11.2.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 40/33

(1)

Směrnice 97/23/ES stanoví, že tlaková zařízení a sestavy mohou být uváděny na trh a do provozu pouze tehdy, jsou-li náležitě instalovány a udržovány a jsou-li používány k určeným účelům, neohrožují-li zdraví a bezpečnost osob a případně domácích zvířat nebo majetku.

(2)

O tlakových zařízeních a sestavách se předpokládá, že splňují základní požadavky uvedené v článku 3 směrnice 97/23/ES, pokud jsou ve shodě s vnitrostátními normami, které přejímají harmonizované normy, jejichž referenční čísla byla zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

(3)

V souladu s článkem 6 směrnice 97/23/ES vzneslo Švédsko formální námitku ohledně normy EN 3-8:2006, jež byla dne 2. listopadu 2006 přijata Evropským výborem pro normalizaci (CEN) a odkaz na ni zatím nebyl zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie.

(4)

Ve své formální námitce Švédsko uvádí, že část 5 normy EN 3-8:2006 nespecifikuje konkrétně druhy materiálů, které mají být používány, a proto nesplňuje základní požadavky bodu 4 přílohy I směrnice 97/23/ES.

(5)

Jelikož část 5 normy EN 3-8:2006 stanoví posouzení materiálů případ od případu oznámeným subjektem (přístup zvláštního posouzení materiálu), není určení druhů materiálů, které se mají používat, nutně požadováno. Dále, jelikož chybí konkrétní technické specifikace, část 5 normy EN 3-8:2006 nezakládá předpoklad splnění požadavků bodu 4 přílohy I směrnice 97/23/ES.

(6)

Švédsko má dále zato, že v části 6 normy EN 3-8:2006 chybí důležité informace nezbytné ke splnění požadavků bodu 2.2.4 přílohy I směrnice 97/23/ES, kvůli nedostatečné specifikaci materiálů v části 5 uvedené normy.

(7)

Směrnice 97/23/ES popisuje v oddílu 2.2 přílohy I metody, které mají zabezpečit náležitou pevnost tlakového zařízení, včetně výpočtové metody nebo experimentální metody provedení návrhu bez výpočtu. Experimentální metoda provedení návrhu je založená na programu zkoušek popsaném v bodu 2.2.4 písm. a) a b), který zahrnuje tlakovou zkoušku.

(8)

V části 6 normy EN 3-8:2006 je stanovena experimentální metoda provedení návrhu bez výpočtu. Jak se požaduje v bodu 2.2.4 přílohy I směrnice 97/23/ES, stanoví metoda program zkoušek s několika zkouškami. Směrnice 97/23/ES nevylučuje přístup zvláštního posouzení materiálu jako metodu prokázání shody použitých materiálů se specifikacemi materiálů uvedenými v bodu 4 přílohy I, použije-li výrobce experimentální metodu provedení návrhu. Protože část 5 normy EN 3-8:2006 neuvádí zvláštní požadavky na materiál, výrobce zařízení musí zabezpečit, aby se použité materiály shodovaly s požadavky bodu 4 přílohy I směrnice. Na tomto základě by byly vlastnosti materiálu použity jako parametr tlakové zkoušky v rámci programu zkoušky experimentální metodou provedení návrhu a to pod kontrolou oznámeného subjektu odpovědného za posuzování shody zařízení.

(9)

Švédsko má dále zato, že část 7.2.2 normy EN 3-8:2006 týkající se svařovacích postupů nesplňuje požadavky bodu 3.1.2 přílohy I směrnice 97/23/ES, jelikož, dodatečně k uvedeným normám, otevřeně odkazuje na jiné uznávané evropské normy pro svařování.

(10)

Směrnice 97/23/ES stanoví v bodu 3.1.2 přílohy I požadavky na nerozebíratelné spoje. Zmínka o tom, že „i jiné normy jsou přijatelné“, v části 7.2.2 normy EN 3-8:2006, není přiměřenou a uspokojivě konkrétní formulací normy, která má zakládat předpoklad splnění požadavků směrnice 97/23/ES. Harmonizovaná norma zakládající předpoklad splnění požadavků směrnice musí uvádět konkrétní technické specifikace návrhu, výroby a zkoušek, aby pomáhala výrobcům a umožnila naplnit předpoklad, že tlakové zařízení splňuje všechny příslušné základní požadavky. Část 7.2.2 normy EN 3-8:2006 však uvádí řadu konkrétních odkazů na normy, které stanoví specifikace pro svařování. Ačkoliv by část 7.2.2 měla být opravena, nebylo by z tohoto důvodu vhodné ustoupit od zveřejnění odkazu na normu.

(11)

Švédsko nakonec uvádí, že část 7.3.1 normy EN 3-8:2006 týkající se identifikace materiálů použitých v různých částech tlakového zařízení není přesná, neposkytuje specifická technická řešení, a proto nemůže zakládat předpoklad splnění požadavků bodu 3.1.5 přílohy I směrnice 97/23/ES.

(12)

Směrnice 97/23/ES v bodu 3.1.5. přílohy I (identifikovatelnost) požaduje používání vhodných postupů umožňujících identifikaci materiálů konstrukčních částí tlakového zařízení, které přispívají k jeho odolnosti proti tlaku, s použitím vhodných prostředků, od přejímání materiálů přes výrobu až po závěrečnou zkoušku vyrobeného tlakového zařízení. Cílem tohoto požadavku je předejít veškerým pochybnostem ohledně specifikace materiálů použitých pro zařízení. Výrobci mohou použít různé postupy podle charakteristik a způsobů výroby. Oznámený subjekt, který provádí posuzování shody zařízení, musí případ od případu posoudit, zda tyto postupy splňují požadavky bodu 3.1.5 přílohy I směrnice. Ačkoliv by měla být část 7.3.1 opravena, nebylo by kvůli tomu vhodné ustoupit od zveřejnění odkazu na normu.

(13)

Pro tento účel Komise požádá CEN, aby během tří let vypracoval revidovanou verzi normy EN E-8:2006, která by lépe odrážela shodu se základními požadavky směrnice 97/23/ES. Po splnění tohoto pověření a podle dosažených výsledků může Komise přijmout další rozhodnutí o současné verzi této normy.

(14)

Odkaz na normu EN 3-8:2006 by proto měl být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie,