Rozhodnutí Rady 2004/201/SVV

ze dne 19. února 2004

o postupech pro změnu příručky Sirene

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 30 odst. 1 písm. a) a b), čl. 31 písm. a) a b) a čl. 34 odst. 2 písm. c) uvedené smlouvy,

s ohledem na podnět Řecké republiky [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Schengenský informační systém (dále jen "SIS"), který byl zřízen v souladu s hlavou IV Úmluvy z roku 1990, kterou se provádí Schengenská dohoda ze dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (dále jen "Schengenská úmluva") [3], představuje důležitý nástroj pro uplatňování schengenského acquis začleněného do rámce Evropské unie.

(2) Podle článku 92 Schengenské úmluvy si nemohou vnitrostátní součásti SIS v členských státech mezi sebou bezprostředně vyměňovat údaje SIS; toto je přípustné pouze prostřednictvím technické podpůrné jednotky ve Štrasburku. Určité doplňující informace nezbytné k řádnému uplatňování některých ustanovení Schengenské úmluvy, by však mělo být možné vyměňovat na dvoustranné nebo vícestranné úrovni. Tyto doplňující informace jsou potřebné zejména v souvislosti s opatřeními, která je nutno zavést podle článků 25, 39, 46, 95 až 100, čl. 102 odst. 3, čl. 104 odst. 3 a článků 106, 107, 109 a 110 Schengenské úmluvy. Výměnu těchto doplňujících informací provádějí kanceláře Sirene jednotlivých členských států.

(3) Příručka Sirene obsahuje pokyny pro operátory kanceláří Sirene jednotlivých členských států s podrobným popisem pravidel a postupů pro dvoustrannou nebo vícestrannou výměnu těchto doplňujících informací.

(4) Jednotnost příručky Sirene by měla být zajištěna. Technické schengenské acquis by mělo být použitelné.

(5) Změny části I příručky Sirene podle tohoto rozhodnutí by měly být omezeny na převzetí použitelných ustanovení Schengenské úmluvy.

(6) Je nutno stanovit postup pro změnu příručky Sirene v souladu s odpovídajícími ustanoveními jednotlivých smluv.

(7) Právní základ umožňující budoucí změny příručky Sirene se skládá ze dvou samostatných nástrojů: z tohoto rozhodnutí založeného na čl. 30 odst. 1 písm. a) a b), čl. 31 písm. a) a b) a čl. 34 odst. 2 písm. c) Smlouvy o Evropské unii a z nařízení Rady (ES) č. 378/2004 ze dne 19. února 2004 o postupech pro změnu příručky Sirene [4], založeného na článku 66 Smlouvy o založení Evropského společenství. Důvodem toho je zajistit, jak je uvedeno v článku 92 Schengenské úmluvy z roku 1990, aby Schengenský informační systém umožnil orgánům určeným členskými státy získat pomocí automatizovaného vyhledávacího postupu přístup k záznamům o osobách a věcech při provádění hraničních kontrol a jiných policejních a celních kontrol ve vnitrozemí v souladu s vnitrostátními právními předpisy, a dále za účelem udělování víz, vydávání povolení k pobytu a řízení s cizinci při uplatňování schengenského acquis v oblasti pohybu osob. Výměna doplňujících informací prováděná kancelářemi Sirene v jednotlivých členských státech, která je nutná k provádění Schengenské úmluvy, jak je uvedeno v bodu 2 odůvodnění, slouží rovněž těmto účelům stejně jako podpora policejní spolupráce obecně.

(8) Skutečnost, že právní základ se skládá ze dvou samostatných nástrojů, se nedotýká zásady, že Schengenský informační systém představuje a bude i nadále představovat jednotný, integrovaný informační systém a že kanceláře Sirene by měly i nadále plnit své úkoly integrovaně.

(9) V tomto rozhodnutí jsou stanoveny postupy pro opatření nezbytná k jeho provádění, která odpovídají odpovídajícím ustanovením nařízení (ES) č. 378/2004, aby bylo zaručeno, že pro změnu příručky Sirene se celkově používá pouze jediný prováděcí postup.

(10) Je třeba přijmout ujednání, která umožní zástupcům Islandu a Norska zapojit se do práce výborů, které pomáhají Komisi vykonávat její prováděcí pravomoci. Tato ujednání byla navržena ve výměně dopisů mezi Společenstvím a Islandem a Norskem [5], připojené k Dohodě mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis [6].

(11) Toto rozhodnutí a účast Spojeného království a Irska na jeho přijetí a používání se nedotýkají ujednání o částečné účasti Spojeného království a Irska na schengenském acquis stanovené rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis [7], a rozhodnutím 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis [8].

(12) Toto nařízení je aktem navazujícím na schengenské acquis nebo s ním jinak souvisejícím ve smyslu čl. 3 odst. 1 aktu o přistoupení,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Příručka Sirene zavádí soubor pokynů pro operátory kanceláří Sirene jednotlivých členských států, v nichž jsou stanoveny pravidla a postupy pro dvoustrannou nebo vícestrannou výměnu doplňujících informací požadovaných k řádnému provádění některých ustanovení Schengenské úmluvy, jak byla začleněna do rámce Evropské unie.

Článek 2

1. Úvod, část 1 a část 2, úvod části 3 a body 3.1.1, 3.1.2, 3.1.3, 3.1.4, 3.1.5, 3.1.7, 3.1.8, 3.1.9, 3.1.10 a 3.2 části 3, úvod části 4 a body 4.1.1, 4.1.2, 4.2, 4.3, 4.3.1, 4.3.2, 4.3.3, 4.4, 4.4.1, 4.4.2, 4.4.3, 4.5.1, 4.5.2, 4.7, 4.8, 4.9 a 4.10 části 4, úvod části 5 a body 5.1.1, 5.1.2.1, 5.1.2.3, 5.1.2.4, 5.1.2.5, 5.1.2.6, 5.1.2.7. 5.2 a 5.3 části 5, přílohy 1, 2, 3 a 4, úvod a formuláře A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L, M a P v příloze 5 a příloha 6 příručky Sirene změní Komise regulativním postupem podle článku 3.

2. Do příručky Sirene mohou být rovněž zahrnuty dodatečné pokyny, včetně dalších příloh, regulativním postupem podle článku 3. V příloze 5 mohou být tyto změny zahrnuty zejména také v případě potřeby vypracování dodatečných formulářů.

Článek 3

1. Odkazuje-li se na tento článek, je Komisi nápomocen regulativní výbor složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise.

2. Výbor přijme na návrh předsedy jednací řád na základě vzorového jednacího řádu, který byl zveřejněn v Úředním věstníku Evropských společenství.

3. Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci. Stanovisko se přijímá většinou stanovenou v čl. 205 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství pro přijímání rozhodnutí, která má Rada přijmout na návrh Komise. Hlasům zástupců členských států ve výboru je přidělena váha stanovená v uvedeném článku. Předseda nehlasuje.

4. Komise přijme zamýšlená opatření, jsou-li v souladu se stanoviskem výboru.

5. Pokud zamýšlená opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru nebo pokud výbor žádné stanovisko nezaujme, předloží Komise Radě neprodleně návrh opatření, která mají být přijata, a uvědomí Evropský parlament.

6. Rada se může ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jí byla věc předána, o návrhu usnést kvalifikovanou většinou.

Pokud se Rada v této v této lhůtě kvalifikovanou většinou usnesla, že s návrhem nesouhlasí, Komise ho znovu přezkoumá. Může Radě předložit pozměněný návrh, původní návrh nebo normotvorný návrh.

Pokud po uplynutí této lhůty Rada navrhovaná prováděcí opatření nepřijala ani nevyjádřila nesouhlas s jejich návrhem, přijme navrhovaná prováděcí opatření Komise.

Článek 4

Toto rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po dni zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 19. února 2004.

Za Radu

předseda

M. McDowell

[1] Úř. věst. C 82, 5.4.2003, s. 25.

[2] Stanovisko ze dne 23. září 2003 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[3] Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 19.

[4] Úř. věst. L 64, 2.3.2004, s. 5.

[5] Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 53.

[6] Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

[7] Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.

[8] Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.

--------------------------------------------------