Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o stanovení pravidel usnadňujících používání finančních a dalších informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů a o zrušení rozhodnutí Rady 2000/642/SVV

[COM(2018) 213 final – 2018/0105 (COD)]

(2018/C 367/16)

Hlavní zpravodaj:

Victor ALISTAR

Konzultace	Evropský parlament, 28. 5. 2018
Právní základ	čl. 87 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná specializovaná sekce	specializovaná sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Rozhodnutí předsednictva	22. 5. 2018
Přijato na plenárním zasedání	12. 7. 2018
Plenární zasedání č.	536
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	176/0/1

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV konstatuje, že Unie tímto krokem usiluje o vytvoření přidané hodnoty prostřednictvím harmonizovaného přístupu, jenž posiluje vnitrostátní i přeshraniční spolupráci při finančních vyšetřováních závažných trestných činů a terorismu. Kromě toho kroky na úrovni Unie pomohou zajistit harmonizovaná ustanovení, včetně ustanovení o ochraně údajů, aby bylo zajišťování společného prostoru bezpečnosti a práva účinné.

1.2.

K dosažení tohoto cíle musí být předpisový rámec pro finanční zpravodajské jednotky zřízené podle článku 114 doplněn právním nástrojem na základě čl. 87 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Zvolenou možností je provázat přístup k finančním údajům podle páté směrnice o boji proti praní peněz (1) s mechanismy soudní spolupráce mezi členskými státy.

1.3.

Návrh směrnice je nástrojem, který posiluje kapacity v oblasti vyšetřování a postihování trestné činnosti na území Evropské unie tím, že příslušným orgánům členských států poskytuje přímější přístup k finančním údajům za účelem sledování výnosů z trestné činnosti a identifikace způsobů trestné činnosti.

1.4.

Oblastí působnosti, kterou Komise vymezila, je oblast vyšetřování a postihování trestné činnosti prostřednictvím mechanismů soudní spolupráce, a pro vymezení závažných trestných činů odkazuje prostřednictvím čl. 2 písm. l na čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2016/794 o Europolu (2). EHSV v této souvislosti považuje za nezbytné vymezit konkrétněji a restriktivněji seznam trestných činů, pro něž lze tento mechanismus použít.

1.5.

Navrhovaná směrnice by měla stanovit lepší rovnováhu mezi základními právy jednotlivce (stanovenými Smlouvou o fungování Evropské unie) a potřebou lepšího prosazování práva při potírání a postihování trestné činnosti, aby bylo v rámci Unie zajištěno prostředí bezpečnosti a práva.

1.6.

Za účelem rovnováhy mezi přístupem k finančním údajům evropských občanů a zásadou potřebných informací je nezbytné, aby tato směrnice omezila důvody výhradně na odhalování trestných činů a jejich postihování a mechanismus se v zásadě nevyužíval pro příliš obecné účely prevence, pro něž se doporučuje použití zásady řádně odůvodněného případu.

1.7.

Centralizované registry bankovních účtů by mohly být doplněny i finančními údaji o investičních účtech správců subjektů investujících na kapitálovém trhu, neboť moderní formy praní peněz a utajování finančních výnosů z trestné činnosti zahrnují také investování na kapitálovém trhu. EHSV rovněž vyzývá Komisi, aby provedla analýzu, která upozorní na možnost propojení údajů stanovených pátou směrnicí o boji proti praní peněz (3), stávající směrnicí a čtvrtou směrnicí o správní spolupráci v oblasti daní, která bude použita pouze za účelem dokumentace závažných trestných činů (4) a zaznamenání nesrovnalostí v údajích shromažďovaných během vyšetřování a ve spravovaných informacích.

1.8.

EHSV doporučuje, aby normativní technické prvky jako článek 17 byly doplněny o procesní ustanovení s odkazem na jiné evropské právní předpisy týkající se soudní spolupráce a výměny finančních informací se třetími zeměmi.

1.9.

EHSV vyzývá Komisi, aby přezkoumala definice v čl. 2 písm. f) „informace v oblasti prosazování práva“ a písm. l) „závažné trestné činy“, s cílem zajistit jasnost, předvídatelnost a přiměřenost pravidel zřizování mechanismů pro přístup k finančním údajům občanů Unie.

1.10.

EHSV rovněž vyzývá Komisi, aby v rámci prevence omezila účel přístupu k údajům v národním centralizovaném registru bankovních účtů na trestné činy, které ohrožují kolektivní a individuální bezpečnost evropských občanů, tedy na terorismus, obchodování s lidmi a pašování drog, a v rámci odhalování, vyšetřování či stíhání nebo zpětného získávání výnosů z trestných činů na všechny závažné trestné činy.

2.   Důvody pro předložení stanoviska

2.1.

Zločinecké skupiny, včetně teroristů, působí v různých členských státech a jejich majetek, včetně bankovních účtů, se obvykle nachází v různých státech EU, nebo dokonce i mimo ni. Využívají moderní technologie, které jim umožňují převádět peníze mezi několika bankovními účty a různými měnami do několika hodin.

2.2.

EHSV konstatuje, že Unie tímto krokem usiluje o vytvoření přidané hodnoty prostřednictvím harmonizovaného přístupu, jenž posiluje vnitrostátní i přeshraniční spolupráci při finančních vyšetřováních závažných trestných činů a terorismu. Kroky na úrovni Unie rovněž pomohou zajistit harmonizovaná opatření, včetně ustanovení o ochraně údajů, zatímco v případě, kdy by si členské státy vytvářely právní předpisy nezávisle na Unii, bylo by složitější dosáhnout harmonizované úrovně záruk.

2.3.

Pátá směrnice o boji proti praní peněz (5) vytváří národní centralizované registry bankovních účtů, které zvyšují kapacitu zpracování a účinnost finančních zpravodajských jednotek, ale pro zvýšení účinnosti vyšetřování a stíhání trestných činů je nutné, aby měly příslušné soudní orgány k finančním informacím rychlejší přístup. Za tímto účelem je nutné doplnit předpisový rámec pro finanční zpravodajské jednotky zřízené podle článku 114 o právní nástroj na základě čl. 87 odst. 2 SFEU.

2.4.

Příslušné orgány tak budou mít přímý přístup k centralizovaným národním registrům bankovních účtů, což usnadní práci soudních, daňových a protikorupčních orgánů, jejichž vyšetřovací pravomoci jsou stanovené vnitrostátními právními předpisy. Mezi ně rovněž patří úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti, jež odpovídají za sledování a identifikaci majetku z trestné činnosti za účelem jeho možného zmrazení nebo konfiskace, aby bylo zajištěno, že pachatelům nezůstanou jejich zisky.

2.5.

Oblastí působnosti, kterou Komise vymezila, je oblast vyšetřování a postihování trestné činnosti prostřednictvím mechanismů soudní spolupráce, a pro vymezení závažných trestných činů odkazuje prostřednictvím čl. 2 písm. l na čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2016/794 o Europolu (6). EHSV v této souvislosti považuje za nezbytné vymezit konkrétněji a restriktivněji seznam trestných činů, pro něž lze tento mechanismus použít.

2.6.

Přístup k národním centralizovaným registrům bankovních účtů je podle nařízení (EU) 2017/1939 (7), poskytován rovněž evropským žalobcům, čímž se zvýší kapacita v oblasti vyšetřování podvodů proti finančním zájmům Evropské unie.

3.   Obecné připomínky

3.1.

EHSV uznává význam mechanismů spolupráce mezi donucovacími orgány členských států a vítá iniciativu Komise poskytnout příslušným orgánům členských států rychlejší a přímější mechanismy přístupu k finančním údajům uchovávaným na území jiných členských států.

3.2.

Návrh směrnice je nástrojem, který posiluje kapacity v oblasti vyšetřování a postihování trestné činnosti na území Evropské unie tím, že příslušným orgánům členských států poskytuje přímější přístup k finančním údajům za účelem sledování výnosů z trestné činnosti a identifikace způsobů trestné činnosti.

3.3.

Navrhovaná směrnice by měla stanovit lepší rovnováhu mezi základními právy jednotlivce stanovenými Smlouvou o fungování Evropské unie a potřebou lepšího prosazování práva při potírání a postihování trestné činnosti.

3.4.

Právo na soukromí a jeho ochrana by tak měly být omezeny pouze za podmínek proporcionality vůči veřejnému zájmu, aby bylo zajištěno prostředí bezpečnosti a práva v rámci Evropské unie.

3.5.

Za účelem rovnováhy mezi přístupem k finančním údajům evropských občanů a zásadou potřebných informací je nezbytné, aby se tato směrnice omezila výhradně na odhalování trestných činů a jejich postihování, a mechanismus se v zásadě nevyužíval pro příliš obecné účely prevence, pro něž se doporučuje použití zásady řádně odůvodněného případu.

3.6.

Přístup k finančním údajům by měl být povolen pouze v řádně odůvodněných případech a pouze orgánům činným v trestním řízení a úřadům pro vyhledávání majetku z trestné činnosti, aby nebyly vytvářeny soubory metadat držené vnitrostátními nebo evropskými subjekty, které nemají pravomoci pro odhalování nebo vyšetřování.

3.7.

Centralizované registry bankovních účtů by mohly být doplněny i finančními údaji o investičních účtech správců subjektů investujících na kapitálovém trhu, neboť moderní formy praní peněz a utajování finančních výnosů z trestné činnosti zahrnují také investování na kapitálovém trhu.

3.8.

Návrh směrnice by měl být doplněn o procesní ustanovení s odkazem na jiné evropské právní předpisy týkající se soudní spolupráce a výměny finančních informací se třetími zeměmi, aby byly splněny následující dva požadavky: na jedné straně zavedení právních předpisů pro soudní řízení týkající se platného shromažďování důkazů, a to v případě, že je doplňují i jiné právní nástroje, a na druhé straně lepší zajištění cílů veřejné politiky obsažených v důvodové zprávě Komise a následné analýze.

3.9.

EHSV bere na vědomí a vítá skutečnost, že návrh směrnice Komise obsahuje velmi jasná ustanovení o ochraně základních práv, avšak konstatuje, že jsou omezena pouze na ochranu osobních údajů přenášených vytvořeným mechanismem a na přístup k centralizovaným registrům bankovních účtů, a nezahrnují specifická nařízení na ochranu základních práv na ochranu soukromí a zajištění procesních záruk jejich omezení.

4.   Konkrétní připomínky a doporučení

4.1.

Aby nedošlo při provádění nástrojů spolupráce stanovených v tomto návrhu směrnice k překročení přiměřené legitimity omezování základního práva na ochranu soukromí, je nezbytné z definice finančních informací uvedených v čl. 2 písm. e) odstranit účel prevence, aniž by tím byla dotčena definice z páté směrnice o boji proti praní peněz (8), která za podmínek čl. 1 odst. 2 písm. a) tohoto návrhu směrnice zůstává nezměněna. Tím se odstraní riziko porušení ustanovení o základních právech dle Smlouvy o fungování Evropské unie.

4.2.

Z analýzy definice závažné trestné činnosti podle čl. 2 písm. l odkazující na přílohu 1 nařízení (EU) 2016/794 o Europolu (9), kterou potvrzuje struktura návrhu směrnice a nařízení o přístupu za účelem prevence závažných trestných činů, vyplývá nepřiměřený přístup vzhledem ke chráněnému obecnému účelu. Mohl by být například poskytnut přístup k finančním údajům občanů v zájmu prevence dopravních přestupků s následkem smrti nebo trestných činů rasismu a xenofobie nebo vydírání.

4.3.

EHSV doporučuje, aby se definice v čl. 2 písm. l) změnila takto: „závažnými trestnými činy“ formy trestné činnosti v souvislosti s terorismem, organizovaným zločinem, obchodem s drogami, obchodováním s lidmi, korupcí, aktivitami v oblasti praní peněz, trestnými činy souvisejícími s jadernými a radioaktivními látkami, převaděčstvím, nezákonným obchodováním s orgány a tkáněmi, únosy, zadržováním osob a zajímáním rukojmí, závažnými loupežemi a krádežemi, nezákonným obchodováním s uměleckými díly, starožitnostmi a kulturními statky, trestnými činy proti finančním zájmům Unie, obchodováním zasvěcených osob a manipulací s finančními trhy, vydíráním, paděláním a pirátstvím, paděláním peněz a platebních prostředků, obchodováním se zbraněmi, střelivem a výbušninami, trestnými činy v oblasti životního prostředí, včetně znečištění způsobeného lodní dopravou, pohlavním zneužíváním, sexuálním vykořisťováním, včetně materiálů týkajících se pohlavního zneužívání nezletilých nebo pohlavního styku s dětmi, genocidou, zločiny proti lidskosti a válečnými zločiny“.

4.4.

Stejně tak by pro objasnění předmětu nařízení a zajištění jeho souladu s deklarovanými politickými cíli měl být přístup k národním centralizovaným registrům bankovních účtů umožněn, jen aby se zabránilo teroristickým trestným činům a obchodování s drogami nebo obchodování s lidmi a za účelem zjištění, vyšetřování, trestního stíhání, sankcí a náhrad škody jak v případě výše uvedených trestných činů, tak všech ostatních trestných činů, jak jsou vymezeny v navrhované směrnici.

4.5.

Článek 5 návrhu směrnice by měl být doplněn novým odstavcem 3, který stanoví záruky přiměřenosti a legitimity přístupu ze strany donucovacích orgánů k soukromým údajům (včetně finančních). V tomto ohledu je třeba v odstavci 3 upravit povinnost analyzovat žádosti o přístup jednotlivě, na základě zásady řádně odůvodněného případu, aby byly – pokud se později změní na soudní důkazy – v souladu s podmínkami oprávněnosti získávání a uplatnění důkazů a základními právy a svobodami, včetně práva na spravedlivý proces, jak rozhodl Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku, a mohly být úspěšně použity k potrestání trestných činů vnitrostátními soudy.

4.6.

V tomto ohledu nestačí stanovit přístup k finančním údajům týkajícím se fyzických osob, jsou-li splněny vnitrostátní záruky stanovené v článcích 7 a 8, protože k těmto údajům mají přístup i struktury, které nemají vlastní vyšetřovací pravomoci, jako je Europol uvedený v článku 10.

4.7.

Ustanovení čl. 7 odst. 1 je třeba sladit s připomínkami uvedenými v odstavci 4.1, jenž se týká čl. 2 písm. e) návrhu směrnice. Navrhujeme proto pozměnit tento text takto: „(…) nezbytné k prevenci teroristických trestných činů, obchodování s lidmi a obchodování s drogami a k  odhalování, vyšetřování či stíhání těchto trestných činů a jiných závažných trestných činů“. Stejná změna je navrhována pro zajištění soudržnosti a souměrnosti také v případě čl. 7 odst. 2.

4.8.

EHSV vítá skutečnost, že se v čl. 9 odst. 4 návrhu směrnice stanoví, že v případě technické poruchy sítě FIU.net musí alternativní mechanismy předávání údajů splňovat stejné bezpečnostní požadavky jako síť FIU.net. EHSV se tudíž domnívá, že alternativní mechanismy pro předávání finančních údajů by měly také umožnit pořízení písemného záznamu za podmínek, jež dovolí ověření pravosti jako v případě sítě FIU.net.

4.9.

Pokud jde o článek 10, který stanoví přístup Europolu souběžně s přístupem příslušných orgánů uvedených v článku 3, EHSV požaduje, aby bylo toto právo přístupu určeno ve vztahu k vyšetřovacím pravomocem Europolu a s nezbytnými zárukami, pokud jde o analýzu metadat.

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (Úř. věst. L 156 19.6.2018, s. 43).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí Rady 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).

(3)  Viz poznámka pod čarou č. 1.

(4)  Směrnice Rady (EU) 2016/881 ze dne 25. května 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 146, 3.6.2016, s. 8).

(5)  Viz poznámka pod čarou č. 1.

(6)  Viz poznámka pod čarou č. 2.

(7)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(8)  Viz poznámka pod čarou č. 1.

(9)  Viz poznámka pod čarou č. 2.