Bělorusku; domnívá se, že EU by měla pokračovat ve svých jednotlivých cílených restriktivních opatřeních a zároveň podporovat občanskou společnost a podnikatele nejen s cílem zlepšit hospodářské podmínky, ale také upevnit právní stát, zvýšit transparentnost a zintenzivnit boj proti korupci;

57.

poukazuje na to, že podle hodnocení Světové banky je Gruzie jednou z nejrychleji se reformujících ekonomik na světě a v žebříčku zemí s nejlepšími podmínkami pro podnikání na světě ji Světová banka řadí na 16. místo;

58.

uznává, že Gruzie od války v roce 2008 pracuje na rekonstrukci a otevírá nové trhy;

59.

uznává, že gruzínská vláda se snaží zlepšit ochranu práv k duševnímu vlastnictví, poukazuje však na to, že Gruzie má ze všech zemí údajně stále nejvyšší míru rozšíření pirátského softwaru; vyzývá v tomto směru gruzínskou vládu, aby vytvářela právní předpisy na ochranu práv k duševnímu vlastnictví, ale aby zároveň brala ohled na lidská práva a zásadu přiměřenosti;

60.

bere na vědomí, že Gruzie zaznamenala pozoruhodný hospodářský růst a míru investic, a zdůrazňuje, že dohoda o zóně DCFTA by mohla představovat další faktor, který by podpořil růst napříč hospodářskými odvětvími a přilákal zahraniční investice;

61.

vybízí Gruzii, aby zdokonalila své právní předpisy, zvýšila účinnost svých orgánů a zajistila dodržování kvalitních kontrolních norem pro své výrobky, aby tak splnila požadavky stanovené Evropskou komisí;

62.

vítá nový systém zadávání veřejných zakázek v Gruzii, jenž umožňuje elektronické dražby u všech druhů zakázek bez ohledu na jejich velikost nebo povahu; poukazuje na to, že z Gruzie by si v této oblasti měly vzít příklad také členské státy EU;

63.

vyzývá Gruzii, aby zajistila, že po uzavření jednání o dohodě o zóně DCFTA budou mít nárok na využívání obchodních preferencí pouze výrobky pocházející z oblastí, které formálně uznají svou příslušnost ke gruzínskému státu;

64.

uznává s uspokojením, že Moldavsko i přes to, že je jeho hospodářství velice křehké, podstoupilo v uplynulých letech mimořádný proces reforem a značnou měrou zlepšilo svůj hospodářský výkon; vyzdvihuje v tomto směru mimořádnou úlohu finanční pomoci Mezinárodního měnového fondu a makrofinanční pomoci ze strany EU;

65.

zastává názor, že budoucí dohoda o zóně DCFTA by se měla vztahovat na celé území Moldavska, které formálně uzná svou příslušnost k moldavskému státu;

66.

konstatuje, že na většině moldavského vývozu se prozatím podílí zemědělství, a proto podléhá na trhu EU přísným požadavkům a čelí nelítostné hospodářské soutěži; zastává názor, že dohoda o zóně DCFTA by měla pomoci diverzifikovat moldavský vývoz a zvýšit konkurenceschopnost této země a umožnila by Moldavsku přilákat zahraniční investice, aby ukončilo svou závislost na finanční podpoře a proměnilo se v konkurenceschopnou tržní ekonomiku orientovanou na vývoz;

67.

zdůrazňuje, že je důležité, aby Moldavsko s EU nadále slaďovalo svoji infrastrukturu a systém technických předpisů, normalizace, posuzování shody, testování, dohledu nad trhem a metrologie;

68.

poukazuje na to, že je stále zapotřebí dosáhnout značného pokroku v oblasti služeb a ochrany investic;

69.

vyzývá orgány EU, aby se více zapojily do hledání mírového řešení problémů týkajících se obnovení územní celistvosti Moldavska;

70.

vítá uzavření dohody o zóně DCFTA mezi EU a Ukrajinou jakožto historicky první dohodu o volném obchodu mezi EU a východním partnerem; domnívá se, že tato průlomová dohoda a zkušenosti získané během jejího dojednávání budou nepochybně užitečným příkladem pro budoucí jednání o zónách DCFTA;

71.

poukazuje na to, že Ukrajina je největším východním partnerem EU a dohoda o zóně DCFTA Evropské unii otevírá nový trh s 46 miliony spotřebitelů; domnívá se, že největším přínosem uplatňování dohody o zóně DCFTA bude pro EU stabilnější a předvídatelnější obchodní a investiční režim na Ukrajině;

72.

vítá snahu ukrajinských orgánů zaměřit se na překonání sociálních a zeměpisných nerovností, zejména mezi hlavním městem a regiony;

73.

lituje, že při podepisování dohody o přistoupení, která je podmínkou toho, aby dohoda o zóně DCFTA vstoupila v platnost, dochází k prodlevě; vyjadřuje naději, že se v dohledné době podaří překonat překážky bránící jejímu podepsání;

74.

