EVROPSKÁ KOMISE
V Lucemburku dne 13.7.2022
COM(2022) 500 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Zpráva o právním státu 2022
Stav právního státu v Evropské unii
{SWD(2022) 501 final} - {SWD(2022) 502 final} - {SWD(2022) 503 final} - {SWD(2022) 504 final} - {SWD(2022) 505 final} - {SWD(2022) 506 final} - {SWD(2022) 507 final} - {SWD(2022) 508 final} - {SWD(2022) 509 final} - {SWD(2022) 510 final} - {SWD(2022) 511 final} - {SWD(2022) 512 final} - {SWD(2022) 513 final} - {SWD(2022) 514 final} - {SWD(2022) 515 final} - {SWD(2022) 516 final} - {SWD(2022) 517 final} - {SWD(2022) 518 final} - {SWD(2022) 519 final} - {SWD(2022) 520 final} - {SWD(2022) 521 final} - {SWD(2022) 522 final} - {SWD(2022) 523 final} - {SWD(2022) 524 final} - {SWD(2022) 525 final} - {SWD(2022) 526 final} - {SWD(2022) 527 final}
1.ÚVOD
Evropská unie je unií hodnot: základních práv, demokracie, právního státu. Ty tvoří základ naší společnosti a naší společné identity. Narušení právního státu v kterémkoli členském státě má vliv na právní řád a fungování EU jako celku. Právní stát je prospěšný všem v EU a je zřejmé, že občané v každém členském státě zásady právního státu důrazně podporují.
V posledních letech jsme svědky narůstajících problémů v oblasti právního státu v EU i ve světě. Pandemie COVID-19 prověřila odolnost vnitrostátních systémů při prosazování právního státu v době krize a vyvinula tlak na zavedené systémy ústavních brzd a protivah a na schopnost demokratických institucí a jejich kontrolních orgánů konat svou práci.
Nevyprovokovaná a neodůvodněná vojenská agrese Ruska vůči Ukrajině a jejímu lidu znamená přímé ohrožení hodnot EU a světového řádu založeného na pravidlech. Je hrubým porušením mezinárodního práva a principů Charty OSN a kromě evropské i globální bezpečnosti a stability podrývá i demokracii a zásady právního státu. Chránit a udržovat naše demokratické instituce a hodnoty je sdílenou odpovědností členských států a orgánů EU. Nyní, kdy je EU a její členské státy ohrožována nepřátelskými zahraničními aktéry, kteří se pokoušejí pomocí dezinformací a kybernetických útoků podrýt naši demokracii, je to ještě důležitější.
Komise si uvědomuje svou zvláštní úlohu v realizaci této sdílené odpovědnosti, ať už prostřednictvím podněcování změn, podpory spolupráce, nebo upozorňování na nedostatky a přijímání opatření k jejich řešení. Tuto úlohu plní různými způsoby prostřednictvím různých nástrojů, které má k dispozici, cíl je však vždy jasný: skutečně změnit způsob, jakým občané pociťují dopad právního státu na svůj každodenní život. Komise také zajistila, aby Nástroj pro oživení a odolnost přednostně podporoval reformy v členských státech zaměřené na soudnictví, protikorupční rámce, veřejnou správu a digitalizaci systémů soudnictví coby základů silného investičního prostředí.
Po celý uplynulý rok byl právní stát významným tématem evropské agendy a zpráva o právním státu z roku 2021 významně přispěla k informování politické i odborné diskuse na úrovni EU i členských států. Výroční zpráva o právním státu je skutečně zásadním prvkem napomáhajícím tomu, aby naše úsilí mělo praktický dopad na prosazování a ochranu právního státu v EU. Zpráva řádně zohledňuje vnitrostátní tradice, zajišťuje rovné zacházení a vychází z transparentní a objektivní metodiky, a díky tomu umožňuje konstruktivní diskusi a bohatou výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy v Radě a na technické úrovni, jakož i v rámci diskusí, které na základě zprávy z roku 2021 proběhly s Komisí v Evropském parlamentu a vnitrostátních parlamentech. Vzájemné učení ze zkušeností umožňuje členským státům najít nejlepší cestu vpřed a zabránit vzniku nebo prohloubení problémů v oblasti právního státu.
Toto třetí vydání zprávy je dalším z kroků, jimiž Komise přispívá k právnímu státu, a poprvé obsahuje konkrétní doporučení členským státům, jak oznámila předsedkyně von der Leyenová v projevu o stavu Unie v roce 2021. V souladu s preventivní povahou zprávy je cílem doporučení podpořit členské státy v jejich úsilí o pokračování probíhajících nebo plánovaných reforem, podpořit pozitivní vývoj a pomoci členským státům určit, kde jsou případně zapotřebí zlepšení nebo kroky navazující na nedávné změny nebo reformy, v některých případech i s ohledem na řešení systematických výzev.
Při přípravě doporučení Komise věnovala velkou pozornost tomu, aby se doporučení zaměřovala na evropské právo a normy, z tohoto práva a norem také vycházela a zároveň respektovala zvláštnosti vnitrostátních právních systémů. Neméně důležitý je soulad a synergie s dalšími procesy a nástroji, jako je evropský semestr, obecný režim podmíněnosti za účelem ochrany rozpočtu EU a Nástroj pro oživení a odolnost. Další vydání zprávy o právním státu se budou zabývat opatřeními přijatými v návaznosti na tato doporučení.
Stejně jako v předchozích vydáních zpráva o právním státu z roku 2022 zkoumá vývoj v těchto oblastech:
–Systémy soudnictví v členských státech se zaměřením na jejich nezávislost, kvalitu a účinnost. To jsou klíčové parametry, které zajišťují účinné uplatňování a prosazování práva EU, dodržování zásad právního státu a zachování vzájemné důvěry. Dobře fungující a plně nezávislé systémy soudnictví jsou zásadní pro zajištění toho, aby spravedlnost fungovala ve prospěch občanů a podniků. Zásadní význam mají také z hlediska justiční spolupráce napříč EU, ale i pro fungování jednotného trhu a pro právní řád v EU jako takový.
–Protikorupční rámce, které se zaměřují na účinnost vnitrostátních protikorupčních politik a hodnotí různé klíčové oblasti opatření přijatých členskými státy za účelem prevence korupce a boje proti korupci. Účinné protikorupční rámce, jakož i transparentnost a integrita při výkonu státní moci posilují právní systémy a důvěru občanů a podniků v orgány veřejné moci.
–Svoboda a pluralita sdělovacích prostředků se zaměřením na klíčové oblasti, včetně nezávislosti regulačních orgánů v oblasti sdělovacích prostředků, transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků, transparentnosti a spravedlnosti přidělování státem zadávané reklamy, bezpečnosti novinářů a přístupu k informacím. Letošní zpráva poprvé zahrnuje systematické pokrytí služby veřejnoprávních sdělovacích prostředků. Svobodné a pluralitní mediální prostředí je klíčové pro právní stát, demokratickou odpovědnost a boj proti korupci. Význam svobodných a pluralitních sdělovacích prostředků vedl v poslední době k několika iniciativám na úrovni EU.
–Institucionální otázky týkající se systému brzd a protivah se zaměřením na klíčové oblasti důležité pro právní stát, jako je kvalita a inkluzivnost vnitrostátního legislativního procesu, úloha ústavních soudů a nezávislých orgánů, jako je veřejný ochránce práv, orgány pro rovné zacházení a národní instituce pro lidská práva, a úloha organizací občanské společnosti při ochraně právního státu. Dalším prvkem zahrnutým do analýzy je měnící se dopad pandemie COVID-19 a reakce na ni. Letošní zpráva poprvé obsahuje přehled výkonu rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva.
Zpráva o právním státu rovněž představuje důležité změny na úrovni EU a měla by být vnímána i v širším kontextu dalších oblastí činnosti, které přispívají k prosazování demokratických hodnot a lidských práv v Unii i mimo ni. Ve zprávě je shrnuto, jak Komise využívá klíčové nástroje, jako je Nástroj pro oživení a odolnost, nařízení o obecném režimu podmíněnosti a srovnávací přehled EU o soudnictví. Komise se rovněž věnuje případům protiprávního jednání, kdy problémy týkající se právního státu zakládají porušení práva EU.
Dalším příkladem doplňkové činnosti je činnost při prosazování základních práv: zpráva o uplatňování Listiny základních práv EU z roku 2022 se zaměří na občanský prostor a jeho úlohu při ochraně a prosazování těchto práv. Občanská společnost je pro EU při provádění jejích politik v oblasti základních práv klíčovým partnerem a na úrovni EU probíhá diskuse o tom, jak zvýšit její podporu a zapojení na úrovni EU.
Invaze Ruska na Ukrajinu zdůraznila význam demokratických hodnot, lidských práv a právního státu. EU má zvláštní úlohu v celosvětovém šíření těchto hodnot jako alternativy k autoritářským modelům porušujícím mezinárodní právo a lidská práva a tyto hodnoty jsou také ústředním prvkem procesu rozšiřování. Důvěryhodnost naší vnější politiky závisí na stavu právního státu v samotné EU.
2.KLÍČOVÉ ASPEKTY STAVU PRÁVNÍHO STÁTU V ČLENSKÝCH STÁTECH
Tato zpráva uvádí důležitá společná témata a trendy, konkrétní výzvy a pozitivní vývoj ve všech čtyřech pilířích. Uvedené příklady, které odrážejí tyto trendy, vycházejí z hodnocení, která jsou uvedena v kapitolách věnovaných 27 zemím, jež jsou nedílnou součástí této zprávy a uvádějí podrobné souvislosti v každém členském státě. Zpráva obsahuje také konkrétní doporučení členským státům.
Metodika a doporučení zprávy o právním státu
Hodnocení uvedené v kapitolách věnovaných jednotlivým zemím bylo vypracováno v rozsahu dle metodiky aktualizované na základě diskusí s členskými státy a v souladu s ní
. Kapitoly týkající se jednotlivých zemí vycházejí z kvalitativního hodnocení, které samostatně provádí Komise a které se zaměřuje na shrnutí významných událostí od července 2021, a předkládají jak problematické otázky, tak pozitivní aspekty zjištěné v členských státech. V každé kapitole věnované jednotlivým zemím se analýza zaměřuje zejména na témata, u nichž došlo k významným změnám nebo u nichž byly v předchozí zprávě zjištěny závažné problémy, které přetrvaly i do období zkoumaného novou zprávou.
V souladu s preventivní povahou zprávy je cílem doporučení pomoci členským státům a podpořit je v úsilí o pokračování reforem a pomoci jim určit, kde jsou případně zapotřebí zlepšení nebo kroky navazující na nedávné změny nebo reformy, a to na základě průběžného dialogu s členskými státy.
Při přípravě doporučení obsažených v této zprávě byly dodrženy tyto zásady:
·Na všechny členské státy se vztahují doporučení pro jednotlivé země při plném respektování zásad rovného zacházení a proporcionality.
·Doporučení jsou začleněna do zprávy a vycházejí z hloubkového posouzení provedeného v kapitolách o jednotlivých zemích za použití objektivních kritérií, jež se opírají o právo EU nebo evropské a mezinárodní normy.
·Doporučení jsou přiměřená zjištěným problémům. Podporují také další pokračování pozitivního reformního úsilí.
·Doporučení jsou dostatečně konkrétní, aby umožnila členským státům přijmout konkrétní a realizovatelná návazná opatření, která dle potřeby zohlední vnitrostátní pravomoci, právní systémy a institucionální kontext.
·Při přípravě doporučení Komise věnovala velkou pozornost souladu a součinnosti s dalšími procesy, jako je evropský semestr, nařízení o obecném režimu podmíněnosti a národní plány pro oživení a odolnost.
·V dalších vydáních zprávy o právním státu budou začleněna opatření přijatá v návaznosti na tato doporučení.
Zpráva je výsledkem úzké spolupráce s členskými státy a opírá se o různé vnitrostátní, mezinárodní a další zdroje. Všechny členské státy byly vyzvány, aby se tohoto procesu zúčastnily, předložily písemné příspěvky
a zapojily se do specializovaných návštěv jednotlivých zemí, které se konaly v období od února do dubna 2022
. Cílená konzultace se zúčastněnými stranami rovněž poskytla cenné horizontální příspěvky a příspěvky pro jednotlivé země
. Rada Evropy rovněž poskytla přehled svých nedávných stanovisek a zpráv týkajících se členských států EU. Před přijetím této zprávy dostaly členské státy příležitost aktualizovat kapitoly o své zemi po faktické stránce.
|
2.1 Soudní systémy
Nezávislost, kvalita a účinnost jsou nezbytnými parametry účinného systému soudnictví. Účinné systémy soudnictví mají zásadní význam pro uplatňování a prosazování práva EU a pro dodržování zásad právního státu. Nezávislost soudců je zásadní pro spravedlivost soudních řízení. Jedná se o požadavek vyplývající ze zásady účinné soudní ochrany uvedené v článku 19 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a z práva na účinnou právní ochranu před soudem, které je zakotveno v článku 47 Listiny základních práv EU
. Nezávislí soudci a soudy zaručují ochranu práv jednotlivců vyplývajících z práva EU a hodnot společných členským státům, stanovených v článku 2 SEU, zejména hodnoty právního státu
. Při reformě svých soudních systémů musí členské státy plně respektovat požadavky stanovené právem EU a judikaturou Soudního dvora EU
.
