15.1.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 12/23

Zpravodaj:

pan van Iersel

Spoluzpravodaj:

pan Leo

1.1

Vzhledem k intenzivní interakci mezi službami a výrobou a k jejich dopadu na udržitelný růst a zaměstnanost v Evropě EHSV vyzývá Komisi, aby v příštím funkčním období zařadila podnikatelské služby mezi priority. Naléhavost tohoto kroku ještě umocňuje nový výrobní model, někdy nazývaný „čtvrtá průmyslová revoluce“.

1.2

EU potřebuje konkrétní iniciativy ve všech oblastech souvisejících s digitální revolucí a návaznou transformací ekonomiky a společnosti. Nejdůležitějším předpokladem je lepší informovanost, a to jak veřejných orgánů, tak společnosti.

1.3

Podnikatelské služby by měly být součástí aktivní průmyslové politiky a musí být také zohledněny v přezkumu strategie Evropa 2020 v polovině období v roce 2015. EHSV konstatuje, že Komise a Rada význam těchto služeb doposud podceňovaly.

1.4

Službami se nějakým způsobem zabývá polovina generálních ředitelství Komise, ale systematický – natož pak strategický –přístup chybí. V této oblasti neexistuje jasná politika nebo viditelný mluvčí. Za velké zklamání a krátkozraký počin lze označit také to, že Rada ve víceletém finančním rámci snížila rozpočet nástroje pro propojení Evropy z Komisí navrhovaných 9 miliard EUR na 1,2 miliardy EUR.

1.5

EU se nyní musí rozhodnout, zda se chce ujmout vedení a přispět k novému udržitelnému růstu a novým pracovním příležitostem, nebo své místo uvolnit jiným.

1.6

EHSV proto jednoznačně vítá loňskou iniciativu Komise zahájit důkladnou diskusi o podnikatelských službách ve skupině na vysoké úrovni pro služby podnikům (1). EHSV trvá na tom, že bezprostředně po tomto kroku musí následovat:

1.7

Rychle se rozvíjející podnikatelské služby jsou již nyní dominantní ve výrobě. Do navrhování a poskytování nové generace podnikatelských služeb je v současnosti zapojena celá řada společností, ať už výrobních či poskytujících služby, a jejich počet neustále roste. Nové technologie ještě zvyšují význam služeb pro výrobu.

1.8

Internet věcí a internet služeb jsou dnes navíc v Evropě známy jako „čtvrtá průmyslová revoluce“, příslib nové éry po éře automatizace.

1.9

Kvalitativní posun je výsledkem vertikální a horizontální spolupráce mezi strojem a internetem, strojem a lidskou bytostí a stroji mezi sebou, a to v celém hodnotovém řetězci v reálném čase. Automatizované ostrůvky se vzájemně propojí v nesčetných sítích a variacích. Software a sítě umožní kontakt mezi inteligentními výrobky, digitálními službami, zákazníky a novými inovativními „produkty“ budoucnosti.

1.10

O tomto vývoji se vedou rozsáhlé diskuse. Za průkopnický ekonomický a politický přístup lze označit německý projekt Industry 4.0, který věnuje patřičnou pozornost jak podnikatelským službám, tak i širšímu ekonomickému kontextu, který prochází zásadní transformací. Spolu s podobnými iniciativami by se měl stát stavebním kamenem agendy pro průmysl a celou řadu veřejných a soukromých zainteresovaných subjektů. Na digitálních trzích vždy platilo, že ten, kdo reagoval první, získal významné konkurenční výhody.

1.11

Globálně srovnatelné strategické iniciativy plánuje USA, Čína, a Korea. Pentagon připravuje investiční program. Datoví giganti jako Google, Amazon, Apple a Yahoo mají na trhu přirozenou výhodu.

1.12

Rozhodující význam má lidský faktor. Nové hodnotové řetězce a obchodní modely vytvářejí nové aliance a vzájemné vazby mezi podniky, což má nesmírný vliv na organizaci práce. Kromě toho se očekávají také výrazné posuny na trhu práce. S rychlým vývojem digitálních technologií se v průmyslu, a zejména v odvětví podnikatelských služeb neustále vynořují nové formy organizace práce, pracovních režimů a aktualizace dovedností. Tyto transformace je nutné pečlivě sledovat. Cíleně vytvořené politiky založené na solidním výzkumu se musejí zaměřit na podporu příznivých podmínek a zmírnění negativních vlivů.

1.13

Řada sektorů podnikatelských služeb si doposud nevybudovala kulturu sociálního dialogu, což může narušit kvalitu zaměstnání v těchto sektorech. Také s ohledem na inovativní vzdělávací a školicí zařízení je zapotřebí důkladný rámec pro sociální dialog a aktivní účast na úrovni podniků, odvětví, států a EU, který zohlední častou restrukturalizaci podniků v rychle se vyvíjejícím průmyslovém odvětví podnikatelských služeb.

1.14

Přeshraniční a celounijní uznávání kvalifikací a dovedností podpoří pracovní mobilitu a znalosti. Rozšíří a posílí také evropské příležitosti pro velmi početné malé podniky a mikropodniky v této oblasti.

1.15

EHSV ve značné míře sdílí doporučení skupiny EU na vysoké úrovni a pěti pracovních skupin z roku 2013. Vzhledem tomu, že podnikatelské služby mají rozhodující význam pro splnění cíle 20 % podílu výroby na HDP v roce 2020 a také pro možnosti čtvrté průmyslové revoluce, je zapotřebí evropská agenda či plán pro podnikatelské služby. Podle názoru EHSV by tento plán měl obsahovat následující prvky:

2.1

Vyspělé ekonomiky se vyznačují tím, že více než 70 % výstupů a zaměstnanosti pochází ze služeb. Procentní podíl služeb i jejich složitost v celém světě narůstají.

2.2

Podnikatelské služby jsou významným faktorem růstu. Podle údajů Evropské komise byla v letech 1999–2009 jejich průměrná míra růstu 2,38 %, přičemž průměr všech sektorů ekonomiky EU činil 1,1 %. V témže období byl růst zaměstnanosti v tomto odvětví 3,54 %, zatímco průměr všech sektorů hospodářství EU činil pouhé 0,77 %.

2.3

Ekonomika služeb neboli terciární sektor nárůstem objemu v celkové hospodářské činnosti EU předčil výrobu. Po této fázi následuje rozvoj kvartérního sektoru, který souvisí s rozvojem služeb založených na informacích a znalostech.

2.4

Označení „služby“ je obecný termín. Týká se velmi širokého spektra hospodářských a sociálních činností od nižšího po vyšší kvalitativní segment trhu práce. K nárůstu zaměstnanosti dochází v povoláních vyžadujících vysokou nebo nízkou kvalifikaci, zatímco pracovní síla v povoláních ve službách vyžadujících střední kvalifikaci se snižuje, což vyvíjí tlak na střední třídu.

2.5

V interakci průmyslu se službami se rozlišují následující hlavní typy služeb:

2.6

Podnikatelské služby prošly od 70. let minulého století značným rozvojem. V současnosti generují obrat v hodnotě 2  000 miliard EUR a zaměstnávají 24 milionů osob. Poskytují je miliony podniků, většinou malých podniků a mikropodniků, vedle vnitřních servisních oddělení ve větších podnicích. Podnikatelské služby se na ekonomice EU podílejí 11,7 %.

2.7

Celková situace ve službách je velmi různorodá, bez společného jmenovatele. Obrovský dopad služeb se promítá do všech společenských vrstev a vazeb. Fungují jako hybná síla změny a dodávají impulz k revizi obchodních modelů. Podporují průběžné reorganizace veřejných a soukromých podniků a orgánů veřejné správy.

2.8

V posledních desetiletích byly silným stimulačním faktorem automatizace a IKT (2). Rozvoj v jednotlivých odvětvích služeb mívá také často průřezové účinky na jiná odvětví.

2.9

Dochází k rozostřování tradičních hranic mezi výrobou a službami. Na rozdíl od minulosti již není možné posuzovat rozvoj výroby odděleně od služeb. V tomto kontextu by cíl EU spočívající ve zvýšení podílu výrobního průmyslu na 20 % evropského HDP měl být definován jinak, a to se zohledněním přidané hodnoty podnikatelských služeb. Bylo by vhodnější mluvit o výrobně orientovaném hodnotovém řetězci (3).

2.10

V globálním kontextu si EU vede vcelku dobře, ačkoli v některých oblastech se evropský průmysl potýká s potížemi. Nárůst produktivity a dynamické zavádění nových technologií mohou mít kladný vliv na přemístění hospodářské činnosti. Na druhé straně lze konstatovat, že lidé projevují jistou rezervovanost vůči obnově a skrytý odpor k inovacím. Tato tendence zasluhuje zvláštní politickou pozornost.

3.1

Podnikatelské služby procházejí velmi dynamickou fází. Díky internetové revoluci se vliv služeb na výrobní linky i na celkovou podnikatelskou výkonnost zvyšuje. Výrobní linky jsou nyní řízeny softwarem. Role pracovní síly ve výrobě ustupuje do pozadí.

3.2

To je v rozporu se zažitou teorií a ukazuje to, že výroba a podnikatelské služby jsou čím dál těsněji provázány. Rozlišování mezi nimi se tudíž často stává nepřirozeným. Podniky dnes využívají vstupy, produkují výrobky a poskytují služby, které integrují složky jak z oblasti výroby, tak z oblasti služeb. Tato interakce je obousměrným procesem.

3.3

K tomuto závěru lze dospět také na základě změn ve firemní struktuře. Přestože mají služby především podpůrný charakter, jsou hlavním důvodem fragmentace hodnotových řetězců. Ta způsobuje mimo jiné transformaci velkých podniků z poněkud statických těles na dynamickou kombinaci interakcí mezi více méně nezávislými, či alespoň rozpoznatelnými částmi téhož podniku nebo externími subjekty (outsourcing). Služby, coby flexibilní a přizpůsobiví zprostředkovatelé, tyto procesy podporují.

3.4

Fragmentace hodnotových řetězců také podstatně snižuje meziodvětvové rozdíly, neboť hranice mezi odvětvími se rozostřují. Vzniká zcela nová situace, kdy je například možné říci, že Google vyrábí osobní auto, protože 35 % investic do auta představují investice do softwaru a tento podíl v případě konstrukce a výroby sofistikovaného stroje dosahuje až 50 %.

3.5

I přesto, že je vliv služeb na celou ekonomiku a zaměstnanost obecně uznáván, hloubkové analýzy na úrovni EU dosud překvapivě chybí. Příčin je několik, mimo jiné tyto:

3.6

Tradiční statistické ukazatele s jednoznačným rozlišováním mezi výrobou a službami tedy komplexní strukturu hodnotových řetězců nedokáží zachytit. Náhledy z úhlu vstupů a výstupů by mimo jiné měly zdůraznit, která odvětví služeb přispívají k výrobě a naopak, a v jaké míře. V prvé řadě to však vyžaduje rozvoj nových souborů statistických ukazatelů.

3.7

Přesnější a podrobnější statistiky by měly vybudovat lepší základ pro politické diskuse o tom, co se děje, a o nástrojích, jež by mohly zlepšit výstupy.

3.8

Pomocí statistik lze také lépe zacílit diskusi, mimo jiné na odstranění překážek pro přeshraniční obchod a mobilitu, které mají původ ve vnitrostátní legislativě, nadbytečných vnitrostátních právních úpravách a zvláštních vnitrostátních právech udělených profesím v odvětví služeb, kupříkladu v souvislosti s kvalifikacemi. Harmonizace a přeshraniční uznávání profesních kvalifikací by měly usnadnit přeshraniční mobilitu mezi regulovanými profesemi, což je také zvlášť zajímavé pro malé podniky a mikropodniky.

3.9

Celkové údaje o EU zviditelní značnou rozrůzněnost mezi jednotlivými evropskými zeměmi. Silné odvětví služeb podporuje silnou ekonomiku. Velký význam má infrastruktura, zejména širokopásmové připojení. Infrastruktura by měla být patřičně zabezpečena jak z důvodu ochrany údajů, tak v zájmu zajištění kontinuity služby. Řada členských států musí vyvinout značné úsilí, aby zpoždění v této oblasti dohnala.

3.10

Výrobní linky jsou koncentrovanější než dříve. Vzájemná provázanost evropského trhu a rozvíjejících se trhů vytvořila komplexní hospodářské a znalostní sítě, kde jsou služby hybnou silou. Přemísťování výroby ztratí na efektivnosti s tím, jak se průmysl stane závislý na špičkově specializovaných a vysoce kvalitních znalostně intenzívnějších službách.

3.11

Evropa si v poskytování takových služeb vyšší kvality stále udržuje komparativní výhodu, především díky vysoce kvalifikované pracovní síle a úrovni výzkumu a vývoje. Neměla by však usnout na vavřínech. Na udržení konkurenčních výhod se musí proaktivně pracovat. Vyžaduje to zejména koncepce, které soustavně podporují vysokou míru investic do výzkumu a vývoje a další zvyšování dovedností pracovní síly.

3.12

Zásadní význam pak má interakce mezi poskytovateli služeb a klienty. Podnikatelské služby podporují výrobu – výrobků a/nebo pomocných nástrojů – u klienta. Úspěšný rozvoj je výsledkem účinné spolupráce mezi poptávkou a nabídkou, orientované na tvorbu nových struktur. Různé náhledy a přístupy jsou amalgámovány do nových řešení. Tyto postupy přinášejí kreativní a na míru přizpůsobená řešení z řady disciplín.

Jedním pozoruhodným faktem je nedostatek podniků střední velikosti. Kromě významných velkých poskytovatelů služeb jako SAP je Evropa méně přítomna v rozsáhlém segmentu poskytovatelů služeb než USA. V některých odvětvích vyspělé technologie Evropa ve srovnání s USA prakticky není zastoupena. Google, Apple, Amazon a Microsoft jsou příkladem mistrů hry, v níž „vítěz bere vše“, a ukazují, jak je škoda, že EU nemá v této oblasti ve hře žádného hráče.

3.13

Co se týče problémů vyplývajících ze směrnice o službách, je nutné, aby se dokončení jednotného trhu s podnikatelskými službami zaměřilo na využití příležitostí podporujících růst a tvorbu pracovních míst a současně se omezily možné negativní důsledky liberalizace služeb jako sociální a mzdový dumping.

3.14

V roce 2011 Komise věnovala zvýšenou pozornost zhodnocení role podnikatelských služeb náročných na znalosti. Jedním obecným závěrem je, že služby – a zejména podnikatelské služby náročné na znalosti – hrají stále důležitější roli jako vstupy do výrobních procesů. Tyto dvě složky jsou ve skutečnosti neoddělitelné, přičemž výrobní výstupy stále víc závisejí na kvalitě těchto služeb.

3.15

Věda a univerzity jsou také velmi intenzivně zapojeny do inovativních služeb a interakce s průmyslem. Celá řada univerzit je sídlem slibných startupů poskytujících podnikatelské služby Tím se upevňují klastry spojující vědu, inovativní řešení a průmysl. Dalším pozitivním účinkem je navíc to, že lepší služby přispívají k posunu směrem nahoru v hodnotovém řetězci v těch průmyslových odvětvích, kde již daná země má technologickou kapacitu a komparativní výhodu (4). To podstatně zvyšuje význam výroby v mezinárodním obchodu.

3.16

Vzhledem k významu služeb se dnes mluví o podřízení výroby službám. V důsledku symbiózy výroby a služeb dochází u podniků často k přesunu těžiště činnosti, nebo i ke změně orientace na zcela jinou oblast činnosti. Nové služby umožňují změnu marketingových koncepcí, neboť se již nesoustřeďují na prodej výrobků, ale na potřeby (jednotlivých) zákazníků. Dalším příkladem může být to, že výrobní sektor dnes v čím dál větší míře využívá koncepci a poskytování podnikatelských služeb jako nejrentabilnější část své činnosti.