bere na vědomí, že Komise vyloučila možnost, že by se dohoda o zóně DCFTA uplatňovala dočasně ještě před uzavřením dohody o přidružení a jejím schválením ze strany Evropského parlamentu; poukazuje na to, že uplatňování dohody o přidružení i dohody o zóně DCFTA povede ke strukturálním a politickým reformám, a proto by si přál, aby se obě tyto dohody začaly uplatňovat co nejdříve;

75.

uznává, že Ukrajina učinila jistý pokrok, pokud jde o integraci do evropských struktur, začala přizpůsobovat svůj právní systém normám EU a mezinárodním normám a dosáhla také velkého pokroku v přijímání standardů a norem OECD; konstatuje nicméně, že podnikatelské prostředí na Ukrajině se v hodnocení Světové banky stále řadí na 152. místo, přičemž problémy v souvislosti s přeshraničním obchodem se dále zhoršují;

76.

zdůrazňuje, že uplatňování dohody o zóně DCFTA bude do značné míry záviset na administrativních možnostech a politické vůli k včasnému a správnému uplatnění všech ustanovení; domnívá se, že se z hlediska Ukrajiny jedná o vážný problém, neboť její dosavadní úsilí o reformu hospodářství a státu je kolísavé a dosud se jí nedaří zcela plnit své závazky v rámci procesu přistoupení k WTO a závazky vůči Světové bance a Mezinárodnímu měnovému fondu;

77.

opakuje, že je třeba urychlit zásadní hospodářské, politické a institucionální reformy za široké a stálé účasti organizací a sítí občanské společnosti a provést je komplexněji a důsledněji, aby bylo zajištěno náležité uplatňování dohody o zóně DCFTA a výhody, které z ní vyplývají; vyzývá zejména k tomu, aby tato země pokračovala v provádění hospodářských reforem v oblasti zemědělství, energetiky a dopravy;

78.

je znepokojen známkami špatného stavu podnikatelského a investičního prostředí na Ukrajině, jenž je důsledkem různých institucionálních a systémových nedostatků, například překážek pro vstup na trh, úředních povolení, přemíry administrativních kontrol, netransparentního daňového a celního systému a špatné správy, nestabilního a netransparentního právního systému a jeho neuspokojivého fungování, slabé a zkorumpované veřejné správy a soudnictví, nedostatečného vymáhání dodržování smluv a slabé ochrany vlastnických práv, nedostatečně rozvinuté infrastruktury a její monopolizace; naléhavě vyzývá ukrajinskou vládu, aby urychlila proces reforem s cílem odstranit výše uvedené překážky volného a poctivého podnikání a obchodu;

79.

vyzývá ukrajinskou vládu, aby účinněji řešila zájmy podnikatelského sektoru, zejména přístup k úvěrům a půdě, hypotéky a preferenční úvěry pro rozvíjející se malé zemědělské podniky, jednodušší a transparentnější systém výběru daní, vracení DPH vývozcům, celní odbavení a schvalovací postupy u dovozu, podporu sektoru malých a středních podniků a lepší vymáhání právních předpisů v oblasti ochrany hmotných statků a duševního vlastnictví, neboť všechny tyto faktory mají okamžitý a přímý dopad na množství i kvalitu obchodních vztahů s EU a příliv přímých zahraničních investic na Ukrajinu;

80.

vyzývá Ukrajinu, aby přizpůsobila své vnitrostátní právní předpisy tak, aby usnadnila volný a nepřerušovaný průchod dodávek zemního plynu do členských zemí EU; konstatuje, že tento proces by měl zahrnovat restrukturalizaci plynárenského odvětví a vytvoření spravedlivé regulace energetické infrastruktury, tak aby byly vytvořeny rovné podmínky pro zahraniční dodavatele, zahraniční odběratele a místní poptávku po energii; vyzývá k prohloubení spolupráce mezi EU a Ukrajinou v odvětví energetiky, k integraci ukrajinské energetiky do evropské energetické sféry a k zahájení společných projektů v oblasti modernizace a rozvoje energetické infrastruktury; vyzývá vládu, aby začala uplatňovat třetí energetický balíček;

81.

vyjadřuje naději, že Ukrajina bude mít dostatek politické vůle a odvahy vytvořit politické a regulační podmínky pro úplné a včasné uplatnění dohody o zóně DFCTA, což by bylo pro její obyvatelstvo velkým přínosem;

82.

vyzývá orgány EU, aby poskytovaly větší podporu zlepšování činnosti ukrajinských správních struktur a prosazování norem EU v oblasti veřejné správy;

83.

vyzývá Radu, Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby patřičně zohlednily výše uvedené připomínky a doporučení při vyjednávání a provádění obchodních částí dohod o přidružení s Arménií, Ázerbájdžánem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou a v rámci rozvoje obchodních vztahů mezi EU a Běloruskem;

84.

žádá Komisi, aby Evropskému parlamentu pravidelně podávala úplné informace o vývoji jednání o jednotlivých dohodách a zóně DFCTA a po jejich vstupu v platnost o pokroku dosaženém při jejich uplatňování;

85.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, ESVČ a vládám a parlamentům členských států a zemí Východního partnerství.