24.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 436/2

—

s ohledem na články 232 a 341 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na protokol č. 6 připojený ke Smlouvám o umístění sídel orgánů a některých institucí, subjektů a útvarů Evropské unie,

—

s ohledem na články 10, 14 a 48 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

—

s ohledem na postoj, který zaujímá k těmto otázkám, vyjádřený zejména ve svém doporučení ze dne 21. června 1958 (1), v usnesení ze dne 7. července 1981 o sídle orgánů a institucí ES a zejména Evropského parlamentu (2), v doporučeních pro mezivládní konferenci ze dne 13. dubna 2000 (3) a usneseních k nim připojených; připomíná své usnesení ze dne 8. června 2011 o investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu (4); své rozhodnutí ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl I – Evropský parlament (5); své usnesení ze dne 16. února 2012 o pokynech pro rozpočtový proces na rok 2013, oddíl I – Evropský parlament, oddíl II – Rada, oddíl IV – Soudní dvůr, oddíl V – Účetní dvůr, oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor, oddíl VII – Výbor regionů, oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv, oddíl IX – Evropský inspektor ochrany údajů, oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost (6); své usnesení ze dne 29. března 2012 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2013 (7) a své usnesení ze dne 4. července 2012 o mandátu pro třístranné rozhovory o návrhu rozpočtu na rok 2013 (8);

—

s ohledem na otázky k písemnému zodpovězení položené Komisi a Radě E-000181-2007, E-006174-2009, E-006258-2009, E-002934-2012, E-002935-2012, E-004134-2012 a E-004135-2012,

—

s ohledem na zprávy generálního tajemníka ze září 2002 a srpna 2013 o nákladech spojených se zachováním tří pracovních míst,

—

s ohledem na zprávu společné pracovní skupiny předsednictva a Rozpočtového výboru o rozpočtu Parlamentu na rok 2012,

—

s ohledem na své zprávy o činnosti za období 1993–1999, 1999–2004, 2004–2009 a 2009–2011,

—

s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropského unie (ESD), zejména na věci C-230/81 (9), C-345/95 (10) a spojené věci C-237/11 a C-238/11 (11),

—

s ohledem na petici 630/2006 podanou v rámci kampaně za jediné sídlo, kterou podpořil více než jeden milion občanů EU,

—

s ohledem na hlasování na plenárním zasedání ze dne 23. října 2012, v němž většina členů Parlamentu (78 %) vyzvala členské státy, aby přehodnotily své názory na otázku Štrasburku jako oficiálního sídla Parlamentu,

—

s ohledem na čl. 5 odst. 3, články 29, 41, 48, 74a a 201 a čl. 202 odst. 4 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti věci a na stanoviska Rozpočtového výboru a Petičního výboru (A7-0350/2013),

A.

vzhledem k tomu, že článek 341 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že sídla orgánů Unie určí vlády členských států vzájemnou dohodou;

B.

vzhledem k tomu, že členské státy v protokolu č. 6 připojeném ke Smlouvám stanovily, že v Bruselu má sídlo Komise, Rada (jejíž zasedání v dubnu, červnu a říjnu se konají v Lucemburku), Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů, zatímco v Lucemburku sídlí Soudní dvůr Evropské unie, Účetní dvůr a Evropská investiční banka, ve Frankfurtu Evropská centrální banka a v Haagu Evropský policejní úřad (Europol);

C.

vzhledem k tomu, že rozhodnutí členských států o těchto sídlech bylo dosaženo v rámci rozsáhlého jednání s přihlédnutím k historickému vývoji Evropské unie a jejích orgánů a institucí a k úvahám o geografickém rozmístění;

D.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament jako jediný přímo volený orgán odpovědný evropským občanům hraje zvláštní a jedinečnou úlohu, a protože tato úloha prošla od jeho vzniku ve srovnání s ostatními institucemi EU nejzásadnější proměnou, zaměřuje se tato zpráva primárně na sídlo a organizaci práce Evropského parlamentu;

E.

vzhledem k tomu, že podle protokolu č. 6 připojeného ke Smlouvám má Parlament své sídlo ve Štrasburku, kde se koná 12 plenárních zasedání ročně včetně zasedání věnovaného rozpočtu, v Bruselu se konají doplňující plenární zasedání, výbory Parlamentu zasedají též v Bruselu a generální sekretariát a správní útvary zůstávají v Lucemburku;

F.

vzhledem k tomu, že podle článků 10 a 14 SEU je EU zastupitelskou demokracií, v níž Parlament přímo zastupuje evropské občany na úrovni Unie a jako jeden ze zákonodárných orgánů má stejné pravomoci jako Rada;

G.

vzhledem k tomu, že podle článku 232 SFEU přijímá Parlament svůj jednací řád, podle něhož může v souladu se Smlouvami a s judikaturou ESD stanovit délku trvání plenárních zasedání;

H.

vzhledem k tomu, že podle ESD nesmí umístění sídla narušit řádné fungování Parlamentu; vzhledem k tomu, že ESD dále prohlásil, že ačkoli rozložení činnosti do více pracovních míst má určité nevýhody a způsobuje zvláštní náklady, k jakékoli změně sídla nebo pracovních míst by byla nutná změna Smlouvy a tudíž souhlas členských států;

I.

vzhledem k tomu, že Parlament prošel hlubokou proměnou od poradního orgánu se 78 detašovanými členy, kteří – zejména z praktických důvodů – sdíleli své zázemí s Parlamentním shromážděním Rady Evropy ve Štrasburku, a stal se plnohodnotným, přímo voleným Parlamentem, který má dnes 766 členů a je jedním ze zákonodárných orgánů na stejné úrovni s Radou;

J.

vzhledem k tomu, že růst jeho legislativní kapacity se odráží ve zvýšení počtu postupů spolurozhodování (nyní řádný legislativní postup) ze 165 v období 1993–1999 na 454 v letech 2004–2009, přičemž v současném volebním období bude tento počet ještě vyšší;

K.

vzhledem k tomu, že měnící se úloha Parlamentu se rovněž projevila ve zvýšení počtu interinstitucionálních schůzek o 150 % (z 16 000 v roce 2009 na přibližně 40 000 v roce 2013) a v neustále probíhajících jednáních a trialozích s Komisí, Radou a jednotlivými členskými státy, přičemž tato jednání, která jsou nyní součástí legislativního procesu, vedla k prudkému zvýšení počtu případů, kdy bylo dosaženo dohody v prvním čtení, z 28 % v letech 1999–2004 na 72 % v letech 2004–2009;

L.

vzhledem k tomu, že struktura harmonogramu parlamentní činnosti byla stanovena na summitu v Edinburghu v roce 1992 a pochází tedy z doby před změnami úlohy Parlamentu, které přinesly smlouvy z Maastrichtu, Amsterdamu, Nice a Lisabonu;

M.

vzhledem k tomu, že Rada i Evropská rada již soustředily svou činnost do Bruselu, kde se nyní výhradně konají zasedání Evropské rady, která se dříve konala v zemi, která právě předsedala EU;

N.

vzhledem k tomu, že geografická vzdálenost mezi oficiálními sídly obou zákonodárných orgánů – 435 km – znamená, že Parlament je izolován nejen od Rady a Komise, ale také od jiných subjektů, jako jsou například nevládní organizace, organizace občanské společnosti a zastoupení členských států, a od největších mezinárodních žurnalistických skupin;

O.

vzhledem k tomu, že geografická roztříštěnost činnosti Parlamentu vytváří podle odhadů dodatečné roční náklady ve výši 156 až 204 milionů EUR (12), což odpovídá přibližně 10 % ročního rozpočtu Parlamentu, a že významné jsou rovněž ekologické důsledky, neboť emise CO2 spojené s přesuny mezi pracovními místy se podle odhadů pohybují v rozmezí 11 000 (13) až 19 000 tun (14);

P.

vzhledem k tomu, že nynější způsob organizace práce Evropského parlamentu rovněž vytváří dodatečné náklady a cestovní výlohy pro jiné orgány Evropské unie, zejména Komisi a Radu, zastoupení členských států EU, novináře a zástupce občanské společnosti;

Q.

vzhledem k tomu, že 78 % veškerých pracovních cest statutárních pracovníků Parlamentu (průměrně 3 172 měsíčně) je přímým důsledkem geografické roztříštěnosti činnosti EP; vzhledem k tomu, že ačkoli jsou budovy Parlamentu ve Štrasburku v současné době využívány pouze 42 dnů ročně (a jsou tedy nevyužity po 89 % času), jejich vytápění, nezbytný personál a údržbu je třeba zajišťovat po celý rok;

R.

vzhledem k tomu, že výdaje vznikající v důsledku geografické roztříštěnosti činnosti Parlamentu představují významnou oblast potenciálních úspor, zejména v současném hospodářském klimatu;

S.

vzhledem k tomu, že Parlament od roku 1958, kdy navrhl, aby bylo jeho sídlo umístěno v blízkosti Rady a Komise, opakovaně dával prostřednictvím četných zpráv, prohlášení a vyjádření najevo své přání, aby byla jeho práce organizována praktičtěji a účinněji;

T.

vzhledem k tomu, že občané EU – včetně více než milionu občanů, kteří podpořili petici požadují jediné sídlo – opakovaně vyjadřují svou nespokojenost se současným uspořádáním;

U.

vzhledem k tomu, že ustanovení týkající se práva Parlamentu samostatně rozhodovat o své vnitřní organizaci patří mezi otázky, které úzce souvisejí s parlamentním zřízením;

V.

vzhledem k tomu, že kromě otázek, kterými se zabývá tato zpráva, existují další zásadní otázky přímo související s postavením Evropského parlamentu a s jeho úlohou v institucionálním mechanismu Evropské unie, které dosud nebyly přesvědčivým způsobem vyřešeny; vzhledem k tomu, že tyto nevyřešené otázky se týkají problematiky volebních zákonů, pravidel pro ochrannou zónu, otázky poslanecké imunity a problémů spojených se statutem poslanců; vzhledem k tomu, že odpovědi na tyto otázky je třeba hledat v rámci práva Parlamentu na organizační autonomii, kterou vykonává ve formě obecných rozhodovacích pravomocí, nebo alespoň v rámci řádného legislativního postupu založeném na spolurozhodování;

1.

je přesvědčen, že Evropský parlament, který je jediným orgánem přímo zastupujícím evropské občany, musí mít právo sám rozhodovat o organizaci své práce, a tedy i o tom, kde a kdy se budou konat jeho zasedání;

2.

souhlasí s tím, že Evropský parlament by byl účinnější, nákladově efektivnější a šetrnější k životnímu prostředí, pokud by působil na jediném místě; konstatuje, že přesuny mezi Bruselem a Štrasburkem, k nimž dochází každý měsíc, se pro většinu občanů EU staly symbolickým negativním jevem, který poškozuje pověst Evropské unie, zejména v době, kdy v členských státech vedla finanční krize k závažným a bolestivým škrtům ve výdajích;

3.

je toho názoru, že je legitimní, aby Evropský parlament zahájil diskusi o svém právu rozhodovat o organizaci své práce, a tedy i tom, kde a kdy bude zasedat;

4.

zavazuje se proto, že bude iniciovat řádný postup pro přijímání změn smlouvy podle článku 48 SEU s cílem navrhnout změny článku 341 SFEU a protokolu č. 6, které jsou nezbytné, aby Parlament mohl sám rozhodovat o umístění svého sídla a o své vnitřní organizaci;

5.

rozhoduje se, že nebude vydávat žádná doporučení ohledně sídel ostatních orgánů EU;

6.

zdůrazňuje, že bude třeba vyčíslit finanční a ekonomické dopady změny sídla nebo pracovních míst a dospět k rozumnému kompromisu, kterým bude zaručeno další využívání stávajících budov Parlamentu;

7.

uznává, že než Parlament přijme rozhodnutí o organizaci své práce, musí být poskytnut dostatek času na diskusi a úvahy a na spořádaný přechod na nový systém;

8.

žádá Účetní dvůr nebo podobný nezávislý orgán, aby vypracoval souhrnnou analýzu, jakých úspor v rozpočtu EU by bylo možné docílit, pokud by měl Parlament pouze jedno sídlo; žádá, aby součástí této analýzy byly rozpočtové aspekty a vedlejší náklady, jako jsou úspory spojené s omezením ztrát pracovní doby a zvýšením efektivity;

9.

žádá předsednictvo, aby Eurobarometr nebo jinou obdobnou profesionální službu zajišťující průzkumy veřejného mínění pověřila, aby do 1. ledna 2014 provedla průzkum názoru evropských občanů na zachování tří pracovních míst Parlamentu, a to s konkrétním uvedením finančních a ekologických nákladů a nákladů spočívajících ve snížení efektivity, které jsou v tímto uspořádáním spojeny;

10.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, Evropské radě a hlavám států a vlád a parlamentům členských států.