—

zrušil prováděcí rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/87 ze dne 21. ledna 2019 (1) v rozsahu, v němž se týká žalobce;

—

zrušil prováděcí nařízení Rady (EU) 2019/85 ze dne 21. ledna 2019 (2) v rozsahu, v němž se týká žalobce;

—

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

1.

První žalobní důvod vycházející z nesprávného posouzení skutkového stavu žalovanou, neboť žalovaná konstatovala, že žalobce podporuje syrský režim a má z něj prospěch, ačkoliv je tento názor zcela nepodložený.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení obecné zásady proporcionality a ze skutečnosti, že opatření přijatá v napadených aktech mají podle žalobce takové účinky, že tato opatření mají být považována za nepřiměřená. Hospodářské důsledky sankcí uložených žalobci jsou ničivé a ve srovnání s cílem, jež má být napadenými akty dosažen, jsou nepřiměřené.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že žalovaná nepřiměřeně porušila právo žalobce vlastnit majetek a právo pracovat, protože napadená opatření brání žalobci v pokojném užívání jeho majetku a výkonu ekonomické svobody, neboť napadené právní akty jsou v rozporu s prvním Dodatkovým protokolem Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází ze zneužití pravomoci. Napadené akty byly přijaty za účelem dosažení cílů, které se liší od cílů v nich uvedených, jsou zejména zaměřeny na samotného žalobce namísto režimu z důvodů, které jsou mu neznámy, a jsou tak stiženy zneužitím pravomoci.

5.

Pátý žalobní důvod vychází z porušení povinnosti uvést odůvodnění, stanovené v čl. 296 odst. 2 SFEU. Odůvodnění uvedené v napadených aktech je ve skutečnosti čistě formální a nebylo pravděpodobně žalovanou promyšlené.

6.

Šestý žalobní důvod vycházející z porušení práva na obhajobu a práva na spravedlivý proces. Žalobce neměl nikdy možnost být před uložením omezujících opatření vyslechnut, a proto nemohl správně vykonat své právo na obhajobu, včetně svého práva na spravedlivý proces, zaručené čl. 6 odst. 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 48 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie.