Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Roční analýza růstu na rok 2019

(dodatkové stanovisko)

[COM(2018) 770 final]

(2020/C 47/18)

Zpravodajka: Anne DEMELENNE

Rozhodnutí předsednictva EHSV	14.5.2019
Právní základ	Čl. 32 odst. 1 jednacího řádu a čl. 29 písm. a) prováděcích předpisů k jednacímu řádu dodatkové stanovisko
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	17.10.2019
Přijato na plenárním zasedání	30.10.2019
Plenární zasedání č.	547
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	140/3/6

Preambule

Toto stanovisko je součástí balíčku dvou návazných stanovisek, z nichž jedno se týká roční analýzy růstu (COM(2018) 770 final) a druhé doporučení k hospodářské politice eurozóny (COM(2018) 759 final). Jejich cílem je aktualizovat a rozvinout předchozí návrhy EHSV (1) na základě posledního vývoje, hospodářských prognóz pro EU a eurozónu a různých zpráv a doporučení zveřejněných v rámci stávajícího evropského semestru. Tento balíček stanovisek představuje souhrnný příspěvek občanské společnosti EU k hospodářské, sociální a environmentální politice na příští cyklus evropského semestru, který bude zahájen v listopadu 2019. EHSV vyzývá Evropskou komisi a Radu, aby tento příspěvek zohlednily v rámci nadcházejícího podzimního balíčku k evropskému semestru a z něho vyplývajícího interinstitucionálního rozhodovacího procesu.

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Toto stanovisko EHSV je dodatkem ke stanovisku EHSV k roční analýze růstu na rok 2019. Zohledňuje doporučení pro jednotlivé země (2), sdělení Evropské komise o evropském semestru a příslušná doporučení Rady. Podrobněji se zabývá vybranými ekonomickými a sociálními otázkami souvisejícími s evropským semestrem 2019.

1.2.

Nedostatek investic v EU dosud nebyl napraven. Stále trvá potřeba veřejných a soukromých investic a výdajů na odbornou přípravu a vzdělávání (počínaje předškolním vzděláváním), aby bylo možné zlepšit konkurenceschopnost evropských podniků. Doporučení pro jednotlivé země se v tomto roce zaměřují na investice, což je vítáno. Zvláštní pozornost se musí věnovat produktivním investicím a investicím do sociální infrastruktury, aby se tak upřednostnil udržitelný růst a opatření k provádění pilíře sociálních práv.

1.3.

Musí vzrůst úsilí členských států o provádění strukturálních reforem. Co se týče zemí, které mají přebytek běžného účtu, je v zájmu hospodářské a politické stability v Evropské unii a v eurozóně zejména potřeba řešit skutečnost, že členské státy málo dodržují postup při makroekonomické nerovnováze. EHSV vyjadřuje politování nad nerovnováhou mezi obecnými nespecifickými doporučeními v důležitých oblastech, jako jsou investice, sociální oblast a změna klimatu, a konkrétními číselnými strategickými cíli vyplývajícími z fiskálních pravidel.

1.4.

Současná příznivá situace, pokud jde o velmi nízké úrokové sazby, umožnila vlivem snížení výdajů na úroky ze státních dluhopisů uvolnit z vnitrostátních rozpočtů určité prostředky. Členské státy by měly tyto prostředky využít ke zvýšení svých hmotných investic, investic do digitálních technologií, investic v oblasti životního prostředí a výdajů na odbornou přípravu, rozvoj dovedností a kvalifikací, které by měly být považovány za investice do lidských zdrojů, ne za náklady.

1.5.

Pokud jde o doporučení pro jednotlivé země v sociální oblasti, je vítána širší úloha evropského pilíře sociálních práv a srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů. Výbor vyzývá Komisi, aby tento přístup uplatňovala a rozvinula v budoucích cyklech evropského semestru. Pro případ, že by v následujících letech došlo k hospodářskému propadu, je důležité, aby pozitivní cíle sociální politiky hrály ústřední úlohu v evropském semestru a aby byly na stejné úrovni jako ostatní makroekonomické a fiskální cíle.

1.6.

V posledním roce se ústředním tématem stala změna klimatu, která může být v evropském semestru ještě více zohledněna. Doporučení pro cyklus příštího roku by měla obsahovat více doporučení pro jednotlivé země zaměřených na boj proti existenční hrozbě změny klimatu, každopádně však alespoň jedno pro každý členský stát.

1.7.

Zdanění musí být příznivé pro produktivní investice a výdaje do reálné ekonomiky. Daňové příjmy by měly být přesunuty na jiné zdroje než ty, které se týkají práce a udržitelné spotřeby.

1.7.1.

Financializace určitých oblastí evropské ekonomiky nadměrně zatížila podniky (a jejich zaměstnance), které vytvářejí pracovní místa, vytvářejí přidanou hodnotu a zvyšují objem reálného kapitálu. EHSV žádá Komisi, aby prošetřila možnost využití evropského semestru ke kladení většího důrazu na celkovou hodnotu pro zúčastněné strany, a nikoli pouze na hodnotu pro akcionáře.

1.7.2.

Několik členských států dostalo v letošních doporučeních pro jednotlivé země doporučení, aby posílily sociální dialog. Ke stimulaci zapojení sociálních partnerů by bylo potřeba zavést minimální normy pro konzultace národních vlád se sociálními partnery z příslušných států v různých fázích evropského semestru.

1.7.3.

Politika Komise v oblasti veřejných statků by se měla řídit zásadou, podle níž by z privatizace veřejných statků měly být vyloučeny statky, které mají strategický význam a jsou lépe poskytovány veřejným sektorem, a privatizace nesmí pro stát znamenat čistou ztrátu tím, že k prodeji dojde v hospodářsky nepříznivých obdobích.

2.   Souvislosti: priority Evropské komise v evropském semestru 2019 a v doporučeních pro jednotlivé země

2.1.

Podle Evropské komise učinily členské státy alespoň nějaký pokrok u 40 % doporučení pro jednotlivé země, která jim byla určena. Ve víceletém časovém horizontu byl zaznamenán „určitý pokrok“ u více než dvou třetin doporučení pro jednotlivé země (3). Provádění je úspěšné u finančních služeb a pokrok byl rovněž zaznamenán u podpory vytváření pracovních míst se smlouvou na dobu neurčitou a při řešení segmentace na trhu práce. Provádění však zůstává omezené a příliš pomalé v klíčových oblastech, které jsou nezbytné pro nápravu makroekonomické nerovnováhy (4).

2.2.

Doporučení pro jednotlivé země na rok 2019 vycházejí ze závěrů zpráv o jednotlivých zemích z roku 2019 a zahrnují větší důraz na investice – pro každý členský stát je uvedeno alespoň jedno doporučení související s investicemi.

2.3.

Pokud jde o makroekonomický výhled, nejistota neklesla. Očekávaný odchod Spojeného království z Evropské unie a globální „obchodní války“ způsobené Spojenými státy budou i v blízké budoucnosti nadále výrazně ohrožovat hospodářský růst a zaměstnanost. I přes nízkou celkovou míru nezaměstnanosti v posledních dvou desetiletích nedosáhlo několik zemí předkrizové míry zaměstnanosti. Očekávaný růst HDP je v EU tento rok pouhých 1,4 % a v eurozóně 1,2 % (5). Rada guvernérů Evropské centrální banky (6) konstatovala, že inflace v eurozóně i nadále nedosahuje stanoveného cíle (nižší než 2 %, avšak přibližně 2 % ve střednědobém horizontu), a proto je nutné, aby fiskální politika sehrála svoji úlohu v posílení eurozóny a růstu Evropské unie.

3.   Obecné připomínky k doporučením Evropské komise

3.1.   Investice

EHSV vítá a silně podporuje skutečnost, že se Evropská komise v letošních zprávách o jednotlivých zemích a doporučeních pro jednotlivé země zvláště zaměřuje na zvýšení investic. Výbor v minulosti několikrát vyzval členské státy a Evropskou komisi, aby kladly větší důraz na zvýšení veřejných a soukromých investic, a je potěšen, že jedno z jeho doporučení bylo realizováno. V souladu s ním musí být investice produktivní a udržitelné, přičemž je třeba se vyhnout spekulativním finančním investicím a spekulativním investicím do nemovitostí.

3.1.1.

Investiční cíle v podobě doporučení pro jednotlivé země nejsou – v souladu s praxí Komise definovat obecné cíle – příliš konkrétní. I tak však vzniká nerovnováha, jelikož fiskální cíle jsou podle ustanovení Smlouvy velmi konkrétní. Stále není jasné, jak lze investičních cílů dosáhnout v zemích, které jsou pevně vázány požadavky Paktu o stabilitě a růstu. EHSV proto stejně jako ve svých předchozích stanoviscích doporučuje, aby byla investicím přisouzena významnější úloha tím, že se do evropského fiskálního rámce zavede zlaté pravidlo (7).

3.1.2.

V evropském semestru je potřeba položit větší důraz na udržitelný růst, jehož směr určují cíle udržitelného rozvoje, které definovala OSN v Agendě 2030. Tato potřeba se odráží v požadavku EHSV na zavedení roční analýzy udržitelného růstu (8). Investice do infrastruktury musejí být ekologické a sociální a zaměřovat se na obnovitelnou energii, jak mimo jiné předpokládá nová Komise. To by se do evropského semestru mělo promítnout ještě více. EHSV je povzbuzen vítaným důrazem na investice v letošních doporučeních pro jednotlivé země a navrhuje, aby Evropská komise a Rada posoudily, zda by doporučení pro jednotlivé země neměla pro každý členský stát obsahovat alespoň jeden konkrétní ambiciózní cíl v podobě podstatného snížení emisí skleníkových plynů až do vyřešení potenciálně katastrofálního problému v oblasti klimatu. EHSV v této souvislosti vítá, že ECB v rámci svého programu nákupu aktiv soukromého sektoru investovala do zelených dluhopisů, a domnívá se, že by měla po opětovném zahájení čistých nákupů a během reinvestiční fáze tohoto programu v tomto úsilí nadále a v ještě rozsáhlejší míře pokračovat.

3.1.3.

Co se týče konkrétních investičních potřeb, žádá EHSV Evropskou komisi a členské státy, aby vypracovaly konkrétní plán na zvýšení veřejných a soukromých investic, díky němuž by se měly zaplnit mezery, jež byly zjištěny v některých důležitých oblastech, aby se Evropě zajistila hospodářská a sociální budoucnost a zachovala se její konkurenceschopnost vůči Číně a USA. Jedná se například o investice v oblasti informačních technologií a umělé inteligence (výzkumu a vývoje, včetně IT infrastruktury). Do těchto investic by se dále měly zahrnout nezbytné výdaje v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, zlepšování dovedností a mobility, jakož i podpora úspor energie v průmyslu a dopravě, například prostřednictvím rozvoje a využívání železniční sítě. Tyto výdaje by měly být více podpořeny prostřednictvím strukturálních fondů. Posílila by se tak konkurenceschopnost a vyřešil by se tak nedostatek kvalifikované pracovní síly, která v celé EU tvoří jednu z překážek investic (9).

3.1.4.

Výbor se domnívá, že je v souvislosti s dosažením širších cílů Evropské rady možné stanovit konkrétnější cíle a strategické priority. Ukazatele strategie Evropa 2020 byly příliš povšechné a širší priority schválené Radou zase musí být konkrétnější a musí se rozšířit na další oblasti politiky. EHSV proto žádá Radu a Komisi, aby vypracovaly dlouhodobou strategii do roku 2030, která by se měla promítnout do doporučení pro jednotlivé země na rok 2020 (10). Tato dlouhodobá strategie by měla obsahovat vizi ekonomiky blahobytu v Evropské unii, která bude zahrnovat vyšší investice do výrobních činností, lepšího vzdělávání, kvalifikací, dovedností, odborné přípravy, sociální ochrany, zdravotnictví, úspor energie, cenově dostupného bydlení a podpory rovnosti žen a mužů.

3.2.   Nerovnováha běžného účtu

3.2.1.

Výbor vítá, že se Evropská komise zaměřuje na země s přebytkem běžného účtu jako na hlavní makroekonomický problém eurozóny a Evropské unie. Zatímco země, které měly dříve schodek běžného účtu, tento schodek odstranily, země s přebytkem běžného účtu stále nejsou ochotny přijmout důrazná politická opatření ke zvýšení domácí poptávky (kam patří např. zvýšení veřejných investic, vyšší mzdy, vyšší vládní výdaje nebo nižší daně), aby své přebytky snížily. Nižší daně lze nejlépe realizovat přechodem od zdanění práce a DPH k jiným zdrojům daňových příjmů. Nicméně žádné potenciální snížení daňového zatížení práce se nesmí dotknout příspěvků na sociální zabezpečení, jelikož jsou významným finančním prvkem zdravotní péče, důchodů, úrazového pojištění a sociální ochrany (např. příspěvků v nezaměstnanosti).

3.2.2.

Vlivem přetrvávající neochoty zemí, které mají přebytek běžného účtu, rozšířit odpovídajícím způsobem domácí poptávku trpí země se schodkem běžného účtu nedostatkem poptávky. Díky postupu při makroekonomické nerovnováze lze na tento problém upozornit, v prosazování je tento postup ovšem neúčinný. Provádění doporučení pro jednotlivé země je tedy zvláště nedostatečné, co se týče doporučení v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze (11). EHSV vyzývá Evropskou radu, aby koordinovala makroekonomickou strategii, tak aby v zemích s přebytkem běžného účtu došlo ke zvýšení domácí poptávky, což by vedlo ke snížení přebytků jednotlivých národních běžných účtů, které tvoří přebytek běžného účtu v eurozóně. Země, které mají v současnosti přebytek běžného účtu, se v rámci této strategie musejí věrohodně zavázat k trvalému a udržitelnému snížení tohoto přebytku.

3.2.3.

S tím, jak se v nedávných jednáních utvářela konkrétní podoba rozpočtového nástroje eurozóny, vyšlo najevo, že se Evropské radě nepodařilo shodnout se na smysluplném rozpočtu eurozóny se stabilizační funkcí. EHSV má obavy ohledně toho, že makroekonomický rámec je na evropské úrovni nedostatečný k řešení budoucích krizí, pokud by se zhmotnila rizika nepříznivého hospodářského růstu. EHSV žádá Evropskou radu, aby připravila účinné opatření fiskální politiky členských států, které by bylo spolu s opatřením měnové politiky Evropské centrální banky odpovědí na případnou recesi.

3.3.   Fiskální politika, veřejný dluh a daně

3.3.1.

Z přehodnocení rizika státních dluhopisů během krize v eurozóně vzešel další faktor rozdílnosti. Vlády s nižšími mírami růstu a vyšším počátečním zadlužením musejí platit vyšší úrokové sazby ze svého veřejného dluhu, jež někdy vycházejí z dosti nevhodných odhadů jejich fiskální situace, prováděných finančními trhy. Pokus o předčasné obnovení fiskální rezervy, či méně metaforicky řečeno snížení výdajů a zvýšení daní, jak navrhuje Komise členským státům s vyšším dluhem, by s sebou opět neslo riziko omezení pozitivní dynamiky soukromého sektoru a růstu, který je v některých členských státech stále slabý. Stanovení požadovaných způsobů snah o fiskální korekci pro země s menším fiskálním prostorem, ale pouze doporučení pro země s větším fiskálním prostorem s sebou nese riziko, že celková orientace fiskální politiky eurozóny nebude dost expanzivní na to, aby udrželo na uzdě současný velký přebytek běžného účtu eurozóny.

3.3.2.

S ohledem na přehodnocení úlohy veřejného dluhu v době nízkých úrokových sazeb, které nyní provádějí přední odborníci na tyto otázky (12), vyzývá EHSV Evropskou radu, aby přemýšlela o odpovědi na otázku, zda stávající rozpočtový rámec zbrzdil potřebné veřejné investice i vládní výdaje na účely zvyšující produktivitu, jako je vzdělávání, zlepšování dovedností, celoživotní učení, zdravotní péče a sociální ochrana (13). ECB ve svém balíčku opatření vydaném v září ohlásila, že bude v blízké budoucnosti udržovat velmi nízké úrokové sazby. Tato politika již v posledních letech vládám snížila výdaje na úroky. EHSV vyzývá členské státy, aby takto uvolněné prostředky využily ke zvýšení investic.

3.3.3.

Měřítka mezer výstupu, jež používá Evropská komise k určení vhodné orientace fiskální politiky, považují odborníci stále častěji za příliš procyklická (14). Místo toho, aby Komise nezávisle měřila maximální výrobní potenciál ekonomiky prostřednictvím počtu nezaměstnaných a nedostatku kapitálu, jsou její měřítka příliš založena na minulých výsledcích (15). V důsledku toho není možné za příznivé, ani nepříznivé situace provádět anticyklickou fiskální politiku, když země dodržují pravidla Paktu o stabilitě a růstu. EHSV doporučuje Evropské komisi, aby spolu s členskými státy zhodnotila na základě těchto zjištění jejich postup pro výpočet mezer výstupu.

3.3.4.

U zemí, které nebyly v posledních letech schopny těžit z hospodářského růstu v takové míře, jak by se očekávalo, přispěla malá agregátní poptávka spolu s nepříznivým posunem výrobní struktury ekonomiky, pokud jde o export, ke slabinám v jejich růstu. EHSV vyzývá Evropskou komisi a Evropskou radu, aby pro příští cyklus evropského semestru zohlednily aspekty průmyslové strategie a průmyslové politiky v Evropské unii.

3.3.5.

Jak již EHSV uvedl v dřívějších stanoviscích, musejí členské státy bránit agresivnímu daňovému plánování a daňovým únikům a zaměřovat se na daňovou spravedlnost a financování vládních výdajů.

3.3.6.

Financializace ekonomiky přinesla nepřiměřený vliv pár vyvolených účastníků finančních operací na hlavní korporace a veřejný sektor, jelikož se díky ní usiluje o krátkodobé zisky a bonusy, spíše než o naplnění dlouhodobých potřeb určitých podniků, jejich zaměstnanců a regionů, v nichž provozují svoji činnost (16). EHSV žádá Komisi, aby prošetřila možnost využití evropského semestru ke kladení většího důrazu na hodnotu pro zúčastněné strany, a nikoli na hodnotu pro akcionáře. V členských státech, kde je to relevantní, by měl být daňový systém přeorientován na podporu reálných hmotných, digitálních a udržitelných investic a investic do lidských zdrojů a měl by odrazovat od čistě finančních a spekulativních účelů. Upozornit by se mělo zejména na narušení daňového systému, která nepatřičně podporují a finančně odměňují myšlenku hodnoty pro akcionáře, a měla by se doporučit jejich reforma v podobě doporučení pro jednotlivé země.

3.4.   Evropský pilíř sociálních práv

3.4.1.

EHSV vítá a podporuje posun směrem k důrazu na sociální dialog, vzdělávání, dovednosti a odbornou přípravu, zdraví a sociální ochranu, k němuž došlo v politických doporučeních. Výbor vybízí Komisi, aby v průběhu příštích cyklů evropského semestru touto cestou pokračovala a rozšířila ji, zejména co se týče dostatečné minimální mzdy odpovědně vyjednané sociálními partnery, zaručené zákonem a vnitrostátními kolektivními smlouvami.

3.4.2.

Výbor vítá skutečnost, že Evropská komise věnovala zvláštní pozornost tomu, jak členské státy plní rozměry evropského pilíře sociálních práv. Výbor spatřuje zvláštní přidanou hodnotu v zavedení srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů, jenž zdůrazňuje sociální vývoj v členských státech EU a jejich sbližování jakožto nebytnou protiváhu tradičního zaměření na ekonomické a finanční záležitosti. EHSV vybízí Komisi, aby pokračovala tímto směrem a zvyšovala váhu pilíře v rámci doporučení pro jednotlivé země a aby také zvážila prozkoumání nových ukazatelů srovnávacího přehledu, například nových ukazatelů týkajících se kolektivního vyjednávání.

3.4.3.

Skutečnost, že mzdová konvergence mezi jednotlivými státy je mnohem pomalejší, než evropští čelní představitelé a Komise očekávali, vedla ke zvýšení migračních proudů do zemí a regionů s více pracovními příležitostmi a většími platy. Tento příliv pracovníků do hospodářsky výkonnějších regionů je v zásadě klíčovým korekčním mechanismem v rámci evropské měnové unie. Nicméně vlivem pomalého tempa konvergence mezd a životních podmínek byly migrační proudy větší, než se předpokládalo. V některých případech emigrovala nezanedbatelná část obyvatelstva v produktivním věku, což, pokud se tito emigranti nevrátí, může pro dané země ve střednědobém horizontu představovat problém. Je tedy potřeba zrychlit reálnou konvergenci mezd a životních podmínek mezi zeměmi EU a evropské měnové unie. EHSV žádá Komisi, aby předložila podrobnou zprávu o reálné konvergenci a přizpůsobila svá strategická doporučení členským státům a EU jako celku s cílem zajistit opravdovou konvergenci.

3.4.4.

V úvodu k roční analýze růstu na rok 2019 chválí Evropská komise fakt, že se ve všech členských státech znovu nastartoval růst. Kladné míry růstu HDP však nutně nemusí vyústit ve vzestupnou sociální konvergenci. Jedním z nástrojů k jejímu dosažení je kolektivní vyjednávání. Výbor proto žádá Komisi, aby rozšířila srovnávací přehled sociálních ukazatelů o ukazatele kolektivního vyjednávání.

3.4.5.

Provádění doporučení vyplývajících z evropského pilíře sociálních práv vyžaduje odpovídající financování. Mělo by se upřesnit, jak lze dosáhnout cílů evropského pilíře sociálních práv, a to zejména v členských státech, které jsou pevně vázány požadavky Paktu o stabilitě a růstu. EHSV na základě návrhů, které uvedl v jednom ze svých minulých stanovisek (17), doporučuje Evropské komisi a Radě, aby zajistily, že budou zejména v rámci Evropských strukturálních a investičních fondů a jiných fondů EU k dispozici zdroje na doplnění příspěvků z veřejných a soukromých vnitrostátních prostředků. Dosažení většího objemu veřejných investic na úrovni členských států může usnadnit odkaz na zlaté pravidlo veřejných investic se sociálním cílem, které by do rozpočtových pravidel vneslo větší flexibilitu. Je rovněž potřeba se postavit proti jakémukoliv snížení rozpočtu Unie, v jehož důsledku by klesly prostředky vyčleněné na realizaci cílů evropského pilíře sociálních práv. Ke zlepšení by rovněž mělo dojít v investičním plánu pro Evropu, který se financuje z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), a zohlednit je při tom potřeba kritiku, již vyjádřil Evropský účetní dvůr v lednu 2019, když poukázal na to, že se přehání jeho údajné dopady na úroveň investic (18).

3.5.

Pokud jde o obsah doporučení pro jednotlivé země v sociální oblasti a pokud se zaujme širší pohled od vzniku semestru, byla členským státům s nízkým růstem a vyšším veřejným dluhem vydána doporučení, která podporují sociální devalvaci (19). Prioritu obecně dostaly makroekonomické cíle (20). S ohledem na nejistý ekonomický výhled vyzývá EHSV Evropskou radu, aby zaručila, že pozitivní cíle sociální politiky dostanou v příštích letech vyšší, a tudíž stejnou prioritu, a to i v době hospodářské krize.

3.5.1.

Velkou výzvou zůstává i nadále zajištění dobré kvality pracovních míst. V posledních deseti letech došlo v několika členských státech k nárůstu nestandardních forem zaměstnání, jako je dočasná práce, místa se zkrácenou pracovní dobou, subdodávky nebo práce prostřednictvím platforem. Zatímco schopnosti pracovníků a jejich dosažené vzdělání vzrostly, kvalita nabízených pracovních míst v některých státech klesla. Jako příklad lze uvést fakt, že v některých zemích roste počet pracovníků, kteří jsou nuceni přijímat smlouvy na dobu určitou či práci na částečný úvazek, protože chybí stálá pracovní místa na plný úvazek (viz údaje Eurostatu (21)). Tyto formy práce mohou být pro pracovníky někdy příznivé, často tomu tak ale není a nové formy zaměstnání přinášejí mj. problémy, pokud jde o celoživotní vzdělávání dočasných zaměstnanců a pracovníků s nejistým zaměstnáním. EHSV žádá členské státy, aby za účelem přizpůsobení se novým formám práce a stále nejistějšímu světu práce přijaly (v evropském rámci) včasná opatření v oblasti ochrany pracovníků a sociálního zabezpečení.

3.5.2.

Stále důležitější úlohu hraje v ekonomice sociální ekonomika (22). Vzhledem ke své rozmanitosti (družstva, vzájemné společnosti, sdružení, nadace, sociální podniky atd.) mají její subjekty velký potenciál přispět k posílení hospodářského růstu a růstu zaměstnanosti v Evropě a výrazně přispět k sociální soudržnosti v Evropské unii. Unie bohužel nevypracovala vhodný právní rámec pro využití tohoto potenciálu na vnitřním trhu. EHSV žádá Komisi, aby toto téma zahrnula do svého programu na příští funkční období.

3.5.3.

K předcházení nezaměstnanosti v digitální společnosti dneška a zítřka a společnosti založené na průmyslu a službách, jež vyžadují vysoce kvalifikované pracovníky, může pomoci více vládních a podnikových výdajů na vzdělávání. EHSV vyzývá členské státy, aby k přizpůsobení dovedností svých pracovníků digitálnímu věku využívaly evropské fondy.

3.5.4.

Pokud je to ve vnitrostátním kontextu odůvodněné, může být užitečné kvalitativní přesměrování z terciárního vzdělávání na vysoce kvalitní odborné vzdělávání. Příliš úzké zaměření na zisk diplomu z terciárního vzdělávání, tak jako ve vzdělávacích ukazatelích srovnávacího přehledu, může zkreslit celkovou situaci. EHSV žádá Komisi a členské státy, aby zohlednily tuto skutečnost a zvážily, zda nelze úspěšnost ve vzdělávání měřit v sociálním přehledu lepším způsobem.

3.6.   Zapojení sociálních partnerů

3.6.1.

EHSV vítá záměr Komise prohloubit dialog se sociálními partnery a občanskou společností, včetně solidárních institucí, nevládních organizací, vysokých škol a spotřebitelských organizací, s cílem dále podpořit provádění doporučení pro jednotlivé země. Budou rovněž probíhat návštěvy členských států a dvoustranná a mnohostranná jednání.

3.6.2.

V tomto ohledu lze zlepšit pravidelnou neformální výměnu informací a jejich tok. Za účelem zajištění produktivní diskuse během jednání dostávají sice sociální partneři před významnými jednáními velké množství nezbytných předběžných informací o trhu práce a o otázkách sociálního začleňování, už tomu tak ale není v případě rozpočtových a fiskálních otázek. EHSV vybízí Komisi, aby se sociálními partnery navázala hlubší, dobře načasovaný a smysluplný dialog mimo rámec formálně vyžadovaných formálních postupů.

3.6.3.

Jak Evropská komise správně poznamenala, lze zlepšit včasné a smysluplné zapojení sociálních partnerů do evropského semestru (23). Evropský semestr sice funguje dobře na evropské úrovni a v některých členských státech, nelze to však říci o všech. EHSV vítá skutečnost, že některým členským státům bylo v doporučeních pro jednotlivé země doporučeno posílit sociální dialog, a vybízí tyto členské státy, aby daná doporučení provedly.

3.6.4.

Mezi problémy, které brzdí konzultace se sociálními partnery prováděné v rámci semestru na vnitrostátní úrovni, patří včasný přístup ke smysluplným informacím a včasným konzultacím, seriózní závazek vlád a kapacita sociálních partnerů. EHSV doporučuje zavést minimální normy pro konzultace národních vlád se sociálními partnery z příslušných států v různých fázích evropského semestru. Jejich součástí by mělo být vysvětlení toho, zda a proč se vlády odchýlily od návrhů sociálních partnerů. Zapojení sociálních partnerů musí být zajištěno také v těch následných krocích, v jejichž průběhu se hodnotí provádění návrhů.

4.   Konkrétní doporučení

4.1.

Pokud jde o diskusi v Radě o vhodnosti rozšířit oblast působnosti evropského semestru na otázky sociální a hospodářské soudržnosti, EHSV důrazně podporuje rozhodnutí o zahrnutí těchto otázek do evropského semestru (24). EHSV vyzývá Evropskou Komisi a členské státy, aby v nadcházejících letech pokračovaly tímto směrem a prohlubovaly ho, což by mělo později zahrnovat i reakci na problémy týkající se klimatu. EHSV rovněž chválí Evropskou radu za to, že vyzvala členské státy, aby ve svém úsilí zaměřeném na dosažení konvergence využívaly srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů, monitoru výsledků v oblasti zaměstnanosti a monitoru výsledků v oblasti sociální ochrany.

4.2.   Bydlení

4.2.1.

V některých členských státech vzrostly v posledních letech ceny bydlení. Nájemné se v některých velkých a středně velkých městech dostalo na tak vysokou úroveň, že tvoří stále vyšší podíl z příjmů. Souvisí to s nízkými úrokovými sazbami, jelikož měnová politika funguje nejpříměji prostřednictvím trhu s bydlením. Úrokové sazby ovšem nejsou jediným vlivem. Základní úrokové sazby ECB zůstanou na současné (nebo nižší) úrovni do doby, než bude inflace výrazně konvergovat ke svému cíli, tj. k úrovni dostatečně blízké 2 %, ale pod touto hodnotou (25). Rostoucí nájmy navíc prohlubují problém bezdomovectví. Data o bezdomovectví nejsou dostatečná k tomu, aby bylo množné podrobně sledovat vývoj tohoto jevu v Evropské unii. EHSV vyzývá členské státy a Evropskou komisi, aby zlepšily sběr dat o bezdomovcích, a bylo tak možné zlepšit sledování počtu, rozmístění a životních podmínek osob bez domova v Unii.

4.2.2.

Ke zlepšení energetické a klimatické bilance obydlí a dalších budov lze v členských státech využít změny v daňovém systému i další vládní pobídky, díky nimž budou poskytnuty lepší pobídky k renovaci staveb, aby se staly energeticky účinnými, a k budování nových, energeticky účinných staveb.

4.3.   Další reformy

4.3.1.

Pro některé země znamenají individuální reformy zmíněné v doporučeních pro jednotlivé země nebezpečí prohloubení sociálních a ekonomických nerovností. Důchodové reformy nesmí vést k chudobě ve stáří.

4.3.2.

Z privatizace veřejných statků by měly být vyloučeny statky, které mají strategický význam a jsou lépe poskytovány veřejným sektorem, a privatizace nesmí pro stát znamenat čistou ztrátu tím, že k prodeji dojde v hospodářsky nepříznivých obdobích. Základní veřejné služby jsou v zásadě poskytovány nejúčinněji státem, jelikož u nich chybí kýžený zisk, který zvyšuje jejich cenu. V případech, kdy kvalita a financování veřejných služeb neodpovídá standardu, který si občané přejí, by se měla zlepšit správní kapacita pro účinné poskytování těchto služeb a měly by k tomu účelu být uvolněny potřebné finanční prostředky. To nevylučuje možnost, že jednotlivé země mohou dospět k závěru, že by partnerství veřejného a soukromého sektoru mohla být uzpůsobena konkrétním službám v konkrétní současné situaci. Tato partnerství veřejného a soukromého sektoru musí v takovém případě sloužit veřejnému zájmu. Zejména na monopolních nebo oligopolních trzích je nesmí využívat zvláštní zájmové skupiny k získávání nájemného tím, že budou účtovat vyšší než nezbytné ceny nebo se vyhýbat potřebným investicím do zachování kvality.

4.3.3.

Dobře koncipovaná průmyslová politika, která slouží potřebám země, může zvýšit růst, produktivitu, blahobyt a zaměstnanost. EHSV zdůrazňuje, že je na evropské úrovni a na úrovni členských států potřeba široce diskutovat o průmyslové strategii, která nebude pouhým přizpůsobením evropských právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže a umožní více fúzí mezi nadnárodními společnostmi, a přijmout v souvislosti s ní konkrétní kroky, jež budou podpořeny dostatečnými finančními zdroji.

---

(1)  Stanovisko EHSV Roční analýza růstu na rok 2019 (Úř. věst. C 190, 5.6.2019, s. 24) a stanovisko Hospodářská politika eurozóny 2019 (Úř. věst. C 159, 10.5.2019, s. 49).

(2)  COM(2019) 500 final.

(3)  COM(2019) 500 final, s. 3.

(4)  Efstathiou and Wolff (2018). Is the European Semester effective and useful?.

(5)  Evropská hospodářská prognóza léto 2019, Evropská komise.

(6)  Viz úvodní prohlášení prezidenta ECB Maria Draghiho na tiskové konferenci dne 12. září 2019 ve Frankfurtu nad Mohanem.

(7)  Stanovisko EHSV Roční analýza růstu na rok 2019, odstavec 3.9.8 (Úř. věst C 190, 5.6.2019, s. 24).

(8)  Stanovisko EHSV Roční analýza růstu na rok 2019, odstavec 1.7 (Úř. věst C 190, 5.6.2019, s. 24).

(9)  Zpráva EIB o investicích v letech 2018/2019 Retooling Europe's Economy.

(10)  Jak je uvedeno ve stanovisku EHSV Evropský semestr a politika soudržnosti – vypracování nové evropské strategie na období po roce 2020 (Úř. věst. C 353, 18.10.2019, s. 39).

(11)  What drives national implementation of EU policy recommendations?, pracovní dokument expertní skupiny Bruegel, číslo 4.

(12)  Olivier Blanchard. Public Debt and Low Interest Rates, leden 2019, a německá debata o hodnotě vnitrostátní dluhové brzdy, již zahájil Michael Hüther, IW-Policy Paper 3/19.

(13)  Germany's even larger than expected fiscal surpluses: Is there a link with the constitutional debt brake?, Bruegel.

(14)  The campaign against ‘nonsense’ output gaps, Bruegel.

(15)  Why Hysteria Over the Italian Budget Is Wrong-Headed.

(16)  Eric Vatteville, Management & Avenir 2008/4 (č. 18), s. 88–103.

(17)  Úř. věst. C 262, 25.7.2018, s. 1.

(18)  Zvláštní zpráva č. 3/2019: Evropský fond pro strategické investice: pro zajištění skutečného úspěchu jsou nutná další opatření.

(19)  Copeland and Daly (2018). The European Semester and EU Social Policy.

(20)  Degryse, C., Pochet, P. (2018). European social dynamics: a quantitative approach.

(21)  Databáze Eurostatu lfsa_eppgai a lfsa_etgar.

(22)  Instituce a podniky sociální ekonomiky dosahují v Evropě počtu více než 2,8 milionu, zaměstnávají 13,6 milionu lidí a vytvářejí 8 % HDP EU.

(23)  Společná zpráva Komise a Rady o zaměstnanosti, s. 11.

(24)  Závěry Rady o roční analýze růstu 2019 a společné zprávě o zaměstnanosti (15. března 2019), s. 7.

(25)  Viz úvodní prohlášení prezidenta ECB Maria Draghiho na tiskové konferenci dne 12. září 2019 ve Frankfurtu nad Mohanem.