19.8.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 227/3


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES, EURATOM) č. 1248/2006

ze dne 7. srpna 2006,

kterým se mění nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (1), a zejména na článek 183 uvedeného nařízení,

po konzultaci s Evropským parlamentem, Radou, Soudním dvorem Evropských společenství, Účetním dvorem, Evropským hospodářským a sociálním výborem, Výborem regionů, veřejným ochráncem práv a evropským inspektorem ochrany údajů,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Povinnost Komise informovat rozpočtový orgán do 15. dubna o zrušení přenesených položek, které nebyly přiděleny do 31. března, se ukázala jako příliš tvrdá, a lhůta určená ke splnění této povinnosti by proto měla být prodloužena o dva týdny do 30. dubna.

(2)

Mělo by se stanovit, že v případech, kdy se použije režim prozatímních dvanáctin, se maximem všech položek schválených v předchozím rozpočtovém roce rozumí položky poté, co jsou v průběhu takového rozpočtového roku započteny.

(3)

Je třeba vyjasnit, že pravidla týkající se přepočítacího kurzu eura a ostatních měn uvedená v článcích 7 a 8 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 (2) se vztahují pouze na přepočty prováděné schvalujícími osobami, nikoli na přepočty prováděné smluvními stranami či příjemci na základě zvláštních pravidel vyjednaných ve smlouvách nebo grantových dohodách. Ke zlepšení účinnosti by měl účetní Komise být oprávněn stanovit měsíční účetní přepočítací kurz eura, který by se používal pro účetnictví. Z důvodu transparentnosti a za účelem rovného zacházení s úředníky Společenství by mělo být zavedeno zvláštní pravidlo o přepočítacích kurzech vztahujících se na výdaje na zaměstnance placené v jiné měně než euro.

(4)

Pokud jde o zásadu řádného finančního řízení, je třeba vyjasnit obsah hodnocení ex ante, lépe formulovat rozsah průběžného hodnocení a hodnocení ex post s náležitým ohledem na zásadu proporcionality. Aby byly priority hodnocení zaměřeny na návrhy mající skutečný dopad na podniky a/nebo občany, aby se pokryly pilotní projekty a přípravné akce, které budou nadále pokračovat, měly by se priority přeformulovat. V případě, že projekty a akce jsou již předmětem hodnocení (např. úkoly, které sdílí společně Komise a členské státy), měla by být zajištěna komplementarita.

(5)

Schvalující úřad může pro účel ověření ex ante v případě schvalování výdajů považovat řadu podobných jednotlivých transakcí týkajících se běžných výdajů na zaměstnance, jako jsou platy, důchody, náhrady na pokrytí výdajů na služební cesty a nákladů na lékařskou péči, za jedinou operaci. V takovém případě by měla příslušná schvalující osoba, v souladu s vlastním posouzením rizik, provést ověření ex post.

(6)

Do zpráv o vyjednávacích řízeních je vhodné zařadit pouze ty případy, kdy použití vyjednávacího řízení představuje výjimky z běžných postupů zadávání veřejných zakázek.

(7)

Po zavedení systému akruálního účetnictví ke dni 1. ledna 2005 a vzhledem k tomu, že účetní údaje jsou kdykoli v informačním systému dostupné, je mnohem logičtější a rychlejší vypracovat předvahu ke dni, kdy účetní ukončuje výkon své funkce. Pokud ukončuje výkon své funkce ke dni 31. prosince, mohl by předvahu připravit tentýž den, aniž by se čekalo na vyúčtování prozatímních účtů.

(8)

Za účelem prosazení odpovědnosti účetního za správu pokladny by měl tento účetní být oprávněn sdělit finančním institucím, u nichž otevřel účty, jména a podpisové vzory úředníků, kteří jsou zmocněni podepisovat bankovní operace.

(9)

Maximální částka, kterou může správce zálohových účtů zaplatit v případech, že platby nelze v souladu s rozpočtovými postupy fakticky provést nebo nejsou příliš účinné, by se měla zvýšit z 30 000 EUR na 60 000 EUR.

(10)

V souvislosti s článkem 21a služebního řádu úředníků a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství by pověřená a dále pověřená schvalující osoba měla mít možnost nevykonat pokyn, který byl potvrzen, je-li zjevně v rozporu s právem.

(11)

Vzhledem k doplňujícím úlohám, které schvalující osoba a účetní v rámci postupu vymáhání inkasa hrají, by bylo na místě umožnit jim před započtením vzájemnou konzultaci.

(12)

V případě, že dlužníkem je vnitrostátní orgán nebo některý z jeho správních orgánů, měla by schvalující osoba s cílem zohlednit postupy existující na vnitrostátní úrovni informovat příslušné členské státy alespoň deset pracovních dnů předem o svém úmyslu přistoupit k provedení inkasa započtením. Účetní by měl mít možnost po dohodě s příslušným členským státem či správním orgánem přistoupit k provedení inkasa započtením ještě před uplynutím této lhůty.

(13)

V případě, že dluh je uhrazen před uplynutím lhůty, nebude se platit žádný úrok z prodlení (lhůta pro likvidaci) a inkaso započtením před uplynutím této lhůty by mělo být omezeno pouze na případy, kdy účetní se důvodně domnívá, že jsou ohroženy finanční zájmy Společenství.

(14)

Za účelem ochrany finančních zájmů Společenství by bankovní záruky, které zajišťují nároky Společenství po dobu, kdy je proti pokutě podaný odvolací prostředek, měly být zcela nezávislé na závazku stanoveném ve smlouvě.

(15)

Měl by se blíže stanovit obsah rozhodnutí o financování. V případě grantů a veřejných zakázek by se měl přesněji definovat pojem „základní prvky“ akce, která zahrnuje výdaj z rozpočtu. V případě grantů a veřejných zakázek by se mělo upřesnit, že pracovní program uvedený v článku 110 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 (dále jen „finanční nařízení“) představuje rozhodnutí o financování, a to za předpokladu, že má dostatečně přesný rámec.

(16)

Pokud byl již přijat celkový rozpočtový závazek, kterákoli schvalující osoba, nikoli pouze pověřená schvalující osoba, může nést odpovědnost za právní závazky, kterými se tento celkový rozpočet realizuje.

(17)

U smluv a grantových dohod, u nichž platba závisí na schválení zprávy nebo osvědčení, by měly být přezkoumány platební lhůty, aby bylo možné se ujistit, že platby se provádějí na základě schválené zprávy nebo osvědčení. Lhůta ke schválení zprávy týkající se grantové dohody, jejíž operace jsou zvláště složité na vyhodnocení, by měla být uvedena do souladu se stávající lhůtou určenou pro složité smlouvy o poskytování služeb.

(18)

Aniž by příslušná schvalující osoba měnila stávající všeobecné lhůty nebo aniž by to ovlivnilo práva příjemců, měla by mít z důvodu zjednodušení možnost rozhodnout, že schválení zprávy nebo svědčení a platby mohou být provedeny v rámci jedné lhůty.

(19)

Limit pro zakázky nízké hodnoty, stanovený v roce 1994, by měl být aktualizován a zvýšen z 50 000 EUR na 60 000 EUR a z 13 800 EUR na 25 000 EUR. Mělo by se dále stanovit, že všechny zakázky v hodnotě 60 000 EUR nebo nižší lze zadat na základě vyjednávacího řízení.

(20)

Prováděcí pravidla by kromě toho měla přesněji definovat postup, který se bude dodržovat při zadávání zakázek na poskytování služeb v oblasti výzkumu a vývoje a zakázek určených na vysílání, které jsou vyloučené z rozsahu působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (3). S přihlédnutím k zásadě transparentnosti mohou být tyto zakázky zadány na základě vyjednávacího řízení po zveřejnění vyhlášení nabídkového řízení.

(21)

Za účelem dalšího zjednodušení řízení zadávání veřejných zakázek by hospodářské subjekty měly mít možnost účastnit se řízení na základě čestného prohlášení, že se nenacházejí v některé ze situací, která byla důvodem jejich vyloučení z řízení o zadávání veřejných zakázek, až na případy omezeného řízení, soutěžního dialogu, vyjednávacího řízení po zveřejnění oznámení o zadávání zakázek, kdy zadavatel omezí počet uchazečů, které pozve k vyjednávání nebo předložení nabídky. V souladu se zásadami směrnice 2004/18/ES a za účelem lepší ochrany finančních zájmů Společenství by v případě zakázek, na něž se vztahuje směrnice 2004/18/ES ve vnější oblasti, jejichž hodnota je vyšší, hospodářský subjekt, který smlouvu uzavře, přesto musel předložit důkaz potvrzující jeho prvotní prohlášení. Vždy, když uchazeč nebo zájemce má povinnost předložit tento důkaz, by zadavatel měl vzít v úvahu také důkaz, který tentýž uchazeč nebo zájemce předložil již v rámci jiného řízení o veřejných zakázkách zahájeného stejným zadavatelem, a to za předpokladu, že ode dne jeho vydání ještě neuplynul jeden rok a je stále platný.

(22)

V případě vnějších akcí by mělo být soutěžní vyjednávací řízení zefektivněno a vyjednávací řízení by mělo být povoleno v případě dvou neúspěšných soutěžních vyjednávacích řízení a v případě jednoho neúspěšného řízení, pokud soutěžní vyjednávací řízení následuje neúspěšné využití rámcové dohody. Měla by se rovněž povolit možnost nevyžadovat důkaz o technické a hospodářské způsobilosti až do limitů příslušných pro tuto oblast specifické politiky u jednotlivých typů zakázek. V takovém případě by příslušná schvalující osoba měla být schopna svůj výběr zdůvodnit. Hodnotící výbor nebo zadavatel by měli mít možnost požádat uchazeče nebo zájemce, aby dodali dodatečné podklady nebo objasnili informace, tak jako u zakázek zadaných orgány na jejich vlastní účet.

(23)

U vnějších akcí by se měl zjednodušit právní rámec řízení o veřejných zakázkách, pokud jde o zveřejňování oznámení předběžných informací v případě mezinárodních výzev pro nabídkové řízení a povinnost poskytnout jistotu na splnění. Oznámení předběžných informací by mělo být zveřejněno co nejdříve, ne však nutně dříve než 31. ledna. Jistota na splnění by se měla vyžadovat pouze u veřejných zakázek vyšší hodnoty. Příslušné schvalující osobě by mělo být na základě posouzení rizik umožněno odpustit veřejnoprávnímu orgánu požadavek poskytnout jistotu v případě předběžného financování veřejnoprávního orgánu.

(24)

V případě udělování grantů by se za účelem snížení správní zátěže mělo přijmout, že monopol příjemce grantu de iure nebo de facto může být odůvodněn v rozhodnutí o udělení tohoto grantu.

(25)

Povinnost přiložit k žádosti externí audit u akcí by se měla vztahovat pouze na přihlášky na granty v hodnotě 500 000 EUR nebo vyšší a na granty na provozní náklady v hodnotě 100 000 EUR nebo vyšší.

(26)

Spolufinancování formou věcného plnění příjemce grantu by se mělo případně či nezbytně zjednodušit a výčet subjektů, které sledují cíl obecného evropského zájmu a mohou přijímat granty na provozní náklady, by měl zahrnovat i evropské orgány, které se zabývají prosazováním občanství nebo inovací.

(27)

Žadatelé by měli být co nejdříve informováni o zamítnutí jejich žádosti.

(28)

V případě grantů na provozní náklady udělovaných subjektům, které sledují cíl obecného evropského zájmu, by se pravidlo neziskovosti mělo omezit na takové procento spolufinancování, které odpovídá příspěvku Společenství na příslušný provozní rozpočet, aby byla zohledněna práva ostatních veřejnoprávních přispěvatelů, kteří jsou také povinni získat zpět takové procento z ročního zisku, které odpovídá výši jejich příspěvku. Za účelem výpočtu částky, kterou mají získat zpět, by se nemělo zohledňovat procento příspěvků do provozního rozpočtu ve formě věcného plnění.

(29)

Za účelem ochrany finančních zájmů Společenství by se povinnost složit jistotu v případě předběžného financování měla vztahovat na veškeré předběžné financování přesahující 80 % částky grantu a zároveň částku 60 000 EUR.

(30)

V případě předběžného financování po částkách, kdy předcházející částka předběžného financování činí méně než 70 %, by mělo být umožněno nové předběžné financování, ale částka této nové platby by měla být snížena o výši nevyužité předcházející platby.

(31)

Je třeba stanovit, že v případě veřejnoprávních orgánů může být externí audit nebo osvědčení, které má být připojeno k žádosti o grant nebo o platbu, provedeno kompetentním a nezávislým veřejnoprávním činitelem.

(32)

Poté, co účetní Komise v prosinci 2004 přijal podle článku 133 finančního nařízení účetní pravidla a metody a harmonizovaný účtový rozvrh, by se měla aktualizovat hlava týkající se předkládání účtů a účetnictví tak, aby z ní byla vypuštěna ustanovení, která jsou již nepotřebná.

(33)

Aby se zohlednilo rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady, Komise, Soudního dvora, Účetního dvora, Evropského hospodářského a sociálního výboru, Výboru regionů a veřejného ochránce práv 2005/118/ES ze dne 26. ledna 2005 o založení Evropské správní školy (4), měl by seznam evropských úřadů být upraven tak, aby se v něm odrazila skutečnost, že Evropská správní škola je v současné době administrativně přidružena k Evropskému úřadu pro výběr personálu.

(34)

Nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 by proto mělo být změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 se mění takto:

1.

V čl. 6 odst. 3 druhém pododstavci se slova „do 15. dubna“ nahrazují slovy „do 30. dubna“.

2.

Vkládá se článek 6a, který zní:

„Článek 6a

Prozatímní dvanáctiny

(Čl. 13 odst. 2 finančního nařízení)

Za maximum všech schválených položek závazků předchozího rozpočtového roku, jak stanoví čl. 13 odst. 2 finančního nařízení, se považují položky rozpočtového roku uvedené v článku 5 tohoto nařízení, poté, co jsou v průběhu takového rozpočtového roku započteny.“

3.

Články 7 a 8 se nahrazují tímto:

„Článek 7

Přepočítací kurz eura a ostatních měn

(Článek 16 finančního nařízení)

1.   Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení vyplývající z používání zvláštních odvětvových předpisů, schvalující osoba provede přepočet eura na jinou měnu podle denních směnných kurzů eura zveřejněných v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

V případě, že přepočet eura na jinou měnu provádí dodavatel nebo příjemci, použijí se zvláštní úpravy pro přepočet uvedené ve smlouvách o veřejné zakázce nebo finanční dohody.

2.   Pokud není denní směnný kurz eura pro danou měnu zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie, příslušná schvalující osoba použije účetní kurz uvedený v odstavci 3.

3.   Pro účely účetnictví uvedené v článcích 132 až 137 finančního nařízení a s výhradou článku 213 tohoto nařízení se přepočet eura na jinou měnu uskutečňuje pomocí měsíčního účetního kurzu eura. Tento účetní kurz stanoví účetní Komise s pomocí veškerých zdrojů informací, které považuje za spolehlivé, na základě kurzu předposledního pracovního dne měsíce předcházejícího měsíci, pro který je kurz stanovován.

Článek 8

Kurz použitelný pro přepočet eura na ostatní měny

(Článek 16 finančního nařízení)

1.   Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení odvětvových předpisů nebo zadání veřejných zakázek, grantových a finančních dohod, je kurzem použitelným pro přepočet eura na jinou měnu v případech, kdy přepočet provádí příslušná schvalující osoba, kurz dne, kdy schvalující útvar vystavil platební nebo inkasní příkaz.

2.   V případě zálohových účtů vedených v eurech určuje kurz, který se má použít pro přepočet eura na jinou měnu, kurz dne platby bankou.

3.   V případě zálohových účtů vedených v národních měnách uvedených v článku 16 finančního nařízení se pro přepočet eura na jinou měnu použije kurz měsíce, ve kterém byl uskutečněn výdaj ze zálohového účtu.

4.   V případě náhrady paušálních výdajů nebo výdajů plynoucích ze služebního řádu úředníků a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství (dále jen „služební řád“), která má stanovenou horní hranici a která se proplácí v měně jiné než euro, se použije kurz platný v době, kdy nárok na náhradu vznikne.“

4.

Článek 21 se nahrazuje tímto:

„Článek 21

Hodnocení

(Článek 27 finančního nařízení)

1.   Všechny návrhy na programy nebo činnosti, ze kterých plynou výdaje k tíži rozpočtu nebo snížení příjmů rozpočtu, jsou předmětem hodnocení ex ante, které musí zkoumat:

a)

potřebu, která má být krátkodobě nebo dlouhodobě uspokojena;

b)

přidanou hodnotu zásahu Společenství;

c)

cíle, kterých má být dosaženo;

d)

možné varianty postupů, včetně rizik s nimi souvisejících;

e)

očekávané výsledky a dopady, zejména hospodářské, ekonomické a dopady na životní prostředí, ukazatele a hodnotící režim nezbytné k jejich hodnocení;

f)

nejvhodnější metodu realizace prioritní varianty/variant;

g)

vnitřní soudržnost navrhovaného programu nebo činnosti a jejich návaznost na ostatní příslušné nástroje;

h)

objem položek, lidských zdrojů a ostatních správních výdajů, které mají být přiděleny v souladu se zásadou efektivnosti nákladů;

i)

poučení vyplývající z podobných zkušeností v minulosti.

2.   Návrh uvede opatření pro sledování, podávání zpráv a hodnocení s přihlédnutím k příslušným závazkům všech úrovní správy, které se provádění navrhovaného programu nebo činnosti účastní.

3.   Všechny programy nebo činnosti, včetně pilotních projektů a přípravných akcí, v rámci kterých použité zdroje převýší 5 000 000 EUR, jsou předmětem průběžného hodnocení a/nebo hodnocení lidských a finančních přidělených zdrojů a získaných výsledků ex post, aby bylo ověřeno, zda jsou v souladu se stanovenými cíli, a to následovně:

a)

výsledky získané při provádění víceletého programu jsou pravidelně hodnoceny podle časového rozvrhu, který umožňuje vzít v úvahu výsledky těchto hodnocení u každého rozhodnutí o obnovení, změně nebo přerušení programu;

b)

výsledky činností financovaných jednou ročně se hodnotí alespoň jednou za šest let.

Povinnost uvedená v prvním pododstavci písm. a) a b) se nepoužije na jednotlivé projekty nebo akce prováděné v rámci takových činností, u kterých ji lze splnit tím, že konečnou zprávu zašlou subjekty, které akci provedly.

4.   Hodnocení uvedená v odstavci 1 a 3 musí být úměrná uvolněným zdrojům a dopadu dotčeného programu nebo činnosti.“

5.

Článek 45 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se první věta nahrazuje tímto:

„Příslušné schvalující osobě mohou být při plnění jejích úkolů nápomocné osoby, na něž se vztahuje služební řád (dále jen „zaměstnanci“) a které jsou pověřeny uskutečňovat, na její odpovědnost, některé operace nezbytné pro plnění rozpočtu a poskytování finančních a řídicích informací.“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Každý orgán informuje rozpočtový orgán o každém jmenování, o změně úkolů nebo o ukončení výkonu funkce pověřené schvalující osoby.“

6.

Článek 47 se mění takto:

a)

v odstavci 3 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Schvalující osoba může pro účel ověření ex ante při schvalování výdajů považovat několik podobných jednotlivých transakcí týkajících se běžných výdajů na zaměstnance, jako jsou platy, důchody, náhrady na pokrytí výdajů na služební cesty a nákladů na lékařskou péči, za jedinou operaci.

V případě uvedeném v druhém pododstavci provede příslušná schvalující osoba, v závislosti na jejím vlastním posouzení rizik, ověření ex post v souladu s odstavcem 4.“;

b)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   K ověřování podle odstavců 2 a 4 musí být pověřeni jiní zaměstnanci než ti, kteří vykonávají úkoly týkající se zahájení operace uvedené v odstavci 1, a nesmějí jim být podřízeni.“

7.

V článku 54 se první věta nahrazuje tímto:

„Pověřené schvalující osoby zaznamenávají pro každý rozpočtový rok veřejné zakázky uzavřené ve vyjednávacím řízení uvedeném v čl. 126 odst. 1 písm. a) až g), čl. 127 odst. 1 písm. a) až d) a článcích 242, 244 a 246.“

8.

Článek 56 se nahrazuje tímto:

„Článek 56

Ukončení výkonu funkce účetního

(Článek 61 finančního nařízení)

1.   V případě ukončení výkonu funkce účetního se bezodkladně vypracuje předvaha.

2.   Účetní, který ukončuje výkon své funkce, zašle tuto předvahu doprovázenou zprávou o převzetí novému účetnímu nebo, není-li to možné, učiní tak úředník ze stejného útvaru.

Nový účetní podepíše potvrzení o převzetí předvahy do jednoho měsíce ode dne zaslání a může vyjádřit své výhrady.

Zpráva o převzetí také obsahuje výsledek předvahy a všechny vznesené výhrady.

3.   Každý orgán informuje rozpočtový orgán o jmenování nebo ukončení výkonu funkce svého účetního.“

9.

V článku 60 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Za tímto účelem zašle účetní každého orgánu všem finančním institucím, u kterých otevřel účet, jména a podpisové vzory zmocněných zaměstnanců.“

10.

Článek 64 se mění takto:

a)

název článku se nahrazuje tímto:

„Článek 64

Složka právnických osob

(Článek 61 finančního nařízení)“;

b)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Účetní může uskutečňovat platby bankovním převodem, pouze pokud bankovní údaje příjemce platby a informace potvrzující totožnost příjemce platby nebo všechny změny byly předtím zapsány do společné databáze orgánu.

Jakékoli zapsání právních a bankovních údajů příjemce platby do této databáze nebo každá změna těchto údajů se uskutečňuje na základě podkladu, jehož formu stanoví účetní Komise.“;

c)

v odstavci 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Schvalující osoby uvědomí účetního o jakékoli změně právních a bankovních údajů, kterou jim sdělil příjemce platby, a ověří, zda jsou tyto údaje platné před provedením platby.“

11.

V článku 66 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Správce zálohových účtů může předběžně potvrzovat a platit výdaje na základě podrobného rámce stanoveného v pokynech odpovědné schvalující osoby. V těchto pokynech jsou stanovena pravidla a podmínky, na základě kterých se provádí validace a platby, případně podmínky podpisu právních závazků ve smyslu článku 94 odst. 1 písm. e).“

12.

V čl. 67 odst. 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Nejvyšší částka, kterou může správce zálohových účtů zaplatit, v případě že je fakticky nemožné nebo neúčinné uskutečňovat platební operace rozpočtovými postupy, nepřesáhne 60 000 EUR na každý rozpočtový výdaj.“

13.

V článku 68 se první a druhá věta nahrazují tímto:

„Správci zálohových účtů jsou vybíráni z úředníků nebo v případě potřeby a pouze v řádně odůvodněných případech ze zaměstnanců.“

14.

Článek 70 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Výkazy uvedeného účetnictví jsou kdykoli dostupné příslušné schvalující osobě a měsíční souhrn transakcí se vypracuje alespoň jednou měsíčně a správce zálohového účtu ho společně s podklady zasílá následující měsíc příslušné schvalující osobě pro vypořádání zálohových operací.“;

b)

v odstavci 2 se první věta nahrazuje tímto:

„Účetní provádí nebo nechává provádět zaměstnance ve svém útvaru nebo útvaru zvláště k tomu určeném kontroly, které se musí jako obecné pravidlo provádět na místě a bez předchozího upozornění, pro ověření existence prostředků přidělených správci zálohových účtů a účetnictví a pro kontrolu, zda jsou zálohové transakce vypořádávány ve stanovených lhůtách.“

15.

V čl. 73 odst. 1 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Pokud je tento pokyn písemně potvrzen, toto potvrzení je přijato v odpovídající lhůtě a je dostatečně jasné v tom smyslu, že otevřeně odkazuje na body, které pověřená schvalující osoba zpochybnila, je tato pověřená schvalující osoba zproštěna odpovědnosti; vykoná pokyn, pokud není zjevně v rozporu s právními předpisy nebo pokud nepředstavuje porušení příslušných bezpečnostních norem.“

16.

V čl. 78 odst. 3 se písm. b) až e) nahrazují tímto:

„b)

pokud bude dluh zaplacen ve vymezené lhůtě, nehradí se žádné úroky z prodlení;

c)

pokud nebude dluh zaplacen ve lhůtě uvedené v písmenu b), dluh ponese úroky z prodlení se sazbou uvedenou v článku 86, aniž jsou dotčeny zvláštní platné předpisy;

d)

pokud nebude dluh zaplacen ve lhůtě uvedené v písmenu b), provede se inkaso buď započtením, nebo propadnutím předem složených jistot;

e)

schvalující osoba po uvědomění dlužníka o důvodech a datu inkasa započtením provede inkaso započtením před uplynutím lhůty uvedené v písmenu b) v případě, že je to nezbytné k ochraně finančních zájmů Společenství a pokud se schvalující osoba důvodně domnívá, že by dluh vůči Komisi mohl být nedobytný;“.

17.

Ustanovení čl. 81 odst. 1 písm. f) se nahrazuje tímto:

„f)

pro lhůtu uvedenou v čl. 78 odst. 3 písm. b);“.

18.

Článek 83 se nahrazuje tímto:

„Článek 83

Inkaso započtením

(Článek 73 finančního nařízení)

1.   V případě, že dlužník má vůči Společenství jistou pohledávku, a splatnou pohledávku o stanovené částce, která se týká částky potvrzené platebním příkazem, inkasuje schvalující osoba po uplynutí lhůty uvedené v čl. 78 odst. 3 písm. b) účetní pohledávku započtením.

Za výjimečných okolností a v případě, že je nezbytné chránit finanční zájmy Společenství a pokud se schvalující osoba důvodně domnívá, že by dluh vůči Komisi mohl být nedobytný, provede schvalující osoba inkaso započtením ještě před uplynutím lhůty uvedené v čl. 78 odst. 3 písm. b).

2.   Před tím, než účetní zahájí postup provádění inkasa podle odstavce 1, konzultuje příslušnou schvalující osobu a informuje o tom příslušné dlužníky.

V případě, že dlužníkem je vnitrostátní orgán nebo některý z jeho správních orgánů, účetní rovněž informuje příslušné členské státy alespoň deset pracovních dní předem o svém úmyslu přistoupit k provedení inkasa započtením. Účetní však může po dohodě s příslušným členským státem či správním orgánem přistoupit k provedení inkasa započtením ještě před uplynutím této lhůty.

3.   Započtení podle odstavce 1 má stejný účinek jako platba a zprošťuje Společenství od dlužné částky a splatných úroků.“

19.

V článku 84 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Aniž je dotčen článek 83, pokud nebyla celá částka inkasována před uplynutím lhůty uvedené v článku 78 odst. 3 písm. b) a stanovené v oznámení o dluhu, uvědomí o tom účetní příslušnou schvalující osobu a bezodkladně zahájí postup pro získání částky jakýmikoli právními prostředky, včetně případného propadnutí předem složených jistot.“

20.

V čl. 85 prvním pododstavci se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

dlužník se zaváže k zaplacení úroků se sazbou stanovenou v článku 86 za celou dodatečně poskytnutou dobu počínaje dnem uplynutí lhůty uvedené v čl. 78 odst. 3 písm. b);“.

21.

Vkládá se článek 85a, který zní:

„Článek 85a

Inkasování pokut, penále a jiných sankcí

(Články 73 a 74 finančního nařízení)

1.   Pokud byla Soudnímu dvoru Společenství předložena žaloba proti rozhodnutí Komise o uložení pokuty, penále nebo jiné sankce podle Smlouvy o ES nebo o Euratomu a do okamžiku vyčerpání všech právních prostředků, inkasuje účetní od dlužníka příslušnou sumu průběžně nebo ho požádá o složení finanční jistoty. Požadovaná jistota je nezávislá na povinnosti zaplatit pokutu, penále nebo jinou sankci, a propadá po první výzvě. Tato jistota musí krýt hlavní pohledávku a splatný úrok stanovený v čl. 86 odst. 5.

2.   Poté, co jsou vyčerpány všechny právní prostředky, zanesou se prozatímně vybrané částky a příslušné úroky do rozpočtu nebo jsou vyplaceny dlužníkovi. V případě finanční jistoty by tato měla propadnout nebo být uvolněna.“

22.

Článek 86 se mění takto:

a)

odstavce 1, 2 a 3 se nahrazují tímto:

„1.   Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení vyplývající z použití zvláštních odvětvových předpisů, je každá pohledávka, která není ke dni uplynutí lhůty uvedené v čl. 78 odst. 3 písm. b) zaplacena, zatížena úroky z prodlení v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku.

2.   Úrokovou sazbou pro pohledávky nezaplacené ke dni uplynutí lhůty uvedené v čl. 78 odst. 3 písm. b) je sazba uplatňovaná Evropskou centrální bankou na její hlavní refinanční operace zveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie platná první kalendářní den měsíce, ve kterém lhůta uplynula, zvýšená o:

a)

sedm procentních bodů, pokud pohledávka pochází z veřejné zakázky na dodávky a služby uvedené v hlavě V;

b)

tři a půl procentní body ve všech ostatních případech.

3.   Úroky se počítají od kalendářního dne následujícího po dni uplynutí lhůty uvedené v čl. 78 odst. 3 písm. b) a stanovené v oznámení o dluhu do kalendářního dne úhrady celého dluhu.“;

b)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Složí-li dlužník v případě pokuty finanční jistotu přijatou účetním namísto předběžné platby, použije se ode dne uplynutí lhůty uvedené v čl. 78 odst. 3 písm. b) úroková sazba uvedená v odstavci 2 tohoto článku zvýšená pouze o jeden a půl procentního bodu.“

23.

Článek 90 se nahrazuje tímto:

„Článek 90

Rozhodnutí o financování

(Článek 75 finančního nařízení)

1.   Rozhodnutí o financování stanoví základní prvky akce, která zahrnuje výdaj z rozpočtu.

2.   V případě grantů se za rozhodnutí, kterým se přijímá roční pracovní program uvedený v článku 110 finančního nařízení, považuje rozhodnutí o financování ve smyslu článku 75 finančního nařízení, a to za předpokladu, že představuje dostatečně přesný rámec.

V případě, že u řízení o veřejných zakázkách realizace odpovídajících položek uvedených v ročním pracovním programu představuje dostatečně přesný rámec, tento pracovní program se také považuje za rozhodnutí o financování pro dotčené veřejné zakázky.

3.   Aby bylo možné pracovní program přijatý Komisí považovat za dostatečně přesný rámec, měl by uvádět tyto údaje:

a)

v případě grantů:

i)

odkazy na základní právní akt a rozpočtovou linii,

ii)

roční priority, cíle, kterých má být dosaženo, a předpokládané výsledky se schválenými položkami za daný rozpočtový rok,

iii)

základní kritéria výběru určená k výběru návrhů na přidělení zakázky,

iv)

maximální možnou míru spolufinancování a v případě, že se předpokládají různé míry financování, také kritéria, které se pro jednotlivé míry použijí,

v)

časový rozvrh a odhad částek určených pro výzvy k předkládání návrhů;

b)

v případě veřejných zakázek:

i)

souhrnné rozpočtové krytí vyhrazené pro veřejné zakázky na příslušný rok,

ii)

předběžný počet a typy předpokládaných veřejných zakázek a, je-li to možné, alespoň obecně jejich předmět,

iii)

předběžný časový rámec zadávání veřejných zakázek.

V případě, že roční pracovní program neuvádí tento dostatečně přesný rámec pro jednu nebo více akcí, musí být odpovídajícím způsobem upraven nebo se musí přijmout zvláštní rozhodnutí o financování, které bude obsahovat informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b) týkající se dotčených akcí.

4.   Aniž je dotčeno některé ustanovení základního předpisu, uplatní se v případě jakékoli podstatné změny již přijatého rozhodnutí o financování stejný postup jako u původního rozhodnutí.“

24.

V čl. 94 odst. 1 se písmena d) a e) nahrazují tímto:

„d)

souhrnný závazek se uskutečňuje prostřednictvím více právních závazků, za které odpovídají různé příslušné schvalující osoby;

e)

v rámci zálohových účtů v souvislosti s vnějšími akcemi musejí právní závazky podepsat zaměstnanci místních jednotek uvedených v článku 254 na základě pokynů příslušné schvalující osoby, která má však i nadále odpovědnost za hlavní operaci.“

25.

Článek 100 se mění takto:

a)

písmena b) a c) se nahrazují tímto:

„b)

u ostatních odměn, jako například odměňování zaměstnanců podle hodin nebo dní: výkaz podepsaný zmocněným zaměstnancem, ze kterého vyplývá počet odpracovaných dní a hodin;

c)

u přesčasů: výkaz podepsaný zmocněným zaměstnancem osvědčující odpracovanou práci přesčas;“;

b)

v písmenu d) se bod ii) nahrazuje tímto:

„ii)

výkaz výdajů na služební cesty podepsaný zaměstnancem na služební cestě a jeho pověřeným nadřízeným s uvedením zejména místa, data a časů odjezdu a příjezdu na místo služební cesty, cestovní výdaje, náklady na pobyt a ostatní řádně schválené výdaje proti předložení podkladů;“.

26.

Článek 101 se nahrazuje tímto:

„Článek 101

Podoba ‚předání k platbě‘

(Článek 79 finančního nařízení)

V jiném než počítačovém systému má ‚předání k platbě‘ podobu razítka s podpisem příslušné schvalující osoby nebo odborně způsobilého zaměstnance, který byl zmocněn příslušnou schvalující osobou v souladu s článkem 97. V počítačovém systému má ‚předání k platbě‘ podobu elektronického potvrzení s osobním heslem příslušné schvalující osoby nebo odborně způsobilého zaměstnance, který byl zmocněn příslušnou schvalující osobou.“

27.

V článku 106 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   V případě smluv nebo grantových dohod, u kterých platba závisí na schválení zprávy, začínají běžet lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 od okamžiku schválení uvedené zprávy nebo daného potvrzení. Příjemce se bezodkladně informuje.

Lhůta pro schválení nesmí překročit:

a)

20 kalendářních dní u jednoduchých smluv týkajících se dodávek zboží a služeb;

b)

45 kalendářních dní pro ostatní smlouvy a dohody o grantech;

c)

60 kalendářních dní u smluv a grantových dohod, které zahrnují technické služby nebo akce, jejichž vyhodnocení je zvláště složité.

Příslušná schvalující osoba informuje příjemce formou úředního dokumentu o jakémkoli pozastavení lhůt za účelem schválení zprávy nebo osvědčení.

Příslušná schvalující osoba může rozhodnout, že na schválení zprávy nebo osvědčení a na platbu se použije jediná lhůta. Tato jednotná lhůta nemůže překročit celkovou maximální možnou dobu ke schválení zprávy nebo osvědčení a k platbě.“

28.

V článku 114 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:

„Na podkladě zprávy a slyšení přijme orgán buď odůvodněné rozhodnutí o zastavení řízení, nebo odůvodněné rozhodnutí v souladu s články 22 a 86 přílohy IX služebního řádu. Rozhodnutí, která ukládají disciplinární opatření nebo finanční sankce, musí být oznámena zúčastněné osobě a zaslána pro informaci dalším orgánům a Účetnímu dvoru.“

29.

V článku 116 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Předmětem veřejné zakázky na nemovitosti je koupě, pronájem, právo užívání, leasing, nájem nebo koupě na splátky s předkupním právem nebo bez něj pozemků, budov nebo jiných nemovitostí.“

30.

V čl. 118 odst. 3 se druhá věta prvního pododstavce nahrazuje tímto:

„Aniž by byly dotčeny zakázky přidělené po vyjednávacím řízení podle článku 126, zveřejnění vyhlášení nabídkového řízení je povinné pro tyto zakázky: zakázky s přibližnou hodnotou, která je vyšší než limity stanovené v čl. 158 odst. 1 písm. a) a c) nebo se jim rovná; zakázky v oblasti výzkumu a vývoje uvedené v kategorii 8 přílohy II A směrnice 2004/18/ES s přibližnou hodnotou, která se rovná limitu nebo je vyšší než limit stanovený v čl. 158 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení pro uvedené zakázky v oblasti výzkumu a vývoje.“

31.

V čl. 119 odst. 1 se písm. b) se nahrazuje tímto:

„b)

každoroční zveřejnění seznamu dodavatelů s uvedením předmětu a hodnoty zadané zakázky v případě zakázek o hodnotě, která se rovná nebo je větší než 25 000 EUR.“

32.

V článku 126 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Zadavatelé mohou také použít vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění vyhlášení zakázky v případě zakázek o hodnotě, která se rovná nebo je menší než 60 000 EUR.“

33.

Do článku 127 odst. 1 se doplňují písmena f) a g), která znějí:

„f)

u zakázek na služby ve výzkumu a vývoji, jejichž výsledky nepřipadají výlučně zadavateli k využití při vlastní činnosti za podmínky, že poskytovaná služba je plně uhrazena zadavatelem;

g)

u zakázek na služby v oblasti nabývání, rozvoje, výroby nebo koprodukce programových materiálů určených k vysílání rozhlasových stanic a zakázek na vysílací čas.“

34.

V článku 128 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Výzva k projevení zájmu je prostředkem předběžného výběru zájemců, kteří budou v rámci budoucích omezených nabídkových řízení pro zakázky o hodnotě vyšší než 60 000 EUR vyzváni k podání nabídek, s výhradou článků 126 a 127.“

35.

Článek 129 se nahrazuje tímto:

„Článek 129

Zakázky nízké hodnoty

(Článek 91 finančního nařízení)

1.   Zakázky o hodnotě 60 000 EUR nebo nižší mohou být zadány ve vyjednávacím řízení s alespoň pěti zájemci.

V případě, že zadavatel po vyjednávacím řízení s těmito zájemci obdrží pouze jedinou technicky a administrativně platnou nabídku, může zakázku udělit, jsou-li zadávací kritéria splněna.

2.   Zakázky o hodnotě 25 000 EUR nebo nižší mohou být zadány na základě postupu uvedeného v odstavci 1, jsou-li alespoň tři zájemci.

3.   Zakázky o hodnotě 3 500 EUR nebo nižší mohou být zadány na základě jediné nabídky.

4.   Platby související s výdajovými položkami o hodnotě 200 EUR nebo nižší mohou spočívat pouze v zaplacení faktury bez předchozího přijetí nabídky.“

36.

Článek 134 se nahrazuje tímto:

„Článek 134

Doklad

(Články 93 a 94 finančního nařízení)

1.   Zájemci a uchazeči poskytnou čestné prohlášení, náležitě opatřené podpisem a datem, v němž se uvádí, že se nenacházejí v některé ze situací uvedených v článcích 93 nebo 94 finančního nařízení.

V případě omezeného řízení, soutěžního dialogu a vyjednávacího řízení po zveřejnění vyhlášení nabídkového řízení kdykoliv zadavatel omezí počet uchazečů, kteří mají být přizváni k vyjednávacímu řízení nebo vyzváni k předložení nabídky, předloží všichni tito uchazeči osvědčení uvedená v odstavci 3.

2.   Uchazeč, kterému má být zakázka udělena, poskytne ve lhůtě stanovené zadavatelem a po podpisu smlouvy doklad uvedený v odstavci 3 potvrzující prohlášení uvedené v odstavci 1 v těchto případech:

a)

u zakázek udělovaných orgány na vlastní účet o hodnotě stejné nebo vyšší, než je limit uvedený v článku 158;

b)

u zakázek udělovaných v oblasti vnějších akcí o hodnotě stejné nebo vyšší, než je limit uvedený v čl. 241 odst. 1 písm. a), v čl. 243 odst. 1 písm. a) nebo v čl. 245 odst. 1 písm. a).

U zakázek o hodnotě nižší, než jsou limity uvedené v písmenech a) a b), může zadavatel v případě, že má pochybnosti o tom, zda se uchazeč nenachází v některé ze situací, která je důvodem pro vyloučení z řízení, požádat uchazeče, kterému má být zakázka udělena, aby předložil dokument uvedený v odstavci 3.

3.   Zadavatel přijme jako dostatečný důkaz, že se zájemce nebo uchazeč, kterému má být zakázka udělena, nenachází v některé ze situací uvedených v čl. 93 odst. 1 písm. a), b) nebo e) finančního nařízení, nejnovější výpis z trestního rejstříku, nebo pokud neexistuje, aktuální rovnocenný doklad vydaný soudním nebo správním orgánem země původu nebo provenience, ze kterého vyplývá, že jsou tyto požadavky splněny. Zadavatel přijme jako dostatečný důkaz, že se zájemce nebo uchazeč nenachází v situaci uvedené v čl. 93 odst. 1 písm. d) finančního nařízení, nejnovější osvědčení vydané příslušným orgánem dotyčného státu.

