4.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/55

(1)

Dopisem ze dne 18. října 2002 Německo informovalo Komisi o poskytnutí takzvané podpory na záchranu ve formě státní záruky za půjčku ve výši 50 milionů EUR poskytnutou společnosti MobilCom AG (dále „MobilCom“) prostřednictvím spolkového Kreditanstalt für Wiederaufbau (Úvěrový ústav pro obnovu) (dále „KfW“). Půjčka byla vyplacena dne 19. září 2002.

(2)

V dopisech ze dne 21. října 2002 a ze dne 30. října 2002 Komise požadovala další informace, které byly sděleny prostřednictvím dopisů Německa ze dne 23. října 2002, registrovaného dne 23. října 2002, a ze dne 24. října 2002, popř. prostřednictvím dopisu ze dne 5. listopadu 2002, registrovaného dne 5. listopadu 2002.

(3)

Dopisem ze dne 27. listopadu 2002, registrovaným dne 28. listopadu 2002, Německo oznámilo poskytnutí další 80procentní záruky při schodku pro novou půjčku ve výši 112 milionů EUR. Dne 10. prosince 2002 se konalo zasedání se zástupci Komise a Německa.

(4)

Komise Německu dopisem ze dne 21. ledna 2003 sdělila své rozhodnutí, že schvaluje záruku za půjčku ve výši 50 milionů EUR jako podporu na záchranu na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES a obecných zásad Společenství o státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (3).

(5)

Stejným dopisem Komise Německo informovala o svém rozhodnutí zahájit ohledně 80 % za půjčku ve výši 112 milionů EUR formální řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES.

(6)

Rozhodnutí Komise k zahájení řízení bylo zveřejněněno v Úředním věstníku Evropské unie  (4). Komise vyzvala ostatní účastníky k zaujmutí stanoviska.

(7)

Dopisem ze dne 24. února 2003, registrovaným dne 25. února 2003 a dne 26. února 2003, zaujalo Německo stanovisko k rozhodnutí Komise o zahájení řízení.

(8)

Dopisem ze dne 14. března 2003, registrovaným dne 14. března 2003, Německo sdělilo Komisi další informace. Německo současně oznámilo Komisi svůj záměr prodloužit státní záruky za úvěry poskytnuté společnosti MobilCom ve výši 50 milionů EUR a 112 milionů EUR až do konce roku 2007. Německo kromě toho upozornilo na to, že druhý úvěr byl podniku vyplacen pouze ve výši 88,3 milionů EUR.

(9)

Dopisem ze dne 10. dubna 2003 Komise požádala o další informace o plánovaném prodloužení státních záruk, které Německo udělilo dopisem ze dne 9. května 2003, registrovaným dne 12. května 2003. Další informace Německo předalo dopisem ze dne 21. května 2003, registrovaným dne 21. května 2003.

(10)

Dopisem ze dne 3. června 2003, registrovaným dne 4. července 2003, poskytla společnost MobilCom stanovisko k řízení.

(11)

Dopisem ze dne 9. července 2003 Komise informovala Německo o tom, že probíhající řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ohledně plánovaného prodloužení záruk za půjčku rozšířila až do konce roku 2007.

(12)

Rozhodnutí Komise k rozšíření řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (5). Komise vyzvala ostatní účastníky k zaujetí stanoviska.

(13)

Dopisem ze dne 1. září 2003, registrovaným dne 2. září 2003, zaujalo Německo stanovisko k rozšíření řízení. Dopisem ze dne 9. září 2003 Komise požádala o další informace. Německo odpovědělo dopisem ze dne 23. září 2003, registrovaným dne 25. září 2003. Německo v něm informovalo Komisi kromě jiného o tom, že společnost MobilCom nesplacené úvěry, pro které byly poskytnuty státní záruky, úplně splatila dne 22. září 2003 a že ručitelské listiny společnost KfW (vedoucí společnost v konsorciu) vrátila Spolku a zemi Šlesvicko-Holštýnsko.

(14)

Dopisem ze dne 5. listopadu 2003, registrovaným dne 6. listopadu 2003, Německo prohlásilo žádost podanou Komisi, aby schválila prodloužení záruk pro úvěry do roku 2007 na základě toho, že úvěry byly splaceny, za vyřízenou.

(15)

Dopisem ze dne 25. září 2003, registrovaným dne 25. září 2003, a dopisem z 2. října 2003, registrovaným dne 6. října 2003, Komise obdržela vyjádření dvou konkurentů společnosti MobilCom k rozšíření řízení, které byly dále předány Německu, aby k nim zaujalo stanovisko. Odpověď Německa byla doručena dopisem ze dne 5. listopadu 2003, registrovaným dne 6. listopadu 2003.

(16)

Dne 9. ledna a 21. ledna 2004 se konala jednání mezi zástupci spolkové vlády, země Šlesvicka-Holštýnska a podniku a Komise o otázce, zda jsou požadována další opatření pro zamezení nepřípustným nerovným konkurenčním podmínkám. Dopisem ze dne 13. února 2004, registrovaným dne 13. února 2004, Německo informovalo Komisi, že společnost MobilCom je v zásadně připravena svůj přímý prodej online ze smluv MobilCom týkajících se mobilních telefonů přerušit na časové období 7 měsíců. Dopisem ze dne 16. února 2004 Komise požádala o vysvětlení některých bodů. Na další dopis Komise ze dne 26. března 2004 Německo dopisy ze dne 2. a 28. dubna 2004, registrovanými dne 2. dubna 2004, popř. dne 28. dubna 2004, vysvětlilo, že uzavření online-obchodu společnosti MobilCom nemůže přislíbit s konečnou platností. Dopisem ze dne 23. června 2004, registrovaným dne 24. června 2004, Německo Komisi sdělilo další informace k aktuálnímu vývoji zákazníků společnosti MobilCom.

(17)

Společnost MobilCom AG založil v roce 1991 Gerhard Schmid jako společnost MobilCom Communicationstechnik GmbH. Má své sídlo v Büdelsdorfu, Rendsburg-Eckernförde, Šlesvicko-Holštýnsko, v podporované oblasti podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES. Kromě centrály v Büdelsdorfu má společnost MobilCom ještě různé pobočky v Německu (Kiel, Karlstein, Erfurt a Hallbergmoos).

(18)

Největším akcionářem společnosti MobilCom je v současné době France Télécom s 28,3 % akcií. Zbývající akcie vlastní více malých akcionářů.

(19)

Společnost MobilCom začala svou obchodní činnost jako další prodejce služeb prostřednictvím mobilních telefonů „druhé generace“ („2G“) mj. pro T-Mobile, Vodafone a E-Plus. Společnost vstoupila v roce 1996 na burzu a v roce 1997 byla jako jedna z prvních firem zapsána na novém trhu burzy cenných papírů ve Frankfurtu. Vstupem na německý obchod po pevné síti a po internetu v roce 1998 se společnosti MobilCom otevřely další obchodní oblasti. Expanze v oblasti mobilních telefonů umožnila společnosti MobilCom rychlý růst.

(20)

V letech 1997 až 2000 společnost MobilCom koupila další podniky, mezi nimi Netzwerk-Service-Provider Topnet a Mobilfunk-Service-Provider Cellway, jakož i tehdy největší německý internetový vyhledávač DINO-Online. Společnost MobilCom doplnila portfolio také o telekomunikační podnik TelePassport, Service-Provider D Plus a většinový podíl ve společnosti Computerkette Comtech. Rovněž v roce 1999 společnost MobilCom uvedla na nový trh ve Frankfurtu internetovou dceru Freenet.de AG, druhého největšího poskytovatele online služeb v Německu.

(21)

V roce 2000 společnost MobilCom společně se společností France Télécom založila společný podnik MobilCom Multimedia GmbH s cílem nákupu licence UMTS v dražbě, jakož i vstupu na trh UMTS. Společnost France Télécom vyměnila svůj podíl ve společném podniku za podíl ve společnosti Mobilcom AG ve výši 28,3 %, takže společnost MobilCom AG disponovala všemi podíly ve společnosti MobilCom Multimedia GmbH. Za podíly ve společnosti MobilCom AG zaplatila společnost France Télécom kupní cenu ve výši 7,3 miliard EUR. Potřebné externí financování licence UMTS mělo poskytnout mezinárodní bankovní konsorcium. Základ strategického partnerství v oblasti UMTS tvořila dohoda o kooperaci („Cooperation Framework Agreement“), kterou strany podepsaly v březnu 2000.

(22)

V srpnu 2000 společnost MobilCom Multimedia GmbH od spolkové vlády koupila v dražbě licenci UMTS za 8,4 miliard EUR. V roce 2001 byla společnost D Plus spojena fúzí se společností Cellway, aby bylo možné optimálně orientovat strukturu prodeje na obchod UMTS. V tomto roce se rovněž započalo s výstavbou sítě UMTS.

(23)

V obchodní oblasti mobilní telefony/Service Provider se společnost MobilCom měla díky vstupu do obchodu UMTS vyvinout z pouhého Service Providera v poskytovatele služeb pro mobilní telefony s podporou sítě (6).

(24)

Obchodní oblast pevná síť/internet zahrnovala zaprvé hlasové telefonní služby, zadruhé obchod s přístupem na internet, který byl provozován prostřednictvím internetové dcery společnosti Freenet.de AG, ve které měla společnost MobilCom podíl ve výši 76,1 %. V oblasti pevné sítě společnost MobilCom před krizí obsluhovala téměř osm miliónů zákazníků, z toho přibližně 3,2 miliónů tvořili internetoví zákazníci.

(25)

Obrat koncernu MobilCom za obchodní rok 2001 činil 2,59 miliard EUR. To odpovídalo vzestupu přibližně 10 % oproti předešlému roku. 1,919 miliard EUR obratu připadlo na oblast mobilních telefonů/Service Provider, 0,583 miliard EUR na oblast pevné sítě/internetu a 88 milionů EUR na ostatní. V oblasti UMTS nebylo dosaženo žádného obratu, protože ta se ještě nacházela ve výstavbě.

(26)

Na konci roku telefonovalo 5,01 milionů zákazníků pomocí mobilního telefonu od společnosti MobilCom — nárůst ve výši 25 % oproti 4 milionům zákazníků v předchozím roce. Tímto společnost MobilCom u mobilních telefonů rostla rychleji než trh, který v roce 2001 vykazoval růst ve výši 17 %. Dvě třetiny zákaznické základny připadly na obchod se smluvními zákazníky, zatímco průměr trhu činil 44 %.

(27)

Dne 31. července 2002 společnost MobilCom zaměstnávala 5 175 osob včetně zaměstnanců s časově omezenými smlouvami. To odpovídalo 4 463 pracovním místům na plný úvazek.

(28)

Společnost MobilCom se bude po restrukturalizaci soustřeďovat na obchodní oblast mobilní telefony/Service Provider. Před krizí byla společnost MobilCom navíc aktivní i v oblasti UMTS a pevné síti/internetu.

(29)

Podle informace Německa a podle studie trhu, která je přiložena k předanému plánu restrukturalizace, je trh pro služby mobilních telefonů částí trhu telekomunikačních služeb, který zahrnuje také výkony pro připojení pevné sítě, kabelovou televizi, nájemní vedení, obchod Carrier a ostatní. Na trh pro mobilní telekomunikační služby („trh pro služby mobilních telefonů“) je oproti trhům pro jiné telekomunikační služby možné nahlížet jako na samostatný věcný trh, protože produkty se zřetelně odlišují od produktů v oblasti jiných telekomunikačních služeb.

(30)

U podniků působících na trhu s mobilními telefony je možné rozlišit provozovatele sítě a čisté prodejce služeb („Service Provider“). Provozovatelé sítě vlastní a provozují infrastrukturu požadovanou pro realizaci mobilních služeb. Tyto služby prodávají jak přímo, tak i nepřímo prostřednictvím Service Providerů. Service Provider se omezují na to, aby prodávali služby mobilních telefonů na bázi vlastní tvorby cen.

(31)

Podle údajů Regulierungsbehörde für Telekommunikation und Post („RegTP“) (Regulační úřad pro telekomunikaci a poštu) činil celkový obrat s telekomunikačními službami v Německu v roce 2002 přibližně 61 miliard EUR. Služby pevné sítě a služby mobilních telefonů představují v současnosti s přibližně 1/3 celkového obratu dva nejsilnější segmenty celkového trhu telekomunikačních služeb.

(32)

Kumulované celkové výnosy podniků v oblasti mobilních telefonů byly dle údajů RegTP v roce 2002 ve výši 23,7 miliard EUR. Roční míra růstu služeb v oblasti mobilních telefonů činila mezi léty 1998 a 2002 průměrně 25,7 %, čímž značně převyšovala průměrnou míru růstu celkového trhu pro telekomunikační služby v Německu ve výši 8,3 %. Průměrná roční míra růstu obratu služeb v oblasti mobilních telefonů přitom byla značně pod průměrnou roční mírou růstu počtů účastníků v této oblasti. Příčinou byly stále klesající měsíční průměrné obraty na účastníka. V letech 2001 a 2002 se značně zpomalil růst služeb v oblasti mobilních telefonů (2,8 % v roce 2002).

(33)

Základem pro všechny prognózy a studie předložené Komisi ohledně vývoje trhu v oblasti mobilních telefonů v Německu (7) je očekávání, že se počet zákazníků v oblasti mobilních telefonů během příštích tří až čtyř let přiblíží přirozené hranici nasycení v rozmezí od 80 do 90 % obyvatelstva Německa. Na konci roku 2002 činil průnik na trhu 72,4 % obyvatelstva (2001 68 %). V budoucnosti nebude již proto pravděpodobně v popředí dosahování vysokého počtu zákazníků, nýbrž udržení stávajících ziskových zákazníků, jakož i růst průměrných měsíčních obratů. Konkurence se bude stále více orientovat na zákazníky, kteří chtějí změnu. Jako důsledek let s rychlým růstem 1999/2000 bude v příštích letech v Německu dále růst potřeba výměny koncového přístroje (a tím i smlouvy v oblasti mobilních telefonů).

(34)

 (8)

(35)

Vedoucí postavení na trhu v oblasti mobilního telefonování druhé generace mají T-Mobile a Vodafone, které mají k dispozici svou vlastní síť pro mobilní telefonování.

(36)

S ohledem na počet zákazníků a pracovníků jsou se společností MobilCom srovnatelní tři poskytovatelé v oblasti mobilního telefonování:

(37)

O2 Deutschland provozuje v Německu sítě mobilního telefonování a nabízí služby pro mobilní telefonování. O2 Deutschland je stoprocentní dcerou společnosti mmO2 plc, dříve dcerou společnosti British Telecommunications plc v oblasti mobilních telefonů. Podnik zaměstnává 3 500 pracovníků.

(38)

Debitel je telekomunikačním podnikem bez vlastní infrastruktury sítě, který je činný jako prodejce telefonních minut a funkcí sítě služeb mobilního telefonování druhé generace. Podnik zaměstnává 3 544 pracovníků. V roce 2002 bylo dosaženo obratu 2,8 miliard EUR.

(39)

Talkline je prodejcem služeb mobilního telefonování druhé generace. V roce 2001 bylo dosaženo obratu ve výši 1,26 miliard EUR. Podle vlastních údajů podniku společnost Talkline zaměstnává 1 000 pracovníků.

(40)

Přes značné rozšíření tržeb v oblasti mobilních telefonů/Service Provider v letech 1997 až 2000 v důsledku velmi silného čistého nárůstu zákazníků stále klesaly provozní výsledky společnosti MobilCom v této oblasti. To bylo možné vysvětlit především stoupajícími náklady na získávání nových zákazníků při současně klesajících maržích u stávajícího obchodování. V této souvislosti měl rovněž význam nárůst pochybných pohledávek, které zvláště v roce 2001 vyžadovaly vysoké oprávky.

(41)

Navíc se externí rámcové podmínky v oblasti UMTS, zvláště vývoj trhu, výrobků Content a koncových přístrojů, vyvíjely hůře, než bylo naplánováno, a se značným časovým zpožděním.

(42)

Dne 13. září 2002 společnost France Télécom vyhlásila ukončení partnerství se společností Mobilcom AG, protože autonomní aktivity UMTS německého partnera pokládala za již nerentabilní. S úplným stažením společnosti France Télécom ze společných aktivit UMTS bylo spojeno okamžité zastavení příslušných plateb na financování obchodu UMTS.

(43)

Společnost MobilCom měla k tomuto okamžiku dle údajů ve své obchodní zprávě dluhy ve výši 7,1 miliard EUR a vysokou potřebu oběžných finančních prostředků pro další investice do sítě, pro běžné náklady organizace, jakož i úroky. Protože společnost France Télécom byla již několik měsíců jediným zbývajícím finančníkem společnosti MobilCom a neexistovaly žádné alternativy financování, byla společnost MobilCom bezprostředně ohrožena platební neschopností.

(44)

Za těchto okolností Spolek poskytl příspěvek na záchranu ve formě záruky deficitu za půjčku ve výši 50 milionů EUR. Půjčku poskytl spolkový KfW a vyplatil dne 21. září 2002. To podniku umožnilo zachovat nejprve jeho operativní provoz. Tento příspěvek však není předmětem tohoto řízení, protože byl Komisí schválen již rozhodnutím ze dne 21. ledna 2003.

(45)

Zároveň se společnost MobilCom pokusila na základě smlouvy o spolupráci se společností France Télécom uplatnit nárok na vyrovnání.

(46)

Dne 22. listopadu 2003 podepsaly společnosti MobilCom AG, mobilcom Holding GmbH, mobilcom Multimedia a France Télécom a Wirefree Services Belgium S.A. dohodu o vyrovnání, MC Settlement Agreement, kterou mohlo být dosaženo dostatečného oddlužení společnosti MobilCom.

(47)

Jádrem dohody o vyrovnání bylo převzetí závazků UMTS koncernu MobilCom společností France Télécom. Společnost MobilCom se výměnou za to — s výjimkou podílu 10 % — zřekla možných zisků z prodeje nebo užívání veškerého majetku UMTS ve prospěch společnosti France Télécom.

(48)

Konkrétně společnost France Télécom převzala bankovní závazky (4,692 miliard EUR) a dodavatelské úvěry (kolem 1, 25 miliard EUR). Zároveň se společnost France Télécom zřekla nároků na splácení svých půjček společníkům ve výši přibližně 1,009 miliard EUR. Zřeknutí se pohledávek a převzetí závazků se celkově pohybovalo kolem 6,9 miliard EUR s připočtením úroků připadajících do okamžiku převzetí.

(49)

Společnost France Télécom dále přislíbila, že poskytne prostředky pro stažení z obchodu UMTS, ovšem s časovým omezením až do 31. prosince 2003 a ve výši do celkové částky 370 milionů EUR. V ostatním se strany vzájemně zřekly všech nároků ze svého obchodního vztahu (10).

(50)

Odstoupení společnosti France Télécom ze spolupráce v obchodě UMTS však nemělo účinky jen na obchodní oblast UMTS společnosti MobilCom, ale vyžádalo si navíc i restrukturalizaci jiných obchodních oblastí, zvláště ztrátové klíčové obchodní oblasti mobilního telefonování/Service Provider.

(51)

Společnost France Télécom v souvislosti s projednáváními vyrovnání výslovně odmítla dát k dispozici i prostředky na reorganizaci obchodní oblasti mobilní telefonování/Service Provider. Aby bylo možné zajistit další potřebu financování, která existovala, aby bylo možné financovat potřebná opatření na reorganizaci v této obchodní oblasti, poskytlo Německo a země Šlesvicko-Holštýnsko dne 20. září 2002 další 80procentní záruku deficitu za půjčku ve výši 112 milionů EUR.

(52)

Německo předložilo rozsáhlý plán na restrukturalizaci skupiny MobilCom, který se zabýval příčinami krize a který představoval koncept pro obnovení dlouhodobé rentability.

(53)

Podle tohoto plánu spočívaly podstatné příčiny setrvalých hospodářských potíží skupiny MobilCom v klíčové obchodní oblasti mobilní telefonování/Service Provider a v dosavadní obchodní oblasti UMTS.

(54)

V oblasti UMTS se podle plánu na restrukturalizaci vyvíjely externí rámcové podmínky hůře, než bylo plánováno. Původní očekávání zisku v souvislosti s obchodem UMTS musela být korigována. Posledním spouštěčem krize bylo odstoupení společnosti France Télécom od výstavby obchodů UMTS, které koncern MobilCom zasáhlo neočekávaně, což vzhledem ke značné potřebě financí na vývoj obchodu UMTS ohrozilo likviditu skupiny MobilCom.

(55)

V obchodní oblasti Service Provider/mobilní telefonování plán na restrukturalizaci uvádí jako hlavní příčinu krize výlučnou orientaci na růst na úkor rentability. Pozornost byla v této obchodní oblasti, také z důvodů získávání zákazníků pro budoucí obchod UMTS, v minulosti příliš orientována na růst podílu na trhu. Protože nové zákazníky bylo v minulosti často možné získat pouze s neúměrně vysokými akvizičními náklady a primárně v cenově výhodných tarifech při současně nízkých obratech, byly hrubé výnosové marže nízké.

(56)

Neuspokojivá platební disciplína mnohých zákazníků způsobila značně vysoké zatížení a související oprávky. Obchodní oblast mobilní telefonování/Service Provider dosahovala v tehdejší době trvale ztráty.

(57)

Zaměřením se na obchod UMTS se navíc zanedbaly potřebné úpravy v ostatních obchodních oblastech.

(58)

Základem strategie na obnovení rentability podniku stanovené v plánu restrukturalizace bylo striktní zaměření se na původní klíčové kompetence Service Provider v oblasti mobilních telefonů.

(59)

Nerentabilní provoz UMTS měl být úplně zrušen. Náklady na odchod z obchodu UMTS, tedy prodej, popř. odstranění všech majetkových předmětů UMTS, jakož i zrušení 1 000 pracovních míst na plný úvazek v UMTS, byly v plánu restrukturalizace vypočteny maximálně na 370 milionů EUR. Podle plánu restrukturalizace tak v oblasti UMTS neexistovala kromě částky ve výši 370 milionů EUR přislíbené společností France Télécom v rámci MC Settlement Agreements žádná jiná potřeba financování.

(60)

Dále bylo stanoveno, že se společnost MobilCom stáhne z oblasti internetu/pevné sítě. K tomuto účelu se měla divize pevné sítě začlenit do společnosti Freenet.de AG a později se měl podíl ve společnosti Freenet.de AG (částečně) prodat.

(61)

Strategie reorganizace pro ztrátovou oblast mobilní telefonování/Service Provider vytýčila jako klíčové prvky zrušení 850 pracovních míst na plný úvazek, koncentraci aktivit spojených s prodejem a zákaznickými službami rozdělených dosud do ústředí v Büdeldorfu a pracoviště v Erfurtu, jakož i pokles nákladů na získávání zákazníků (mimo jiné také zavřením obchodů MobilCom) a očištění zákaznického portfolia. Celkově by měla být v popředí konsolidace na nižší, ale výnosnější úrovni zákazníků a obratů.

(62)

Tato opatření měla být financována úvěrem zaručeným státem do 80 %. Původně se odhadovalo, že na financování je potřeba částka výši 112 milionů EUR. Nakonec byla zapotřebí pouze částka ve výši 88,3 milionů EUR, která je v plánu restrukturalizace rozdělena následovně:

(63)

Podle obchodního plánu přiloženého k plánu restrukturalizace, jakož i podle výkazu zisků a ztrát do roku 2007 by měla společnost MobilCom v roce 2005 dosáhnout v oblasti Service Provider ziskového pásma. K repatriaci státem ručených úvěrů dospěla analýza likvidity na základě tří požadovaných scénářů — příznivý vývoj, střední nebo „realistický“ vývoj, jakož i nepříznivý vývoj, k výsledku, že i v případě vývoje obratu podle nejhoršího scénáře je možná repatriace půjček do konce roku 2007. Rychlejší repatriace by však podle plánu restrukturalizace byla možná, pokud by byl úspěšný prodej podílů ve společnosti Freenet.de AG.

(64)

Společnost MobilCom již v listopadu 2002 začala realizovat opatření stanovená v plánu restrukturalizace. Oblast UMTS byla plánovitě zmražena a připravena na prodej. Předpokládané zrušení celkem 1 850 pracovních míst na plný úvazek v oblastech UMTS a Service Provider bylo ukončeno již v březnu 2003. Také další opatření k sanaci klíčového obchodu Service Provider, jako například zrušení stanovišť Karlstein a Hallbergmoos, uzavření nerentabilních obchodů, jakož i zavedení nové organizační struktury, byla plně realizována ve 4. čtvrtletí 2002 a v 1. čtvrtletí 2003.

(65)

Dále byly veškeré aktivity pevné sítě společnosti MobilCom AG sloučeny ve společnosti mobilcom CityLine GmbH (MCL) a dne 10. dubna 2003 v kupní smlouvě mezi společností Freenet.de AG a společností MobilCom AG převedeny na společnost Freenet.de AG. Obě první splátky ve výši 10 milionů EUR a 8,5 milionů EUR z kupní ceny v celkové výši 35 milionů EUR, která má být zaplacena společnosti MobilCom, které byly splatné již v květnu a v srpnu 2003, byly podle plánu použity k repatriaci druhého úvěru, za který se zaručoval stát.

(66)

Síť UMTS byla prodána v květnu 2003 společnosti E-Plus a licence UMTS byla v prosinci 2003 vrácena RegTP. Tímto mohla společnost MobilCom jako Service-Provider nabízet i služby UMTS a podílet se na vznikajícím trhu (12).

(67)

Dne 17. září 2003 představenstvo a dozorčí rada rozhodly o prodeji až 20 % podílů ve společnosti Freenet.de AG. V rámci postupu „accelerated bookbuilding“ bylo prodáno 20 % podílů (3,75 milionů akcií) různým tuzemským i zahraničním investorům. Hrubý výnos z prodeje akcií činil 176,1 milionů EUR (47 EUR za akcii). Společnost MobilCom má tedy již jen 52,89 % podílů ve společnosti Freenet.de AG.

(68)

Dosaženým výnosem společnost MobilCom dne 22. září 2003 uhradila nezaplacené úvěrové linky z obou státem zaručených půjček a tím se zbavila dluhů. Záruční listiny se vrátily Spolku a zemi Šlesvicko-Holštýnsko.

(69)

Společnosti MobilCom zůstal po úhradě půjček z prodeje akcií Freenet výnos ve výši téměř 60 milionů EUR.

(70)

Prodej dalších podílů ve společnosti Freenet.de AG není podle informací Německa plánován. Podíl společnosti MobilCom ve společnosti Freenet.de AG se mezitím ze strategického podíl změnil ve finanční účast, i když společnost MobilCom stejně jako předtím vlastní 52,89 % akcií. Podle informací Německa existují mezi dílčím koncernem Freenet a dílčím koncernem MobilCom pouze nepatrná operativní propojení. Mezi společností MobilCom a společností Freenet.de AG neexistuje žádná ovládací smlouva a smlouva o odvodu zisku.

(71)

V říjnu 2003 přibyly společnosti MobilCom další mimořádné výnosy z úspěšného prodeje akcií MobilCom zakladatele a bývalého šéfa firmy MobilCom prostřednictvím jeho pověřence Prof. Helmuta Thoma (13).

(72)

Koncern MobilCom se v obou obchodních oblastech mobilní telefonování/Service Provider a pevná síť/internet vrátil do pásma zisku. V oblasti Service Provider společnost MobilCom ve 2. čtvrtletí a ve 3. čtvrtletí 2003 dosáhla pozitivního výsledku a poprvé po jedenácti čtvrtletích zaznamenala opět zisky. EBITDA (výsledek před odečtením úroků, daní a odpisů) stoupl v obchodním roce 2003 v obou obchodních oblastech mobilní telefonování/Service-Provider a pevná síť/internet při obratu 1,837 miliard EUR souhrnně na 103,6 mil. EUR. EBIT (výsledek před odečtením úroků a daní) se zlepšil na 22,3 mil. EUR (pro srovnání rok 2002: —372,9 milionů EUR).

(73)

Vývoj segmentu Service Provider byl během fáze restrukturalizace následovný (14):

(74)

Při zohlednění zisku z prodeje z umístění 3,75 milionů akcií Freenet vzrostl výsledek koncernu v roce 2003 na 160,4 milionů EUR. Podle vlastní výpovědi stojí tedy společnost Mobilcom opět na solidním základu.

(75)

Úvěr poskytnutý kreditním ústavem KfW dne 19. září 2002 na 50 milionů EUR, který byl ze 100 % zajišťován spolkovou zárukou, byl nejprve omezen časově do 15. března 2003 a mohl být prodloužen do 15. září 2003. Půjčka byla nejprve prodloužena až do 21. července 2003. V červenci 2003 ale KfW prodloužil platnost této půjčky ještě jednou až do rozhodnutí Komise o předloženém plánu restrukturalizace, nejpozději ale do 20. května 2004. Úroková sazba půjčky činila 6,814 %. Tato úroková sazba se skládala z Euro Interbank Offered Rate (Euribor) pro příslušné úrokové období s připočtením marže ve výši 3,50 % p.a.

(76)

Druhou záruku za půjčku poskytnutou společnosti MobilCom AG a společnosti MobilCom Holding GmbH ve výši 112 milionů EUR od bankovního konsorcia sestávajícího z Deutsche Bank AG, Dresdner Bank AG, KfW a der Landesbank Schleswig-Holstein pod vedením KfW převzal Spolek a země Šlesvicko-Holštýnsko společně. Půjčka, která byla poskytnuta 20. listopadu 2002, měla platnost 18 měsíců až do 20. května 2004. Výplata úvěru se měla uskutečnit v několika tranžích. Úrok se skládal z Euro Interbank Offered Rate (Euribor) pro příslušné úrokové období jedné každé tranže a z marže ve výši 2,50 % p.a.. Záruka Spolku a země Šlesvicko-Holštýnsko zajišťovala dohromady 80 % částky úvěru. Spolek ručil za 48 % částky a země za 32 % částky. Záruka byla podle rozhodnutí o záruce ze dne 20. listopadu 2002 časově omezena do 15. března 2003. Při předložení plánu restrukturalizace Komisi před uplynutím této lhůty se ale mělo toto časové období automaticky prodloužit až do okamžiku rozhodnutí Komise o příspěvku na základě tohoto plánu. Předložením plánu restrukturalizace v březnu 2003 se tímto rozšířila druhá záruka na celou dobu platnosti úvěru až do okamžiku rozhodnutí Komise na základě plánu.

(77)

Německo oznámilo, že poplatek, který měla společnost MobilCom uhradit Spolku ze záruky za 50 milionů EUR, jakož i z úvěru 112 milionů EUR, činil vždy 0,8 % p.a.. Dále bylo nutné splnit vždy úhradu podání žádosti ve výši 25 000 EUR. Zemi Šlesvicko-Holštýnsko se měla uhradit poplatek ze záruky ve výši 1 % p.a. a poplatek za zpracování ve výši 25 564 EUR.

(78)

Podle údajů Německa společnost MobilCom v důsledku okolnosti, že na restrukturalizaci bylo zapotřebí jen 88,3 milionů EUR a žádost zůstala u této částky, oznámila dopisem ze dne 1. dubna 2003 vůči KfW jako vedoucí osobě konsorcia své zřeknutí se ještě nezaplacené částky úvěru ve výši 23,7 milionů EUR.

(79)

Komise schválila záruku za půjčku ve výši 50 milionů EUR jako záchranný příspěvek na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES a zásad Společenství.

(80)

Ve svém rozhodnutí o zahájení formálního kontrolního řízení Komise také záruku Spolku a země Šlesvicko-Holštýnsko pro druhou půjčku zařadila jako státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Na základě svého předběžného posouzení dospěla Komise ke konstatování, že ohlášené příspěvky musí být hodnoceny na základě zásad Společenství, a zpochybnila slučitelnost se společným trhem.

(81)

Komise nemohla zvláště jasně rozpoznat, zda také později poskytnutý úvěr ve výši 112 milionů EUR byl využit výlučně pro zachování obchodního provozu v uvedeném časovém období záchrany nebo již na restrukturalizaci podniku. Podpora na restrukturalizaci může na základě svého charakteru narušit hospodářskou soutěž a může být schválena pouze na základě plánu restrukturalizace, který ale Komisi k okamžiku zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES nebyl ještě předložen.

(82)

Rozhodnutím ze dne 9. července 2003 zahrnula Komise do probíhajícího zkušebního řízení i původně plánované prodloužení záruk za půjčky do roku 2007.

(83)

Komise zvláště zpochybnila, že společnost MobilCom skutečně byla odkázána na prodloužení státem zajišťovaných úvěrů. K tehdejšímu momentu nemohla vyloučit, že společnost MobilCom mohla dosáhnout dostatečných prostředků na úhradu úvěru postupným prodejem svého podílu v internetové dceři Freenet.de AG.

(84)

Poté, co byly úvěry splaceny dne 22. září 2003 a záruční listiny byly vráceny poskytovatelům záruk, prohlásilo Německo preventivně podanou žádost o schválení prodloužení záruk za úvěry až do roku 2007 za vyřízenou.

(85)

Co se týče poskytnutí druhého příspěvku v podobě záruky za úvěr ve výši 112 milionů EUR, drží se Německo svého pojetí, že také tato záruka představuje záchranný příspěvek ve smyslu obecných zásad Společenství.

(86)

Německo prohlašuje, že prostřednictvím úvěrů byla financována výlučně opatření v obchodní oblasti Service Provider, jako například zákaznická opatření pro optimalizaci tarifní struktury, uzpůsobení nákladů na prodej a opatření k redukci běžných personálních nákladů, která by sama sloužila k zachování běžného obchodního provozu a k redukci potřeby likvidity ve fázi záchrany. Bez těchto opatření by byla potřeba likvidity do března 2003 vyšší o dalších 110 milionů EUR.

(87)

Navíc ještě nebyl předložen podrobný plán restrukturalizace k momentu poskytnutí zpochybňovaných příspěvků a v nejbližší ho nebylo možné zpracovat.

(88)

Pro případ, že se Komise tímto posouzením nebude řídit, žádá Německo schválení druhé záruky za půjčku jako příspěvek na restrukturalizaci na základě plánu restrukturalizace, který bude Komisi předložen později. Podle pojetí Německa zvláště stažení společnosti MobilCom z obchodu UMTS a z obchodní oblasti pevné sítě a internetu, které je stanovené v plánu restrukturalizace, vyrovná možná zhoršení hospodářské soutěže na trhu mobilního telefonování, které by mohla způsobit státem zajištěná půjčka.

(89)

Ve svém stanovisku k zahájení a rozšíření formálního řízení společnost MobilCom odmítá pochybnosti o slučitelnosti poskytovaných příspěvků se společným trhem.

(90)

Společnost MobilCom uvádí, že konkurence na trhu služeb v oblasti mobilních telefonů by bez další existence společnosti MobilCom byla ochromena. Trh v oblasti mobilního telefonování je ovládán provozovateli sítě s celkově téměř 70procentním podílem na trhu, přičemž přibližně 52 % připadá na oba velké dominující poskytovatele T-Mobile a Vodafone. Zmizení společnosti MobilCom by bylo společnosti Debitel vytvořilo kvazi-monopol mezi Service Providery, kteří nedisponovali vlastní sítí. Společnost Debitel by tím nebyla nucena spojovat nejvýhodnější tarify a nabízet je svým zákazníkům. Role Service Providerů jako katalyzátorů cenové konkurence mezi provozovateli sítě by takto byla rozhodujícím způsobem oslabena a oligopolistická struktura německého trhu v oblasti mobilního telefonování by se byla dále upevňovala.

(91)

Společnost MobilCom dále tvrdí, že státní záruka nevedla ke zhoršení trhu a že se omezovala na absolutní minimum. Záruka zajišťovala celkově pouze 80 % částky půjčky. Prostředky, které byly k dispozici, byly naplánovány zcela pro realizaci plánu restrukturalizace a omezeny striktně na náklady restrukturalizace v oblasti Service Provider. Každé z opatření popsaných v plánu restrukturalizace bylo nezbytným předpokladem pro obnovení dlouhodobé životaschopnosti podniku, přičemž společnost MobilCom opakovaně podrobně vysvětlila a dále rozčlenila jednotlivé náklady stanovené v plánu restrukturalizace.

(92)

Společnost MobilCom upozorňuje také na to, že ostatní konkurenti z plánu restrukturalizace profitovali, protože se potom společnost MobilCom zbavila veškerých aktivit, které bezprostředně nepatřily ke klíčové obchodní oblasti, pro tuto ale byly prospěšné, jako obzvláště provoz sítě UMTS.

(93)

Kromě toho nelze očekávat žádné negativní účinky na konkurenty, protože v rámci restrukturalizace v oblasti Service Provider dochází také tam ke značným redukcím kapacity. Zvláště kvůli značnému snížení stavu personálu a uzavření pracovišť byla pro společnost MobilCom značně omezena možnost získávat zákazníky.

(94)

V jednáních mezi Německem a Komisí dne 9. ledna a 21. ledna 2004, kterých se zúčastnili také zástupci společnosti MobilCom, společnost MobilCom upřesnila svá písemná vyjádření v tom, že podnik stejně jako dříve zastává právní pojetí, který zastupuje také Německo, že se u poskytnutého druhého příspěvku jedná o příspěvek na záchranu a ne o příspěvek na restrukturalizaci. Otázka vhodných opatřeních na kompenzaci tímto nevzniká.

(95)

Společnost Talkline GmbH & Co KG (dále jen „Talkline“) je jako Service Provider pro mobilní telekomunikaci bezprostředním konkurentem společnosti MobilCom. Společnost Talkline upozorňuje na to, že se podnik rovněž jako další bezprostřední konkurenti v uplynulých dvou letech přizpůsoboval podmínkám trhu a musel novou orientaci realizovat na vlastní náklady a bez státní podpory.

(96)

Společnost Talkline nejprve uvádí, že se u druhého státem zajišťovaného úvěru jedná o příspěvek na restrukturalizaci pro společnost MobilCom a ne o příspěvek na záchranu. Restrukturalizace podniku začala již před poskytnutím druhé půjčky v listopadu.

(97)

Podnik kromě toho zastává názor, že narušení konkurence vyvolané kvůli příspěvkům společnosti MobilCom má zvláštní intenzitu. Poskytnuté příspěvky nejsou bez dostatečné kompenzace slučitelné se společným trhem.

(98)

Zvláštní intenzitu narušení konkurence zdůvodňuje společnost Talkline zaprvé tím, že záruka společnosti MobilCom umožnila neomezené další obchodování při současně plynulé a úplné restrukturalizaci. Společnost MobilCom během restrukturalizace sice ztratila podíly na trhu, ale přítomnost značky na trhu byla pro konkurenty nadále citelná.

(99)

Zadruhé státem zajišťované úvěry společnosti MobilCom umožňovaly dosáhnout ziskovosti zákaznické základny. Společnost MobilCom po očištění základny zákazníků rostla přibližně stejně silně jako trh, měla ale k dispozici neúměrně výnosnější kmen zákazníků.

(100)

Navíc společnost MobilCom mohla na základě úvěrů oddálit avizovaný prodej pevné sítě společnosti Freenet.de AG a návazný dílčí prodej podílu, takže podnik mohl profitovat z růstu kurzu, který byl v této souvislosti očekáván, nejen s ohledem na úhradu úvěru, nýbrž také s ohledem na nové investice v obchodování v oblasti mobilních telefonů, protože prodej 20 % balíku akcií v září 2003 zabezpečit společnosti MobilCom po úplné úhradě úvěrů další likvidní prostředky ve výši téměř 60 milionů EUR.

(101)

Společnost Talkline navíc zpochybňuje nutnost poskytnutí již druhé záruky. Společnost MobilCom údajně již tehdy disponovala značným investičním majetkem, přičemž společnost Talkline vyzdvihuje zvláště podíl ve společnosti Freenet.de AG. Prodej 20 % podílů ve společnosti Freenet (3,75 milionů akcií) uskutečněný až v září 2003 by měl podniku již v listopadu 2002 při tehdejším kurzu akcií přibližně 5 EUR vynést příjmy ve výši minimálně 18,75 milionů EUR. Prodej celého podílu (13,65 milionů akcií) by byl podniku přinesl likvidní prostředky ve výši 68 milionů EUR, a tím by se podnik obešel bez úvěru a bez jistoty státní záruky. Tento výpočet vychází přitom toliko z kurzu na burze, ale ne ze skutečné běžné čisté hodnoty společnosti Freenet.de AG, kterou dozorčí rada společnosti MobilCom a představenstvo společnosti Freenet.de AG zařazují značně výše.

(102)

Pokud Komise dospěje k závěru, že státní záruka za druhý úvěr představuje přípustný příspěvek na restrukturalizaci, může tuto podle názoru společnosti Talkline schválit pouze tehdy, pokud Německo nabízí další vhodná kompenzační opatření podle bodu 35 a dalších obecných postupů Společenství.

(103)

Opatření uvedená Německem nejsou podle názoru společnosti Talkline dostačující, aby vyrovnala negativní účinky příspěvku. Snížení kapacit v oblasti mobilního telefonování a s tím spojenou repatriaci základny zákazníků je možné odvodit převážně z toho, že společnost MobilCom zrušila nerentabilní zákaznické vztahy. Tato redukce byla požadována z ekonomického hlediska a nemůže být tedy akceptována jako protiplnění.

(104)

Odstoupení z obchodu v oblasti pevné sítě a internetu nebylo provedeno úplně. Navíc prodej podílu ve společnosti Freenet ve svém účinku na konkurenci v oblasti mobilního telefonování představuje přeskupení kapitálu. Jako protiplnění pro možná narušení soutěže je tedy nejen bez významu, nýbrž dokonce je zvláštním zostřením narušení, protože společnost MobilCom nyní investuje výnos z prodeje podílu ve společnosti Freenet bezprostředně do oblasti Service Provider.

(105)

Zmrazení obchodu UMTS bylo ekonomickou nutností a není tedy také vhodné jako kompenzační opatření pro narušení konkurence v oblasti mobilního telefonování. Z odstoupení profitují toliko zbývající držitelé licence UMTS, kteří mají v přímém vztahu o konkurenta méně.

(106)

Společnost Talkline nakonec navrhuje katalog možných opatření pro vyrovnání narušení konkurence, která podle jejího názoru vznikla. Tato opatření zahrnují podílový „prodej“ zákazníků konkurentům, časově omezené zavření Online Shops a jiných přímých kanálů a stažení z obchodu UMTS jako Service-Provider (tzv. Enhanced Service Providing) na časově omezené období.

(107)

Komise kromě toho obdržela stanovisko dalšího konkurenta, který je rovněž činný jako čistý Service Provider bez vlastní struktury sítě.

(108)

Také tento konkurent je toho názoru, že nabízená protiplnění nestačí, aby bylo možné dosáhnout omezení kapacit v klíčovém obchodě společnosti MobilCom, které je potřebné pro vyrovnání zkreslení konkurence. Společnost MobilCom se chce soustřeďovat na zákazníky s vysokými výkony ve středním a horním segmentu. Dále by mohla společnost MobilCom i přes odchod zákazníků zachovat svou přítomnost na trhu, protože na základě soustředění se na výnosné zákazníky mohu být sníženy náklady a zvýšeny obraty.

(109)

Při současné situaci na trhu vyznačující se nasycením trhu, nižšími průměrnými obraty na zákazníky a klesajícími maržemi je prý přemisťovací program sledovaný společností MobilCom cílem všech podniků, které provozují Service Providing. Příspěvky, které přímí konkurenti nemají k dispozici, společnost MobilCom používá, aby si u významné a tvrdě vybojované vrstvy zákazníků pořídila konkurenční výhodu. Německo tak restrukturalizaci společnosti MobilCom podpořilo přímo na náklady konkurentů, což prý bez dalších kompenzačních opatření není přijatelné.

(110)

Ve své reakci na stanoviska třetích stran Německo k otázce nutnosti poskytování druhého příspěvku prohlašuje, že likvidita požadovaná pro další vedení běžného obchodního provozu společnosti MobilCom byla vyčerpána v polovině listopadu 2002. Bez poskytnutí půjčky konsorcia KfW by byla společnost MobilCom musela neprodleně vyhlásit úpadek. Podle odhadu představenstva společnosti MobilCom by při žádosti o vyhlášení úpadku byla brzy odloučena část zákaznických vztahů, takže restrukturalizace společnosti MobilCom z úpadku by byla nebyla možná.

(111)

Německo nadále prohlašuje, že prý také společnost France Télécom při zahájení jednání o vyrovnání ve druhé polovině září 2002 již dávala najevo, že se k osvobození společnosti MobilCom od závazků vztahujících se k UMTS může zavázat pouze tehdy, pokud bude zajištěno, že společnost MobilCom nebude během právních lhůt pro napadení úpadku muset vyhlásit úpadek. Podle tohoto prý společnost France Télécom od začátku jednání požadovala znalecky podložené stanovisko na pozitivní prognózu dalšího stavu pro oblasti obchodu, které zůstávají u společnosti MobilCom, jakož i přísliby třetích osob k zajištění financování požadovaného pro úspěšnou sanaci. Půjčka konsorcia KfW ve výši 112 milionů EUR, která má posloužit pro tento účel, byla podle tohoto učiněna za podmínky uzavření MC Settlement Agreement. Společnost France Télécom dále požadovala, že potřebné úvěry musí být k dispozici minimálně na 18 měsíců. Časovým omezením úvěrů a záruky až do 20. května 2004 se podle údajů Německa tomuto požadavku vyhovělo.

(112)

Německo dále prohlašuje, že státní záruka za poskytnutí půjčky byla zapotřebí. Smlouva o půjčce s konsorciem KfW zavazovala společnost MobilCom k poskytnutí veškerých jistot, které měla k dispozici. Tyto ale nestačily, aby konsorcium KfW bylo ochotno poskytnout potřebné finanční prostředky. Spíše banky konsorcia — přes intenzivní snahy spolkové vlády na vyšší vlastní riziko bank — trvaly na zajištění ve výši 80 % částky úvěru zárukou Spolku a země Šlesvicko-Holštýnsko ve schodku. Bez tohoto veřejného zaštítění rizika by byla žádná z bank nebyla ochotna poskytnout společnosti MobilCom finanční prostředky, což by bylo vedlo k platební neschopnosti společnosti MobilCom.

(113)

K otázce omezení příspěvku na nutné minimum Německo uvedlo, že se společnost MobilCom ve smlouvě o půjčce s konsorciem KfW zavázala, že všechny čisté výnosy plynoucí z prodeje podstatného hmotného a/nebo finančního investičního majetku použije k repatriaci půjček a tím zároveň státní záruky. Navíc se společnost MobilCom zavázala, že v co nejkratší době zahájí prodej divize pevné sítě a internetu. Podle toho společnost MobilCom neprodleně začala se svými snahami o prodej — to se týká také majetku UMTS — a tyto ukončila tak rychle a tak úspěšně, že mohla být realizována předčasná úhrada nezaplacených úvěrových linek a tím i repatriace státních záruk.

(114)

Prodejem divize pevné sítě, majetku UMTS a později prodejem akcií Millenium se postupně zredukovalo nárokování úvěru a nakonec byl prodejem uskutečněným dne 17. září 2003 podíl ve společnosti Freenet.de AG repatriován s konečnou platností na nulu. Tímto byla státní záruka nárokována pouze na přibližně polovinu platnosti úvěru KfW.

