6.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 161/64

1.1

Předmětný návrh spočívá v prodloužení programu financování subjektů činných v oblasti účetního výkaznictví a auditu, který Komise zahájila v roce 2009, na období 2014–2020. Od zahájení programu do dnešní doby prodělalo toto odvětví různé změny. Počet orgánů byl omezen a dnes sem patří pouze tři: IFRS (nadace mezinárodních standardů účetního výkaznictví), EFRAG (Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví) a PIOB (Rada pro dozor nad veřejnými zájmy).

1.2

EHSV souhlasí s podstatou programu a uznává vysokou hodnotu účetního výkaznictví a auditu jakožto základu pevného a transparentního trhu. Na druhé straně nemá dostatečné znalosti, aby mohl posoudit přiměřenost částek přidělených na provádění každého programu, ani si nemůže udělat vlastní názor na vhodnost „produktu“ každé instituce pro potřeby uživatelů, kteří ostatně, jak se zdá, mají veskrze pozitivní názor.

1.3

Finanční krize, v níž se trh stále zmítá, vynesla na povrch ještě větší potřebu přesnějších informací a stále účinnějších auditorských standardů. Mít tyto nástroje k dispozici by však nebylo k ničemu, pokud by „uživatelé“ těchto služeb nebyli s to je plně využívat. Proto je třeba školit vysoce kvalifikované odborníky z veřejného a soukromého sektoru, což je úkol, na nějž musí EU, členské státy a podniky vynaložit veškeré úsilí a odpovídající prostředky.

2.1

Komise zveřejnila dne 19. prosince 2012 návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, jehož cílem je podpořit pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020výkon činnosti subjektů, které vypracovávají standardy a pravidla v oblasti účetního výkaznictví a auditů. Předchozí plán z roku 2009 vyprší dne 31. prosince 2013. Některé subjekty uvedené v původním plánu se staly součástí jiných. Stávající návrh se tedy vztahuje pouze na zbývající příjemce, konkrétně na nadaci IFRS (právního nástupce IASCF), EFRAG a PIOB. Celá problematika se týká soukromého sektoru. Veřejný sektor je předmětem nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství (ESA 95), které stanoví zásady pro sestavování veřejných účetních závěrek.

2.2

Návrh i zpráva, která ho doprovází, jsou tak prošpikovány zkratkami, že je velmi obtížné se vyznat nejen v nich, ale i ve spletenci souvislostí a v přehršli subjektů jmenovaných v textu. K rozluštění zkratek a organizačních schémat je proto zapotřebí klíč, aby byla četba dokumentů snazší, neboť přestože obsahují specifickou odbornou terminologii, je jejich pochopení i pro zasvěcené odborníky velkou výzvou.

2.3

Klíč poskytuje extrémně zjednodušený obrázek následujících přijímajících subjektů:

2.4

Tematika, jíž se zabývají subjekty, pro něž je naplánováno vydatné financování, je vysoce technická a mimo úzký okruh odborníků na danou oblast ji stěží někdo ocení. Komise se tedy neuchýlila k externím konzultacím a omezila se pouze na hodnocení přiměřenosti příspěvků ve světle vlastních zkušeností a znalostí. Posouzení dopadu spočívalo v konstatování, že program financování splnil očekávání a stanovené cíle.

3.1

EHSV se již vyjádřil (2) k původnímu programu a vyjádřil návrhům Komise svou podporu, přičemž vznesl několik výhrad a návrhů, které budou v tomto stanovisku ještě připomenuty, bude-li to nutné. Tehdy, ale i dnes nelze než souhlasit se zásadou, že je nutné financovat činnost institucí, jež plní citlivé a mimořádně důležité úkoly. Naopak nelze vyjádřit informovaný názor na objem financování, jehož míra závisí na množství znalostí, které má pouze omezený okruh odborníků.

3.2

Finanční krize byla v roce 2009, tedy v době vzniku programu, již v plném proudu, ale tehdy bylo možná ještě příliš brzo na rozsáhlé analýzy, jež by zahrnovaly méně zřejmé aspekty příčin – či lépe řečeno spolupůsobících příčin – toho, k čemu došlo. Čas, který mezitím uběhl, a události, k nimž došlo, nyní umožňují určité dodatečné zamyšlení.

3.3

Účetní výkaznictví a postupy auditu jsou nákladné, tím spíše, jsou-li plodem práce odborníků, jež nelze na trhu snadno vyhledat a pro něž je vysokoškolské vzdělání pouze východiskem k získávání cenných dovedností v praxi. A nejen to. Tito odborníci musí mít rovněž velké morální kvality, které zaručí důvěrnost informací a nezaujatost jejich analýzy. Závěrem lze tedy říci, že financování operačních subjektů je zajisté účelné, nicméně že je nezbytná také odborná příprava specialistů, kteří musí být odpovídajícím způsobem odměňováni a motivováni.

3.3.1

Hovoří-li se o „specialistech“, myslí se tím obvykle ti, kdo se podílejí na zpracování informací či pravidel, avšak stejně tak musejí být „specialisty“ i příjemci, tedy ti, pro něž jsou informace pracovním nástrojem a pravidla jsou vodítkem při jejich práci. Je tedy pochopitelné, že dostupnost lidských zdrojů s odpovídajícím vzděláním je prioritou nejen pro ty, kdo informace produkují, ale i pro ty, kdo je musejí využívat, tj. regulační orgány a orgány dohledu, zákonodárce, podniky, výzkumná střediska.

3.4

Průvodním aspektem odborné přípravy je kvalita informací. Výše v odstavci 3.1 se uvádí, že není snadné si udělat úsudek o objemu navrženého financování, a ještě podstatně složitější a riskantnější by byl úsudek založený na přidané hodnotě účelnosti, již má pro své uživatele. Nezbývá tedy než vyjádřit s návrhem Komise souhlas, co se týče sumy příspěvků, a to pouze na základě důvěry a ocenění důvodů.

3.5

V dřívějším stanovisku (3), jež bylo přijato v roce 2009 u příležitosti zahájení programu, EHSV doporučil věnovat mimořádnou pozornost tomu, aby se zamezilo nepatřičnému vlivu či vměšování do trhu cenných papírů  (4) regulovaného pravidly IASCF a EFRAG. Tento návrh vznesla sama Komise, která vybízela k příspěvku ze strany Společenství v zájmu zamezení „nepatřičnému vlivu zúčastněných stran“. V novém návrhu nařízení již po tomto důležitém a citlivém aspektu není ani stopy, a proto EHSV žádá Komisi, aby stvrdila svou plnou důvěru v nezávislost těchto orgánů. Totéž platí i pro PIOB  (5).

3.6

V souvislosti s EFRAG je třeba zdůraznit, že se Komise podílí na financování tohoto orgánu jménem menších členských států (větší členské státy přispívají přímo). Příspěvek Komise by se pravděpodobně nijak výrazně nelišil, ani pokud by všechny členské státy platily svůj podíl, třeba i jen symbolický. Ale toto gesto by bylo signálem odpovědného zapojení celé unijní struktury do orgánů společného významu, bez ohledu na velikost jednotlivých členů.

3.7

Standardy IFRS podnikům stanovují účetnictví podle tržního ocenění (metoda mark to market). V průběhu finanční krize bylo zaznamenáno, že tyto standardy mohou mít krátkodobý procyklický účinek. EHSV navrhuje, že by mohla být provedena analýza nákladů a přínosů těchto standardů, kupříkladu v rámci projednávaného programu.

3.8

Závěrem je nutno uvést, že EHSV ještě jednou zdůrazňuje význam shromažďování a zpracování údajů, ale především nutnost umět je správně pochopit a využívat. Sice je třeba uznat vysokou odbornou úroveň „dodavatelů“, ale je ještě nutné učinit mnohé na straně mnohotvárné skupiny uživatelů, prostřednictvím odborné přípravy a školení příslušných lidských zdrojů.