This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62013CN0031
Case C-31/13 P: Appeal brought on 22 January 2013 by Hungary against the judgment delivered on 18 November 2012 in Case T-194/10 Hungary v Commission
Věc C-31/13 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 22. ledna 2013 Maďarskem proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 8. listopadu 2012 ve věci T-194/10, Maďarsko v. Komise
Věc C-31/13 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 22. ledna 2013 Maďarskem proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 8. listopadu 2012 ve věci T-194/10, Maďarsko v. Komise
Úř. věst. C 71, 9.3.2013, p. 13–14
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
9.3.2013 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 71/13 |
Kasační opravný prostředek podaný dne 22. ledna 2013 Maďarskem proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 8. listopadu 2012 ve věci T-194/10, Maďarsko v. Komise
(Věc C-31/13 P)
2013/C 71/20
Jednací jazyk: maďarština
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Maďarská republika (zástupci: M. Fehér a K. Szíjjártó, advokáti)
Další účastnice řízení: Evropská komise, Slovenská republika
Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek
— |
zrušit napadený rozsudek Tribunálu, |
— |
na základě pravomoci přiznané článkem 61 Statutu Soudního dvora vydat konečné rozhodnutí ve sporu, |
— |
uložit Komisi náhradu nákladů řízení. |
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Maďarská vláda ve kasačním opravném prostředku zaprvé uvádí, že Tribunál v napadeném rozsudku nesprávně uplatnil unijní právo, když určil, že zápis ve sporné databázi E-Bacchus nemá žádní právní účinky, a proto je žaloba v tomto ohledu nepřípustná.. Maďarská vláda se také domnívá, že odůvodnění rozsudku Tribunálu je nedostatečné, neboť se opakovaně nezabýval tvrzeními maďarské vlády, kterými zpochybnila postoj Komise, a omezil se na potvrzení uvedeného postoje, aniž by rozhodl o podstatě uvedených tvrzení. Zadruhé maďarská vláda v zásadě zopakovala věcnou argumentaci přednesenou v řízení před Tribunálem, a to na podporu návrhového žádání směřujícího k tomu, aby Soudní dvůr prohlásil její kasační opravný prostředek za přípustný a vydal konečné rozhodnutí ve věci na základě pravomoci přiznané článkem 61 Statutu Soudního dvora.
Prostřednictvím vytvoření databáze E-Bacchus unijní zákonodárce zavedl rejstřík označení původu a zeměpisných označení chráněných v Evropské unii, který potvrzuje existenci uvedené ochrany na unijní úrovni. Jelikož jde o jediný rejstřík, nelze přijmout tvrzení, že pouze právní účinky má pouze zápis nových označení: stejné účinky se musí pojit s jakýmkoli zápisem do uvedené databáze.
Je nesprávný závěr Tribunálu, že v případě stávajících názvů vín je zápis do databáze E-Bacchus pouze (formálním) automatickým přechodem z jednoho normativního režimu na jiný normativní režim. Podle maďarské vlády jde o zásadní transformaci, která povyšuje ochranu označení — dosud pouze na národní úrovni — na unijní úroveň.
Z důvodu porušení zásady rovnosti nelze připustit rozdílné posouzení ve vztahu k právním účinkům zápisu do databáze E Bakchus podle toho, zda jde o nové nebo původní označení. Právní účinky plynoucí ze zápisu musí být stejné bez ohledu na označení, a to i tehdy, pokud pro zápis nového označení existuje jiný postup než pro zápis původního označení.
Z právních účinků zápisu se nezbytně vyvozuje také přesná kontrolní povinnost Komise při vypracování a změnách obsahu databáze E-Bacchus. Zejména ze zásady řádné správy vyplývá, že Komise měla přezkoumat právní stav panující ve Slovenské republice k referenčnímu datu (1. srpna 2009), a také měla přezkoumat správnost původního zápisu.
Tribunál dále porušil povinnost odůvodnění tím, že se při posouzení věci samé nezabýval tvrzeními maďarské vlády, kterými zpochybnila postoj Komise, a omezil se na potvrzení uvedeného postoje, aniž by rozhodl o podstatě uvedených tvrzení.
Podle názoru maďarské vlády Komise provedením změny v zápisu porušila příslušná ustanovení nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (1) a nařízení Komise (ES) č. 607/2009 (2), neboť spornou opravou původního zápisu v rejstříku E-Bacchus zaručila automatickou ochranu podle nové právní úpravy pro označení, které nelze považovat za „stávající chráněný název vína [stávající chráněné označení]“ podle článku 118s nařízení č. 1234/2007. Maďarská vláda tvrdí, že označení „Vinohradnícka oblasť Tokaj [též „Tokajská vinohradnícka oblast“]“ obsažené ve slovenském zákoně č. 313/2009 ze dne 30. června 2009, který byl zveřejněný ve Zbierke zákonov (Sbírka zákonů) dne 30. června 2009, je označení, které má být považováno za stávající chráněné označení.
Maďarská vláda dále tvrdí, že správou databáze E-Bacchus, zejména provedením sporného zápisu, Komise porušila základní zásady řádné správy, zásady loajální spolupráce a zásady právní jistoty, které jsou uznané unijním právem.
(1) Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (Úř. věst. L 299, s. 1).
(2) Nařízení Komise (ES) č. 607/2009 ze dne 14. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů (Úř. věst. L 193, s. 60).