(115)

Ještě rychlejší zhodnocení majetku a tím repatriace státem zajištěných úvěrů nebylo možné. Toto platilo jak pro prodej divize pevné sítě sjednaný již v březnu 2003 a pro prodej majetku UMTS sjednaný v květnu 2003, tak i pro prodej akcií MobilCom, který byl schválen až od dubna 2003, prostřednictvím pověřence D. Dietera Thomy, vůči kterému společnost MobilCom neměla žádná práva udělovat instrukce, nýbrž který byl podle své smlouvy o svěřenecké správě s Gerhardem Schmidem a společností Millenium povinen dosáhnout co možná nejvyššího výnosu z prodeje.

(116)

To podle Německa také ale platilo pro prodej akcií Freenet. Neboť podle předpisů německého akciového práva bylo představenstvo povinno v zájmu podniku a jeho akcionářů zabránit prodeji jeho aktiv pod hodnotou. Německo konkrétně uvedlo, že brzký prodej podílu v tehdejším termínu by se byl mohl uskutečnit pouze prostřednictvím burzy. Tehdy nízký kurz akcií Freenet na burze ve výši přibližně 5 EUR (burzovní hodnota celkového podílu: 68 milionů EUR) by se byl při brzkém prodeji 76,1 % akcií Freenet pravděpodobně zhroutil. Dozorčí grémia by s tím v listopadu 2002 nesouhlasila, protože valná hromada společnosti France Télécom v termínu MC Settlement Agreement toto ještě neschválila.

(117)

Německo uvádí, že pro společnost MobilCom neexistovaly žádné alternativy, aby se mohla udržet na trhu. Platební neschopnost by byla v každém případě v zájmu konkurentů, protože těm by potom bez jakéhokoliv úsilí přibyla zákaznická základna společnosti MobilCom. Rozbití skupiny MobilCom kvůli platební neschopnosti ale podle názoru Německa nebylo odůvodněné. Zvláště konkurenční, infrastrukturní hlediska a hlediska pracovního trhu hovořila spíše pro poskytnutí státní záruky.

(118)

Kromě toho se Německo dále trvá na svém názoru, že kompenzační opatření byla již ve značném rozsahu provedena, totiž zvláště prodejem obchodní oblasti UMTS, prodejem obchodu po pevné síti, redukcí kvalifikované většiny společnosti MobilCom ve společnosti Freenet.de AG na pouhou finanční účast, jakož i uzavřením poboček Hallbermoos a Karlstein. V přímých jednáních v lednu 2004 Komise ale s Německem posuzovala možná další kompenzační opatření, zvláště uzavření Online-Shops společnosti MobilCom na omezené časové období 7 měsíců, se kterým Německo původně souhlasilo. V dubnu 2004 Německo ale sdělilo, že uzavření Online-Shops nemůže s konečnou platností přislíbit.

(119)

Podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES jsou, pokud není ve Smlouvě o ES stanoveno jinak, státní nebo ze státních prostředků poskytnuté příspěvky, které kvůli zvýhodňování určitých podniků nebo výrobních odvětví narušují hospodářskou soutěž nebo existuje nebezpečí, že ji naruší, v nesouladu se Společným trhem, pokud narušují obchod mezi členskými státy.

(120)

Komise konstatuje, že žádost Německa o schválení prodloužení státních záruk za úvěry až do roku 2007 byla vyřízena tím, když byly úvěry dne 22. září 2003 splaceny a záruční listiny vráceny poskytovatelům záruk. Komise již tedy o této žádosti nemusí rozhodovat.

(121)

Dne 21. ledna 2003 Komise schválila státní záruku na úvěr ve výši 50 milionů EUR na základě obecných zásad Společenství jako příspěvek na záchranu. Tento příspěvek tedy nemusí být znovu hodnocen.

(122)

Ohledně 80 % státní záruky za půjčku ve výši 112 milionů EUR poskytnutou dne 20. listopadu považuje Komise za prokázané, že se přitom jedná o příspěvky ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

(123)

Záruka byla poskytnuta spolkovým ministerstvem financí Spolkové republiky Německo, jakož i ministerstvem hospodářství, technologie a dopravy země Šlesvicko-Holštýnsko, dvěma státními úřady. Je tedy možné ji přiřadit státu.

(124)

Státní záruky spadají do působnosti čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, pokud není zaplacena prémie odpovídající trhu a pokud je omezen obchod mezi členskými státy (15).

(125)

Komise je toho názoru, že poplatek za státní záruku neodpovídá obvyklé situaci na trhu. Německo sdělilo, že poplatek, který společnost MobilCom uhradila Spolku za záruku, činila vždy 0,8 % p.a. Dále bylo nutné poskytnout vždy úhradu za žádost ve výši 25 000 EUR. Zemi Šlesvicko-Holštýnsko bylo nutné uhradit poplatek za záruku ve výši 1 % p.a. a poplatek za zpracování ve výši 25 564 EUR. Další údaje o přiměřenosti rizika, popř. obvyklosti poplatků na trhu ale Německo neuvedlo. Německo označuje záruku za druhou půjčku také jako podporu. Z tohoto hlediska a z pohledu obtížné finanční situace, ve které se společnost MobilCom nacházela, a skutečnosti, že podnik stál krátce před úpadkem, dospívá Komise k závěru, že úhrada neodrážela riziko, které na sebe Spolek a země vzaly převzetím státní záruky, a že za těchto podmínek by záruku neposkytl žádný soukromý účastník na trhu.

(126)

Záruka takto společnosti MobilCom poskytla selektivní výhodu, kterou by podnik za normálních tržních podmínek nebyl získal. Zvláště se tímto zlepšily možnosti společnosti na získání úvěru. Na základě záruky mohl podnik MobilCom, který se nacházel ve finanční tísni, přijmout půjčky za podmínek, které nejsou v souladu s jeho skutečnou finanční situací a s rizikem, které převzal poskytovatel půjčky, při poskytnutí půjčky podnikům ve srovnatelné finanční situaci, bez státní záruky. Za normálních tržních podmínek jen málokterá z bank odmítne poskytnutí úvěru podnikům, pokud je úhrada kapitálu zajištěna státem.

(127)

Navíc může záruka omezit hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy. Společnost MobilCom nabízí v celém Německu služby mobilního telefonování GSM druhé generace. Záruka za úvěr, kterou poskytlo Německo, zlepšila konkurenční pozici společnosti MobilCom a mohla tedy poškodit konkurenční podmínky dalších poskytovatelů mobilního telefonování druhé generace. Záruka rovněž přispěla k upevnění pozice společnosti MobilCom na úrovni Společenství, protože tímto se omezila možnost nabízejících z jiných členských států při budování nebo rozšiřování své pozice v Německu. Na telekomunikačním trhu Společenství panuje silná konkurence mezi provozovateli z různých členských států. Mnoho (aktuálních nebo potenciálních) konkurentů společnosti MobilCom v poskytování služeb mobilního telefonování druhé generace jsou podniky, které mají své hlavní sídlo v jiných členských státech (např. O2, E-Plus, Vodafone D2, Talkline a Debitel.

(128)

Z tohoto důvodu se u poskytnuté státní záruky jedná o státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

(129)

Samotný zaručený úvěr podle názoru Komise neobsahuje žádné prvky podpory přesahující záruku. Zárukou byl úvěr zajištěn v souladu s požadavky trhu. Také úroková sazba za úvěr ve výši112 milionů EUR (2,5 % p.a. prostřednictvím EURIBOR), která byla pro MobilCom vypočtena, je srovnatelná s úrokovými sazbami pro zdravé podniky a není nižší než referenční úrokové sazby Komise (16).

(130)

V článku 87 Smlouvy o ES jsou stanoveny výjimky ze zásady nesouladu státních podpor se společným trhem. Ustanovení o výjimkách čl. 87 odst. 2 by mohlo zdůvodnit soulad podpor se společným trhem. Příspěvkové opatření nemá ani sociální charakter a je poskytováno jednotlivým spotřebitelům (písmeno a)) a ani neslouží k odstranění škod, které vznikly následkem přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí (písmeno b)), a konečně není určeno pro ekonomiku určitých oblastí Spolkové republiky Německo (písmeno c)). Další výjimky jsou možné podle čl. 87 odst. 3 písmena a) a c) Smlouvy o ES (regionální aspekt), zde je ale nelze použít, protože příspěvek pro společnost MobilCom neslouží cíleně rozvoji určité ekonomické oblasti. Také ustanovení o výjimkách čl. 87 odst. 3 písmena b) a d) nejsou použitelná. Vztahují se na podporu důležitých záměrů ve společném zájmu, jakož i podporu kultury a zachování kulturního dědictví.

(131)

Tímto trvá ustanovení o výjimkách podle čl. 87 odst. 3 písmena c) Smlouvy o ES a o toto se opírajících zásad Společenství. Komise je toho názoru, že další obecné zásady Společenství — např. pro podpory na výzkum a vývoj, podpory malým a středním podnikům nebo podpory na zaměstnávání a vzdělání — nelze použít. Pokud jsou splněny předpoklady uvedené v zásadách Společenství, může podpora na záchranu a restrukturalizaci přispět k vývoji hospodářského odvětví, aniž by byl poškozen obchod (bod 20 zásad Společenství), a následně může být správně považována za slučitelnou se společným trhem.

(132)

Po zevrubném přezkoumání dochází Komise k závěru, že se u druhé podpory, oproti názoru, který zastupuje Německo a zvýhodněný podnik, jedná o podporu na restrukturalizaci, a ne o podporu na záchranu.

(133)

Podle zásad Společenství má podpora na záchranu přirozeně přechodný charakter. Slouží k dalšímu vedení podniku v potížích do té doby, jak je toto zapotřebí k sestavení plánu restrukturalizace nebo likvidity. Její výše se musí omezit na částku, která je potřebná pro další vedení podniku až do sestavení plánu restrukturalizace (např. krytí mzdových nákladů nebo běžného pořizování).

(134)

Restrukturalizace se proti tomu opírá o realistický, koherentní a dalekosáhlý plán k opětovnému dosažení dlouhodobé rentability podniku. K tomu patří zvláště prvky reorganizace a racionalizace činností podniku, což obecně znamená stažení se z deficitních oblastí, jakož i restrukturalizace oblastí činností, které se mohou opět stát konkurenceschopnými. Podniková restrukturalizace musí být zpravidla provázena restrukturalizací finanční.

(135)

Komise je toho názoru, že druhá záruka nesplňuje podmínky podpory na záchranu. Státem zaručený úvěr nesloužil k výlučnému financování běžných nákladů, včetně pravidelných výkonů optimalizace s cílem umožnit další vedení podniku po omezené časové období až do sestavení plánu restrukturalizace.

(136)

Podle údajů Německa by měla být společnost MobilCom spíše s pomocí státem zaručeného úvěru na 112 milionů EUR (88,3 milionů EUR) uvedena do situace, aby mohla provést řadu reorganizačních opatření ve ztrátové oblasti Service Provider. Balík opatření se přitom zaměřil zřejmě na trvalé odstraňování příčin pro setrvávající ztráty v této obchodní oblasti.

(137)

Státem zaručeným úvěrem bylo financováno krátkodobé zrušení 850 pracovních míst na plný úvazek v oblasti Service Provider, která se měla setkat s vysokou intenzitou personálu v tomto segmentu, která byla v plánu restrukturalizace uváděna jako podstatná příčina ztráty.

(138)

Další blok nákladů obsahoval vypovězení, popř. stornování, neprofitujících smluv a migraci zákazníků získaných s ohledem na vlastní síť UMTS do tarifů postačujících pro Service Provider. Tímto očištěním zákaznické základny a přetvořením tarifů se měly vytvořit dlouhodobě rentabilní vztahy se zákazníky a měl by se natrvalo zastavit klesající vývoj u hrubých výnosových marží.

(139)

Následně provedeným uzavřením pracovišť Karlstein a Hallbergmoos, která se akvizicemi firem D-Plus Telecommunications GmbH (Karlstein) a Cellway Kommunikationsdienste (Hallbergmoos) stala součástí koncernu MobilCom, a soustředěním celé struktury prodeje a zákaznického servisu do centrály v Büdelsdorfu a pracoviště v Erfurtu, dosáhla společnost MobilCom podle vlastních údajů potřebného uzpůsobení, které bylo na základě zaměření se na výstavbu obchodu UMTS v minulosti zanedbáno.

(140)

Komisi je z toho jasné, že balík opatření, který byl financován státem zajištěným úvěrem, má převážně strukturální účinky zaměřené na zajištění dlouhodobé rentability oblasti Service Provider a podniku a nesloužil výlučně k dalšímu vedení podniku až do sestavení plánu restrukturalizace. Strukturální opatření nemohou být financována příspěvkem na záchranu. Komise proto dochází k závěru, že se u druhé záruky jedná o podporu na restrukturalizaci ve smyslu zásad Společenství.

(141)

Komise přitom vychází také z toho, že se opatření v oblasti Service Provider opírají o nosný plán k obnovení dlouhodobé rentability podniku. Přitom Komise výslovně zamítá námitku Německa, že k okamžiku schválení státem zajištěného úvaru v listopadu 2002 nebyl předložen ještě žádný koncept restrukturalizace.

(142)

Již v září 2002 představenstvo v úzké shodě s dozorčí radou rozhodlo o podstatných klíčových bodech strategie sanace (17). Přitom nehrálo pro společnost MobilCom žádnou roli, že projekt UMTS nebyl bez účasti společnosti France Télécom realizovatelný, a proto se jej muselo vzdát.

(143)

Představenstvo dále předložilo rozsáhlý program sanace pro oblast mobilního telefonování Service Provider, který již tehdy jako klíčové prvky stanovil zrušení 850 pracovních míst na plný úvazek v klíčovém obchodě, koncentraci aktivit prodeje a zákaznického servisu, které byly dosud rozděleny v pěti stanovištích, do centrály Büdelsdorf a do pracoviště Erfurt, jakož i pokles nákladů na akvizici zákazníků (mezi jiným díky uzavření nevýnosných obchodů MobilCom).

(144)

Tento program sanace, který byl v jádru identický s plánem restrukturalizace předloženým Komisi v březnu 2003, byl přezkoumán auditorskou společností Deloitte & Touche. Ve svém posouzení ze dne 25. října 2002 dospěla společnost Deloitte & Touche k závěru, že vzhledem ke krátkosti doby, která je k dispozici, a vzhledem k předmětu zakázky sice nemůže zaujmout konečné stanovisko k tomu, zda koncept restrukturalizace skupiny MobilCom „úplně zahrnoval veškerá slabá místa“. „Podstatná slabá místa“ jsou ale zohledněna a znázorněna ve zprávě. Ve výsledku jsou opatření uvedená v konceptu restrukturalizace vhodná celkově k tomu, aby vyhověla dosud identifikovaným slabým místům a aby uvedla skupinu MobilCom do situace, aby během časového období jednoho až dvou let mohla dosáhnout pozitivních výsledků.

(145)

Pro Komisi je tímto dostatečně prokázáno, že nejpozději v listopadu 2002 existoval koncept pro sanaci podniku, který byl nejen podkladem pro rozhodnutí o úvěru konsorcia KfW, nýbrž tvořil také základ pro opatření k reorganizaci oblasti Service Provider, která byla zahájena v listopadu. Tomu také neodporuje, že v tomto momentě nebyl předložen konečný souhlas společnosti France Télécom k MC Settlement Agreement. Pokud dohoda o vyrovnání nebyla účinná, musela by společnost MobilCom ohlásit úpadek. Posouzení schopnosti sanace se od počátku zakládalo na předpokladu, že může být dosaženo obsáhlého odškodnění, a předpokládalo tak uzavření účinné dohody. Společnost MobilCom sama následně správně začala s realizací opatření a nečekala na závěrečné schválení valnou hromadou společnosti France Télécom.

(146)

Dále bylo pro Komisi pro její posuzování druhé podpory jako podpory na restrukturalizaci rozhodující, že státem zaručený úvěr měl k okamžiku svého poskytnutí platnost 18 měsíců až do 20. května 2004. Záruka byla však nejprve časově omezena až do 15. března 2003. Toto časové období se ale mělo automaticky prodloužit, pokud bude před uplynutím této lhůty předložen Komisi plán restrukturalizace. Podle bodu 23 zásad Společenství musí být podpory na záchranu ve formě záruk za úvěry spojeny s úvěry, jejichž zbývající platnost po výplatě poslední dílčí částky úvěrové částky podniku činí maximálně dvanáct měsíců. A to v tomto případě splněno nebylo.

(147)

Ve výsledku se tak u druhé podpory jedná o podporu na restrukturalizaci, kterou může Komise schválit pouze tehdy, pokud jsou splněny předpoklady zásad Společenství.

(148)

Ve smyslu zásad Společenství se „podnik nachází v potížích“, pokud není schopen skoncovat pomocí vlastních nebo cizích finančních prostředků, které mu poskytují jeho majitelé/podíloví vlastníci nebo věřitelé, se ztrátami, které podnik z krátkodobého nebo střednědobého hlediska s určitostí dovedou do hospodářského zániku, pokud nezasáhne stát (bod 4 zásad Společenství). K typickým příznakům podniku v potížích patří zvláště trvalé ztráty, snížený Cash-Flow, jakož i snížení nebo ztráta čistého majetku a situace, ve kterých není podnik schopen se sanovat z vlastní síly nebo s prostředky svých podílových vlastníků nebo věřitelů (bod 6 zásad Společenství).

(149)

Vystoupení společnosti France Télécom z financování obchodu UMTS znamenalo likvidaci veškerých společenských prostředků společnosti MobilCom.

(150)

Koncern MobilCom utrpěl ve 3. čtvrtletí 2002 ztrátu před úročením a zdaněním (EBIT) ve výši 2,9 miliard EUR, zatímco vlastní prostředky činily přibližně 606,7 milionů EUR (2001: 3,769 miliard EUR); platební neschopnost hrozící v září 2002 mohla být odvrácena pouze pomocí státem zaručeného úvěru KfW na likvidní pomoc ve výši 50 milionů EUR.

(151)

Přes úspěšné uzavření MC Settlement Agreement, podle které společnost France Télécom UMTS převzala závazky v celkové výši 6,9 miliard EUR s připočtením úroků, ztráta koncernu ve 4. čtvrtletí 2002 činila přibližně 289 milionů EUR a stále tak ještě značně převyšovala negativní výsledky koncernu před krizí (čtvrtletí 2/2002: —172,8 milionů EUR, čtvrtletí 1/2002: —116,4 milionů EUR, čtvrtletí 4/2001 — 91,9 milionů EUR).

(152)

Z přehledů o likviditě, které jí byly předloženy, Komise dále konstatuje, že negativní vývoj Cash-Flow skupiny MobilCom nemohl být ani v listopadu 2002 trvale zastaven. Stávající likvidní rezervy byly vyčerpány již v září 2002. Pomocí podpory na záchranu mohla být kryta jen krátkodobá běžná potřeba likvidity a mohla být odvrácena bezprostředně hrozící platební neschopnost.

(153)

Německo se navíc podařilo dokázat, že běžná ztráta bez reorganizačních opatření stanovených v plánu restrukturalizace by byla v březnu 2003 patrně ještě o dalších 110 milionů EUR vyšší než bez těchto opatření. Tuto ztrátu by podle údajů Německa prostřednictvím bank již nebylo možné financovat.

(154)

Komise dále dochází k závěru, že společnost MobilCom by finanční potřebu požadovanou v listopadu 2002 nemohla krýt ani stávajícími vlastními prostředky.

(155)

Likvidní rezervy v tomto okamžiku, jak bylo vysvětleno, již neexistovaly. Komise musí také na základě informace, která je jí poskytnuta, dojít k závěru, že (dílčí) prodej podílu Freenet stanovený v plánu restrukturalizace, který se nakonec uskutečnil v září 2003, by v krátké době již nestačil k úhradě státem zaručených úvěrů.

(156)

Německo přesvědčivě vysvětlilo, že před uzavřením MC Settlement Agreement v listopadu 2002 nebyl možný prodej podílu Freenet na základě stávajících úvěrových závazků vůči bankám věřitelů v rámci projektu UMTS. Prodej by nebyl možný bez souhlasu bank věřitelů, kterým byl podíl Freenet v tomto okamžiku ještě zastavený. S ohledem na vysoké dluhy v oblasti UMTS by banky věřitele s prodejem nesouhlasily. Kromě toho by výnosy byly použity výlučně k repatriaci úvěrových závazků existujících vůči bankám z projektu UMTS.

(157)

Komisi nebyly předloženy také žádné odkazy na to, že by během akutní krize ve 3. a 4. čtvrtletí 2002 byli investoři projevili zájem o převzetí podílů ve společnosti MobilCom AG. Ani tento způsob pořizování prostředků nebyl pro společnost MobilCom otevřený.

(158)

Německo dále dostatečně vyložilo, že by konsorciální banky úvěr na 112 milionů EUR bez státní záruky neposkytly, protože riziko nesplacení bylo odhadnuto jako vysoké a zvláště bankovní obvyklé záruky nebyly k dispozici v dostatečné míře.

(159)

Německo k tomu mimo jiné předložilo stanovisko vedoucí společnosti konsorcia KfW ze dne 1. června 2003, ve kterém tato posuzuje hodnotovou stálost jistot poskytnutých dodatečně pro úvěr ve výši 112 milionů EUR. Ve smlouvě o úvěru ve výši 112 milionů EUR se společnost MobilCom mimo jiné zavázala zastavit všechny obchodní podíly ve veškerých dceřiných a podílnických společnostech společnosti MobilCom AG, popř. mobilcom Holding GmbH, mezi jinými také postoupit podíl ve společnosti Freenet.de AG, jakož i všechny nároky z pohledávek vůči společnosti Millenium GmbH, jakož i vůči dřívějšímu předsedovi Gerhardovi Schmidovi ve výši 71 milionů EUR. Přeneseny byly také všechny bankovní obvyklé jistoty, které v podniku existovaly.

(160)

Hodnotovou stálost podílu Freenet, který byl zastaven již v prosinci 2002, nebylo podle údajů KfW na základě silné volatility akcií možné odhadnout.

(161)

Nároky vůči Gerhardu Schmidovi a společnosti Millenium GmbH postoupené bankovnímu konsorciu měly být uspokojeny tím, že pověřenec Prof. Dr. Dieter Thoma měl akcie ve společnosti MobilCom AG prodat do 31. prosince 2003. Hodnocení této jistoty se řídilo podle burzovního kurzu akcie MobilCom. Protože je burzovní kurz akcie závislý na bonitě společnosti MobilCom, společnost KfW podle údajů Německa nemohla této jistotě podle obvyklých bankovních zásad rovněž přikládat žádnou hodnotu jistoty.

(162)

Další jistoty, jako například později postoupená pohledávka kupní ceny vůči společnosti Freenet.de AG z prodeje divize pevné sítě ve výši 35 milionů EUR, nebyly v době poskytnutí půjčky ještě k dispozici.

(163)

Komise na základě toho došla k závěru, že poskytnutí 80procentní záruky Spolkem a zemí bylo požadováno, aby bylo možné bankovním způsobem zaručit poskytnutí úvěru ve výši 112 milionů EUR.

(164)

Komise dochází k závěru, že podnik nebyl v okamžiku poskytnutí druhé podpory schopen se sanovat vlastní silou nebo prostředky svých podílnických vlastníků nebo věřitelů nebo pomocí úvěrů bez státní podpory. Komise takto považuje za dostatečně prokázané, že společnost MobilCom se také ještě v listopadu 2002 nacházela v potížích ve smyslu zásad Společenství.

(165)

Podle bodu 30 a dalších zásad Společenství je poskytnutí podpory na restrukturalizaci závislé na provedení plánu restrukturalizace, který u všech jednotlivých příspěvků schvaluje Komise a který musí být přezkoumán z hlediska vhodnosti pro opětovné vytvoření dlouhodobé rentability.

(166)

O schopnosti sanace skupiny MobilCom nebyly z pohledu Komise s úspěšným uzavřením MC Settlement Agreement se společností France Télécom žádné pochybnosti. Podrobný plán restrukturalizace, který byl Komisi předložen v březnu 2003, obsahuje rozsáhlou analýzu strukturálních deficitů zodpovědných za problémy, jakož i rozsáhlý katalog opatření k odstranění zjištěných slabých míst. Podle předpovídaného výkazu zisků a ztrát až do konce roku 2007, jakož i podle analýzy scénáře a rizika se mohla Komise nakonec přesvědčit, že navržená restrukturalizační opatření byla rozumná, konečná a zásadně přiměřená, aby společnosti MobilCom umožnila opětovné vytvoření dlouhodobé rentability.

(167)

Dále společnost Deloitte & Touche na objednávku společnosti MobilCom posoudila plán restrukturalizace a došla k závěru, že výpovědi byly v souladu s odhady auditorské společnosti ve zprávě ze dne 25. října 2002, jakož i s jejím měsíčním výkazem k procesu sanace.

(168)

Toto hodnocení ex-ante se opírá také o skutečný vývoj. Společnost MobilCom v obchodní oblasti Service Provider již ve 2. čtvrtletí 2003 (poprvé po jedenácti čtvrtletích) dosáhla opět zisků a mohla se úplně oddlužit prodejem podílů Freenet v září 2003.

(169)

Podle bodu 40 zásad Společenství se musí výše a míra podpory bezpodmínečně omezit na minimální míru potřebnou pro restrukturalizaci. Proto musí příjemci podpory významně přispět k plánu restrukturalizace z vlastních prostředků také prodejem majetkových hodnot, pokud nejsou tyto nezbytné pro setrvání podniku, nebo pomocí externího financování za tržních podmínek

(170)

Německo podle názoru Komise v dostatečné míře prokázalo, že se stávající podpora na restrukturalizaci ve formě státní záruky za úvěr ve výši 112 milionů EUR omezila na minimální míru potřebnou pro restrukturalizaci podle rozhodnutí disponibilních finančních prostředků podniku, jeho akcionářů nebo koncernu, ke kterému patří. Společnost MobilCom během fáze restrukturalizace neučinila ani další akvizice, ani nové investice, které by nebyly bezpodmínečně nutné pro opětovné vytvoření dlouhodobé rentability. Komise nicméně považuje za nutné spojit schválení podpory s určitými podmínkami, aby bylo možné zabránit neočekávatelnému narušení hospodářské soutěže (viz 176. až 189. bod odůvodnění).

(171)

Co se týče platnosti státem zajištěné půjčky, bere Komise na vědomí, že podle údajů Německa společnost France Télécomé vytvářela nátlak na platnost státem zajištěného úvěru na restrukturalizaci v délce minimálně 18 měsíců jako předpoklad z obchodu UMTS, a tak by nebylo možné prosadit kratší platnost, aniž by bylo ohroženo uzavření MC Settlement Agreements. Komise proto také v této míře považovala požadavek podpory omezené na potřebnou minimální míru za splněný.

(172)

S ohledem na vlastní příspěvek příjemce na restrukturalizaci bere Komise na vědomí, že státní záruka kryla jen 80 % zajištěné částky úvěru. Riziko s ohledem na zbývajících 20 % nesl tedy podnik, popř. banky poskytující úvěr. Kromě toho společnost MobilCom přispěla na financování restrukturalizace prodejem majetkových hodnot, jak bylo stanoveno již v plánu restrukturalizace. Tak byly první splátky z prodeje pevné sítě Freenet ve výši 35 milionů EUR realizovaného již v březnu 2003 použity k repatriaci úvěrů. Zbývající částka úvěru byla splacena během necelého jednoho roku zcela z příjmů prodeje ve výši 20 % podílů ve Freenet.

(173)

Za těchto okolností a při zohlednění toho, že podpora spočívala v záruce za úvěr, a ne v nevratné dotaci, dospívá Komise k výsledku, že společnost MobilCom realizovala dostatečný vlastní příspěvek k restrukturalizaci ve smyslu bodu 40 zásad Společenství a že byl příspěvek zredukován na minimum.

(174)

Podle bodu 35 a dalších zásad Společenství musí být přijata opatření, aby bylo možné podle možnosti zmírnit negativní účinky podpory na konkurenty. Většinou se tato podmínka konkretizuje omezením nebo zmenšením přítomnosti podniku na relevantním trhu nebo trzích, která musí být v poměru k vlivům narušení způsobených podporou a zvláště k relativnímu významu podniku na jeho trhu nebo na jeho trzích.

(175)

Komise konstatuje, že společnost MobilCom poskytnutou podporu použila, jak je stanoveno v plánu restrukturalizace, pouze na sanaci obchodní oblasti mobilní telefonování/Service Provider. Podpora tedy v prvé řadě připadá na účinky na trhu mobilního telefonování. Podle odhadu Komise nejsou trhy pevné sítě, mluveného telefonování, jakož i internetových služeb, na kterých bude společnost MobilCom díky své účasti ve společnosti Freenet.de AG aktivní i v budoucnu, citelně dotčeny.

(176)

Komise bude proto dále nejprve zkoumat, zda má podpora negativní účinky na konkurenty společnosti MobilCom na trhu mobilního telefonování a zda vedla k efektům zkreslení, které vyžadují kompenzační opatření.

(177)

Pokud sledujeme trh služeb mobilního telefonování celkově, patří společnost MobilCom s celkovým podílem na trhu ve výši 8 % před restrukturalizací a odhadem kolem 6 % po restrukturalizaci ke skupině menších nabízejících. Dále je nutné konstatovat, že podpora poskytnutá společnosti MobilCom nespočívala v dotaci, nýbrž v záruce za úvěr. Zajištěný úvěr byl úplně splacen již 20. září 2003 a tedy toliko 10 měsíců po poskytnutí úvěru v listopadu 2002.

(178)

Na druhé straně sledovala společnost MobilCom před krizí roku 2002 cenově agresivní expanzivní strategii, která se orientovala výlučně na růst v obchodní oblasti mobilního telefonování/Service Provider na úkor rentability. Zaměření společnosti MobilCom na čistý růst podílu na trhu bylo možné spatřovat také v souvislosti s plánovanou výstavbou sítě UMTS, protože provozovatelé sítě u svých zákazníků získávali vyšší marže než pouzí Service Provider.

(179)

Se zaměřením svých aktivit na oblast UMTS a s pokusem etablovat se jako provozovatel UMTS postoupila společnost MobilCom velké riziko. Na konci tato obchodní strategie ztroskotala, jak ukazují potíže společnosti MobilCom ve druhé polovině roku 2002. Společnost MobilCom se proto jako provozovatel sítě z oblasti UMTS stáhla a orientovala svou marketingovou strategii na udržení stávajících výnosných zákazníků, jakož i na růst průměrných měsíčních obratů.

(180)

Na základě poskytnuté podpory ale nemusela společnost MobilCom nést negativní důsledky své riskantní strategie sama, zatímco podnik profitoval stejně jako dříve z pozitivních účinků, jako například z možnosti se při očišťování svého zákaznického portfolia vrátit k větší zákaznické základně. Tím společnost MobilCom díky podpoře získala jasnou výhodu vůči svým konkurentům.

(181)

Společnost MobilCom dále připustila, že by bez státní podpory musela ohlásit úpadek, čímž by pravděpodobně ztratila většinu svých stávajících zákazníků. Pomocí podpory mohl podnik naopak nejen pokračovat ve své obchodní činnosti, nýbrž se mohl také fyzicky reorganizovat, jakož i nově orientovat svou marketingovou strategii, očistit své zákaznické portfolio od zákazníků s nízkou ziskovou marží a soustředit se na výnosné zákazníky. Ve výsledku se počet zákazníků během fáze restrukturalizace sice zredukoval, ale hrubý výnos na zákazníka vzrostl (18).

(182)

Komise také zohledňuje, že společnost MobilCom díky poskytnutí podpory získala čas, aby pečlivě připravila stanovený prodej podílu Freenet, aby takto dosáhla co možná nejvyššího výnosu z prodeje na splacení úvěrů a pro další likviditu. Ve výsledku mohla společnost MobilCom při prodeji pouhých 20 % podílů dosáhnout výnosu z prodeje ve výši 176 milionů EUR. Po úhradě nezaplacených úvěrů ze státem zajištěných úvěrů má společnost MobilCom z prodeje k dispozici další likviditu 60 milionů EUR pro svou obchodní činnost v oblasti Service Provider.

(183)

Společnost MobilCom tak při nové orientaci své obchodní strategie profitovala ze zajištěného úvěru přímo i nepřímo, protože záruka společnosti MobilCom umožnila přechodné financování, aby bylo možné podíly ve společnosti Freenet.de AG prodat ve vhodnější pozdější době. Prodejem v dřívější době by bylo pravděpodobně dosaženo nižších výnosů.

(184)

Podpora tímto působí obzvláště škodlivě na konkurenty, kteří s očekávaným dosažením přirozené hranice nasycení v nejbližších letech musí svou obchodní strategii rovněž orientovat na výnosnější zákaznické segmenty, aniž by se přitom mohli opírat o státní podpory. Bez ohledu na skutečnost, že společnost MobilCom má podíl na německém trhu mobilního telefonování méně než 10 % a že státní zajištěné úvěry byly rychle repatriovány, dochází tak Komise k závěru, že podpora vedla k neočekávanému narušení konkurence na německém trhu mobilního telefonování.

(185)

Uvedené narušení konkurence není podle stanoviska Komise dostatečně zmírněno opatřeními k redukci přítomnosti na trhu, která Německo uvádí, zvláště stažení se podniku z obchodu UMTS.

(186)

Stažení se z obchodu UMTS není vhodné, aby byly plně vyrovnány nevýhody pro konkurenty společnosti MobilCom, protože z tohoto v prvé řadě profitují zbývající majitelé licence UMTS, kteří představují pouze část konkurentů na trhu mobilního telefonování. Stažení se z obchodu po pevné síti a internetu převodem aktivit pevné sítě na Freenet a přeměnou účasti ve společnosti Freenet ze strategického na finanční podíl, jak prosazuje Německo, nepředstavuje rovněž žádné dostatečné kompenzační opatření pro neočekávatelné narušení konkurence způsobené podporou, protože z tohoto profitují hlavně provozovatelé pevné sítě a poskytovatelé internetových služeb a ne provozovatelé mobilního telefonování.

(187)

Německo uvádí jako další kompenzační opatření také zrušení 1 850 pracovních míst na plný úvazek, z toho 850 v oblasti Service Provider, jakož i uzavření pracovišť. Společnost MobilCom dále podle údajů Německa ztratila zákazníky, a tím i podíly na trhu. Ke konci roku 2003 disponoval podnik již jen 4,2 milionu zákazníků oproti přibližně 4,9 milionu zákazníků na počátku krize, která se ve snižování obratu v oblasti Service Provider zastavila na výši 7,2 % (1,356 miliard EUR v roce 2003 oproti 1,487 miliard EUR v roce 2002).

(188)

Komise ale upozorňuje na to, že se při rušení pracovních míst a při zavírání pracovišť podle plánu restrukturalizace v každém případě jedná zároveň o opatření zvyšující potřebnou efektivitu. Negativní trend při vývoji obratů během fáze restrukturalizace mohl být mezitím zastaven. Obraty v oblasti Service Provider činí v 1. čtvrtletí 2004 již 349 milionů EUR oproti 321 milionu EUR v 1. čtvrtletí 2003. Také je nutné konstatovat, že se mezitím počet zákazníků MobilCom stabilizoval na přibližně 4,2 milionu. Ve 4. čtvrtletí 2003 přesáhly přírůstky nových zákazníků (426 000 nových zákazníků) úbytky ve stejném časovém období (338 000) (19). Sice je v oblasti smluvních zákazníků podle údajů podniku stále ještě nutné zaznamenávat vysokou připravenost ke změnám, což v prvních dvou čtvrtletích 2004 znovu vedlo k lehkému snížení počtu zákazníků. Celkově je ale nutné konstatovat, že společnost MobilCom v prvních dvou čtvrtletích 2004 získala značně více nových smluvních zákazníků než ve srovnatelných čtvrtletích roku 2003. Podle vlastních údajů měla společnost MobilCom v 1. čtvrtletí 2004 v obchodě s novými zákazníky k dispozici podíl na trhu ve výši 10 % (20).

(189)

S ohledem na neočekávatelné narušení konkurence vysvětlené ve 175. až 184. bodě odůvodnění dochází Komise k výsledku, že negativní účinky na konkurenty společnosti MobilCom nebyly opatřeními, která Německo uvádí, ještě dostatečně zmírněny, i když při druhu a podobě dalších kompenzačních opatření musí být zohledněny zvláště již vzniklé ztráty zákazníků a ztráty obratu utrpěné ve fázi restrukturalizace, jakož i úkol obchodu UMTS.

(190)

Komise Německu vysvětlila, že schválení druhé podpory jako podpory na restrukturalizaci bez dalších kompenzačních opatření není v souladu se společným trhem. Tato kompenzační opatření by ale společnost MobilCom, na základě uvedených ztrát zákazníků a obratu během restrukturalizace a realizovaného stažení z obchodu UMTS jako provozovatele sítě, neměla příliš silně omezit v jejích aktivitách.

(191)

Po jednáních dne 9. ledna 2004 a 21. ledna 2004 mezi zástupci Komise a zástupci spolkové vlády, země Šlesvicka-Holštýnska a podniku byla na podnět Komise posuzována další kompenzační opatření, zvláště možnost přechodného zastavení přímého prodeje online u smluv společnosti MobilCom v oblasti mobilního telefonování. Při dodržení svého právního pojetí Německo v těchto jednáních zásadně přislíbilo ochotu k zastavení přímého prodeje online u smluv společnosti MobilCom v oblasti mobilního telefonování na časové období 7 měsíců, aby podpora mohla být schválena. Ve sdělení ze dne 13. února 2004 Německo pak sdělilo, že společnost MobilCom je v zásadě také ochotna uzavřít své Online-Shops pro přímý prodej online u smluv společnosti MobilCom v oblasti mobilního telefonování na dobu maximálně 7 měsíců. Sdělení navíc obsahuje další podrobnosti k možné podobě opatření, které byly na žádost Komise blíže upřesněny v e-mailu Německa ze dne 18. února 2004.

(192)

V dubnu 2004 Německo ale sdělilo, že uzavření Online-Shops nemůže přislíbit s konečnou platností. Německo se přitom odvolává na naposledy vyjádřené právní stanovisko společnosti MobilCom. Podnik má nadále pochybnosti o existenci opatření na restrukturalizaci. Pokud by Komise přesto došla k závěru, že se jedná o podporu na restrukturalizaci, je navíc stanovené přerušení přímého prodeje Online u smluv v oblasti mobilního telefonování na 7 měsíců pro podnik neúměrným zatížením.

(193)

Jak bylo podrobně vysvětleno ve 132. až 147. bodě odůvodnění, je Komise toho názoru, že se u druhé podpory jedná o podporu na restrukturalizaci. Jak bylo rovněž vysvětleno, je Komise toho názoru, že pro stávající podporu jsou zapotřebí další opatření ke kompenzaci neočekávatelného narušení, která byla vyvolána poskytnutím podpory.

(194)

Protože prostřednictvím potenciálních kompenzačních opatření nemohlo být dosaženo shody s Německem a dotyčným podnikem, využívá Komise možnosti podle čl. 7 odst. 4 nařízení (ES) č. 659/1999 spojit schválení druhé podpory s podmínkou přerušit přímý prodej Online u smluv společnosti MobilCom ohledně mobilního telefonování (Pre-Paid a nebo Post-Paid) na časové období 7 měsíců.

(195)

Tato podmínka konkrétně stanovuje, že Německo zajistí, že společnost MobilCom AG, jakož i všechny její koncernové společnosti uzavřou své Online-Shops pro přímý prodej online u smluv společnosti MobilCom ohledně mobilního telefonování na dobu 7 měsíců, takže nemohou být uzavírány žádné nové smlouvy o mobilním telefonování (Pre-Paid a/nebo Post-Paid) přímo se společností MobilCom AG, jakož i s jejími koncernovými společnostmi. Prodej smluv ohledně mobilního telefonování jiných nabízejících prostřednictvím Freenet.de AG není dotčen.

(196)

Německo musí dále zajistit, že na dobu uzavření Online Shops bude přerušen i přímý prodej online u smluv společnosti MobilCom ohledně mobilního telefonování prostřednictvím webových stránek MobilCom Shops a že společnost MobilCom AG a její koncernové společnosti neučiní žádná jiná opatření, pomocí kterých bude tato podmínka obejita.

(197)

Zákazník nebude moci během fáze uzavření uzavírat přímo se společností MobilCom AG, jakož i s jejími koncernovými společnostmi online žádnou novou smlouvy ohledně mobilního telefonování (Pre-Paid a/nebo Post-Paid). Komise výslovně upozorňuje na to, že všechny ostatní výkony, které se nezaměřují na nové uzavírání smluv o mobilním telefonování s finálními zákazníky, bude možné provádět nadále online. K tomuto patří veškeré výkony, které jsou realizovány pro stávající zákazníky (např. servisní výkony, prodloužení smluv, prodej tónů zvonění, her atd.).

(198)

Během fáze zavření je možné zákazníka na dotyčných webových stránkách upozornit, že uzavření nové smlouvy o mobilním telefonování není možné. Společnost MobilCom smí na svých webových stránkách uvádět adresy distribučních partnerů, prostřednictvím kterých může zákazník obdržet požadovaný výkon. Je ale nutné zajistit, aby zákazník nebyl přímo automatickým linkem převeden k distribučnímu partnerovi.

(199)

Komise navíc Německu ukládá, aby s realizací opatření začalo během dvou měsíců po vydání rozhodnutí. Delší fáze přípravy na realizaci není považována za žádoucí a zpochybnila by efektivitu opatření, protože opatření by pak již nebylo v časové souvislosti s restrukturalizací podniku.

(200)

Při vytváření podmínky se Komise orientovala podle původních návrhů Německa.

(201)

Komise po důkladném zvážení všech okolností dospěla k závěru, že přerušení přímého prodeje online u smluv společnosti MobilCom ohledně mobilního telefonování může přispět k přiměřenému vyrovnání vzniklého narušení konkurence. Společnost MobilCom v roce 2003 podle vlastních údajů získala prostřednictvím přímého prodeje online […]* nových zákazníků (brutto), z toho […]* smluvních zákazníků. Počet nových zákazníků brutto v roce 2003 činil přibližně […]*, z toho […]* smluvních zákazníků. Tímto společnost MobilCom v roce 2003 získala přibližně 1 — 1,5 % svých celkových zákazníků a přibližně 2 % svých smluvních zákazníků prostřednictvím Online-Shops. Na rok 2004 je možné vycházet z toho, že společnost MobilCom získá prostřednictvím přímého prodeje online dokonce přibližně 2 — 5 % svých zákazníků. Tím, že zákazník během fáze uzavření nemůže přímo se společností MobilCom AG a jejími koncernovými společnostmi uzavírat online žádnou novou smlouvu pro mobilní telefonování (Pre-Paid a/nebo Post-Paid), je pro společnost MobilCom dále uzavřen přímý stále více významnější distribuční kanál. Efekt opatření pro konkurenty spočívá v tom, že tímto dostanou přechodně šanci, že se zákazník místo toho vydá na jejich webovou stránku a tam uzavře smlouvu.

(202)

Také časové období vyhrazené pro opatření v době trvání 7 měsíců se zdá být přiměřeným. Společnosti MobilCom byl poskytnut státem zaručený úvěr v listopadu 2002. Podnik úvěr splatil v září 2003. Pokud se přitom zohlední, že zajištěný úvěr byl vyplácen v tranžích, poslední až v březnu 2003, odpovídá časové období 7 měsíců časovému období, ve kterém společnost MobilCom během fáze restrukturalizace skutečně v plném rozsahu profitovala ze státem zajištěného úvěru. Ve smyslu přiměřeného vyrovnání vzniklých zkreslení konkurence je považováno za žádoucí stanovit uzavření Online-Shops pro přímý prodej u smluv společnosti MobilCom ohledně mobilního telefonování rovněž na 7 měsíců.

(203)

Komise navíc nemůže rozpoznat, že přerušení přímého prodeje online u smluv pro mobilní telefonování na časové období 7 měsíců představuje neúměrné zatížení pro podnik. Naopak se podle názoru Komise u tohoto opatření jedná o — jak je požadováno — toliko omezený zásah do obchodní činnosti podniku. Podnik získává největší část zákazníků stejně jako dříve prostřednictvím MobilCom Shops, jakož i prostřednictvím samostatných distribučních partnerů. Hlavní způsoby distribuce společnosti MobilCom takto nejsou přerušením přímého prodeje online dotčeny.

(204)

Také není možné vycházet z toho, že všichni zákazníci, kteří by během fáze uzavření uzavřeli vlastně přímé smlouvy online se společností MobilCom, se rozhodli pro jiného poskytovatele (online). Spíše je nutné očekávat, že část těchto zákazníků uzavře smlouvu se společností MobilCom prostřednictvím jiných distribučních kanálů. I když se během fáze uzavření všichni zákazníci, kteří by chtěli se společností MobilCom uzavřít smlouvu přímo online, obrátí na jiné konkurenty, jeví se s tímto spojené ztráty zákazníků s ohledem na vzniklé narušení konkurence jako očekávatelné.

(205)

Navíc zůstává nedotčena možnost, že stávající zákazníci svou smlouvu po uplynutí platnosti smlouvy prodlouží online. Kromě toho může společnost MobilCom realizovat také služby zákaznického servisu, popř. ostatní výkony vztahující se k mobilnímu telefonování, které se neorientují na uzavření smlouvy o mobilním telefonování. Společnost MobilCom by dále mohla také během fáze uzavření intenzivně propagovat své produkty mobilního telefonování ve svých Online-Shops a odkazovat na zvláště výhodné produkty Post-Paid a Pre-Paid, které mohou zákazníci získat v MobilCom Shops a prostřednictvím ostatních zbývajících distribučních cest.

(206)

Komise upozorňuje na to, že přerušením přímého prodeje online u smluv společnosti MobilCom ohledně mobilního telefonování není nutné se obávat žádného zřejmého zhoršení struktury trhu podle bodu 38 zásad Společenství. Uzavření Online-Shops představuje poměrně limitované kompenzační opatření, které žádným způsobem neohrožuje další existenci společnosti MobilCom. Nebezpečí, že odpadne důležitý konkurent nebo že bude silně oslaben, a tím se nepřímo posílí obě společnosti s vedoucím postavením na trhu T-Mobile a Vodafone, takto neexistuje.

(207)

Komise je toho názoru, že jiná kompenzační opatření, např. podílový „prodej“ zákazníků konkurentům a stažení společnosti MobilCom z obchodu UMTS jako Service Provider pro časově neomezené období, nejsou zapotřebí. Tato dvě opatření nejsou z pohledu Komise vhodná jako kompenzační opatření. „Prodej“ zákazníků společnosti MobilCom nelze realizovat ani právně, ani prakticky. Co se týče zákazu pro společnost MobilCom, aby po určité časové období nevystupovala v oblasti UMTS jako Service Provider, je Komise toho názoru, že takový zákaz by omezil inovaci na trhu mobilního telefonování, a tím není v zájmu hospodářské soutěže, protože omezuje její dynamiku.

(208)

Komise konstatuje, že se u poskytnuté státní záruky za úvěr ve výši 112 milionů EUR ve prospěch společnosti MobilCom AG jedná o podporu na restrukturalizaci, která je v souladu se společným trhem podle zásad Společenství pro státní podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků v nesnázích ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES, pokud Německo splňuje podmínku blíže uvedenou ve 195. až 199. bodech odůvodnění k přerušení přímého prodeje online u smluv společnosti MobilCom ohledně mobilního telefonování. Pro případ, že by tato podmínka nebyla splněna, si Komise vyhrazuje právo uplatnit kompetence podle článků 16 a 23 nařízení (ES) č. 659/1999,