This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document C2005/082/50
Case C-77/05: Action brought on 17 February 2005 by the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland against the Council of the European Union
Věc C-77/05: Žaloba podaná dne 17. února 2005 Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska proti Radě Evropské unie
Věc C-77/05: Žaloba podaná dne 17. února 2005 Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska proti Radě Evropské unie
Úř. věst. C 82, 2.4.2005, p. 25–25
(ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)
2.4.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 82/25 |
Žaloba podaná dne 17. února 2005 Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska proti Radě Evropské unie
(Věc C-77/05)
(2005/C 82/50)
Jednací jazyk: angličtina
Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 17. února 2005 žaloba podaná proti Radě Evropské unie Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska zastoupeným Elizabeth O'Neill, zmocněnkyní, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.
Žalobce navrhuje, aby Soudní dvůr:
1. |
zrušil nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (1); |
2. |
na základě článku 233 ES stanovil, že po zrušení nařízení o Evropské pohraniční agentuře a do přijetí nové právní úpravy dané otázky zůstávají ustanovení nařízení o agentuře v platnosti, kromě ustanovení, která mají za následek vyloučení Spojeného království z účasti na uplatňování nařízení o Evropské pohraniční agentuře; |
3. |
uložil Radě náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty:
Spojenému království bylo odepřeno právo účastnit se přijímání nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (nařízení o Evropské pohraniční agentuře), přestože své přání účastnit se oznámila podle čl. 5 odst. 1 Protokolu o začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie (Schengenský protokol) a čl. 3 odst. 1 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska. O zrušení nařízení o Evropské pohraniční agentuře usiluje na základě toho, že vyloučení Spojeného království z přijetí uvedeného nařízení má za následek porušení zásadních procesních požadavků nebo porušení Smlouvy ve smyslu čl. 230 odst. 2 ES.
Hlavním argumentem Spojeného království je skutečnost, že při jeho vyloučení z přijímání nařízení o pohraniční agentuře Rada jednala na základě nesprávného výkladu vztahu mezi článkem 5 a článkem 4 Schengenského protokolu. Podrobněji tvrdí následující:
a) |
Výklad Rady, podle kterého se právo na účast udělené článkem 5 Schengenského protokolu vztahuje pouze na opatření založená na ustanoveních Schengenského acquis, jichž se Spojené království účastní podle rozhodnutí Rady přijatého na základě článku 4, odporuje struktuře a dikci uvedených článků, samotné povaze článku 5 a prohlášení o článku 5 připojenému k závěrečnému aktu Amsterodamské smlouvy. |
b) |
Výklad Schengenského protokolu Radou není požadován pro skutečný účinek pravidla „bez újmy“ v článku 7 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska. Takový výklad není požadován ani pro zachování celistvosti schengenského acquis. Ve skutečnosti, pokud jde o zajištění acquis, nepříznivý dopad na Spojené království by byl velmi nepřiměřený. |
c) |
S ohledem na široký a volný pojem opatření založených na Schnegenském acquis, které Rada v praxi používá, by mechanismus článku 5 Schengenského protokolu podle výkladu Rady mohl způsobit porušení zásady právní jistoty a základních zásad upravujících užší spolupráci. |
Podpůrně Spojené království tvrdí, že pokud by byl správný výklad Rady týkající se vztahu článku 4 a článku 5 Schengenského protokolu, mělo by to za následek užší pohled na zprávu o opatření založeném na schengenském acquis ve smyslu článku 5, coby opatření nevyhnutelně spojeném s acquis; nařízení o pohraniční agentuře takovým opatřením není.
(1) Úř. věst. L 349, s. 1.