This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62008TN0304
Case T-304/08: Action brought on 5 August 2008 — Smurfit Kappa Group v Commission
Věc T-304/08: Žaloba podaná dne 5. srpna 2008 – Smurfit Kappa Group v. Komise
Věc T-304/08: Žaloba podaná dne 5. srpna 2008 – Smurfit Kappa Group v. Komise
Úř. věst. C 272, 25.10.2008, p. 30–31
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
25.10.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 272/30 |
Žaloba podaná dne 5. srpna 2008 – Smurfit Kappa Group v. Komise
(Věc T-304/08)
(2008/C 272/57)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Smurfit Kappa Group (Dublin, Irsko) (zástupci: T. Ottervanger, E. Henny, advokáti)
Žalovaná: Komise Evropských společenství
Návrhová žádání žalobkyně
— |
v souladu s článkem 230 ES zrušit rozhodnutí Komise; |
— |
uložit Komisi náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Žalobkyně usiluje, na základě článku 230 ES, o zrušení rozhodnutí Komise č. 582/2007 ze dne 2. dubna 2008 [věc „Veřejná podpora společnosti Propapier PM2 GmbH & Co. KG-IP“ K(2008)1107], kterým Komise schválila veřejnou podporu oznámenou Německem pro Propapier PM2 GmbH & Co. KG.
Žalobkyně, mezinárodní společnost vyrábějící obaly, usazená v Irsku, podala Komisi neformální stížnost na poskytnutí významné podpory na výstavbu zařízení (v oblasti Braniborsko – Severovýchod v Německu), které bude, podle tvrzení žalobkyně, největší papírnou v Evropské unii. Žalobkyně tvrdí, že ačkoliv existovaly jasné náznaky toho, že podporované investice budou mít závažný a neúměrný dopad na ni a odvětví jako celek, Komise usoudila, že formální šetření není nutné a regionální podpora nesplňovala limity podílu na trhu a zvýšení kapacity stanovené v článku 68 písm. a) a b) pokynů k regionální podpoře pro období 2007–2013 (1) (dále jen „pokyny k regionální podpoře“), a v důsledku toho prohlásila podporu za slučitelnou se Smlouvou ES.
Žalobkyně, přímá soutěžitelka příjemce podpory, zpochybňuje rozhodnutí Komise nezahájit formální šetření stanovené v čl. 88 odst. 2 ES na základě následujících důvodů:
Zaprvé, podle žalobkyně měla Komise zahájit formální šetření podle čl. 88 odst. 2 ES a čl. 4 odst. 4 nařízení Rady č. 659/1999 (2) a zkoumat podporu podrobněji ve světle pochyb vzniklých v souvislosti se strukturálními obtížemi trhu a v souladu s vhodnějším posouzením trhu. Žalobkyně tvrdí, že se Komise nesprávně omezila na použití rigidních limitů článku 68 pokynů k regionální podpoře a dopustila se zjevně nesprávného posouzení při výpočtu nárůstu kapacity.
Zadruhé, žalobkyně tvrdí, že Komise porušila čl. 87 odst. 3 ES a pokyny k regionální podpoře v rozsahu, v němž napadené rozhodnutí (i) neobsahuje analýzu negativního účinku podpory na obchodní podmínky, a (ii) nesprávně vykládá pokyny k regionální podpoře. Na uvedeném základě tvrdí, že Komise namísto, aby posoudila přínosy pro region a dopady významné podpory na odvětví jako celek, použila kritérium 5 % nárůstu kapacity a neprovedla hospodářskou analýzu. Rovněž tvrdí, že použití kritéria stanoveného v článku 68 pokynů k regionální podpoře je v rozporu se Smlouvou ES, jelikož uvedené ustanovení nevyžaduje, aby Komise automaticky schválila všechny veřejné podpory, které jsou nižší než v něm stanovené limity.
Zatřetí, podle žalobkyně je napadené rozhodnutí postiženo nesprávným posouzením skutkových okolností a zjevně nesprávným právním posouzením, pokud jde o definice trhu a nárůst kapacity.
Začtvrté tvrdí, že Komise porušila čl. 87 odst. 3 ES a pokyny k regionální podpoře v rozsahu, v němž napadené rozhodnutí obsahuje zjevně nesprávné právní posouzení, pokud jde o kvalifikaci opatření podpory.
Zapáté je rozhodnutí rovněž údajně postiženo závažným nesprávným právním posouzením v rozsahu, v němž uvádí, že mapa regionální podpory v Německu pro roky 2007–2013 je slučitelná se Smlouvou ES, a umožňuje regionu Braniborsko – Severovýchod, aby získalo regionální podporu na základě výjimky stanovené v čl. 87 odst. 3 písm. a) ES pro celé období let 2007–2013. Napadené rozhodnutí je krom toho postiženo vadou, jelikož nebere v úvahu jiné podpory, které se týkají stejného projektu.
Žalobkyně konečně tvrdí, že Komise porušila svou povinnost uvést odůvodnění, na kterém založila své rozhodnutí ohledně předběžného šetření.
(1) Úř. věst. 2006 C 54, s. 13.
(2) Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 339).