18.9.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 249/23

---

ROZHODNUTÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU ESVO

č. 127/07/KOL

ze dne 18. dubna 2007

o podpoře na výzkum a vývoj poskytnuté Norskou radou pro výzkum v souvislosti s rozvojem počítačového programu Turborouter (Norsko)

KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO (1),

S OHLEDEM na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (2), a zejména na články 61 až 63 a Protokol 26 této dohody,

S OHLEDEM na Dohodu mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (3), a zejména na článek 24 této dohody,

S OHLEDEM na čl. 1 odst. 2 a 3 části I a články 1, 4 a 6, čl. 7 odst. 3 a články 10, 13, 14, 16 a 20 části II Protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru (4),

S OHLEDEM na pokyny Kontrolního úřadu (5) k uplatňování a výkladu článků 61 a 62 Dohody o EHP, a zejména na kapitolu 14 o podpoře na výzkum a vývoj těchto pokynů,

S OHLEDEM na rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 195/04/KOL ze dne 14. července 2004 o prováděcích ustanoveních uvedených v článku 27 části II Protokolu 3 (6),

S OHLEDEM na rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 217/94/KOL ze dne 1. prosince 1994, kterým se Norsku navrhuje, aby přijalo vhodná opatření mj. k režimu podpory Programy pro průmyslový výzkum a vývoj,

S OHLEDEM na skutečnost, že Norsko dopisem ze dne 19. prosince 1994 přijalo navrhovaná vhodná opatření,

S OHLEDEM na rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 60/06/KOL ze dne 8. března 2006 o zahájení formálního šetření, pokud jde o podporu na výzkum a vývoj poskytnutou Norskou radou pro výzkum v souvislosti s rozvojem počítačového programu Turborouter (7),

PO VYZVÁNÍ zúčastněných stran k předložení připomínek k tomuto rozhodnutí a s ohledem na jejich připomínky,

vzhledem k těmto důvodům:

I.   SKUTKOVÝ STAV

1.   Postup

Kontrolní úřad obdržel dopisem ze dne 5. března 2002 (dok. č. 02-1733-A) stížnost, která namítala, že Norsko poskytlo prostřednictví Norské rady pro výzkum (Research Council of Norway, dále jen Rada pro výzkum) státní podporu různým výzkumným projektům v souvislosti s rozvojem počítačového programu Turborouter.

Kontrolní úřad si vyžádal dopisem ze dne 26. dubna 2002 (dok. č. 02-2605-D) informace od norských orgánů. Ministerstvo průmyslu a obchodu odpovědělo dopisem ze dne 3. června 2002 (dok. č. 02-4177-A), který obsahoval připomínky Rady pro výzkum k tzv. projektu Turborouter.

Po výměnách různých dopisů (8) informoval Kontrolní úřad dopisem ze dne 8. března 2006 (dokument č. 363353) norské orgány o tom, že se rozhodl zahájit podle čl. 1 odst. 2 části I Protokolu 3 k Dohodě o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru řízení ohledně podpory na výzkum a vývoj poskytnuté Radou pro výzkum v souvislosti s rozvojem počítačového programu Turborouter.

Norské orgány dopisem ze dne 7. dubna 2006 předložily připomínky k rozhodnutí Kontrolního úřadu o zahájení formálního šetření.

Rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 60/06/KOL o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a dodatku EHP k němu (9). Kontrolní úřad vyzval zúčastněné strany, aby předložily své připomínky.

Kontrolní úřad obdržel připomínky od jedné zúčastněné strany. Dopisem ze dne 1. prosince 2006 (dokument č. 400677) postoupil Kontrolní úřad tyto připomínky norským orgánům. Norské orgány předložily své připomínky dopisem ministerstva vládní správy a reforem ze dne 8. ledna 2007 (dokument č. 405517), který postoupil dopis ministerstva školství a výzkumu ze dne 5. ledna 2007.

2.   Čtyři projekty, které souvisejí s počítačovým programem Turborouter, podporované finančními prostředky Rady pro výzkum

2.1   Popis projektů

V této části Kontrolní úřad pouze poskytne stručný popis posuzovaných projektů. Podrobný popis každého z nich lze nalézt v rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 60/06/KOL (10).

2.1.1   Projekt 40049 – Strategické činnosti v námořní přepravě a logistice (první verze počítačového programu Turborouter)

Turborouter je nástroj (11) pro optimalizaci tvorby plavebních řádů plavidel, tj. pro rozhodování, na která plavidla umístit různé náklady. Kombinuje znalosti a zkušenosti plánovačů s výpočetními schopnostmi počítače. Turborouter je založen na elektronických námořních mapách, kde lze zobrazit informace o tvorbě plavebních řádů, a obsahuje databázi pro plavidla, přístavy, náklady atd., automatický výpočet vzdáleností mezi přístavy, zprávy o poloze plavidel, automatickou aktualizaci odhadované doby příjezdu, propracované optimalizační postupy pro tvorbu plavebních řádů loďstva a vizualizaci plavebních řádů nebo výpočet plavebního řádu pro ruční plánování.

První verze pilotního programového vybavení Turborouter byla vyvinuta v prvním roce výzkumu jednoho z dílčích projektů projektu 40049 Strategické činnosti v námořní přepravě a logistice nazvaného Metody a analytické nástroje pro navrhování a provoz integrovaných přepravních a logistických řetězců.

2.1.2   Další vývoj počítačového programu Turborouter

Podle informací poskytnutých norskými orgány Norská rada pro výzkum vybrala k podpoře na výzkum a vývoj několik projektů, které se týkaly vývoje počítačového balíčku Turborouter.

2.1.2.1   Projekt 138811 – AlgOpt

Cílem tohoto projektu (12) bylo vypracovat a provést praktické zkoušky algoritmů pro výpočet optimálního využívání lodní flotily vzhledem k povinnostem nakládat náklady několika zákazníků, k požadavkům na to, kdy musí být náklad naložen a vyložen v přístavu určení, k možnosti vézt při každé plavbě společný náklad omezeného množství hromadného zboží a k omezením, která znamenají, že ne všechna zapojená plavidla jsou vhodná k obsluze všech zákazníků nebo do všech přístavů. Algoritmy by měly být začleněny do programového konceptu, který by uživatelům umožňoval úplnou kontrolu a možnost nepřijmout návrhy předložené algoritmy.

Podle informací předložených norskými orgány byl projekt AlgOpt pouze předběžnou studií, která vymezovala požadavky uživatelů, a studií proveditelnosti užívání programu Turborouter pro smluvního partnera, společnost Beltship Management AS.

2.1.2.2   Projekt 144265 – Shiplog II

Projekt Shiplog se zabývá především přepravou na moři. Tento projekt (13) měl využít výsledky předchozího projektu nazvaného Shiplog (který nezahrnoval používání programu Turborouter), jenž se zaměřoval na požadavky při dodávkách zboží z domu do domu (door-to-door delivery), když je přeprava po moři klíčovým prvkem. Jedna z hlavních činností se týkala integrace systému řízení přepravního řetězce (Transport Chain Management System) a programu Turborouter, která by měla specifikovat rozhraní a předvést výměnu informací mezi programem Turborouter a demonstrátorem systému řízení přepravního řetězce. Tento projekt svého cíle nedosáhl hlavně proto, že systém řízení přepravního řetězce a Turborouter nebylo možné uspokojivě integrovat.

2.1.2.3   Projekt 144214 – Knihovna optimalizačních postupů pro tvorbu plavebních řádů v lodní přepravě

Cílem předkonkurenčního výzkumného projektu Knihovna optimalizačních postupů pro tvorbu plavebních řádů v lodní přepravě bylo vyvinout algoritmy pro pokročilou optimalizaci a plánování velmi složitých přepravních operací. Norské orgány vysvětlily, že knihovna algoritmů má úzkou vazbu na konkrétní společnosti a obchod, a proto musí být majetkem společnosti, a nikoliv součástí standardního nástroje Turborouter.

2.2   Popis vztahu mezi čtyřmi poskytnutými podporami a norským režimem podpory Programy pro průmyslový výzkum a vývoj

Podle informací poskytnutých norskými orgány čtyři poskytnuté podpory, kterých se týká toto rozhodnutí, byly získány v rámci režimu podpory Programy pro průmyslový výzkum a vývoj (brukerstyrte forskningsprogrammer).

Režim podpory nazvaný Programy pro průmyslový výzkum a vývoj (brukerstyrte forskningsprogrammer), který spravovala Rada pro výzkum, byl zřízen před vstupem v platnost Dohody o EHP.

V prosinci 1994 přijal Kontrolní úřad rozhodnutí o několika režimech podpory na výzkum a vývoj, které v Norsku existovaly před vstupem v platnost Dohody o EHP, mj. o režimu podpory Programy pro průmyslový výzkum a vývoj (brukerstyrte forskningsprogrammer, věc č. 93-183). V tomto rozhodnutí navrhl Kontrolní úřad vhodná opatření, která uvedou režim v soulad s pravidly státní podpory Dohody o EHP (14). Kontrolní úřad Norsku zejména navrhl, aby zavedlo podrobná ustanovení, která zajistí, že podpora bude poskytována v souladu se zásadami stanovenými v kapitole 14 pokynů ke státní podpoře.

Norsko vhodná opatření navržená Kontrolním úřadem přijalo dopisem ze dne 19. prosince 1994. Z přijetí vhodných opatření vyplývalo, že poskytování podpory v rámci režimu Programy pro průmyslový výzkum a vývoj bude činěno v souladu s ustanoveními pokynů Kontrolního úřadu pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje, které byly přijaty v roce 1994.

Rada pro výzkum poskytla podporu těmto projektům v rámci režimu Programy pro průmyslový výzkum a vývoj.

3.   Pochybnosti Kontrolního úřadu vyjádřené v rozhodnutí č. 60/06/KOL

Dne 8. března 2006 se Kontrolní úřad rozhodl zahájit formální šetření stanovené v čl. 1 odst. 2 části II Protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru podpory na výzkum a vývoj poskytnuté Radou pro výzkum v souvislosti s rozvojem počítačového programu Turborouter (rozhodnutí č. 60/06/KOL). V rozhodnutí o zahájení řízení Kontrolní úřad popsal stížnost, čtyři projekty, které se týkají počítačového programu Turborouter a jsou podporované finančními prostředky Rady pro výzkum a vztah mezi těmito čtyřmi poskytnutými podporami a norským režimem Programy pro průmyslový výzkum a vývoj.

Kontrolní úřad provedl podrobné posouzení právního rámce použitelného na posouzení čtyř dotčených projektů (15). Po přijetí vhodných opatření navržených v rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 217/94/KOL musela být jakákoliv podpora poskytnutá v rámci režimu Programy pro průmyslový výzkum a vývoj v souladu s pokyny pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje z roku 1994. Jakákoliv podpora poskytnutá v rámci režimu Programy pro průmyslový výzkum a vývoj, která nesplňuje ustanovení pokynů pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje z roku 1994, by tedy samozřejmě spadala mimo rozsah působnosti režimu. Jednalo by se tak o novou jednotlivou podporu a jako taková by měla být jednotlivě oznámena Kontrolnímu úřadu a posouzena na základě pokynů pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje použitelných v době poskytnutí podpory.

Co se týče důvodů zahájení formálního šetření, vyjádřil Kontrolní úřad v několika bodech pochybnosti, zda čtyři dotčené projekty v oblasti výzkumu a vývoje obdržely podporu v rámci režimu podpory Programy pro průmyslový výzkum a vývoj.

Kontrolní úřad měl pochybnosti, zda tyto projekty nepřekročily fázi aplikovaného nebo předkonkurenčního výzkumu a zda se nejedná o komerční produkt. Hranice mezi pilotním projektem, který nelze komerčně využívat, a konečným komerčním výrobkem se v tomto případě zdála velmi nejasná, protože programové vybavení je třeba pro každou novou aplikaci u každého konkrétního konečného uživatele znovu přizpůsobit. Kontrolní úřad pokládal za sporné, do jaké míry se na další vývoj počítačového programu Turborouter pro použití ve vývojových aplikacích, které slouží konkrétním potřebám konečných uživatelů, vztahuje definice aplikovaného výzkumu.

Na základě informací dostupných v uvedené fázi řízení nemohl Kontrolní úřad potvrdit, zda jsou tyto projekty správně zařazeny jako předkonkurenční výzkumné činnosti, nebo zda mají příliš úzkou souvislost s trhem na to, aby byly způsobilé pro státní podporu.

Dále měl Kontrolní úřad pochybnosti, které se týkaly financování projektů, zejména pokud jde o účinné vyplácení vlastních příspěvků ve formě věcného plnění příjemců projektů.

Na základě argumentů předložených stěžovatelem měl Kontrolní úřad pochybnosti, zda celkové náklady na projekty nebyly uměle navýšeny, aby pokryly provozní výdaje přijímajících podniků, a zda skutečné náklady na výzkum v rámci projektu odpovídají částkám poskytnutým Radou pro výzkum.

Kontrolní úřad měl zato, že potřebné know-how a technologickou způsobilost k provedení projektu má Marintek, výzkumný ústav, který vyvinul první počítačový program Turborouter. Proto se jevilo jako rozumné předpokládat, že většinu práce vykonají jeho vlastní zaměstnanci. Z toho by v zásadě vyplývalo, že zapojení zaměstnanců účastnících se podniků by s největší pravděpodobností souviselo s vymezováním potřeb uživatelů nebo do jisté míry se zkoušením. Jelikož příspěvek účastnících se podniků ve formě věcného plnění možná neodpovídal nákladům na výzkum, mohly být celkové náklady na projekt v oblasti výzkumu nižší, a míra podpory tedy vyšší.

Z těchto důvodů měl Kontrolní úřad pochybnosti, zda výše uvedené projekty obdržely podporu v souladu s použitelnými pokyny pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje a zda příjemci nepoužili podporu v rozporu s přijatými vhodnými opatřeními pro režim Programy pro průmyslový výzkum a vývoj.

4.   Připomínky třetích stran

Dne 24. listopadu 2006 obdržel Kontrolní úřad připomínky jedné ze zúčastněných stran, které byly spíše obecné povahy, než aby přímo souvisely s pochybnostmi Kontrolního úřadu vyjádřenými v rozhodnutí č. 60/06/KOL o zahájení formálního šetření podpory na výzkum a vývoj poskytnuté v souvislosti s rozvojem počítačového programu Turborouter. Tato strana tvrdila, že Rada pro výzkum poskytla značné finanční prostředky na nový projekt nazvaný OPTIMAR (16). Tento projekt je v letech 2005–2009 zcela podporován Radou pro výzkum. V ideálním případě tento projekt řídí Katedra operativního výzkumu Norské vědecko-technické univerzity (Norwegian University of Science and Technology, dále jen „Technická univerzita“) v Trondheimu. Konečným cílem tohoto projektu je dále rozvinout Turborouter v komerční projekt, přičemž tento proces již započal.

Tato strana dodala: „Prof. Marielle Christiansenová (vedoucí projektu OPTIMAR) v Trondheimu se domnívá, že pro společnosti je velmi obtížné se účastnit a využívat výsledky tohoto programu, který je prý veřejným výzkumným programem s cílem rozšířit základnu pro všechny norské společnosti, protože již úzce spolupracují s ústavy SINTEF a MARINTEK a slíbily, že se s těmito obchodními organizacemi podělí o výsledky výzkumu (SINTEF i MARINTEK jsou ústavy v Trondheimu a z řady důvodů mají úzké vazby s Technickou univerzitou).“

Podle názoru této strany „je společným prvkem v této otázce Turborouter, jelikož veškerý personál, který pracuje na Technické univerzitě/na katedře operativního výzkumu/v ústavech Marintek/SINTEF chápe TURBOROUTER jako svůj společný cíl“.

Tato strana tvrdí, že společnosti, které pracují na vývoji programu TURBOROUTER, nyní dostávají prostřednictvím Technické univerzity ještě větší státní podporu, která je krytá jako finanční prostředky na základní výzkum.

Poslední připomínkou bylo, že žádná společnost, která pobírá finanční prostředky na vývoj programu Turborouter, jej sama nepoužívá, což tuto stranu vede k závěru, že finanční prostředky získané v rámci výzkumného projektu jsou pouze dotacemi na jejich každodenní provoz.

5.   Připomínky norských orgánů

5.1   Připomínky k rozhodnutí Kontrolního úřadu zahájit formální šetření

5.1.1   Připomínky ministerstva vládní správy a reforem

Ministerstvo vládní správy a reforem v dopise ze dne 7. dubna 2006 odkázalo na popis formální korespondence s norskými orgány uvedený v rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 60/06/KOL. Norské orgány dále odkázaly na schůzky mezi Kontrolním úřadem a norskými orgány v říjnu 2002 a v září 2004 a dodaly, že dne 22. května 2003 se konala schůzka mezi Kontrolním úřadem a norskými orgány v Bruselu.

Norské orgány upozornily, že rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 60/06/KOL nepopisuje, jak podpora na vývoj programu Turborouter narušuje hospodářskou soutěž v EHP nebo na třetích trzích. Podle jejich názoru by tato otázka měla být objasněna, protože program pro výzkum a vývoj nástroje Turborouter nepřinesl očekávané výsledky. Ačkoliv norské orgány uznaly, že nehmotné know-how z projektu bylo rozšířeno do jiných projektů v oblasti výzkumu a vývoje, nepovažovaly za zřejmé, že toto ovlivnilo hospodářskou soutěž na vnitřním trhu nebo na trzích třetích zemí.

Norské orgány zpochybnily některé skutečnosti ve tvrzeních stěžovatele, které byly zopakovány v rozhodnutí Kontrolního úřadu, zejména tvrzení v třetí části na straně 3 rozhodnutí č. 60/06/KOL a podkladové citace stěžovatele.

Norské orgány především zpochybnily, jak mohl stěžovatel označit, že projekty mají úzkou souvislost s trhem. Dále zpochybnily, jak mohl stěžovatel tvrdit, že výsledky výzkumu a vývoje nebyly šířeny, navzdory skutečnosti, že organizace Marintek získala na program vlastnická práva. A konečně zpochybnily, jak může stěžovatel tvrdit, že vlastní kapitálové příspěvky účastnících se společností jsou ve skutečnosti nižší, než je uvedeno v žádosti. Podle Rady pro výzkum byla žádost stěžovatele o nahlédnutí do žádostí a smluv o výzkumu a vývoji zamítnuta z důvodů obchodního tajemství. V tomto kontextu se norské orgány domnívaly, že tvrzení stěžovatele se obecně jeví jako neopodstatněná. Norské orgány dodaly: „Z tvrzení stěžovatele, že vlastní kapitálové příspěvky dotčených společností jsou nižší, než je uvedeno v žádostech, také vyplývá, že jsou tyto firmy obviněny ze zneužívání státní podpory. To také vyvolává otázky, které souvisejí s právní jistotou společností, jež se účastnily projektů Turborouter. Tato tvrzení stěžovatele by tedy měla být zřetelně zdůvodněna.“

5.1.2   Připomínky Norské rady pro výzkum

Rada pro výzkum se v dopise přiloženém k výše uvedenému dopisu ministerstva vládní správy a reforem vyjádřila k rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 60/06/KOL. Rada pro výzkum upozornila, že Kontrolnímu úřadu postoupila všechny požadované dostupné informace a objasnění, včetně opisů veškeré projektové dokumentace pro čtyři projekty, které souvisejí s vývojem programu Turborouter a jsou podporovány finančními prostředky Rady pro výzkum. Podle Rady pro výzkum bylo na schůzkách a v korespondenci do zaslání dopisu norských orgánů ze dne 20. června 2003 včetně jediným tématem jednání správné zařazení projektů podle pokynů pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje.

Co se týče popisu projektů, Rada pro výzkum tvrdila, že tabulky uvedené v popisu financování projektů v rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 60/06/KOL zcela neodpovídají údajům uvedeným v textu. Finanční prostředky poskytnuté Radou pro výzkum se skládaly ze dvou částí. Jednu část finančních prostředků Rady pro výzkum tvořily ve skutečnosti soukromé finanční prostředky Norského sdružení vlastníků lodí (Norwegian Shipowners' Association), zatímco zbytek byly veřejné finanční prostředky. Situaci popisuje níže uvedená tabulka, která je stejná jako tabulka předložená Kontrolnímu úřadu v dopise ze dne 11. dubna 2003. Co se týče projektu 138811 AlgOpt, uvádí tabulka v rozhodnutí č. 60/06/KOL údaje z počátku projektu. V průběhu provádění byly na projekt věnovány další finanční prostředky ve výši 100 000 NOK, z čehož 25 000 NOK poskytla Rada pro výzkum.

