Stanovisko Evropského výboru regionů – Balíček předpisů týkajících se víceletého finančního rámce na období 2021–2027

(2018/C 461/10)

Hlavní zpravodaj: Nikola DOBROSLAVIĆ (HR/ELS), hejtman Dubrovnicko-neretvanské župy Odkazy: sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání – Víceletý finanční rámec na období 2021–2027 COM(2018) 321 final návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 COM(2018) 322 final návrh – Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení COM(2018) 323 final návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech COM(2018) 324 final návrh rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie COM(2018) 325 final návrh nařízení Rady o metodách a postupu pro poskytování vlastních zdrojů ze společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob, ze systému Evropské unie pro obchodování s emisemi a z plastových obalových odpadů, které nejsou recyklovány, a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků COM(2018) 326 final návrh nařízení Rady, kterým se stanoví prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů Evropské unie COM(2018) 327 final návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EHS, Euratom) č. 1553/89 o konečné jednotné úpravě vybírání vlastních zdrojů vycházejících z daně z přidané hodnoty COM(2018) 328 final

I.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech

COM(2018) 324 final

Pozměňovací návrh 1

Čl. 2 písm. c)

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
c) „vládním subjektem“ všechny orgány veřejné moci na všech úrovních veřejné správy , včetně vnitrostátních, regionálních a místních orgánů , jakož i organizace členských států ve smyslu [čl. 2 bodu 42] nařízení (EU, Euratom) č. xx/xx (dále jen „finanční nařízení“).	c) „vládním subjektem“ všechny ústřední orgány státní správy, jakož i organizace členských států ve smyslu [čl. 2 bodu 42] nařízení (EU, Euratom) xx/xx (dále jen „finanční nařízení“).

Odůvodnění

Je zapotřebí vyjmout z uplatňování nařízení všechny orgány a jiné subjekty přímo volených místních a regionálních samospráv .

Pozměňovací návrh 2

Čl. 3 odst. 1 písm. f)

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
f) účinnou a včasnou spolupráci s Evropským úřadem pro boj proti podvodům a s Úřadem evropského veřejného žalobce při vyšetřování nebo stíhání v souladu s jejich příslušnými právními předpisy a se zásadou loajální spolupráce.	f) účinnou a včasnou spolupráci s Evropským úřadem pro boj proti podvodům a  případně s Úřadem evropského veřejného žalobce při vyšetřování nebo stíhání v souladu s jejich příslušnými právními předpisy a se zásadou loajální spolupráce.

Odůvodnění

Ustanovení týkající se Úřadu evropského veřejného žalobce se mohou, až bude tento úřad zřízen, vztahovat pouze na zúčastněné členské státy.

Pozměňovací návrh 3

Čl. 4 odst. 1 písm. b) bod 1)

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
1) pozastavení schválení jednoho nebo více programů nebo jeho/jejich změny;

Odůvodnění

Pozastavení schválení jednoho nebo více programů nebo jeho/jejich změny by pro dotčený členský stát neznamenalo přímý finanční postih. Bezprostřední dopad na rozpočty členských států by naproti tomu mělo pozastavení závazků a/nebo plateb při zachování povinnosti ústředních orgánů státní správy provádět programy a vyplácet prostředky konečným příjemcům nebo příjemcům v souladu s čl. 4 odst. 2 navrhovaného nařízení. Zrušení pozastavení schválení jednoho nebo více programů nebo jeho/jejich změny by navíc výrazně zpozdilo provádění dotčených programů, neboť by byly rovněž pozastaveny všechny následné postupy.

Pozměňovací návrh 4

Čl. 5 odst. 6

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

6.   Pokud se Komise domnívá, že byl zjištěn všeobecný nedostatek týkající se právního státu, předloží Radě návrh prováděcího aktu o vhodných opatřeních.

6.   Pokud se Komise domnívá, že byl zjištěn všeobecný nedostatek týkající se právního státu, předloží Radě návrh prováděcího aktu o vhodných opatřeních. Komise k tomuto návrhu připojí orientační finanční plán rozpočtu EU – jehož se navrhované opatření dotýká – na následující roky, který bude rozčleněn podle kategorií výdajů, oblastí politiky a rozpočtových položek. Tento orientační plán je základem pro posouzení rozpočtových důsledků pro celostátní rozpočty dotčených členských států a pro rozpočty jejich nižších správních celků.

Odůvodnění

Evropská komise by měla posoudit, jaké rozpočtové důsledky by pro celostátní rozpočty dotčených členských států a pro rozpočty jejich nižších správních celků mohlo mít snížení finančních prostředků poskytovaných ze strany EU, přičemž je třeba náležitě zohlednit zásady proporcionality a nediskriminace.

Pozměňovací návrh 5

Čl. 6 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.   Komise situaci v dotčeném členském státě posoudí. Jakmile všeobecné nedostatky týkající se právního státu, na jejichž základě byla přijata vhodná opatření, přestanou zcela nebo částečně existovat, Komise předloží Radě návrh rozhodnutí na zrušení těchto opatření v plném rozsahu nebo jejich části. Použije se postup uvedený v čl. 5 odst. 2, 4, 5, 6 a 7.

2.   Komise situaci v dotčeném členském státě posoudí. Jakmile všeobecné nedostatky týkající se právního státu, na jejichž základě byla přijata vhodná opatření, přestanou zcela nebo částečně existovat, Komise předloží Radě návrh rozhodnutí na zrušení těchto opatření v plném rozsahu nebo jejich části. Použije se postup uvedený v čl. 5 odst. 2, 4, 5, 6 a 7. V zájmu shromáždění dostatečných důkazů pro zrušení daných opatření vypracuje Účetní dvůr zrychleným postupem zvláštní zprávu o dotčené záležitosti v souladu s čl. 287 odst. 4 druhým pododstavcem SFEU.

Odůvodnění

Zrušení opatření musejí doprovázet pádné, nestranné a včas poskytnuté důkazy, aby bylo možné bez jakýchkoli zbytečných průtahů provádět příslušné programy.

Pozměňovací návrh 6

Čl. 6 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

3.   Jsou-li opatření týkající se pozastavení schválení jednoho nebo více programů nebo jejich změn podle čl. 4 odst. 2 písm. b) bodu i) nebo pozastavení závazků podle čl. 4 odst. 2 písm. b) bodu ii) zrušena, částky odpovídající pozastaveným závazkům se zapíší do rozpočtu v souladu s článkem 7 nařízení Rady (EU, Euratom) xx/xx/ (nařízení o víceletém finančním rámci). Pozastavené závazky z roku n nelze znovu zapsat do rozpočtu po roce n + 2 .

3.   Jsou-li opatření týkající se pozastavení schválení jednoho nebo více programů nebo jejich změn podle čl. 4 odst. 2 písm. b) bodu i) nebo pozastavení závazků podle čl. 4 odst. 2 písm. b) bodu ii) zrušena, částky odpovídající pozastaveným závazkům se zapíší do rozpočtu v souladu s článkem 7 nařízení Rady (EU, Euratom) xx/xx (nařízení o víceletém finančním rámci). Pozastavené závazky z roku n nelze znovu zapsat do rozpočtu po roce n + 3 .

Odůvodnění

Takovéto řešení zvýší možnost využití prostředků uvolněných z postupu pozastavení a zabrání ztrátě těchto prostředků.

II.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Obecné připomínky

1.

vítá návrh Komise týkající se víceletého finančního rámce (VFR) na období po roce 2020, který skýtá pevný základ pro jednání s ohledem na vystoupení Spojeného království z EU a na další vnitřní i vnější výzvy. Oceňuje odvedenou práci, avšak má za to, že je třeba návrh před přijetím ještě upřesnit a vylepšit, aby odpovídal očekáváním občanů Evropské unie a potřebám místní a regionální samosprávy;

2.

konstatuje, že chybí strategie, která by jednoznačně navazovala na strategii Evropa 2020, což má za následek to, že nejsou dostatečně jasně zdůrazněny strategické cíle jednotlivých programů a že celý VFR není dostatečně propojen s cíli udržitelného rozvoje. Vyzývá proto Komisi, aby v rámci jednání o návrhu VFR vymezila strategické cíle jednotlivých politik EU a jejich očekávané dopady. Bude zapotřebí strukturovaný přístup na celostátní, regionální a místní úrovni, aby byla jasně patrná vazba mezi místními a regionálními silnými stránkami a iniciativami a společnými evropskými cíli;

3.

s politováním konstatuje, že návrh Komise není dostatečně ambiciózní, a to vzhledem k nesouladu mezi povinnostmi pramenícími z cílů stanovených ve Smlouvě a současnými i budoucími výzvami a samotnou výší budoucího VFR. Znovu připomíná v minulosti vyjádřený postoj Výboru, že budoucí VFR by měl činit nejméně 1,3 % HND, což je i stanovisko Evropského parlamentu. Se znepokojením poukazuje na to, že v dřívějších případech byl konečný VFR nižší, než navrhovala Komise, a že kdyby se takový výsledek opakoval, znamenalo by to dodatečné oslabení konečných účinků jednotlivých veřejných politik Unie;

4.

považuje za nepřijatelné, aby financování dodatečných priorit bylo na úkor stávajících politik EU s prokazatelnou evropskou přidanou hodnotou, jako jsou politika soudržnosti a společná zemědělská politika, a zejména politika rozvoje venkova. Navrhované škrty nejsou správným způsobem, jak řešit otázku financování dodatečných priorit a výzev;

5.

vítá návrh Komise zlepšit soudržnost pravidel a zásadně snížit administrativní zátěž pro příjemce a řídící orgány, a usnadnit tak účast v programech EU a urychlit provádění;

6.

vytýká Komisi nedostatečnou transparentnost, pokud jde o srovnání částek v rámci stávajícího a budoucího VFR. V tomto ohledu vítá úsilí výzkumné služby Evropského parlamentu o vypracování srovnávací finanční analýzy obou víceletých finančních rámců;

7.

bere na vědomí přístup zaměřený na výsledky uplatňovaný v rámci nově navrhované struktury VFR, jehož cílem je reagovat na potřeby v praxi a zajistit větší evropskou přidanou hodnotu. Je proti vyškrtnutí jednotného rozpočtového okruhu vyhrazeného na hospodářskou, sociální a územní soudržnost, které představuje další oslabení pozice politiky soudržnosti v rámci VFR a připravuje půdu pro možné vyjmutí ESF+ z politiky soudržnosti. Kdyby k tomu došlo, ještě více by se snížila úroveň součinnosti a provázanosti různých zdrojů financování, jež mají zvláštní význam pro místní a regionální orgány;

8.

se znepokojením upozorňuje na to, že návrh Komise směřuje k dalšímu posílení postavení programů s přímým nebo nepřímým řízením a že je na úkor programů, které se provádějí prostřednictvím sdíleného řízení ze strany Komise a členských států, což v dlouhodobém horizontu sníží viditelnost provádění politiky Unie na místní a regionální úrovni. Zdůrazňuje, že je nutné zavést a plně dodržovat zásady partnerství a víceúrovňové správy, aby se tak zajistilo zapojení místních a regionálních orgánů ve všech příslušných fázích tvorby politik EU od jejich přípravy až po provádění;

9.

vyjadřuje politování nad tím, že přijetí 8. akčního programu EU pro životní prostředí a VFR na období po roce 2020 není sladěno. Rozhodovací proces u budoucích akčních programů EU pro životní prostředí a trvání programů by měly být sladěny s časovým rámcem VFR, aby přidělené finanční prostředky náležitě odrážely priority a cíle v oblasti udržitelnosti;

10.

