18.11.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/1

(1)

Rada svým nařízením (ES) č. 1676/2001 (2) (dále jen „původní nařízení“) uložila antidumpingové clo z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu (dále jen „PET film“) pocházejícího mimo jiné z Indie. Sazby antidumpingového cla se pohybují mezi 0 % a 62,6 %. Komise svým rozhodnutím 2001/645/ES (3) přijala závazky od pěti indických vyvážejících výrobců.

(2)

Dovoz PET filmu pocházejícího z Indie podléhá také vyrovnávacímu clu ve výši mezi 3,8 % a 19,1 %, které bylo uloženo nařízením Rady (ES) č. 2597/1999 (4).

(3)

Dne 28. června 2002 Komise oznámením o zahájení zveřejněným v Úředním věstníku Evropských společenství  (5) oznámila zahájení částečného prozatímního přezkumu podle článku 19 nařízení Rady (ES) č. 2026/97 (6). Rozsah žádosti je omezen na formu opatření, a zejména na prošetření přijatelnosti závazku nabídnutého žadatelem. Tento přezkum stále probíhá.

(4)

Dne 22. listopadu 2003 Komise oznámením o zahájení zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (7) oznámila zahájení částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Rozsah přezkumu je omezen na formu antidumpingových opatření. Tento přezkum stále probíhá.

(5)

Dne 19. února 2004 Komise oznámením o zahájení zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie  (8) oznámila zahájení částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Rozsah přezkumu je omezen na indického vyvážejícího výrobce, společnost Jindal Polyester Limited. Tento přezkum stále probíhá.

(6)

Dne 6. ledna 2004 obdržela Komise žádost podanou podle čl. 13 odst. 3 základního nařízení (dále jen „žádost“) od výrobců ze Společenství, společností DuPont Teijin Films, Mitsubishi Polyester Film GmbH a Nuroll SpA (dále jen „žadatelé“), o prošetření údajného obcházení antidumpingových opatření uložených na dovoz PET filmu pocházejícího z Indie. Žadatelé mají většinový podíl na výrobě PET filmu ve Společenství.

(7)

Žadatelé se domnívají a předložili o tom dostatečné důkazy, že po uložení opatření na dovoz PET filmu pocházejícího mimo jiné z Indie došlo ke značným změnám ve struktuře obchodu týkajícího se vývozu PET filmu do Společenství z Indie, Brazílie a Izraele. Podle žadatelů je příčinou této změny ve struktuře obchodu překládka PET filmu pocházejícího z Indie v Brazílii a Izraeli. Byla vznesena domněnka, že mimo uložení cla z dovozu PET filmu z Indie neexistuje pro výše uvedené změny žádné jiné dostatečné opodstatnění ani hospodářský důvod.

(8)

Konečně, žadatelé se domnívají a předložili konkrétní důkaz o tom, že nápravné účinky cla jsou znehodnocovány vzhledem k množství a cenám. Byla vnesena domněnka, že značné množství dovozu PET filmu z Brazílie a Izraele zřejmě nahrazuje dovoz PET filmu pocházejícího z Indie. Navíc žadatelé předložili konkrétní důkaz o tom, že ceny PET filmu dováženého z Brazílie a Izraele jsou předmětem dumpingu vzhledem k běžným hodnotám, které byly stanoveny dříve pro PET film pocházející z Indie.

(9)

Nařízením (ES) č. 284/2004 (9) (dále jen „zahajovací nařízení“) Komise zahájila šetření možného obcházení antidumpingových opatření, která se vztahují na dovoz PET filmu pocházejícího z Indie, dovozy PET filmu zasílaného z Brazílie a Izraele, ať již je prohlášen za pocházející z Brazílie nebo Izraele či nikoli, a podle čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení uložila celním orgánům, aby od 20. února 2004 evidovaly dovoz PET filmu zasílaného z Brazílie a z Izraele, ať již je prohlášen za pocházející z Brazílie nebo Izraele či nikoli. Komise oznámila zahájení šetření celním orgánům v Indii, Brazílii a Izraeli. Komise zároveň nařízením (ES) č. 283/2004 (10) zahájila šetření možného obcházení vyrovnávacích opatření, která se vztahují na dovoz PET filmu pocházejícího z Indie, dovozy PET filmu zasílaného z Brazílie a z Izraele, ať již je prohlášen za pocházející z Brazílie nebo Izraele či nikoli. Závěry tohoto šetření jsou uvedeny v nařízení Rady (ES) č. 1976/2004 (11).

(10)

Indické orgány uvedly, že měly za to, že šetření proti obcházení nejsou povolena ani podle dohody o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994, ani podle dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. Toto tvrzení bylo zamítnuto na základě toho, že opatření proti obcházení, která byla stanovena v základním nařízení, nejsou v rozporu s dohodou o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 a dohodou o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. Závěrečný akt zahrnující výsledky Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání skutečně obsahuje rozhodnutí o obcházení (12), které za neexistence dohody o specifickém textu postupuje tuto záležitost Výboru pro otázky antidumpingu. Protože toto rozhodnutí bylo přijato s vědomím, že několik členů Světové obchodní organizace již má své vlastní právní předpisy proti obcházení, Evropské společenství to vykládá jako možnost jednotlivých členských států přijmout a spravovat v této věci předpisy až do přijetí mnohostranně dohodnutých pravidel. Stejné zásady by se logicky měly použít i pro antisubvenční šetření.

(11)

Dotazníky byly poslány vývozcům/výrobcům v Indii, Brazílii a Izraeli, kteří spolupracovali v původním šetření a kteří byli uvedeni v žádosti nebo se o nich Komise následně dozvěděla. Dotazníky byly zaslány dovozcům ve Společenství, kteří byli uvedeni v žádosti nebo spolupracovali v původním šetření, jež vedlo k uložení stávajících opatření. Všechny strany byly informovány o tom, že nedostatečná spolupráce může vést k uplatnění článku 18 základního nařízení a k závěrům (učiněným na základě dostupných skutečností), které mohou být méně příznivé, než kdyby strany spolupracovaly.

(12)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od pěti vývozců/výrobců z Indie, od jednoho vývozce/výrobce z Brazílie a od jedné zpracovatelské společnosti, která se zabývá řezáním, laminováním a zpracováním PET filmu v Izraeli a která jej vyváží do Společenství. Jiná izraelská společnost zareagovala na dotazník vysvětlením, že PET film zpracovává, ale výsledné výrobky nevyváží pod kódy KN, kterými jsou značeny PET filmy. Na základě toho tato společnost nepředložila odpověď na dotazník.

(13)

Na dotazník zareagovalo pět dovozců ze Společenství. Tři z nich oznámili, že PET film nikdy nedováželi ani z Brazílie, ani z Izraele. Ostatní dva dovozci uvedli, že v průběhu období šetření nedováželi indický PET film ani z Brazílie, ani z Izraele. Z tohoto důvodu ani jedna z těchto společností nepředložila odpověď na dotazník.

(14)

Komise provedla ověřovací návštěvy v prostorách těchto společností:

(15)

Šetření se vztahovalo na období od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2003 (dále jen „OŠ“). K prošetření údajné změny struktury obchodu byly shromážděny údaje od roku 2000 až do konce OŠ.

(16)

Jak bylo uvedeno v 12. bodě odůvodnění, pět vývozců/výrobců PET filmu z Indie spolupracovalo v šetření předložením odpovědí na dotazník. Komise také obdržela údaje od jednoho vyvážejícího výrobce PET filmu z Brazílie a od jedné zpracovatelské společnosti provádějící řezání, laminování a zpracování PET filmu v Izraeli. Tyto brazilské a izraelské společnosti představovaly podle údajů Eurostatu malou část (brazilská společnost méně než 1 % a izraelská společnost přibližně 5 %) celkového dovozu PET filmu z těchto zemí do Společenství v období šetření, a to jak vzhledem k množství, tak hodnotě.

(17)

Indické orgány vzhledem k zahájení šetření písemně předložily statistické informace o vývozu PET filmu z Indie mimo jiné do Společenství. Komise obdržela statistické údaje o vývozu PET filmu z Brazílie do Společenství také z brazilské národní databáze.

(18)

Dotyčný výrobek definovaný v původním šetření je polyethylentereftalátový (PET) film pocházející z Indie, obvykle deklarovaný pod kódy KN ex 3920 62 19 a ex 3920 62 90 (dále jen „dotyčný výrobek“).

(19)

Komise má za to, že PET film vyvážený do Společenství z Indie a PET film zasílaný do Společenství z Brazílie a Izraele mají stejné základní vlastnosti a stejné využití. Jsou tedy považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(20)

V letech 1999–2003 představoval dovoz dotyčného výrobku podle příslušných kódů KN 96,5 % celkového dovozu z Indie. Tržní analýza byla tedy provedena s daty Eurostatu na úrovni kódů KN. Je nutno poznamenat, že v roce 1999 byla uložena vyrovnávací cla z dovozu PET filmu pocházejícího z Indie do Společenství. Tato cla již vedla ke snížení objemů uvedeného dovozu. V roce 2001 následovalo uložení antidumpingových opatření, které vedlo k dalšímu snížení dovozu. Antidumpingová opatření, která se týkají Indie, se skládají z dohod o cenových závazcích s pěti individuálními vyvážejícími výrobci a jednou společností s 0 % sazbou antidumpingového cla. V důsledku toho nejsou antidumpingová cla v podstatě splatná z dovozu od podstatné části indických výrobců. Zbývající antidumpingové clo ve výši 53,3 % se používá na dovoz od všech ostatních vyvážejících výrobců. V roce 2000 dovoz PET filmu pocházejícího z Indie do Společenství činil 11 600 tun. Tento dovoz nejprve v roce 2001 poklesl na 6 100 tun, ale poté v roce 2002 vzrostl na 7 700 tun. Během období šetření dále vzrostl na 11 500 tun. Údaje předložené spolupracujícími indickými vyvážejícími výrobci vykázaly podobný trend – nárůst o přibližně 1 300 tun od roku 2001 do roku 2002 a další nárůst o přibližně 3 400 tun od roku 2002 do roku 2003. Nicméně je třeba mít na paměti, že všichni indičtí výrobci při šetření nespolupracovali. Navíc na změny v objemech od roku 2000 do roku 2003 je třeba pohlížet v souvislosti s velkým nárůstem dovozu od těch vývozců, kteří podléhají nejnižší úrovni opatření.

(21)

Co se týče výše uvedené struktury, je třeba poznamenat, že jedna společnost měla výrazně nižší souhrnnou celní sazbu (13) než ostatní výrobci. Struktura obchodu této společnosti byla výrazně odlišná od trendu struktury obchodu jiných výrobců, protože tato společnost ve velké míře zvýšila svůj podíl na celkovém prodeji dotyčného výrobku do Společenství v letech 2000 až 2003 (období šetření). Naopak podíl dotyčného výrobku vyváženého do Společenství zbývajícími indickými výrobci výrazně poklesl. Nebereme-li v úvahu tento nepravidelný trend, zůstal dovoz dotyčného výrobku do Společenství výrazně pod úrovní dovozu před uložením antidumpingových opatření.

(22)

Indické úřady předložily statistické údaje o vývozu mimo jiné do Společenství. Uvedly, že měly za to, že oficiální indické statistiky neukazovaly na žádné obcházení stávajících antidumpingových opatření indickými výrobci PET filmu. Uvedené údaje však nesouhlasí s údaji o vývozu, které poskytly spolupracující indičtí vývozci, alespoň co se týče vývozu do Izraele. Tyto údaje vykazují jasný nárůst vývozu do Izraele po uložení opatření (z přibližně 40 tun v roce 2000 na přibližně 800 tun v období šetření). Co se týče Brazílie, oficiální indické údaje o přímém vývozu do Brazílie vykazují pouze malé navýšení ve stejném období. Tyto údaje ale nezahrnují nepřímý prodej přes ostatní zprostředkující země. Při šetření spolupracoval jediný známý brazilský výrobce PET filmu a jeho vývoz do Společenství představoval pouze zanedbatelnou část (0,5 %) veškerého prodeje z Brazílie do Společenství.

(23)

Dovoz PET filmu do Společenství z Brazílie, oznámený Eurostatem na úrovni kódů KN, bez dovozu dotyčného výrobku vyráběného spolupracující společností, vzrostl z přibližně 650 tun v roce 2000 (0,6 % celkového dovozu) na 1 200 tun (1,4 %) v roce 2001 a těsně nad 2 500 tun (3,2 %) v roce 2002, rok po uložení antidumpingových opatření. Během období šetření zůstal těsně nad úrovní 2 000 tun (2,4 % celkového dovozu PET filmu).

(24)

Jediná spolupracující společnost v Brazílii, společnost Terphane, je, jak bylo uvedeno výše (22. bod odůvodnění), jediným známým výrobcem PET filmu v Brazílii. Tato společnost vyvezla v období šetření do Společenství pouze jedinou zásilku PET filmu o objemu 10,6 tun. Až na vzorek, který prodala v roce 2002, se jednalo o první PET film, který tato společnost vyvezla do Společenství. Nezdá se tedy, že by byla odpovědná za objemy PET filmu, které byly do Společenství dováženy z Brazílie v letech 2000 až 2003 (23. bod odůvodnění). Společnost vyrábí film dodávaný do Společenství v závodech, které byly založeny před tím, než opatření vztahující se na indický PET film vstoupila v platnost. V této společnosti tedy nebyla zjištěna žádná změna ve struktuře obchodu.

(25)

Dovoz PET filmu do Společenství z Izraele, oznámený Eurostatem na úrovni kódů KN, bez dovozu dotyčného výrobku vyráběného spolupracující společností, vzrostl z 3 000 tun v roce 2000 (3,7 % celkového dovozu PET filmu) na 3 400 tun v roce 2001 (4,1 %). Objemy nadále vzrostly těsně nad 4 200 tun v roce 2002 (5,1 % dovozu) a na více než 4 400 tun v roce 2003 (5,3 % dovozu). V Izraeli sídlí jen několik zpracovatelů PET filmu. Informace obdržené ve stanoveném termínu ale ukázaly, že i kdyby se jejich výroba sečetla, není pravděpodobné, že by měli dostatečnou výrobní kapacitu na to, aby nesli odpovědnost za objem filmu, který byl do Společenství dovážen z Izraele v letech 2002 až 2003.

(26)

Oficiální indické údaje o vývozu vykazují pravidelný růst vývozu do Izraele z Indie. V roce 2000 bylo vyvezeno 81 tun, v roce 2001 395 tun, 1 032 tun v roce 2002 a v období šetření 2 453 tun.

(27)

Jediná spolupracující společnost v Izraeli, společnost Jolybar, řeže, laminuje a zpracovává zakoupený PET film a prodává jej jako výrobek, který spadá pod stejné kódy KN jako dotyčný výrobek. Tento výrobek ale obecně není indického původu, a proto jej nelze považovat za dotyčný výrobek. Tato společnost dodávala PET film do Společenství od devadesátých let dvacátého století. Množství PET filmu vyváženého společností Jolybar do Společenství se v letech 1999 až 2003 (období šetření) zdvojnásobilo. Společnost vyrábí film dodávaný do Společenství v závodech, které byly založeny před tím, než opatření vztahující se na indický PET film vstoupila v platnost. Bez ohledu na to, zda tento vývoj vývozu ukazuje na změnu ve struktuře obchodu uvedené společnosti, nebyla tato otázka dále zvažována, protože pro takové chování v každém případě existoval jasný hospodářský důvod, jak je uvedeno v 31. bodě odůvodnění.

(28)

Vzhledem k výše uvedenému, a zejména k časové shodě, ke které došlo v roce 2001, mezi zvýšením dovozu z Brazílie a Izraele a vstoupením v platnost antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz PET filmu pocházejícího z Indie, byla zjištěna změna ve struktuře obchodu týkajícího se dovozu PET filmu z Indie, Izraele a Brazílie.

(29)

Vzhledem k nedostatku jakékoli jiné spolupráce a vzhledem k tomu, že výše uvedená změna ve struktuře obchodu v Brazílii nastala ihned po uložení antidumpingových cel, se na základě dostupných informací a skutečnosti, že neexistuje žádné jiné vysvětlení, dospělo k závěru, že změna ve struktuře obchodu pramenila z uložení cla spíše než z jakéhokoli jiného dostatečného opodstatnění nebo hospodářského důvodu ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení.

(30)

Vzhledem k nedostatku jakékoli jiné spolupráce a vzhledem k tomu, že výše uvedená změna ve struktuře obchodu nastala ihned po uložení antidumpingových cel, se na základě dostupných informací a toho, že neexistuje žádné jiné vysvětlení, dospělo k závěru, že změna ve struktuře obchodu pramenila z uložení cla spíše než z jakéhokoli jiného dostatečného opodstatnění nebo hospodářského důvodu ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení.

(31)

Šetřením se zjistilo, že vývoz společnosti Jolybar do Společenství je dlouho zavedený a společnost vyrábí film dodávaný do Společenství v závodech, které byly založeny před tím, než opatření vztahující se na indický PET film vstoupila v platnost. Společnost podala vysvětlení, že indický film zákazníkům ze Společenství obvykle nedodává, jelikož tito zákazníci jako základní materiál používaný při zpracování společností Jolybar kvůli vlastnostem upřednostňují evropský film. Během období šetření byla jednomu zákazníkovi ze Společenství výjimečně odeslána přibližně jedna tuna indického filmu, a to v rámci větší zásilky, kterou zákazník naléhavě požadoval. Z tohoto důvodu se dospělo k závěru, že existuje dostatečný hospodářský důvod pro vývoj vývozu společnosti Jolybar a že tento důvod je v souladu s jejími aktivitami na trhu Společenství, které se týkají PET filmu jí vyráběného.

(32)

Čísla uvedená v 20. až 28. bodě odůvodnění ukazují, že došlo ke zjevné množstevní změně ve struktuře dovozu dotyčného výrobku do Společenství od uložení opatření v roce 2001. V době uložení opatření došlo k výraznému snížení indického dovozu do Společenství (o 5 500 tun), s odpovídajícím navýšením vývozu dotyčného výrobku z Brazílie a Izraele do Společenství. Údaje Eurostatu ukazují, že od roku 2000 do konce období šetření představovalo navýšení dovozu do Společenství z Brazílie 1 376 tun a z Izraele 1 392 tun. Snížení vývozu z Indie, ke kterému došlo ve stejné době, představovalo 5 653 tun (bez přihlédnutí k dovozu, který podléhá nižším úrovním opatření). Má se tedy za to, že část vývozních obchodních toků z Indie byla nahrazena vývozními toky přes Brazílii a Izrael, čímž byly znehodnoceny nápravné účinky opatření vzhledem k množství filmu dováženému na trh Společenství.

(33)

Co se týče cen dotyčného výrobku zasílaného z Brazílie a Izraele, bylo vzhledem k nízké míře spolupráce nezbytné použít údaje Eurostatu, které byly nejlepším dostupným důkazem.

(34)

Průměrná cena dovozu PET filmu z Brazílie v průběhu období šetření, upravená o náklady po dovozu, se pohybovala okolo 50 % úrovně pro odstranění újmy, která byla stanovena v šetření, jež vedlo k uložení stávajících antidumpingových opatření. Na základě toho existuje důkaz, že PET film zasílaný z Brazílie znehodnocoval nápravné účinky uloženého cla i vzhledem k cenám.

(35)

Průměrná cena dovozu PET filmu z Izraele během období šetření, upravená o náklady po dovozu, se pohybovala okolo 55 % úrovně pro odstranění újmy, která byla stanovena v původním antidumpingovém šetření. Na základě toho existuje důkaz, že izraelský dovoz znehodnocoval nápravné účinky uloženého cla i vzhledem k cenám.

(36)

Byl tedy učiněn závěr, že dovoz PET filmu z Brazílie a Izraele znehodnocoval nápravné účinky antidumpingových opatření, a to jak vzhledem k cenám, tak množství.

(37)

V souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení bylo prošetřeno, zda existuje důkaz o dumpingu vzhledem k běžné hodnotě stanovené dříve pro stejný nebo obdobný výrobek. Jak již bylo vysvětleno (16. bod odůvodnění), vzhledem k nízké míře spolupráce, byly pro stanovení toho, zda lze nalézt důkaz o dumpingu vzhledem k dovozu dotyčného výrobku do Společenství z Brazílie a z Izraele během období šetření, použity podle článku 18 základního nařízení údaje Eurostatu jakožto údaje, o které se opíralo stanovení vývozních cen do Společenství. Podobně se pro účel porovnání vývozní ceny a běžné hodnoty považovalo za vhodné předpokládat, že sortiment výrobků zasílaných z Brazílie a Izraele během období šetření byl stejný, jako sortiment zasílaný z Indie během původního šetření.

(38)

Za účelem správného srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou se provedly náležité úpravy o rozdíly činitelů, které ovlivňují ceny a cenovou srovnatelnost. Tyto úpravy byly provedeny v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(39)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a čl. 2 odst. 12 základního nařízení byl vážený průměr běžné hodnoty, která byla stanovena během původního šetření, porovnán s průměrem vývozních cen v období šetření, který byl stanoven tak, jak je uvedeno v 34. a 35. bodě odůvodnění. Tato porovnání ukázala na přibližná dumpingová rozpětí, vyjádřená jako procento ceny CIF na hranici Společenství před proclením, a to ve výši 17,5 % pro Brazílii a 14,5 % pro Izrael.

(40)

Komise obdržela od společností Terphane a Jolybar žádost o vynětí z celní evidence a osvobození od celních opatření. Jak bylo uvedeno v bodech odůvodnění 24 a 27, tyto společnosti spolupracovaly v šetření předložením odpovědí na dotazník a souhlasem s ověřovací návštěvou. Nařízením (ES) č. 1830/2004 (14) Komise změnila zahajovací nařízení tak, aby byla zastavena registrace dovozu PET filmu ze společností Terphane a Jolybar, u nichž bylo shledáno, že neobcházejí antidumpingová cla.

(41)

V souladu s výše uvedenými závěry, že společnosti Terphane a Jolybar neobcházejí platná antidumpingová opatření, by tyto společnosti měly být osvobozeny také od plánovaného rozšíření opatření.

(42)

Vzhledem k výše uvedeným závěrům bylo zjištěno, že k obcházení docházelo ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. V souladu s čl. 13 odst. 1 první větou základního nařízení by stávající antidumpingová opatření, jež se vztahují na dovoz dotyčného výrobku (tj. PET filmu pocházejícího z Indie), měla být rozšířena na dovoz PET filmu zasílaného z Brazílie nebo Izraele, ať již je prohlášen za pocházející z Brazílie nebo Izraele, či nikoli, s výjimkou PET filmu vyráběného společnostmi Terphane a Jolybar.

(43)

V souladu s čl. 14 odst. 5 základního nařízení, v němž je stanoveno, že opatření budou použita na evidovaný dovoz ode dne celní evidence, by antidumpingové clo mělo být vybíráno z dovozu PET filmu zasílaného z Brazílie a Izraele, který překročí hranice Společenství podle evidence uložené zahajovacím nařízením, s výjimkou dovozu PET filmu zasílaného z Brazílie a vyráběného společností Terphane a PET filmu zasílaného z Izraele a vyráběného společností Jolybar.

(44)

V souladu s čl. 13 odst. 4 základního nařízení osvobození od rozšířených opatření, udělené na PET film vyráběný společností Jolybar a společností Terphane, zůstanou v platnosti, pokud nebude zjištěno, že osvobození bylo uděleno za základě nepravdivých nebo zavádějících informací předložených dotyčnými společnostmi. Nebude-li konkrétně prokázáno jinak, Komise může zahájit šetření za účelem zjištění, jestli je zrušení výjimky oprávněné.

(45)

Nerozšíření cel na dovoz PET filmu od společností Terphane a Jolybar bylo stanoveno na základě závěrů současného šetření. Toto nerozšíření se proto výhradně vztahuje na dovoz PET filmu zasílaného z Brazílie, respektive Izraele, a vyráběného těmito konkrétními právnickými osobami. Na dovezený PET film vyrobený nebo odeslaný jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu s názvem a adresou, včetně subjektů, které mají určitý vztah ke konkrétně jmenovaným společnostem, se toto osvobození nevztahuje a podléhá sazbě zbytkového cla uloženého nařízením (ES) č. 1676/2001.

(46)

Zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na základě kterých Rada zamýšlela rozšířit platné konečné antidumpingové clo, a bylo jim umožněno se k těmto skutečnostem a úvahám vyjádřit a být vyslyšeny. Izraelské úřady zopakovaly připomínky indické vlády, které jsou zmíněny v 10. bodě odůvodnění. Předložily také seznam izraelských zpracovatelů PET filmu, kteří v letech 2003 a 2004 vyváželi do Společenství. Tyto společnosti však během stanovených termínů nespolupracovaly, nemohlo být tedy stanoveno, že opatření neobcházely. Z tohoto důvodu nemohly být osvobozeny od rozšíření opatření na Izrael,