Tabulka 1

Projekty podporované Radou pro výzkum, které se týkají vývoje programu Turborouter

	p 40049		p 144265		p 138811		p 144214
	Strategické činnosti v námořní přepravě a logistice		Shiplog II		AlgOpt		Knihovna optimalizačních postupů pro tvorbu plavebních řádů v lodní přepravě
	1 000 NOK	%	1 000 NOK	%	1 000 NOK	%	1 000 NOK	%
Vlastní zdroje	4 500	43	800	13	625	61	1 950	28
Jiné soukromé finanční prostředky	0	0	3 250	52	75	7	2 750	39
Jiné veřejné finanční prostředky	0	0	0	0	0	0	0	0
Program Rady pro výzkum MARITIM	6 000	57	2 150	35	325	32	2 300	33
Z toho NSVL	1 380	13	750	12	120	12	805	12
Z toho veřejné	4 620	44	1 400	23	205	20	1 495	21
Finanční prostředky celkem	10 500	100	6 200	100	1 025	100	7 000	100
Osobní a nepřímé	8 700	83	800	13	545	53	4 100	59
Nákup výzkumu a vývoje	600	6	2 150	35	380	37	2 900	41
Zařízení	450	4	100	2	0	0	0	0
Jiné provozní náklady	750	7	3 150	51	100	10	0	0
Náklady celkem	10 500	100	6 200	100	1 025	100	7 000	100
Smluvní partner	Marintek		UECC		Beltship Management AS		Beltship Management AS
Účastníci	Technická univerzita		Marintek		Marintek		Marintek
			R.S. Platou Shipbrokers				Iver Ships AS
			Iver Ships AS				Shipnet AS
			LogIT AS				Laycon Solutions AS
			Lorentsen & Stemoco AS
			Astrup Fearnleys AS
			DFDS Tollpost Globe
			Shipnet AS
			Wallenius Wilhelmsen
			SINTEF Tele og data
Období projektu	leden 1996 – prosinec 1998		leden 2001 – prosinec 2002		leden 2000 – říjen 2000		leden 2001 – prosinec 2002

Co se týče připomínky Kontrolního úřadu v rozhodnutí č. 60/06/KOL, že se nezdá, že Rada pro výzkum kontroluje, jak jsou vlastní příspěvky příjemců rozdělovány na různé činnosti a zda jsou účinně vypláceny, se Rada pro výzkum domnívala, že to, jak jsou způsobilé náklady kontrolovány před vyplacením podpory smluvnímu partnerovi a jak jsou různé příspěvky vypláceny, popsala v předchozí korespondenci s Kontrolním úřadem (17).

Co se týče zařazení projektů 138811 AlgOpt, 144265 Shiplog II a 144214 Knihovna optimalizačních postupů pro tvorbu plavebních řádů v lodní přepravě, Rada pro výzkum opět uvedla, že všechny tři projekty byly klasifikovány jako předkonkurenční vývoj na základě důkladného posouzení a vyhodnocení přihlášek projektů podle postupů a pokynů Rady pro výzkum pro hodnocení projektů. Tyto postupy a pokyny byly zavedeny, aby se zajistilo, že podpora poskytovaná v rámci režimu podpory Programy pro průmyslový výzkum a vývoj je v souladu se zásadami stanovenými v kapitole 14 pokynů ke státní podpoře.

Rada pro výzkum vysvětlila, že existuje vnitřní systém zajišťování kvality její činnosti. Tento systém se jmenuje DOKSY. Systém DOKSY obsahuje širokou dokumentaci pokynů, postupů a praktik, které se v Radě pro výzkum dodržují. Jedním z těchto dokumentů jsou pokyny k určování míry podpory použité na ponechané projekty. Tento interní dokument, DOKSY-5-6-1-4-IE, s názvem Støtteandel etter EØS-bestemmelser (Míra podpory podle pravidel EHP) odpovídá pokynům Kontrolního úřadu pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje. Dokument používá definice a odpovídající míru podpory v souladu s definicemi různých fází výzkumu a vývoje v pokynech Kontrolního úřadu pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje. Posouzení a zařazení všech projektů, které pobírají podporu od Rady pro výzkum, vychází z pokynů DOKSY.

Po roce 1999 jsou všechny projekty hodnoceny kromě podle dokumentu DOKSY-5-6-1-4-IE ještě pomocí počítačového systému Provis. Systém Provis je popsán v dokumentu Doksy č. 5-6-1-2-EE Prosjektvurdering i Provis. V systému Provis je každý projekt hodnocen podle jedenácti různých aspektů. Nejdůležitějšími aspekty v systému Provis, které souvisejí s klasifikací kategorií výzkumu, jsou aspekt č. 3 obsah výzkumu a aspekt č. 9 doplňkovost. U každého aspektu je několik kritérií nebo charakteristik, které se používají, aby bylo možné charakterizovat, do jaké míry je projekt v souladu s aspekty.

V popisu návodu k hodnocení aspektu č. 3 v dokumentu Doksy č. 5-6-1-2-IE je zdůrazněno, že „obsah výzkumu označuje, do jaké míry projekt přináší nové poznatky“. Toto kritérium přímo souvisí s popisem průmyslového výzkumu v pokynech pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje, kde se požaduje, aby činnost byla „zaměřená na získání nových poznatků“.

Popis v návodu k hodnocení aspektu č. 9 v dokumentu Doksy č. 5-6-1-2-EE zní: „Doplňkovost označuje, do jaké míry podpora Rady pro výzkum vyvolá úsilí, kroky, výsledky a účinky, kterých by bez poskytnutí podpory nebylo dosaženo.“ Toto kritérium souvisí s pokyny pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje, bodem 14.7, Pobídkový účinek na výzkum a vývoj.

Na základě toho Rada pro výzkum argumentovala, že jelikož jsou projekty důkladně vyhodnoceny v souladu s jejími postupy a pokyny pro výzkum pro hodnocení projektů, neměly by existovat pochybnosti, zda byly správně zařazeny. Po podání stížnosti a poté, co Kontrolní úřad zahájil předběžné šetření, Rada pro výzkum tyto projekty znovu zkontrolovala, avšak zopakovala svůj původní postoj.

V případě projektu 144265 Shiplog II v souvislosti s poznámkou Kontrolního úřadu, že se částka poskytnutá Radou pro výzkum rovná částce potřebné k nákupu výzkumu a vývoje, Rada pro výzkum argumentovala, že z toho nevyplývá, že soukromé prostředky investované do projektu Shiplog II nebyly použity na činnosti v oblasti výzkumu a vývoje: „U průmyslově orientovaných projektů, které mohou použít soukromé společnosti, obecně podporujeme spolupráci mezi soukromými společnostmi a veřejnými výzkumnými a vývojovými institucemi. Abychom tuto spolupráci podpořili, můžeme v některých výzvách k překládání návrhů průmyslově orientovaných projektů uvádět, že žádost bude hodnocena příznivě, jestliže vnější nákupy výzkumu a vývoje od výzkumných institucí (ústavů nebo univerzit) budou alespoň ve stejné výši jako podpora poskytnutá Norskou radou pro výzkum. Účelem tohoto přístupu je poskytnout pobídky k vyšším investicím soukromého sektoru do nákupu výzkumu a vývoje od výzkumných institucí. Proto finanční prostředky poskytnuté Norskou radou pro výzkum přesně odpovídají částce potřebné k nákupu výzkumu a vývoje v několika projektech.“

Ve svém rozhodnutí č. 60/06/KOL Kontrolní úřad uvedl, že je sporné, zda tento přístup Rady pro výzkum nevede příjemce k tomu, aby své běžné provozní náklady zahrnovali do nákladů na výzkum a vývoj. Proto vyjádřil pochybnosti, zda údaje o celkových nákladech na projekt nebyly nadhodnoceny, aby bylo možné zdánlivě získat větší veřejné financování. Podle názoru Rady pro výzkum je nepochopitelné, jak by přístup Rady pro výzkum se zabudovanou pobídkovou strukturou na podporu nákupu výzkumu a vývoje mohl vést k těmto důsledkům.

Rada pro výzkum v dopise zaslaném Kontrolnímu úřadu ze dne 31. ledna 2005 vysvětlila standardní postup dokumentace nákladů na projekt platný v době těchto projektů: „U dotyčných projektů musel smluvní partner třikrát ročně předložit výkaz uplatňovaných nákladů (regnskapsrapport), který rozepisuje náklady na projekt, včetně ověření zapojených osob (podle jména), počtu hodin odpracovaných každou osobou a nákladů na hodinu účtovaných na účet projektu. Výkaz je podepsán osobou zodpovědnou za projekt. Na konci roku také autorizovaný auditor zkontroluje a podepíše roční účetní závěrku. Nejedná se o interního auditora smluvního partnera. Platba Rady pro výzkum byla podmíněna schválením předložených účtů.“

Rada pro výzkum informovala Kontrolní úřad, že byla ve styku se společnostmi United European Car Carriers (dále jen „UECC“) a Jebsens (nástupce společnosti Beltship Management) a požadovala další dokumentaci nákladů, které souvisejí s těmito projekty. Dopis společnosti Jebsens ze dne 17. března 2006 a dopis společnosti UECC ze dne 29. března 2006 byly postoupeny Kontrolnímu úřadu. Výkazy uplatňovaných nákladů k projektu 144265 Shiplog II poskytnuté v dopise společnosti UECC obsahují podepsaná prohlášení o výdajích ostatních účastnících se partnerů. Společnosti neměly žádný obecný evidenční systém pro pracovní dobu, což znamená, že hodiny strávené na projektech byly zdokumentovány pouze ve výkazech uplatňovaných nákladů zasílaných třikrát ročně Radě pro výzkum. Neexistuje žádná další dokumentace. Podle názoru Rady pro výzkum to znamená, že náklady na projekty musí být posuzovány podle dostupných výkazů uplatňovaných nákladů.

Rada pro výzkum nakonec upozornila, že tyto výkazy uplatňovaných nákladů jsou v souladu s jejími postupy výkaznictví a že příjemci splnili všechny své povinnosti podle smluv o poskytnutí grantů. Podle názoru Rady pro výzkum „pokud neexistují jednoznačné důkazy o opaku, není důvod se domnívat, že došlo k jakémukoliv zneužití podpory“.

5.2   Připomínky k připomínkám třetí strany

Norské orgány předložily své vyjádření k připomínkám třetí strany dopisem ministerstva vládní správy a reforem ze dne 8. ledna 2007 (dokument č. 405517), který postoupil dopis ministerstva školství a výzkumu ze dne 5. ledna 2007.

Podle názoru norských orgánů připomínky k projektu OPTIMAR neposkytují žádné informace, které se týkají čtyř projektů, jež jsou předmětem rozhodnutí Kontrolního úřadu 60/06/KOL: „I když to není výslovně uvedeno, zdá se, že třetí strana je názoru, že byla poskytnuta protiprávní státní podpora na podporu základního výzkumného projektu nazvaného Optimalizace v námořní přepravě a logistice, OPTIMAR. Jsme toho názoru, že tomu tak není. Na podporu projektu OPTIMAR Norská vědecko-technická univerzita (dále jen „Technická univerzita“) v Trondheimu obdržela od Rady pro výzkum finanční prostředky v rámci projektu číslo 1666S6. Průmysloví partneři, kteří byli účastníky čtyř původních projektů, se tohoto základního výzkumného projektu neúčastní.“

Co se týče tvrzení třetí strany, že žádná společnost, která obdržela finanční prostředky, Turborouter nepoužívá, je Rada pro výzkum toho názoru, že i kdyby tomu tak bylo, nejedná se o argument dosvědčující jakékoliv protiprávní využití státní podpory v případě čtyř projektů, které jsou předmětem rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 60/06/KOL. Riziko je jedním z nejtypičtějších rysů výzkumu a vývoje. Někdy výsledky výzkumu lze použít v provozu nebo využít u komerčních výrobků či služeb, někdy ne.

II.   ZHODNOCENÍ

1.   Přítomnost státní podpory

1.1   Státní podpora ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP

Podle čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP:

Aby tedy opatření bylo považováno za státní podporu, musí se jednat o selektivní výhodu ve prospěch některých podniků, musí být poskytnuto ze státních zdrojů, narušovat hospodářskou soutěž a ovlivňovat obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP.

Kontrolní úřad již ve svém posouzení v rozhodnutí č. 60/06/KOL dospěl k závěru, že granty poskytnuté Radou pro výzkum na posuzované projekty v souvislosti s rozvojem počítačového programu Turborouter představují státní podporu. V této souvislosti se odkazuje na bod II.2 tohoto rozhodnutí. Toto posouzení nezpochybnila třetí strana ani norské orgány. Kontrolní úřad tedy potvrzuje svůj názor, že granty představují státní podporu.

1.2.   Použitelný právní rámec

V rozhodnutí č. 60/06/KOL o zahájení formálního šetření podpory na výzkum a vývoj poskytnuté Radou pro výzkum v souvislosti s rozvojem počítačového programu Turborouter Kontrolní úřad podrobně vysvětlil, co bude použitelným právním rámcem pro posouzení čtyř projektů dotčených tímto šetřením. Za účelem pochopení posouzení uvedeného dále Kontrolní úřad níže stručně představí právní situaci (18).

Čtyřem projektům posuzovaným v tomto rozhodnutí byla poskytnuta podpora na výzkum a vývoj v rámci režimu Programy pro průmyslový výzkum a vývoj (brukerstyrte forskningsprogrammer, věc č. 93-183). Režim Programy pro průmyslový výzkum a vývoj již existoval před rokem 1994. Prostřednictvím rozhodnutí č. 217/94/KOL z prosince 1994 Kontrolní úřad posoudil režim Programy pro průmyslový výzkum a vývoj a navrhl vhodná opatření, která vyžadují, aby podpora byla poskytována v souladu se zásadami stanovenými v kapitole 14 pokynů ke státní podpoře.

Z přijetí navrhovaných vhodných opatření norskými orgány vyplývalo, že poskytnutí jakékoliv podpory v rámci režimu Programy pro průmyslový výzkum a vývoj musí být proto provedeno v souladu s pravidly výzkumu a vývoje použitelnými v době, kdy Kontrolní úřad přijal rozhodnutí č. 217/94/KOL, tj. s pokyny pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje z roku 1994 (19).

1.3   Posouzení projektů na základě režimu podpory Programy pro průmyslový výzkum a vývoj

Zahájením formálního šetření v rozhodnutí č. 60/06/KOL se Kontrolní úřad domníval, že čtyřem projektům byla poskytnuta podpora na výzkum a vývoj v rámci režimu Programy pro průmyslový výzkum a vývoj. Tento režim již existoval před rokem 1994. Po přijetí nových pokynů pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje v roce 1994 musela být jakákoliv podpora poskytnutá v rámci režimů pro výzkum a vývoj provedena v souladu s novými pravidly. Kontrolní úřad se tedy domníval, že jakákoliv podpora poskytnutá v rámci režimu Programy pro průmyslový výzkum a vývoj, která nesplňuje ustanovení pokynů pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje z roku 1994, by samozřejmě spadala mimo rozsah působnosti režimu. Opatření by tedy představovalo novou jednotlivou podporu a mělo by být jako takové jednotlivě oznámeno Kontrolnímu úřadu.

V následující části Kontrolní úřad na základě ustanovení pokynů pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje z roku 1994 posoudí, zda k použití režimu Programy pro průmyslový výzkum a vývoj na čtyři konkrétní projekty označené jako projekty v souvislosti s rozvojem počítačového programu Turborouter bylo v souladu s čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP.

1.3.1   Projekt 40049 – Strategické činnosti v námořní přepravě a logistice (první verze počítačového programu Turborouter)

Jeden z dílčích projektů v rámci projektu 40049, tj. Strategické činnosti v námořní přepravě a logistice jako průmyslový výzkum, vedl k vývoji první verze počítačového programu Turborouter. Rada pro výzkum označila celý projekt 40049 Strategické činnosti v námořní přepravě a logistice za průmyslový výzkum.

Základní průmyslový výzkum byl vymezen v bodě 14.1 odst. 2 pokynů pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje z roku 1994 jako „původní teoretická nebo experimentální práce, jejímž cílem je dosáhnout nového nebo lepšího pochopení zákonů vědy a techniky, aby se mohly použít v průmyslovém odvětví nebo při činnosti konkrétního podniku“.

Ačkoliv se Turborouter stal komerčním nástrojem programového vybavení, Kontrolní úřad se domnívá, že finanční prostředky Rady pro výzkum přidělené na dílčí projekt Metody a analytické nástroje pro navrhování a provoz integrovaných přepravních a logistických řetězců v rámci projektu 40049, který vedl k vývoji prvního počítačového programu Turborouter, se týkaly fáze výzkumu a vývoje, která se kvalifikovala jako průmyslový výzkum ve smyslu pokynů pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje z roku 1994. Jak Kontrolní úřad poznamenal v rozhodnutí č. 60/06/KOL, jelikož první program byl vyvinut v první fázi dílčího projektu již na počátku roku 1996, byl dále zlepšován a také uveden na trh. Zdá se však, že poskytnutí podpory na projekt 40049, který mj. vedl k vývoji prvního programu Turborouter, nelze v souvislosti s blízkostí k trhu považovat za podporu ve fázi mimo průmyslový vývoj, jak ji zařadila Rada pro výzkum. Kontrolní úřad nemá důvod zpochybňovat posouzení Rady pro výzkum, že dílčí projekt Metody a analytické nástroje pro navrhování a provoz integrovaných přepravních a logistických řetězců dosáhl nového nebo lepšího pochopení zákonů vědy a techniky použitelných na průmyslové odvětví, což představuje průmyslový výzkum ve smyslu pokynů pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje z roku 1994.

V rámci průmyslového výzkumu poskytla Rada pro výzkum na projekt 40049 podporu ve výši, která odpovídala 43,8 % nákladů na projekt. Tato míra je nižší než maximální míra podpory povolená pokyny, podle kterých „úroveň podpory na základní průmyslový výzkum a vývoj by neměla být vyšší než 50 % hrubých nákladů na projekt nebo program“.

Pro účely výpočtu míry podpory na činnosti v oblasti výzkumu a vývoje bod 14.5.1 pokynů pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje z roku 1994 stanovil tyto způsobilé náklady:

„—	osobní náklady (výzkumní pracovníci, technici, ostatní pomocný personál) vypočítané jako suma z celkové částky potřebné k provedení projektu

—	ostatní provozní náklady vypočítané stejně (náklady na materiály, dodávky atd.)

—	nástroje a zařízení, půda a budovy

—	poradenství a podobné služby včetně zakoupeného výzkumu, technických znalostí, patentů atd.

—	dodatečné režijní náklady vynaložené přímo v důsledku podporovaného výzkumného a vývojového projektu nebo programu.“

Podle informací poskytnutých norskými orgány se na náklady na projekt, které byly při rozhodování o poskytnutí podpory vzaty v úvahu, vztahovala definice způsobilých nákladů stanovená v pokynech pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje z roku 1994. Část 3 dokumentu Retningslinjer for Norges Forskningsråds behandling av brukerstyrte og næringsrettede prosjekter odkazovala na náklady, které může Rada pro výzkum považovat při posuzování poskytnutí podpory na výzkum a vývoj pro projekt za způsobilé. Týkaly se osobních nákladů (plat a sociální náklady na výzkumný a vývojový personál, tj. na výzkumné pracovníky, techniky a asistenty, kteří se podílejí na projektu a jsou potřební k jeho provádění), nákupu výzkumných a vývojových služeb (poradenské a podobné služby), provozních nákladů (včetně nákladů na materiál a ostatních provozních nákladů, které přímo souvisejí s projektem a jsou nutné k jeho dokončení) a zařízení a nástrojů, jsou-li využity pouze k výzkumu a vývoji. Kontrolní úřad má tedy zato, že popis způsobilých nákladů je v souladu s definicí stanovenou v pokynech pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje z roku 1994.

Projekt v této fázi výzkumu a vývoje prováděl výlučně výzkumný ústav Marintek bez další účasti nebo spolupráce soukromých podniků.

Jak již bylo uvedeno v rozhodnutí o zahájení formálního šetření, podle pokynů pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje z roku 1994, a tedy podle ustanovení režimu podpory Programy pro průmyslový výzkum a vývoj, neexistuje písemná povinnost šířit výsledky výzkumu. Takže i kdyby tvrzení předložené stěžovatelem, že výsledek výzkumu nebyl šířen a že výzkumný ústav Marintek získal vlastnická práva k prodeji programu, bylo pravdivé, nebylo by to v rozporu s ustanoveními pokynů pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje použitelných v době poskytnutí podpory.

Z těchto důvodů se Kontrolní úřad domnívá, že poskytnutí podpory na projekt 40049 spadá do režimu Programy pro průmyslový výzkum a vývoj pozměněného na základě kapitoly 14 pokynů Kontrolního úřadu pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje z roku 1994. Podpora je tedy poskytnuta v souladu s čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP.

1.3.2   Projekty, které souvisejí s dalším využitím počítačového programu Turborouter

1.3.2.1   Pochybnosti Kontrolního úřadu vyjádřené v rozhodnutí č. 60/06/KOL

V roce 2000 Rada pro výzkum schválila poskytnutí podpory na výzkum a vývoj pro tři projekty v oblasti výzkumu a vývoje, které se týkaly využití a dalšího vývoje počítačového programu Turborouter: Projekt 138811 AlgOpt, projekt 144265 Shiplog II a projekt 144214 Knihovna optimalizačních postupů pro tvorbu plavebních řádů v lodní přepravě.

V rozhodnutí č. 60/06/KOL o zahájení formálního šetření vyjádřil Kontrolní úřad pochybnosti, pokud jde o označení projektů v oblasti výzkumu a vývoje za předkonkurenční výzkum a o zařazení různých částí každého projektu do každé kategorie výzkumu. Dále měl Kontrolní úřad pochybnosti, zda byla dodržena míra podpory a zda byly projekty financovány v souladu s ustanoveními pokynů pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje z roku 1994 a podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP. Kontrolní úřad měl pochybnosti, zda finanční příspěvky soukromých účastníků, vyplácené většinou ve formě věcného plnění, skutečně odpovídají pracovním hodinám, které souvisejí s rozvojem projektů v oblasti výzkumu a vývoje, nebo zda naopak nepokrývají provozní náklady dotčených podniků.

1.3.2.2   Použitelná ustanovení pokynů pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje

Rada pro výzkum označila všechny tři projekty za předkonkurenční vývoj. Bod 14.1. odst. 2 pokynů pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje z roku 1994 rozlišoval tři kategorie výzkumu: základní, základní průmyslový a aplikovaný výzkum a vývoj. Aplikovaný výzkum a vývoj odpovídal pojmu předkonkurenční výzkum používanému od přijetí pokynů pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje v roce 1996. Podle tohoto ustanovení aplikovaný výzkum „se zaměří na výzkumné a experimentální činnosti na základě výsledků základního průmyslového výzkumu s cílem získat nové znalosti a usnadnit dosahování specifických praktických cílů, jako je vytváření nových výrobků, výrobních procesů nebo služeb. Obvykle lze říci, že končí vytvořením prvního prototypu.“ Má se zato, že vývoj se zaměří „na činnosti na základě aplikovaného výzkumu s cílem vytvořit nové nebo podstatně vylepšené výrobky, výrobní procesy nebo služby do fáze průmyslového použití a komerčního využití, ale ne včetně“.

Oddíl 14.4 pokynů pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje z roku 1994 stanoví povolenou míru podpory. „Míru podpory, kterou lze přijmout, posoudí Kontrolní úřad ESVO případ od případu. Posouzení bere v úvahu povahu projektu nebo programu, související technické a finanční riziko, celkové politické úvahy, které souvisejí s konkurenceschopností evropského průmyslu, i riziko narušení hospodářské soutěže a účinek na obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP. Obecné vyhodnocení těchto rizik vede Kontrolní úřad ESVO k domněnce, že základní průmyslový výzkum se může kvalifikovat na vyšší úroveň podpory než aplikovaný výzkum a vývoj, který je úžeji spjat s uváděním výsledků výzkumu a vývoje na trh a v případě podpory by mohl snáze vést k narušení hospodářské soutěže a obchodu.“ Vzhledem k těmto faktorům pokyny pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje z roku 1994 uvádějí, že míra podpory na základní průmyslový výzkum by neměla přesahovat 50 % hrubých nákladů na projekt, a domnívají se, že jelikož se podporovaná činnost přibližuje k trhu, měla by být úroveň podpory nižší. Až v pokynech pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje z roku 1996 je přípustná míra hrubé podpory na činnosti v oblasti předkonkurenčního výzkumu stanovena na 25 % způsobilých nákladů.

1.3.2.3   Posouzení toho, zda byla podpora poskytnuta v souladu s pokyny pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje a zda byla podpora zneužita

a)   Označení za předkonkurenční vývoj

Jak je uvedeno výše a podrobně vysvětleno v rozhodnutí č. 60/06/KOL, vyjádřil Kontrolní úřad pochybnosti, pokud jde o označení projektu 138811 AlgOpt, projektu 144265 Shiplog II a projektu 144214 Knihovna optimalizačních postupů pro tvorbu plavebních řádů v lodní přepravě za činnosti předkonkurenčního výzkumu.

Ve svém rozhodnutí č. 60/06/KOL vyjádřil Kontrolní úřad pochybnosti v souvislosti s rozdílem mezi předkonkurenční fází výrobku a konečným komerčním výrobkem, pokud jde o tento druh projektů v oblasti informačních technologií. Norské orgány nevysvětlily, v čem by tento rozdíl měl spočívat. Zdůraznily však, že zařazení projektů vychází z důkladného posouzení a vyhodnocení projektů podle postupů a pokynů Rady pro výzkum pro hodnocení projektů. Podle poskytnutých informací tyto pokyny začleňují ustanovení pokynů Kontrolního úřadu pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje.

Rada pro výzkum vysvětlila, že existuje vnitřní systém zajišťování kvality jejích činností zvaný DOKSY. Systém DOKSY obsahuje širokou dokumentaci pokynů, postupů a praktik, které se v Radě pro výzkum dodržují. Jedním z těchto dokumentů jsou pokyny k určování míry podpory použité na vybrané projekty. Tento interní dokument, DOKSY-5-6-1-4-IE, s názvem Støtteandel etter EØS-bestemmelser (Míra podpory podle pravidel EHP) odpovídá pokynům Kontrolního úřadu pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje. Dokument používá definice a odpovídající míru podpory v souladu s definicí různých fází výzkumu a vývoje v pokynech Kontrolního úřadu pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje. Posouzení a zařazení všech projektů, které pobírají podporu od Rady pro výzkum, vychází z pokynů DOKSY.

Po roce 1999 jsou navíc všechny projekty kromě podle pravidel v dokumentu DOKSY 5-6-1-4-IE hodnoceny ještě pomocí počítačového systému Provis, který je popsán v dokumentu Doksy č. 5-6-1-2-EE Prosjektvurdering i Provis. Podle ustanovení systému Provis je každý projekt hodnocen podle jedenácti různých aspektů (20). U každého aspektu předpokládá Provis použití několika kritérií nebo charakteristik, aby bylo možné charakterizovat, do jaké míry je projekt v souladu s aspekty. Jedním z nejdůležitějších aspektů, které souvisejí s klasifikací kategorií výzkumu, je obsah výzkumu.

V popisu návodu k hodnocení obsahu výzkumu v projektu je zdůrazněno v dokumentu Doksy č. 5-6-1-2-IE, že „obsah výzkumu označuje, do jaké míry projekt přináší nové znalosti“. Podle informací poskytnutých Radou pro výzkum toto kritérium přímo souvisí s popisem pokynů pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje, kde se požaduje, aby činnost byla „zaměřená na získání nových poznatků“.

Rada pro výzkum Kontrolní úřad informovala, že hodnocení projektů se důkladně provádí v souladu s postupy a pokyny Rady pro výzkum pro hodnocení projektů, konkrétněji na základě požadavků stanovených v interních dokumentech systémů Doksy a Provis v souladu s pokyny pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje.

Na základě informací předložených před formálním šetřením a v jeho průběhu nemohl Kontrolní úřad dospět k závěru, že došlo ke špatnému řízení nebo že selhalo posuzování projektů. Vzhledem k nedostatku přesvědčivých důkazů a ve světle výše popsaných postupů a způsobilosti odborných zaměstnanců, kteří pracují pro Radu pro výzkum, nemá Kontrolní úřad podklad k závěru, že došlo k nesprávnému posouzení projektů jakožto předkonkurenčního výzkumu.

b)   Účast přijímajících podniků a míra podpory

Norské orgány objasnily údaje, které souvisejí s financováním projektů, jak je uvedeno výše v bodě 4.1.2 tohoto rozhodnutí.

Kontrolní úřad ve svém rozhodnutí č. 60/06/KOL o zahájení formálního šetření vznesl pochybnosti ohledně účasti společností zapojených do výzkumného projektu. Podle jeho názoru by se zdálo racionální předpokládat, že většinu práce vykonali vlastní zaměstnanci výzkumného ústavu Marintek, z čehož by v zásadě vyplývalo, že zapojení zaměstnanců účastnících se přepravních společností jakožto konečných uživatelů programového vybavení s největší pravděpodobností souviselo s vymezením potřeb uživatelů nebo do jisté míry se zkoušením. Proto Kontrolní úřad pochyboval, zda údaje o celkových nákladech na projekt nebyly nadhodnoceny, aby bylo možné zdánlivě získat větší financování.

Norské orgány poskytly Kontrolnímu úřadu opisy výkazů uplatňovaných nákladů, které účastnící se podniky musely předkládat Radě pro výzkum třikrát ročně a které rozepisují náklady na projekt, včetně ověření zapojených osob, počtu hodin odpracovaných každou osobou a nákladů na hodinu účtovaných na účet projektu. Podle vysvětlení poskytnutých norskými orgány jsou tyto výkazy podepsány osobou zodpovědnou za projekt a na konci roku ověřeny a podepsány autorizovaným auditorem. Kontrolní úřad nemá důvod zpochybňovat pravdivost těchto výkazů, na jejichž základě byla přijímajícím podnikům poskytována podpora na výzkum a vývoj.

Ačkoliv by bylo možné argumentovat, že by mohlo být žádoucí zavést určité kontroly v průběhu vývoje výzkumného projektu, které ověří přesnost těchto výkazů nákladů, Kontrolní úřad se domnívá, že Rada pro výzkum správně použila ustanovení pokynů pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje z roku 1994, která nevyžadují provádět žádné další kontroly.

1.4   Závěr

Na základě předcházejícího posouzení se Kontrolní úřad domnívá, že podpora na výše uvedené projekty v oblasti výzkumu a vývoje byla poskytnuta v souladu s ustanoveními stávajícího režimu podpory Programy pro průmyslový výzkum a vývoj, který byl v souladu s použitelnými pokyny pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje. Kontrolní úřad v průběhu tohoto formálního šetření nezjistil, že příjemci podpory na výzkum a vývoj pro projekt 40049 Strategické činnosti v námořní přepravě a logistice, projekt 138811 AlgOpt, projekt 144265 Shiplog II a projekt 144214 Knihovna optimalizačních postupů pro tvorbu plavebních řádů v lodní přepravě použili podporu v rozporu s režimem nebo s čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP.

Jelikož projekty obdržely státní podporu v rámci režimu Programy pro průmyslový výzkum a vývoj, a nikoliv jednotlivou podporu, není zapotřebí posuzovat, zda by podpora byla slučitelná, pokud by byla poskytnuta mimo režim,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Kontrolní úřad ESVO se rozhodl uzavřít formální šetření podle čl. 1 odst. 2 části I Protokolu 3 k Dohodě o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru ve vztahu k podpoře na výzkum a vývoj poskytnuté Norskou radou pro výzkum v souvislosti s rozvojem počítačového programu Turborouter, protože byla poskytnuta v souladu se stávajícím režimem podpory Programy pro průmyslový výzkum a vývoj v souladu s čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP a s pokyny pro státní podporu v oblasti výzkumu a vývoje.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Norskému království.

Článek 3

Pouze anglické znění je závazné.

---

(1)  Dále jen „Kontrolní úřad“.

(2)  Dále jen „Dohoda o EHP“.

(3)  Dále jen „Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru“.

(4)  Dále jen „Protokol 3“.

(5)  Procesní a hmotná pravidla v oblasti státní podpory, Pokyny k uplatňování a výkladu článků 61 a 62 Dohody o EHP a článku 1 Protokolu 3 k Dohodě o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru, která byla přijata a vydána Kontrolním úřadem ESVO dne 19. ledna 1994, zveřejněna v Úř. věst. L 231 z roku 1994 a dodatku EHP č. 32, 3.9.1994. Dále jen „pokyny“.

(6)  Zveřejněno v Úř. věst. L 139, 25.5.2006, s. 37 a dodatku EHP č. 26, 25.5.2006, s. 1.

(7)  Úř. věst. C 258, 26.10.2006, s. 42.

(8)  Podrobné informace o různé korespondenci mezi Kontrolním úřadem a norskými orgány lze nalézt v rozhodnutí Kontrolního úřadu o zahájení formálního šetření, rozhodnutí č. 60/06/KOL, zveřejněno v Úř. věst. C 258, 26.10.2006, s. 42 a v dodatku EHP č. 53, 26.10.2006, s. 15.

(9)  Viz poznámku pod čarou 7.

(10)  Viz poznámku pod čarou 7.

(11)  Tyto informace byly získány z brožury TurboRouter Vessel schedule optimizing software (Programové vybavení Turborouter k optimalizaci plavebních řádů plavidel), která je dostupná na internetové stránce organizace Marintek: http://www.marintek.no

(12)  Informace získané z internetové stránky organizace Marintek: http://www.marintek.no

(13)  Informace získané z internetové stránky organizace Marintek: http://www.marintek.no

(14)  Rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 217/94/KOL ze dne 1. prosince 1994. Režimy, kterých se toto rozhodnutí týkalo: Smlouvy o průmyslovém výzkumu a vývoji (věc 93-147) a Smlouvy o veřejném výzkumu a vývoji (věc 93-182) poskytované organizací SND a Projekty v oblasti průmyslového výzkumu a vývoje (věc 93-181) a Programy pro průmyslový výzkum a vývoj (věc 93-183) poskytované Radou pro výzkum.

(15)  Viz část II bod 1 rozhodnutí č. 60/06/KOL, s. 11 a násl.

(16)  See http://www.iot.ntnu.no/optimar/

(17)  Zejména v dopise ze dne 31. ledna 2005, strana 4.

(18)  Další podrobnosti lze nalézt v rozhodnutí č. 60/06/KOL, část II oddíl 1, strana 11.

(19)  V lednu 1994 přijal Kontrolní úřad rozhodnutí č. 4/94/KOL o přijetí a vydání procesních a hmotných pravidel v oblasti státní podpory (Pokyny k uplatňování a výkladu článků 61 a 62 Dohody o EHP a článku 1 protokolu 3). Kapitola 14 těchto pokynů se zabývá podporou na výzkum a vývoj, což zejména odpovídalo rámci Společenství pro státní podporu na výzkum a vývoj. Toto rozhodnutí bylo zveřejněno v Úředním věstníku L 231, 3.9.1994, s. 1 až 84 a v dodatku EHP č. 32, 3.9.1994, s. 1.

(20)  Pokyny k hodnocení projektů v systému Provis berou v úvahu několik aspektů: i) obecnou kvalitu projektu, ii) vyhodnocení projektu na základě významných kritérií, jako je úroveň inovací, úroveň a obsah výzkumu, mezinárodní orientace, obchodní hodnota, sociálně-ekonomický účinek, riziko, iii) účinek podpory, iv) význam pro program a pro oblast působnosti a v) způsobilost.

---