vyjadřuje znepokojení nad nejistotou ohledně plánování VFR v případě, že nebude včas dosaženo jasné a pevné dohody, co se týče vystoupení Spojeného království z Unie;

11.

podporuje návrh Komise vytvořit užší vazby mezi regionálními fondy a evropským semestrem, pokud bude evropský semestr doplněn o regionální perspektivu, neboť jde o jediný možný způsob, jak mezi nimi vytvořit jasné a smysluplné vazby;

Reforma vlastních zdrojů

12.

vítá návrh Komise zavést tři nové vlastní zdroje, avšak s politováním konstatuje, že Komise převzala pouze dva dodatečné zdroje z návrhu pracovní skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje, a domnívá se, že návrh Komise měl být v tomto ohledu ambicióznější. V této souvislosti navrhuje, aby se bezodkladně pokračovalo v činnostech spojených s hledáním nových zdrojů financování rozpočtu;

13.

vítá úsilí Komise o zjednodušení rozpočtu na straně příjmů, zejména návrh na postupné zrušení všech slev souvisejících s členskými státy, a také o zjednodušení výpočtu příjmů založených na DPH;

14.

s politováním upozorňuje na to, že Komise ve svém návrhu na zavedení nových vlastních zdrojů neprovedla dostatečnou kontrolu dodržování zásady subsidiarity a že rovněž nebyl posouzen potenciální dopad návrhu na finanční situaci regionálních a místních orgánů;

15.

zdůrazňuje, že návrh společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob má významný potenciál, pokud jde o zvýšení podílu vlastních zdrojů, za předpokladu, že bude závazný pro velký počet podniků, což v tomto okamžiku ještě stále není stanoveno, stejně jako není známo, kdy lze očekávat vstup tohoto zdroje příjmů v platnost. Vyjadřuje znepokojení v souvislosti s vlastními zdroji založenými na plastových obalových odpadech, které nejsou recyklovány, vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů EU je tento druh odpadu zcela odstranit, což by mělo za následek ztrátu příjmů z tohoto zdroje, resp. větší nestabilitu rozpočtových příjmů;

16.

podporuje navržené snížení kompenzace za náklady na výběr tradičních vlastních zdrojů ze strany členských států, ale vyzývá Komisi, aby šla ještě o krok dál a namísto navrhovaných 10 % stanovila kompenzaci za náklady na výběr, která bude odpovídat skutečným nákladům;

Právní stát, flexibilita a stabilita

17.

domnívá se, že dodržování zásad právního státu je nezbytným předpokladem řádného finančního řízení a účinného využívání rozpočtu Unie. V tomto ohledu vítá úsilí Komise o uplatňování účinnějších mechanismů, jež pomohou zajistit dodržování zásad právního státu, právní jistotu ve všech členských státech a také účinnější boj proti podvodům a korupci;

18.

souhlasí se stanoviskem Evropského účetního dvora, že je nutné, aby navrhovaný mechanismus pro zajištění dodržování zásad právního státu šel dále než článek 7 SEU a aby se mohl rychleji uplatnit;

19.

vítá úsilí Komise o zajištění nepřerušovaného financování konečných příjemců Unie stanovením povinnosti pro členské státy, aby respektovaly své finanční závazky vůči konečným příjemcům i v situaci, kdy dojde k aktivaci mechanismů na ochranu finančních zájmů EU. Očekává, že Komise dále rozpracuje způsoby, kterými budou chráněny zájmy konečných příjemců;

20.

doporučuje Komisi, aby zvážila zavedení dalších mechanismů na ochranu finančních zájmů Unie, které by měly rovnoměrnější dopad na všechny členské státy, jako jsou jednorázové pokuty;

21.

s ohledem na stanovisko Evropského účetního dvora se domnívá, že stávající legislativní řešení ponechává Komisi příliš velký prostor pro zahájení postupu, a vyzývá Komisi, aby vypracovala jasná kritéria, na jejichž základě lze definovat, co se rozumí všeobecnými nedostatky týkajícími se právního státu, jež ohrožují řádné finanční řízení;

