24.11.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 283/40

—

zrušit rozhodnutí Evropské komise K(2007) 3893 ze dne 8. srpna 2007;

—

uložit Komisi náhradu škody;

—

uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

—

nelogičnost, nepřiměřenost a nedostatek jakéhokoli právního a skutkového základu rozhodnutí, jelikož Komise úmyslně opomenula vzít v úvahy všechny parametry (procesní i věcné), které měly být posouzeny za účelem správného použití článku 24 nařízení č. 4253/88, přičemž došlo k nenapravitelnému znehodnocení vlastního posouzení, pokud jde o existenci nesrovnalostí vytýkaných žalobkyni;

—

chybný výklad a použití pojmu nesrovnalosti v článku 24 nařízení č. 4253/88 v rozsahu, v němž skutečnosti vytýkané žalobkyni nespadají pod pojem „významné změny“, pokud jde o povahu nebo podmínky pro provádění finanční akce, ani do kategorie „nepovolených výdajů“ pro účely rozpočtu Společenství;

—

odpovědnost Komise za původní zpoždění projektu v rozsahu, v němž i když bylo datum pro zahájení projektu a pro přípustnost nákladů stanoveno na 1. července 1997, byla finanční dohoda schválena Komisí až dne 14. července 1997 a oznámena Comune di Napoli 25. července 1997;

—

nezohlednění celého období sedmi měsíců, které Komise potřebovala pro schválení změny projektu navrhované žalobkyní, za účelem posouzení přípustnosti nákladů;

—

nesprávný závěr Komise, pokud jde o skutečnost, že nález azbestu, a následné zpoždění v důsledku jeho odstranění, nepředstavuje důvod vyšší moci;

—

nesprávné omezení odkladného účinku rozsudku Tribunale Amministrativo Regionale jednak na období mezi 2. srpnem 2001 (datum vydání rozsudku) a 5. prosincem 2001 (datum oznámení rozsudku o odvolání Consiglio di Stato žalobkyni), a jednak omezení uvedeného období pouze na faktury vystavené v rámci výběrového řízení na dodávku vybavení výpočetní technikou, která byla předmětem tohoto odkladu;

—

porušení zásady proporcionality, jelikož Komise za účelem určení snížení pomoci nijak nezohlednila dobrou víru projevenou žalobkyní při jejím jednání, bezvýznamnou povahu a závažnost (údajných) nesrovnalostí, skutečné provedení finanční akce a konečně okolnost, že odpovědnost za zpochybněné skutečnosti musí být přiznána zčásti samotné Komisi, a zčásti přičítána vyšší moci;

—

porušení povinnosti odůvodnění, jelikož rozhodnutí nevysvětluje, proč musí být sporné nesrovnalosti považovány za „významné“;

—

pokud jde o náhradu škody, žalobkyně uplatňuje, že i když chování Komise nebylo považováno za protiprávní, jí nicméně způsobilo škodu. Rozhodnutí o vrácení zvláště způsobilo zcela nepředvídatelnou a abnormální škodu, především s ohledem na to, že akce byla realizována úspěšně a s blahopřáním samotné Komise.