—

Komise porušila závaznost rozsudku Soudního dvora ve věci C-566/10 P, který prohlásil za protiprávní oznámení o výběrovém řízení, která omezují jazyky, které mohou žadatelé v otevřených výběrových řízeních Unie uvést jako druhý jazyk, jen na angličtinu, francouzštinu a němčinu

—

V této souvislosti žalobkyně tvrdí, že omezením počtu jazyků, které je možné použít jako druhý jazyk uchazečů v rámci výběrových řízení Evropské unie, Komise v praxi zavedla nové pravidlo ohledně jazyků orgánů, čímž zasáhla do výlučné pravomoci Rady v této oblasti

—

Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že omezení jazykového režimu, které ukládá Komise, je diskriminační, protože výše uvedená ustanovení zakazují uložit evropským občanům a úředníkům orgánů jazyková omezení, která nejsou obecně a objektivně stanovena jednacími řády orgánů uvedenými v článku 6 výše uvedeného nařízení č. 1/58 a která nebyla dosud přijata a zakazují zavedení takových omezení, pokud pro to neexistuje zvláštní a odůvodněný zájem služby.

—

Podle žalobkyně Komise narušila očekávání občanů, pokud jde o výběr druhého jazyka z jakéhokoliv jazyka Unie, jak to bylo možné až do roku 2007 a jak to Soudní dvůr potvrdil ve svém pravomocném rozsudku C-566/10 P.

—

Žalobkyně tvrdí, že preventivním a obecným omezením jazyků, které je možné si vybrat jako druhý jazyk, na tři, Komise ve fázi oznámení a podmínek přijetí předčasně přistoupila k ověřování jazykových znalostí žadatelů o pracovní místo, které se má uskutečnit až v rámci výběrového řízení. Z toho vyplývá, že jazykové znalosti se staly rozhodujícími ve srovnání s odbornými znalostmi.

—

Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že stanovením podmínky, že žádosti o pracovní místo musí být povinně zaslané v angličtině, francouzštině nebo němčině a že EPSO zašle v témže jazyce žadatelům oznámení o průběhu výběrového řízení, bylo porušeno právo občanů Unie komunikovat ve svém vlastním jazyce s orgány a došlo k další diskriminaci osob, které dostatečně neovládají tyto tři jazyky.

—

Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že Komise toto omezení na tři jazyky odůvodnila požadavkem, aby byly noví zaměstnanci hned schopni komunikovat v rámci orgánů. Toto odůvodnění zkresluje skutkové okolnosti, protože se nezdá, že tyto tři jazyky jsou v komunikaci mezi různými jazykovými skupinami v rámci orgánů nejpoužívanější; toto odůvodnění je navíc nepřiměřené omezení základního práva, jakým je zákaz jazykové diskriminace, protože existují méně omezující řešení k zajištění toho, aby v rámci orgánů probíhala rychlá komunikace.