8.2.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 48/10

1)

Lze evropské právo, a zejména čl. 4 odst. 3 Smlouvy o EU ve spojení s článkem 325 SFEU a směrnicí 2006/112/ES (1), které stanoví povinnost asimilace pro členské státy, pokud jde o politiky týkající se trestů, vykládat v tom smyslu, že brání vydání vnitrostátního právního předpisu, který stanoví, že trestnost nezaplacení DPH je podmíněna překročením peněžní prahové hodnoty, která je vyšší, než prahová hodnota stanovená ve vztahu k nezaplacení přímé daně z příjmů?

2)

Lze evropské právo, a zejména čl. 4 odst. 3 Smlouvy o EU ve spojení s článkem 325 SFEU a směrnicí 2006/112/ES, které ukládají členským státům povinnost stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce na ochranu finančních zájmů EU, vykládat v tom smyslu, že brání vydání vnitrostátního právního předpisu, který vylučuje trestní odpovědnost obžalovaného (ať jde o jednatele, právního zástupce, osobu pověřenou vykonávat daňové úkony, a sice osobu podílející se na protiprávním jednání), pokud organizace s právní subjektivitou s ním spojená zaplatila opožděně daň a správní sankce splatné z titulu DPH, třebaže již byl vydán daňový výměr a došlo k zahájení trestního stíhání, k obvinění, k formálnímu zahájení sporu před soudem, avšak dosud nebylo vyhlášeno zahájení hlavního líčení, v systému, který neukládá výše uvedenému jednateli, právnímu zástupci nebo jejich zmocněnci a osobě podílející se na protiprávním jednání žádný jiný trest, a to ani správní sankci?

3)

Je třeba pojem „podvod“ upravený v článku 1 Úmluvy PIF vykládat v tom smyslu, že zahrnuje i případy nezaplacení, částečného nebo opožděného zaplacení daně z přidané hodnoty, a tedy, zda článek 2 výše uvedené úmluvy ukládá členskému státu, aby nezaplacení, částečné nebo opožděné zaplacení DPH ve výši přesahující 50 000 euro trestal odnětím svobody?