Vnímaná nezávislost soudnictví v celé EU
Podle srovnávacího přehledu EU o soudnictví z roku 2022 a průzkumů Eurobarometru provedených v roce 2022, se vnímání nezávislosti mezi podniky oproti roku 2021 zlepšilo přibližně ve dvou třetinách členských států
. Mezi širokou veřejností však průzkumy ukázaly, že ve více než polovině členských států se vnímaná nezávislost soudů snížila. Vnímání ve vztahu mezi členskými státy se příliš nezměnilo. Ve Finsku, Dánsku, Rakousku, Lucembursku, Nizozemsku a Německu zůstává míra vnímané nezávislosti mezi širokou veřejností obzvláště vysoká (nad 75 %), zatímco na Slovensku, v Polsku a Chorvatsku zůstává velmi nízká (pod 30 %).
Rady pro justici a postupy jmenování soudců jako klíčové záruky nezávislosti soudnictví
Rady pro justici, jak uznává judikatura Soudního dvora EU
, mohou být mimořádně důležitou zárukou nezávislosti soudů. Mohou působit jako nárazník mezi soudní mocí a ostatními složkami moci v záležitostech, jako je jmenování a kariéra soudců nebo smírčích soudců, jakož i jejich úloha při řízení systému soudnictví. V rámci Rady Evropy byly vypracovány důležité evropské normy týkající se způsobu zřízení i složení rad pro justici, aby byla co nejlépe zajištěna jejich nezávislost. Rady pro justici rovněž potřebují odpovídající zdroje, aby mohly účinně fungovat a plnit své úkoly.
V řadě členských států byla zahájena legislativní činnost za účelem posílení nezávislosti rad pro justici. V
Lucembursku
byly předloženy legislativní změny, které mají sladit složení budoucí rady pro justici s evropskými normami. Ty by upřesnily pravomoci rady pro justici v oblasti řízení kariéry smírčích soudců a zavedly nový kárný režim. V
Chorvatsku
nedávné změny posilují úlohu obou rad při výběru soudců a státních zástupců. V
Itálii
byl nedávno přijat nový zákon, který má reformovat soudní systém a který obsahuje ustanovení týkající se zřízení a fungování Nejvyšší rady pro justici, včetně způsobu volby jejích členů. Na
Kypru
nedávno parlament odhlasoval reformy týkající se složení rady pro justici. V
Nizozemsku
se předpokládají možné změny ve složení a jmenování rady pro justici. Ve
Švédsku
od roku 2020 vyšetřovací výbor zahrnující všechny politické strany zkoumá, jak posílit nezávislost soudnictví, a svou zprávu by měl předložit do února 2023.
Vývoj v oblasti národních rad pro justici je klíčovým tématem v několika členských státech. Ve
Španělsku
přetrvávají obavy z průtahů při obnově rady pro justici a objevily se další výzvy k úpravě systému jmenování rady. V
Bulharsku
rostou obavy spojené s fungováním Nejvyšší soudní rady a potřeba řešit její složení. V
Irsku
vyvolává určité obavy navrhované složení plánované komise pro jmenování soudců. Na
Slovensku
se Soudní rada po ústavní reformě ujala nových úkolů, přetrvávají však obavy ohledně režimu odvolávání jejích členů. V
Portugalsku
se od roku 2004 čeká na dokončení legislativního rámce pro Nejvyšší radu správních a daňových soudů a byla přijata nová opatření k řešení problémů v oblasti přidělování případů u soudů.
V ostatních členských státech nebyly strukturální nebo systémové problémy řešeny. V
Polsku
zůstávají nevyřešeny vážné obavy ohledně nezávislosti vnitrostátní rady pro justici, přestože se jim věnuje řada rozhodnutí Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva, která potvrzují problémy, jež Komise zjistila v rámci postupu podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU. Tyto obavy se odrážejí i v širším doporučení zajistit nezávislost soudů adresovaném Polsku v rámci evropského semestru. V
Maďarsku
se Státní soudní rada nadále potýká s problémy při vyvažování pravomocí předsedy Národní justiční kanceláře, pokud jde o řízení soudů, přičemž doporučení k posílení nezávislosti soudů vydané zemi v rámci evropského semestru, jakož i související obavy vyjádřené v rámci postupu podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU, zůstávají neřešeny.
Metoda jmenování soudců může mít zásadní dopad na nezávislost soudnictví a její vnímání veřejností. Jak stanovil SDEU, za účelem zajištění nezávislosti soudnictví musí být hmotněprávní podmínky a procesní pravidla upravující jmenování soudců dostačující k tomu, aby zabránily vzniku důvodných pochybností, pokud jde o neovlivnitelnost dotčených soudců ve vztahu k vnějším skutečnostem a jejich neutralitu jakožto soudců
.
Od poslední zprávy přistoupily některé členské státy ke zlepšování postupů jmenování soudců. V
Irsku
návrh nového zákona o jmenování soudců omezuje diskreční pravomoc vlády v tomto postupu. V
Chorvatsku
byl ukončen proces jmenování předsedy Nejvyššího soudu a byl změněn postup, kterým se výběrové řízení řídí, aby se předešlo případné budoucí patové situaci. V
Česku
je cílem novelizované právní úpravy zavést transparentní a jednotný systém náboru a výběru soudců a předsedů soudů. Na
Kypru
parlament nedávno odhlasoval reformu postupu jmenování soudců a předsedů nově navrženého Nejvyššího ústavního soudu a Vrchního soudu. V
Nizozemsku
se zvažuje několik změn, které by dále posílily nezávislost soudů, mimo jiné pokud jde o jmenování soudců Nejvyššího soudu.
V ostatních členských státech, které přijaly opatření ke zlepšení těchto postupů, přetrvávají problémy, zejména pokud jde o jmenování u vrchních soudů a do funkcí předsedů soudů. Na
Maltě
sice byly podniknuty kroky k depolitizaci jmenování nejvyššího soudce, soudci však stále nejsou do procesu zapojeni. V
Řecku
přetrvávají obavy související se způsobem jmenování nejvyšších soudců a státních zástupců, včetně problému nedostatečného zapojení soudců do postupu výběru. V
Rakousku
byla oznámena reforma postupu jmenování předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu, která má řešit nedostatečné zapojení soudců do tohoto řízení, přetrvávají však obavy z omezeného zapojení soudců do jmenování předsedů a místopředsedů správních soudů.
Klíčovou otázkou zůstávají postupy jmenování do vysokých soudních funkcí. V
Litvě
se od září 2019 čeká na jmenování předsedy Nejvyššího soudu, neboť zákon nestanoví lhůty pro příslušné výběrové řízení a dává prezidentu republiky možnost volného uvážení, pokud jde o načasování výběrových řízení pro Nejvyšší soud. V
Lotyšsku
bylo zamítnutí kandidáta na soudce Nejvyššího soudu parlamentem poznamenáno spory ohledně možného nepatřičného politického ovlivňování. V
Polsku
byla konkrétní jmenování do Nejvyššího soudu předmětem klíčových rozsudků Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva. V
Maďarsku
se obavy týkají zejména možnosti rozhodovat dle vlastního uvážení, pokud jde o jmenování a povyšování soudců, včetně volby předsedy Nejvyššího soudu, přidělování případů a odměn. V
Bulharsku
neexistují pravidelná výběrová řízení na obsazování vyšších soudních funkcí, což spolu s rozsáhlým využíváním dočasného přidělování vytváří rizika z hlediska nezávislosti soudců.
Autonomie a nezávislost státních zastupitelství jako základní prvky dobrého fungování systému trestního soudnictví
V EU neexistuje jednotný model uspořádání instituce státního zastupitelství a vždy jsou zapotřebí institucionální záruky, aby bylo zajištěno, že státní zastupitelství bude dostatečně nezávislé a bude moci provádět účinná a nestranná vyšetřování a předkládat případy soudu bez jakéhokoli politického tlaku. To má zásadní význam nejen pro vnitrostátní a unijní trestní právo, ale také pro mnoho dalších důležitých otázek, jako je ochrana finančních zájmů EU a boj proti nenávistným projevům v digitálním prostředí.
Několik členských států zahájilo reformy s cílem posílit nezávislost svých státních zastupitelství. V
Rakousku
pokračují přípravné práce na reformě státního zastupitelství s cílem posílit jeho nezávislost. Připravovaná reforma v
Česku
má zavést pevné funkční období pro nejvyššího státního zástupce a vrchní státní zástupce a nastavit jasné podmínky jejich odvolávání. V
Bulharsku
se vláda v rámci plánu pro oživení a odolnost zavázala zavést účinný mechanismus odpovědnosti a trestní odpovědnosti nejvyššího státního zástupce a jeho zástupců, jakož i soudní přezkum rozhodnutí státního zastupitelství nezahájit vyšetřování. Ve
Španělsku
byly přijaty změny právních předpisů, jejichž cílem byla zvýšená transparentnost vztahů mezi vládou a nejvyšším státním zástupcem, přetrvávají však obavy týkající se souběhu funkčních období nejvyššího státního zástupce a vlády. Na
Slovensku
připravuje ministerstvo spravedlnosti novelu, která omezí pravomoc nejvyššího státního zástupce zrušit rozhodnutí státních zástupců v jednotlivých případech, neboť vyvstaly obavy týkající se rozhodnutí o ukončení vyšetřování několika případů korupce.
V některých členských státech však existují obavy ohledně nezávislosti a samostatnosti státních zastupitelství. Ve
Slovinsku
byly vyjádřeny určité obavy, pokud jde o to, jaký mají pravomoci ministra vnitra úkolovat v jednotlivých případech policii dopad na nezávislou práci státních zástupců. V
Polsku
přetrvávají obavy týkající se fungování státního zastupitelství, neboť funkce ministra spravedlnosti a nejvyššího státního zástupce zastává tatáž osoba. Polské soudy rovněž poukázaly na obavy, že přeřazování státních zástupců lze považovat za určitou formu degradace a diskriminace. V
Maďarsku
byla změněna pravidla pro odvolání nejvyššího státního zástupce, zatímco doporučení skupiny států proti korupci (GRECO) zrušit možnost ponechání nejvyššího státního zástupce ve funkci i po skončení jeho funkčního období zůstává neřešeno a nedostatek odpovědnosti za nezahájení nebo uzavření vyšetřování vyvolává obavy.
Rámce pro kárné řízení a odpovědnost za soudce a státní zástupce
SDEU nadále rozvíjel svou judikaturu týkající se základních záruk, které mají zajistit, aby rámec kárného řízení nemohl být využíván jako nástroj politické kontroly nad soudními rozhodnutími
. K těmto zárukám patří jasná pravidla, která vymezují jednání, které lze považovat za kárné provinění, i příslušné sankce. Kárné řízení musí být vedeno za účasti nezávislého orgánu a postupy musí v plné míře zaručovat práva zakotvená v článcích 47 a 48 Listiny, zejména práva na obhajobu. V neposlední řadě musí být zavedena pravidla, která zajistí, aby rozhodnutí přijatá kárnými orgány mohla být napadena u soudu
.
V některých členských státech probíhají reformy s cílem zvýšit záruky nezávislosti soudců v kárných řízeních. Ve
Španělsku
byl zaveden nový kárný režim pro státní zástupce. Ve
Slovinsku
se z podnětu soudců připravují změny, které mají zlepšit rámec kárných řízení. V
Belgii
byly zavedeny standardní formuláře pro podávání zpráv o kárných řízeních týkajících se soudců a státních zástupců, přičemž první konsolidovanou zprávu o kárných řízeních vypracuje Nejvyšší soudní rada v průběhu roku 2022.
V jiných členských státech přetrvávaly obavy, že by kárné řízení mohlo být zneužito k omezení nezávislosti soudců. Polsko se v plánu pro oživení a odolnost zavázalo provést reformy kárného režimu pro soudce, zrušit kárný senát Nejvyššího soudu a zavést přezkumné řízení pro soudce dotčené rozhodnutími tohoto senátu. Účelem plánu je posílit určité aspekty nezávislosti justice. V mezidobí kárný senát i přes rozhodnutí Soudního dvora nadále rozhodoval o případech týkajících se soudců a nařizoval i pozastavení výkonu jejich funkce. V
Rumunsku
uplatňování kárných sankcí a úloha soudní inspekce nadále vyvolávaly obavy, ačkoliv se očekává, že připravovaný návrh právního předpisu kárný režim reformuje. Záruky jsou zapotřebí i u ostatních mechanismů odpovědnosti. V
Chorvatsku
vyvolaly obavy nové zákony, které vyžadují pravidelné bezpečnostní prověrky soudců a státních zástupců prováděné Národní bezpečnostní agenturou. Na
Slovensku
přetrvávají obavy, pokud jde o režim trestní odpovědnosti soudců z důvodu „ohýbání práva“. Ve
Slovinsku
chybí v pravidlech upravujících parlamentní vyšetřování záruky nezávislosti soudců a státních zástupců.