3.17

V této souvislosti se cíl 20 % podílu výrobního průmyslu na evropském HDP do roku 2020 jeví jako příliš obecný. Cílem by spíše měla být potřeba vytvořit příznivé podmínky k posílení průmyslových postupů, v nichž symbióza výroby a služeb přináší aktuální výrobky díky předem stanoveným výrobním postupům a produktivitě.

3.18

Nová vlna aplikací IKT uvedla do chodu postup, který pokračuje samospádem: služby generují další služby, následkem čehož jejich význam pro celou ekonomiku neúměrně narůstá. Podporují produktivitu a stimulují horizontální působení v celém hospodářství, což dává vzniknout novým kombinacím. Dodají také nový impulz globalizaci.

3.19

Dalším jevem je, že čím dál více výrobků je uváděno na trh spolu se souvisejícími, ne-li přímo zabudovanými službami, což opět vede k novým svazům a kombinacím.

4.1

Rozsah a dopad podnikatelských služeb se podstatně umocňuje ve spojení se čtvrtou průmyslovou revolucí, která má širší záběr než samotné podnikatelské služby (5). Tato revoluce navazuje na tři éry: mechanizace, elektřiny a IT. Teď jde o zavedení internetu služeb a internetu věcí.

4.2

Jako součást tohoto procesu je zde řada iniciativ v podnikání a vědě zaměřených na přizpůsobení výrobního procesu a rozvoj nových výrobků, přičemž některé z nich mají podporu veřejných orgánů. Jednou průkopnickou iniciativou je zmapování čtvrté průmyslové revoluce, k čemuž dala popud německá vláda v roce 2012 (6).

4.3

V současnosti probíhá několik souběžných iniciativ s podobnými charakteristikami, kupříkladu:

4.4

Inteligentní továrna budoucnosti bude charakteristická sofistikovanou komplexností, jež bude díky dalšímu vývoji softwarových aplikací a systémů zakomponována v citlivě přizpůsobené síti. Tento vývoj bude mít za následek postupnou individualizaci – pro zákazníky i pro zaměstnance – v poskytování inteligentních a přizpůsobených výrobků a složek, které budou moci využívat.

4.5

Průmyslu a hospodářství se tak otevírají obrovské možnosti. Mělo by se podporovat okamžité plnění přání zákazníka, flexibilita, optimální rozhodování, účinné využívání surovin a potenciál pro přidanou hodnotu nových služeb. K tomuto rozvoji by také mohlo dojít v souladu s demografickými tendencemi v Evropě a mohl by být přínosem z hlediska dosažení vyváženosti mezi soukromým a pracovním životem, přičemž by zároveň zvýšil konkurenceschopnost v prostředí vysokých příjmů.

4.6

Ve všech průmyslových odvětvích se bude usilovat o horizontální a vertikální integraci a také o ucelenou digitální integraci inženýrství v celém hodnotovém řetězci. Otevřený přístup a inovace posílí intenzivní fungování sítí.

4.7

Ve snaze neztratit konkurenční výhodu vůči konkurentům ze zemí mimo EU musí být zavedeny společné platformy EU pro standardizaci výrobků a služeb, zahrnující všechny relevantní složky hodnotového řetězce.

4.8

Jsou zapojeny jak velké, tak i malé podniky. Vyhlídky pro malé a střední podniky jsou dobré. Budou moci využívat služby a softwarové systémy mnohem snadněji než doposud. Pro MSP s regionální základnou vzniknou nové příležitosti, které také mohou být snáze integrovány do procesů internacionalizace. V každém případě budou moci MSP těžit z interdisciplinárního přenosu znalostí a technologií.

4.9

Jak se píše výše, vazby mezi klienty a dodavateli budou ve všech kategoriích mnohem užší.

4.10

Existující technologie založené na IT musí být přizpůsobeny specifickým požadavkům výroby a nadále rozvíjeny. V perspektivě rozvoje technologií v oblasti automatizace inženýrských modelů a optimalizace systémů jsou zapotřebí výzkum, technologie a iniciativy odborné přípravy.

4.11

Potřebujeme takovou infrastrukturu ekonomiky, která bude zahrnovat náležité vybudování infrastruktury širokopásmového internetu a také odpovídající vzdělávací a školící zařízení. V této souvislosti EHSV znovu opakuje, že vedle solidních fiskálních politik je zapotřebí iniciativa pro růst (7). Členské státy EU by měly využít nynější obnovu jako možnost ke zintenzivnění investic do nezbytné infrastruktury, což je v éře průmyslu 4.0 naléhavou záležitostí.

4.12

Průmysl 4.0 nabízí Evropě jedinečnou příležitost sledovat různé cíle s pomocí jediné infrastrukturní investice. Odkládání by narušilo konkurenceschopnost Evropy. Taková investice by tedy také měla být chápána pozitivně jako součást specifických doporučení pro každou zemi v ročním semestru.

4.13

Německý plán věnuje patřičnou pozornost sociálním aspektům tohoto nového vývoje. Vedle manažerů a zaměstnanců podniků se to týká celé společnosti. Jedná se o radikální změnu v interakci mezi lidstvem a technologií a lidstvem a životním prostředím. Technologické inovace musí být interpretovány v jejich sociokulturním kontextu, neboť kulturní a sociální změny jsou také samy o sobě významnou hybnou silou inovací.

4.14

V témže duchu se prosazují decentralizované přístupy k vedení a řízení, jakož i odpovědnost zaměstnanců za přijímání vlastních rozhodnutí. To s sebou nese zásadní změny.

4.15

Na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU by měly být organizovány platformy, semináře a pracovní skupiny za účasti podniků, sociálních partnerů, vědecké obce a veřejných orgánů. Takové platformy a pracovní skupiny hrají nezastupitelnou roli při definování vize a strategií pro řízení procesu transformace s cílem využít příležitosti a vyhnout se skrytým nebezpečím. Skupina na vysoké úrovni (viz níže) je příkladem úspěšného dialogu zainteresovaných stran.

4.16

Nový digitální průmyslový svět podnikání a služeb bude potřebovat bezpečnou, spolehlivou digitální platformu pro výměnu s jasně vymezenými tržními právy a ochranou práv (8). Stejně důležitá je v dnešním moderním hybridním světě platforma pro komunikaci a spolupráci.

5.1

Společnost poháněná službami a digitalizace budou mít závažné důsledky pro trh práce a společnost obecně:

5.2

Za důvod ke znepokojení lze považovat to, že tato radikální změna v ekonomice se všemi důsledky pro společnost a trh práce není dosud dostatečně analyzována a v kruzích mimo podnikání a vědecké komunity se o ní příliš nemluví.

5.3

Z toho vyplývá, že je řada důvodů, proč by se měl tento přechod ke zcela nové hospodářské perspektivě široce projednat v politické a společenské diskusi, a to na úrovni členských států i Evropské unie. Tento proces ovlivňuje každodenní realitu mnoha občanů v regionech a městech z hlediska zaměstnání nebo nezaměstnanosti. Bude tedy také ovlivňovat rozhodování lidí o vlastní budoucnosti. Příslušná společenská a kulturní hlediska je třeba odpovídajícím způsobem zdůraznit a zohlednit.

5.4

Výzkumu rychlých změn na pracovním trhu, které musí být přesně zmapovány jako základ pro budoucí vzdělávání a odbornou přípravu, by měla být věnována prvořadá pozornost v části „vedoucí postavení v průmyslu“ programu Horizont 2020.

5.5

Mnoho zranitelných pracovních míst je ohroženo a nebude-li tento proces dobře řízen, bude mít sociální a politické následky. Evropská unie a členské státy proto musejí nastolit takové politické a regulativní prostředí, jež společně s poskytováním nových a nepostradatelných technologií také zajistí dosažení zlepšení pracovních a životních podmínek a zamezí polarizaci skupin s nízkými a vysokými příjmy.