22.

navrhuje, aby byla posílena úloha Evropského účetního dvora při provádění navrhovaného mechanismu, a to v souladu s článkem 287 SEU;

23.

vítá návrhy Komise týkající se zvýšení flexibility VFR, což určitě přispěje k tomu, aby se včas reagovalo na nové a nepředvídané výzvy. Nicméně zdůrazňuje, že rostoucí flexibilita při využívání prostředků nesmí být na úkor dlouhodobé předvídatelnosti a strategické orientaci programů, zejména těch, jež se provádějí prostřednictvím sdíleného řízení. Vyzývá tudíž k tomu, aby se prozkoumalo, zda zvýšení flexibility v části, jež se týká posílení pravomocí Komise ohledně přerozdělování prostředků, neznamená porušení zásad subsidiarity a víceúrovňové správy. Požaduje rovněž, aby byly místní a regionální orgány zapojeny do přijímání rozhodnutí vždy, když se přesměrovávají prostředky, které podléhají sdílenému řízení;

Jednotlivé okruhy rozpočtu

24.

vítá návrhy na navýšení prostředků pro oblasti politik, jež se týkají nových, důležitých výzev, jako je migrace a správa hranic, a také stanovení zvláštního okruhu pro bezpečnost a obranu;

25.

podporuje navýšení prostředků přidělených na výzkum a inovace, další provádění stávajícího EFSI a jeho transformaci v nový fond InvestEU, navýšení prostředků na program Erasmus+ a další posílení investic do boje proti změně klimatu v rámci všech politik EU. Nicméně znovu zdůrazňuje, že navrhovaná navýšení nesmějí být na úkor politiky soudržnosti a politiky rozvoje venkova;

26.

je důrazně proti návrhu snížit rozpočet na politiku soudržnosti o 10 %, zejména v části týkající se Fondu soudržnosti, v níž se plánuje dokonce 45 % snížení prostředků. Stejně tak považuje za nepřijatelné navrhované škrty v rozpočtu na společnou zemědělskou politiku, a to obzvlášť snížení prostředků určených pro EZFRV o 28 % a prostředků pro ENRF o 13 %. Takto výrazná snížení v oblastech, jež neustále prokazují svou evropskou přidanou hodnotu a jež jsou nejviditelnějšími evropskými politikami pro evropské občany, by v dlouhodobém horizontu měla velmi negativní důsledky pro růst a rozvoj evropských regionů;

27.

požaduje naopak, aby v návaznosti na prohlášení o rozvoji venkova přijaté v září 2016 v Corku byla celková finanční podpora EU pro rozvoj venkova zvýšena nad 5 % rozpočtu EU ve prospěch venkovských a přechodných oblastí. Tyto oblasti představují více než 90 % území, žije v nich 58 % obyvatelstva a zajišťují 56 % pracovních míst Unie;

28.

zdůrazňuje, že navrhované snížení prostředků pro politiku soudržnosti by ohrozilo realizaci jednoho z nejdůležitějších cílů Smlouvy, a sice dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Důsledkem takového přístupu by bylo prohloubení nerovností mezi evropskými regiony, jež by zasáhlo zejména méně rozvinuté regiony a regiony, které se potýkají se závažnými strukturálními a demografickými problémy. Tento přístup zároveň nebere v potaz značný přínos, který politika soudržnosti doposud měla v oblastech, jako jsou inovace, digitalizace a změna klimatu. Upozorňuje, že snížení přídělu pro programy územní spolupráce představuje hrozbu pro větší územní soudržnost a důležité mechanismy v této oblasti, jako jsou ESÚS a makroregionální strategie;

29.

vyjadřuje politování nad tím, že se – přestože více než třetina občanů EU žije v příhraničních regionech a vzhledem k tomu, že se tyto regiony potýkají s řadou územních problémů – počítá s reálným snížením rozpočtových prostředků určených na přeshraniční spolupráci navzdory její prokázané evropské přidané hodnotě;

30.

zdůrazňuje obzvlášť negativní dopady tohoto návrhu VFR na evropské zemědělce a obyvatele venkovských oblastí. V případě, že by navrhované snížení prostředků pro druhý pilíř SZP bylo přijato, by politika rozvoje venkova již nebyla schopná splnit své úkoly, především co se týče snížení rozdílů v životních podmínkách mezi venkovskými a městskými oblastmi. Mimoto požaduje, aby Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova i nadále spadal pod systém řízení podle nařízení o společných ustanoveních, aby zůstal zachován soulad mezi různými zdroji financování a byl posílen územní rozměr SZP;

31.

staví se zejména proti návrhu na snížení prostředků programu POSEI, který je věnován nejvzdálenějším regionům. Ohrožuje to totiž jeho cíl, aby jakožto finanční nástroj přímé podpory zemědělců konkrétním způsobem reagoval na zvláštní výzvy, jimž čelí zemědělství v jednotlivých regionech;

32.

vyjadřuje politování nad tím, že nedošlo k reálnému navýšení prostředků pro Evropský sociální fond plus, a to navzdory dalším úkolům, které bude ESF+ plnit, včetně integrace občanů ze třetích zemí. Připomíná, že Evropský sociální fond (viz stanovisko VR týkající se ESF+ (1)) musí být i nadále zasazen do politiky soudržnosti, která je hlavním nástrojem EU pro investice do osob a lidského kapitálu, prosazování rovnosti žen a mužů a zlepšování životních podmínek milionů evropských občanů;

33.

poukazuje na to, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) nebyl začleněn do ESF+, navzdory tomu, že se oba fondy částečně překrývají a musí se mezi nimi hledat rovnováha. Je toho názoru, že přidaná hodnota opatření financovaných z EFG závisí na tom, zda budou tato opatření doprovázena procesy transformace a restrukturalizace prováděnými prostřednictvím dlouhodobých programů regionálního rozvoje, především prostřednictvím předběžných opatření, jako jsou ta, jež nabízí ESF+;

34.

nesouhlasí se zavedením pravidla n+2 namísto pravidla n+3 jakožto časového rámce pro využití přidělených ročních částek, jelikož existuje značné riziko, že právní předpisy budou přijaty pozdě, což by mohlo ohrozit využití přidělených prostředků kvůli uplatňování pravidla n+2;

35.

je důrazně proti navrhovaným řešením, která dále zhoršují postavení místních a regionálních orgánů oproti dosavadnímu stavu, pokud jde o lhůtu pro využití ročních přídělů prostředků z programů EU a o úrovně předběžného financování a zejména spolufinancování projektů, a to s ohledem na skutečnost, že mnoho místních a regionálních orgánů nemá finanční kapacitu k zajištění potřebných vlastních prostředků;

36.

vyzývá Komisi, aby při výpočtu přídělů prostředků pro členské státy v rámci politiky soudržnosti vycházela z nejnovějšího rozdělení na regiony NUTS 2, u nichž může Eurostat poskytnout potřebné údaje, aby se tak zaručilo co nejlepší propojení mezi socioekonomickými příležitostmi v regionech NUTS 2 a výpočtem přídělů pro členské státy;

37.

mimoto Evropskou komisi žádá, aby při úpravě kritérií pro spolufinancování a přidělování finančních prostředků v rámci politiky soudržnosti zvážila i jiné ukazatele, než jen HDP na obyvatele, neboť to neumožňuje s přesností posoudit schopnost společnosti řešit problémy, jimž čelí, jako jsou demografické změny. Dále vyzývá k vytvoření mezinárodních, vnitrostátních, místních a regionálních ukazatelů, aby bylo možné vyhodnocovat pokrok lépe než jen na základě HDP. Pokud jde o demografickou výzvu, navrhuje, že by mohly být zohledněny následující faktory – vývoj populace (výrazný a trvalý úbytek), územní rozptýlenost, stárnutí, přestárlost populace, odliv mladých a dospělých osob a s ním související pokles porodnosti;

38.

je proti snížení prostředků vyčleněných na dopravní infrastrukturu v rámci Nástroje pro propojení Evropy, zejména v souvislosti s neopodstatněným snížením rozpočtu Fondu soudržnosti, neboť se domnívá, že vzhledem k cílům a potřebám týkajícím se vytvoření ekologického, bezpečného a dobře propojeného dopravního systému neexistují pro navrhované snížení důvody;

39.

domnívá se, že navrhovaný rozpočet pro nový nástroj evropská funkce investiční stabilizace – ve formě rozpočtové položky v rámci rozpočtu EU umožňující poskytnutí úvěrů v celkové výši až 30 miliard EUR, aby se s jeho pomocí mohlo náležitě reagovat v případě, že dojde k novým hospodářským a finančním otřesům na trhu, které zasáhnou členské státy náležející do eurozóny nebo ty, které se účastní evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II) –, je příliš nízký. Navrhuje tudíž, aby byly prostředky v této části výrazně navýšeny s cílem ochránit investiční potenciál Unie a aby se nezapočítávaly do rozpočtu EU;

40.

vyjadřuje znepokojení ohledně návrhu programu na podporu strukturálních reforem. Vzhledem k tomu, že návrh vychází z článku 175 Smlouvy, který se týká soudržnosti, by se totiž program měl omezovat na reformy, které posilují hospodářskou, sociální a územní soudržnost a přinášejí evropskou přidanou hodnotu. Program by měl rovněž spadat pod novou dlouhodobou strategii rozvoje EU, která nahradí strategii Evropa 2020 a bude založena na cílech udržitelného rozvoje. Mimoto by se měly uplatňovat stejné požadavky jako u strukturálních a investičních fondů, pokud jde o partnerství s místními a regionálními orgány a jejich zapojení do procesu plánování a provádění reforem. Staví se rovněž proti možnosti, kterou stanoví rámcové nařízení pro strukturální a investiční fondy, a sice převést až 5 % prostředků do fondů a finančních nástrojů Unie, které nemají žádnou spojitost s cíli soudržnosti a navíc jsou z velké části řízeny přímo, tedy bez zapojení místních a regionálních orgánů;

41.

zdůrazňuje, že škrty v politice soudržnosti, politice rozvoje venkova a SZP budou mít výrazně negativní dopad na realizaci cílů v oblasti územní soudržnosti a ochrany životního prostředí. Navzdory navýšení částek pro program LIFE o téměř 60 % bude rozpočet na politiku v oblasti klimatu a přizpůsobení energetiky z celkového hlediska v horší pozici, než je tomu v současném výhledu. Namísto toho, aby se využilo velkého potenciálu zemědělské politiky, a zejména politiky soudržnosti, co se týče podpory investic, jež mají pozitivní dopad na životní prostředí a přispívají k boji proti změně klimatu, tento návrh VFR snížením prostředků na politiku soudržnosti a zemědělskou politiku ohrozí splnění cílů Unie v oblasti životního prostředí;

42.

bere na vědomí navrhované navýšení financování programu LIFE (viz stanovisko VR týkající se programu LIFE (2)), jež má zásadní význam pro podporu místních a regionálních orgánů v boji proti úbytku biologické rozmanitosti, při vypracovávání řešení pro zelenou infrastrukturu a při prosazování udržitelnosti. Vyjadřuje však politování nad tím, že toto navrhované navýšení je částečně oslabeno zahrnutím opatření pro přechod na čistou energii, jež byla dříve financována v rámci Horizontu 2020. Požaduje tudíž, aby celkové finanční prostředky pro program LIFE byly navýšeny o odpovídající částku. Mimoto žádá, aby byl u opatření pro budování kapacit na podporu přechodu na čistou energii zachován stejný koeficient spolufinancování jako v programu Horizont 2020;

43.

poukazuje na to, že se plánovaný cíl, aby 25 % výdajů v rozpočtu EU přispívalo k dosažení cílů v oblasti klimatu, nezdá být přiměřený pro splnění cílů Pařížské dohody. V příštím finančním rámci by se mělo usilovat o to, aby bylo možné zvýšit úroveň výdajů přispívajících k dekarbonizaci energetiky, průmyslu a dopravy a k přechodu na oběhové hospodářství na více než 30 %;

44.

vítá navýšení prostředků pro podokruh Horizont Evropa ve srovnání se stávající částkou. Doporučuje rovněž, aby byl stanoven rámec, který by upravoval možnosti týkající se rozpočtových převodů z jiných nástrojů spadajících pod VFR do Horizontu Evropa, přičemž je třeba náležitě zohlednit zejména svobodu iniciativy daného řídícího orgánu, společnou přípravu takto spolufinancovaných opatření a návrat prostředků na území řídícího orgánu;

45.

vítá vytvoření samostatného okruhu pro migraci a správu hranic a také výrazné navýšení prostředků na provádění opatření v těchto oblastech. Vyjadřuje politování nad tím, že je mnohem větší důraz kladen na bezpečnost hranic než na jiné záležitosti související s migrací, jako je poskytování ochrany a azylu migrantům, podpora legální migrace a úsilí v oblasti integrace. Výbor tudíž požaduje, aby finanční prostředky pro Azylový a migrační fond (viz stanovisko VR Azylový a migrační fond (3)) byly navýšeny o stejný procentuální podíl (240 %) jako prostředky na ochranu vnějších hranic, aby bylo zaručeno, že budou dostačující pro náležitou reakci na výzvy související s integrací;

46.

vzhledem k nedostatečné ambicióznosti, co se týče celkové výše VFR, jež ještě více omezuje působení Unie v této oblasti mimořádného významu pro její politickou, bezpečnostní a sociální stabilitu, zdůrazňuje, že tato skutečnost je obzvlášť důležitá pro místní a regionální orgány, jež odpovídají za velkou část souvisejících opatření. V tomto kontextu také zdůrazňuje, že finanční prostředky Evropského sociálního fondu (ESF+), které by měly pokrývat opatření zaměřená na dlouhodobou integraci migrantů, musí být tudíž navýšeny, aby pokrývaly náklady na nový úkol;

47.

upozorňuje rovněž na skutečnost, že velký význam pro místní a regionální orgány, co se uvedených oblastí týče, má nový program „Práva a hodnoty“, který by měl poskytovat prostředky na ochranu základních práv a hodnot EU a pobízet k aktivnímu evropskému občanství. Z tohoto důvodu navrhuje zvýšit celkový základ tohoto programu, aby bylo možné reagovat na obrovské výzvy v tomto ohledu;

48.

podporuje zjednodušení nástrojů pro vnější činnost i rozpočtu celkově, jež by mělo vést k efektivnější a účinnější vnější a rozvojové politice EU. Zdůrazňuje přitom důležitou úlohu regionálních a místních orgánů při zlepšování spolupráce se sousedními a třetími zeměmi v celé řadě oblastí a při celkovém naplňování Agendy pro udržitelný rozvoj 2030. Požaduje, aby tato úloha byla ve VFR explicitněji zohledněna, nejlépe prostřednictvím přímo přiděleného rozpočtu;

49.

domnívá se, že silná, efektivní a kvalitní evropská veřejná správa je nezbytná pro provádění politik Unie a obnovení důvěry v přidanou hodnotu EU a posílení dialogu s občany na všech úrovních. V tomto ohledu zdůrazňuje důležitou úlohu institucí tvořených demokraticky zvolenými členy;

50.

vyzývá všechny orgány EU, aby dohody ohledně příštího VFR dosáhly rychle, aby se tak zajistilo včasné přijetí programů EU ještě před začátkem příštího VFR.

---

(1)  Stanovisko VR 3597/2018, dosud nepřijato.

(2)  Stanovisko VR 3653/2018.

(3)  Stanovisko VR 4007/2018.