Není-li dokument nebo osvědčení podle prvního pododstavce v dotyčné zemi vydáváno a v dalších případech vyloučení z řízení podle článku 93 finančního nařízení, může být nahrazeno místopřísežným, nebo pokud neexistuje, čestným prohlášením učiněným zúčastněnou osobou u soudního nebo správního orgánu, notáře nebo příslušné profesní organizace země jejího původu nebo provenience.

4.   V závislosti na vnitrostátních právních předpisech země, ve které je zájemce nebo uchazeč usazen, se doklady uvedené v odstavcích 1 a 3 týkají právnických nebo fyzických osob včetně, pokud to zadavatel považuje za nezbytné, ředitelů podniků nebo jiných osob se zastupujícími, rozhodovacími nebo kontrolními pravomocemi ve vztahu k uchazečům.

5.   Pokud mají pochyby o tom, že zájemci nebo uchazeči se nenacházejí v některé ze situací, které jsou důvodem pro vyloučení z řízení, mohou se sami zadavatelé obrátit na příslušné orgány uvedené v odstavci 3, aby získali informace, které v dané situaci považují za nezbytné.

6.   Zadavatel může zájemce nebo uchazeče osvobodit od povinnosti předložit důkazy uvedené v odstavci 3, pokud mu již takový důkaz byl předložen v rámci jiného řízení o veřejných zakázkách a za předpokladu, že ode dne vydání těchto dokumentů ještě neuplynul jeden rok a jsou stále platné.

V takovém případě zájemce nebo uchazeč čestně prohlásí, že důkaz již byl předložen v rámci předchozího řízení o veřejných zakázkách, a potvrdí, že se jeho situace nezměnila.“

37.

Článek 135 se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Za účelem posouzení finanční, hospodářské, technické a odborné způsobilosti zájemce nebo uchazeče se výběrová kritéria použijí na každé řízení o veřejných zakázkách.

Zadavatel může stanovit minimální požadavky, jejichž nesplnění způsobí, že zájemci nemohou být vybráni.“;

b)

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.   Zadavatel se může na základě vlastního posouzení rizik rozhodnout, že po zájemcích nebo uchazečích nebude vyžadovat prokázání jejich finanční, hospodářské, technické a odborné způsobilosti, a to u těchto zakázek:

a)

u zakázek udělovaných orgány na vlastní účet o hodnotě 60 000 EUR nebo nižší;

b)

u zakázek udělovaných v oblasti vnějších akcí o hodnotě nižší než je limit uvedený v čl. 241 odst. 1 písm. a), v čl. 243 odst. 1 písm. a) nebo v čl. 245 odst. 1 písm. a).

V případě, že se zadavatel rozhodne, že nebude požadovat důkaz o finanční, hospodářské, technické a odborné způsobilosti zájemců nebo uchazečů, neprovede se bez poskytnutí finanční jistoty nebo rovnocenné částky žádné předběžné financování.“

38.

V čl. 138 odst. 1 se návětí nahrazuje tímto:

„Aniž by byl dotčen článek 94 finančního nařízení, zakázky se udělí jedním z následujících způsobů:“.

39.

V ustanovení čl. 145 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud hodnota zakázky přesahuje limit stanovený v čl. 129 odst. 1, jmenuje příslušná schvalující osoba komisi pro otevření obálek s nabídkami.“

40.

V čl. 146 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Výbor jmenuje příslušná schvalující osoba za účelem vydání poradního stanoviska pro zakázky s hodnotou vyšší, než je limit uvedený v čl. 129 odst. 1.“

41.

Článek 152 se nahrazuje tímto:

„Článek 152

Jistota pro předběžné financování

(Článek 102 finančního nařízení)

Za platbu předběžného financování přesahující 150 000 EUR nebo v případě uvedeném v čl. 135 odst. 6 druhém pododstavci se požaduje složení jistoty.

V případě, že je zadavatel veřejnoprávní orgán, může schvalující osoba na základě vlastního posouzení rizika od tohoto požadavku upustit.

Jistota se uvolní postupně při odečtení předběžného financování z průběžných plateb nebo plateb zůstatků ve prospěch dodavatele podle podmínek uvedených ve smlouvě.“

42.

Nadpis článku 155 se nahrazuje tímto:

Článek 155

Samostatné zakázky a zakázky sestávající z dílčích plnění

(Články 91 a 105 finančního nařízení)

43.

V článku 157 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

5 278 000 EUR pro zakázky na stavební práce.“

44.

Čl. 158 odst. 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Limity uvedené v článku 105 finančního nařízení činí:

a)

137 000 EUR u zakázek na dodávky a služby uvedené v příloze II A směrnice 2004/18/ES, s výjimkou zakázek na výzkum a vývoj uvedených v kategorii 8 uvedené přílohy;

b)

211 000 EUR u zakázek na služby uvedené v příloze II B směrnice 2004/18/ES a u zakázek na služby ve výzkumu a vývoji uvedené v kategorii 8 přílohy II A směrnice 2004/18/ES;

c)

5 278 000 EUR pro zakázky na stavební práce.“

45.

V článku 162 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

evropský subjekt, který plní úkoly vzdělávání, odborné přípravy, informování nebo výzkumu a studií v oblasti evropské politiky, všech činností přispívajících k prosazování občanství a lidských práv, nebo evropský normalizační orgán;“.

46.

V článku 164 se vkládá nový odstavec 1a, který zní:

„1a.   Grantová dohoda může stanovit postupy a lhůty pro pozastavení v souladu s článkem 183.“

47.

V článku 165 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

„3.   V případě udělování grantů na provozní náklady subjektům, které sledují cíl obecného evropského zájmu, má Komise nárok požadovat procentní podíl ročního zisku odpovídající příspěvku Společenství na provozní rozpočet dotčených subjektů v případě, že tyto subjekty jsou také financovány veřejnoprávními orgány, které samy také mohou požadovat procentní podíl ročního zisku odpovídající výši jejich příspěvku. Za účelem výpočtu částky, která má být poskytnuta, se nezohledňuje procentní podíl příspěvků do provozního rozpočtu učiněných formou věcného plnění.“

48.

V čl. 168 odst. 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

ve prospěch subjektů majících de iure nebo de facto monopol, které budou řádně odůvodněny v rozhodnutí o poskytnutí grantu;“.

49.

Článek 172 se mění takto:

a)

v odstavci 2 se první věta nahrazuje tímto:

„Příslušná schvalující osoba může v případě, že je to nezbytné či vhodné, přijmout spolufinancování formou věcného plnění.“;

b)

doplňuje se nový odstavec 3, který zní:

„3.   U grantů o celkové hodnotě 25 000 EUR nebo nižší může schvalující osoba na základě vlastního posouzení rizika od požadavku předložit důkaz o spolufinancování uvedený v odstavci 1 upustit.

V případě, že jedinému příjemci se v jednom rozpočtovém roce poskytuje více grantů, uplatňuje se limit 25 000 EUR na všechny tyto granty dohromady.“

50.

Článek 173 se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Žádost slouží jako důkaz právního postavení žadatele a jeho finanční a provozní způsobilosti uskutečnit navrhovanou akci nebo pracovní program, s výhradou čl. 176 odst. 4.

Za tímto účelem zájemce předloží čestné prohlášení a u žádostí o grant přesahující 25 000 EUR všechny požadované podklady, a to na základě posouzení rizik provedeného příslušnou schvalující osobou. Požadavek předložit tyto podklady se uvádí ve výzvě k předkládání návrhů.

Těmito podklady mohou být zejména účet zisků a ztrát a rozvaha za minulý uzavřený rozpočtový rok.“;

b)

odstavec 4 se mění takto:

i)

první pododstavec se nahrazuje tímto:

„U grantů na akce přesahujících částku 500 000 EUR nebo u grantů na provozní náklady přesahujících 100 000 EUR se k žádosti přikládá zpráva externího auditu vypracovaná schváleným auditorem. Tato zpráva osvědčuje účty z posledního dostupného rozpočtového roku.“,

ii)

čtvrtý a pátý pododstavec se nahrazují tímto:

„V případě partnerství podle článku 163 musí být před uzavřením rámcové dohody vyhotovena zpráva externího auditu uvedená v prvním pododstavci, která pokrývá poslední dva dostupné rozpočtové roky.

Příslušná schvalující osoba může na základě svého posouzení rizik osvobodit zařízení vyššího vzdělávání a příjemce, kteří v případě dohod s více příjemci ručí společně a nerozdílně, od povinnosti auditu podle prvního pododstavce.“,

iii)

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„První pododstavec se nevztahuje na veřejnoprávní orgány a mezinárodní organizace uvedené v čl. 43 odst. 2.“

51.

Článek 176 se mění takto:

a)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Finanční a provozní schopnosti se ověřují zejména na základě analýzy podkladů uvedených v článku 173, které požaduje příslušná schvalující osoba ve výzvě k předkládání návrhů.“;

b)

v odstavci 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Ověření finanční způsobilosti podle odstavce 3 se nevztahuje na fyzické osoby, které obdržely stipendia, na veřejnoprávní subjekty ani na mezinárodní organizace uvedené v čl. 43 odst. 2.“

52.

Článek 179 se nahrazuje tímto:

„Článek 179

Informování žadatelů

(Článek 116 finančního nařízení)

Žadatelé jsou informováni co nejdříve, v každém případě do 15 kalendářních dní poté, co rozhodnutí o poskytnutí bylo příjemcům zasláno.“

53.

Článek 180 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Předběžné financování může být u každého grantu rozděleno do více splátek.

Vyplacení úplné platby nového předběžného financování je podmíněno tím, že je využito alespoň 70 % z celkové částky předcházejícího předběžného financování.

V případě, že se využilo méně než 70 % předcházející částky předběžného financování, nová platba předběžného financování se o tyto nevyužité částky sníží.

Vyúčtování nákladů vynaložených příjemcem se přiloží k žádosti o novou platbu.“;

b)

odstavec 2 se mění takto:

i)

první pododstavec se nahrazuje tímto:

„Schvalující osoba odpovědná za všechny platby na základě svého posouzení rizik může požadovat osvědčení o účetních uzávěrkách a podkladových účtech ze strany schváleného auditora anebo v případě veřejnoprávních orgánů příslušným a nezávislým veřejnoprávním činitelem. V případě grantu na akci nebo na provozní náklady se osvědčení přikládá k žádosti o platbu. Účelem osvědčení je v souladu s metodologií přijatou příslušnou schvalující osobou osvědčit, že náklady, které příjemce uvedl v účetních uzávěrkách, od nichž se odvíjejí platby, jsou skutečné, přesně uvedené a podle grantové dohody způsobilé.“,

ii)

ve druhém pododstavci se návětí nahrazuje tímto:

„Kromě paušálních částek a paušálních sazeb financování je osvědčení o účetní uzávěrce a podkladových účtech povinné u průběžných plateb v rozpočtovém roce stanoven povinný externí audit, stejně jako u závěrečných plateb v těchto případech:“,

iii)

ve třetím pododstavci se návětí nahrazuje tímto:

„Příslušná schvalující osoba v závislosti na svém posouzení rizik může upustit od povinnosti předložit takové osvědčení o účetní uzávěrce a podkladových účtech v případě, že:“.

54.

Článek 182 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Za účelem omezení finančních rizik souvisejících s platbou předběžného financování může příslušná schvalující osoba na základě svého posouzení rizik požadovat po příjemci, aby složil předem jistotu do výše částky předběžného financování a nebo aby platby rozdělil do více splátek.

U grantů o hodnotě 10 000 EUR nebo nižší může příslušná schvalující osoba požadovat po příjemci, aby jistotu složil předem pouze v řádně odůvodněných případech.

Taková jistota může být také požadována příslušnou schvalující osobou v závislosti na její analýze rizik s ohledem na způsob financování zvolený při dohodě o grantu.

Kdykoli se složení této jistoty požaduje, je za její posouzení a přijetí odpovědná příslušná schvalující osoba.“;

b)

v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud předběžné financování představuje více než 80 % celkové částky grantu a přesahuje 60 000 EUR, požaduje se složení jistoty.“

55.

Články 195, 196, 197, 198, 200 a 202 se zrušují.

56.

Článek 211 se nahrazuje tímto:

„Článek 211

Sladění účtů

(Článek 135 finančního nařízení)

1.   Údaje hlavní účetní knihy jsou ukládány a organizovány tak, aby sloužily k prokázání obsahu každého účtu v předvaze.

2.   Na inventární soupis dlouhodobých aktiv se použijí články 220 až 227.“

57.

Zrušuje se článek 212.

58.

Článek 213 se mění takto:

a)

v odstavci 2 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:

„Pro přepočet mezi eurem a jinou měnou pro sestavení rozvahy ke dni 31. prosince roku N se použije kurz posledního pracovního dne roku N.“;

b)

doplňuje se nový odstavec 3, který zní:

„3.   Účetní pravidla přijatá podle článku 133 finančního nařízení stanoví přepočet a pravidla pro opětovné přezkoumání pro účely akruálního účetnictví.“

59.

Článek 222 se nahrazuje tímto:

„Článek 222

Zápis majetku do inventárního soupisu

(Článek 138 finančního nařízení)

Veškerý nabytý majetek, jehož doba použití je vyšší než jeden rok, který není spotřebním zbožím a jehož pořizovací cena nebo výrobní náklady jsou vyšší, než je stanoveno v účetních pravidlech přijatých podle článku 133 finančního nařízení, se zapisuje do inventárního soupisu a zaznamená na účty dlouhodobých aktiv.“

60.

V článku 240 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Oznámení o předběžných informacích pro mezinárodní výzvy k podávání nabídek se u zakázek na dodávky a služby zasílá co nejdříve Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství a u zakázek na stavební práce co nejrychleji po rozhodnutí o schválení programu.“

61.

Článek 241 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

v prvním pododstavci se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

u zakázek o hodnotě alespoň 200 000 EUR: mezinárodní omezené nabídkové řízení ve smyslu čl. 122 odst. 2 a čl. 240 odst. 2 písm. a);“,

ii)

druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Zakázky o hodnotě 5 000 EUR nebo nižší mohou být zadány na základě jediné nabídky.“;

b)

v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Je-li počet zájemců splňujících výběrová kriteria nebo minimální úroveň způsobilosti menší než minimální počet, může zadavatel vyzvat k předložení nabídek pouze takové zájemce, kteří tato kriteria splňují.“;

c)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   V rámci řízení uvedeného v odst. 1 písm. b) vypracuje zadavatel seznam alespoň tří uchazečů podle svého výběru. Řízení zahrnuje omezenou soutěž bez zveřejnění vyhlášení a nazývá se soutěžní vyjednávací řízení, na které se nevztahuje článek 124.

Obálky s nabídkami otvírá a posuzuje hodnotící komise, která má nezbytnou odbornou a správní způsobilost. Členové hodnotící komise musí podepsat prohlášení o nestrannosti.

V případě, že zadavatel po vyjednávacím řízení s těmito uchazeči obdrží pouze jedinou technicky a administrativně platnou nabídku, může zakázku udělit, jsou-li zadávací kritéria splněna.“

62.

Článek 242 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

první pododstavec se mění takto:

návětí se nahrazuje tímto:

„Zadavatel může u zakázek na služby použít vyjednávací řízení na základě jediné nabídky v těchto případech:“,

vkládá nové písmeno g), které zní:

„g)

pokus použít soutěžní vyjednávací řízení byl, po předchozím neúspěšném pokusu použít rámcovou smlouvu, neúspěšný. V tomto případě může zadavatel, po zrušení soutěžního vyjednávacího řízení, zahájit jednání s jedním nebo více uchazeči podle svého výběru, kteří se účastnili nabídkového řízení, pokud původní podmínky zakázky nejsou podstatně změněny.“,

ii)

vkládá se nový pododstavec, který zní:

„V případě, že zadavatelem zakázky není Komise, podléhá použití vyjednávacího řízení předchozímu souhlasu příslušné schvalující osoby.“;

b)

odstavec 2 se mění takto:

i)

v prvním pododstavci se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

doplňkové služby, které sestávají z opakování podobných služeb svěřených poskytovateli služby v rámci první zakázky za předpokladu, že:

i)

bylo zveřejněno vyhlášení zakázky na první službu a v tomto vyhlášení byla jasně uvedená možnost použití vyjednávacího řízení pro nové služby na projekt a odhadované náklady,

ii)

zakázku lze prodloužit pouze jednou o hodnotu a dobu trvání nepřesahující hodnotu a dobu trvání původní zakázky.“,

ii)

druhý pododstavec se zrušuje.

63.

