—

V této souvislosti žalobkyně uvádí, že napadené rozhodnutí je protiprávní, neboť neobsahuje konkrétní důkazy, které by označovaly důvěrné části sporného dokumentu, jejich funkci a účel v rámci ECB a rizika, která představuje jejich zveřejnění. Žalobkyně tvrdí, že při vážení různých zájmů musí převažovat konkrétní zájem střadatelů na ochraně jejich akcionářských podílů, jakož i efektivita a transparentnost správy společnosti nad všeobecnou a neodůvodněnou potřebou chránit postupy dohledu.

—

V této souvislosti žalobkyně uvádí, že ECB neuvádí žádné odůvodnění „důvěrné“ povahy napadeného rozhodnutí a pouze apodikticky tvrdí, že ochrana jejích postupů dohledu odůvodňuje odepření přístupu.

—

Žalobkyně uplatňuje závažné porušení čl. 7 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 rozhodnutí 2004/3 a nedostatek odůvodnění, jelikož nebyly splněny podmínky k uplatnění obecné domněnky důvěrnosti, a v každém případě ECB neprovedla konkrétní posouzení dokumentů, o jejichž zpřístupnění bylo požádáno.

—

Žalobkyně zdůrazňuje, že ECB nemůže zcela zmařit zájmy adresátů rozhodnutí, včetně samotných akcionářů banky, kteří mají právo na účinnou ochranu ve smyslu článku 47 Listiny základních práv Evropské unie před „špatným“ výkonem veřejné moci. ECB porušila i čl. 7 odst. 3 a čl. 8 odst. 2 rozhodnutí ECB 2004/3, jelikož opakovaně odkázala na mimořádně vysoké pracovní vytížení, aniž by v tomto ohledu poskytla jakýkoliv důkaz, za účelem prodloužení lhůty stanovené pro odpověď na žádost žalobkyně o přístup o dalších 20 dnů.