Investice do kvality a efektivnosti soudnictví
Efektivní soudní systém zvládá svou pracovní zátěž a nevyřízené případy a vydává svá rozhodnutí bez zbytečných průtahů. Ačkoli existuje mnoho rozdílů mezi jednotlivými členskými státy i uvnitř nich, v závislosti na typu řízení (např. občanskoprávní a obchodní, trestní, správní) a na stupních soudu, příliš dlouhá řízení a vysoký počet nerozhodnutých případů podkopávají důvěru občanů a podniků ve vnitrostátní soudní systémy a v účinnost boje proti korupci (viz také oddíl 2.2). Dostatečné lidské a finanční zdroje jsou nezbytnou podmínkou kvality a efektivnosti systémů soudnictví. Řada členských států tuto skutečnost uznala a ve svých národních plánech pro oživení a odolnost vyčlenila dodatečné zdroje na posílení odolnosti systémů soudnictví a investovala do digitalizace soudnictví.
Investice do lidských a finančních zdrojů a digitalizace systému soudnictví jsou nezbytné k řešení širších výzev v oblasti efektivnosti, které v řadě členských států existují. V
Chorvatsku
, na
Kypru
,
Maltě
a v
Portugalsku
jsou uskutečňovány iniciativy zaměřené na řešení dlouhodobých problémů souvisejících s efektivností systému soudnictví, včetně zdlouhavých soudních řízení. V
Itálii
byly přijaty komplexní reformy občanského a trestního soudnictví, jejichž cílem je zlepšit kvalitu a efektivnost systému soudnictví, včetně počtu nerozhodnutých případů a délky řízení. V
Řecku
byla nedávno přijata nová právní úprava organizace soudů a statusu soudců, která má řešit problémy týkající se efektivnosti a kvality soudnictví. V
Maďarsku
vstoupil v platnost nový zákon o peněžitém odškodnění za průtahy v občanskoprávním řízení, který stanoví odškodnění v případě porušení základního práva na uzavření občanskoprávního řízení v přiměřené lhůtě. V
Irsku
byl navržen zákon, kterým se zavádí systém odškodnění v případech nepřiměřené délky soudního řízení.
Součástí zajištění dlouhodobé odolnosti systému soudnictví je zajištění atraktivity soudní profese, mimo jiné prostřednictvím odpovídajícího odměňování, a minimalizace počtu neobsazených míst soudců, státních zástupců a soudních zaměstnanců. V
Belgii
bylo vyvinuto úsilí o navýšení prostředků vyčleněných pro systém soudnictví. V
Německu
bylo oznámeno prodloužení „Paktu pro právní stát“, který má poskytnout dodatečné zdroje na soudnictví a digitalizaci, avšak dlouhodobé problémy týkající se náboru a výše platů soudců přetrvávají. V
Portugalsku
a
Francii
vlády podnikají kroky k řešení nedostatku lidských zdrojů přidělených systému soudnictví, určité problémy však trvají i nadále. Ve
Slovinsku
vláda bez konzultace se soudními orgány snížila dříve schválený rozpočet pro soudy, Soudní radu a státní zastupitelství a Soudní rada zahájila řízení směřující k ústavní revizi platů soudců. V
Dánsku
zůstávají dlouhodobějším problémem omezené výdaje na systém soudnictví vyjádřené jako procentní podíl na HDP, jakož i nízký počet soudců, zejména z hlediska zajištění efektivního projednávání soudních případů.
V mnoha členských státech pokračují iniciativy usilující o zlepšení digitalizace soudnictví, které často čerpají ze zkušeností získaných v době pandemie COVID-19. Je důležité zajistit, aby digitální nástroje byly v praxi účinné. V
Belgii
,
Bulharsku
, a na
Maltě
přetrvávají určité problémy, v příslušných plánech pro oživení a odolnost se však předpokládá zlepšení. V
Itálii
dále postupuje digitalizace u civilních soudů, zatímco u trestních soudů a státních zastupitelství přetrvávají problémy. K členským státům, v nichž probíhají projekty s cílem dále zlepšit úroveň digitalizace soudnictví, patří
Švédsko
,
Nizozemsko
,
Lotyšsko
,
Portugalsko
,
Estonsko
,
Dánsko
,
Rakousko
,
Rumunsko
,
Slovinsko
,
Španělsko
a
.
Právníci jako klíčoví aktéři systémů soudnictví založených na zásadách právního státu
Právníci a jejich profesní sdružení hrají zásadní roli při posilování právního státu a zajišťování ochrany základních práv, včetně práva na spravedlivý proces. Některé členské státy podnikly kroky k usnadnění přístupu k advokátovi. V
Lotyšsku
Nejvyšší soud potvrdil, že účast advokátů v soudním řízení je nezbytná pro zajištění práva na spravedlivý proces, a rozhodl ve prospěch práva advokátů na přístup k informacím nezbytným pro výkon jejich funkce. V
Lucembursku
se na přípravě právních předpisů zajišťujících větší dostupnost právní pomoci společně podílely Ministerstvo spravedlnosti a advokátní komora. V
Litvě
se připravuje reforma systému právní pomoci. V
Irsku
nadále vyvolávají obavy vysoké náklady na soudní řízení a nedostatky v systému právní pomoci, přičemž na řešení těchto problémů se stále pracuje.
Jedním ze zásadních prvků svobody výkonu právnických povolání je dodržování důvěrnosti vztahu s klienty. Doporučení Rady Evropy jasně stanoví, že veškeré výjimky ze zásady zachování důvěrnosti musí být slučitelné se zásadami právního státu.
Litva
řeší otázky týkající se dodržování profesního tajemství advokátů u Evropského soudu pro lidská práva.
2.2 Protikorupční rámec
Korupce poškozuje právní stát a důvěru občanů a podniků ve veřejné instituce. Komplexní přístup k boji proti korupci se musí opírat o kombinaci preventivních a represivních opatření. To vyžaduje pevný právní a institucionální rámec, dostatečnou správní a soudní kapacitu, jakož i politickou vůli k donucovacím opatřením, včetně účinného vyšetřování a trestního stíhání. V oblasti prevence patří ke spolehlivým a účinným opatřením v oblasti integrity předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů, zajištění transparentnosti lobbingu, systémy zveřejňování majetku a zájmů, účinná ochrana oznamovatelů i transparentnost financování politických stran.
Vnímání korupce v celé EU
Výsledky indexu vnímání korupce (CPI) ukazují, že deset členských států se nachází v první dvacítce zemí, které jsou vnímány jako nejméně zkorumpované na světě, přičemž průměrný výsledek EU je celosvětově dobrý a oproti loňskému roku se zlepšil. Některé členské státy ve srovnání s předchozími lety svůj výsledek zlepšily, zatímco jiné mají i nadále výrazně nižší výsledky než ostatní země EU.
Z průzkumů Eurobarometr z roku 2022 věnovaných korupci
vyplývá, že korupce je pro občany EU a podniky v EU stále vážným problémem. Téměř sedm z deseti Evropanů (68 %) se domnívá, že korupce je v jejich zemi rozšířená, a více než čtyři z deseti Evropanů (41 %) mají za to, že míra korupce v jejich zemi vzrostla. Současně se pouze 31 % respondentů domnívá, že úsilí jejich vlády v boji proti korupci je účinné. Kromě toho se více než šest z deseti evropských společností (63 %) domnívá, že problém korupce je v jejich zemi rozšířený, a většina společností (51 %) má za to, že je nepravděpodobné, že zkorumpované osoby nebo podniky v jejich zemi budou odhaleny nebo nahlášeny policii či státním zástupcům.
Vnitrostátní protikorupční strategie a jejich provádění
Členské státy jsou podle mezinárodního práva povinny udržovat účinné a koordinované protikorupční politiky
. Nejběžnější metodou je pro tento účel vytvoření a provádění vnitrostátní protikorupční strategie
. Ačkoli existence takových strategií není sama o sobě podmínkou, jsou důležité k tomu, aby se politické závazky promítly do konkrétních opatření, aby se zajistilo, že legislativní nebo institucionální nedostatky budou řešeny soudržným, komplexním a koordinovaným způsobem, a aby se protikorupční úsilí přizpůsobovalo vyvíjejícímu se prostředí. Téměř všechny členské státy mají v současné době zavedeny vnitrostátní protikorupční strategie, které pravidelně vyhodnocují a revidují. Od července 2021
Chorvatsko
,
Rumunsko
,
Řecko
,
Litva
a
Malta
revidovaly nebo přijaly strategie a doprovodné akční plány, přičemž
Německo
,
Česko
,
Itálie
a
Lotyšsko
v současné době své příslušné strategie revidují. Provádění strategií v některých členských státech vedlo k návrhům důležitých reforem. V
Portugalsku
byl přijat legislativní balíček zaměřený na boj proti korupci a prevenci korupce ve veřejném i soukromém sektoru a ve
Finsku
probíhá revize trestněprávních protikorupčních předpisů.
Posilování kapacity institucí a právního rámce pro boj proti korupci
Členské státy zavedly rozsáhlé právní předpisy, které jejich trestnímu soudnictví poskytují nástroje k boji proti korupci. Několik členských států pokračovalo v úsilí o odstranění legislativních nedostatků a uvedení stávajících rámců do souladu s mezinárodními protikorupčními standardy
a právem EU
.
Polsko
zvýšilo trestní sankce za korupci ve veřejném životě a
Řecko
zpřísnilo definici aktivního a pasivního úplatkářství. V ostatních členských státech jsou projednávány reformy trestního práva hmotného nebo procesního.
Finsko
hodlá kriminalizovat obchodování s vlivem, zatímco
Slovensko
se ve svém vnitrostátním právu snaží rozšířit definici úplatkářství.
Německo
se zavázalo zpřísnit trestní sankce za podplácení poslanců. V ostatních členských státech přetrvávají konkrétní legislativní mezery. Ve
Švédsku
nedostatky v právní definici podplácení zahraničních veřejných činitelů vedly k omezenému počtu trestních stíhání a pravomocných rozsudků.
Boj proti korupci závisí na existenci pevného protikorupčního právního rámce i na zajištění jeho účinného provádění. Pro účinný boj proti korupci je zásadní schopnost donucovacích orgánů, orgánů činných v trestním řízení a soudů vymáhat protikorupční trestněprávní ustanovení. To závisí na kompetencích a autonomii odpovědných orgánů a na jejich specializaci, analytické kapacitě a zdrojích. Klíčový je také přístup k příslušným informacím a propojení rejstříků, které těmto orgánům umožní provádět složitá finanční vyšetřování. Úspěšná protikorupční vyšetřování a stíhání závisejí také na efektivní spolupráci mezi donucovacími orgány a dalšími agenturami, jako jsou finanční zpravodajské útvary i daňové a kontrolní orgány a orgány pro hospodářskou soutěž.
V některých členských státech byly provedeny nebo jsou zvažovány strukturální a organizační změny s cílem zvýšit kapacitu protikorupčních orgánů. V
Dánsku
byla zřízena nová národní vyšetřovací jednotka, která má zlepšit postoj k závažné trestné činnosti, včetně složitých případů korupce. V
Bulharsku
se plánují reformy, které by měly restrukturalizovat protikorupční komisi, zatímco specializované soudní orgány byly zrušeny. Současně je třeba, aby tyto reformy upřednostňovaly účinné vyšetřování korupce, zejména pokud jde o případy korupce na vysoké úrovni.
Mnoho členských států přijalo opatření ke zvýšení kapacity orgánů činných v trestním řízení odpovědných za boj proti korupci, například ve formě dodatečných zdrojů (
Irsko
,
Lotyšsko
) nebo dodatečného školení (
Estonsko
,
Španělsko
). Státní zastupitelství v mnoha členských státech uvádějí jako problém omezené zdroje, k nimž se někdy přidávají i další nedostatky. V
Rumunsku
jsou požadavky na délku praxe považovány za překážku náboru specializovaných státních zástupců. V
Lucembursku
a
Portugalsku
byl zjištěn nedostatek zdrojů, který vede k průtahům v trestním stíhání. Na
Slovensku
hrozí, že tvrzení o politicky motivovaných rozhodnutích zahájit vyšetřování korupce naruší spolupráci v oblasti prosazování práva a účinnost boje proti korupci, jakož i důvěru veřejnosti v integritu institucí. Ve
Slovinsku
byly vyjádřeny obavy ohledně operativní autonomie policie při vyšetřování korupce.
Odstraňování překážek trestního vyšetřování, stíhání a uplatňování odrazujících sankcí za korupci
Procesní nedostatky mohou výrazně ztížit vyšetřování a trestní stíhání případů korupce a snížit účinnost boje proti korupci. Příkladem mohou být příliš těžkopádná nebo nejasná ustanovení o zrušení imunit a krátké promlčecí lhůty, které mohou bránit dokončení složitých případů, zejména v kombinaci s dalšími faktory, které přispívají ke zdlouhavému řízení. Tyto překážky mohou být obzvláště škodlivé v případě korupce na vysoké úrovni a složitých případů korupce a mohou vytvářet riziko beztrestnosti, čímž zbavují protikorupční úsilí jeho odstrašujících účinků.
Některé členské státy zavedly opatření ke snížení překážek účinného vyšetřování a trestního stíhání. Nová opatření v
Portugalsku
se snaží zvýšit účinnost systému soudnictví při řešení případů korupce a urychlit činnost státních zastupitelství, mimo jiné prodloužením promlčecí lhůty u korupčních trestných činů. V
Litvě
byl změněn legislativní rámec s cílem umožnit širší využívání digitálních nástrojů.
Přílišná délka trestního řízení v případech korupce může bránit včasnému uzavření případů, což narušuje dosažení přesvědčivých výsledků, pokud jde o pravomocné rozsudky. Na
Maltě
sice bylo na vyšetřování a trestní stíhání celkově vyčleněno více prostředků, vyšetřování případů korupce na vysoké úrovni je však stále zdlouhavé. Dosud chybí výsledky v podobě pravomocných rozsudků. Na průtahy v trestním stíhání případů korupce na vysoké úrovni bylo upozorňováno i v
Česku
. Ve
Španělsku
délka vyšetřování a stíhání korupce zůstává problémem, zejména u složitých případů korupce na vysoké úrovni.
V některých členských státech budila znepokojení otázka imunity členů vlády v případech korupčních trestných činů.
Chorvatsko
nedávno přijalo novely, které mají zrušit imunitu členů vlády v případě trestných činů korupce. Obavy existují také v
Polsku
, kde se týkají širokého rozsahu imunit vedoucích pracovníků, kteří jsou zároveň poslanci parlamentu, a ustanovení zaručujících beztrestnost veřejným činitelům, kteří se dopustí trestného činu zneužití úřední pravomoci.
Některé členské státy pokračují ve zlepšování výsledků v oblasti vyšetřování, trestního stíhání a sankcionování korupce na vysoké úrovni
. V
Rakousku
podléhají vyšetřování korupce na vysoké úrovni přísné kontrole, mimo jiné ze strany parlamentní vyšetřovací komise. V
Rumunsku
se dále zlepšila účinnost vyšetřování a sankcionování korupce na vysoké úrovni, a to i díky pokroku v případech, které z procesních důvodů zůstávaly léta nerozhodnuty.
Francie
zaznamenala hmatatelné výsledky v případech korupce na vysoké úrovni, a to i přes problémy spojené s omezenými zdroji a strukturálními nedostatky.
V ostatních členských státech je ještě třeba dosáhnout dobrých výsledků v řešení případů korupce na vysoké úrovni, a to i prostřednictvím účinného vyšetřování a trestního stíhání a uplatňování odrazujících sankcí v podobě pravomocných odsouzení. V
Bulharsku
stále chybí kvalitní výsledky v oblasti pravomocných odsouzení v případech korupce na vysoké úrovni. V
Řecku
pokročil omezený počet trestních stíhání v souvislosti s korupcí, pokrok z hlediska pravomocných rozhodnutí je však třeba ještě určit. V
Maďarsku
bylo zahájeno šetření několika nových případů korupce na vysoké úrovni, avšak nedostatečné výsledky v oblasti vyšetřování, stíhání a vydávání pravomocných rozhodnutí v případech obvinění z korupce týkajících se vysokých úředníků a jejich nejbližšího okolí zůstávají vážným problémem.
Posílení rámce pro předcházení korupci a integritu
Transparentní a odpovědná správa věcí veřejných a rámce integrity jsou klíčem k prevenci korupce na všech úrovních veřejné správy a vlády. Členské státy v uplynulém roce pokračovaly v přijímání opatření k posílení rámce prevence korupce a rámce integrity, včetně aktualizace etických norem, lepšího vymáhání nebo revize pravidel pro majetková přiznání a prohlášení o zájmech, neslučitelnosti funkcí a střetech zájmů, posílení mechanismů vnitřní kontroly a regulace lobbování a efektu otáčivých dveří.
Podpora integrity ve veřejném životě a předcházení střetům zájmů
Ke střetu zájmů dochází v případě, že má veřejný činitel soukromý nebo profesní zájem, který by mohl narušit nestranný a objektivní výkon jeho povinností
. Většina členských států zavedla opatření, která se vztahují na širokou škálu volených a jmenovaných veřejných činitelů, aby takovým střetům zájmů zabránila. V řadě členských států byly identifikovány problémy a některé členské státy podnikají kroky k posílení svých rámců. Úřad pro střet zájmů ve
Španělsku
posílil svou úlohu při poskytování etického poradenství a školení pro veřejné činitele. Na
Slovensku
probíhají diskuse o zřízení Úřadu pro ochranu veřejného zájmu, který by dohlížel na uplatňování nových pravidel o střetu zájmů. Na
Maltě
byla aktualizována pravidla pro integritu ve veřejné službě, včetně policie. V
Nizozemsku
probíhají práce na rámci integrity policie, přičemž jsou zřizovány nové struktury. V Rumunsku vedl zvýšený důraz na integritu v oblasti prosazování práva k pozitivním výsledkům.
Bulharsko
pokračovalo v zavádění opatření s cílem zlepšit integritu konkrétních odvětví, včetně policie a soudnictví. V
Irsku
je cílem připravované legislativní reformy posílit Komisi pro etické normy ve veřejných úřadech, aby mohla lépe prosazovat rámec pro integritu. V
Estonsku
existují pokyny týkající se střetu zájmů, nepodléhají však účinnému mechanismu ověřování a vymáhání.
Na vysoce postavené vládní úředníky a poslance se často vztahují zvláštní pravidla integrity. Většina členských států zavedla kodexy chování a pravidla předcházení střetu zájmů a neslučitelnosti s jinými činnostmi. Je důležité, aby praktické uplatňování těchto pravidel podléhalo pravidelnému ověřování a hodnocení. Vývoj v uplynulém roce zahrnoval zpřísnění pravidel pro mimoparlamentní práci a aktivity poslanců, jako je účast ve správních radách nebo výborech společností v
Lucembursku
. Komise Národního shromáždění pro etiku ve
Francii
se aktivně podílí na vydávání stanovisek a ověřování účetních závěrek s cílem odhalit střet zájmů. V některých členských státech byla zjištěna zlepšení nebo ke zlepšením dochází. V
Nizozemsku
se připravuje kodex chování pro ministry a státní tajemníky.
Finsko
připravuje právní předpisy, které zpřísní pravidla ohledně střetu zájmů veřejných činitelů a ministrů. V
Belgii
chybí širší politika v oblasti bezúhonnosti ministrů a členů jejich kanceláře, jakož i pro poslanců, a stávající kodexy chování nadále vykazují mezery. V
Česku
chybí etické kodexy, které by upravovaly rámec bezúhonnosti poslanců. V
Itálii
se v parlamentu již několik let projednává návrh o střetu zájmů politických funkcionářů, včetně poslanců.
–Lobbování a efekt otáčivých dveří
Lobbování je legitimní akt účasti na politickém životě
. Má-li však být zajištěna odpovědnost a inkluzivnost při rozhodování, musí lobbování doprovázet přísné požadavky na transparentnost a integritu
(viz také oddíl 2.4). Některé členské státy revidovaly své rámce, aby zajistily větší transparentnost, zatímco v jiných členských státech pravidla stále chybí nebo by bylo možné je zlepšit.
Kypr
přijal pravidla lobbování a veřejně přístupné registry lobbistů a schůzek. V
Německu
v roce 2022 vstoupil v platnost nový rejstřík lobbistů na spolkové úrovni a bylo oznámeno zavedení „legislativní stopy“.
V ostatních členských státech (
Belgie
,
Chorvatsko
,
Itálie
,
Španělsko
a
Lotyšsko
) probíhají diskuse o nových právních předpisech týkajících se lobbování. V
Estonsku
existují pokyny pro lobbování a proběhly diskuse o legislativní transparentnosti a integritě v souvislosti s lobbováním. V
Rakousku
pracovní skupina, která byla před více než dvěma lety pověřena návrhem reformy lobbování, dosud nedokázala dojít ke shodě. Ve
Francii
existují obavy týkající se jednotného uplatňování pravidel pro lobbování na všechny typy lobbujících subjektů. V řadě členských států specializovaná regulace lobbování stále chybí nebo by mohla být zlepšena.
Další oblastí, která je v mnoha členských státech předmětem veřejné kontroly, je regulace a prosazování pravidel o tzv. „efektu otáčivých dveří“ mezi veřejnými a soukromými funkcemi.
Chorvatsko
prodloužilo čekací lhůtu po skončení funkce u jmenování úředníků do vedoucích funkcí v příslušných společnostech z dvanácti na osmnáct měsíců. V
Nizozemsku
vláda oznámila záměr zavést přísnější omezení po skončení pracovního poměru. V několika členských státech vykazují pravidla týkající se efektu otáčivých dveří mezery nebo nedostatky.
Německá
pravidla týkající se omezení po skončení pracovního poměru a čekací lhůty po skončení funkce jsou stále roztříštěná a u různých funkcí nejednotná. Ve
Švédsku
mají pravidla týkající se efektu otáčivých dveří u nejvyšších výkonných funkcí ve vládě celkově omezený rozsah a vláda zahájila hodnocení stávajícího rámce. V
Dánsku
neexistují žádná pravidla týkající se efektu otáčivých dveří v případě ministrů. V
Česku
zůstávají čekací lhůty po skončení funkce pro státní úředníky a členy vlády omezené.
–Majetková přiznání a prohlášení o zájmech
Majetková přiznání a prohlášení o zájmech veřejných činitelů podporují transparentnost a odpovědnost ve veřejném sektoru, prosazují integritu a zabraňují korupci. Všechny členské státy zavedly určitá pravidla k zajištění toho, aby se na kategorie úředníků veřejné správy vztahovala povinnost zveřejňovat majetková přiznání a prohlášení o zájmech. Tato pravidla se však liší oblastí působnosti, transparentností a přístupností zveřejněných informací, jakož i úrovní a účinností ověřování a vymáhání.
Ačkoli v některých členských státech reformní úsilí postupuje, stále existují problémy, které je třeba řešit. V
Portugalsku
byly rozšířeny a zpřísněny povinnosti předkládat majetkové přiznání u osob zastávajících politické a vysoké veřejné funkce. Orgán odpovědný za kontrolu a ověřování majetkových přiznání sice dosud nezahájil činnost, práce na řešení této otázky však probíhají. V
Rumunsku
je elektronické podávání majetkových přiznání a prohlášení o zájmech povinné od ledna 2022, existují však určité problémy, pokud jde o účinné ověřování předkládaných údajů. V
Řecku
podává majetková přiznání velké množství úředníků, jejich přesnost se však ověřuje jen u omezené části z nich. V
Maďarsku
přetrvávají obavy z neexistence systematických kontrol a nedostatečného dohledu nad majetkovými přiznáními. V
Belgii
zůstává ověřování a transparentnost těchto prohlášení problémem, neboť obsah majetkových přiznání lze posoudit až v průběhu trestního vyšetřování. V
Rakousku
poslanci nejsou povinni zveřejňovat informace o majetku, zájmech, dluzích a závazcích.
–Ochrana oznamovatelů
Podpora a ochrana osob, které oznamují protiprávní jednání, hraje zásadní roli při odhalování a prevenci korupce, a to ve veřejném i v soukromém sektoru. Provedení směrnice (EU) 2019/1937 o ochraně oznamovatelů
ve vnitrostátním právu přimělo řadu členských států k přijetí právních předpisů, mnohé členské státy však dosud revidují stávající vnitrostátní právní předpisy nebo zavádějí nová pravidla a zefektivňují institucionální prostředí pro vyřizování oznámení podaných oznamovateli.
Financování politických stran
Financování politických stran je z hlediska korupce významnou rizikovou oblastí a několik členských států přijalo nebo zvažuje reformy pro zvýšení transparentnosti a dohledu. V
Polsku
byla revidována pravidla financování politických stran s cílem zvýšit transparentnost. V
Nizozemsku
pokračují diskuse o ochraně politických stran proti zahraničnímu vměšování. V
Estonsku
by měl připravovaný návrh právních předpisů zvýšit pravomoci výboru dohlížejícího na financování politických stran. V
Rakousku
parlament momentálně projednává reformy, které mají řešit dlouhodobé problémy současného systému, včetně pravomocí rakouského Účetního dvora.
Dánsko
hodlá přezkoumat a změnit systém financování politických stran, nemá však žádný konkrétní časový plán. Problémy existují i v jiných členských státech, například v
Itálii
, kde praxe, kdy jsou dary politickým stranám poskytovány prostřednictvím politických nadací, představuje překážku z hlediska veřejné odpovědnosti, jelikož neexistuje jednotný elektronický rejstřík.
Režimy občanství a pobytu pro investory
Režimy občanství a pobytu pro investory vytvářejí korupční rizika a vyvolávají obavy týkající se bezpečnosti, praní peněz a daňových úniků
. Komise má za to, že udělování občanství EU výměnou za předem stanovené platby nebo investice bez skutečné vazby na dotčený členský stát narušuje podstatu občanství EU a je v rozporu s právem EU. Komise proto vyzvala členské státy, aby zrušily systémy občanství pro investory a přijaly vhodná opatření k řešení rizik spojených s režimy pobytu pro investory
.
Bulharsko
zrušilo svůj režim občanství pro investory v březnu 2022.
Kypr
již v listopadu 2020 přestal přijímat nové žádosti v rámci svého režimu a nyní přestal žádosti také vyřizovat.
Malta
2. března 2022 pozastavila svůj režim pro státní příslušníky Ruska a Běloruska, nadále jej však provozuje pro státní příslušníky jiných zemí.
Zmírňování dopadu pandemie na korupci
Trend zvýšených korupčních rizik souvisejících s pandemií COVID-19 trvá od roku 2020, přičemž mezi rizikové oblasti nadále patří vydávání osvědčení o očkování proti COVID-19, o testech nebo prodělání nemoci a nákupy zdravotnických ochranných prostředků. Častější využívání zrychlených a zjednodušených zadávacích řízení často vedlo k přímému zadávání zakázek nebo k nesoutěžním zadávacím řízením. Členské státy posílily transparentnost a monitorování, aby odhalily korupci v těchto řízeních a předcházely jí. Odpovědné orgány v několika členských státech provedly cílené audity (
Rakousko
,
Česko
,
Slovinsko
a
Portugalsko
) nebo monitorovací činnost (
Litva
). V
Belgii
vydal Účetní dvůr zvláštní přehled, který má zvýšit transparentnost v oblasti vládních podpůrných opatření.
2.3 Pluralita a svoboda sdělovacích prostředků
Nezávislé a svobodné sdělovací prostředky jsou hlídacími psy demokracie. Svobodné a pluralitní mediální prostředí má zásadní význam pro obranu právního státu tím, že pohání subjekty moci a instituce k odpovědnosti. Politický nebo státní nátlak či kontrola nad sdělovacími prostředky narušuje svobodu slova a projevu i svobodu vyhledávat, získávat a šířit informace. Střet zájmů a vysoce koncentrovaný trh ovládaný pouze několika málo subjekty by také mohl mít za následek oslabení svobody sdělovacích prostředků. V EU mají členské státy jasnou povinnost zajistit příznivé prostředí pro novináře, chránit jejich bezpečnost a prosazovat pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků. Problémy v této oblasti zjištěné v předchozích zprávách o právním státu vedly k několika nedávným iniciativám EU, včetně doporučení týkajícího se bezpečnosti novinářů a balíčku opatření k řešení zneužívání žalob proti účasti veřejnosti.
Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků
Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků posuzuje rizika ohrožující svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků ve všech členských státech a zaměřuje se na čtyři oblasti – základní ochranu svobody sdělovacích prostředků, pluralitu trhu, politickou nezávislost a sociální začlenění sdělovacích prostředků. Nejnovější výsledky nástroje pro sledování (MPM 2022) ukazují, že od roku 2021 nedošlo v těchto oblastech k žádným významným změnám, ačkoli v rámci těchto obecných oblastí existují určité odchylky u konkrétních ukazatelů. Ukazatel týkající se novinářské profese a její ochrany zaznamenal mírné zhoršení. V ukazateli týkajícím se transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků došlo ke zlepšení poté, co několik členských států provedlo právní předpisy EU, které tuto oblast upravují. Koncentrace zpravodajských sdělovacích prostředků na celém kontinentu nadále vykazuje velmi vysokou míru rizika, přičemž z hlediska politické nezávislosti nedošlo k žádnému pokroku a riziko zůstává na střední úrovni. Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků poprvé zavedl celkové hodnocení členských států členěných do pěti úrovní rizika, kde jsou Bulharsko, Řecko, Maďarsko, Malta, Polsko, Rumunsko a Slovinsko považovány za vysoce rizikové země.
Posílení nezávislého fungování regulačních orgánů pro sdělovací prostředky
Vnitrostátní regulační orgány pro sdělovací prostředky hrají důležitou úlohu při prosazování plurality sdělovacích prostředků. Aby byla pluralita zajištěna, musí být regulační orgány funkčně a fakticky nezávislé, musí mít dostatečné zdroje a vykonávat své pravomoci nestranně a transparentně. Ve všech členských státech jsou zavedeny právní předpisy, které stanoví pravomoci a nezávislost regulačních orgánů pro sdělovací prostředky. Směrnice o audiovizuálních mediálních službách revidovaná v roce 2018 obsahuje seznam požadavků (nezávislost na vládě, nestrannost, transparentnost, odpovědnost, zdroje, jmenování a odvolání a odvolací mechanismy), které musí členské státy ve vztahu ke svým orgánům pro sdělovací prostředky zajistit. Od zveřejnění zprávy o právním státu za rok 2021
Kypr
,
Estonsko
,
Francie
,
Nizozemsko
,
Slovensko
a
Slovinsko
následovaly ostatní členské státy a přijaly ustanovení, která posilují nezávislost orgánů pro sdělovací prostředky a/nebo rozšiřují jejich pravomoci na nové oblasti. V ostatních členských státech se reformy připravují.
V některých členských státech i přes formální aktualizaci právního rámce přetrvávají obavy o účinnost nebo funkční nezávislost regulačních orgánů v praxi. Některé z těchto obav se týkají možného nepatřičného politického vlivu na proces jmenování nebo fungování regulačních orgánů, jiné nedostatečných zdrojů. V
Maďarsku
, kde existují dostatečné finanční prostředky a podrobný právní rámec pro zřízení a fungování orgánu pro sdělovací prostředky, je třeba upevnit jeho funkční nezávislost. Ve
Slovinsku
přetrvávají otázky, zda by nový právní rámec zajistil nezávislost na politickém vměšování, a plná realizace rozsáhlých pravomocí s dostupnými zdroji je nadále výzvou. Ve
Španělsku
nové právní předpisy přidělují regulátorovi v audiovizuální oblasti nové pravomoci, trvají však obavy týkající se jeho zdrojů. V
Rumunsku
přetrvávají obavy ohledně fungování a rozpočtu Národní audiovizuální rady, zejména s ohledem na finanční prostředky potřebné k zlepšení IT systémů.
Zlepšení a překážky související s transparentností vlastnictví sdělovacích prostředků
Transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků je přímo spojena se svobodou a pluralitou sdělovacích prostředků, zejména pokud vlastnictví vede k přímé nebo nepřímé kontrole nebo významnému vlivu na poskytovaný obsah. Informace o vlastnictví umožňují uživatelům informovaněji posuzovat obsah. Evropské normy podněcují členské státy k přijímání konkrétních opatření v této oblasti, jež jsou zakotvena i v legislativě EU. Od poslední zprávy byly přijaty nové právní předpisy, které zvyšují transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků nebo zlepšují veřejnou dostupnost informací o vlastnictví sdělovacích prostředků, v
Chorvatsku
, na
Kypru
, v
Estonsku
,
Řecku
,
Polsku
,
Portugalsku
a
Španělsku
. Zákony ke zvýšení transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků se zvažují v
Bulharsku
a na
Slovensku
. Praktická opatření ke zvýšení transparentnosti byla přijata v
Litvě
, kde zahájil provoz zvláštní informační systém tvůrců a šiřitelů veřejných informací.
Zavádění pravidel se v některých členských státech potýká se zvláštními problémy. V
Česku
stále nejsou plně zavedena pravidla pro zvýšení transparentnosti skutečného vlastnictví sdělovacích prostředků přijatá v roce 2021 a přetrvávají obavy ohledně nedostatečné transparentnosti vlastnictví a střetu zájmů. Problémy týkající se transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků přetrvávají v
Nizozemsku
a ve
Francii
. Ve
Slovinsku
stále existují problémy v oblasti určování konečné vlastnické struktury některých sdělovacích prostředků.
Ochrana médií před politickým tlakem a vlivem
Počet zranitelných míst a rizik ohrožujících právní stát se zvyšuje, pokud jsou sdělovací prostředky vystaveny politickému tlaku a politickému vlivu, zejména ze strany orgánů veřejné moci a vládnoucích stran, které narušují nezávislost sdělovacích prostředků. Za zvláště důležitá byla označena transparentní a spravedlivá pravidla přidělování státem zadávané reklamy a záruky, které zabrání politizaci veřejnoprávních sdělovacích prostředků. Další způsob, jakým lze vyvíjet politický tlak, souvisí s udělováním licencí.
–Zmírňování rizik spojených s nedostatečnou transparentností a spravedlností při přidělování státem zadávané reklamy
Státem zadávaná reklama zahrnuje veškeré použití státního rozpočtu na všech úrovních nebo státem vlastněných společností pro účely propagace a kampaní. Je důležité, aby bylo zadávání reklamy transparentní a probíhalo podle spravedlivých kritérií, aby se předešlo riziku, že státem zadávaná reklama bude využívána jako prostředek politického ovlivňování a získávání finančních prostředků ve prospěch určitých sdělovacích prostředků. Přestože ve více členských státech přetrvávají problémy, vývoj v několika dalších státech se konkrétní obavy ohledně transparentnosti státem zadávané reklamy snaží řešit. V
Chorvatsku
byla přijata aktualizovaná pravidla týkající se transparentnosti státem zadávané reklamy, stále však existuje určitý prostor pro zlepšení. Jakkoli nejsou zakotveny v právních předpisech, byly na
Maltě
a
Kypru
přijaty pokyny, které v prvním případě stanoví normy pro vydávání vládních reklamních a propagačních materiálů a ve druhém případě se týkají osvětových a reklamních kampaní vládního tiskového a informačního odboru. V
Rakousku
vláda vzhledem k obavám týkajícím se vysokých výdajů na státem zadávanou reklamu, spravedlnosti a transparentnosti zadávání takové reklamy a politického vlivu přítomného v tomto procesu oznámila, že se tímto tématem bude zabývat.
– Ochrana nezávislosti veřejnoprávních sdělovacích prostředků
Pravidla nezávislého řízení a redakční nezávislosti veřejnoprávních sdělovacích prostředků jsou klíčová pro předcházení politickým zásahům do tohoto důležitého mediálního odvětví. Zatímco financování veřejnoprávního vysílání a finanční prostředky poskytované vysílacím organizacím za účelem plnění této veřejné služby zůstávají výsadou každého členského státu, pokud takové financování nemá nepřiměřený vliv na obchod a hospodářskou soutěž v EU, existují evropské normy a obecné zásady týkající se nezávislosti, regulačního a politického rámce, financování, jmenování, odpovědnosti, řízení, transparentnosti a otevřenosti. Všechny členské státy mají legislativní a institucionální systémy regulace veřejnoprávních sdělovacích prostředků a některé se snaží posílit nezávislost svých veřejnoprávních vysílacích organizací. V
Bulharsku
se zvažuje revize zákona, která by měla podrobněji definovat poslání veřejné služby a související financování. V
Rumunsku
se projednává reforma zákona o veřejnoprávním vysílání a rozhlasových společnostech, jejímž cílem je nezávislejší a profesionálnější řízení. V
Lucembursku
byl parlamentu předložen návrh zákona, který má posílit nezávislost veřejnoprávních sdělovacích prostředků. V některých členských státech však stávající pravidla nezaručují nezávislost dostatečným způsobem. K problematickým aspektům patří riziko politizace jmenování a odvolávání vedoucích pracovníků a členů představenstva v
Česku
, na
Slovensku
a
Kypru
, nezávislost a řízení veřejnoprávních sdělovacích prostředků na
Maltě
a praktické problémy, které za stávajících pravidel existují v oblasti omezování politického vlivu ve
Slovinsku
. V
Polsku
přetrvávají obavy ohledně nezávislosti veřejnoprávních sdělovacích prostředků včetně záruk v případě jmenování do vedoucích funkcí. V
Řecku
, jsou sice veřejnoprávní sdělovací prostředky regulovány pevným právním rámcem, existují však obavy ohledně možného politického ovlivňování procesu jmenování členů příslušných rad. V
Maďarsku
, veřejnoprávní média fungují ve složitém institucionálním systému, kde panují obavy týkající se redakční nezávislosti.
–
Politický tlak a vliv na sdělovací prostředky prostřednictvím omezení při udělování licencí a rozhodování o udělení licence
Ačkoli Evropská úmluva o lidských právech výslovně uvádí, že právo na svobodu projevu nebrání státům, aby podřídily vysílací a televizní organizace systému udělování licencí, výkon této výsady musí zohledňovat pluralitu mediálního prostředí a musí být založen na objektivních a transparentních postupech a kritériích. V
Polsku
byl návrh legislativních změn, jejichž cílem bylo zakázat koncese na vysílání pro provozovatele ovládané osobami registrovanými mimo EHP, nakonec vetován prezidentem. Dvě televizní stanice se však při prodlužování svých licencí potýkaly s obzvláště dlouhým správním řízením na straně regulátora.
Přístup k informacím jako nezbytný předpoklad pro sdělovací prostředky, občanskou společnost a důvěru veřejnosti
Právo na přístup k informacím, které mají k dispozici orgány veřejné moci, má zásadní význam pro práci novinářů, ale i pro občanskou společnost a občany obecně. Od zveřejnění poslední zprávy o právním státu vstoupily v
Nizozemsku
v platnost nové právní předpisy, které rozšiřují a zrychlují přístup k veřejným informacím. Ve
Finsku
jsou přijímány kroky k reformě zákona o otevřenosti činností vlády s cílem rozšířit ústavně zaručený přístup k dokumentům. Ve
Španělsku
probíhají legislativní práce s cílem posílit přístup k informacím prostřednictvím reformy zákona o úředním tajemství. V
Dánsku
jsou vedeny politické diskuse o možném zrušení některých omezení práva na přístup k informacím. V jiných členských státech přetrvávají určité praktické nebo právní problémy. V
Belgii
by nedávné právní předpisy, které zavádějí nové důvody pro zamítnutí a průtahy při vyřizování žádostí o veřejné dokumenty, mohly ovlivnit právo na přístup k informacím a veřejným dokumentům. V
Litvě
panují obavy, že výklad úřadů ve vztahu k pravidlům ochrany údajů vedl k omezení přístupu novinářů k informacím. V
Rakousku
přetrvávají problémy spojené s neexistencí komplexního a vymahatelného právního rámce pro přístup k dokumentům a veřejným informacím, přičemž návrh právního předpisu nepokročil. Na
Maltě
se novináři při žádostech o přístup k informacím, které mají k dispozici orgány veřejné moci stále setkávají s překážkami. V
Maďarsku
je přístup k veřejným informacím nadále ztížen kvůli panujícímu „stavu nebezpečí“.
Hrozby vůči bezpečnosti novinářů
Novináři při své práci nadále čelí hrozbám a překážkám, a to včetně fyzických útoků hlášených v několika členských státech. Platforma Rady Evropy pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů i platforma pro mapování svobody sdělovacích prostředků zaznamenaly v roce 2021 výrazný nárůst počtu upozornění, který zahrnuje i nárůst online útoků. Porušení předpisů zahrnovala slovní obtěžování, vyhrožování právními kroky, fyzické násilí, útoky proti majetku, podněcování, očerňující kampaně a cenzuru. Doporučení Komise z roku 2021 o bezpečnosti novinářů zahrnuje opatření týkající se účinného a nestranného vyšetřování a stíhání trestných činů, nezávislých mechanismů reakce a podpory, přístupu na místa konání a informacím, bezpečnosti během demonstrací, školení a bezpečnosti v prostředí internetu a posílení digitálních dovedností.
Některé členské státy přijaly nebo zintenzivnily stávající opatření ke zvýšení bezpečnosti novinářů. Ve
Francii
právní předpisy uznaly úlohu novinářů při demonstracích a styčný výbor mezi Ministerstvem vnitra a tiskem nyní umožňuje stálý dialog o bezpečnosti při protestech nebo demonstracích. V
Nizozemsku
vláda pokračovala v posilování, financování a rozvoji platformy „PersVeilig“ a v podpoře úzké spolupráce mezi státními zástupci, policií a zúčastněnými stranami z řad sdělovacích prostředků. V
Německu
nyní úřady spolkových zemí, Rada pro tisk a další zúčastněné strany z řad sdělovacích prostředků v zájmu řešení bezpečnosti novinářů během protestů zvažují aktualizaci stávajících zásad chování sdělovacích prostředků a policie. V
Řecku
jsou často hlášeny výhrůžky a fyzické útoky a vláda v nedávné době schválila memorandum o porozumění týkající se ochrany novinářů. V ostatních členských státech by bylo k řešení této situace zapotřebí jednat s větší rozhodností. V
Chorvatsku
je profesní prostředí novinářů terčem slovních útoků vůči novinářům, a to i ze strany politiků. Ve
Slovinsku
budí stále větší obavy nepřátelské prostředí, obtěžování na internetu a výhrůžky novinářům. Na
Slovensku
bylo odloženo přijetí navrhovaného právního předpisu týkajícího se ochrany novinářů.
Pokračují trestní řízení v případech novinářů zavražděných v EU. Na
Maltě
byl údajný strůjce vraždy novinářky Daphne Caruany Galiziové obviněn ze spoluúčasti na vraždě a ze zločinného spolčení a probíhá trestní řízení. V červenci 2021 byla zveřejněna samostatná zpráva o veřejném vyšetřování atentátu, která konstatovala, že stát a jeho subjekty nedokázaly novinářku plně ochránit před reálnými a bezprostředními riziky a nezakročily, aby její vraždě zabránily. Zpráva stanoví řadu doporučení týkajících se právního státu, včetně mediálního prostředí v zemi. Na
Slovensku
probíhá soudní proces v souvislosti s vraždou Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové, zatímco v
Nizozemsku
byl zahájen proces týkající se vraždy novináře Petera R. de Vriese. Úřady v
Řecku
vyšetřují vraždu novináře Giorgiose Karaivaze z dubna 2021.
Hrozby právními kroky a zneužívání soudních řízení proti účasti veřejnosti
Strategické žaloby proti účasti veřejnosti jsou zvláštní formou obtěžování využívanou vůči novinářům a obhájcům práv, kteří se podílejí na účasti veřejnosti v záležitostech veřejného zájmu. Tento jev se v EU objevuje stále častěji. Je zapotřebí účinných ochranných opatření, která budou bránit tomu, aby takové obtěžování novináře umlčelo a vedlo k ochromení svobody sdělovacích prostředků a svobody projevu. Jedním z nejčastějších důvodů, proč jsou na novináře podávány strategické žaloby proti účasti veřejnosti, je pomluva.
S cílem řešit hrozbu strategických žalob proti účasti veřejnosti začaly některé členské státy projednávat nebo zvažovat zavedení procesních záruk a/nebo revidují své právní předpisy týkající se pomluvy. V
Litvě
byly připraveny legislativní změny, které umožňují včasné ukončení takových případů, jakož i revizi trestní odpovědnosti za pomluvu. V
Irsku
zahájilo Ministerstvo spravedlnosti přezkum, jehož výsledkem byla doporučení týkající se nového mechanismu bránícího strategickým žalobám proti účasti veřejnosti, který by umožnil včasné zamítnutí žaloby. Na
Maltě
vláda předložila návrh legislativních změn, které mají reformovat některé procesní aspekty zákona o pomluvě. V
Itálii
byly sice tresty odnětí svobody za pomluvu po přelomovém rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2021 z velké části zrušeny, obavy však vzbuzuje rostoucí výskyt případů strategických žalob proti účasti veřejnosti a kombinace řešení pomluv podle trestního a občanského práva. Novely na
Slovensku
týkající se snížení trestů za pomluvu stále čekají na schválení. V
Chorvatsku
zůstává počet případů zneužití soudních řízení proti novinářům vysoký, což ohrožuje existenci menších místních sdělovacích prostředků a novinářů na volné noze. Stále existuje řada příkladů takových žalob na novináře ze strany politiků nebo veřejných činitelů, včetně soudců. V
Polsku
je komunita zpravodajských sdělovacích prostředků i nadále vystavena hrozbám vyplývajícím ze strategických žalob proti účasti veřejnosti, které se zřejmě zaměřují především na novináře kontrolující činnost vlády.
2.4
Další institucionální otázky týkající se brzd a protivah
Nedílnou součástí právního státu v demokracii jsou institucionální systémy brzd a protivah. Ty poskytují systém vzájemné kontroly, který zajišťuje, že jeden státní orgán vykonává moc pod dohledem ostatních. Ačkoli se podoba systému brzd a protivah může v jednotlivých členských státech lišit v závislosti na jejich právních a ústavních tradicích, všechny musí být podřízeny takovému systému, který zajistí dodržování zásad právního státu a demokratických norem. Organizace občanské společnosti a nezávislé orgány, jako jsou orgány pro rovnost, veřejný ochránce práv a vnitrostátní instituce pro lidská práva, jsou ve zdravé demokracii nepostradatelným prvkem systému brzd a protivah a pokusy omezit jejich prostor působení mohou znamenat hrozbu pro právní stát.
Kvalita a inkluzivnost legislativního procesu
V návaznosti na trend zaznamenaný ve zprávách o právním státu z let 2020 a 2021 řada členských států nadále zlepšovala kvalitu legislativního procesu. Zlepšení zapojení zúčastněných stran, včetně organizací občanské společnosti, může prospět kvalitě právních předpisů i transparentnosti procesu.
Bulharsko
přijalo za účelem zlepšení procesu tvorby právních předpisů nová pravidla, zatímco
Španělsko
podniká iniciativy ke zvýšení účasti veřejnosti na tvorbě politik. V
Estonsku
se úsilí zaměřuje na vytvoření nových digitálních platforem pro účast veřejnosti na rozhodovacím procesu. Praxe celostátních veřejných konzultací ve
Francii
byla dále posílena a rozšířena na další oblasti, včetně systému soudnictví. V
Lucembursku
byl představen návrh revize ústavy, jehož cílem je zavést zákonodárnou iniciativu občanů.
V řadě členských států nadále vyvolává obavy neexistence formálního rámce pro konzultace se zúčastněnými stranami nebo nedostatečné uplatňování konzultací v praxi. Na
Kypru
a
Maltě
neexistuje žádný formalizovaný proces veřejných konzultací a tyto konzultace se na tvorbě politik podílejí jen omezenou měrou. V
Řecku
jsou veřejné konzultace k návrhům právních předpisů často uspořádány příliš pozdě na to, aby k nim organizace občanské společnosti a veřejnost mohly přispět. V
Lucembursku
a na
Slovensku
přetrvávají obavy ohledně celkové inkluzivnosti legislativního procesu. V
Lotyšsku
panují určité obavy ohledně omezeného zapojení organizací občanské společnosti na místní úrovni.
Polsko
se v rámci svého plánu pro oživení a odolnost zavázalo přijmout opatření, která zajistí lepší a stabilnější právní rámec. V
Maďarsku
absence veřejných konzultací spolu se zrychleným legislativním procesem dále oslabila kvalitu právního prostředí. V
Rumunsku
přetrvávají obavy ohledně pravidelného používání nouzových vládních nařízení, jakož i ohledně fungování veřejných konzultací v praxi, zejména pokud jde o účinnou návaznost na návrhy předložené občanskou společností.
Získané poznatky týkající se používání nouzových opatření a pandemie COVID-19
Tváří v tvář výzvám, které přinesl návrat pandemie COVID-19 na podzim a v zimě 2021, některé členské státy nadále uplatňovaly výjimečný stav, jakkoli ve většině členských států byly tyto režimy a související omezení základních práv postupně rušeny. Řada členských států si nyní z těchto zkušeností bere ponaučení a v některých případech aktualizují své právní rámce s cílem zlepšit připravenost na budoucí krize. V
Portugalsku
a
Švédsku
se specializované struktury zabývají tím, jak zavést trvalé právní rámce k úpravě výjimečných okolností, a podobnými úvahami se zabývá i
Nizozemsko
. V
Dánsku
vláda přezkoumala použití epidemického zákona přijatého v únoru 2021 a zákon byl také předmětem široké konzultace se zúčastněnými stranami. Ministerstvo zdravotnictví v
Česku
provedlo audit procesu přijímání pandemických opatření poté, co několik takových opatření zrušily soudy. Ve
Francii
věnovala Státní rada svou výroční studii z roku 2021 výjimečným stavům a předložila návrhy na jejich lepší vymezení a organizaci.
Mimořádné pravomoci byly mimo kontext pandemie COVID-19 nadále využívány i v souvislosti s jinými krizemi.
Maďarsko
v návaznosti na invazi na Ukrajinu vyhlásilo další „stav nebezpečí“ podle novelizovaných ústavních ustanovení.
Polsko
zavedlo na polsko-běloruské hranici výjimečný stav bez využití ústavního postupu, což vedlo k obavám zúčastněných stran ohledně ústavnosti a omezení základních práv.
Litva
v reakci na účelové využívání migrantů ze strany Běloruska také vyhlásila nouzový stav. Omezení práce monitorovacích subjektů a novinářů vyvolala kritiku a postupně byla zrušena.
Úloha ústavních soudů v systému brzd a protivah
Ústavní soudy hrají v systému brzd a protivah klíčovou úlohu a tuto úlohu plnily i za pandemie COVID-19. Bylo tomu tak ve
Francii
, kde Ústavní soud definoval meze výkonné a zákonodárné moci během režimu zdravotní nouze, a v
Německu
,
Španělsku
a
Itálii
, kde ústavní soudy provedly ústavní přezkum mimořádných opatření přijatých k boji proti pandemii COVID-19.
Ústavní soudy vykonávaly kontrolu i v dalších klíčových oblastech, například v případě voleb. V
Portugalsku
byl Ústavní soud vyzván k přezkumu volebních zákonů. Po tomto přezkumu a následném opakování hlasování bylo zahájeno nové volební období parlamentu. Další strukturální úvahy probíhají na
Kypru
, kde se v parlamentu stále diskutuje o zřízení Ústavního soudu.
V jiných členských státech vyvolala některá rozhodnutí ústavních soudů obavy ohledně přednosti unijního práva. V
Rumunsku
se vláda jasně přihlásila k zásadě přednosti práva EU, přetrvávají však obavy ohledně zpochybnění této zásady Ústavním soudem
. V návaznosti na formální závazky německé vlády, která jasně uznala přednost unijního práva, Komise ukončilas
Německem
řízení o nesplnění povinnosti, které se týkalo se rozsudku německého Ústavního soudu. V
Polsku
Ústavní soud výslovně zpochybnil přednost unijního práva a některá ustanovení Smluv o EU považoval za neústavní. To vedlo Komisi k zahájení řízení o nesplnění povinnosti proti
Polsku
, které ještě stále probíhá
.
Národní instituce pro lidská práva, veřejní ochránci práv, orgány pro rovnost a provádění rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva
Ve vnitrostátním systému brzd a protivah nadále hrají svou úlohu národní instituce pro lidská práva
, veřejní ochránci práv, orgány pro rovnost a další nezávislé orgány. V některých členských státech bylo postavení těchto orgánů dále upevněno. Ve
Švédsku
začal v lednu 2022 fungovat nově zřízený Státní institut pro lidská práva. V
Portugalsku
byla reformována vnitřní struktura Úřadu veřejného ochránce práv, aby lépe odrážela jeho mandát, a v
Lotyšsku
byla pravidla pro jmenování veřejného ochránce práv změněna. V
Belgii
vydal Federální institut pro lidská práva během prvních let své činnosti řadu stanovisek a doporučení. Důležitou součástí systému brzd a protivah je zajisti v návaznosti na zjištění nezávislých institucí vhodná následná opatření.
Národní instituce pro lidská práva, veřejní ochránci práv a orgány pro rovnost však potřebují strukturální záruky nezávislosti i dostatečné zdroje, aby mohli účinně pracovat, a řada z nich se stále potýká s problémy. V
Polsku
hraje nový veřejný ochránce práv, jmenovaný v červenci 2021, i nadále klíčovou roli jako pojistka právního státu, jakkoli je jeho akceschopnost svázána omezenými zdroji. V
Litvě
existují obavy, že Úřad parlamentního veřejného ochránce práv nemá dostatek prostředků na plnění svého mandátu, a návrh nového zákona byl kritizován pro možný negativní dopad na práci úřadu. V
Maďarsku
po začlenění Úřadu pro rovné zacházení do Úřadu komisaře pro základní práva přetrvávají obavy týkající se nezávislosti komisaře pro základní práva a v březnu 2022 podvýbor OSN pro akreditaci při Globální alianci národních institucí pro lidská práva trval na svém doporučení, aby byl status maďarské národní instituce pro lidská práva snížen na stupeň „B“. V
Chorvatsku
existují problémy týkající se návazných opatření a monitorování doporučení veřejného ochránce práv a přístupu k informacím. Řada členských států dosud národní instituci pro lidská práva v souladu s Pařížskými zásadami OSN nezřídila. Zatímco
Itálie
,
Malta
a
Rumunsko
tento proces již zahájily, v
Česku
se žádná taková instituce neplánuje.
Důležitým ukazatelem fungování právního státu v určité zemi jsou také výsledky provádění hlavních rozsudků Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Kapitoly věnované jednotlivým zemím proto poprvé obsahují systematické ukazatele provádění zásadních rozsudků ESLP všemi členskými státy
. Výsledky jednotlivých členských států se liší, celkově však nebylo provedeno přibližně 40 % zásadních rozsudků ESLP z posledních deseti let týkajících se členských států EU
.
Vnitrostátní systémy brzd a protivah v souvislosti s používáním spywaru
V červenci 2021 organizace Amnesty International a skupina investigativních novinářů odhalily, že několik vlád po celém světě začalo využívat mimořádně invazivní spyware s názvem „Pegasus“. K cílům v EU patřili novináři, právníci, vnitrostátní politici a poslanci Evropského parlamentu. Toto téma v posledním roce postupně nabylo na významu: jelikož zde existuje souvislost s národní bezpečností, jsou nezbytné vnitrostátní systémy brzd a protivah, které zajistí odpovídající záruky a dodržování základních práv. V
Maďarsku
byla vyšetřování v návaznosti na tvrzení souvisejících s používáním sledovacího softwaru Pegasus proti právníkům a novinářům uzavřena, přičemž neexistuje žádný účinný soudní dohled nad používání utajených sledovacích opatření mimo trestní řízení, což vzbuzuje obavy. V
Polsku
státní zastupitelství navzdory obviněním souvisejícím s používáním sledovacího softwaru Pegasus a obdobného spywaru nezahájilo žádné vyšetřování. Ve
Francii
zahájilo pařížské státní zastupitelství vyšetřování údajného používání sledovacího spywaru cíleného na konkrétní novináře. Ve
Španělsku
bylo používání programu Pegasus a obdobného sledovacího softwaru předmětem vyšetřování veřejného ochránce práv a soudního řízení. Ačkoli členské státy mají pravomoc zaručit svou vnitrostátní bezpečnost, musí při tom uplatňovat příslušné unijní právo, včetně judikatury Soudního dvora EU. Právní stát vyžaduje, aby využívání takových nástrojů bezpečnostními službami členských států podléhalo dostatečné kontrole, která plně respektuje právo EU, včetně základních práv, jako je ochrana osobních údajů, bezpečnost novinářů a svoboda projevu. Při používání sledovacích prostředků při vyšetřování trestných činů musí být rovněž dodržována procesní práva, včetně práv obviněného. Z toho důvodu jsou zapotřebí důkladné institucionální brzdy a protiváhy, aby bylo zaručeno fungování, spolupráce a vzájemná kontrola státních orgánů tak, aby jeden státní orgán vykonával pravomoc pod dohledem ostatních.
Organizace občanské společnosti jako klíčoví aktéři právního státu
Organizace občanské společnosti a obránci lidských práv hrají zásadní úlohu jakožto hlídací psi pro případ porušování právního státu a aktivně přispívají k podpoře právního státu, demokracie a základních práv v praxi. Unijní právo, doplněné evropskými normami, stanoví klíčové požadavky na zajištění fungování organizací občanské společnosti bez neoprávněného vměšování. Poté, co do EU přišly miliony osob prchajících před ruskou vojenskou agresí, sehrála občanská společnost klíčovou úlohu při jejich přijímání v příslušných členských státech a při zajišťování základních potřeb a služeb, včetně psychologické a lékařské podpory.
V několika členských státech jsou podnikány kroky ke zlepšení situace organizací občanské společnosti. V
Bulharsku
začala fungovat Rada pro rozvoj občanské společnosti, která byla zřízena s cílem pomáhat organizacím občanské společnosti. V
Rumunsku
se organizace občanské společnosti sice potýkají s problémy, existují však plány na zjednodušení registrace nevládních organizací. Ve
Švédsku
se nyní revidují rámcová pravidla pro fungování a financování organizací občanské společnosti. Na
Maltě
byly řešeny obavy týkající se přístupu organizací občanské společnosti k financování. Ačkoli ve většině členských států existuje pro občanskou společnost příznivé a podpůrné prostředí a prostor občanské společnosti je nadále považován za „otevřený“, v některých členských státech se organizace občanské společnosti nadále potýkají s problémy. K těm mohou patřit komplikované registrační postupy, potíže s přístupem k financování, restriktivní právní předpisy a nedostatečná ochrana před útoky a hrozbami, včetně strategických žalob proti účasti veřejnosti a pomlouvačných kampaní. V
Irsku
přetrvávají právní překážky financování občanské společnosti a v
Německu
nadále vyvolává znepokojení režim osvobození organizací občanské společnosti od daně, kterým by se však mohly zabývat připravované reformy. Ve
Slovinsku
se občanská společnost potýkala s problémy týkajícími se negativních vyjádření, zatímco se řešily otázky spojené s financováním a omezením svobody shromažďování. V
Česku
existují určité obavy ohledně přístupu organizací občanské společnosti k veřejnému financování, zatímco na
Slovensku
programy dotací z veřejných prostředků nadále vylučují organizace zabývající se otázkami rovnosti žen a mužů a právy LGBTIQ osob. Na
Kypru
vláda přijala opatření s cílem lépe pomáhat občanské společnosti a zlepšit komunikaci s orgány veřejné moci. Postupy registrace organizací občanské společnosti v
Itálii
jsou nadále složité. V
Řecku
jsou některé požadavky na registraci nadále považovány za nepřiměřené, přičemž ve Státní radě nyní probíhá přezkum stávajících právních předpisů. Ve
Španělsku
parlament pracuje na reformě zákona o bezpečnosti občanů v návaznosti na obavy, které v souvislosti s tímto zákonem vyjádřila i občanská společnost. Ve
Francii
byly sice přijaty nové zákony, které mají zlepšit finanční prostředí pro sdružení, řada zúčastněných stran však vyjádřila obavy, pokud jde o dopad zákona o zásadách republiky na občanský prostor.
V některých členských státech systematická omezení dále zhoršila schopnost fungování občanské společnosti, což může mít odrazující účinek. V
Polsku
se občanský prostor dále zhoršil a nedávné legislativní návrhy by mohly mít další negativní dopad. V
Maďarsku
je nezávislá občanská společnost nadále pod tlakem a organizace zastupující komunitu LGBTIQ uvádějí, že jsou terčem pomlouvačných kampaní iniciovaných vládou, zatímco úloha státu ve financování občanské společnosti vyvolává otázky.
3.VÝVOJ A OPATŘENÍ NA ÚROVNI EVROPSKÉ UNIE
3.1 Dialog a opatření navazující na zprávu o právním státu
Interinstitucionální dialog
Rada pokračovala v praxi pořádání každoročního dialogu o právním státu na základě zprávy o právním státu. V září 2021 uspořádalo předsednictví Rady horizontální diskusi o obecném vývoji v oblasti právního státu v Radě pro obecné záležitosti. V listopadu 2021
a v dubnu 2022
Rada pro obecné záležitosti rovněž uspořádala diskuse týkající se jednotlivých zemí, které se zaměřily na příslušný vývoj vyzdvižený v kapitole zprávy o právním státu věnované jednotlivým zemím. Cílená jednání o tématech souvisejících s právním státem se uskutečnila také v Radě pro spravedlnost, kde si ministři v prosinci 2021 vyměnili názory na dopad pandemie COVID-19 na fungování soudů a v březnu 2022 jednali o otázce přístupu k advokátovi a právním státu. Členské státy vyjádřily jasný zájem sdílet informace o vývoji situace a osvědčených postupech a pomoci tak předcházet problémům inkluzivním a konstruktivním způsobem.
Evropský parlament pokračoval v rozpravách o právním státu. Od července 2021 přijal několik usnesení o právním státu a o konkrétnějších otázkách, jako je svoboda sdělovacích prostředků a občanská společnost
. Parlament přijal i zvláštní usnesení ke zprávě o právním státu z roku 2021
, v němž uvítal zejména závazek zahrnout do zprávy konkrétní doporučení pro členské státy. Usnesení znovu zopakovalo již dříve vydaná doporučení, zejména pokud jde o potřebu určit nástroje, které bude možné použít v případě, že nedostatky nebudou odstraněny, a podporu Parlamentu interinstitucionální dohodě o mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva. Komise si váží spolupráce s Evropským parlamentem a dala jasně najevo, že interinstitucionální spolupráce hraje ústřední roli v posilování schopnosti EU dohlížet na právní stát a prosazovat jej. Rozhodnutí zahrnout doporučení do zprávy z roku 2022 je také reakcí na výzvu Evropského parlamentu.
Evropský parlament rovněž uspořádal debaty zaměřené na jednotlivé země, zejména v rámci Monitorovací skupiny pro demokracii, právní stát a základní práva Výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE). Monitorovací skupina uskutečnila monitorovací mise v Bulharsku, na Maltě, na Slovensku a ve Slovinsku a uspořádala diskuse o svých zjištěních. Vedle rozpravy o přednosti unijního práva přijal Evropský parlament usnesení, v němž vyzývá k přijetí dalších opatření k řešení problémů týkajících se právního státu v Polsku a Maďarsku
.
K další rozpravě o právním státu na úrovni EU přispěl také Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) prostřednictvím své skupiny ad hoc Základní práva a právní stát
a Výbor regionů prostřednictvím své Komise pro občanství, správu, institucionální a vnější věci
. V listopadu 2021 uspořádal EHSV konferenci zaměřenou na podíl občanské společnosti na mechanismu právního státu.
Dialog s orgány a zúčastněnými stranami v členských státech
Komise pokračovala v práci se subjekty na vnitrostátní úrovni v členských státech. V návaznosti na zprávu z roku 2021 se uskutečnila dvoustranná jednání na politické i technické úrovni, na nichž se projednávaly klíčové reformy. Vnitrostátní parlamenty hrají v prosazování právního státu zásadní roli, a to jako zákonodárci i jako subjekty dohlížející na to, aby výkonná moc nesla odpovědnost, a diskuse navazující na zprávu z roku 2021 byly důležitým tématem návštěv členů Komise ve vnitrostátních parlamentech
.
Síť kontaktních míst pro právní stát zajišťuje otevřený prostor pro pravidelnou výměnu informací mezi Komisí a členskými státy. Členové sítě se nadále pravidelně schází za účelem přípravy výroční zprávy o právním státu a síť stále více funguje jako fórum pro výměnu osvědčených postupů a sdílení informací o plánovaných nebo probíhajících reformách na vnitrostátní úrovni.
Komise bude pokračovat v prohlubování dialogu se zúčastněnými stranami a orgány v členských státech, a to i se zaměřením na opatření navazující na doporučení obsažená v této zprávě.
Dialog s občanskou společností a podpora občanské společnosti na úrovni EU
Občanská společnost zůstává klíčovým partnerem Evropské komise při přípravě výroční zprávy o právním státu. Vedle velkého počtu písemných příspěvků obdržených od občanské společnosti a schůzek uskutečněných v rámci návštěv jednotlivých zemí uspořádala Komise také horizontální schůzky s řadou hlavních sítí organizací občanské společnosti a dalších klíčových partnerů. Tyto sítě vydaly společná doporučení týkající se přípravy zprávy o právním státu
. Občanská společnost může rovněž hrát důležitou roli v přijímání opatření v návaznosti na zprávu a Komise bude ve spolupráci se zastoupeními Komise a Agenturou Evropské unie pro základní práva pokračovat v těchto návazných opatřeních s občanskou společností na vnitrostátní úrovni.
Prostřednictvím programu Občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV) Komise zvýšila úsilí na podporu organizací občanské společnosti, zejména menších a místních, které se potýkají se zvláštními omezeními. Z dostupného rozpočtu programu (1,55 miliardy EUR) je téměř třetina zvlášť vyhrazena pro organizace občanské společnosti, přičemž nejméně 40 % této částky má být přiděleno místním a regionálním organizacím občanské společnosti. Vedle podpory konkrétních projektů jsou k dispozici také granty na podporu budování kapacit organizací občanské společnosti, financování jejich provozních nákladů a rozvoje.
Komise bude i nadále důkladně zvažovat, jak zvýšit zapojení občanské společnosti, profesních sítí a dalších zúčastněných stran do diskuse o právním státu na vnitrostátní i evropské úrovni. To se týká přípravy zprávy i následných opatření. V obecnější rovině a v návaznosti na konferenci o budoucnosti Evropy Komise zváží způsoby, jak rozšířit rozsah své činnosti v oblasti právního státu tak, aby se do ní mohli bezprostředněji zapojit občané.
3.2 Mezinárodní spolupráce
Zásada právního státu je jednou z hlavních zásad, jimiž se řídí činnost Evropské unie i za jejími hranicemi. Právní stát je ústředním prvkem činnosti EU na celosvětové úrovni, v níž je prioritou spolupráce s partnery za účelem ochrany a prosazování lidských práv a posilování demokracií po celém světě. EU a její členské státy jsou největším světovým dárcem na podporu demokracie. Ruská invaze na Ukrajinu zdůrazňuje potřebu důrazněji podporovat a bránit naše hodnoty, jít příkladem a spolupracovat s našimi mezinárodními partnery, například na fórech OSN a Rady Evropy. Komise a několik členských států se připojily k závazkům summitu pro demokracii, který uspořádal prezident Spojených států amerických na podporu demokratických hodnot po celém světě, a jsou hybnou silou jejich plnění v rámci „akčního roku“.
Evropská unie je v souladu s cíli udržitelného rozvoje neochvějným ochráncem lidských práv, demokracie a právního státu na celém světě, což dokládá její nový akční plán pro lidská práva a demokracii na období let 2020–2024. V bezprostředním sousedství patří mezi klíčové požadavky na členství v EU stanovené v „kodaňských kritériích“ právní stát, který je pro kandidátské země a potenciální kandidátské země nezbytný k realizaci jejich evropských plánů, a revidovaná metodika rozšíření, která staví právní stát do samého středu procesu přistoupení. EU bude ve spolupráci s kandidátskými zeměmi a potenciálními kandidátskými zeměmi, svými sousedy i ve veškeré své vnější činnosti, a to na dvoustranné, regionální i mnohostranné úrovni, nadále uplatňovat konzistentní přístup. EU se otázkami právního státu pravidelně zabývá v dialozích o lidských právech s partnerskými zeměmi a na mnohostranné úrovni, zejména v rámci Organizace spojených národů.
Prosazování právního státu na globální úrovni zahrnuje posílení spolupráce v otázkách právního státu s mezinárodními a regionálními organizacemi. Právní stát, demokracie a lidská práva zůstávají hlavními prioritami spolupráce mezi EU a Radou Evropy. V této souvislosti EU obnovila svůj závazek chránit a prosazovat nezávislou občanskou společnost a zároveň chránit obhájce lidských práv a svobodné sdělovací prostředky. Klíčovou zásadou účasti EU na fórech OSN je také závazek EU důsledně a soudržně dodržovat, chránit a naplňovat lidská práva, demokracii a právní stát ve všech oblastech vnější činnosti a podporovat systém OSN pro lidská práva jako základní kámen vnější činnosti. Důležitými partnery při přípravě zprávy a prosazování právního státu v Evropě zůstávají mezinárodní organizace, zejména klíčové orgány Rady Evropy, s nimiž bude Komise i nadále úzce spolupracovat.
Komise usiluje o další posílení tohoto klíčového prvku své činnosti v oblasti právního státu, přičemž staví na úzké spolupráci s Radou Evropy a dalšími mezinárodními subjekty.
3.3 Kroky EU k prosazování právního státu
Výroční zpráva o právním státu je preventivní mechanismus, jehož cílem je zlepšit stav právního státu v celé EU, zvýšit povědomí o problémech a usnadnit včasné řešení, aby se zabránilo zhoršení situace. Doplňuje řadu dalších mechanismů a nástrojů na úrovni EU, z nichž každý má svůj vlastní účel. Tento oddíl obsahuje přehled příslušných opatření a mechanismů.
Pokračovala konsolidace judikatury Soudního dvora Evropské unie (SDEU) v oblasti právního státu. SDEU vydal rozsudky ve věci řady žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce podaných vnitrostátními soudy. V rozsudku ze dne 6. října 2021
SDEU objasnil tři druhy situací, kdy vnitrostátní soud rozhodující v posledním stupni nemusí předkládat předběžnou otázku Soudnímu dvoru Evropské unie, pokud je před ním vznesena otázka týkající se výkladu unijního práva
. V jiné věci SDEU rozhodl, že právo EU brání tomu, aby vnitrostátní nejvyšší soud prohlásil žádost o rozhodnutí o předběžné otázce za protiprávní z důvodu, že položené otázky nejsou relevantní a nezbytné
. SDEU rovněž prohlásil, že na základě přednosti unijního práva by vnitrostátním soudům riziko disciplinárních sankcí nemělo bránit v neuplatňování rozhodnutí Ústavního soudu, která jsou v rozporu s právem EU
.
SDEU pokračoval v posuzování případů nesplnění povinnosti, které mu předložila Komise. Pokud nebyla předběžná opatření Soudního dvora Evropské unie dodržena, požádala Komise SDEU o uložení finančních sankcí. Komise nadále vykonává svou úlohu strážce smluv EU a v případě potřeby zahajuje řízení o nesplnění povinnosti s cílem řešit konkrétní porušení zásad právního státu.
V Radě pokračuje postup týkající se prosazování společných hodnot EU podle článku 7 Smlouvy o EU vedený vůči
Polsku
a
Maďarsku
. Tento postup umožňuje Radě rozhodnout, zda existuje zřejmé nebezpečí, že dojde k závažnému porušení hodnot Unie, a přijmout následná opatření v souvislosti s takovým nebezpečím. V Radě se konala slyšení týkající se
Polska
v únoru 2022,
Maďarska
v květnu 2022, jakož i aktuálního stavu obecně v obou členských státech v prosinci 2021.
Dodržování zásad právního státu zůstává základním předpokladem řádné správy finančních prostředků EU. Cílem nařízení o obecném režimu podmíněnosti je chránit řádné finanční řízení rozpočtu Unie a finanční zájmy Unie před porušováním zásad právního státu. Komise sleduje situaci ve všech členských státech od 1. ledna 2021, kdy se nařízení o obecném režimu podmíněnosti stalo použitelným, a přijala pokyny k jeho uplatňování. Soudní dvůr EU ve svých rozsudcích ze dne 16. února 2022 potvrdil soulad nařízení se Smlouvami. V dubnu 2022 Komise poprvé zahájila formální postup podle nařízení o obecném režimu podmíněnosti vůči Maďarsku.
Souvisejícím rámcem pro ochranu několika fondů EU je nařízení o společných ustanoveních, které vstoupilo v platnost dne 1. července 2021. Požaduje, aby členské státy v rámci „horizontálních základních podmínek“ zavedly účinné mechanismy, které zajistí soulad programů podporovaných z fondů a jejich provádění s právy a zásadami zakotvenými v Listině základních práv, včetně práva na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces před nezávislým a nestranným soudem, předem zřízeným zákonem. Členské státy musí zajistit, aby byla horizontální základní podmínka splněna při přípravě programu a aby zůstala splněna po celé programové období.
Součástí evropského semestru je také řada otázek souvisejících s právním státem, zejména pokud jde o účinnost systémů soudnictví, boj proti korupci a kvalitu a inkluzivnost procesu tvorby právních předpisů, a to v rozsahu, v jakém mají tyto aspekty makroekonomický význam a mají dopad na podnikatelské prostředí, investice, hospodářský růst a zaměstnanost. S cílem řešit řadu relevantních doporučení pro jednotlivé země v rámci semestru prostřednictvím konkrétních reforem a investic v oblasti právního státu Komise projednala a dohodla s několika členskými státy konkrétní milníky v rámci vnitrostátních plánů pro oživení v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, které následně formálně schválila Rada.
V jarním balíčku evropského semestru 2022 Komise navrhla Radě další doporučení pro dva členské státy, která se týkají právního státu. Komise rovněž poskytuje členským státům technickou podporu, zejména prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu, s cílem zlepšit účinnost, kvalitu a nezávislost veřejné správy a soudnictví. Komise nadále podporuje reformu soudnictví prostřednictvím každoročního srovnávacího přehledu EU o soudnictví. Srovnávací přehled EU o soudnictví v roce 2022 poprvé zahrnuje údaje z průzkumu toho, jak společnosti vnímají účinnost ochrany investic v jednotlivých členských státech
. Výsledky naznačují, že klíčovými činiteli se srovnatelným významem pro důvěru v ochranu investic jsou správní postupy, stabilita a kvalita zákonodárného procesu, jakož i účinnost soudů a ochrana majetku. Evropský semestr a srovnávací přehled o soudnictví doplňují zprávu o právním státu a v případě potřeby pro zprávu poskytují vstupní údaje.
Svoboda a pluralita sdělovacích prostředků se staly důležitou oblastí činnosti na úrovni EU. Akční plán pro evropskou demokracii 2020 a Akční plán pro média a audiovizuální odvětví oznámily sérii iniciativ na podporu a ochranu svobody a plurality sdělovacích prostředků. Komise v září 2021 předložila doporučení členským státům o bezpečnosti novinářů. V dubnu 2022 Komise přijala balíček opatření na ochranu novinářů a organizací občanské společnosti před zneužívajícími soudními řízeními. Komise rovněž připravuje evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků.
4.ZÁVĚRY A DALŠÍ KROKY
Právní stát je základem stabilního, odolného, spravedlivého a demokratického politického, ekonomického a sociálního prostředí v celé EU. Má zásadní význam pro dobré fungování jednotného trhu a Unie jako celku. Je také odrazem cílů a hodnot Evropanů zakotvených v článku 2 Smlouvy. Komise se coby garant Smluv EU a přednosti práva EU zavázala, že bude zásady právního státu chránit a prosazovat. Prosperující a do budoucnosti hledící EU směřující k zelenější, digitálnější a sociálně spravedlivější společnosti musí stát na pevných základech. Skutečnost, že námi ceněné unijní hodnoty čelí tlaku, nám připomíná ruská invaze na Ukrajinu. K ochraně našich občanů a jejich práv je nutná rozhodná a neustálá obrana právního státu napříč EU.
Výroční zpráva o právním státu je důležitou součástí snahy o prosazování a ochranu právního státu v EU, a to jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni. Letošní zpráva se opírá o trvalé zapojení a spolupráci členských států a ukazuje, že v mnoha členských státech pokračují důležité reformy v oblasti právního státu, které řeší problémy zjištěné v předchozích vydáních zprávy. V některých členských státech však nadále panují významné obavy.
S tímto třetím vydáním je zpráva o právním státu a následný cyklus diskusí s členskými státy, včetně vnitrostátních parlamentů, Evropského parlamentu a Rady, již dobře zavedenou praxí. V souladu s preventivní povahou zprávy se doporučení, která byla letos zařazena poprvé, snaží členské státy v jejich reformách podpořit. V některých případech jsou členské státy v doporučeních vedeny k tomu, aby přijaly opatření k řešení konkrétních problémů, na které zpráva upozorňuje.
Komise tuto zprávu připravila na základě soustavného dialogu s členskými státy, přičemž si v plném rozsahu ponechává politickou odpovědnost za své hodnocení a vydaná doporučení. Příští vydání zprávy bude sledovat vývoj a hodnotit plnění doporučení.
Na začátku nového ročního cyklu dialogu o právním státu Komise vyzývá Radu a Evropský parlament, aby na základě této zprávy pokračovaly v obecných i na konkrétní země zaměřených rozpravách a využily nabízené příležitosti věnovat se hlouběji plnění konkrétních doporučení. Komise rovněž vítá další diskusi na vnitrostátní úrovni, které se zúčastní vnitrostátní parlamenty, občanská společnost a další klíčoví aktéři, ale i diskusi na evropské úrovni, a to s větším zapojením občanů. Komise vyzývá členské státy, aby se účinně zabývaly výzvami uvedenými ve zprávě, a je připravena jim v úsilí při provádění doporučení zprávy pomoci.