18.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/37

(1)

Fungování pěti směrnic tvořících stávající předpisový rámec EU pro sítě a služby elektronických komunikací (směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) (4), směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) (5), směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice) (6), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) (7) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (8) (společně dále jen „rámcová směrnice a zvláštní směrnice“) je Komisí pravidelně přezkoumáváno, zejména za účelem zjištění, zda je třeba směrnice změnit s ohledem na vývoj technologií a trhu.

(2)

V tomto ohledu Komise předložila svá úvodní zjištění ve sdělení ze dne 29. června 2006 o přezkumu předpisového rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací. Na základě těchto úvodních zjištění byla uspořádána veřejná konzultace, během níž bylo zjištěno, že nejdůležitějším aspektem, kterému je třeba se věnovat, je nedostatečný vnitřní trh elektronických komunikací. Bylo zejména zjištěno, že roztříštěnost předpisů a nejednotnost činností vnitrostátních regulačních orgánů nejen ohrožuje konkurenceschopnost sektoru, ale rovněž brání spotřebitelům využívat značné výhody přeshraniční hospodářské soutěže.

(3)

Měla by být proto provedena reforma předpisového rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací, aby byl dotvořen vnitřní trh elektronických komunikací tím, že se upevní mechanismus Společenství pro regulaci operátorů s významnou tržní silou na klíčových trzích. Tento rámec dále doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1211/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Úřadu (9). Reforma rovněž zahrnuje definování strategie účinné a koordinované správy rádiového spektra za účelem vytvoření jednotného evropského informačního prostoru a zesílení ustanovení týkajících se uživatelů se zdravotním postižením, aby se docílilo široce přístupné informační společnosti.

(4)

Uznávajíce, že Internet je zásadním nástrojem pro vzdělávání a pro uplatňování svobody projevu a práva na přístup k informacím v praxi, jakékoli omezení těchto základních práv by mělo být v souladu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Komise by měla s ohledem na tyto otázky zahájit širokou veřejnou konzultaci.

(5)

Cílem je v závislosti na rozvoji hospodářské soutěže na trzích postupně omezovat pro odvětví specifická pravidla ex ante a nakonec dosáhnout toho, aby se elektronické komunikace řídily pouze právem v oblasti hospodářské soutěže. Vzhledem k tomu, že trhy elektronických komunikací prokázaly v posledních letech výraznou dynamiku v oblasti hospodářské soutěže, je důležité, aby regulační povinnosti ex ante byly ukládány pouze, pokud neexistuje účinná a udržitelná hospodářská soutěž.

(6)

Při provádění přezkumu fungování rámcové směrnice a zvláštních směrnic by měla Komise vyhodnotit, zda jsou s ohledem na vývoj trhu a s ohledem na hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele i nadále nezbytná ustanovení o zvláštní regulaci ex ante stanovené články 8 až 13a směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) a článkem 17 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě) nebo zda je nutné uvedená ustanovení změnit nebo zrušit.

(7)

Aby byl zajištěn přiměřený přístup přizpůsobený proměnlivým podmínkám hospodářské soutěže, mělo by být vnitrostátním regulačním orgánům umožněno definovat trhy na nižším než celostátním základě a zrušit regulační povinnosti na trzích nebo v zeměpisných oblastech, kde existuje účinná hospodářská soutěž v oblasti infrastruktur.

(8)

Za účelem dosažení cílů Lisabonské agendy je nutné poskytovat přiměřené investiční pobídky do nových vysokorychlostních sítí, které budou podporovat inovace v internetových službách s bohatým obsahem a posilovat mezinárodní konkurenceschopnost Evropské unie. Tyto sítě mají obrovský potenciál přinášet užitek spotřebitelům a podnikům v celé Evropské unii. Je proto nezbytné podporovat udržitelné investice do rozvoje těchto nových sítí a současně prostřednictvím předvídatelné a jednotné regulace zajišťovat hospodářskou soutěž a zvyšovat možnost výběru pro spotřebitele.

(9)

Komise ve svém sdělení ze dne 20. března 2006 s názvem „Překlenutí propasti v širokopásmovém připojení“ uznala, že v Evropské unii existují územní rozdíly, pokud jde o přístup k vysokorychlostním širokopásmovým službám. Snadnější přístup k rádiovému spektru usnadní rozvoj vysokorychlostních širokopásmových služeb v odlehlých oblastech. I přes obecný nárůst širokopásmového připojení je přístup v různých oblastech omezen kvůli vysokým nákladům způsobeným nízkou hustotou obyvatelstva a odlehlostí oblastí. Za účelem zajištění investic do nových technologií v zaostalých oblastech by regulace elektronických komunikací měla být v souladu s jinými politikami, jako je politika státní podpory, politika soudržnosti nebo širší cíle průmyslové politiky.

(10)

Veřejné investice do sítí by měly být uskutečňovány v souladu se zásadou nediskriminace. Za tím účelem by veřejná podpora měla být přidělována otevřenými, transparentními a soutěžními postupy.

(11)

Aby vnitrostátní regulační orgány mohly splnit cíle stanovené v rámcové směrnici a zvláštních směrnicích, zejména v otázce interoperability služeb mezi koncovými body, měla by být působnost rámcové směrnice rozšířena tak, aby se vztahovala i na některé aspekty rádiových zařízení a telekomunikačních koncových zařízení, jak jsou definována ve směrnici 1999/5/ES Evropského parlamentu a Rady z 9. března 1999 o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody (10), jakož i na spotřebitelská zařízení využívaná pro digitální televizi, aby se usnadnil přístup pro zdravotně postižené uživatele.

(12)

Některé definice by měly být vyjasněny nebo změněny tak, aby odrážely vývoj trhu i technologií a aby byly odstraněny nejednoznačnosti zjištěné při provádění předpisového rámce.

(13)

Měla by být posílena nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů, aby se zajistilo efektivnější uplatňování předpisového rámce a zvýšila se jejich autorita i předvídatelnost jejich rozhodnutí. Za tímto účelem by vnitrostátní právní předpisy měly obsahovat výslovné ustanovení, které by zajistilo, aby byl vnitrostátní regulační orgán, odpovědný za ex ante regulaci trhu nebo za řešení sporů mezi podniky, při plnění svých úkolů chráněn před vnějšími zásahy nebo politickým tlakem, jež by mohly ohrozit jeho nezávislé posuzování záležitostí, které mu jsou překládány. Existence takovéhoto vnějšího vlivu na vnitrostátní zákonodárný orgán činí tento orgán nevhodným k plnění funkce vnitrostátního regulačního orgánu v rámci předpisového rámce. Za tímto účelem by měla být předem stanovena pravidla týkající se důvodů odvolání ředitele vnitrostátního regulačního orgánu, aby byly rozptýleny jakékoli důvodné pochybnosti o neutrálnosti orgánu a jeho neovlivnitelnosti vnějšími faktory. Je důležité, aby vnitrostátní regulační orgány, odpovědné za regulaci trhu ex ante, měly svůj rozpočet, který by jim zejména umožnil přijmout dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků. Pro zajištění by měl být tento rozpočet každoročně zveřejňován.

(14)

Za účelem zajištění právní jistoty pro účastníky na trhu by subjekty rozhodující o opravném prostředku měly své funkce plnit efektivně; zejména by řízení o opravném prostředku nemělo být nadměrně dlouhé. Předběžná opatření pozastavující platnost rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu by měla být povolena pouze v naléhavých případech s cílem předejít vážnému a nenapravitelnému poškození strany, která o tato opatření požádala, a vyžaduje-li to vyváženost zájmů.

(15)

Subjekty rozhodující o opravném prostředku uplatňují předběžná opatření, kterými se pozastavuje platnost rozhodnutí vnitrostátních regulačních orgánů, nejrůznějšími způsoby. Za účelem jednotnějšího přístupu by se měly uplatňovat společné standardy v souladu s judikaturou Společenství. Subjekty rozhodující o opravném prostředku by rovněž měly být oprávněny požadovat dostupné informace zveřejněné BEREC. Vzhledem k významu řízení o opravném prostředku pro celkové fungování předpisového rámce by měl být ustaven mechanismus umožňující shromažďovat informace o těchto řízeních a o rozhodnutích, kterými se ruší rozhodnutí přijatá regulačními orgány ve všech členských státech, a předávat tyto informace Komisi.

(16)

Za účelem zajištění, aby vnitrostátní regulační orgány plnily své regulační úkoly efektivním způsobem, měly by údaje, které tyto orgány shromažďují, zahrnovat účetní údaje o maloobchodních trzích souvisejících s velkoobchodními trhy, na nichž působí operátor s významnou tržní silou, a které jsou proto regulovány vnitrostátním regulačním orgánem. Zahrnovat by měly i údaje, které by umožnily vnitrostátnímu regulačnímu orgánu posoudit možný dopad plánovaných aktualizací nebo změn topologie sítě na rozvoj hospodářské soutěže nebo na velkoobchodní produkty zpřístupněné dalším stranám.

(17)

Vnitrostátní konzultace stanovená článkem 6 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) by měla proběhnout před konzultací ve Společenství stanovenou články 7 a 7a uvedené směrnice tak, aby bylo možné v rámci konzultací na úrovni Společenství zohlednit stanoviska zainteresovaných subjektů. Zároveň by se tím předešlo potřebě druhé konzultace na úrovni Společenství, pokud by výsledky vnitrostátní konzultace vedly ke změnám plánovaného opatření.

(18)

Volnost, kterou mají při rozhodování vnitrostátní regulační orgány, je třeba uvést v soulad s rozvojem jednotné regulační praxe a jednotným uplatňováním předpisového rámce, aby bylo možno efektivně přispívat k rozvoji a dotvoření vnitřního trhu. Vnitrostátní regulační orgány by proto měly podporovat aktivity Komise a BEREC týkající se vnitřního trhu.

(19)

Mechanismus Společenství umožňující Komisi požadovat, aby vnitrostátní regulační orgány vzaly zpět plánovaná opatření týkající se vymezení trhu a označení operátorů za operátory s významnou tržní silou, značnou měrou přispěl k jednotnému určování okolností, za nichž je možné využít regulaci ex-ante a za nichž operátoři této regulaci podléhají. Sledování trhu Komisí, a zejména zkušenosti s postupem podle článku 7 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) ukazují, že by nejednotnost při uplatňování nápravných opatření vnitrostátními regulačními orgány i v případě obdobných podmínek na trhu mohla oslabit vnitřní trh elektronických komunikací. Komise se proto může podílet na zajištění větší jednoty při používání nápravných opatření vydáváním stanovisek k návrhům opatření předložených vnitrostátními regulačními orgány. Aby mohly být využity odborné znalosti vnitrostátních regulačních orgánů týkající se analýzy trhu, měla by Komise před přijetím rozhodnutí nebo stanoviska konzultovat BEREC.

(20)

Je důležité, aby byl předpisový rámec proveden včas. Poté, co Komise přijme rozhodnutí, jímž požádá vnitrostátní regulační orgán, aby vzal zpět plánovaná opatření, by měl tento orgán předložit Komisi opatření v revidované podobě. V souladu s článkem 7 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) by měla být stanovena lhůta pro oznámení revidovaného opatření Komisi, aby účastníci trhu znali délku doby, po kterou bude trh analyzován, a zvýšila se právní jistota.

(21)

Vzhledem ke krátkým lhůtám v rámci mechanismu konzultací na úrovni Společenství by měla být Komise zmocněna k přijímání doporučení nebo pokynů za účelem zjednodušení postupů pro výměnu informací mezi Komisí a vnitrostátními regulačními orgány, například v případech týkajících se stabilních trhů, nebo jde-li pouze o malé změny původně oznámených opatření. Komise by rovněž měla být zmocněna ke schvalování udělování výjimek z oznamovací povinnosti za účelem racionalizace postupů v některých případech.

(22)

V souladu s cíli Listiny základních práv Evropské unie a Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením by měl předpisový rámec zajistit všem uživatelům, včetně zdravotně postižených koncových uživatelů, starších osob a uživatelů se zvláštními sociálními potřebami, snadný přístup k vysoce kvalitním a cenově dostupným službám. Prohlášení č. 22 připojené k závěrečnému aktu Amsterodamské smlouvy uvádí, že orgány Společenství mají při vytváření opatření stanovených v článku 95 Smlouvy o ES zohledňovat potřeby zdravotně postižených osob.

(23)

Konkurenceschopný trh poskytuje uživatelům široký výběr obsahu, aplikací a služeb. Vnitrostátní regulační orgány by měly podporovat možnost přístupu uživatelů k informacím a k jejich distribuci a jejich možnost používat aplikace a služby.

(24)

Rádiové frekvence by měly být považovány za nedostatkový veřejný zdroj s významnou tržní a veřejnou hodnotou. Je ve veřejném zájmu, aby správa rádiového spektra byla co nejúčinnější a nejefektivnější pro hospodářství, společnost a životní prostředí a aby zohlednila významnou úlohu rádiového spektra pro elektronické komunikace, cíle kulturní rozmanitosti a plurality médií a sociální a územní soudržnost. Překážky bránící jeho účinnému využívání by proto měly být postupně odstraňovány.

(25)

Činnostmi v oblasti politiky rádiového spektra ve Společenství by neměla být dotčena opatření přijatá na úrovni Společenství nebo na vnitrostátní úrovni v souladu s právními předpisy Společenství se záměrem prosazovat cíle obecného zájmu, které se týkají zejména regulace obsahu a audiovizuální a mediální politiky, a právo členských států spravovat a využívat vlastní rádiové spektrum pro účely veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a obrany.

(26)

Přechod z analogového na digitální pozemní televizní vysílání by ve Společenství v důsledku vyšší přenosové účinnosti digitální technologie zvýšil dostupnost hodnotného spektra (situace známá jako „digitální dividenda“). Současně je však třeba zohlednit rozdílné situace v jednotlivých členských státech.

(27)

Před navržením konkrétního harmonizačního opatření podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru) (11) je třeba, aby Komise provedla posouzení dopadu z hlediska nákladů a přínosů navrhovaného opatření, jako je dosažení úspor z rozsahu a interoperabilita služeb ve prospěch spotřebitele, dopad na účinnost využití spektra nebo požadavek na harmonizované využití v různých částech Evropské unie.

(28)

Ačkoliv správa spektra zůstává v kompetenci členských států, strategické plánování, koordinace a případná harmonizace na úrovni Společenství může pomoci zajistit, aby uživatelé spektra plně využívali výhod vnitřního trhu a aby bylo možno v celosvětovém měřítku účinně hájit zájmy EU. Za tímto účelem by měly být v případě potřeby vytvořeny legislativní víceleté programy politiky rádiového spektra, které stanoví politické směry a cíle pro strategické plánování a harmonizaci využívání rádiového spektra ve Společenství. Tyto politické směry a cíle se mohou týkat dostupnosti a účinného využívání rádiového spektra potřebných pro vytvoření a fungování vnitřního trhu a případně se mohou rovněž týkat harmonizace postupů pro udělování obecných oprávnění nebo individuálních práv na využívání rádiových frekvencí, pokud je to nutné pro odstranění překážek pro fungování vnitřního trhu. Tyto politické směry a cíle by měly být v souladu s touto směrnicí a zvláštními směrnicemi.

(29)

Komise dala najevo svůj záměr změnit před tím, než vstoupí tato směrnice v platnost, rozhodnutí Komise 2002/622/ES ze dne 26. července 2002, kterým se zřizuje Skupina pro politiku rádiového spektra (12) tak, aby obsahovalo mechanismus, podle něhož by Evropský parlament a Rada mohly Skupinu pro politiku rádiového spektra žádat ústně nebo písemně o stanoviska nebo zprávy týkající se politiky rádiového spektra, pokud jde o elektronické komunikace, a aby Skupina pro politiku rádiového spektra poskytovala Komisi poradenství s ohledem na navrhovaný obsah programů politiky rádiového spektra.

(30)

Ustanovení této směrnice o správě spektra by měla být v souladu s činností mezinárodních a regionálních organizací zabývajících se správou rádiového spektra, jako je Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) a Evropská konference správ pošt a telekomunikací (CEPT), aby tak byla zajištěna účinná správa a harmonizace využití spektra v celém Společenství a mezi členskými státy a ostatními členy ITU.

(31)

Správa rádiových frekvencí by měla být prováděna tak, aby se předešlo škodlivé interferenci. Základní pojem škodlivé interference je proto třeba řádně definovat, a omezit tak regulační zásahy pouze na míru nezbytnou k tomu, aby se této interferenci předešlo.

(32)

Současný systém správy a přidělování spektra je obecně založen na správních rozhodnutích, která nejsou dostatečně pružná a nedokáží reagovat na technologický a hospodářský vývoj, zejména na rychlý rozvoj bezdrátových technologií a rostoucí poptávku po šířce pásma. Nevhodná roztříštěnost jednotlivých vnitrostátních politik vede k nárůstu nákladů a ztrátě tržních příležitostí ze strany uživatelů spektra a zpomaluje inovace v neprospěch vnitřního trhu, spotřebitelů a celého hospodářství. Podmínky přístupu k rádiovým frekvencím a jejich využívání se navíc mohou lišit podle typu operátora, i když elektronické služby poskytované těmito operátory se stále více překrývají, což vytváří napětí mezi držiteli práv a nesrovnalosti v nákladech na přístup ke spektru a případně i narušuje fungování vnitřního trhu.

(33)

Státní hranice ztrácejí při určování optimálního využití rádiového spektra stále více svou důležitost. Roztříštěná správa přístupu k právům na užívání rádiového spektra omezuje investice a inovaci a znemožňuje operátorům a výrobcům zařízení využívat úspory z rozsahu, což brání rozvoji vnitřního trhu služeb a sítí elektronických komunikací, které rádiové spektrum využívají.

(34)

Pružnost správy spektra a přístupu ke spektru by měla být zvýšena prostřednictvím oprávnění dodržujících technologickou neutralitu a neutralitu vůči službám, která jeho uživatelům umožní vybírat nejlepší technologie a služby pro frekvenční pásma dostupná pro služby elektronických komunikací stanovená v příslušných národních plánech pro přidělování kmitočtových pásem v souladu s právem Společenství (dále jen „zásady technologické neutrality a neutrality vůči službám“). Správní vymezení technologií a služeb by mělo být prováděno, jedná-li se o cíle obecného zájmu, a mělo by být jasně zdůvodněno a podrobeno pravidelnému přezkumu.

(35)

Omezení zásady technologické neutrality by mělo být přiměřené a odůvodněné potřebou předejít škodlivé interferenci, například stanovením úrovní výkonových masek a hladin výkonů, potřebou zajistit ochranu veřejného zdraví tím, že veřejnost bude méně vystavována působení elektromagnetických polí, potřebou zajistit řádné fungování služeb prostřednictvím odpovídající úrovně technické kvality služeb, řádné sdílení spektra, zejména v případech, kdy užívání spektra podléhá pouze obecnému oprávnění, nebo potřebou zajistit účinné využití spektra nebo plnit cíl obecného zájmu v souladu s právními předpisy Společenství.

(36)

Uživatelé spektra by měli mít možnost svobodně si vybírat služby, které chtějí prostřednictvím spektra nabízet, s výhradou přechodných opatření týkajících se dříve nabytých práv. Na druhé straně opatření, která vyžadují, aby poskytování konkrétní služby splňovalo jasně vymezené cíle obecného zájmu, jako je ochrana života a zdraví, potřeba podporovat sociální, regionální a územní soudržnost či zamezení neúčinného využívání spektra, by měla být v nezbytných případech a v přiměřeném počtu povolena. Mezi tyto cíle by měla rovněž patřit podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, stanovená členskými státy v souladu s právními předpisy Společenství. Až na nezbytné případy, jako je ochrana života a zdraví nebo výjimečně jiné cíle obecného zájmu vymezené členskými státy v souladu s právními předpisy Společenství, by výjimky neměly vést k výlučnému využívání některých služeb, ale měly by spíše určovat pořadí důležitosti, aby v témže pásmu mohly společně fungovat pokud možno i další služby nebo technologie.

(37)

Je v kompetenci členských států vymezit rozsah a povahu jakýchkoli výjimek týkajících se podpory kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií.

(38)

Vzhledem k tomu, že přidělení rádiového spektra konkrétním technologiím nebo službám představuje výjimku ze zásady technologické neutrality nebo neutrality vůči službám a omezuje svobodu výběru poskytovaných služeb nebo používaných technologií, měl by být jakýkoliv návrh na takovéto rozdělení transparentní a měla by k němu proběhnout veřejná konzultace.

(39)

V zájmu pružnosti a účinnosti mohou vnitrostátní regulační orgány povolit, aby si uživatelé spektra svá práva na jeho užívání mezi sebou volně převáděli nebo je pronajímali třetím stranám. To by umožnilo ohodnocení spektra trhem. Vzhledem k tomu, že vnitrostátní regulační orgány mají zajišťovat účinné využívání spektra, měly by tyto orgány přijmout opatření k tomu, aby obchodování nenarušilo hospodářskou soutěž v té části spektra, která se nevyužívá.

(40)

Zavedení technologické neutrality, neutrality vůči službám a obchodování se stávajícími právy na užívání spektra si může vyžádat přechodná pravidla, včetně opatření pro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže, protože nový systém by mohl určitým uživatelům spektra umožnit, aby začali konkurovat těm uživatelům spektra, kteří svá práva získali za obtížnějších podmínek. Naopak v případech, kdy byla práva udělena odchylně od obecných pravidel nebo na základě jiných než objektivních, transparentních, přiměřených a nediskriminačních kritérií za účelem plnění cíle obecného zájmu, by situace těch, kteří tato práva takto nabyli, neměla být bezdůvodně lepší než situace jejich nových konkurentů nad rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů obecného zájmu nebo jiného souvisejícího cíle obecného zájmu.

(41)

Aby se podpořilo fungování vnitřního trhu a podpořil rozvoj přeshraničních služeb, je třeba zmocnit Komisi k přijímání technických prováděcích opatření v oblasti číslování.

(42)

Povolení vydaná podnikům poskytujícím služby a zajišťujícím sítě elektronických komunikací, která jim umožňují získat přístup k veřejnému nebo soukromého majetku, jsou zásadním faktorem pro vytvoření sítí elektronických komunikací nebo nových síťových prvků. Zbytečná složitost a zpoždění postupů při omezování vlastnických práv třetích osob může tudíž představovat významné překážky pro rozvoj hospodářské soutěže. Omezování vlastnických práv třetích osob ve prospěch oprávněných podniků by proto mělo být zjednodušeno. Vnitrostátní regulační orgány by měly mít možnost omezování vlastnických práv třetích osob koordinovat a zpřístupňovat potřebné informace na svých internetových stránkách.

(43)

Je třeba posílit pravomoci členských států vůči osobám, v jejichž prospěch bylo vlastnické právo třetí osoby omezeno, s cílem zajistit, aby zavedení nebo rozšíření nové sítě bylo spravedlivé, účinné a šetrné k životnímu prostředí a nezávislé na jakékoliv povinnosti operátora s významnou tržní silou poskytovat přístup ke své síti elektronických komunikací. Lepší způsob sdílení zařízení může významným způsobem zdokonalit podmínky hospodářské soutěže a snížit celkové náklady podniků na rozmístění infrastruktury elektronických komunikací z hlediska finančního a z hlediska životního prostředí, zejména u nových přístupových sítí. Vnitrostátní regulační orgány by po uplynutí příslušného období pro veřejné konzultace, během něhož by měly všechny zainteresované subjekty příležitost vyjádřit své stanovisko, měly mít pravomoc požadovat, aby držitelé práv na instalaci zařízení na veřejný nebo soukromý majetek, nad něj nebo pod něj, taková zařízení nebo majetek sdíleli (včetně fyzického společného umístění), s cílem podpořit účinné investice do infrastruktury a inovace. Taková ujednání o sdílení nebo koordinaci mohou zahrnovat pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení zařízení nebo majetku a měla by zajistit, aby existovala vhodná náhrada za rizika mezi dotyčnými podniky. Národní regulační orgány by zejména měly mít možnost požadovat sdílení síťových prvků a přiřazených zařízení, jako jsou kabelovody, potrubí, stožáry, vstupní šachty, rozvodné skříně, antény, věže a jiné podpůrné konstrukce, budovy nebo vstupy do budov a lepší koordinaci stavebních prací. Příslušné orgány, zejména místní orgány, by rovněž měly ve spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány vypracovat odpovídající koordinační postupy týkající se veřejných staveb a jiných odpovídajících veřejných zařízení nebo majetku, které mohou zahrnovat postupy, jež zajistí, aby zainteresované subjekty měly informace týkající se vhodných veřejných zařízení nebo majetku a stávajících nebo plánovaných veřejných staveb, aby byly oznámeny včas a aby bylo v největší možné míře usnadněno sdílení.

(44)

Spolehlivé a bezpečné sdělování informací prostřednictvím sítí elektronických komunikací je stále důležitější pro celé hospodářství i pro společnost obecně. Složitost systémů, technické poruchy nebo lidská chyba, nehody či útoky, to vše může mít dopad na fungování a dostupnost fyzických infrastruktur, které poskytují nezbytné služby občanům EU, včetně služeb elektronické veřejné správy. Vnitrostátní regulační orgány by proto měly zajistit zachování integrity a bezpečnosti veřejných komunikačních sítí. Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) (13) by měla přispět k lepší úrovni ochrany bezpečnosti elektronických komunikací mimo jiné tím, že bude zajišťovat odborné poradenství a podporovat výměnu osvědčených postupů. Jak ENISA, tak vnitrostátní regulační orgány by měly mít k dispozici prostředky nezbytné pro plnění svých povinností, včetně pravomocí získávat informace nezbytné pro posouzení úrovně bezpečnosti sítí nebo služeb a dále úplné a spolehlivé údaje o bezpečnostních událostech, které měly na provoz sítí nebo služeb významný dopad. Vzhledem k tomu, že úspěšné uplatňování odpovídající úrovně bezpečnosti není záležitostí jednorázového opatření, nýbrž trvalý proces provádění, přezkoumávání a aktualizace, měli by mít poskytovatelé sítí a služeb elektronických komunikací povinnost přijímat opatření na zabezpečení své integrity a bezpečnosti v souladu s vyhodnocenými riziky a brát přitom v úvahu aktuálnost takových opatření.

(45)

Před přijetím zvláštních opatření by měly členské státy poskytnout přiměřeně dlouhou lhůtu na veřejné konzultace, aby podniky zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací mohly přijmout nezbytná technická a organizační opatření k přiměřenému řízení rizik, která ohrožují bezpečnost sítí a služeb, nebo k zajištění integrity svých sítí.

(46)

V případech, kdy je třeba se dohodnout na společném souboru bezpečnostních požadavků, je třeba zmocnit Komisi k přijetí technických prováděcích opatření, jejichž cílem je dosažení odpovídající úrovně bezpečnosti sítí a služeb elektronických komunikací na vnitřním trhu. ENISA by měla k harmonizaci vhodných technických a organizačních bezpečnostních opatření přispívat poskytováním odborného poradenství. Vnitrostátní regulační orgány by měly být oprávněny vydávat závazné pokyny týkající se technických prováděcích opatření přijatých v souladu se směrnicí 2002/21/ES (rámcová směrnice). Za účelem plnění svých povinností by tyto orgány měly mít pravomoc provádět šetření případů porušování povinností a ukládat sankce.

(47)

Za účelem zajištění toho, aby nedocházelo k narušení nebo omezení hospodářské soutěže na trzích elektronických komunikací, by měly mít vnitrostátní regulační orgány možnost stanovit nápravná opatření s cílem zamezit přenášení značné tržní síly z jednoho trhu na jiný, který s ním úzce souvisí. Mělo by být jasné, že podnik, který má významnou tržní sílu na prvním trhu, může být určen jako podnik, který má významnou tržní sílu na druhém trhu, pouze tehdy, jsou-li vztahy mezi těmito dvěma trhy takové, že umožňují, aby tržní síla na prvním trhu byla přenesena na druhý trh, a pokud pro druhý trh připadá v úvahu regulace ex ante v souladu s kritérii definovanými v doporučení o relevantních trzích produktů a služeb (14).

(48)

Aby měli účastníci trhu jistotu, pokud jde o podmínky regulace, je nezbytné stanovit lhůtu pro přezkoumávání trhu. Analýzu trhu je třeba provádět pravidelně a v přiměřeném a vhodném časovém rámci. Časový rámec by měl zohledňovat, zda byla u konkrétního trhu v předešlém období analýza provedena a řádně oznámena. Pokud vnitrostátní regulační orgán analýzu trhu v rámci této lhůty neprovede, může tím ohrozit vnitřní trh a žádoucí účinek běžného řízení pro porušení povinností se nemusí dostavit včas. Dotyčný vnitrostátní regulační orgán by měl mít případně možnost požádat BEREC o pomoc při provádění analýzy trhu. Tato pomoc by mohla mít například formu zvláštní pracovní skupiny složené ze zástupců ostatních vnitrostátních regulačních orgánů.

(49)

Kvůli vysoké úrovni technologických inovací a velmi dynamickým trhům v odvětví elektronických komunikací je třeba na úrovni Společenství rychle upravovat předpisy koordinovaným a harmonizovaným způsobem, neboť zkušenosti ukazují, že odlišnosti, které v oblasti provádění předpisového rámce mezi jednotlivými vnitrostátními regulačními orgány panují, mohou tvořit překážku pro rozvoj vnitřního trhu.

(50)

Jedním z důležitých úkolů BEREC je vydávat stanoviska k případným přeshraničním sporům. Vnitrostátní regulační orgány by proto měly v těchto případech stanoviska BEREC zohledňovat.

(51)

Ze zkušeností s prováděním předpisového rámce EU vyplývá, že stávající ustanovení opravňující vnitrostátní regulační orgány k ukládání pokut nezajistilo dostatečnou motivaci k dodržování stanovených požadavků. Odpovídající pravomoci k prosazování předpisů mohou přispět ke včasnému provedení předpisového rámce EU, a tím podpořit právní jistotu, která je důležitou hnací silou investic. Nedostatek účinných pravomocí v případě porušování povinností se týká celého předpisového rámce. Přidáním nového ustanovení do směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), které řeší otázky porušování povinností, jež vyplývají z rámcové směrnice a zvláštních směrnic, by se proto mělo zajistit, že se na prosazování předpisů a ukládání sankcí budou v celém předpisovém rámci EU uplatňovat stejné jednotné zásady.

(52)

Stávající předpisový rámec EU obsahuje některá ustanovení pro usnadnění přechodu ze starého předpisového rámce z roku 1998 na nový rámec z roku 2002. Tento přechod byl ukončen ve všech členských státech a tato ustanovení by měla být zrušena, protože jsou nyní nadbytečná.

(53)

Měly by být současně podporovány účinné investice i hospodářská soutěž, s cílem zvýšit ekonomický růst, inovace a možnost výběru pro spotřebitele.

(54)

Hospodářskou soutěž lze nejlépe podporovat prostřednictvím hospodářsky účinné míry investic do nové a stávající infrastruktury, doplněných v případě potřeby regulací, jejímž cílem je dosáhnout účinné hospodářské soutěže v oblasti maloobchodních služeb. Účinná úroveň hospodářské soutěže založené na infrastruktuře je rozsah zdvojení infrastruktury při níž investoři mohou oprávněně očekávat spravedlivou návratnost založenou na přiměřených očekáváních ohledně vývoje podílů na trhu.

(55)

Při stanovování povinností souvisejících s přístupem do nových a rozvinutějších infrastruktur by vnitrostátní regulační orgány měly zajistit, aby podmínky přístupu odrážely okolnosti přijímání odpovídajících investičních rozhodnutí a zohledňovaly mimo jiné zaváděcí náklady, očekávanou míru využívání nových produktů a služeb i předpokládané maloobchodní ceny. Vnitrostátní regulační orgány by navíc pro zajištění jistoty plánování pro investory měly být schopny případně stanovit podmínky pro přístup, které zůstanou po dobu příslušných období přezkumu beze změn. Tyto podmínky mohou zahrnovat i ustanovení o cenách, které závisí na objemu nebo délce uzavřených smluv v souladu s právními předpisy Společenství za předpokladu, že nemají diskriminační účinky. Jakékoli stanovené podmínky přístupu by měly zohledňovat potřebu zachování účinné hospodářské soutěže v oblasti poskytování služeb spotřebitelům a podnikům.

(56)

Při posuzování přiměřenosti ukládaných povinností a podmínek zohlední vnitrostátní regulační orgány členského státu rozdílnou situaci hospodářské soutěže v různých částech tohoto členského státu.

(57)

Při stanovení nápravných opatření v oblasti kontroly cen by se měly vnitrostátní regulační orgány snažit umožnit spravedlivou návratnost investic pro investory, zejména u nových investičních projektů. Mohou se objevit především rizika související s investičními projekty specifickými pro nové přístupy k síti, které podporují produkty, po nichž je v době provedení investice nejistá poptávka.

(58)

Rozhodnutí Komise podle čl. 19 odst. 1 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) by mělo být omezeno na regulační zásady, přístupy a metody. Aby se zamezilo pochybnostem, neměly by se uvedeným rozhodnutím stanovovat podrobnosti, které obvykle musejí odrážet vnitrostátní okolnosti, a neměly by se jím zakazovat alternativní přístupy, od nichž lze oprávněně očekávat, že budou mít obdobný účinek. Uvedené rozhodnutí by mělo být přiměřené a nemělo by mít vliv na rozhodnutí přijatá vnitrostátními regulačními orgány, která nepředstavují překážku pro vnitřní trh.

(59)

V příloze I směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) byl uveden seznam trhů, které měly být začleněny do doporučení o relevantních trzích produktů a služeb, jež vyžadují regulaci ex-ante. Tato příloha by měla být zrušena, protože již splnila svůj účel, jímž bylo sloužit za základ pro vytvoření počáteční verze doporučení o relevantních trzích produktů a služeb.

(60)

Pro nově vstupující subjekty nemusí být vždy ekonomicky žádoucí duplikovat v přiměřené lhůtě zčásti nebo zcela místní přístupovou síť stávajících subjektů. Zavedení povinnosti zpřístupnění účastnického vedení nebo jeho úseku ve vlastnictví provozovatelů s významnou tržní sílou může v této souvislosti usnadnit vstup na trh a zvýšit konkurenci na maloobchodních trzích v oblasti širokopásmového přístupu. V situaci, kdy zpřístupnění účastnického vedení nebo jeho úseku není technicky nebo ekonomicky proveditelné, by se mohly uplatnit relevantní povinnosti poskytování nefyzického či virtuálního přístupu k síti nabízející rovnocennou funkčnost.

(61)

Účelem funkčního oddělení, v jehož rámci se od vertikálně integrovaného operátora požaduje vytvoření hospodářsky oddělených jednotek, je zajistit, aby všichni operátoři na nižší úrovni distribučního řetězce, včetně divizí vertikálně integrovaného operátora na této nižší úrovni distribučního řetězce, získali zcela rovnocenné přístupové produkty. Funkční oddělení dokáže zlepšit podmínky hospodářské soutěže na několika relevantních trzích tím, že podstatně omezí podněty k diskriminaci a usnadní ověřování a prosazování povinností souvisejících s nediskriminací. Ve výjimečných případech lze funkční oddělení využít jako odůvodněné nápravné opatření, pokud se trvale nedaří dosáhnout skutečné nediskriminace na několika dotčených trzích a existuje-li malá nebo žádná naděje, že se v oblasti infrastruktury vytvoří hospodářská soutěž v přiměřeném časovém období po uplatnění jednoho či několika nápravných opatření dříve považovaných za vhodná. Je však velmi důležité zajistit, aby uložení funkčního oddělení nadále motivovalo dotyčný podnik k investicím do své sítě a nevedlo k možným negativním dopadům na spotřebitele. Uložení funkčního oddělení vyžaduje koordinovanou analýzu všech různých relevantních trhů souvisejících s přístupovou sítí v souladu s postupem pro analýzu trhu, stanoveným článkem 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice). Při provádění analýzy trhu a navrhování jednotlivých rysů tohoto nápravného opatření by vnitrostátní regulační orgány měly věnovat zvláštní pozornost produktům, jež budou spravovány oddělenými hospodářskými jednotkami, a přihlédnout k rozsahu vybudované sítě a stupni technologického pokroku, který by mohl ovlivnit zastupitelnost pevných a bezdrátových sítí. Aby se předešlo narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, měly by být návrhy na funkční oddělení předem schváleny Komisí.

(62)

Provádění funkčního oddělení by nemělo bránit uplatňování náležitých koordinačních mechanismů mezi různými oddělenými hospodářskými jednotkami, které zajišťují, aby byla práva mateřské společnosti na dohled nad řízením a hospodařením chráněna.

(63)

Další integrace vnitřního trhu se sítěmi a službami elektronických komunikací vyžaduje lepší koordinaci uplatňování regulace ex ante, jak stanoví předpisový rámec EU pro sítě a služby elektronických komunikací.

(64)

Pokud se vertikálně integrovaný podnik rozhodne převést podstatnou nebo celou část aktiv tvořících místní přístupovou síť nebo její podstatnou část tím, že ji prodá jiné právnické osobě s odlišnou vlastnickou strukturou nebo že vytvoří oddělenou hospodářskou jednotku zabývající se přístupovými produkty, měl by vnitrostátní regulační orgán posoudit dopad zamýšlené transakce na všechny stávající regulační povinnosti, jež jsou vertikálně integrovanému operátorovi uloženy pro zajištění slučitelnosti jakýchkoli nových ujednání se směrnicí 2002/19/ES (přístupová směrnice) a směrnicí 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě). Dotčený vnitrostátní regulační orgán by měl provést novou analýzu trhů, na nichž oddělený subjekt působí, a podle potřeby mu uložit, zachovat, změnit nebo zrušit povinnosti. Za tímto účelem by měl mít vnitrostátní regulační orgán možnost požadovat od podniku informace.

(65)

Vzhledem k tomu, že je za určitých okolností vhodné, aby vnitrostátní regulační orgány ukládaly za účelem plnění cílů, jako je spojení mezi koncovými body sítě a interoperabilita služeb, povinnosti operátorům, kteří nemají významnou tržní sílu, je nutné zajistit, aby byly tyto povinnosti ukládány v souladu s předpisovým rámcem EU, a zejména s jeho oznamovacími postupy.

(66)

Je třeba zmocnit Komisi k přijetí prováděcích opatření za účelem přizpůsobení podmínek přístupu k digitálním televizním a rozhlasovým službám stanoveným v příloze I, rozvoji trhu a technologií. Platí to i pro minimální seznam položek v příloze II, které musí být zveřejněny, aby byla splněna podmínka průhlednosti.

(67)

Usnadnění přístupu účastníků trhu ke zdrojům rádiových frekvencí přispěje k odstranění překážek bránících vstupu na trh. Technologický pokrok navíc snižuje riziko škodlivé interference v určitých kmitočtových pásmech, čímž zároveň snižuje potřebu individuálních práv na užívání. Podmínky pro užívání spektra k poskytování služeb elektronických komunikací by proto měly být obvykle stanoveny v obecných oprávněních, nejsou-li s ohledem na užívání spektra nutná individuální práva s cílem chránit proti škodlivé interferenci, s cílem zajistit technickou kvalitu služby nebo zabezpečit účinné užívání spektra nebo plnit konkrétní cíl obecného zájmu. Rozhodnutí o potřebě individuálních práv by měla být přijímána transparentním a přiměřeným způsobem.

(68)

Zavedení požadavků technologické neutrality a neutrality při udělování práv na užívání spolu s větší možností převádění práv mezi podniky by mělo zvýšit svobodu a počet způsobů poskytování služeb elektronických komunikací veřejnosti, a usnadnit tak plnění cílů obecného zájmu. Určité povinnosti v obecném zájmu uložené provozovatelům rádiového a televizního vysílání, jež se týkají poskytování audiovizuálních mediálních služeb, však mohou vyžadovat uplatnění zvláštních kritérií pro udělování práv na užívání v případech, kdy se zdá, že je to nezbytné ke splnění konkrétního cíle obecného zájmu stanoveného členskými státy v souladu s právem Společenství. Postupy spojené s plněním cílů obecného zájmu by měly být za všech okolností transparentní, objektivní, přiměřené a nediskriminační.

(69)

Vzhledem k omezujícímu vlivu platnosti individuálního práva na užívání, které není obchodovatelné, na volný přístup k rádiovým frekvencím by jeho platnost měla být časově omezena. Pokud práva na užívání obsahují ustanovení o obnovení platnosti, měly by příslušné vnitrostátní orgány nejprve provést přezkum spolu s veřejnou konzultací a zohlednit vývoj trhu, pokrytí a technologií. S ohledem na nedostatek spektra by měla být individuální práva udělená podnikům pravidelně přezkoumávána. Při přezkumu by příslušné vnitrostátní orgány měly udržovat rovnováhu mezi zájmy držitelů práv a nutností podporovat zavedení obchodování se spektrem jakož i pružnějším využíváním spektra prostřednictvím obecných oprávnění tam, kde je to možné.

(70)

Menšími změnami práv a povinností jsou ty změny, které jsou převážně administrativního rázu, nemění věcnou podstatu obecných oprávnění a jednotlivých práv využití, a nemohou tedy způsobovat komparativní výhodu pro jiné podniky.

(71)

Příslušné vnitrostátní orgány by měly mít pravomoc zajistit účinné využívání spektra a v případech, kdy zdroje spektra zůstávají nevyužité, podniknout kroky zamezující hromadění spektra, jež narušuje hospodářskou soutěž tím, že může bránit vstupu nových subjektů na trh.

(72)

Vnitrostátní regulační orgány by měly být schopny provádět účinná opatření, která jim umožní sledovat a zajišťovat dodržování podmínek obecného oprávnění nebo práv na užívání, a zároveň mít pravomoc ukládat účinné finanční pokuty nebo správní sankce v případě, že dojde k porušení těchto podmínek.

(73)

Mezi podmínkami, které mohou být spojeny s oprávněními, by měly být zvláštní podmínky týkající se dostupnosti pro uživatele se zdravotním postižením a povinností veřejných orgánů a poskytovatelů tísňových služeb komunikovat mezi sebou navzájem a s obyvatelstvem před velkými pohromami, v jejich průběhu a po jejich skončení. Vzhledem k důležitosti technických inovací by členské státy měly být rovněž schopny vydávat oprávnění k užívání spektra pro experimentální účely, a to za zvláštních omezení a podmínek odůvodněných přísně experimentální povahou těchto práv.

(74)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2887/2000 ze dne 18. prosince 2000 o zpřístupnění účastnického vedení (15) prokázalo svoji účinnost v počáteční fází vzniku trhu. Směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) vyžaduje, aby Komise sledovala přechod z předpisového rámce roku 1998 na rámec z roku 2002 a ve vhodný čas předložila návrhy na zrušení výše uvedeného nařízení. Podle předpisového rámce z roku 2002 mají vnitrostátní regulační orgány povinnost analyzovat trh z hlediska velkoobchodního zpřístupnění účastnického metalického vedení a úseků účastnického metalického vedení pro účely poskytování širokopásmových a hlasových služeb v souladu s doporučením o relevantních trzích produktů a služeb. Protože všechny členské státy tento trh již minimálně jednou analyzovaly a příslušné povinnosti vycházející z předpisového rámce roku 2002 jsou uloženy, je nařízení (ES) č. 2887/2000 nepotřebné, a proto by se mělo zrušit.

(75)

Opatření nutná k provedení směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) a směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice) by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (16).

(76)

Zejména je třeba zmocnit Komisi k přijetí doporučení a prováděcích opatření týkajících se oznámení podle článku 7 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), harmonizace v oblasti spektra a číslování a rovněž ve věcech spojených s bezpečností sítí a služeb, vymezení příslušných trhů produktů a služeb, určení nadnárodních trhů, provádění norem a harmonizovaného uplatňování ustanovení předpisového rámce. Rovněž je třeba zmocnit Komisi k přijetí prováděcích opatření k aktualizaci příloh I a II přístupové směrnice s ohledem na vývoj trhu a technologií. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky těchto směrnic, včetně jejich doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES,

1)

Článek 1 se mění takto:

2)

Článek 2 se mění takto:

3)

Článek 3 se mění takto:

4)

Článek 4 se mění takto:

5)

V článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy zajistí, aby podniky zajišťující sítě a poskytující služby elektronických komunikací poskytovaly veškeré informace, včetně finančních informací, nezbytné k tomu, aby vnitrostátní regulační orgány zajistily shodu s ustanoveními této směrnice nebo zvláštních směrnic, nebo s rozhodnutím učiněným podle této směrnice, nebo podle zvláštních směrnic. Vnitrostátní regulační orgány jsou zejména oprávněny od těchto podniků vyžadovat, aby poskytly informace týkající se budoucího rozvoje sítí nebo služeb, které by mohly mít dopad na velkoobchodní služby, které zpřístupňují konkurenci. Od podniků s významnou tržní silou na velkoobchodních trzích může být rovněž vyžadováno předložení účetních údajů o maloobchodních trzích, jež jsou spojeny s těmito velkoobchodními trhy.

Podniky poskytnou tyto informace neprodleně na žádost a ve lhůtách a natolik podrobné, jak to požaduje vnitrostátní regulační orgán. Informace požadované vnitrostátním regulačním orgánem musí být přiměřené plnění daného úkolu. Vnitrostátní regulační orgán uvede důvody, které jej k žádosti o informace opravňují, a s těmito informacemi nakládá v souladu s odstavcem 3.“

6)

Články 6 a 7 se nahrazují těmito:

„Článek 6

Mechanismus konzultací a transparentnost

S výjimkou případů, na které se vztahuje čl. 7 odst. 9, článek 20 nebo článek 21, zajistí členské státy, aby v případě, že mají vnitrostátní regulační orgány v úmyslu přijmout opatření podle této směrnice nebo podle zvláštních směrnic, nebo v případě že mají v úmyslu stanovit omezení v souladu s čl. 9 odst. 3 a 4, která mají výrazný dopad na příslušný trh, byla zainteresovaným subjektům poskytnuta příležitost vznést k návrhu opatření v přiměřené lhůtě připomínky.

Vnitrostátní regulační orgány zveřejní vnitrostátní pravidla pro konzultační postupy.

Členské státy zajistí zřízení jediného informačního místa, jehož prostřednictvím lze vstoupit do všech probíhajících konzultací.

Výsledky konzultačního postupu vnitrostátní regulační orgán veřejně zpřístupní, s výjimkou případů důvěrných informací podle vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů Společenství o obchodním tajemství.

Článek 7

Upevnění vnitřního trhu elektronických komunikací

1.   Při plnění svých úkolů podle této směrnice a podle zvláštních směrnic vnitrostátní regulační orgány v nejvyšší míře zohlední cíle stanovené v článku 8, též pokud se týkají fungování vnitřního trhu.

2.   Vnitrostátní regulační orgány přispívají k rozvoji vnitřního trhu tím, že spolupracují mezi sebou navzájem, s Komisí a s BEREC transparentním způsobem tak, aby zajistily jednotné uplatňování ustanovení této směrnice a zvláštních směrnic ve všech členských státech. Za tímto účelem spolupracují zejména s Komisí a BEREC na hledání těch typů nástrojů a nápravných opatřeních, které jsou nejvhodnější pro zvládání konkrétních situací na trhu.

3.   Nestanoví-li doporučení nebo pokyny přijaté podle článku 7b jinak a pokud již proběhla konzultace uvedená v článku 6, vnitrostátní regulační orgán, který má v úmyslu přijmout opatření, jež:

zpřístupní Komisi, BEREC a vnitrostátním regulačním orgánům v ostatních členských státech současně návrh opatření spolu s odůvodněním, z něhož opatření vychází, podle čl. 5 odst. 3 a informuje o tom Komisi, BEREC a ostatní vnitrostátní regulační orgány. Vnitrostátní regulační orgány, BEREC a Komise mohou vznést své připomínky u dotyčného vnitrostátního regulačního orgánu pouze do jednoho měsíce. Lhůta jednoho měsíce nesmí být prodloužena.

4.   Je-li cílem zamýšleného opatření podle odstavce 3:

a pokud by opatření mělo dopad na obchod mezi členskými státy a Komise naznačila vnitrostátnímu regulačnímu orgánu, že soudí, že návrh opatření by vytvořil překážku pro jednotný trh, nebo má-li Komise vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právem Společenství, a zejména s cíli uvedenými v článku 8, pak nebude návrh opatření přijat po dobu dalších dvou měsíců. Tato lhůta nesmí být prodloužena. V takovém případě Komise informuje ostatní vnitrostátní regulační orgány o svých výhradách.

5.   Ve dvouměsíční lhůtě podle odstavce 4 může Komise:

Před vydáním rozhodnutí nebo doporučení zohlední Komise v nejvyšší míře stanovisko BEREC. K tomuto rozhodnutí se připojí podrobná a objektivní analýza, v níž Komise uvede důvody pro svůj názor, že by návrh opatření neměl být přijat, a připojí konkrétní návrhy na změnu návrhu opatření.

6.   Požaduje-li Komise ve svém rozhodnutí podle odstavce 5, aby vnitrostátní regulační orgán návrh opatření zrušil, vnitrostátní regulační orgán návrh opatření pozmění nebo zruší do šesti měsíců ode dne vydání rozhodnutí Komise. Pokud je návrh opatření pozměněn, vnitrostátní regulační orgán uspořádá veřejnou konzultaci v souladu s postupy uvedenými v článku 6 a pozměněný návrh opatření znovu oznámí Komisi v souladu s ustanovením odstavce 3.

7.   Dotyčný vnitrostátní regulační orgán v nejvyšší možné míře zohlední připomínky ostatních vnitrostátních regulačních orgánů, BEREC a Komise a s výjimkou případů podle odstavce 4 a odst. 5 písm. a) může přijmout konečný návrh opatření; v takovém případě jej sdělí Komisi.

8.   Vnitrostátní regulační orgán sdělí Komisi a BEREC všechna přijatá konečná opatření, která spadají pod čl. 7 odst. 3 písm. a) a b).

9.   Jestliže se vnitrostátní regulační orgán domnívá, že za účelem zajištění hospodářské soutěže a ochrany zájmů uživatelů existuje naléhavá potřeba jednat odchylně od postupu stanoveného v odstavcích 3 a 4, může za výjimečných okolností ihned přijmout přiměřená předběžná opatření. Tato opatření neprodleně sdělí s plným odůvodněním Komisi, ostatním regulačním orgánům a BEREC. Rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu učinit taková opatření trvalými nebo prodloužit dobu jejich použitelnosti podléhá ustanovením odstavců 3 a 4.“

7)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 7a

Postup jednotného uplatňování nápravných opatření

1.   Pokud má být podle čl. 7 odst. 3 přijato opatření s cílem uložit povinnost operátorovi nebo povinnost operátora pozměnit nebo zrušit podle článku 16 ve spojení s články 5 a 9 až 13 směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) a článku 17 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě), může Komise ve lhůtě jednoho měsíce, jak stanoví čl. 7 odst. 3 této směrnice, oznámit dotčenému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu a BEREC důvody, proč se domnívá, že by navrhované opatření vytvořilo překážku pro jednotný trh, nebo že má vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právem Společenství. V takovém případě nebude návrh opatření přijat po další tři měsíce následující po oznámení Komise.

Pokud k tomuto oznámení nedojde, může dotčený vnitrostátní regulační orgán tento návrh opatření přijmout, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední veškeré připomínky Komise, BEREC nebo ostatních vnitrostátních regulačních orgánů.

2.   V tříměsíční lhůtě uvedené v odstavci 1 Komise, BEREC a dotčený vnitrostátní regulační orgán úzce spolupracují s cílem stanovit nejvhodnější a nejúčinnější opatření s ohledem na cíle stanovené v článku 8, přičemž náležitě zohlední názory účastníků trhu a potřebu zajistit vytvoření jednotné regulační praxe.

3.   Do šesti týdnů od začátku tříměsíční lhůty uvedené v odstavci 1 vydá BEREC na základě rozhodnutí většiny svých členů stanovisko k oznámení Komise zmíněnému v odstavci 1, v němž uvede, zda se domnívá, že by navržené opatření mělo být změněno nebo vzato zpět a případně učiní v tomto ohledu konkrétní návrhy. Toto stanovisko musí obsahovat odůvodnění a zveřejní se.

4.   Pokud ve svém stanovisku BEREC sdílí vážné obavy Komise, bude úzce spolupracovat s dotčeným vnitrostátním regulačním orgánem s cílem nalézt nejvhodnější a nejúčinnější opatření. Před uplynutím tříměsíční lhůty uvedené v odstavci 1 může vnitrostátní regulační orgán:

5.   Pokud BEREC nesdílí vážné obavy Komise nebo nevydá stanovisko nebo pokud vnitrostátní regulační orgán změní svůj návrh opatření nebo jej ponechá beze změn podle odstavce 4, může Komise do jednoho měsíce od uplynutí tříměsíční lhůty uvedené v odstavci 1 a poté, co v nejvyšší míře zohlední stanovisko BEREC, pokud bylo vydáno:

6.   Do jednoho měsíce ode dne, kdy Komise vydá doporučení podle odst. 5 písm. a), nebo od stažení jejích výhrad podle odst. 5 písm. b) oznámí dotčený vnitrostátní regulační orgán Komisi a BEREC konečná opatření, která přijal.

Tuto lhůtu lze prodloužit, aby vnitrostátní regulační orgán mohl uskutečnit veřejnou konzultaci v souladu s článkem 6.

7.   Pokud se vnitrostátní regulační orgán rozhodne neměnit ani nevzít zpět návrh opatření na základě doporučení vydaného podle odst. 5 písm. a), toto své rozhodnutí odůvodní.

8.   Vnitrostátní regulační orgán může stáhnout návrh opatření v jakékoli fázi uvedeného postupu.

Článek 7b

Prováděcí ustanovení

1.   Po veřejné konzultaci a konzultaci s vnitrostátními regulačními orgány a při nejvyšším možném zohlednění stanoviska BEREC může Komise v souvislosti s článkem 7 přijmout doporučení nebo pokyny, které stanoví formu, obsah a míru podrobností, které musí být uvedeny v oznámení požadovaném v souladu s čl. 7 odst. 3, okolnosti, za nichž není oznámení vyžadováno, a výpočet lhůt.

2.   Opatření uvedená v odstavci 1 se přijímají poradním postupem podle čl. 22 odst. 2.“

8)

Článek 8 se mění takto:

9)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 8a

Strategické plánování a koordinace politiky rádiového spektra

1.   Členské státy spolupracují mezi sebou navzájem a s Komisí na strategickém plánování, koordinaci a harmonizaci využívání rádiového spektra v Evropském společenství. Za tímto účelem zohlední mimo jiné politiky Společenství z hlediska hospodářského, bezpečnostního, zdravotního, kulturního, vědeckého, sociálního a technického a z hlediska veřejného zájmu a svobody projevu, jakož i různé zájmy společenství uživatelů rádiového spektra, s cílem optimalizovat využívání rádiového spektra a předcházet škodlivé interferenci.

2.   Vzájemnou spoluprací a spoluprací s Komisí členské státy podporují koordinaci přístupů k politice rádiového spektra v Evropském společenství a případně harmonizované podmínky týkající se dostupnosti a účinného využívání rádiového spektra, které jsou nezbytné pro vytvoření a fungování vnitřního trhu v oblasti elektronických komunikací.

3.   Komise může předkládat Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrhy týkající se vytvoření víceletých programů politiky rádiového spektra, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední stanovisko Skupiny pro politiku rádiového spektra zřízenou rozhodnutím Komise 2002/622/ES ze dne 26. července 2002, kterým se zřizuje Skupina pro politiku rádiového spektra (19). Tyto programy stanoví politickou orientaci a cíle pro strategické plánování a harmonizaci využívání rádiového spektra v souladu s ustanoveními této směrnice a zvláštních směrnic.

4.   Pokud je to nezbytné z hlediska zajištění účinné koordinace zájmů Evropského společenství v mezinárodních organizacích příslušných pro oblast rádiového spektra, Komise může Evropskému parlamentu a Radě navrhnout cíle společné politiky, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední stanovisko Skupiny pro politiku rádiového spektra.

10)

Článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

Správa rádiových frekvencí pro služby elektronických komunikací

1.   Při řádném zohlednění skutečnosti, že rádiové frekvence jsou veřejným statkem závažného sociálního, kulturního a hospodářského významu, zajistí členské státy na svých územích účinnou správu rádiových frekvencí pro služby elektronických komunikací v souladu s články 8 a 8a. Zajistí, aby se při přidělování spektra využívaného pro služby elektronických komunikací a vydávání obecných oprávnění nebo individuálních práv na užívání těchto rádiových frekvencí příslušnými vnitrostátními orgány vycházelo z objektivních, transparentních, nediskriminačních a přiměřených kritérií.

Při uplatňování tohoto článku členské státy musí jednat v souladu s příslušnými mezinárodními dohodami, včetně předpisů ITU o rádiovém vysílání, a mohou brát v úvahu cíle veřejné politiky,

2.   Členské státy podporují harmonizaci využívání rádiových frekvencí v celém Společenství v souladu s potřebou zajistit jejich účinné a efektivní využívání a s cílem získat výhody pro spotřebitele, jako jsou úspory z rozsahu a interoperabilita služeb. Postupují přitom v souladu s článkem 8a a s rozhodnutím č. 676/2002/ES (rozhodnutí o rádiovém spektru).

3.   Není-li ve druhém pododstavci stanoveno jinak, členské státy zajistí, aby v rádiových kmitočtových pásmech, která jsou v jejich národním plánu přidělování kmitočtových pásem prohlášena za dostupná pro služby elektronických komunikací v souladu s právními předpisy Společenství, mohly být využity všechny typy technologií služeb elektronických komunikací.

Členské státy však mohou na typy technologií pro rádiové sítě a bezdrátový přístup použité pro služby elektronických komunikací uvalit přiměřená a nediskriminační omezení, je-li nezbytné:

4.   Není-li ve druhém pododstavci stanoveno jinak, členské státy zajistí, aby v rádiových kmitočtových pásmech, která jsou v jejich národním plánu přidělování kmitočtových pásem prohlášena za dostupná pro služby elektronických komunikací v souladu s právními předpisy Společenství, mohly být využity všechny typy služeb elektronických komunikací. Členské státy však mohou stanovit pro poskytované typy služeb elektronických komunikací přiměřená a nediskriminační omezení, která mohou v nezbytných případech zahrnovat i opatření ke splnění určité povinnosti vyplývající z předpisů ITU o rádiovém vysílání.

Opatření, jež vyžadují, aby služba elektronických komunikací byla poskytována v konkrétním pásmu dostupném pro služby elektronických komunikací musí být odůvodněna plněním cíle obecného zájmu definovaného členskými státy v souladu s právními předpisy Společenství, jímž může být mimo jiné například:

Opatření, které v konkrétním pásmu zakazuje poskytování jiné služby elektronických komunikací, lze stanovit pouze v případech odůvodněných potřebou chránit služby zajišťující ochranu života a zdraví. Členské státy rovněž mohou výjimečně takové opatření rozšířit s cílem plnit jiné cíle obecného zájmu, jak jsou definovány členskými státy v souladu s právními předpisy Společenství.

5.   Členské státy provádějí pravidelný přezkum nezbytnosti omezení a opatření uvedených v odstavcích 3 a 4 a výsledky těchto přezkumů zveřejní.

6.   Odstavce 3 a 4 se použijí na spektrum přidělené k využití službami elektronických komunikací, vydaná obecná oprávnění a udělování individuálních práv na užívání rádiových frekvencí udělených po 25. květnu 2011.

Přidělování spektra, obecná oprávnění a individuální práva na užívání, jež existovala ke dni 25. května 2011 se řídí článkem 9a.

7.   Aniž jsou dotčena ustanovení zvláštních směrnic a s ohledem na příslušné vnitrostátní podmínky mohou členské státy stanovit pravidla s cílem předejít hromadění spektra, zejména stanovením přísných lhůt pro účinné uplatnění práv na užívání jejich držitelem a uplatněním sankcí, včetně finančních sankcí nebo odejmutí uživatelských práv v případě nesplnění lhůt. Tato pravidla se stanoví a uplatňují přiměřeným, nediskriminačním a transparentním způsobem.“

11)

doplňují se tyto články:

„Článek 9a

Přezkum omezení stávajících práv

1.   Po dobu pěti let ode dne 25. května 2011 mohou členské státy povolit, aby držitelé práv na užívání rádiových frekvencí, která byla udělena před tímto dnem a která zůstanou v platnosti po dobu alespoň pěti let po tomto dni, mohli podat žádost k příslušnému vnitrostátnímu orgánu o nové posouzení omezení jejich práv podle čl. 9 odst. 3 a 4.

Před přijetím rozhodnutí informuje příslušný vnitrostátní regulační orgán držitele práva o tom, že omezení nově posoudil, přičemž uvede rozsah práva po novém posouzení a poskytne mu přiměřenou časovou lhůtu, aby mohl svoji žádost vzít zpět.

Pokud držitel práva svoji žádost vezme zpět, zůstane právo nezměněno až do skončení jeho platnosti nebo do uplynutí doby pěti let, podle toho, která situace nastane dříve.

2.   Po uplynutí pětiletého období uvedeného v odstavci 1 přijmou členské státy veškerá opatření vhodná pro zajištění toho, aby se na všechna zbývající obecná oprávnění či individuální práva na užívání a přidělení spektra využívaná pro služby elektronických komunikací, která existovala ke dni 25. května 2011, uplatnil čl. 9 odst. 3 a 4.

3.   Při uplatňování tohoto článku členské státy přijmou vhodná opatření podporující korektní hospodářskou soutěž.

4.   Opatření přijatá při uplatňování tohoto článku nepředstavují udělení nových práv na užívání, a proto se na ně nevztahují příslušná ustanovení čl. 5 odst. 2 směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice).

Článek 9b

Převod či pronájem individuálních práv na užívání rádiových frekvencí

1.   Členské státy zajistí, aby podniky mohly v souladu s podmínkami spojenými s právy užívání radiových frekvencí a v souladu s vnitrostátními postupy převádět na jiné podniky nebo jim pronajímat individuální práva na užívání rádiových frekvencí v kmitočtových pásmech stanovených prováděcími opatřeními přijatými podle odstavce 3.

Také v jiných kmitočtových pásmech mohou členské státy stanovit, aby podniky převáděly svá individuální práva na užívání rádiových frekvencí na jiné podniky nebo jim je pronajímaly v souladu s vnitrostátními postupy.

Podmínky spojené s individuálními právy na užívání rádiových frekvencí musí být splněny i nadále po převodu nebo pronájmu, nestanoví-li příslušné vnitrostátní orgány jinak.

Členské státy mohou rovněž určit, že se tento odstavec nepoužije v případě, kdy individuální právo podniku na užívání rádiových frekvencí bylo původně získáno bezplatně.

2.   Členské státy zajistí, aby záměr podniku převést práva na užívání rádiových frekvencí a jejich skutečný převod byly v souladu s vnitrostátními postupy oznámeny příslušnému vnitrostátnímu orgánu odpovědnému za udělování individuálních práv na užívání a aby toto oznámení bylo zveřejněno. Bylo-li využívání rádiového spektra harmonizováno tím, že bylo uplatněno rozhodnutí č. 676/2002/ES (rozhodnutí o rádiovém spektru) nebo jiné opatření Společenství, musí být každý takový převod s tímto harmonizovaným využíváním v souladu.

3.   Komise může přijímat vhodná prováděcí opatření s cílem určit kmitočtová pásma, k nimž mohou být užívací práva k rádiovým frekvencím převáděna nebo pronajímána mezi podniky. Tato opatření se nevztahují na frekvence využívané pro vysílání.

Tato technická prováděcí opatření, jež mají za účel doplnit tuto směrnici o jiné než podstatné prvky, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 22 odst. 3.“

12)

Článek 10 se mění takto:

13)

Článek 11 se mění takto:

14)

Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

Společné umístění a sdílení síťových prvků a přiřazených zařízení poskytovatelů sítí elektronických komunikací

1.   Pokud má podnik zajišťující sítě elektronických komunikací podle vnitrostátních právních předpisů právo na instalování zařízení na veřejném nebo soukromém majetku, nad nebo pod ním, nebo může využít výhody postupu pro vyvlastnění nebo využití majetku, vnitrostátní regulační orgány uloží, při plném zohlednění zásady proporcionality, sdílení takových zařízení nebo majetku, včetně budov, vstupů do budov, elektrického vedení v budovách, stožárů, antén, věží a jiných podpůrných konstrukcí, kabelovodů, potrubí, vstupních šachet a rozvodných skříní.

2.   Členské státy mohou požadovat, aby držitelé práv uvedení v odstavci 1 sdíleli zařízení nebo majetek (včetně fyzického společného umístění), nebo přijali opatření pro usnadnění koordinace prací ve veřejném zájmu s cílem ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo z důvodu nutnosti splnit cíle územního plánování a teprve po uplynutí přiměřené lhůty k veřejné konzultaci, během níž je všem zainteresovaným subjektům dána příležitost vyjádřit svá stanoviska. Taková ujednání o sdílení nebo koordinaci mohou zahrnovat pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení zařízení nebo majetku.

3.   Členské státy dbají na to, aby vnitrostátní orgány po uplynutí přiměřené lhůty k veřejné konzultaci, během níž je všem zainteresovaným subjektům dána příležitost vyjádřit své názory, měly také pravomoc požadovat, aby držitelé práv uvedení v odstavci 1 nebo majitel elektrického vedení sdíleli elektrické vedení uvnitř budov nebo až po první soustřeďovací nebo rozvodný bod, pokud jde o umístění mimo budovu, a to v případech odůvodněných tím, že zdvojení takové infrastruktury by bylo ekonomicky neefektivní nebo prakticky neproveditelné. Taková ujednání o sdílení nebo koordinaci mohou zahrnovat pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení zařízení nebo majetku, případně upravená s ohledem na riziko.

4.   Členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní orgány mohly požadovat, aby podniky poskytly informace – v případě, že to příslušné orgány požadují – nezbytné k tomu aby tyto orgány spolu s vnitrostátními regulačními orgány mohly stanovit podrobný přehled povahy, dostupnosti a zeměpisného umístění zařízení uvedených v odstavci 1 a zpřístupnily jej zainteresovaným subjektům.

5.   Opatření přijatá vnitrostátním regulačním orgánem v souladu s tímto článkem musí být objektivní, transparentní, nediskriminační a přiměřená. Je-li to nutné, jsou tato opatření prováděna v koordinaci s místními orgány.“

15)

Vkládá se nová kapitola, která zní:

„KAPITOLA IIIa

BEZPEČNOST A INTEGRITA SÍTÍ A SLUŽEB

Článek 13a

Bezpečnost a integrita

1.   Členské státy zajistí, aby podniky zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací přijaly vhodná technická a organizační opatření k odpovídajícímu zvládnutí rizik pro bezpečnost sítí a služeb. S ohledem na současné technické možnosti tato opatření zajistí takovou úroveň bezpečnosti, která odpovídá míře existujícího rizika. Zejména se přijmou opatření s cílem předejít dopadu bezpečnostních událostí na uživatele a na vzájemně propojené sítě nebo tento dopad minimalizovat.

2.   Členské státy zajistí, aby podniky zajišťující veřejné komunikační sítě podnikly všechny vhodné kroky k zajištění integrity svých sítí, a tím zajistily kontinuitu dodávek služeb, jež se prostřednictvím těchto sítí poskytují.

3.   Členské státy zajistí, aby podniky zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací oznámily příslušnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu jakékoliv narušení bezpečnosti nebo ztrátu integrity s významným dopadem na provoz sítí nebo služeb.

Je-li to vhodné informuje dotyčný vnitrostátní regulační orgán vnitrostátní regulační orgány v jiných členských státech a Evropskou agenturu pro bezpečnost sítí a informací (ENISA). Dotyčný vnitrostátní regulační orgán může informovat veřejnost nebo vyžadovat, aby tak podniky učinily, rozhodne-li, že zveřejnění narušení bezpečnosti je ve veřejném zájmu.

Jednou za rok dotyčný vnitrostátní regulační orgán předloží Komisi a ENISA souhrnnou zprávu o oznámeních obdržených a opatřeních přijatých v souladu s tímto odstavcem.

4.   Komise může při nejvyšším možném zohlednění stanoviska ENISA přijmout vhodná technická prováděcí opatření za účelem harmonizace opatření uvedených v odstavcích 1, 2 a 3, včetně opatření vymezujících okolnosti, formát a postupy týkající se požadavků na oznámení. Tato technická prováděcí opatření vycházejí v nejvyšším možném rozsahu z evropských a mezinárodních norem a nebrání členským státům v přijímání dalších požadavků s cílem plnit cíle stanovené v odstavcích 1 a 2.

Tato prováděcí opatření, jejichž účelem je doplnit tuto směrnici o jiné než podstatné prvky, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 22 odst. 3.

Článek 13b

Provádění a prosazování

1.   Za účelem provedení článku 13a členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní regulační orgány měly pravomoc vydat pro podniky zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně přístupné služby elektronických komunikací závazné pokyny, včetně pokynů týkajících se lhůt pro provádění.

2.   Členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní regulační orgány měly pravomoc vyžadovat od podniků zajišťujících veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací, aby:

3.   Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány měly všechny pravomoci nezbytné k vyšetření případů nedodržení pokynů spolu s jejich dopady na bezpečnost a integritu sítí.

4.   Těmito ustanoveními nejsou dotčena ustanovení článku 3 této směrnice.“

16)

V článku 14 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Pokud podnik disponuje významnou tržní silou na určitém trhu (první trh), lze jej rovněž označit za podnik s významnou tržní silou na trhu úzce souvisejícím (druhý trh), pokud jsou vazby mezi oběma trhy takové, že umožňují přenesení tržní síly z prvního trhu na druhý trh, čímž se posiluje tržní síla daného podniku. Na tomto druhém trhu proto mohou být uplatněna nápravná opatření, jejichž cílem je v souladu s články 9, 10, 11 a 13 směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) těmto přesunům předcházet, a pokud se tato nápravná opatření ukáží jako nedostatečná, mohou být uložena nápravná opatření podle článku 17 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě).“

17)

Článek 15 se mění takto:

18)

Článek 16 se mění takto:

19)

Článek 17 se mění takto:

20)

Článek 18 se mění takto:

21)

Článek 19 se nahrazuje tímto:

„Článek 19

Harmonizační postupy

1.   Aniž je dotčen článek 9 této směrnice a články 6 a 8 směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice) a zjistí-li Komise, že rozdílné provádění regulačních úkolů uvedených v této směrnici a ve zvláštních směrnicích vnitrostátními regulačními orgány může vytvářet překážku pro vnitřní trh, může Komise vydat doporučení nebo přijmout rozhodnutí o harmonizovaném uplatňování ustanovení této směrnice a zvláštních směrnic ve snaze podpořit dosažení cílů uvedených v článku 8, přičemž v nejvyšší míře zohlední stanovisko BEREC.

2.   V případech, kdy Komise vydá doporučení podle odstavce 1, jedná poradním postupem podle čl. 22 odst. 2.

Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány při plnění svých úkolů tato doporučení v nejvyšší míře zohlednily. Pokud se vnitrostátní regulační orgán rozhodne neřídit se doporučením, informuje o tom Komisi spolu s odůvodněním svého stanoviska.

3.   Rozhodnutí přijatá podle odstavce 1 mohou zahrnovat určení harmonizovaného nebo koordinovaného přístupu k řešení těchto záležitostí:

4.   Rozhodnutí uvedené v odstavci 1, jež má za účel doplnit tuto směrnici o jiné než podstatné prvky, se přijímá regulativním postupem s kontrolou podle čl. 22 odst. 3.

5.   BEREC může z vlastního podnětu poskytnout Komisi poradenství týkající se toho, zda by mělo být přijato opatření podle odstavce 1.“

22)

V článku 20 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   V případě sporu, který vznikl v souvislosti se stávajícími povinnostmi podle této směrnice nebo zvláštních směrnic mezi podniky, které zajišťují sítě nebo poskytují služby elektronických komunikací v členském státě, nebo mezi těmito podniky a jinými podniky v členském státě, v jejichž prospěch existuje povinnost přístupu nebo propojení podle této směrnice nebo zvláštních směrnic, vydá dotyčný vnitrostátní regulační orgán na žádost kterékoli strany, a aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 2, závazné rozhodnutí řešící spor v nejkratším možném termínu, nejpozději však do čtyř měsíců, s výjimkou mimořádných okolností. Dotčený členský stát požaduje po všech stranách, aby plně spolupracovaly s vnitrostátním regulačním orgánem.“

23)

Článek 21 se nahrazuje tímto:

„Článek 21

Řešení přeshraničních sporů

1.   V případě přeshraničního sporu v oblasti působnosti této směrnice nebo zvláštních směrnic a který je v působnosti vnitrostátních regulačních orgánů z více než jednoho členského státu, se použijí odstavce 2, 3 a 4.

2.   Každá strana může předložit spor příslušným vnitrostátním regulačním orgánům. Příslušné vnitrostátní regulační orgány koordinují své úsilí a mají právo konzultovat BEREC tak, aby byl spor uceleně vyřešen v souladu s cíli uvedenými v článku 8.

Veškeré povinnosti, které podnikům stanoví vnitrostátní regulační orgány v rámci řešení sporu, musí být v souladu s touto směrnicí a zvláštními směrnicemi.

Každý vnitrostátní regulační orgán, v jehož pravomoci je spor řešit, může požádat BEREC o vydání stanoviska týkajícího se opatření, která by měla být učiněna pro vyřešení sporu v souladu s ustanoveními rámcové směrnice nebo zvláštních směrnic.

Pokud byla tato žádost podána BEREC, každý vnitrostátní regulační orgán, v jehož pravomoci je zabývat se jakýmkoliv aspektem daného sporu před tím, než podnikne kroky k vyřešení sporu, vyčká stanoviska BEREC. To nebrání vnitrostátním regulačním orgánům v přijetí naléhavých opatření v nezbytných případech.

Všechny povinnosti, které vnitrostátní regulační orgán v rámci řešení sporu podniku uloží, se řídí ustanoveními této směrnice či zvláštních směrnic a v nejvyšší míře zohledňují stanovisko vydané BEREC.

3.   Členské státy mohou stanovit, aby příslušné vnitrostátní regulační orgány společně odmítly řešení sporu v případě, že existují jiné mechanismy, včetně mediace, které by lépe přispěly ke včasnému vyřešení sporu v souladu s článkem 8.

Neprodleně o tom strany informují. Nevyřeší-li se spor do čtyř měsíců, pokud nebyl předán soudu tou stranou, která usiluje o nápravu, a pokud o to jedna ze stran požádá, koordinují vnitrostátní regulační orgány své úsilí tak, aby byl spor vyřešen v souladu s článkem 8 a v nejvyšší možné míře zohlední stanovisko BEREC.

4.   Postup uvedený v odstavci 2 nebrání žádné straně zahájit v dané věci soudní řízení.“

24)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 21a

Sankce

Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice nebo zvláštních směrnic a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být vhodné, účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí takto stanovené sankce Komisi do 25. května 2011 a neprodleně jí oznámí všechny následné změny těchto ustanovení.“

25)

Článek 22 se mění takto:

26)

Článek 27 se zrušuje.

27)

Příloha I se zrušuje.

28)

Příloha II se nahrazuje tímto:

1)

Článek 2 se mění takto:

2)

V článku 4 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Operátoři veřejných komunikačních sítí mají právo, a jsou-li požádáni jiným podnikem, který je k tomu oprávněn v souladu s článkem 4 směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice), i povinnost sjednat vzájemné propojení za účelem poskytování veřejně přístupných služeb elektronických komunikací, aby bylo zajištěno poskytování a interoperabilita služeb v celém Společenství. Operátoři nabídnou přístup a propojení jiným podnikům za smluvních podmínek slučitelných s povinnostmi uloženými vnitrostátním regulačním orgánem podle článků 5 až 8.“

3)

Článek 5 se mění takto:

4)

V článku 6 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   S ohledem na vývoj technologií a trhu může Komise přijmout prováděcí opatření, kterými se mění příloha I. Tato opatření, jejichž účelem je doplnit tuto směrnici o jiné než podstatné prvky, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 14 odst. 3.“

5)

Článek 7 se zrušuje.

6)

Článek 8 se mění takto:

7)

Článek 9 se mění takto:

8)

Článek 12 se mění takto:

9)

V článku 13 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   V případech, kdy z analýzy trhu vyplývá, že v důsledku nedostatku účinné hospodářské soutěže by mohl dotyčný operátor udržovat ceny na neúměrně vysoké úrovni nebo stlačovat ceny v neprospěch koncových uživatelů, může vnitrostátní regulační orgán v souladu s článkem 8 uložit povinnosti týkající se úhrady nákladů a regulace cen, včetně nákladové orientace cen a povinnosti týkající se systémů nákladového účetnictví, za poskytování určitých druhů propojení nebo přístupu. Za účelem podpory investic operátora, a to i do sítí nové generace, přihlédnou vnitrostátní regulační orgány k investicím provedeným operátorem, a umožní mu přiměřenou návratnost odpovídajícího použitého kapitálu s přihlédnutím ke všem rizikům specificky spojeným s investičním projektem nových sítí.“;

10)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 13a

Funkční oddělení

1.   Dojde-li vnitrostátní regulační orgán k závěru, že odpovídajícími povinnostmi uloženými podle článků 9 až 13 nebylo dosaženo účinné hospodářské soutěže a že existují významné a přetrvávající problémy či tržní selhání v souvislosti s velkoobchodním poskytováním některých přístupových produktů na trh, může jakožto mimořádné opatření v souladu s čl. 8 odst. 3 druhým pododstavcem uložit vertikálně integrovaným podnikům povinnost svěřit činnosti spojené s velkoobchodním poskytováním přístupových produktů nezávisle provozované hospodářské jednotce.

Tato hospodářská jednotka dodává přístupové produkty a služby všem podnikům, včetně dalších hospodářských jednotek v rámci mateřského podniku, ve stejných lhůtách a za stejných smluvních podmínek, včetně podmínek týkajících se úrovně cen a služeb, a prostřednictvím stejných systémů a procesů.

2.   V případech, kdy má vnitrostátní regulační orgán v úmyslu uložit povinnost funkčního oddělení, předloží Komisi žádost, která obsahuje:

3.   Návrh opatření musí obsahovat následující prvky:

4.   Poté, co Komise vydá své rozhodnutí o návrhu opatření v souladu s čl. 8 odst. 3, vnitrostátní regulační orgán provede koordinovanou analýzu různých trhů, které se vztahují k přístupové síti, v souladu s postupem stanoveným článkem 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice). Na základě svého posouzení vnitrostátní regulační orgán uloží, zachová, změní nebo zruší povinnosti v souladu s články 6 a 7 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

5.   Podnik, jemuž bylo uloženo funkční oddělení, může podléhat kterékoliv z povinností uvedených v článcích 9 až 13 na jakémkoliv konkrétním trhu, na němž je označen za podnik s významnou tržní silou v souladu s článkem 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, jejichž uložení Komise schválila v souladu s čl. 8 odst. 3.

Článek 13b

Dobrovolné oddělení vertikálně integrovaného podniku

1.   Pokud mají podniky označené za podniky s významnou tržní silou na jednom nebo více relevantních trzích v souladu s článkem 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) v úmyslu převést svá aktiva tvořící místní přístupovou síť nebo jeho podstatnou část na jinou právnickou osobu s odlišnou vlastnickou strukturou, nebo založit oddělenou hospodářskou jednotku, která bude poskytovat všem maloobchodním poskytovatelům i svým vlastním maloobchodním divizím rovnocenné přístupové produkty, informuje o tom vnitrostátní regulační orgán předem a včasným způsobem, tak aby umožnily vnitrostátnímu regulačnímu orgánu posoudit výsledek zamýšleného převedení.

Podniky také informují vnitrostátní regulační orgány o každé změně tohoto záměru, jakož i o konečném výsledku procesu oddělení.

2.   Vnitrostátní regulační orgán posoudí dopad zamýšlené transakce na stávající regulační povinnosti podle směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

Za tímto účelem vnitrostátní regulační orgán provede koordinovanou analýzu různých trhů, které se vztahují k přístupové síti, v souladu s postupem stanoveným článkem 16 směrnice 2002/21/EC (rámcová směrnice).

Na základě svého posouzení vnitrostátní regulační orgán uloží, zachová, změní nebo zruší povinnosti v souladu s články 6 a 7 směrnice 2002/21/ES (rámcová smlouva).

3.   Právně nebo provozně oddělený obchodní subjekt může podléhat kterékoliv z povinností uvedených v článcích 9 až13 na jakémkoliv konkrétním trhu, na němž je označen za podnik s významnou tržní silou v souladu s článkem 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, jejichž uložení Komise schválila v souladu s čl. 8 odst. 3.“

11)

Článek 14 se mění takto:

12)

Příloha II se mění takto:

1)

V článku 2 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Použije se rovněž tato definice:

‚obecným oprávněním‘ se rozumí právní rámec zřízený členským státem v souladu s touto směrnicí, který zaručuje práva na zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací a který stanoví zvláštní povinnosti pro tuto oblast, které se mohou vztahovat na všechny nebo na určité druhy sítí a služeb elektronických komunikací.“

2)

V čl. 3 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Podniky poskytující přeshraniční služby elektronických komunikací podnikům ve více členských státech nejsou povinny předkládat více než jedno oznámení za každý dotčený členský stát.“

3)

Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

Práva na užívání rádiových frekvencí a čísel

1.   Členské státy usnadní využívání rádiových frekvencí v rámci obecných oprávnění. V případě potřeby mohou členské státy udělit individuální práva na užívání s cílem:

2.   Pokud je nezbytné udělit individuální práva na užívání rádiových frekvencí a čísel, členské státy na požádání udělí taková práva každému podniku za účelem poskytování sítí nebo služeb v rámci obecného oprávnění uvedeného v odstavci 3, s výhradou článků 6, 7 a čl. 11 odst. 1 písm. c) této směrnice a jakýchkoli jiných pravidel, která zajišťují účinné využití těchto zdrojů v souladu se směrnicí 2002/21/ES (rámcová směrnice).

Aniž jsou dotčena zvláštní kritéria předem stanovená členskými státy pro udělování práv na užívání rádiových frekvencí poskytovatelům služeb obsahu rozhlasového a televizního vysílání s ohledem na plnění cílů obecného zájmu v souladu s právními předpisy Společenství, práva na užívání rádiových frekvencí a čísel se udělují prostřednictvím otevřených, objektivních, transparentních, nediskriminačních a přiměřených postupů a v případě rádiových frekvencí v souladu s ustanoveními článku 9 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice). Výjimku z požadavku na otevřené postupy je možné použít v případech, kdy je udělení individuálních práv na užívání rádiových frekvencí poskytovatelům služeb obsahu rádiového nebo televizního vysílání nezbytné k plnění cíle obecného zájmu stanoveného členskými státy v souladu s právem Společenství.

Při udělování práv na užívání stanoví členské státy, zda a za jakých podmínek může tato práva jejich držitel převádět. V případě rádiových frekvencí jsou tato ustanovení v souladu s články 9 a 9b směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

Pokud členské státy udělí práva na užívání na omezenou dobu, délka této doby je přiměřená dotyčné službě z hlediska sledovaného cíle, přičemž se řádně zohlední potřeba poskytnout přiměřenou dobu na amortizaci investice.

Jsou-li individuální práva na užívání rádiových frekvencí udělena na dobu deseti nebo více let a podniky si tato práva nemohou mezi sebou převádět ani pronajmout, jak to povoluje článek 9b směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), příslušný vnitrostátní orgán zajistí, aby byla po dobu platnosti licence nadále dodržována a uplatňována kritéria pro udělování individuálních práv na užívání, zvláště na odůvodněnou žádost držitele práva. Pokud se již neuplatní tato kritéria, individuální právo na užívání se po předchozím oznámení a po uplynutí přiměřené lhůty změní na obecné oprávnění k užívání rádiových frekvencí, nebo se umožní jeho převod nebo pronájem mezi podniky v souladu s článkem 9b směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

3.   Rozhodnutí o udělení práv na užívání se přijímají, sdělují a zveřejňují co nejdříve po obdržení úplné žádosti vnitrostátním regulačním orgánem, a sice do tří týdnů u čísel, která byla přidělena pro zvláštní účely v rámci národního číslovacího plánu, a do šesti týdnů u rádiových frekvencí, které byly přiděleny službám elektronických komunikací pro využití v rámci národního plánu přidělení kmitočtových pásem. Touto druhou lhůtou nejsou dotčeny žádné platné mezinárodní dohody týkající se užívání rádiových frekvencí nebo orbitálních poloh.

4.   Pokud bylo po konzultaci se zainteresovanými subjekty podle článku 6 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) rozhodnuto, že se mají práva na užívání čísel mimořádné ekonomické hodnoty udělovat cestou konkurenčních nebo srovnávacích výběrových řízení, mohou členské státy prodloužit maximální lhůtu tří týdnů až o další tři týdny.

Pro konkurenční nebo srovnávací výběrová řízení na rádiové frekvence se použije článek 7.

5.   Členské státy neomezí počet práv na užívání, která mají být udělena, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro zajištění účinného využití rádiových frekvencí v souladu s článkem 7.

6.   Příslušné vnitrostátní orgány zajistí, aby rádiové frekvence byly v souladu s čl. 8 odst. 2 a čl. 9 odst. 2 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) využívány efektivně a účelně. Zajistí, aby následkem převodu nebo hromadění práv na užívání rádiových frekvencí nedošlo k narušení hospodářské soutěže. K těmto účelům mohou členské státy přijmout vhodná opatření, například nařízení povinného prodeje nebo pronájmu práv na užívání rádiových frekvencí.“

4)

Článek 6 se mění takto:

5)

Článek 7 se mění takto:

6)

Článek 10 se mění takto:

7)

V článku 11 se odstavec 1 mění takto:

8)

Článek 14 se nahrazuje tímto:

„Článek 14

Změna práv a povinností

1.   Členské státy zajistí, aby se mohla práva, podmínky a postupy týkající se obecných oprávnění, práv na užívání nebo práv na instalování zařízení měnit pouze v objektivně odůvodněných případech a přiměřeným způsobem s tím, že se případně zohlední zvláštní podmínky týkající se převoditelných práv na užívání rádiových frekvencí. Kromě případů, kdy jsou navrhovány pouze drobné změny, s nimiž držitel práv nebo obecného oprávnění souhlasil, se oznámení o záměru učinit takové změny podává odpovídajícím způsobem a zainteresovaným subjektům, včetně uživatelů a spotřebitelů, musí být poskytnuta dostatečná lhůta k vyjádření názorů na navrhované změny, a to nejméně čtyři týdny, s výjimkou mimořádných okolností.

2.   Členské státy neomezí ani neodejmou práva na instalování zařízení ani práva na užívání rádiových frekvencí před uplynutím doby, na kterou byla udělena, s výjimkou odůvodněných případů a popřípadě v souladu s přílohou a s příslušnými vnitrostátními právními předpisy týkajícími se náhrady za odejmutí práv.“

9)

V článku 15 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy zajistí, aby byly veškeré příslušné informace o právech, podmínkách, postupech, poplatcích a rozhodnutích týkajících se obecných oprávnění, práv na užívání a práv na instalování zařízení zveřejňovány a aktualizovány vhodným způsobem tak, aby všem zúčastěným subjektům byl poskytnut snadný přístup k takovým informacím.“

10)

V článku 17 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1.   Aniž je dotčen článek 9a směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), uvedou členské státy obecná oprávnění a individuální práva na užívání, která ke dni 31. prosince 2009 již existují, do souladu s články 5, 6 a 7 a přílohou této směrnice 19. prosince 2011, a to nejpozději dva roky od vstupu této směrnice v platnost.

2.   V případě, že uplatňování odstavce 1 povede k omezení práv nebo rozšíření obecných oprávnění a individuálních práv na užívání, mohou členské státy prodloužit platnost takových práv a povinností nejdéle do 30. září 2012 za předpokladu, že tím nebudou dotčena práva ostatních podniků podle právních předpisů Společenství. Členské státy oznámí taková prodloužení platnosti Komisi s uvedením důvodů.“

11)

Příloha se mění v souladu s přílohou této směrnice.