29.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 163/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 542/2014

ze dne 15. května 2014,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1215/2012, pokud jde o pravidla použitelná pro Jednotný patentový soud a Soudní dvůr Beneluxu

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 81 odst. 2 písm. a), c) a e) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

jednajíce v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 19. února 2013 Belgické království, Bulharská republika, Česká republika, Dánské království, Spolková republika Německo, Estonská republika, Irsko, Řecká republika, Francouzská republika, Italská republika, Kyperská republika, Lotyšská republika, Litevská republika, Lucemburské velkovévodství, Maďarsko, Republika Malta, Nizozemské království, Rakouská republika, Portugalská republika, Rumunsko, Republika Slovinsko, Slovenská republika, Finská republika, Švédské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska podepsaly Dohodu o Jednotném patentovém soudu (3). Dohoda o Jednotném patentovém soudu stanoví, že nevstoupí v platnost dříve než první den čtvrtého měsíce poté, co vstoupí v platnost změny nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (4), pokud jde o vztah uvedeného nařízení k Dohodě o Jednotném patentovém soudu.

(2)

Dne 15. října 2012 Belgické království, Lucemburské velkovévodství a Nizozemské království, strany Úmluvy ze dne 31. března 1965 o zřízení a statutu Soudního dvora Beneluxu (dále jen „Úmluva o Soudním dvoru Beneluxu“), podepsaly protokol, kterým se uvedená smlouva mění. Uvedený protokol umožňuje přenesení příslušnosti v konkrétních záležitostech spadajících do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1215/2012 na Soudní dvůr Beneluxu.

(3)

Je nezbytné upravit vztah nařízení (EU) č. 1215/2012 s Dohodou o Jednotném patentovém soudu a s Úmluvou o Soudním dvoru Beneluxu prostřednictvím změn uvedeného nařízení.

(4)

Aby byla zajištěna právní jistota a předvídatelnost pro žalované, kteří by mohli být žalováni u těchto dvou soudů v místě nacházejícím se v jiném členském státě, než který byl určen podle pravidel nařízení (EU) č. 1215/2012, měly by se Jednotný patentový soud a Soudní dvůr Beneluxu považovat za soudy ve smyslu nařízení (EU) č. 1215/2012.

(5)

Účelem změn nařízení (EU) č. 1215/2012 stanovených v tomto nařízení ohledně Jednotného patentového soudu je založit mezinárodní příslušnost tohoto soudu a tyto změny se netýkají vnitřního rozvrhu práce mezi komorami tohoto soudu ani ujednání stanovených v Dohodě o Jednotném patentovém soudu týkajících se výkonu pravomoci, včetně výlučné pravomoci, během přechodného období stanoveného v uvedené dohodě.

(6)

Jako soudy společné několika členským státům nemohou Jednotný patentový soud a Soudní dvůr Beneluxu, na rozdíl od soudu jednoho členského státu, vykonávat příslušnost vůči žalovaným, kteří nemají bydliště v některém členském státě, na základě vnitrostátního práva. Aby tyto dva soudy mohly příslušnost vůči těmto žalovaným vykonávat, měla by se tedy pravidla nařízení (EU) č. 1215/2012 pro záležitosti, které spadají do příslušnosti Jednotného patentového soudu a Soudního dvora Beneluxu, vztahovat i na žalované s bydlištěm ve třetích státech. Stávající pravidla příslušnosti stanovená v nařízení (EU) č. 1215/2012 zajišťují úzkou vazbu mezi řízeními, na která se uvedené nařízení vztahuje, a územím členských států. Je proto vhodné rozšířit tato pravidla i na řízení proti všem žalovaným bez ohledu na jejich bydliště. Při uplatňování pravidel příslušnosti stanovených v nařízení (EU) č. 1215/2012 by měly Jednotný patentový soud a Soudní dvůr Beneluxu (jednotlivě dále jen „společný soud“) uplatňovat pouze ta pravidla, jež jsou vhodná pro oblast sporů, ke které jim byla příslušnost svěřena.

(7)

Společný soud by měl být schopen projednávat spory proti žalovaným ze třetích států na základě pravidla podpůrné příslušnosti v řízeních týkajících se porušení evropského patentu, jež způsobuje škodu jak uvnitř Unie, tak mimo ni. Taková podpůrná příslušnost by měla být vykonávána v případě, že se majetek žalovaného nachází v kterémkoli členském státě, který je stranou nástroje o zřízení společného soudu, a že daný spor má dostatečnou vazbu na tento členský stát, například protože tam má žalobce bydliště nebo tam jsou k dispozici důkazní prostředky související se sporem. Při stanovení své příslušnosti by měl společný soud zohlednit hodnotu daného majetku, která by neměla být nevýznamná a měla by umožňovat alespoň částečný výkon rozhodnutí v členských státech, které jsou stranami nástroje o zřízení společného soudu.

(8)

Pravidla nařízení (EU) č. 1215/2012 týkající se litispendence a souvisejících řízení, jejichž cílem je zabránit, aby byla vedena souběžná řízení a vydávána neslučitelná soudní rozhodnutí, by se měla použít, jsou-li zahájena řízení u společného soudu a u soudu členského státu, ve kterém Dohoda o Jednotném patentovém soudu nebo případně Úmluva o Soudním dvoru Beneluxu neplatí.

(9)

Pravidla nařízení (EU) č. 1215/2012 týkající se litispendence a souvisejících řízení by se měla rovněž použít, pokud jsou během přechodného období stanoveného v Dohodě o Jednotném patentovém soudu zahájena řízení o určitých druzích sporů jak u Jednotného patentového soudu, tak u vnitrostátního soudu členského státu, který je stranou Dohody o Jednotném patentovém soudu.

(10)

Rozhodnutí vydaná Jednotným patentovým soudem nebo Soudním dvorem Beneluxu by měla být v členském státě, který není stranou Dohody o Jednotném patentovém soudu nebo případně Úmluvy o Soudním dvoru Beneluxu, uznávána a vykonávána v souladu s nařízením (EU) č. 1215/2012.

(11)

Rozhodnutí vydaná soudy členských států, které nejsou stranami Dohody o Jednotném patentovém soudu nebo případně Úmluvy o Soudním dvoru Beneluxu, by měla být uznávána a vykonávána v jiném členském státě v souladu s nařízením (EU) č. 1215/2012.

(12)

Nařízení (EU) č. 1215/2012 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(13)

Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu jeho rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(14)

V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámily Spojené království a Irsko své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.

(15)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení, a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné, aniž je dotčena možnost, aby Dánsko uplatňovalo změny nařízení (EU) č. 1215/2012 stanovené v tomto nařízení na základě článku 3 Dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech ze dne 19. října 2005 (5),

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V kapitole VII nařízení (EU) č. 1215/2012 se vkládají nové články, které znějí:

„Článek 71a

1.   Pro účely tohoto nařízení se soud společný několika členským státům ve smyslu odstavce 2 (dále jen „společný soud“) považuje za soud členského státu, pokud tento společný soud podle nástroje, kterým je zřízen, vykonává příslušnost ve věcech spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení.

2.   Pro účely tohoto nařízení se za společné soudy považují tyto soudy:

a)

Jednotný patentový soud zřízený Dohodou o Jednotném patentovém soudu podepsanou dne 19. února 2013 (dále jen „Dohoda o Jednotném patentovém soudu“) a

b)

Soudní dvůr Beneluxu zřízený Úmluvou ze dne 31. března 1965 o zřízení a statutu Soudního dvora Beneluxu (dále jen „Úmluva o Soudním dvoru Beneluxu“).

Článek 71b

Příslušnost společného soudu se stanoví takto:

1)

společný soud je příslušný, pokud by podle tohoto nařízení byly ve věci, která se řídí nástrojem o zřízení tohoto společného soudu, příslušné soudy členského státu, jenž je stranou uvedeného nástroje;

2)

pokud žalovaný nemá bydliště v žádném členském státě a toto nařízení ve vztahu k němu jinak nezakládá příslušnost, použije se přiměřeně kapitola II bez ohledu na bydliště žalovaného.

U společného soudu může být podán návrh na předběžná opatření včetně zajišťovacích opatření i tehdy, pokud jsou ve věci samé příslušné soudy třetího státu;

3)

pokud je společný soud příslušný ve vztahu k žalovanému na základě bodu 2 ve sporu týkajícím se porušení evropského patentu, jež způsobuje škodu uvnitř Unie, může tento soud vykonávat příslušnost i ve vztahu ke škodě vzniklé tímto porušením mimo Unii.

Tato příslušnost může být stanovena pouze tehdy, pokud se majetek náležející žalovanému nachází ve kterémkoli členském státě, který je stranou nástroje o zřízení tohoto společného soudu, a spor má na tento členský stát dostatečnou vazbu.

Článek 71c

1.   Články 29 až 32 se použijí, pokud jsou řízení zahájena u společného soudu a u soudu členského státu, který není stranou nástroje o zřízení tohoto společného soudu.

2.   Články 29 až 32 se použijí, pokud jsou během přechodného období uvedeného v článku 83 Dohody o Jednotném patentovém soudu zahájena řízení před Jednotným patentovým soudem a soudem členského státu, který je stranou Dohody o Jednotném patentovém soudu.

Článek 71d

Toto nařízení se vztahuje na uznání a výkon:

a)

rozhodnutí vydaných společným soudem, která mají být uznána a vykonána v členském státě, který není stranou nástroje o zřízení tohoto společného soudu; a

b)

rozhodnutí soudů členského státu, který není stranou nástroje o zřízení společného soudu, jež mají být uznána a vykonána v členském státě, který je stranou uvedeného nástroje.

Pokud je však uznání a výkon rozhodnutí vydaného společným soudem navrhováno v členském státě, který je stranou nástroje o zřízení tohoto společného soudu, uplatní se veškerá pravidla uvedeného nástroje o uznávání a výkonu namísto pravidel stanovených v tomto nařízení.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 10. ledna 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 15. května 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS


(1)  Stanovisko ze dne 26. února 2014 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 6. května 2014.

(3)  Úř. věst. C 175, 20.6.2013, s. 1.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).

(5)  Úř. věst. L 299, 16.11.2005, s. 62.


  翻译: