52021AE3871

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52021AE3871 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52021AE3871

Help

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích [COM(2021) 564 final – 2021/0214 (COD)]

EESC 2021/03871

Úř. věst. C 152, 6.4.2022, p. 181–188 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

6.4.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 152/181

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích

[COM(2021) 564 final – 2021/0214 (COD)]

(2022/C 152/30)

Zpravodaj:	Andrés BARCELÓ DELGADO
Spoluzpravodaj:	John COMER

Žádost o vypracování stanoviska	Evropský parlament, 13. 9. 2021 Rada, 21. 9. 2021
Právní základ	čl. 192 odst. 1 a článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato v sekci	25. 11. 2021
Přijato na plenárním zasedání	8. 12. 2021
Plenární zasedání č.	565
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	179/3/7

1. Závěry a doporučení

1.1.

EHSV vítá návrh Komise zavést mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích s cílem zvýšit informovanost o ambici EU v oblasti klimatu a vytvořit rovné podmínky v rámci jednotného trhu.

1.2.

EHSV požaduje, aby bylo posouzení dopadů rozšířeno na vývozní činnosti odvětví, která jsou zahrnuta do oblasti působnosti mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích. EU musí i nadále prosazovat svou ambici v oblasti klimatu, současně však potřebuje zaručit evropskému průmyslu rovné podmínky na mezinárodní scéně tím, že mu umožní soutěžit na jednotném trhu a vyvážet na mezinárodní trhy.

1.3.

EHSV vybízí normotvůrce EU, aby prozkoumali, jak vyřešit vývoz, aby mohl průmysl EU zůstat konkurenceschopný na mezinárodních trzích. EHSV doporučuje vypracovat posouzení dopadů s cílem zjistit, jak mají být vykládána či upravena pravidla WTO, aby podporovala cíle a účinnost mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích a přispěla tak k omezení průmyslových emisí CO2 na celém světě.

1.4.

Mnoho důležitých témat bude vyžadovat další rozpracování prostřednictvím prováděcích aktů v přenesené pravomoci. S ohledem na tento bod a na bod předchozí je tedy téměř nemožné stanovit, jaké důsledky bude mít provedení pro jednotlivá výrobní odvětví. Kvůli pochybnostem ohledně několika klíčových podrobností navrhovaného nařízení je obtížné je posoudit, dokud legislativní proces dále nepokročí. Je však třeba se vyhnout nejistým rámcovým podmínkám, zejména při posuzování CO2 pro účely dovozu, aby nebyla narušena proaktivní a předběžná opatření, která přijímají evropské podniky na ochranu klimatu.

1.5.

EHSV žádá evropské normotvůrce, aby příjmy z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích přímo přidělovali na podporu průmyslové transformace dotčených odvětví. Některá hospodářská odvětví, na něž nepříznivě dopadá nespravedlivá klimatická soutěž, by mohla potřebovat dodatečnou podporu jako uznání svého úsilí, neboť se mohou stát méně konkurenceschopnými oproti odvětvím, která svou klimatickou/environmentální stopu neinternalizují.

1.6.

EHSV vybízí Evropskou unii, aby méně rozvinutým zemím pomohla zlepšit jejich technologické kapacity s cílem zabránit riziku obcházení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích.

1.7.

Pro spravedlivé zavádění tohoto mechanismu bude klíčové řádné ověření skutečných emisí obsažených v dovážených výrobcích. EHSV doporučuje, aby Komise stanovila zvláštní požadavky na oprávněné ověřovací subjekty.

1.8.

Výbor konstatuje, že je v Evropě zapotřebí silná průmyslová stopa, která bude plně konkurenceschopná a klimaticky odpovědná.

1.9.

Současně s legislativním postupem je požadováno, aby Komise provedla studii týkající se možných dopadů mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích v rámci celého hodnotového řetězce v důsledku jeho provedení.

1.10.

Zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích by způsobilo významnou změnu ve světovém obchodním systému. EU musí podniknout veškeré nezbytné kroky k zajištění toho, aby tento mechanismus nevedl ke zvýšení emisí skleníkových plynů v jiných částech světa s potenciálem zvýšení celosvětových emisí. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích nesmí v žádném případě vést k deindustrializaci EU. EU musí mít při stanovování svých ambicí v oblasti klimatu na paměti skutečnost, že snižování emisí skleníkových plynů je celosvětovým problémem.

1.11.

Politický rozměr mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích nebyl dostatečně zdůrazněn. Konečné rozhodnutí týkající se mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích bude z velké části vycházet nejen z diskusí v rámci EU, ale také z jednání s obchodními partnery, která budou nezbytná, aby se dosáhlo shody ohledně výsledku a zabránilo obchodnímu konfliktu.

1.12.

1.13.

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích podpoří ambice EU v oblasti klimatu i silnější budoucí průmyslovou stopu v Evropě. Při provádění mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, během přechodného období i po něm, je třeba vzít v úvahu zjevná rizika, jako jsou např. obtíže při ověřování informací o emisích CO2 poskytovaných třetími zeměmi a možné obcházení pravidel.

2. Shrnutí návrhu Komise

2.1.

Dne 14. července Komise zveřejnila balíček „Fit for 55: plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě ke klimatické neutralitě“ (1), který zahrnuje návrh mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (2), jenž je úzce spojen s revizí směrnice o systému obchodování s emisemi (ETS) (3). Samotný balíček „Fit for 55“ byl vytvořen v návaznosti na sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“ (4), které bylo předloženo dne 15. prosince 2019.

2.2.

Návrh stanoví „pomyslný systém pro obchodování s emisemi“, který se uplatní na dovoz různých průmyslových výrobků a elektřiny. Odvětvími zahrnutými do první fáze jsou: výroba cementu, oceli, hnojiv, hliníku a elektřiny.

2.3.

V případě materiálů s intenzivnějším následným zpracováváním návrh již zahrnuje řadu navazujících výrobků. Obsahuje však odkaz na „složené zboží“, které by mohlo oblast působnosti návrhu rozšířit.

2.4.

Administrativní zátěž mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích leží na Komisi, členských státech a dovozcích na trh EU.

2.5.

„Pomyslný systém obchodování s emisemi“ odráží současný systém ETS, přičemž obsahuje několik klíčových rozdílů: emisní povolenky nebudou obchodovatelné a dovozci se jich budou muset vzdát za současnou cenu CO2 v EU na základě emisí obsažených ve výrobcích, jež mají být dovezeny do EU.

2.6.

Seznam odvětví a výrobků, na něž se mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích vztahuje, je upřesněn v příloze I návrhu. Komise rozšíří oblast působnosti tohoto mechanismu na nové výrobky, pokud zjistí závažné riziko obcházení pravidel. Návrh Komise na zahrnutí nových odvětví nebo produktů projde celým legislativním procesem.

2.7.

Navrhovaný systém zohledňuje pouze přímé emise (oblast působnosti 1), a nikoli nepřímé emise spojené s energiemi (elektřinou nebo vytápěním) (oblast působnosti 2) nebo nepřímé emise u výrobků v navazujícím hodnotovém řetězci, zahrnul by však omezené emise na začátku hodnotového řetězce (bez dopravy nebo podnikového hodnotového řetězce) (oblast působnosti 3) prostřednictvím koncepce „složeného zboží“. Způsob, jakým to bude fungovat, není v návrhu příliš podrobně popsán a Komise jej stanoví prostřednictvím prováděcích aktů.

2.8.

Geografická oblast působnosti pokrývá všechny třetí země mimo celní unii s výjimkou těch, jež jsou zahrnuty do současného systému EU pro obchodování s emisemi nebo jsou s ním „propojeny“. Součástí jsou zvláštní opatření, která mají zohlednit cenu uhlíku účtovanou v několika třetích zemích.

2.9.

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích se od systému obchodování s emisemi odlišuje, neboť tento mechanismus se zaměří na výrobky (se specifickými kódy kombinované nomenklatury – kódy KN), zatímco systém ETS je zaměřen na zařízení.

2.10.

Konečným cílem mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích je postupné nahrazování současného přidělování bezplatných povolenek v odvětvích, na něž se mechanismus vztahuje. Po „přechodném období v délce tří let“ bude počínaje rokem 2026 počet bezplatně přidělovaných povolenek po dobu deseti let postupně snižován o 10 procentních bodů ročně, jak je v současnosti stanoveno v návrhu Komise. Podrobnosti o vývoji postupného ukončování přidělování bezplatných povolenek pro dotčená odvětví nejsou uvedeny v návrhu o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, ale v přezkumu směrnice o systému obchodování s emisemi.

2.11.

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích zohlední přidělování bezplatných povolenek průmyslu v EU, aby se zabránilo dvojité ochraně. V prováděcích aktech Komise bude stanovena metodika pro výpočet úrovně mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích pro každý výrobek.

2.12.

Pravidla pro určení emisí obsažených ve výrobcích jsou obecná, přičemž existuje zvláštní a zjednodušený přístup k dovozu elektřiny.

2.13.

Komise se domnívá, že bude zapotřebí tříleté přechodné období pro zdokonalení výpočtu obsažených emisí a stanovení toho, kdo budou akreditovaní ověřovatelé těchto emisí. V roce 2025, před druhou fází mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, je třeba provést celkovou revizi systému.

2.14.

Příjmy z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích budou vybírat vnitrostátní orgány, které je – po odečtení správních nákladů spojených s řízením postupů – budou v zásadě odvádět do rozpočtu EU.

2.15.

Návrh počítá s tříletou (2023–2025) správní zkušební fází bez ekonomických důsledků. Dovozci budou muset provádět určité postupy podávání zpráv, aniž by však museli ověřovat obsažené emise, žádat o předběžné povolení nebo platit za certifikáty dovážených výrobků.

3. Obecné připomínky

3.1.

Komise vedená GŘ TAXUD odvedla při vypracovávání návrhu dobrou práci, přičemž zohlednila skutečnost, že je třeba skloubit rozšíření ambice EU v oblasti klimatu a nutnost zabránit riziku úniku uhlíku.

3.2.

Zdá se, že návrh byl předložen, aniž by byly identifikovány některé technické aspekty, o kterých rozhodne Komise během první fáze (testovací období). Rada i Parlament se zavázaly spustit mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích v roce 2023, což je zakrátko.

3.3.

3.4.

Pokud jde o dovoz elektřiny, není jasné, zda Komise řádně posoudila dopad na cenu elektřiny na trhu EU s touto komoditou a nakolik by z toho vyplývaly vyšší náklady pro spotřebitele, a zvyšovalo se tak riziko úniku uhlíku v energeticky náročných odvětvích. Nesmíme zapomenout, že spotřeba elektřiny není v rámci výpočtu uhlíkové stopy dovážených výrobků zohledněna (5).

3.5.

Evropský průmysl je zaměřen na vývoz, a pokud má v důsledku mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích určitou ochranu před dovozem, avšak nemůže konkurovat na mezinárodních trzích, bude nedostatek konkurenceschopnosti značný a Evropa již nebude schopna přilákat investice do průmyslu.

3.6.

Velmi rychlé nahrazení stávajících opatření proti úniku CO2 mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích by mohlo vést k významné nejistotě, která by ohrozila rozhodnutí týkající se dlouhodobých investic, která již byla přijata na základě nedávno přezkoumaných cílů pro rok 2030. Mohlo by také snížit schopnost průmyslu investovat do nízkouhlíkových technologií a stát se překážkou v hospodářské soutěži o přístup na trhy třetích zemí. Tam, kde je to nezbytné, by tedy současná míra přidělování bezplatných povolenek měla být zpočátku zachována, aby odvětví, na něž se vztahuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, mohla zvýšit svou uhlíkovou účinnost. Poté by mělo následovat vhodně prováděné postupné snižování přídělu bezplatných povolenek, aby se usnadnila další dekarbonizace.