5.6

Vývoj v jednotlivých zemích neprobíhá stejnoměrně. Je třeba přezkoumat tradiční programy a přizpůsobit osnovy výuky. Obchodní společnosti reagují. Vztahy mezi vzdělávací sférou a obchodními společnostmi se mění, aby držely krok s průmyslovými změnami. Zaměstnanci musí být připraveni na to, že se budou muset naučit odlišné, a to většinou specializovanější dovednosti a dokázat se adaptovat na rychlé změny v poptávce po kvalifikaci.

5.7

Tento vývoj v žádném případě neznamená, že by se kladl jednostranný důraz na technické kvalifikace. Intelektuální a sociální kvalifikace zůstávají stejně důležité. Jsou nepostradatelné pro udržení tempa s mnohostranným vývojem společnosti a v zájmu sociální inovace, jež provází základní hospodářské posuny.

5.8

V této celkové perspektivě musí být zajištěn sociální dialog na úrovni podniků, odvětví, jednotlivých členských států i Evropské unie, při němž by se projednával vývoj, rámcové podmínky v EU a členských státech i způsoby a prostředky, jak řádně připravit pracovní síly.

6.1

Vliv intenzifikace podnikatelských služeb byl na úrovni EU a v tvorbě politik Evropské unie příliš dlouho zanedbáván. Vzhledem k očekávanému kvalitativnímu posunu je ještě naléhavěji nutné tuto situaci napravit. EHSV proto jako první krok velmi vítá zprávu skupiny na vysoké úrovni pro služby podnikům z roku 2013.

6.2

Komise se sice podílí na procesech spojených s širšími účinky služeb poskytovaných podnikům, zejména prostřednictvím digitální agendy a projektů výzkumu a inovací, ale celkový obraz chybí.

6.3

Podnikatelské služby si zasluhují přední postavení v průmyslové politice orientované na budoucnost. Zpráva skupiny na vysoké úrovni by měla připravit cestu k získání komplexního přehledu o vývoji a k definování žádoucích kroků, které by EU měla přijmout.

6.4

Skupina na vysoké úrovni rozeznává velký počet podnikatelských služeb, od profesních služeb přes technické až ke službám operativní podpory.

6.5

Zpráva skupiny zejména objasňuje, že podnikatelské služby nebyly dosud v dostatečné míře brány v úvahu při přípravě nových koncepcí Komise i v politických diskusích Rady pro konkurenceschopnost.

6.6

Kromě skupiny na vysoké úrovni připravilo zprávy pět pracovních skupin pro: i) jednotný trh, ii) inovace, iii) dovednosti, iv) normy a v) obchod. Tyto zprávy obsahují četná analytická pozorování a podrobný popis pokračujícího procesu v diskutovaných oblastech i vhodných přístupů v oblasti koncepcí a opatření Evropské unie.

6.7

Pozorování a návrhy obsažené ve zprávách v mnoha případech zdůrazňují, že je potřebná hloubková analýza na úrovni EU, a to souběžně s lepšími a soustředěnějšími koncepčními pokyny malým a středním pokynům, které EHSV v souladu s mnoha experty již léta prosazuje. Výrazná úloha mikropodniků a malých podniků a exponenciální růst jejich počtu ve stávajícím průmyslovém cyklu opět připomínají naléhavou potřebu lepší regulace, lepších podmínek pro inovační partnerství a soustředěného zaměření na přístup k financování.

6.8

Kromě tradičních překážek, jimž čelí poskytování služeb ve srovnání s výrobou, ukazuje analýza významnou skutečnost, že pokračující fragmentace jednotného trhu se zbožím má další ničivý dopad, a to na přeshraniční vývoj a stimulování podnikatelských služeb. Evropa je stále ještě vzdálena vytvoření úspěšného velkého domácího trhu služeb.

6.9

Řada návrhů na zlepšení prostředí pro podnikatelské služby klade důraz na jejich obrovský význam pro vazbu mezi výrobou a službami, a tedy na perspektivu posílení výrobního průmyslu v Evropě.

6.10

EHSV proto považuje činnost skupiny na vysoké úrovni a pracovních skupin za velmi užitečné východisko k provedení podrobnější analýzy a k přípravě konkrétních návrhů Komise.