Článek 243 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

v prvním pododstavci se písmena a) a b) nahrazují tímto:

„a)

u zakázek o hodnotě alespoň 150 000 EUR: mezinárodní otevřené nabídkové řízení ve smyslu čl. 122 odst. 2 a čl. 240 odst. 2 písm. a);

b)

u zakázek o hodnotě alespoň 30 000 EUR, ale nepřesahujících 150 000 EUR: místní otevřené nabídkové řízení ve smyslu čl. 122 odst. 2 a čl. 240 odst. 2 písm. b);“,

ii)

druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Zakázky o hodnotě 5 000 EUR nebo nižší mohou být zadány na základě jediné nabídky.“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   V rámci řízení uvedeného v odst. 1 písm. c) vypracuje zadavatel seznam alespoň tří dodavatelů podle svého výběru. Řízení zahrnuje omezenou soutěž bez zveřejnění vyhlášení a nazývá se soutěžní vyjednávací řízení, na které se nevztahuje článek 124.

Obálky s nabídkami otvírá a posuzuje hodnotící komise, která má nezbytnou odbornou a správní způsobilost. Členové hodnotící komise musí podepsat prohlášení o nestrannosti.

V případě, že zadavatel po vyjednávacím řízení s těmito dodavateli obdrží pouze jedinou technicky a administrativně platnou nabídku, může zakázku udělit, jsou-li zadávací kritéria splněna.“

64.

Čl. 244 odst. 1 se mění takto:

a)

návětí se nahrazuje tímto:

„U zakázek na dodávky lze použít vyjednávací řízení na základě jediné nabídky v těchto případech:“;

b)

doplňuje se nové písmeno e), které zní:

„e)

soutěžní nabídkové řízení bylo po dvou pokusech neúspěšné, to jest neexistovala žádná správně a technicky platná nabídka a/nebo nebyla z kvalitativního nebo finančního hlediska přesvědčivá. V takovém případě může zadavatel po zrušení soutěžního vyjednávacího řízení zahájit jednání s jedním nebo více uchazeči podle svého výběru, kteří se účastnili nabídkového řízení, pokud původní podmínky zakázky nejsou podstatně změněny.“;

c)

vkládá se nový pododstavec, který zní:

„V případě, že zadavatelem zakázky není Komise, podléhá použití vyjednávacího řízení předchozímu souhlasu příslušné schvalující osoby.“

65.

Článek 245 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

v prvním pododstavci se písmena a) a b) nahrazují tímto:

„a)

u zakázek o hodnotě alespoň 5 000 000 EUR:

i)

v zásadě mezinárodní otevřené nabídkové řízení ve smyslu čl. 122 odst. 2 a čl. 240 odst. 2 písm.a),

ii)

výjimečně, s ohledem na zvláštnosti některých stavebních prací a s předchozím souhlasem příslušné schvalující osoby, pokud není zadavatelem Komise, mezinárodní omezené nabídkové řízení ve smyslu čl. 122 odst. 2 a čl. 240 odst. 2 písm. a).;

b)

u zakázek o hodnotě alespoň 300 000 EUR, ale nepřesahujících 5 000 000 EUR: místní otevřené nabídkové řízení ve smyslu čl. 122 odst. 2 a čl. 240 odst. 2 písm. b);“,

ii)

druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Zakázky o hodnotě 5 000 EUR nebo nižší mohou být zadány na základě jediné nabídky.“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   V rámci řízení uvedeného v odst. 1 písm. c) vypracuje zadavatel seznam alespoň tří uchazečů podle svého výběru. Řízení zahrnuje omezenou soutěž bez zveřejnění vyhlášení a nazývá se soutěžní vyjednávací řízení, na které se nevztahuje článek 124.

Obálky s nabídkami otvírá a posuzuje hodnotící komise, která má nezbytnou odbornou a správní způsobilost. Členové hodnotící komise musí podepsat prohlášení o nestrannosti.

V případě, že zadavatel po vyjednávacím řízení s těmito uchazeči obdrží pouze jedinou technicky a administrativně platnou nabídku, může zakázku udělit, jsou-li zadávací kritéria splněna.“

66.

Čl. 246 odst. 1 se mění takto:

a)

první pododstavec se mění takto:

i)

návětí se nahrazuje tímto:

„U zakázek na stavební práce lze použít vyjednávací řízení na základě jediné nabídky v těchto případech:“,

ii)

doplňuje se nové písmeno d), které zní:

„d)

v případě, že soutěžní nabídkové řízení bylo po dvou pokusech neúspěšné, to jest neexistovala žádná správně a technicky platná nabídka a/nebo nebyla z kvalitativního nebo finančního hlediska přesvědčivá. V takovém případě může zadavatel po zrušení soutěžního vyjednávacího řízení zahájit jednání s jedním nebo více uchazeči podle svého výběru, kteří se účastnili nabídkového řízení, pokud původní podmínky zakázky nejsou podstatně změněny.“;

b)

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„V případě, že zadavatelem zakázky není Komise, podléhá použití vyjednávacího řízení předchozímu souhlasu příslušné schvalující osoby.“

67.

V článku 250 se odstavce 3 a 4 nahrazují tímto:

„3.   V případě, že předběžné financování přesahuje 150 000 EUR, vyžaduje se složení jistoty. V případě, že je zadavatel veřejnoprávní orgán, však může příslušná schvalující osoba na základě vlastního posouzení rizik od tohoto požadavku upustit.

Jistota se uvolňuje postupně při odečtení předběžného financování z průběžných plateb nebo plateb zůstatků ve prospěch dodavatele podle podmínek uvedených ve smlouvě.

4.   Zadavatel může vyžadovat jistotu ve výši částky, která je stanovena v zadávací dokumentaci a která odpovídá 5 až 10 % celkové hodnoty zakázky. Jistota se určí na základě objektivního kritéria, jako např. druhu a hodnoty zakázky.

Jistota na plnění smlouvy se však vyžaduje v případech, kdy jsou překročeny tyto limity:

i)

345 000 EUR u zakázek na stavební práce;

ii)

150 000 EUR u dodávek na stavební práce.

Jistota zůstane platná nejméně do konečného přijetí dodávek a prací. Pokud není zakázka řádně provedena, je celá jistota zadržena.“

68.

V čl. 252 odst. 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Hodnotící komise nebo zadavatel však může v souvislosti s vylučujícími a výběrovými kritérii vyzvat zájemce nebo uchazeče, aby předložili doplňující informace nebo aby vyjasnili předložené podklady ve lhůtě, kterou s ohledem na zásadu rovného zacházení stanoví.“

69.

V čl. 257 prvním pododstavci se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

Evropský úřad pro výběr personálu a Evropská správní škola, která je k úřadu administrativně přidružena;“.

70.

V článku 260 se zrušuje druhý pododstavec.

71.

V článku 262 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Rozpočtové závazky odpovídající správním položkám, jejichž druh je společný všem hlavám rozpočtu a které se spravují jako celek, mohou být uvedeny v odděleném souhrnném výkazu rozděleném podle druhu, jak stanoví článek 27.

Odpovídající výdaje se uvádí v rozpočtových liniích v každé hlavě na základě stejného rozdělení jako u položek rozpočtového roku.“

72.

V článku 264 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„V případě, že u transakcí ve třetích zemích nelze použít žádnou formu záruky na nájem, může schvalující osoba přijmout jiné formy záruky za předpokladu, že tyto formy zajistí rovnocennou ochranu finančních zájmů Společenství.“

73.

V článku 271 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1.   Limity a částky stanovené v článcích 54, 67, 119, 126, 128, 129, 130, 135, 151, 152, 164, 172, 173, 180, 181, 182, 226, 241, 243, 245 a 250 jsou aktualizovány každé tři roky podle změn indexu spotřebitelských cen ve Společenství.

2.   Limity uvedené v čl. 157 písm. b) a v čl. 158 odst. 1 na veřejné zakázky se přizpůsobí každé dva roky podle čl. 78 odst. 1 směrnice 2004/18/ES.“

Článek 2

Postupy zadávání veřejných zakázek a poskytování grantů, které byly zahájeny před vstupem tohoto nařízení v platnost, se i nadále řídí pravidly platnými v době jejich zahájení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. srpna 2006.

Za Komisi

Dalia GRYBAUSKAITĖ

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES, Euratom) č. 1261/2005 (Úř. věst. L 201, 2.8.2005, s. 3).

(3)  Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Komise (ES) č. 2083/2005 (Úř. věst. L 333, 20.12.2005, s. 28).

(4)  Úř. věst. L 37, 10.2.2005, s. 14.


  翻译: