12.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 123/3

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 520/2007

ze dne 7. května 2007,

kterým se stanoví určitá technická opatření pro zachování některých populací vysoce stěhovavých druhů a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 973/2001

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím 98/392/ES (1) Společenství schválilo Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu, která obsahuje určité zásady a pravidla pro zachování a řízení živých vodních zdrojů. V rámci širších mezinárodních závazků se Společenství podílí na úsilí o zachování populací ryb v mezinárodních vodách.

(2)

Podle rozhodnutí 86/238/EHS (2) je Společenství od 14. listopadu 1997 smluvní stranou Mezinárodní úmluvy pro zachování tuňáků v Atlantickém oceánu (dále jen „úmluva ICCAT“).

(3)

Úmluva ICCAT stanoví rámec pro regionální spolupráci za účelem zachování a řízení zdrojů tuňáků a příbuzných druhů v Atlantickém oceánu a přilehlých mořích vytvořením Mezinárodní komise pro zachování tuňáků v Atlantickém oceánu (dále jen „ICCAT“) a přijetím doporučení pro zachování a řízení v oblasti vymezené úmluvou, která se pro smluvní strany stávají závazná.

(4)

ICCAT doporučila řadu technických opatření pro některé populace vysoce stěhovavých druhů v Atlantickém oceánu a ve Středozemním moři, zejména pokud jde o povolené velikosti a hmotnosti ryb, omezení odlovu v určitých oblastech nebo v určitých obdobích anebo pomocí některých lovných zařízení a omezení kapacity. Tato doporučení jsou pro Společenství závazná, a proto by měla být prováděna.

(5)

Rozhodnutím 95/399/ES (3) Společenství schválilo Dohodu o zřízení Komise pro tuňáky Indického oceánu. Zřízením Komise pro tuňáky Indického oceánu (dále jen „IOTC“) a přijetím usnesení pro zachování a řízení v oblasti působnosti IOTC, která jsou pro smluvní strany závazná, tato dohoda vytváří užitečný rámec pro upevnění mezinárodní spolupráce za účelem zachování a rozumného využívání tuňáků a příbuzných druhů v Indickém oceánu.

(6)

IOTC přijala doporučení stanovující technická opatření pro některé populace vysoce stěhovavých druhů v Indickém oceánu, zejména omezení kapacity. Toto doporučení je pro Společenství závazné, a proto by mělo být prováděno.

(7)

Rozhodnutím 2005/938/ES (4) Společenství schválilo Dohodu o mezinárodním programu na ochranu delfínů. Společenství by proto mělo ustanovení této dohody používat.

(8)

Mezi cíle této dohody patří postupné snižování vedlejší úmrtnosti delfínů při lovu tuňáků košelkovými nevody ve východním Tichém oceánu na úroveň blížící se nule prostřednictvím stanovení ročních limitů odlovu a dlouhodobá udržitelnost populací tuňáků v oblasti stanovené dohodou.

(9)

Společenství má rybolovné zájmy ve východním Tichém oceánu a zúčastnilo se procesu přijetí Úmluvy pro posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky (dále jen „Antigujská úmluva“). Rozhodnutím 2005/26/ES (5) Společenství Antigujskou úmluvu podepsalo a zahájilo postup přistoupení k této nové úmluvě. Společenství se jako nesmluvní spolupracující strana Meziamerické komise pro tropické tuňáky (dále jen „IATTC“) rozhodlo používat technická opatření přijatá IATTC. Tato opatření by proto měla být začleněna do právních předpisů Společenství.

(10)

Podle rozhodnutí 2005/75/ES (6) je Společenství ode dne 25. ledna 2005 smluvní stranou Úmluvy o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu (dále jen „úmluva WCPFC“).

(11)

Úmluva WCPFC stanoví rámec pro regionální spolupráci za účelem dlouhodobého zachování a udržitelného využívání vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu vytvořením Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (dále jen „WCPFC“).

(12)

Společenství by proto mělo uplatňovat ustanovení úmluvy a technická opatření přijatá WCPFC.

(13)

Technická opatření přijatá těmito regionálními rybolovnými organizacemi byla začleněna do nařízení Rady (ES) č. 973/2001 ze dne 14. května 2001, kterým se stanoví určitá technická opatření pro zachování některých populací vysoce stěhovavých druhů (7).

(14)

Přijetí nových technických opatření těmito organizacemi a aktualizace technických opatření platných již od přijetí nařízení (ES) č. 973/2001 vyžaduje, aby uvedené nařízení bylo zrušeno a nahrazeno tímto nařízením.

(15)

Omezení kapacity je třeba určit podle článku 20 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (8).

(16)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (9),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Účel

Toto nařízení stanoví technická opatření pro zachování použitelná pro odlov a vykládku některých populací vysoce stěhovavých druhů uvedených v příloze I a pro vedlejší úlovky.

Článek 2

Oblast působnosti

Aniž je dotčen článek 9, použije se toto nařízení pro plavidla plující pod vlajkou členských států a registrovaná ve Společenství (dále jen „rybářská plavidla Společenství“).

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„vysoce stěhovavými druhy“ druhy uvedené v příloze I;

2)

„tuňáky a příbuznými druhy podle ICCAT“ druhy uvedené v příloze II;

3)

„hranicí úmrtnosti delfínů“ hranice stanovená v článku V Dohody o mezinárodním programu na ochranu delfínů (10);

4)

„sportovním rybolovem“ rybolovné činnosti využívající živé vodní zdroje k rekreačním nebo sportovním účelům;

5)

„kruhovými zátahovými sítěmi“ sítě případně vybavené pohyblivým zařízením, které při odlovu ryby zároveň z boční a vrchní strany obklopí;

6)

„košelkovými nevody“ jakákoli kruhová zatahovací síť, jejíž dno je stahováno dohromady kapsovou šňůrou na dně sítě, jež prochází řadou kroužků umístěných podél základního provazu, což síti umožňuje být stažena a uzavřena. Košelkové nevody je možné používat pro lov malých pelagických druhů, velkých pelagických druhů nebo druhů žijících při dně;

7)

„dlouhou lovnou šňůrou“ lovné zařízení složené z hlavní udice, na kterou jsou připevněny vedlejší udice (návazce) vybavené četnými háčky a jejíž délka a vzdálenost mezi háčky závisí na loveném druhu. Dlouhá lovná šňůra může být umístěna vertikálně nebo horizontálně vzhledem k hladině vody. Může se používat na dně nebo u dna (nástražné dlouhé lovné šňůry), pod vodou nebo v blízkosti hladiny (plovoucí dlouhé lovné šňůry);

8)

„háčkem“ zahnutý a ostrý kousek ocelového drátu zpravidla vybavený protihrotem. Špička háčku může být rovná nebo obrácená a zahnutá. Ramínko může mít různý tvar a délku a může být zčásti zahnuté (běžný typ) nebo zploštělé (kované). Celková délka háčku odpovídá maximální délce ramínka měřené od místa upevnění udice (které má zpravidla formu očka) až k vrcholu obloučku. Šířka háčku odpovídá největší horizontální vzdálenosti měřené od vnější strany ramínka k vnější straně protihrotu;

9)

„zařízením s uzavíracím mechanismem“ jakékoli zařízení plující při hladině moře, které slouží k přilákání ryb;

10)

„plavidlem lovícím tuňáky pomocí udic a lovných šňůr“ plavidlo s vybavením pro lov tuňáka pomocí udic a lovných šňůr.

Článek 4

Oblasti

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice námořních vod:

1)

oblast 1:

veškeré vody Atlantického oceánu a přilehlých moří spadající do oblasti podle úmluvy ICCAT, jak je definována v článku 1 této úmluvy;

2)

oblast 2:

veškeré vody Indického oceánu spadající do oblasti působnosti Dohody o zřízení IOTC, jak je definována v článku 2 této dohody;

3)

oblast 3:

veškeré vody východního Tichého oceánu spadající do oblasti definované v článku 3 Dohody o mezinárodním programu na ochranu delfínů;

4)

oblast 4:

veškeré vody západního a středního Tichého oceánu spadající do oblasti definované v článku 3 úmluvy WCPFC.

HLAVA II

TECHNICKÁ OPATŘENÍ POUŽITELNÁ V OBLASTI 1

KAPITOLA 1

Omezení používání některých typů plavidel a lovných zařízení

Článek 5

Ochrana tuňáka velkookého v některých tropických vodách

1.   Lov pomocí plavidel lovících vlečnou sítí s košelkovým nevodem nebo plavidel lovících tuňáky pomocí udic a lovných šňůr je v období od 1. do 30. listopadu zakázán v oblasti, která je vymezena takto:

—

jižní hranice: na 0° jižní šířky,

—

severní hranice: na 5° severní šířky,

—

západní hranice: na 20° západní délky,

—

východní hranice: na 10° západní délky.

2.   Nejpozději 15. srpna každého roku předají členské státy Komisi zprávu o provádění tohoto opatření včetně případného výkazu porušení, kterých se dopustila rybářská plavidla Společenství plující pod jejich vlajkami a stíhaných jejich příslušnými orgány.

Článek 6

Lov tuňáka obecného ve Středozemním moři

1.   Lov tuňáka obecného košelkovým nevodem je ve Středozemním moři zakázán od 16. července do 15. srpna.

2.   V období od 1. června do 31. července je plavidlům delším než 24 m zakázáno lovit tuňáka obecného ve Středozemním moři pomocí povrchových dlouhých lovných šňůr. Délka plavidel je stanovena v souladu s přílohou III.

3.   V období od 1. do 30. června je při lovu tuňáka obecného ve Středozemním moři zakázáno používat během rybolovných činností letadla nebo vrtulníky.

4.   Na základě doporučení ICCAT, která jsou pro Společenství závazná, a postupem podle článku 30 může Komise změnit období a oblasti uvedené v tomto článku a délku plavidel vymezenou v příloze III.

Článek 7

Lov tuňáka pruhovaného, tuňáka velkookého nebo tuňáka žlutoploutvého v některých portugalských vodách

Je zakázáno uchovávat na palubě jakékoli množství tuňáka pruhovaného, tuňáka velkookého nebo tuňáka žlutoploutvého ulovené pomocí košelkových nevodů ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo jurisdikci Portugalska v podoblasti ICES X severně od 36°30′ severní šířky nebo v oblastech spadajících pod CECAF (Výbor pro rybolov ve středovýchodním Atlantickém oceánu) severně od 31° severní šířky a východně od 17°30′ západní délky nebo tyto druhy v uvedených oblastech takovými lovnými zařízeními lovit.

KAPITOLA 2

Minimální velikost

Článek 8

Rozměry

1.   Druh uvedený v příloze IV se považuje za podměrečný, jsou-li jeho rozměry menší než minimální rozměry stanovené v uvedené příloze.

2.   Na základě doporučení ICCAT, která jsou pro Společenství závazná, a postupem podle článku 30 lze rozměry stanovené v příloze IV změnit.

Článek 9

Zákazy

1.   Podměrečné ryby vysoce stěhovavých druhů uvedených v příloze IV, které byly uloveny v oblasti 1, nesmějí být uchovávány na palubě, překládány na jiné plavidlo, převáženy, skladovány, vystavovány nebo nabízeny za účelem prodeje, uváděny na trh a prodávány. Tyto druhy musejí být neprodleně po odlovu zpětně vypuštěny do moře.

2.   Propouštění podměrečných ryb vysoce stěhovavých druhů uvedených v příloze IV pocházejících ze třetích zemí, které byly uloveny v oblasti 1, do volného oběhu nebo jejich uvádění na trh ve Společenství se zakazuje.

Článek 10

Měření velikosti

1.   Všechny druhy s výjimkou rodu istiophorus se musí měřit pomocí délky „fork length“, což je vertikální projekce vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve.

2.   U rodu istiophorus se velikost měří od konce dolní čelisti až po začátek středních paprsků ocasní ploutve.

Článek 11

Postup odběru vzorků tuňáka obecného v klecích

1.   Každý členský stát stanoví postup odběru vzorků, jehož cílem je odhadnout množství uloveného tuňáka obecného pomocí velikosti.

2.   Odběr vzorků velikosti v klecích se provádí na vzorku 100 jedinců na 100 tun živých ryb nebo na vzorku 10 % z celkového počtu ryb v kleci. Vzorek velikosti se odebere během odlovu na farmě podle metody přijaté ICCAT pro sdělování údajů v rámci úkolu II.

3.   Připraví se další metody a odběr vzorků pro ryby chované déle než 1 rok.

4.   Odběr vzorků se provádí během náhodně vybraného odlovu ve všech klecích. Údaje o odběru vzorků za předchozí kalendářní rok se předají ICCAT do 31. července.

KAPITOLA 3

Omezení počtu plavidel

Článek 12

Tuňák velkooký a tuňák křídlatý ze severního Atlantického oceánu

1.   Postupem podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 Rada stanoví počet a celkovou kapacitu v hrubé prostornosti (BT) rybářských plavidel Společenství o celkové délce větší než 24 metrů, která loví tuňáka velkookého jako cílový druh v oblasti 1. Toto stanovení se uskutečňuje:

a)

podle průměrného počtu a kapacity vyjádřené v BT rybářských plavidel Společenství, která v období 1991/1992 lovila v oblasti 1 tuňáka velkookého jako cílový druh, jakož i

b)

na základě omezení počtu plavidel Společenství lovících tuňáka velkookého v roce 2005, které bylo sděleno ICCAT dne 30. června 2005.

2.   Postupem podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 Rada stanoví počet rybářských plavidel Společenství, která v severním Atlantickém oceánu loví tuňáka křídlatého jako cílový druh. Počet plavidel se stanoví podle průměrného počtu rybářských plavidel Společenství, která v severním Atlantickém oceánu v období 1993–1995 lovila tuňáka křídlatého jako cílový druh.

3.   Postupem podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 Rada rozdělí mezi členské státy:

a)

počet a kapacitu v BT stanovenou podle odstavce 1;

b)

počet plavidel stanovený podle odstavce 2.

4.   Každý členský stát předá do 15. května každého roku obvyklým způsobem Komisi tyto údaje:

a)

seznam plavidel o délce větší než 24 metrů plujících pod jeho vlajkou, která loví tuňáka velkookého;

b)

seznam plavidel plujících pod jeho vlajkou, která provozují cílený rybolov tuňáka křídlatého v severním Atlantickém oceánu.

Do 31. května každého roku zašle Komise tyto údaje sekretariátu ICCAT.

5.   V souladu s přílohou I nařízení Komise (ES) č. 26/2004 ze dne 30. prosince 2003 o rejstříku rybářského loďstva Společenství (11) se na seznamech podle odstavce 4 uvede identifikační číslo „registru CFR“ přidělené plavidlu a typ používaného lovného zařízení.

KAPITOLA 4

Necílové druhy a sportovní a rekreační rybolov

Článek 13

Marlíni a plachetníci

Členské státy podporují používání návazců složených z jednoho provazce na otočných úchytech, aby se usnadnilo zpětné vypouštění živých marlínů modrých a plachetníků bílých do vody.

Článek 14

Žraloci

1.   Členské státy podporují zpětné vypouštění živých, náhodně ulovených žraloků, zejména nedospělých jedinců do vody.

2.   Členské státy podporují snížení počtu žraloků vrácených do moře zlepšením výběru rybolovných zařízení.

Článek 15

Mořské želvy

Členské státy podporují zpětné vypouštění živých náhodně ulovených mořských želv do vody.

Článek 16

Sportovní a rekreační rybolov ve Středozemním moři

1.   Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zákazu používání vlečných sítí, kruhových zátahových sítí, košelkových nevodů, drapáků, tenatových sítí, třístěnných tenatových sítí a dlouhých lovných šňůr pro lov tuňáka a příbuzných druhů v rámci sportovního a rekreačního rybolovu ve Středozemním moři.

2.   Každý členský stát dbá na to, aby se tuňáci a příbuzné druhy ulovené ve Středozemním moři v rámci sportovního a rekreačního rybolovu neuváděli na trh.

Článek 17

Zpráva

Nejpozději do 15. srpna každého roku zašlou členské státy Komisi zprávu o provádění této kapitoly.

HLAVA III

TECHNICKÁ OPATŘENÍ POUŽITELNÁ V OBLASTI 2

KAPITOLA 1

Omezení počtu plavidel

Článek 18

Počet plavidel oprávněných provádět rybolov

1.   Postupem podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 Rada stanoví počet rybářských plavidel Společenství o celkové délce větší než 24 metrů, která jsou oprávněna provádět rybolov v oblasti 2. Počet plavidel je stanoven podle počtu rybářských plavidel Společenství registrovaných v roce 2003 v Rejstříku plavidel IOTC. Omezení počtu plavidel musí odpovídat celkové kapacitě v hrubé registrované prostornosti (BRT). V případě výměny plavidel nesmí dojít k překročení celkové kapacity.

2.   Postupem podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 Rada rozdělí mezi členské státy počet plavidel stanovený podle odstavce 1 tohoto článku.

KAPITOLA 2

Necílové druhy

Článek 19

Žraloci

1.   Členské státy všestranně podporují zpětné vypouštění živých náhodně ulovených žraloků a zejména nedospělých jedinců do vody.

2.   Členské státy podporují snížení počtu žraloků vrácených do moře.

Článek 20

Mořské želvy

1.   Členské státy všestranně usilují o snížení dopadů rybolovu na mořské želvy, zejména prováděním opatření stanovených v odstavcích 2, 3 a 4.

2.   Používání každého rybolovného zařízení podléhá těmto podmínkám:

a)

správné zacházení včetně zotavení nebo rychlého zpětného vypuštění do vody náhodně (na háček nebo do sítí) nebo druhotně ulovených mořských želv;

b)

přítomnost vybavení na palubě, které je nezbytné ke zpětnému vypouštění náhodně nebo druhotně ulovených mořských želv do vody.

3.   Používání košelkového nevodu podléhá těmto podmínkám:

a)

povinnost vyloučit v rámci možností kruhový zátah mořských želv;

b)

vývoj a používání specifikací vhodných zařízení za účelem minimalizace náhodných odlovů mořských želv;

c)

přijetí všech nezbytných opatření pro vypuštění obklíčených nebo chycených želv;

d)

přijetí všech nezbytných opatření pro dozor nad zařízeními s uzavíracím mechanismem (FAD), do kterých by se mořské želvy mohly chytit, pro vypuštění chycených želv a pro zpětné vyzvednutí nevyužitých zařízení FAD.

4.   Používání dlouhé lovné šňůry podléhá těmto podmínkám:

a)

rozvoj a umístění kombinací tvarů háčků typu hlubinných návnad a koncepce sítí a rybolovných postupů umožňujících minimalizaci náhodných nebo druhotných odlovů a úmrtnosti mořských želv;

b)

přítomnost vybavení na palubě, které je nezbytné ke zpětnému vypouštění náhodně nebo druhotně ulovených mořských želv do vody, včetně nástrojů, kterými lze vyprostit želvy nebo přeřezat udice, a podběráků.

HLAVA IV

TECHNICKÁ OPATŘENÍ POUŽITELNÁ V OBLASTI 3

Článek 21

Překládka

1.   Plavidla, která loví pomocí zařízení s uzavíracím mechanismem, nesmějí používat pomocná plavidla.

2.   Plavidla lovící vlečnou sítí nesmějí provádět překládky na moři.

Článek 22

Omezení počtu plavidel

1.   Postupem podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 Rada stanoví počet plavidel Společenství lovících vlečnou sítí, která jsou oprávněna provádět rybolov v oblasti 3. Počet plavidel je stanoven podle počtu plavidel Společenství lovících vlečnou sítí registrovaných v rejstříku IATTC ke dni 28. června 2002.

2.   Do 10. prosince každého roku zašle každý členský stát Komisi seznam plavidel plujících pod jeho vlajkou, která hodlají během daného roku lovit tuňáka v oblasti 3. Plavidla, která nejsou zapsaná na seznamu, se považují za plavidla v nečinnosti a nejsou oprávněna provádět rybolov v průběhu běžného roku.

3.   V souladu s přílohou I nařízení (ES) č. 26/2004 se na seznamech uvede identifikační číslo „registru CFR“ přidělené plavidlu a typ používaného lovného zařízení.

Článek 23

Ochrana delfínů

Pouze rybářským plavidlům Společenství, která provádějí rybolovné činnosti za podmínek stanovených v Dohodě o mezinárodním programu na ochranu delfínů a kterým byla přidělena hranice úmrtnosti delfínů (DML), je povoleno při lovu tuňáka žlutoploutvého v oblasti 3 používat košelkové nevody ke kruhovým zátahům na hejna nebo skupiny delfínů.

Článek 24

Žádosti o DML

Do 15. září každého roku předají členské státy Komisi:

a)

seznam plavidel o nosnosti vyšší než 363 tun (400 čistých tun), která plují pod jejich vlajkou a která požádala o DML pro celý následující rok;

b)

seznam plavidel o nosnosti vyšší než 363 tun (400 čistých tun), která plují pod jejich vlajkou a která požádala o DML pro první nebo druhou polovinu následujícího roku;

c)

pro každé plavidlo, které žádá o DML, osvědčení, které potvrzuje, že uvedené plavidlo má náležitá zařízení a vybavení pro ochranu delfínů a že jeho velitel dokončil schválený vzdělávací kurz o metodách vyprošťování a záchrany delfínů;

d)

seznam plavidel, která plují pod jejich vlajkou a pravděpodobně budou v dané oblasti v průběhu následujícího roku provádět rybolovné činnosti.

Článek 25

Rozdělení DML

1.   Členský stát zajistí, že žádosti o DML jsou v souladu s podmínkami Dohody o mezinárodním programu na ochranu delfínů a s opatřeními pro zachování přijatými IATTC.

2.   Komise posoudí seznamy a ověří, že jsou v souladu s ustanoveními Dohody o mezinárodním programu na ochranu delfínů a s opatřeními pro zachování přijatými IATTC, a předá je řediteli IATTC. Pokud se při posouzení žádosti ukáže, že nesplňuje podmínky uvedené v tomto odstavci, Komise neprodleně uvědomí příslušný členský stát, že celou žádost nebo její část nemůže předat řediteli IATTC, přičemž uvede důvody.

3.   Komise předá každému členskému státu celkovou DML, která se rozdělí mezi plavidla plující pod jeho vlajkou.

4.   Do 15. ledna každého roku oznámí každý členský stát Komisi způsob rozdělení DML mezi plavidla plující pod jeho vlajkou.

5.   Do 1. února každého roku předá Komise řediteli IATTC seznam a rozpis rozdělení DML mezi rybářská plavidla Společenství.

Článek 26

Ochrana jiných necílových druhů

1.   Plavidla lovící vlečnou sítí s košelkovým nevodem rychle zpětně vypustí, pokud možno bez způsobení újmy, všechny mořské želvy, všechny žraloky, tuňáky pruhované, rejnoky, zlaky a jiné necílové druhy do vody.

2.   Rybáři jsou podporováni, aby vyvíjeli a používali způsoby a zařízení usnadňující rychlé a bezpečné zpětné vypouštění všech těchto zvířat do moře.

Článek 27

Mořské želvy

1.   Pokaždé, když se v síti objeví mořská želva, je třeba vynaložit veškeré přiměřené úsilí pro její záchranu dříve, než se v síti uvězní, včetně případného vyslání rychlého člunu.

2.   Pokud je mořská želva uvězněna v síti, je třeba zastavit navíjecí zařízení sítě v okamžiku, kdy se želva ocitne venku z vody a znovu ho uvést do chodu až poté, co byla želva vyproštěna a zpětně vypuštěna do vody.

3.   Pokud se mořská želva ocitne na palubě lodi, je třeba použít všechny prostředky umožňující její zotavení dříve, než bude zpětně vypuštěna do vody.

4.   Plavidla lovící tuňáky mají zákaz vhazovat pytle od soli nebo jakékoli jiné odpady z plastických hmot do moře.

5.   Mořské želvy chycené v zařízeních s uzavíracím mechanismem a jiných rybolovných zařízeních se zpětně vypustí do vody.

6.   Zařízení s uzavíracím mechanismem, která se nepoužívají v rámci rybolovu, se vyzvednou.

HLAVA V

TECHNICKÁ OPATŘENÍ POUŽITELNÁ V OBLASTI 4

Článek 28

Omezení odpadu

Členské státy přijmou opatření zaměřená na minimalizování odpadu, vhozených zvířat, odlovů ztracenými nebo opuštěnými zařízeními, znečišťování rybářskými plavidly, úlovků ryb a zvířat necílových druhů a nepříznivého dopadu rybolovu na příbuzné nebo závislé druhy, zejména ohrožené druhy.

HLAVA VI

OBECNĚ POUŽITELNÁ USTANOVENÍ

Článek 29

Mořští savci

1.   Je zakázáno obklopovat košelkovými nevody hejna nebo skupiny mořských savců.

2.   Odstavec 1 se vztahuje na všechna rybářská plavidla Společenství s výjimkou plavidel podle článku 23.

HLAVA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 30

Postup projednávání ve výboru

Opatření podle čl. 6 odst. 4 a čl. 8 odst. 2 se přijmou postupem podle čl. 30 odst. 3 nařízení (ES) č. 2371/2002.

Článek 31

Zrušení

Nařízení (ES) č. 973/2001 se zrušuje.

Článek 32

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. května 2007.

Za Radu

předseda

H. SEEHOFER

(1)  Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 33.

(3)  Úř. věst. L 236, 5.10.1995, s. 24.

(4)  Úř. věst. L 348, 30.12.2005, s. 26.

(5)  Úř. věst. L 15, 19.1.2005, s. 9.

(6)  Úř. věst. L 32, 4.2.2005, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 137, 19.5.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 831/2004 (Úř. věst. L 127, 29.4.2004, s. 33).

(8)  Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

(9)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(10)  Úř. věst. L 348, 30.12.2005, s. 28.

(11)  Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 25. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1799/2006 (Úř. věst. L 341, 7.12.2006, s. 26).

PŘÍLOHA I

Seznam vysoce stěhovavých druhů

—

Tuňák křídlatý: Thunnus alalunga

—

Tuňák obecný: Thunnus thynnus

—

Tuňák velkooký: Thunnus obesus

—

Tuňák pruhovaný: Katsuwonus pelamis

—

Pelanida obecná: Sarda sarda

—

Tuňák žlutoploutvý: Thunnus albacares

—

Tuňák atlantský: Thunnus atlanticus

—

Tuňák (rod): Euthynnus spp.

—

Tuňák australský: Thunnus maccoyii

—

Tuňák nepravý (rod): Auxis spp.

—

Pražma obecná: Bramidae

—

Plachetník nebo marlín: Tetrapturus spp.; Makaira spp.

—

Plachetník (rod): Istiophorus spp.

—

Mečoun obecný: Xiphias gladius

—

Rohoretka (rod): Scomberesox spp.; Cololabis spp.

—

Zlak; Zlak obecný: Coryphaena hippurus; coryphaena equiselis

—

Žraloci: Hexandus griseus; Cetorhinus maximus; Alopiidae; Rhincodon typus; Carcharhinide; Sphyrnidae; Isuridae; Lamnidae

—

Kytovci (velryby a sviňuchy): Physeteridae; Balenidae; Eschrichtiidae; Monodontidae; Ziphiidae; Delphinidae

PŘÍLOHA II

Seznam tuňáků a příbuzných druhů ICCAT

—

Tuňák obecný: Thunnus thynnus

—

Tuňák australský: Thunnus maccoyii

—

Tuňák žlutoploutvý: Thunnus albacares

—

Tuňák křídlatý: Thunnus alalunga

—

Tuňák velkooký: Thunnus obesus

—

Tuňák černoploutvý: Thunnus atlanticus

—

Tuňák (rod): Euthynnus alletteratus

—

Tuňák pruhovaný: Katsuwonus pelamis

—

Pelanida obecná: Sarda sarda

—

Tuňák nepravý (rod): Auxis thazard

—

Tuňák nepravý (rod): Auxis rochei

—

Palometa jednobarevná: Orcynopsis unicolor

—

Makrela Solandrova: Acanthocybium solandri

—

Makrela španělská: Scomberomorus maculatus

—

Makrelovec kavala: Scomberomorus cavalla

—

Makrelovec západoafrický: Scomberomorus tritor

—

Makrelovec (rod): Scomberomorus brasilliensis

—

Makrelovec skvrnitý: Scomberomorus regalis

—

Plachetník: Istiophorus albicans

—

Marlín indický: Makaira indica

—

Marlín modrý: Makaira nigricans

—

Plachetník bílý: Tetrapturus albidus

—

Mečoun obecný: Xiphias gladius

—

Plachetník (druh): Tetrapturus pfluegeri

PŘÍLOHA III

Délka plavidel (čl. 6 odst. 2)

Vymezení délky plavidel podle ICCAT:

—

pro všechna rybářská plavidla postavená po 18. červenci 1982: 96 % celkové délky na čáře ponoru v 85 % nejmenší konstrukční hloubky, měřeno od vrcholu kýlu, nebo délka od přední strany klounovce k ose perutě kormidla na této čáře ponoru, je-li tato délka vyšší. U plavidel s převislým kýlem je čára ponoru, na které se délka měří, rovnoběžná s hlavní čárou ponoru,

—

pro rybářská plavidla postavená před 18. červencem 1982: zapsaná délka, jak je uvedena ve vnitrostátním rejstříku nebo jiném průkazním dokumentu plavidel.

PŘÍLOHA IV

MINIMÁLNÍ VELIKOST

(čl. 8 odst. 1)

Druh:

Minimální velikosti

Tuňák obecný (Thunnus thynnus) (1)

6,4 kg nebo 70 cm

Tuňák obecný (Thunnus thynnus) (2)

10 kg nebo 80 cm

Mečoun obecný (Xiphias gladius) (3)

25 kg nebo 125 cm (dolní čelist)

(1)  Tato minimální velikost se použije pouze pro východní Atlantický oceán.

(2)  Tato minimální velikost se použije pouze pro Středozemní moře.

(3)  Tato minimální velikost se použije pouze pro Atlantický oceán.

  翻译：