3.7.

Je třeba pečlivě posoudit konkurenceschopnost a vlivy na cenu v hodnotovém řetězci, aby se omezil dopad, zejména ve vývozních odvětvích, jako je např. zemědělsko-potravinářský průmysl, jež jsou vysoce závislá na výrobcích z odvětví, které je již zahrnuto do návrhu mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích.

3.8.

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích by mohl účinně dosáhnout svých maximálních cílů pouze tehdy, bude-li požadavek eliminace CO2 při dovozu do EU kompenzován výhodami spojenými s vyváženou klimaticky šetrnou produkcí evropské provenience. Mohlo by se stát, že na jednotném trhu budou existovat poměrně rovné podmínky pro společnosti ze třetích zemí a společnosti z EU, žádná společnost z EU však nebude moci soutěžit v zahraničí, neboť výrobci z EU budou hradit plné náklady na snížení emisí uhlíku, zatímco konkurenti ze třetích zemí budou hradit jen malé částky nebo nic.

3.9.

Tento systém může otevřít dveře několika způsobům obcházení pravidel, např. pokud jde o přesuny zdrojů, podrobnosti týkající se ověřování, nepravdivá tvrzení společností ze třetích zemí s vícero provozovnami, že výrobky vyrobené v zařízeních s vysokou uhlíkovou stopou jsou vyráběny v provozovnách s nízkou uhlíkovou stopou, nebo o přeskupování zdrojů a definici zboží. To by mohlo bránit pokroku při plnění ambicióznějších cílů mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích. Návrh by měl být během legislativního procesu pečlivě doladěn, aby se předešlo tomuto škodlivému jednání, které závažně poškozuje cíl právního předpisu: zboží by mělo nést svou vlastní klimatickou stopu bez ohledu na to, odkud pochází, aby se podpořila účinnost celosvětového zmírňování změny klimatu namísto místního snižování pomocí přesunu emisí do vnějších oblastí.

4. Konkrétní připomínky

4.1.

EHSV velmi aktivně zkoumá možnosti, omezení a důležité aspekty, které je třeba v rámci systému vyrovnání na hranicích nebo jeho daňové alternativy rozpracovat, aby bylo možné snížit únik uhlíku pomocí vyrovnání nákladů a úsilí v oblasti klimatu, ať už jde o výrobky z EU, nebo z oblastí mimo EU. EHSV byl první institucí EU, která identifikovala tyto možnosti jako doplňkové opatření pro omezení úniku uhlíku.

4.2.

Komise by chtěla mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích rozšířit tak, aby zahrnoval „emise z oblasti působnosti 2“ (související s elektřinou nebo vytápěním), které jsou v současnosti vyloučeny. Normotvůrci z EU musí zohlednit, že náhrady nepřímých nákladů souvisejících s elektřinou zdaleka nejsou stejnorodé, neboť závisí na rozhodnutích členských států. Nejhorším možným scénářem je, že by mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích omezil náhrady, které průmysl dostává za nepřímé náklady, což by vedlo k nižším náhradám, než jaké dovolují pokyny EU.

4.3.

Návrh mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích vylučuje feroslitiny (kód KN 7202), není však jasné, zda budou emise obsažené ve feroslitinách zohledněny v příslušných výrobcích (např. korozivzdorná ocel, kód KN 7218), neboť řada aspektů čeká na sekundární předpisy, které budou řešit technické a další velmi důležité aspekty.

4.4.

Na úrovni EU má zásadní význam právní jistota. Návrh mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích proto musí být během legislativního procesu doladěn tak, aby poskytl jistotu všem hospodářským subjektům, ať už z Evropy, nebo ze třetích zemí.

4.5.

Na mezinárodní scéně by měla být za podobných podmínek podporována spravedlivá „klimatická a environmentální konkurenceschopnost“ evropského a mimoevropského efektivního průmyslu, což zahrnuje rovněž spravedlivé pracovní podmínky dohodnuté v rámci kolektivního vyjednávání mezi sociálními partnery. Pouze taková šetrnost vůči klimatu, kdy jsou zároveň dodržovány spravedlivé pracovní a sociální podmínky, vytváří společensky žádoucí novou konkurenceschopnost evropského průmyslu. Pokud v tomto ohledu bude panovat srozumění v rámci jednotného trhu EU i mezinárodního trhu, podpoří to spravedlivou hospodářskou soutěž v oblasti klimatu.

4.6.

Soulad dovozu do EU s požadavky mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích je založen na dokumentech vydávaných mimo EU. To vede k otázce exteritoriality a způsobilosti EU stanovit platnost těchto dokumentů. Kromě toho by čas potřebný k provedení tohoto posouzení umožnil, aby dovážené zboží s vyšší uhlíkovou stopou, než je deklarováno, získalo přístup na trh EU na úkor navrhovaných nařízení a evropského průmyslu.

4.7.

Není jasné, jak vypočítat emise obsažené ve zpracovaných výrobcích, jež nejsou uvedeny v příloze 1, avšak obsahují materiály uvedené v této příloze.

4.8.

Podávání zpráv, ověřování, sledovatelnost a sledování jsou hlavní aspekty, a neměly by se pouze spoléhat na náhodné sledování, stejně jako se na něj nespoléhá systém obchodování s emisemi. Měl by existovat jasný a rychlý postup, jak zajistit, aby se v případě výskytu možného obcházení pravidel nebo nedodržení souladu s mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích přikročilo k rychlému řešení, čímž by se zabránilo obcházení, ale také narušení obchodního/dodavatelského řetězce.

4.9.

Ověřování a sledování by mělo být v Evropské unii a členských státech plně transparentní a spolehlivé. Informace by měly být dostupné příslušným orgánům oprávněným provádět dohled, přičemž tyto orgány by logicky zachovávaly důvěrnost.

4.10.

Evropská komise by měla nabídnout svou podporu členským státům EU se slabými pohraničními správními kapacitami, neboť by se mohly stát cílem nekalých praktik a vstupní branou pro obcházení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích. Do svých programů musí zařadit rovněž „odbornou přípravu“ týkající se mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích s cílem pomoci rozvojovým a sousedním zemím vyrovnat se s problémy souvisejícími s ochranou klimatu a zabránit riziku obcházení pravidel.

4.11.

Příjmy z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích by měly být věnovány na podporu průmyslové a spravedlivé evropské transformace směrem k uhlíkově neutrálnímu hospodářství zapojených odvětví. EU by mohla zřídit zvláštní inovační fond pro technologický rozvoj s cílem podpořit průmyslovou transformaci, aniž by byla ohrožena jejich klimatická konkurenceschopnost.

5. Připomínky týkající se WTO

5.1.

Komise je velmi opatrná v otázce souladu s pravidly WTO. Z toho důvodu byl z návrhu vypuštěn vývoz. Protože se v otázce souladu s pravidly WTO objevují protichůdné názory, je třeba provést podrobnou analýzu tohoto tématu a vést upřímná diplomatická jednání s obchodními partnery, aby se zabránilo obchodní válce a aby mohl být průmysl EU konkurenceschopný na mezinárodních trzích.

5.2.

K odůvodnění mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích coby politiky na ochranu životního prostředí bude pravděpodobně použit čl. XX písm. b) a g) Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT 1994). Nikdo nemůže s jistotou vědět, jaké rozhodnutí v této záležitosti přijme panel WTO nebo Odvolací orgán.

5.3.

Za stávající situace je vzhledem k naléhavosti boje proti změně klimatu klíčové, aby obnovená WTO zahrnula témata životního prostředí a klimatu do svého programu. EU by mohla mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích využít jako příležitost, aby společně s dalšími obchodními partnery v rámci WTO takovou diskusi zahájila. EHSV to již navrhoval ve svém stanovisku REX/531 (6).

V Bruselu dne 8. prosince 2021.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) COM(2021) 550 final.

(2) COM(2021) 564 final.

(3) COM(2021) 551 final.

(4) COM(2019) 640 final.

(5) Posouzení dopadů týkající se mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, Evropská komise, příloha 8.

(6) Stanovisko EHSV Vznik a struktura trhů s uhlíkem a související výzvy pro evropský průmysl (REX/531), Úř. věst C 429, 11.12.2020, s. 122.

PŘÍLOHA

Následující pozměňovací návrhy byly v diskusi zamítnuty, získaly však nejméně čtvrtinu odevzdaných hlasů (čl. 43 odst. 2 jednacího řádu):

POZMĚŇOVACÍ NÁVRH 1

Odstavec 3.6

změnit:

Stanovisko sekce

Pozměňovací návrh

Velmi rychlé nahrazení stávajících opatření proti úniku CO2 mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích by mohlo vést k významné nejistotě, která by ohrozila rozhodnutí týkající se dlouhodobých investic, která již byla přijata na základě nedávno přezkoumaných cílů pro rok 2030. Mohlo by také snížit schopnost průmyslu investovat do nízkouhlíkových technologií a stát se překážkou v hospodářské soutěži o přístup na trhy třetích zemí. Tam, kde je to nezbytné, by tedy současná míra přidělování bezplatných povolenek měla být zpočátku zachována, aby odvětví, na něž se vztahuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, mohla zvýšit svou uhlíkovou účinnost. Poté by mělo následovat postupné snižování přídělu bezplatných povolenek , dokud se neprokáže účinnost nového opatření , aby se usnadnila další dekarbonizace.

Odůvodnění

Jelikož odstavec 3.6 se v podstatě týká bezplatných povolenek, jež by měly být zpočátku zachovány, aby odvětví, na něž se vztahuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, mohla zvýšit svou uhlíkovou účinnost, a poté by mělo být jejich přidělování postupně snižováno, mělo by toto ustanovení být rovněž přesunuto do části Závěry a doporučení a kromě toho by mělo být vloženo doplnění „dokud se neprokáže účinnost nového opatření“. Bude tak posílen názor, že mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích by měl být považován za nástroj doplňující přidělování bezplatných povolenek, dokud tento mechanismus nebude plně funkční a účinný a nepovede k úniku uhlíku. Zajistí se tím skutečně rovné podmínky pro průmysl EU.

Výsledek hlasování:

pro:	66
proti:	90
zdrželo se hlasování:	24

POZMĚŇOVACÍ NÁVRH 2

Odstavec 1.12

změnit:

Stanovisko sekce

Pozměňovací návrh

EHSV má důvod se domnívat, že fungující systém mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích zvýší stabilitu pracovních míst v transformovaných, ke klimatu šetrných podnicích a odvětvích, které byly dříve uhlíkově náročné. Varuje však také před rizikem selhání tohoto mechanismu ve spojení se systémem ETS. Úplné zrušení přidělování bezplatných povolenek z důvodu zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích by mohlo vést k významným ztrátám pracovních míst v EU. Současná míra přidělování bezplatných povolenek by měla být zpočátku zachována, aby odvětví, na něž se vztahuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, mohla zvýšit svou uhlíkovou účinnost. Poté by mělo následovat postupné snižování přídělu bezplatných povolenek, dokud se neprokáže účinnost nového opatření, aby se usnadnila další dekarbonizace.

Odůvodnění

Záměrem je přesunout velmi důležitý text z odstavce 3.6 (viz výše) do části Závěry a doporučení.

Důraz by měl být kladen na aspekt, že bezplatné povolenky v rámci mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích by měly být zcela zrušeny až poté, co nový mechanismus prokáže svou účinnost.

Výsledek hlasování:

pro:	60
proti:	94
zdrželo se hlasování:	26

Top

Choose the experimental features you want to try