—

Žalobkyně tvrdí, že Komise v napadeném rozhodnutí odůvodnila svůj právní zájem na určení porušení právních předpisů právním a odrazujícím účinkem, přestože se nejednalo o výtku oznámenou žalobkyni, ke které by měla možnost se užitečně vyjádřit.

—

Pokud by Komise měla právní zájem (což žalobkyně zpochybňuje) na určení, že porušila právní předpisy, Komise dostatečně neodůvodnila uplatnění své posuzovací pravomoci k tomuto zjištění.

—

Komise tím, že uplatnila svou posuzovací pravomoc, porušila zásadu proporcionality, neboť napadené rozhodnutí nebylo nezbytné k dosažení cíle účinného uplatňování práva hospodářské soutěže a nevýhody, které pro žalobkyni vyplývají z tohoto zjištění, jsou nepřiměřené tomuto cíli.

—

Překročila své pravomoci tím, že nařídila ukončení porušování právních předpisů a zakázala pokračování v něm, přestože porušování bylo ukončeno;

—

V rozporu se zásadou presumpce neviny přenesla důkazní břemeno v rozsahu, v němž uplatnila své pravomoci, neboť si nemohla být jistá, že porušování skončilo;

—

Dopustila se nesprávného posouzení, jelikož se domnívala, že porušování právních předpisů, pokud jde o žalobkyni nebo v plném rozsahu, nebylo ukončeno;

—

Jednala nepřiměřeně, neboť nebylo nutné ani vhodné, aby Komise vykonala své pravomoci s cílem zabránit porušování práva hospodářské soutěže ze strany žalobkyně.