12.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 173/1

(1)

Skutečný vnitřní trh s finančními službami je rozhodující pro hospodářský růst a vytváření pracovních míst v Unii.

(2)

Integrovaný, účinný a transparentní finanční trh vyžaduje integritu. Řádné fungování trhů s cennými papíry a důvěra veřejnosti v trhy jsou nezbytnými předpoklady hospodářského růstu a blahobytu. Zneužívání trhu narušuje integritu finančních trhů a důvěru veřejnosti v cenné papíry a deriváty.

(3)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES (4) doplnila a aktualizovala právní rámec Unie na ochranu integrity trhu. Nicméně vzhledem k tomu, že od vstupu uvedené směrnice v platnost došlo k vývoji v oblasti legislativy, trhu a technologií, který vedl k významným proměnám podoby finančních trhů, by tato směrnice měla být nyní nahrazena. Nový legislativní nástroj je také třeba k zajištění jednotných pravidel a přehlednosti klíčových pojmů a jednotných předpisů v souladu se závěry zprávy ze dne 25. února 2009 vypracované skupinou na vysoké úrovni pro finanční dohled v EU, které předsedá Jacques de Larosière (dále jen „de Larosièrova skupina“).

(4)

Je třeba vytvořit jednotnější a pevnější rámec, který zachová integritu trhu, zabrání případným regulatorním arbitrážím, zajistí odpovědnost při pokusech o manipulaci a zvýší právní jistotu a zjednoduší regulaci pro účastníky trhu. Toto nařízení má za cíl přispět rozhodujícím způsobem k řádnému fungování vnitřního trhu, a mělo by proto vycházet z článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, jak je vykládáno jednotně v judikatuře Soudního dvora Evropské unie.

(5)

S cílem odstranit zbývající překážky obchodování a závažná narušení hospodářské soutěže mající za následek rozdílnost práva členských států a zamezit vznikání případných dalších překážek obchodování a závažných narušení hospodářské soutěže je nezbytné přijmout nařízení, kterým se stanoví jednotnější výklad právní úpravy Unie týkající se zneužívání trhu, jenž jasněji vymezuje pravidla, která budou platit ve všech členských státech. Vezmou-li na sebe požadavky týkající se zneužívání trhu formu nařízení, mělo by být zajištěno, že tyto požadavky jsou přímo uplatnitelné. Tím by měly být zajištěny jednotné podmínky, neboť se zamezí vzniku rozdílných vnitrostátních požadavků vlivem provedení směrnice. Toto nařízení bude vyžadovat, aby se všechny osoby v celé Unii řídily stejnými pravidly. Rovněž sníží složitost regulačních pravidel a náklady firem na jejich plnění, a to především pro podniky působící v přeshraničním styku, a přispěje k zamezení narušení hospodářské soutěže.

(6)

Komise ve svém sdělení ze dne 25. června 2008„Small Business Act pro Evropu“ vyzývá Unii a její členské státy, aby navrhovaly pravidla s cílem snížit administrativní zátěž, přijímaly právní předpisy pro potřeby emitentů na trzích malých a středních podniků a usnadnily přístup těchto emitentů k financování. Řada ustanovení směrnice 2003/6/ES ukládá emitentům, zejména těm, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trzích pro růst malých a středních podniků, administrativní zátěž, která by měla být snížena.

(7)

Zneužívání trhu je pojem, který zahrnuje protiprávní jednání na finančních trzích, a pro účely tohoto nařízení je třeba jej chápat tak, že sestává z obchodování zasvěcené osoby, nedovoleného zpřístupnění vnitřní informace a manipulace s trhem. Takové jednání snižuje úplnou a řádnou průhlednost trhu, která je předpokladem pro operace všech hospodářských subjektů na integrovaných finančních trzích.

(8)

Oblast působnosti směrnice 2003/6/ES se zaměřila na finanční nástroje, které byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo pro něž byla podána žádost o přijetí k obchodování na těchto trzích. V posledních letech se nicméně stále více finančních nástrojů obchodovalo v mnohostranných obchodních systémech. Existují i finanční nástroje, které se obchodují pouze na jiných typech organizovaných obchodních systémů nebo formou OTC. Působnost tohoto nařízení by proto měla zahrnovat všechny finanční nástroje obchodované na regulovaném trhu v mnohostranných obchodních systémech nebo a na jakékoliv jiné jednání nebo činnosti, které mohou mít vliv na takové finanční nástroje, bez ohledu na to, zda probíhají v obchodním systému či nikoli. V případě určitých typů mnohostranných obchodních systémů, které podobně jako regulované trhy pomáhají společnostem získávat finanční prostředky pro vlastní kapitál, platí zákaz zneužívání trhu rovněž v případě, kdy byla podána žádost o přijetí k obchodování na takovém trhu. Oblast působnosti tohoto nařízení by měla proto zahrnovat finanční nástroje, pro něž byla podána žádost o přijetí k obchodování v mnohostranném obchodním systému. To by mělo zlepšit ochranu investorů, zachovat integritu trhů a zajistit, aby byla zneužívání trhu s těmito nástroji jednoznačně zakázána.

(9)

Pro účely transparentnosti by organizátoři regulovaného trhu, mnohostranného obchodního systému či organizovaného obchodního systému měli neprodleně oznamovat svým příslušným orgánů údaje o svých finančních nástrojích, které přijali k obchodování, pro něž byla podána žádost o přijetí k obchodování nebo které jsou obchodovány v jejich obchodním systému. Pokud již nástroj není přijat k obchodování, mělo by být podáno druhé oznámení. Tyto povinnosti by se měly vztahovat rovněž na finanční nástroje, pro něž byla podána žádost o přijetí k obchodování v jejich obchodním systému, a finanční nástroje, které byly přijaty k obchodování před vstupem tohoto nařízení v platnost. Toto oznámení by mělo být příslušnými orgány podáno Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) a ESMA by měl zveřejňovat seznam všech těchto oznámených finančních nástrojů. Toto nařízení se vztahuje na tyto finanční nástroje bez ohledu na to, zda jsou uvedeny na seznamu, který zveřejňuje orgán ESMA.

(10)

Je možné, že některé finanční nástroje, které nejsou obchodovány v obchodním systému, jsou používány ke zneužívání trhu. To platí i pro finanční nástroje, jejichž cena nebo hodnota závisí na finančních nástrojích obchodovaných v obchodním systému nebo jejichž cena nebo hodnota má vliv na tyto nástroje, a rovněž pro finanční nástroje, jejichž obchodování má vliv na cenu nebo hodnotu jiných finančních nástrojů obchodovaných v obchodním systému. Příkladem použití těchto nástrojů ke zneužívání trhu mohou být vnitřní informace týkající se určité akcie nebo obligace, které mohou být použity k nákupu derivátu této akcie nebo obligace, nebo index hodnoty závisející na této akcii nebo obligaci. Je-li určitý finanční nástroj používán jako referenční cena, může být derivát obchodovaný formou OTC použit k tomu, aby měl výhodu z manipulovaných cen, nebo k manipulaci ceny finančního nástroje obchodovaného v obchodním systému. Dalším příkladem je plánované vydání balíku cenných papírů, na něž se sice nevztahuje toto nařízení, avšak obchodování s těmito cennými papíry by mohlo ovlivnit cenu nebo hodnotu stávajících kotovaných cenných papírů, na něž se toto nařízení vztahuje. Toto nařízení se rovněž vztahuje na situaci, kdy cena nebo hodnota nástroje obchodovaného v obchodním systému závisí na nástroji obchodovaném formou OTC. Stejný princip by měl platit pro spotové komoditní smlouvy, jejichž cena je založena na ceně derivátu, a na nákupu spotových komoditních smluv, vůči nimž jsou finanční nástroje referencovány.

(11)

Obchodování s cennými papíry nebo souvisejícími nástroji za účelem stabilizace cenných papírů nebo obchodování s vlastními akciemi v rámci programů zpětného odkupu mohou být z ekonomických důvodů legitimní, a za určitých okolností by tedy měly být vyloučeny ze zákazů týkajících se zneužívání trhu, pokud jsou tyto činnosti prováděny s nezbytnou transparentností a jsou zveřejňovány informace týkající se stabilizace nebo programu zpětného odkupu.

(12)

Obchodování s vlastními akciemi v rámci programů zpětného odkupu a stabilizace finančního nástroje, na které by se nevztahovala výjimka podle tohoto nařízení, by neměly být samy o sobě považovány za zneužívání trhu.

(13)

Členské státy, členové Evropského systému centrálních bank (ESCB), ministerstva a jiné orgány a subjekty zvláštního určení jednoho či více členských států a Unie a některé další veřejné orgány nebo osoby jednající jejich jménem by neměly být omezovány v provádění měnové politiky, politiky směnných kurzů nebo správy veřejného dluhu, pokud jsou příslušné činnosti prováděny ve veřejném zájmu a výhradně za účelem provádění těchto politik. Rovněž by neměly obchody, pokyny nebo jednání Unie, subjektu zvláštního určení jednoho nebo několika členských států, Evropská investiční banka, Evropský nástroj finanční stability, Evropský mechanismus stability nebo mezinárodní finanční instituce zřízené dvěma nebo více členskými stát, být omezovány při mobilizování financování a poskytování finanční pomoci ve prospěch svých členů. Takové výjimky z oblasti působnosti tohoto nařízení může být v souladu s tímto nařízením rozšířeno na některé veřejné orgány pověřené správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahující a na centrální banky třetích zemí. Tyto výjimky pro měnovou politiku, politiku směnných kurzů a správu veřejného dluhu by se současně neměly vztahovat na případy, kdy tyto orgány uskutečňují obchody, pokyny nebo jednání, jež nemají za účel provádění těchto politik, nebo pokud osoby pracující v těchto orgánech uskutečňují obchody, pokyny nebo jednání svým jménem.

(14)

Racionálně uvažující investoři opírají svá investiční rozhodnutí o informace, které již mají k dispozici, to znamená, o informace dostupné ex ante. Proto by otázka, zda by při investičním rozhodování racionální investor pravděpodobně vzal v úvahu konkrétní informaci, měla být hodnocena na základě informací dostupných ex ante. Takové hodnocení musí vzít v potaz předpokládaný dopad informací v kontextu všech souvisejících činností emitenta jako celku, spolehlivost zdroje informací a jiné tržní proměnné, které mohou mít vliv na finanční nástroje, související spotové komoditní smlouvy a za určitých okolností dražené produkty odvozené od povolenek na emise.

(15)

Informace dostupné ex post se mohou použít k ověření předpokladu, že informace dostupné ex ante byly citlivé na cenu, ale neměly by se použít ke stíhání osob, které došly k přiměřeným závěrům na základě ex ante informací, které měly k dispozici.

(16)

Pokud se vnitřní informace týkají procesu, který probíhá ve více fázích, může každá z těchto fází stejně jako celý proces představovat vnitřní informace. Dílčím krokem v dlouhodobém procesu může sám o sobě být souhrn okolností nebo událost, které nastaly nebo u nichž lze na základě celkového posouzení faktorů existujících v dané době realisticky předpokládat, že nastanou. Tento pojem by však neměl být chápan tak, že je nutné brát v potaz velikost dopadu tohoto souhrnu okolností nebo této události na ceny daných finančních nástrojů. Dílčí krok by měl být považován za vnitřní informaci, pokud sám o sobě splňuje kritéria stanovená tímto nařízením pro vnitřní informace.

(17)

Informace týkající se určité události nebo souhrnu okolností, které jsou dílčím krokem v dlouhodobém procesu, se mohou týkat například stavu smluvních jednání, podmínek, na kterých se strany prozatímně dohodnou v rámci smluvních jednání, možnosti umisťování finančních nástrojů, podmínek, za kterých budou finanční nástroje uváděny na trh, prozatímních podmínek umisťování finančních nástrojů nebo, úvah o zahrnutí finančního nástroje hlavního indexu nebo odstranění finančního nástroje z takového indexu.

(18)

Právní jistota účastníků trhu by se měla zvýšit díky užšímu vymezení dvou prvků, jež jsou zásadní pro definici vnitřní informace, a sice přesné povahy takové informace a významu jejího možného dopadu na ceny finančních nástrojů, souvisejících spotových komoditních smluv a dražených produktů odvozených od povolenek na emise. V případě derivátů, které jsou velkoobchodními energetickými produkty, by se mělo jako na vnitřní informace nahlížet zejména na informace, jejichž zveřejnění se vyžaduje v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 (5).

(19)

Toto nařízení nemá za cíl zakázat diskuse obecného charakteru o obchodním a tržním vývoji mezi zúčastněnými stranami a managementem týkající se emitenta. Tyto vztahy mají zásadní význam pro efektivní fungování trhů a neměly by být tímto nařízením zakázány.

(20)

Spotové trhy a odvozené trhy s deriváty jsou vysoce propojené a globální a ke zneužívání trhu může docházet napříč všemi trhy i napříč hranicemi států, což může způsobit značná systémová rizika. To platí jak pro obchodování zasvěcené osoby, tak pro manipulaci s trhem. Vnitřní informace ze spotových trhů mohou zejména přinést prospěch osobám obchodujícím na finančním trhu. Důvěrná informace ve vztahu ke komoditním derivátům by měla být vymezena jako informace, která odpovídá obecné definici vnitřní informace ve vztahu k finančním trhům a která musí být uveřejněna v souladu s ustanoveními právních předpisů na unijní nebo vnitrostátní úrovni, tržních pravidel, smluv nebo zvyklostí na příslušném trhu s komoditními deriváty nebo spotovém trhu. Významné příklady těchto pravidel obsahuje nařízení (EU) č. 1227/2011 pro energetické trhy a databáze JODI pro ropu. Tyto informace mohou sloužit jako základ pro rozhodnutí účastníků trhu investovat do komoditních derivátů nebo uzavřít související spotové komoditní smlouvy, a měly by proto představovat vnitřní informace, které musí být uveřejněny, pokud by mohly mít významný dopad na ceny těchto derivátů nebo související spotové komoditní smlouvy.

Kromě toho se mohou manipulativní strategie vyskytovat i napříč spotovými trhy a trhy s deriváty. Obchodování s finančními nástroji včetně komoditních derivátů, lze využít k manipulaci se souvisejícími spotovými komoditními smlouvami a spotové komoditní smlouvy lze využít k manipulaci se souvisejícími finančními nástroji. Zákaz manipulace s trhem by měl tyto spojitosti zachytit. Není však vhodné ani možné rozšířit působnost tohoto nařízení na jednání, které se netýká finančních nástrojů, například na obchodování se spotovými komoditními smlouvami, které má vliv pouze na spotovém trhu. V konkrétním případě velkoobchodních energetických produktů by příslušné orgány měly brát v úvahu specifický charakter definic nařízení (EU) č. 1227/2011, když budou uplatňovat definice vnitřní informace, obchodování zasvěcené osoby a manipulace s trhem podle tohoto nařízení na finanční nástroje týkající se velkoobchodních energetických produktů.

(21)

Podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (6) mají Komise, členské státy a jiné úředně stanovené subjekty odpovědnost mimo jiné za technická hlediska vydávání povolenek na emise, jejich bezplatné přidělování způsobilým průmyslovým odvětvím a novým účastníkům trhu a obecně za rozvoj a provádění rámcové politiky Unie v oblasti klimatu, což jsou aspekty, které jsou základem poskytování povolenek na emise pro subjekty splňující podmínky systému EU pro obchodování s emisemi. Při plnění těchto úkolů mohou mít tyto veřejné subjekty mimo jiné přístup k cenově citlivým neveřejným informacím a podle směrnice 2003/87/ES mohou být nuceny vykonávat určité tržní operace týkající se povolenek na emise. V důsledku klasifikace povolenek na emise jako finančních nástrojů v rámci revize směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (7), budou tyto nástroje rovněž spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení.

Protože Komise, členské státy a jiné úředně stanovené subjekty musí být schopny rozvíjet a provádět politiku Unie v oblasti klimatu, měly by být činnosti těchto veřejných orgánů týkající se povolenek na emise, pokud jsou prováděny výlučně ve veřejném zájmu a výslovně s cílem provádět tuto politiku, vyňaty z působnosti tohoto nařízení. Tato výjimka by neměla mít negativní dopad na celkovou transparentnost trhu, neboť tyto veřejné orgány mají zákonnou povinnost vykonávat svou činnost způsobem, který zaručuje řádné, spravedlivé a nediskriminační zveřejňování nových rozhodnutí, vývoje a údajů, které jsou cenově citlivé, a přístup k nim. Záruky spravedlivého a nediskriminačního zveřejňování specifických cenově citlivých informací, které jsou v držení veřejných orgánů, jsou také dány směrnicí 2003/87/ES a prováděcími opatřeními přijatými na jejím základě. Výjimka pro veřejné orgány při plnění cílů politiky Unie v oblasti klimatu by se zároveň neměla vztahovat na případy, kdy se tyto veřejné orgány účastní činností nebo obchodů, které neprobíhají v rámci plnění cílů politiky Unie v oblasti klimatu, nebo kdy se osoby pracující pro tyto orgány účastní takových činností na vlastní odpovědnost.

(22)

V souladu s článkem 43 Smlouvy o fungování EU a za účelem provádění mezinárodních smluv uzavřených na základě Smlouvy o fungování EU Komise, členské státy a ostatní úředně určené orgány mimo jiné odpovídají za provádění společné zemědělské politiky a společné rybářské politiky. Při výkonu těchto povinností provádějí tyto veřejné orgány činnosti a přijímají opatření k řízení zemědělských trhů a rybolovu, včetně veřejných intervencí, uvalení dodatečných dovozních cel nebo jejich zrušení. S ohledem na oblast působnosti tohoto nařízení, jehož některá ustanovení se rovněž vztahují na spotové komoditní smlouvy, které mají nebo pravděpodobně budou mít vliv na finanční nástroje a na finanční nástroje, jejichž hodnota závisí na hodnotě spotových komoditních smluv a které mají nebo pravděpodobně budou mít vliv na spotové komoditní smlouvy, je nezbytné zajistit, aby nebyla omezena činnost Komise, členských států a ostatních úředně určených orgánů, pokud jde o provádění společné zemědělské politiky a společné rybářské politiky. Aby byla zachována schopnost Komise, členských států a jiných úředně stanovených subjektů vyvíjet a provádět společnou zemědělskou politiku a společnou rybářskou politiku, měly by být jejich činnosti, pokud jsou prováděny výlučně ve veřejném zájmu a výslovně s cílem provádět tuto politiku, vyňaty z působnosti tohoto nařízení. Tato výjimka by neměla mít negativní dopad na celkovou transparentnost trhu, neboť tyto veřejné orgány mají zákonnou povinnost vykonávat svou činnost způsobem, který zaručuje řádné, spravedlivé a nediskriminační zveřejňování nových rozhodnutí, vývoje a údajů, které jsou cenově citlivé, a přístup k nim. Výjimka pro veřejné orgány při plnění cílů společné zemědělské politiky a společné rybářské politiky by se zároveň neměla vztahovat na případy, kdy se tyto veřejné orgány účastní činností nebo obchodů, které neprobíhají v rámci plnění cílů těchto společné zemědělské politiky a společné rybářské politiky, nebo kdy se osoby pracující pro tyto orgány účastní takových činností na vlastní účet.

(23)

Podstatným rysem obchodování zasvěcené osoby je získání nespravedlivé výhody na základě vnitřní informace na úkor třetích stran, které tyto informace nemají, čímž je narušena integrita finančních trhů a důvěra investorů. Zákaz obchodování zasvěcené osoby by měl proto platit tehdy, získá-li osoba, která má k dispozici vnitřní informaci, díky této informaci nespravedlivou výhodu tím, že v souladu s touto informací provede tržní transakce tím, že nabude nebo zcizí finanční nástroj, pokusí se takový nástroj nabýt nebo zcizit, zruší či změní nebo se pokusí zrušit či změnit pokyn k nabytí nebo zcizení takového finančního nástroje, a to přímo nebo nepřímo na vlastní účet nebo na účet třetí strany. Použití vnitřní informace může rovněž spočívat v obchodování s povolenkami na emise a jejich deriváty a v podávání nabídek na dražbách povolenek na emise nebo od nich odvozených dražených produktů, které má daná osoba v držení podle nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 (8).

(24)

Pokud právnická nebo fyzická osoba, která disponuje vnitřní informací, nabude nebo zcizí finanční nástroje, k nimž se tato informace vztahuje, nebo se pokusí tyto nástroje nabýt nebo zcizit, a to přímo nebo nepřímo na svůj vlastní účet nebo na účet třetí strany, je třeba se domnívat, že tato osoba tuto informaci použila. Touto domněnkou není dotčena právo na obhajobu. Otázku, zda určitá osoba porušila zákaz obchodování zasvěcené osoby nebo se pokusila provádět obchodování zasvěcené osoby, je třeba analyzovat s ohledem na účel tohoto nařízení, kterým je ochrana integrity finančního trhu a posílení důvěry investorů, k čemuž je nutná záruka, že investoři budou postaveni na stejnou úroveň a chráněni před zneužíváním vnitřních informací.

(25)

Pokyny zadané dříve, než má daná osoba vnitřní informací k dispozici, by neměly být považovány za obchodování zasvěcené osoby. Avšak jakmile tato osoba začne mít vnitřní informaci k dispozici, je třeba se domnívat, že jakákoli následná změna ve vztahu k této informaci v pokynech zadaných před tím, než ji začala mít k dispozici, včetně zrušení nebo změny pokynu nebo pokusu o jeho zrušení nebo změnu, jsou považovány za obchodování zasvěcené osoby. Tato domněnka by mohla být nicméně vyvrácena, pokud daná osoba prokáže, že vnitřní informaci při provádění obchodu nepoužila.

(26)

Používání vnitřních informací může spočívat v nabytí nebo zcizení finančního nástroje nebo draženého produktu odvozeného od povolenek na emise, ve zrušení či změně pokynu nebo v pokusu o nabytí nebo zcizení se finančního nástroje nebo o zrušení či změnu pokynu ze strany osoby, která ví nebo by měla vědět, že informace je vnitřní. V tomto ohledu by příslušné orgány měly posoudit, co by běžná a rozumná osoba za daných okolností věděla nebo měla vědět.

(27)

Toto nařízení by mělo být vykládáno způsobem slučitelným s opatřeními členských států na ochranu zájmů držitelů převoditelných cenných papírů spojených s hlasovacími právy ve společnosti (nebo které mohou být spojeny s takovými právy v důsledku výkonu práv nebo konverze), je-li společnost předmětem veřejné nabídky na převzetí nebo jakékoli jiné navrhované změny kontroly. Toto nařízení by zejména mělo být vykládáno způsobem slučitelným s právními a správními předpisy přijatými v souvislosti s nabídkami na převzetí, obchody za účelem fúze a jinými obchody majícími vliv na vlastnictví společností nebo kontrolu nad společnostmi, které jsou regulovány orgány dohledu jmenovanými členskými státy podle článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES (9).

(28)

Výzkum a odhady vycházející z veřejně dostupných údajů by neměly být považovány samy o sobě za vnitřní informace, a pouhá skutečnost, že obchod je proveden na základě výzkumů nebo odhadů, by proto neměla být považována za používání vnitřní informace. Příkladem, kdy může tato informace představovat vnitřní informaci, je situace, kdy trh běžně očekává zveřejnění nebo rozšíření informace a kdy toto zveřejnění nebo rozšíření přispívá k procesu utváření cen finančních nástrojů nebo tato informace poskytuje názory uznávaného tržního komentátora nebo instituce, kteří mohou ovlivňovat ceny souvisejících finančních nástrojů. Za účelem zjištění, zda by obchodovaly na základě vnitřní informace, proto musí tržní subjekty zvažovat, v jakém rozsahu jsou informace neveřejné a jaký by mohly mít vliv na finanční nástroje, pokud by byly tyto nástroje obchodovány před jejich zveřejněním nebo rozšířením.

(29)

Aby nebyly neúmyslně zakázány legitimní formy finanční činnosti, zejména pokud nevedou k zneužívání trhu, je nezbytné uznat určité legitimní jednání. To může například zahrnovat uznání úlohy tvůrců trhu, pokud legitimně poskytují tržní likviditu.

(30)

Pouhá skutečnost, že tvůrci trhu nebo osoby oprávněné vystupovat jako protistrany se omezí jen na provozování vlastní povolené obchodní činnosti spočívající v nákupu nebo prodeji finančních nástrojů nebo že osoby oprávněné provádět pokyny jménem třetích stran s vnitřními informacemi se omezí na svědomité vykonání, rušení nebo změnu pokynu, by neměla být považována za používání těchto vnitřních informací. Ustanovení na ochranu tvůrců trhu stanovené v tomto nařízení, orgány oprávněné jednat jako protistrany nebo osoby oprávněné vykonávat pokyny jménem třetích stran s vnitřními informacemi se nevztahují na činnosti jednoznačné zakázané tímto nařízením, včetně praxe známé jako „front-running“. Situace, kdy právnické osoby přijaly veškerá přiměřená opatření k zamezení zneužívání trhu, avšak zneužití se dopustily fyzické osoby jménem právnické osoby v rámci svého zaměstnání, by neměla být považována za zneužití trhu právnickou osobou. Jiným příkladem situace, který by neměla být považována za využití vnitřní informace, jsou obchody prováděné na základě předchozího závazku. Pouhý přístup k vnitřním informacím o jiné společnosti a jejich použití v souvislosti s veřejnou nabídkou na převzetí s cílem získat kontrolu nad touto společností nebo v souvislosti s návrhem na fúzi s touto společností by nemělo být považováno za obchodování zasvěcené osoby.

(31)

Vzhledem k tomu, že nabytí nebo zcizení finančních nástrojů nutně zahrnuje předchozí rozhodnutí o nabytí nebo zcizení přijaté osobou, která provádí některý z těchto obchodů, pouhé nabytí nebo zcizení by nemělo být považováno za použití vnitřní informace. Jednání na základě vlastních obchodních plánů a strategií by nemělo být považováno za používání vnitřní informace. Žádná z těchto osob, ani právnická ani fyzická osoba, by neměly být chráněny z důvodu své profesní funkce; tyto osoby by měly být chráněny, pouze pokud jednají vhodným způsobem a dodržují normy své profese a ustanovení tohoto nařízení, zejména pokud jde o ochranu integrity trhu a investorů. Pokud příslušný orgán zjistí, že důvod k provedení těchto obchodů nebo pokynů nebo jednání nebyl legitimní nebo že daná osoba použila vnitřní informaci, může se mít za to, že došlo k porušení.

(32)

Sondováním trhu se rozumí interakce mezi osobou prodávající finanční nástroje a jedním nebo více potenciálními investory před oznámením obchodu s cílem zjistit zájem potenciálních investorů o případný obchod a jeho cenu, velikost a strukturu. Sondování trhu by mohlo zahrnovat původní nebo sekundární nabídku příslušných cenných papírů a je odlišné od běžného obchodování. Jedná se o vysoce cenný nástroj ke zjišťování názorů potenciálních investorů, rozšíření dialogu s akcionáři, zajištění hladkého průběhu obchodů a sladění názorů emitentů, stávajících akcionářů a potenciálních nových investorů. Mohou být zvláště přínosné v situaci, kdy trhy nemají důvěru, nebo pokud chybí příslušné srovnávací kritérium, nebo pokud na trzích dochází ke kolísání. Schopnost provádět sondování trhu je důležitá pro řádné fungování finančních trhů a sondování trhu by samo o sobě nemělo být považováno za zneužívání trhu.

(33)

Příklady sondování trhu zahrnují situace, v nichž podnik na straně prodeje vede diskuse s emitentem o možném obchodu a rozhodl se zjistit zájem potenciálních investorů s cílem stanovit podmínky obchodu; pokud má emitent v úmyslu oznámit emisi dluhu nebo akcií a podnik na straně prodeje kontaktuje hlavní investory a s ohledem na úplné podmínky obchodu s cílem získat finanční závazek účasti na obchodu; nebo pokud prodávající strana hodlá prodat velký objem cenných papírů jménem určitého investora a snaží se zjistit potenciální zájem o tyto cenné papíry mezi ostatními potenciálními investory.

(34)

Provádění sondování trhu může vyžadovat, aby byly potenciálním investorům poskytnuty vnitřní informace. Potenciální finanční zisk z obchodování na základě vnitřní informace předané v rámci sondování trhu existuje obecně pouze tehdy, existuje-li trh s finančním nástrojem, který je předmětem sondování trhu, nebo se souvisejícím finančním nástrojem. Vzhledem k načasování těchto diskusí je možné, že vnitřní informace mohou být potenciálním investorům poskytnuty v průběhu sondování trhu poté, co byl finanční nástroj přijat k obchodování na regulovaném trhu nebo obchodován formou mnohostranných obchodních systémů nebo organizovaných obchodních systémů. Před tím, než se zapojí do sondování trhu, by účastníci trhu měli posoudit, zda sondování trhu bude zahrnovat poskytnutí vnitřní informace.

(35)

Vnitřní informace jsou považovány za oprávněně poskytnuté, pokud jsou poskytnuty v rámci běžného výkonu zaměstnání, profese nebo funkce určité osoby. Pokud sondování trhu zahrnuje zpřístupnění vnitřní informace, bude se mít za to, že účastník trhu zpřístupňující vnitřní informaci jedná v rámci svého běžného pracovněprávního vztahu, profese nebo povinnosti, pokud v době zpřístupnění informace dotyčnou osobu informuje, že jí poskytl vnitřní informaci, a získal její souhlas; že je jeho obchodování a jednání na základě této informace omezeno ustanoveními tohoto nařízení; že musí být učiněny přiměřené kroky na ochranu důvěrnosti informace; a že musí informovat účastníka trhu, který poskytuje informaci, o totožnosti všech fyzických a právnických osob, jimž je informace poskytnuta v průběhu přípravy reakce na sondování trhu. Účastník trhu, který poskytuje vnitřní informaci, by měl rovněž dodržovat povinnosti, které podrobně stanoví regulační technické normy, pokud jde o uchovávání záznamů o poskytnuté informaci. Na účastníky trhu, kteří nedodržují při provádění sondování trhu toto nařízení, by se neměla použít domněnka, že nedovoleně zpřístupnili vnitřní informaci, avšak neměli by mít možnost využít výjimky poskytnuté těm, kteří toto nařízení dodržují. Otázka, zda se účastníci dopustili porušení zákazu nedovoleného zpřístupnění vnitřní informace, by měla být posouzena s ohledem na veškerá příslušná ustanovení tohoto nařízení a všichni účastníci trhu zpřístupňující vnitřní informace by měli mít povinnost předtím, než se zapojí do sondování trhu, písemně zaznamenat své posouzení, zda sondování trhu bude zahrnovat zpřístupnění vnitřních informací.

(36)

Potenciální investoři, kteří jsou předmětem sondování trhu, by měli naopak zvážit, zda jim zpřístupněné informace představují vnitřní informace, na jejichž základě by nesměli obchodovat a které by nesměli dále zpřístupnit. Na potenciální investory se nadále vztahují pravidla pro obchodování zasvěcené osoby a nedovolené zpřístupnění vnitřní informace stanovená v tomto nařízení. Na pomoc potenciálním investorům v jejich úvahách, a pokud jde o to, jaké kroky by měli učinit, aby neporušovali toto nařízení, by orgán ESMA měl vydat příslušné obecné pokyny.

(37)

Nařízení (EU) č. 1031/2010 stanoví pro dražby povolenek na emise dva paralelní režimy proti zneužívání trhu. Nicméně v důsledku klasifikace povolenek na emise jako finančních nástrojů by toto nařízení mělo představovat jednotný soubor pravidel s opatřeními k zamezení zneužívání trhu vztahující se na celý primární a sekundární trh s povolenkami na emise. Toto nařízení by se také mělo vztahovat na jednání nebo obchody včetně nabídek, týkající se dražeb povolenek na emise nebo jiných od nich odvozených dražených produktů, a to i když se nejedná o finanční nástroje, na dražební platformě povolené jako regulovaný trh v souladu s nařízením (EU) č. 1031/2010.

(38)

Toto nařízení by mělo stanovit opatření týkající se manipulace s trhem, která mohou být přizpůsobena novým formám obchodování nebo novým strategiím, které mohou mít nekalý charakter. S ohledem na skutečnost, že obchodování s finančními nástroji je stále více automatizováno, je žádoucí, aby definice manipulace s trhem poskytovala příklady konkrétních nekalých strategií, které lze provádět prostřednictvím veškerých dostupných metod obchodování, včetně algoritmického a vysokofrekvenčního obchodování. Uvedené příklady nemají za cíl být vyčerpávající ani nemají naznačovat, že stejné strategie prováděné jinými prostředky by neměly také nekalou povahu.

(39)

Zákaz zneužívání trhu by se měl rovněž vztahovat na osoby, které jednají ve vzájemné spolupráci za účelem zneužívání trhu. Příkladem mohou být mimo jiné makléři, kteří vypracovávají a doporučují obchodní strategie, které mají vést k zneužití trhu, osoby, které vybízejí osobu disponující vnitřní informací, aby tuto informaci nedovoleně zpřístupnila, osoby, které vyvíjejí software ve spolupráci s obchodníkem za účelem usnadnění zneužívání trhu.

(40)

Aby odpovědnost nesly právnické i fyzické osoby, které se podílejí na rozhodování právnických osob, je nezbytné uznat rozdílnost vnitrostátních právních úprav v členských státech. Měly by se přímo týkat metod stanovení odpovědnosti ve vnitrostátním právu.

(41)

Za účelem doplnění zákazu manipulace s trhem by toto nařízení mělo zahrnovat zákaz pokusu o manipulaci s trhem. Pokus o manipulaci s trhem je třeba odlišit od jednání, které je pravděpodobným výsledkem manipulace s trhem, neboť toto nařízení zakazuje obě tyto činnosti. Takový pokus může zahrnovat situace, kdy činnost je zahájena, avšak není dokončena, například v důsledku technického selhání nebo neuposlechnutí příkazu k obchodování. Zákaz pokusů o manipulaci s trhem je nutný proto, aby mohly příslušné orgány za takové pokusy ukládat sankce.

(42)

Aniž je dotčen cíl tohoto nařízení a jeho přímo uplatnitelná ustanovení, osoba, která provádí obchody nebo zadává pokyny k obchodování, které mohou být považovány za manipulaci s trhem, může být schopna prokázat, že její důvody pro toto jednání byly oprávněné a že její obchody a pokyny k obchodování byly v souladu s uznávanými postupy na daném trhu. Uznávané tržní postupy může stanovit pouze příslušný orgán odpovědný za dohled nad zneužíváním trhu na daném trhu. Postupy, které jsou přijímány na určitém trhu, nelze považovat za platné pro jiné trhy, pokud příslušné orgány těchto jiných trhů tyto postupy oficiálně nepřijaly. Jestliže příslušný orgán prokáže, že pro tyto obchody nebo pokyny k obchodování existoval jiný, neoprávněný důvod, má se za to, že došlo k porušení.

(43)

Toto nařízení by mělo rovněž definovat to, že dopouštět se manipulace s trhem u finančního nástroje, nebo se o to pokoušet, může mít podobu využití souvisejících finančních nástrojů, jako jsou derivátové nástroje, které se obchodují na jiném obchodním systému nebo formou OTC.

(44)

Mnoho finančních nástrojů je oceňováno pomocí referenčních hodnot. Skutečná manipulace s referenčními hodnotami, včetně mezibankovních nabídkových sazeb, nebo pokus o tuto manipulaci může mít vážný dopad na důvěru v trh a může způsobit značné ztráty investorům a narušit reálnou ekonomiku. Ve vztahu k referenčním hodnotám je tudíž nutné zavést zvláštní ustanovení, která zachovají integritu trhů a zajistí, aby příslušné orgány mohly prosadit jasný zákaz manipulace s těmito hodnotami. Tato ustanovení by se měla vztahovat na všechny zveřejněné referenční hodnoty, včetně těch, které jsou dostupné na internetu, ať už zdarma či nikoli, jako jsou referenční hodnoty CDS a indexy indexů. Je nezbytné doplnit obecný zákaz manipulace s trhem o zákaz manipulace se samotnou referenční hodnotou a předávání nepravdivých nebo zavádějících informací, zákaz poskytování nepravdivých nebo zavádějících vstupních údajů nebo zákaz jakékoliv jiné činnosti, která manipuluje s výpočtem referenční hodnoty, včetně metodiky výpočtu této referenční hodnoty, pokud je tento výpočet definován široce a zahrnuje i přijímání a hodnocení veškerých údajů, které se týkají výpočtu této referenční hodnoty a zahrnují zejména očištěné údaje, a včetně metodiky pro daný referenční údaj, která může být zčásti nebo zcela algoritmická nebo založená na úsudku. Tato pravidla doplňují nařízení (EU) č. 1227/2011, které zakazuje úmyslné poskytování nepravdivých informací podnikům provádějícím posuzování cen nebo vydávajícím zprávy týkající se trhu s velkoobchodními energetickými produkty, jež má za následek uvedení účastníků trhu, kteří na základě takových posouzení cen nebo zpráv týkajících se trhu jednají, v omyl.

(45)

Za účelem zajištění jednotných tržních podmínek mezi obchodními systémy a mechanismy, které jsou předmětem tohoto nařízení, by organizátor regulovaných trhů, mnohostranných obchodních systémů a organizovaných obchodních systémů měl být povinen zavést a zachovávat účinná opatření, systémy a postupy pro předcházení a odhalování praktik manipulace s trhem a zneužívání trhu.

(46)

Manipulace nebo pokus o manipulaci s finančními nástroji může spočívat i v zadání pokynu, který nemusí být proveden. Dále lze finančním nástrojem manipulovat prostřednictvím jednání, k němuž dochází mimo obchodní systém. Z tohoto důvodu by měly osoby, které profesně sjednávají nebo provádějí obchody, být povinny zavést a zachovávat účinná opatření, systémy a postupy pro odhalování a oznamování podezřelých obchodů. Měly by rovněž oznamovat podezřelé pokyny a obchody, k nimž dochází mimo obchodní systém.

(47)

Manipulace nebo pokus o manipulaci s finančními nástroji může spočívat i v šíření nepravdivých nebo zavádějících informací. Rozšiřování nepravdivých nebo zavádějících informací může mít v poměrně krátké časové době významný dopad na ceny finančních nástrojů. Může spočívat ve vytvoření zjevně nepravdivé informace, ale rovněž v záměrném zatajení podstatných skutečností a ve vědomě nepřesném vykazování informací. Tato forma manipulace s trhem má obzvláště škodlivé důsledky pro investory, protože je nutí vycházet při svých investičních rozhodnutích z nepravdivých nebo zavádějících informací. Škodlivé důsledky to má i pro emitenty, protože snižuje důvěru v dostupné informace o nich. Absence důvěry v trh může zase ohrozit schopnost emitenta vydávat nové finanční nástroje nebo zajišťovat si úvěry od jiných účastníků trhu s cílem financovat svůj provoz. Informace se na trhu šíří velmi rychle. V důsledku toho mohou následky škod na straně investorů a emitentů přetrvávat po poměrně dlouhou dobu až do okamžiku, kdy dojde k odhalení, že daná informace je nepravdivá nebo zavádějící, a kdy ji také bude emitent nebo osoby odpovědné za její šíření moci opravit. Je tedy nezbytné, aby na rozšiřování nepravdivých nebo zavádějících informací, včetně zvěstí a nepravdivých nebo zavádějících zpráv, bylo pohlíženo jako na porušení tohoto nařízení. Z tohoto důvodu je vhodné znemožnit osobám působícím na finančních trzích volně sdělovat informace, které nejsou v souladu s jejich vlastním názorem a o nichž vědí nebo by měly vědět, že jsou nepravdivé nebo zavádějící, na úkor investorů a emitentů.

(48)

Vzhledem k nárůstu využívání internetových stránek, blogů a sociálních sítí je důležité vyjasnit, že šíření nepravdivých nebo zavádějících informací prostřednictvím internetu, včetně sociálních sítí nebo anonymních blogů, by mělo být považováno za zneužívání trhu pro účely tohoto nařízení rovnocenné šíření těchto informací prostřednictvím tradičnějších komunikačních kanálů.

(49)

Uveřejnění vnitřních informací emitentem je nezbytné k tomu, aby se zabránilo obchodování zasvěcené osoby a zajistilo se, že investoři nejsou uváděni v omyl. Emitenti by proto měli být povinni co nejdříve informovat veřejnost o vnitřních informacích. Tato povinnost však může být za zvláštních okolností v rozporu s oprávněnými zájmy emitenta. V těchto případech by mělo být povoleno poskytovat informace později, pokud se odkladem zveřejnění neuvede veřejnost v omyl a emitent je schopen zajistit důvěrnost informací. Emitent je povinen poskytovat vnitřní informace pouze tehdy, požádal-li o přijetí finančního nástroje k obchodování nebo schválil-li tuto žádost.

(50)

Pro účely uplatňování požadavků na uveřejnění vnitřních informací a odložení tohoto uveřejnění, jak stanoví toto nařízení, se mohou oprávněné zájmy týkat zejména následujících okolností, jejichž výčet není úplný: a) probíhající jednání nebo související okolnosti, pokud by výsledek nebo obvyklý průběh jednání mohly být ovlivněny uveřejněním. Zejména v případě, že je finanční životaschopnost emitenta ve vážném a bezprostředním ohrožení, třebaže nikoli v oblasti působnosti úpadkového práva, může být uveřejnění informací pozdrženo o omezenou dobu, pokud by takové uveřejnění vážně ohrozilo zájmy stávajících a potenciálních akcionářů závažným narušením závěru konkrétních jednání, jejichž cílem je zajistit dlouhodobé finanční oživení emitenta; b) rozhodnutí přijatá nebo smlouvy uzavřené řídicím orgánem emitenta, které musí schválit jiný orgán emitenta, aby se staly platnými, pokud struktura uvedeného emitenta vyžaduje oddělení těchto orgánů, jestliže by uveřejnění těchto informací před jejich schválením společně se současným oznámením, že ještě dojde ke schválení, ohrozilo správné vyhodnocení informací ze strany veřejnosti.

(51)

Je třeba, aby se požadavek zveřejňovat vnitřní informace vztahoval na účastníky trhu s povolenkami na emise. Aby nebylo nutné ukládat oznamovací povinnosti, které nejsou užitečné, a aby se zachovala nákladová účinnost plánovaného opatření, jeví se jako nezbytné omezit regulatorní dopad tohoto požadavku pouze na ty organizátory systému EU pro obchodování s emisemi, u nichž se lze vzhledem k jejich velikosti a činnosti důvodně domnívat, že by mohli mít významný dopad na ceny povolenek na emise, od nich odvozených dražených produktů nebo souvisejících derivátových finančních nástrojů a na nabídky v dražbách podle nařízení (EU) č. 1031/2010. Komise by měla přijmout formou aktu v přenesené pravomoci opatření, kterými se stanoví minimální hranice pro účely uplatňování této výjimky. Zveřejňované informace by se měly týkat fyzických operací subjektu, který informace zveřejňuje, a nikoli jeho vlastních plánů nebo strategií pro povolenky na emise, od nich odvozené dražené produkty nebo související derivátové finanční nástroje. Tam, kde se účastníci trhu s povolenkami na emise již řídí povinností zveřejňovat vnitřní informace, zejména na základě nařízení (EU) č. 1227/2011, by požadavek zveřejňovat vnitřní informace týkající se povolenek na emise neměl vést k opakování povinného zveřejňování informací s prakticky stejným obsahem. V případě účastníků trhu s povolenkami na emise, jejichž souhrnné emise nebo jmenovitý tepelný příkon je roven stanovené hranici nebo nižší, jsou informace o jejich fyzických opatřeních považovány za nevýznamné pro účely zveřejňování a nejsou považovány za informace mající významný dopad na ceny povolenek na emise, od nich odvozených dražených produktů nebo souvisejících derivátových finančních nástrojů. Na tyto účastníky trhu s povolenkami na emise by se však měl vztahovat zákaz obchodování zasvěcené osoby ve vztahu k jakýmkoli jiným informacím, k nimž mají přístup a které jsou vnitřními informacemi.

(52)

V zájmu ochrany veřejného zájmu, zachování stability finančního systému a zamezení například toho, aby krize likvidity ve finančních institucích vyústily v důsledku náhlého vyzvednutí prostředků v krize solventnosti, může být ve výjimečných případech vhodné odložit zveřejnění vnitřních informací v případě úvěrových institucí a finančních institucí. To se může vztahovat zejména na informace týkající se dočasných problémů s likviditou, pokud finanční instituce potřebují úvěr od centrální banky včetně nouzového poskytnutí likvidity od centrální banky a pokud by zveřejnění této informace mělo systémový dopad. Pro tento odklad by měl emitent obdržet souhlas příslušného orgánu, přičemž zájem širší veřejnosti a ekonomický zájem na odkladu zveřejnění by měl převážit nad zájmem trhu na získání informace, jejíž zveřejnění má být odloženo.

(53)

Pokud jde o finanční instituce, zejména pokud jsou tyto instituce příjemci úvěru centrálních bank včetně nouzového poskytnutí likvidity, měl by posouzení, zda má určitá informace systémový význam a zda je odložení zveřejnění ve veřejném zájmu, provést příslušný orgán, případně po konzultaci s národní centrální bankou, orgánem pro makroobezřetnostní dozor nebo jiným příslušným vnitrostátním orgánem.

(54)

Použití nebo pokus o použití vnitřní informace pro obchodování na vlastní účet nebo na účet třetí strany by mělo být jednoznačně zakázáno. Použití vnitřní informace může rovněž spočívat v obchodování s povolenkami na emise a jejich deriváty a v podávání nabídek na dražbách povolenek na emise nebo jiných od nich odvozených dražených produktů, které má osoba, která ví nebo by měla vědět, že tato informace představuje vnitřní informaci, v držení podle nařízení (EU) č. 1031/2010. Informace týkající se vlastních obchodních plánů a strategií účastníka trhu nejsou považovány za vnitřní informace, nicméně informace týkající se obchodních plánů a strategií třetích stran mohou představovat vnitřní informace.

(55)

Požadavek na zveřejnění vnitřních informací může představovat zátěž pro malé a střední podniky ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (10), jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trzích pro růst malých a středních podniků, a to k nákladům na kontrolu informací, které mají, a na právní poradenství o tom, zda a kdy musí být informace zveřejněny. Přesto je rychlé zveřejnění vnitřních informací nezbytné pro zajištění důvěry investorů v tyto emitenty. Proto by měl mít orgán ESMA možnost vydávat obecné pokyny, které pomáhají emitentům splnit povinnost zveřejnit vnitřní informace a neohrozit přitom ochranu investorů.

(56)

Seznamy zasvěcených osob jsou důležitým nástrojem pro regulační orgány při vyšetřování možného zneužívání trhu, ale rozdíly mezi členskými státy v oblasti údajů, které budou v těchto seznamech uvedeny, představují pro emitenty zbytečnou administrativní zátěž. Datová pole povinná pro seznamy zasvěcených osob by se proto měla sjednotit, a tím tyto náklady snížit. Je důležité, aby osoby zařazené na seznamy zasvěcených osob byly informovány o této skutečnosti a o jejích důsledcích podle tohoto nařízení a podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/57/EU (11). Požadavek vést a neustále aktualizovat seznamy zasvěcených osob představuje pro emitenty na trzích pro růst malých a středních podniků administrativní zátěž. Protože jsou příslušné orgány schopny vykonávat účinný dohled nad zneužíváním trhu, aniž by seznamy od těchto emitentů měly po celou dobu k dispozici, měli by být tito emitenti z této povinnosti vyňati za účelem snížení administrativních nákladů, které z tohoto nařízení plynou. Tito emitenti by nicméně měli poskytovat příslušným orgánům na jejich žádost seznam zasvěcených osob.

(57)

Povinnost emitentů nebo osob jednajících jejich jménem nebo na jejich účet sestavovat seznamy osob, které pro ně pracují na základě pracovní smlouvy nebo jiným způsobem a které mají přístup k vnitřním informacím týkajícím se přímo nebo nepřímo emitenta, je cenným opatřením k zajištění integrity trhu. Tyto seznamy mohou sloužit emitentům nebo uvedeným osobám ke kontrole toku těchto vnitřních informací, což přispívá k lepšímu zvládání jejich povinnosti mlčenlivosti. Tyto seznamy mohou rovněž představovat pro příslušné orgány užitečný nástroj k identifikaci osob, které mají přístup k vnitřním informacím, a zjištění data, kdy tyto osoby získaly k těmto informacím přístup. Přístupem osob uvedených na tomto seznamu k vnitřním informacím týkajícím se přímo nebo nepřímo emitenta nejsou dotčeny zákazy stanovené tímto nařízením.

(58)

Větší průhlednost operací prováděných osobami s řídicí pravomocí v rámci emitenta, případně osobami s nimi úzce propojenými, představuje preventivní opatření proti zneužívání trhu, zejména obchodování zasvěcené osoby. Rovněž uveřejňování těchto obchodů, přinejmenším jednotlivě, může být velmi cenným zdrojem informací pro investory. Je třeba upřesnit, že povinnost zveřejnit obchody osob s řídicí pravomocí se také týká zastavení nebo půjčování finančních nástrojů, neboť zastavování akcií může mít významný a potenciální destabilizující vliv na společnost v případě náhlého neočekávaného zcizení. Pokud by nedošlo ke zveřejnění, trh by například nevěděl, že existuje zvýšené riziko významné budoucí změny ve vlastnictví akcií, zvýšení objemu akcií na trhu nebo ztráty hlasovacích práv v této společnosti. Oznámení podle tohoto nařízení je proto nutné v případě, kdy zastavení cenných papírů je součástí rozsáhlejšího obchodu, v němž správce zastavuje cenné papíry jako kolaterál za účelem získání úvěru od třetí strany. Úplná a řádná transparentnost trhu je nezbytným předpokladem pro důvěru tržních subjektů a zejména důvěru akcionářů společnosti. Je třeba upřesnit, že povinnost zveřejnit obchody osob s řídicí pravomocí se také týká obchodů prováděných jinou osobou jednající dle svého uvážení jménem osoby s řídicí pravomocí. S cílem zajistit úměrnou rovnováhu mezi mírou transparentnosti a počtem oznámení pro příslušné orgány i veřejnost by měly být v tomto nařízení zavedeny prahové hodnoty, do nichž se obchody nemusí oznamovat.

(59)

Oznamování obchodů uskutečněných na vlastní účet osobami s řídicí pravomocí v rámci emitenta nebo osobou s nimi úzce propojenou je nejen cennou informací pro účastníky trhu, ale také dalším prostředkem kontroly trhu pro příslušné orgány. Povinností oznamovat obchody nejsou dotčeny zákazy stanovené tímto nařízením.

(60)

Obchody by měly být oznamovány v souladu s pravidly pro předávání osobních údajů stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (12).

(61)

Osobám s řídicí pravomocí by mělo být zakázáno obchodovat předtím, než je oznámena průběžná finanční zpráva nebo finanční zpráva předkládaná na konci roku, kterou je příslušný emitent povinen zveřejňovat podle pravidel platných v obchodním systému, v němž jsou akcie emitenta přijaty k obchodování, nebo podle vnitrostátních předpisů, pokud neexistují zvláštní a omezené okolnosti, které jsou důvodem pro to, aby emitenti udělili osobě s řídicí pravomocí povolení obchodovat. Povolením uděleným emitentem nejsou dotčeny zákazy stanovené tímto nařízením.

(62)

Účinnost dohledu příslušných orgánů každého členského státu zaručí soubor nástrojů, pravomocí a zdrojů. Toto nařízení proto zejména stanovuje minimální soubor pravomocí v oblasti dohledu a vyšetřování, které by měly být svěřeny příslušným orgánům členských států podle vnitrostátního práva. Pokud tak vyžaduje vnitrostátní právo, měly by být tyto pravomoci vykonávány na základě žádosti podané příslušným soudním orgánům. Při výkonu svých pravomocí podle tohoto nařízení by měly příslušné orgány jednat objektivně a nestranně a měly by rozhodovat samostatně.

(63)

K integritě trhu by měly na své úrovni též přispět podniky na trhu a hospodářské subjekty. V tomto smyslu by určení jediného orgánu příslušného pro oblast zneužívání trhu nemělo vyloučit spolupráci nebo rozdělení pravomocí příslušného orgánu mezi tento orgán a podniky na trhu za účelem zajištění účinné kontroly dodržování tohoto nařízení. Pokud osoby, které vytvářejí nebo šíří investiční doporučení nebo jiné informace, jimiž doporučují nebo navrhují určitou investiční strategii spojenou s jedním nebo více finančními nástroji, rovněž jednají v těchto nástrojích na svůj vlastní účet, měly by být příslušné orgány mimo jiné oprávněny vyžádat si od těchto osob veškeré informace nezbytné k určení, zda doporučení vypracovaná nebo šířená touto osobou splňují požadavky tohoto nařízení.

(64)

Pro účely odhalování případů obchodování zasvěcené osoby a manipulace s trhem je nezbytné, aby byly příslušné úřady v souladu s vnitrostátním právem oprávněny vstupovat do prostor fyzických a právnických osob a zajišťovat tam dokumenty. Přístupu do těchto prostor je zapotřebí, pokud existuje důvodné podezření, že existují dokumenty a jiné údaje týkající se předmětu vyšetřování, které mohou být důležité pro prokázání, že došlo k obchodování zasvěcené osoby nebo ke zneužívání trhu. Kromě toho je přístup do těchto prostor nezbytný v případě, že osoba, které byl vznesen požadavek na poskytnutí informací, tento požadavek zcela nebo zčásti nesplní, nebo existují důvodné pochyby o tom, že pokud by byl takový požadavek vznesen, byl by splněn, nebo že dokumenty nebo informace, kterých se tento požadavek týká, by nebyly odstraněny, zfalšovány nebo zničeny. Je-li v souladu s vnitrostátními právními předpisy požadováno předchozí povolení soudního orgánu příslušného členského státu, měl by se vstup do prostor uskutečnit až po obdržení tohoto předchozího soudního povolení.

(65)

Existující záznamy telefonních rozhovorů a záznamy o datových přenosech od investičních podniků, úvěrových institucí a finančních institucí, které provádějí obchody a vedou záznamy o jejich provedení, jakož i existující záznamy o telefonních a datových přenosech od telekomunikačních operátorů představují zásadní a někdy jediný důkaz pro odhalování a prokazování existence obchodování zasvěcené osoby a manipulace s trhem. Pomocí záznamů o telefonních a datových přenosech je možné stanovit totožnost osoby odpovědné za šíření nepravdivé nebo zavádějící informace nebo to, že dané osoby byly po určitou dobu v kontaktu a že mezi dvěma nebo více lidmi existuje nějaký vztah. Příslušné orgány by proto měly mít možnost požadovat existující záznamy telefonních rozhovorů, elektronické komunikace a záznamy o datových přenosech uchovávané investičním podnikem, úvěrovou institucí nebo finanční institucí v souladu se směrnicí 2014/65/EU. Přístup k datovým a telefonním záznamům je nutný k zajištění důkazů a vodítek při vyšetřování možného obchodování zasvěcené osoby nebo manipulace s trhem, a tedy pro odhalování případů zneužívání trhu a ukládání sankcí za ně. V zájmu zavedení rovných podmínek v Unii ve vztahu k přístupu k existujícím záznamům o telefonních a datových přenosech uchovávaným telekomunikačním operátorem nebo existujícím záznamům telefonních rozhovorů a datových přenosů uchovávaným investičním podnikem, by měly mít příslušné orgány možnost požadovat v souladu s vnitrostátním právem existující záznamy o telefonních a datových přenosech od telekomunikačního operátora, pokud to umožňují vnitrostátní právní předpisy a existující záznamy telefonních rozhovorů a datových přenosů v držení investičního podniku, úvěrové instituce nebo finanční instituce a pokud existuje důvodné podezření, že tyto záznamy týkající se předmětu kontroly nebo vyšetřování mohou být relevantní pro prokazování obchodování zasvěcené osoby nebo manipulace s trhem, kdy dochází k porušení tohoto nařízení. Přístup k záznamům o telefonních a datových přenosech uchovávaným telekomunikačním operátorem nezahrnuje přístup k obsahu hlasové telefonní komunikace.

(66)

Ačkoli toto nařízení stanovuje minimální soubor pravomocí, které by měly být svěřeny příslušným orgánům, tyto pravomoci by měly být vykonávány v rámci úplného systému vnitrostátního práva, který zaručuje dodržování základních práv, včetně práva na soukromí. Protože výkon těchto pravomoci může vést k závažnému narušení práva na ochranu soukromého a rodinného života, soukromí a komunikací, měly by členské státy uplatňovat přiměřená a účinná opatření zamezující zneužívání, jako je ve vhodných případech povinnost získat předchozí souhlas soudních orgánů daného členského státu. Členské státy by měly umožnit příslušným orgánům vykonávat tyto pravomoci v míře nezbytné pro řádné vyšetřování závažných případů, v nichž neexistují rovnocenné prostředky k účinnému dosažení stejného výsledku.

(67)

Vzhledem k tomu, že zneužívání trhu může probíhat přes hranice a trhy, měly by příslušné orgány být povinny s výjimkou výjimečných případů spolupracovat a vyměňovat si informace s jinými příslušnými regulačními orgány a s orgánem ESMA, a to zejména při vyšetřování. Pokud je příslušný orgán přesvědčen, že ke zneužívání trhu dochází nebo došlo v jiném členském státě nebo že se dotýká finančních nástrojů obchodovaných v jiném členském státě, měl by tuto skutečnost oznámit příslušnému orgánu a ESMA. V případech zneužívání trhu s přeshraničními účinky by orgán ESMA měl mít možnost koordinovat vyšetřování, pokud o to požádá jeden z dotčených příslušných orgánů.

(68)

Je nezbytné, aby příslušné orgány měly nástroje pro účinný dohled nad evidencí příkazů na různých trzích. Podle směrnice 2014/65/EU mohou příslušné orgány požadovat a obdržet údaje od ostatních příslušných orgánů týkající se evidence příkazů s cílem pomoci při sledování a odhalování manipulace s trhem na přeshraničním základě.

(69)

S cílem zajistit výměnu informací a spolupráci s orgány třetích zemí v souvislosti s účinným prosazováním tohoto nařízení by příslušné orgány měly uzavřít se svými partnery ve třetích zemích dohody o spolupráci. Veškeré předávání osobních údajů prováděné na základě těchto dohod by mělo být v souladu se směrnicí 95/46/ES a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (13).

(70)

Obezřetnostní a podnikatelský rámec pro finanční sektor by měl spočívat na pevném režimu dohledu, vyšetřování a sankcí. Za tímto účelem by měly být orgány dohledu vybaveny dostatečnými pravomocemi jednat a měly by mít možnost využívat rovnocenné, silné a odrazující sankce za všechna finanční pochybení a tyto sankce by měly být účinně vymáhány. De Larosièrova skupina však měla za to, že žádný z těchto prvků v současné době není zaveden. Revize stávajících sankčních pravomocí ukládat sankce a jejich praktická aplikace zaměřená na podporu sbližování sankcí v celém rozsahu dohledových činností byla provedena v rámci sdělení Komise ze dne 8. prosince 2010 o posílení sankčních režimů ve finančním odvětví.

(71)

Proto by měl být stanoven soubor správních sankcí a jiných správních opatření, které zajistí jednotný přístup v členských státech a posílí jejich odrazující účinek. Příslušné orgány by měly mít možnost zakazovat výkon činnosti vedoucích pracovníků investičních podniků. Sankce ukládané ve specifických případech by měly být ve vhodných případech stanoveny s přihlédnutím k faktorům, jako je vrácení všech zjištěných finančních výhod, závažnost a trvání porušení pravidel, různé přitěžující a polehčující faktory a měly by mít odstrašující účinek a případně by mohly zahrnovat zmírnění sankce v případě spolupráce s příslušným orgánem. Skutečná výše správních pokut uložených v konkrétním případě může dosáhnout maximální úrovně stanovené tímto nařízením nebo vyšší úrovně stanovené vnitrostátními právními předpisy ve velmi závažných případech porušení, zatímco pokuty výrazně nižší než maximální úroveň mohou být použity v méně závažných případech porušení nebo v případě urovnání. Toto nařízení nebrání členským státům stanovit vyšší úrovně správních sankcí a jiných správních opatření.

(72)

Ačkoli nic nebrání členským státům stanovit za stejná porušení správní a trestní sankce, členské státy by neměly mít povinnost stanovit pravidla pro správní sankce v případě porušení tohoto nařízení, pokud je stejné porušení předmětem trestní sankce do 3. července 2016 podle vnitrostátního práva. V souladu s vnitrostátním právem nejsou členské státy povinny ukládat za stejný přestupek správní i trestní sankce, avšak mohou tak učinit, pokud to umožňují vnitrostátní právní předpisy. Zachováním trestních sankcí namísto správních sankcí za porušení tohoto nařízení nebo směrnice 2014/57/EU by však neměla být omezena či jinak ovlivněna schopnost příslušných orgánů příslušných včas spolupracovat a mít přístup k informacím a vyměňovat si informace s orgány příslušnými k řešení a příslušnými orgány v jiných členských státech, a to ani po postoupení daného případu porušení příslušným soudním orgánům k trestnímu stíhání.

(73)

Aby měla rozhodnutí příslušných orgánů odrazující účinek na širokou veřejnost, měla by být zpravidla zveřejňována. Zveřejňování rozhodnutí je pro příslušné orgány rovněž důležitým nástrojem k informování účastníků trhu o tom, jaké jednání je považováno za porušení tohoto nařízení, a pro podporu řádného chování účastníků trhu na obecnější úrovni. Pokud zveřejnění způsobuje zúčastněným nepřiměřenou škodu, ohrožuje stabilitu finančních trhů nebo probíhající vyšetřování, příslušný orgán zveřejní správní sankce a jiná správní opatření anonymním způsobem, který je v souladu s vnitrostátními předpisy, nebo zveřejnění odloží. Příslušné orgány by měly mít možnost nezveřejňovat sankce a jiná správní opatření, pokud se má za to, že anonymní nebo odložené zveřejnění nestačí k tomu, aby bylo vyloučeno ohrožení stability finančních trhů. Příslušné orgány by rovněž měly mít povinnost zveřejňovat méně významná opatření, jejichž zveřejnění by bylo nepřiměřené.

(74)

Informátoři mohou sdělovat příslušným orgánům nové informace, které jim pomáhají při odhalování případů obchodování zasvěcené osoby a manipulace s trhem a ukládání sankcí za ně. Ochota oznamovat tyto přečiny však může být nižší v důsledku strachu z odplaty nebo z nedostatku pobídek. Oznamování porušení tohoto nařízení je nutné k tomu, aby příslušné orgány mohly odhalovat případy zneužívání trhu a ukládat za ně sankce. Opatření týkající se informátorů jsou nezbytná k usnadnění odhalování případů zneužívání trhu a k zajištění ochrany a dodržování práv informátorů a obviněných osob. Toto nařízení by proto mělo zajistit, aby byla k dispozici odpovídající opatření, která umožní informátorům upozorňovat příslušné orgány na případná porušení tohoto nařízení a ochrání je před odvetou. Členské státy by měly mít možnost poskytovat finanční pobídky osobám, které nabízejí významné informace o potenciálním porušení tohoto nařízení. Informátoři by však měli mít nárok na finanční pobídky jen v případě, že poskytnou nové informace, které nejsou ze zákona povinni oznámit, a pokud tyto informace vedou k sankcím za porušení tohoto nařízení. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby informátorské programy, které zavedou, obsahovaly mechanismy, které poskytují odpovídající ochranu obviněných osob, zejména pokud jde o právo na ochranu osobních údajů, a postupy pro zajištění práva obviněné osoby na obhajobu a práva být vyslechnut před přijetím rozhodnutí, jež se této osoby týká, jakož i práva žádat u soudu o účinný opravný prostředek proti rozhodnutí, jež se této osoby týká.

(75)

Jelikož členské státy přijaly právní předpisy provádějící směrnici 2003/6/ES a jelikož se před úplným zavedením uplatnitelného rámce předpokládá přijetí aktů v přenesené pravomoci, regulačních technických norem a prováděcích technických norem podle tohoto nařízení, je třeba odložit použití hmotněprávních ustanovení tohoto nařízení na dostatečně dlouhou dobu.

(76)

S cílem usnadnit hladký přechod k používání tohoto nařízení lze pokračovat v používání tržních postupů existujících před vstupem tohoto nařízení v platnost a uznávaných příslušnými orgány v souladu s nařízením Komise (ES) č. 2273/2003 (14) pro účely použití čl. 1 bodu 2 písm. a) směrnice 2003/6/ES, pokud jsou oznámeny orgánu ESMA ve stanovené lhůtě, a to až do doby, než příslušný orgán přijme rozhodnutí o pokračování těchto postupů v souladu s tímto nařízením.

(77)

Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Toto nařízení by proto mělo být vykládáno a používáno v souladu s těmito právy a zásadami. Pokud se toto nařízení odvolává zejména na pravidla upravující svobodu tisku a svobodu slova v ostatních médiích a pravidla nebo kodexy upravující povolání novináře, je třeba přihlédnout k těmto svobodám, jak jsou zaručeny v Unii a členských státech a uznány podle článku 11 Listiny a jiných příslušných ustanovení.

(78)

V zájmu zvýšení transparentnosti a poskytnutí více informací pro účely fungování režimu sankcí by příslušné orgány měly každoročně poskytovat orgánu ESMA souhrnné anonymizované údaje. Tyto údaje by měly uvádět počet případů, kdy bylo zahájeno vyšetřování, počet vyšetřovaných případů a počet uzavřených případů v daném období.

(79)

Směrnice 95/46/ES a nařízení (ES) č. 45/2001 upravují zpracování osobních údajů prováděné orgánem ESMA v rámci tohoto nařízení a pod dohledem příslušných orgánů členských států, zejména nezávislých veřejných orgánů určených členskými státy. Jakákoliv výměna nebo přenos informací ze strany příslušných orgánů by měly být v souladu s pravidly pro předávání osobních údajů stanovenými ve směrnici 95/46/ES. Jakákoliv výměna nebo předávání informací orgánem ESMA by měla být v souladu s pravidly o předávání osobních údajů stanovenými v nařízení (ES) č. 45/2001.

(80)

Tímto nařízením, jakož i akty v přenesené pravomoci, prováděcími akty, regulačními technickými normami, prováděcími technickými normami a obecnými pokyny přijatými v souladu s ním není dotčeno uplatňování pravidel Unie v oblasti hospodářské soutěže.

(81)

Za účelem upřesnění požadavků stanovených v tomto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o výjimku z oblasti působnosti tohoto nařízení pro některé veřejné orgány a centrální banky třetích zemí a některé určené subjekty třetích zemí, které uzavřely dohodu o propojení s Unií ve smyslu článku 25 směrnice 2003/87/ES; ukazatele manipulativního jednání ve výčtu v příloze I k tomuto nařízení; prahové hodnoty pro stanovení uplatnění povinnosti uveřejnění na účastníky trhu s povolenkami na emise; okolnosti, za nichž může být povoleno obchodování v uzavřeném období a druhy určitých obchodů prováděných osobami s řídicí pravomocí v rámci emitenta nebo osobami úzce propojenými, jež zakládají oznamovací povinnost. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné práce vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(82)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění tohoto nařízení, pokud jde o postupy pro hlášení porušení tohoto nařízení, by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci s cílem stanovit uvedené postupy včetně ustanovení pro činnost na základě těchto zpráv a opatření na ochranu osob pracujících na základě pracovní smlouvy a opatření na ochranu osobních údajů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (15).

(83)

Technické normy v odvětví finančních služeb by v celé Unii měly zajistit jednotné podmínky v záležitostech, na které se vztahuje toto nařízení. Protože se jedná o orgán s vysoce specializovanou odborností, bylo by efektivní a vhodné svěřit orgánu ESMA vypracování návrhu regulačních a prováděcích technických norem pro předložení Komisi, které se nebudou týkat výběru variant politiky.

(84)

Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat návrhy regulačních technických norem vypracovaných orgánem ESMA, v nichž bude stanoven obsah oznámení, která budou podávat organizátoři regulovaných trhů, mnohostranných obchodních systémů a organizovaných obchodních systémů, pokud jde o finanční nástroje přijaté k obchodování nebo obchodované nebo o finanční nástroje, pro něž byla podána žádost o přijetí k obchodování v jejich obchodním systému, dále způsob a podmínky kompilace, zveřejnění a vedení seznamu těchto nástrojů ze strany orgánu ESMA, podmínky, jež musí splňovat programy zpětného odkupu a stabilizace, včetně podmínek pro obchodování, časová a objemová omezení, povinnosti v oblasti zveřejňování a podávání zpráv a cenové podmínky pro stabilizaci, pokud jde o postupy a opatření pro obchodní systémy zaměřené na prevenci a odhalování zneužívání trhu a systémy a šablony, které budou osoby používat pro odhalování a oznamování podezřelých pokynů a obchodů, dále vhodná ustanovení, postupy a požadavky na uchovávání záznamu v procesu sondování trhu a pokud jde o technická opatření pro kategorie osob pro objektivní prezentaci informací doporučujících investiční strategii a pro zveřejnění konkrétních zájmů nebo upozornění na střety zájmů, k přijetí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci dle článku 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (16). Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni.

(85)

Komise by rovněž měla mít pravomoc přijímat prováděcí technické normy prostřednictvím prováděcích aktů dle článku 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010. Orgánu ESMA by mělo být svěřeno vypracování návrhu prováděcích technických norem k předložení Komisi pro otázky zveřejňování vnitřních informací, formátů seznamů zasvěcených osob a formulářů a postupů pro spolupráci a výměnu informací příslušných orgánů mezi sebou a s ESMA.

(86)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zabránění zneužívání trhu v podobě obchodování zasvěcené osoby, nedovoleného zpřístupnění vnitřní informace a manipulace s trhem, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijímat opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(87)

Jelikož ustanovení směrnice 2003/6/ES již nejsou relevantní či dostatečná, měla by být uvedená směrnice zrušena k 3. červenci 2016. Požadavky a zákazy uvedené v tomto nařízení jsou v těsném vztahu s požadavky a zákazy uvedenými ve směrnici 2014/65/EU, a proto by měly vstoupit v platnost současně se vstupem v platnost uvedené směrnice.

(88)

Pro řádné uplatňování tohoto nařízení je nutné, aby členské státy přijaly všechna nezbytná opatření k zajištění toho, aby do 3. července 2016 byly jejich vnitrostátní právní předpisy v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, která se týkají příslušných orgánů a jejich pravomocí, správních sankcí a jiných správních opatření, hlášení porušení a uveřejňování rozhodnutí.

(89)

Evropský inspektor ochrany údajů vydal své stanovisko dne 10. února 2012 (17),

a)

finanční nástroje přijaté k obchodování na regulovaném trhu nebo ty, pro něž byla podána žádost o přijetí k obchodování na regulovaném trhu;

b)

finanční nástroje obchodované v mnohostranném obchodním systému nebo přijaté k obchodování v mnohostranném obchodním systému nebo ty, pro něž byla podána žádost o přijetí k obchodování v mnohostranném obchodním systému;

c)

finanční nástroje obchodované v organizovaném obchodním systému;

d)

finanční nástroje, na které se nevztahují písmena a), b) nebo c), jejichž cena nebo hodnota závisí na ceně nebo hodnotě finančního nástroje uvedeného v těchto písmenech nebo na takovou cenu nebo hodnotu má dopad a které mohou zahrnovat mimo jiné i swapy úvěrového selhání nebo rozdílové smlouvy.

a)

spotové komoditní smlouvy, které nejsou velkoobchodními energetickými produkty a kde obchod, pokyn nebo jednání má, pravděpodobně bude mít nebo má mít vliv na cenu nebo hodnotu finančního nástroje uvedeného v odstavci 1;

b)

druhy finančních nástrojů, včetně derivátových smluv nebo derivátových nástrojů pro přenos úvěrového rizika, kde obchod, pokyn, nabídka nebo jednání má nebo pravděpodobně bude mít vliv na cenu nebo hodnotu spotové komoditní smlouvy, kde cena nebo hodnota závisí na ceně nebo hodnotě těchto finančních nástrojů, a

c)

jednání v souvislosti s referenčními hodnotami.

1)

„finančním nástrojem“ jakýkoli finanční nástroj vymezený v čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice 2014/65/EU;

2)

„investičním podnikem“ jakýkoli investiční podnik vymezený v čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice 2014/65/EU;

3)

„úvěrovou institucí“ úvěrová instituce vymezená v čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (18);

4)

„finanční institucí“ finanční instituce vymezená v čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení (EU) č. 575/2013;

5)

„organizátorem trhu“ organizátor trhu vymezený v čl. 4 odst. 1 bodu 18 směrnice 2014/65/EU;

6)

„regulovaným trhem“ regulovaný trh vymezený v čl. 4 odst. 1 bodu 21 směrnice 2014/65/EU;

7)

„mnohostranným obchodním systémem“ mnohostranný systém vymezený v čl. 4 odst. 1 bodu 22 směrnice 2014/65/EU;

8)

„organizovaným obchodním systémem“ systém nebo mechanismus v Unii vymezený v čl. 4 odst. 1 bodu 23 směrnice 2014/65/EU;

9)

„uznávanými tržními postupy“ konkrétní tržní postupy, které uznává příslušný orgán v souladu s článkem 13;

10)

„obchodním systémem“ obchodní systém vymezený v čl. 4 odst. 1 bodu 24 směrnice 2014/65/EU;

11)

„trhem pro růst malých a středních podniků“ trh pro růst malých a středních podniků vymezený v čl. 4 odst. 1 bodu 12 směrnice 2014/65/EU;

12)

„příslušným orgánem“ příslušný orgán určený v souladu s článkem 22, pokud není v tomto nařízení stanoveno jinak;

13)

„osobou“ fyzická nebo právnická osoba;

14)

„komoditou“ komodita vymezená v čl. 2 bodě 1 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 (19);

15)

„spotovou komoditní smlouvou“ jakákoli smlouva o dodávce komodity obchodované na spotovém trhu s dodáním ihned při vypořádání obchodu, a smlouva o dodávce komodity, která není finančním nástrojem, včetně fyzického vypořádání smlouvy;

16)

„spotovým trhem“ komoditní trh, na kterém se komodity prodávají za hotové a dodávají se ihned při vypořádání obchodu, a jiné nefinanční trhy, jako jsou termínové komoditní trhy;

17)

„programem zpětného odkupu“ obchodování s vlastními akciemi v souladu s články 21 až 27 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/30/EU (20);

18)

„algoritmickým obchodováním“ algoritmické obchodování vymezené v čl. 4 odst. 1 bodu 39 směrnice 2014/65/EU;

19)

„povolenkami na emise“ povolenky na emise vymezené v příloze I oddíle C bodě 11 směrnice 2014/65/EU;

20)

„účastníkem trhu s povolenkami na emise“ osoba, která provádí obchody, včetně zadávání pokynů k obchodování, s povolenkami na emise, od nich odvozenými draženými produkty nebo s nimi souvisejícími deriváty a na kterou se neuplatní výjimka podle čl. 17 odst. 2 druhého pododstavce;

21)

„emitentem“ právnická osoba podle soukromého nebo veřejného práva, která emituje finanční nástroje nebo navrhuje jejich emisi, přičemž emitentem je v případě depozitních poukázek představujících finanční nástroje emitent zastoupeného finančního nástroje;

22)

„velkoobchodním energetickým produktem“ velkoobchodní energetický produkt vymezený v čl. 2 bodu 4 nařízení (EU) č. 1227/2011;

23)

„vnitrostátním regulačním orgánem“ vnitrostátní regulační orgán vymezený v čl. 2 bodu 10 nařízení (EU) č. 1227/2011;

24)

„komoditními deriváty“ komoditní deriváty vymezené v čl. 2 odst. 1 bodu 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (21);

25)

„osobou s řídicí pravomocí“ osoba v rámci emitenta, účastníka trhu s povolenkami na emise nebo jiného subjektu uvedeného v čl. 19 odst. 10, která je:

26)

„osobou úzce propojenou“:

27)

„záznamy o datových přenosech“ záznamy provozních údajů ve smyslu čl. 2 písm. b) druhého odstavce směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (22);

28)

„osobou, která profesně sjednává nebo provádí obchody“ osoba, která se profesně zabývá přijímáním a předáváním pokynů nebo prováděním obchodů týkajících se finančních nástrojů;

29)

„referenční hodnotou“ veřejně dostupná nebo zveřejněná sazba, index nebo číselná hodnota, která je periodicky nebo pravidelně vypočítávána použitím určitého vzorce nebo na základě hodnoty jednoho nebo více podkladových aktiv nebo cen, včetně odhadů cen, platných či odhadovaných úrokových sazeb nebo jiných hodnot nebo údajů z průzkumů, přičemž s odkazem na tuto referenční hodnotu se určuje částka splatná u finančního nástroje nebo hodnota finančního nástroje;

30)

„tvůrcem trhu“ tvůrce trhu vymezený v čl. 4 odst. 1 bodu 7 směrnice 2014/65/EU;

31)

„postupným navyšováním účasti“ (stake-building) nákup cenných papírů ve společnosti, na který se nevztahuje právní ani regulační povinnost oznámit nabídku na převzetí v souvislosti s touto společností;

32)

„účastníkem trhu zpřístupňujícím vnitřní informace“ fyzická či právnická osoba spadající do jakékoli z kategorií stanovených v čl. 11 odst. 1 písm. a) až d) a čl. 11 odst. 2, která zpřístupňuje informace v průběhu sondování trhu;

33)

„vysokofrekvenčním obchodováním“ vysokofrekvenční obchodování vymezené v čl. 4 odst. 1 bodu 40 směrnice 2014/65/EU;

34)

„informací doporučující nebo navrhující investiční strategii“ informace:

35)

„investičními doporučeními“ informace doporučující nebo navrhující investiční strategii, výslovně či implicitně, s ohledem na jeden nebo více finančních nástrojů či emitentů, včetně stanoviska ohledně současné nebo budoucí hodnoty či ceny těchto nástrojů, a určené pro distribuční kanály nebo pro veřejnost.

a)

„cennými papíry“:

b)

„souvisejícími nástroji“ tyto finanční nástroje, včetně nástrojů nepřijatých k obchodování nebo obchodovaných v obchodním systému nebo pro něž nebyla podána žádost o přijetí k obchodování v obchodním systému:

c)

„významnou distribucí“ primární nebo sekundární nabídka cenných papírů lišící se od běžného obchodování jak hodnotou nabízených cenných papírů, tak prodejními metodami;

d)

„stabilizací“ nákup nebo nabídka nákupu cenných papírů nebo obchod se s nimi rovnocennými souvisejícími nástroji, uskutečněné úvěrovou institucí či investičním podnikem v souvislosti s významnou distribucí takových cenných papírů výlučně za účelem podpory jejich tržní ceny po předem určenou dobu z důvodu prodejního tlaku na takové cenné papíry.

a)

názvy a identifikátory finančních nástrojů, které jsou předmětem žádosti o přijetí k obchodování, byly přijaty k obchodování nebo byly obchodovány poprvé na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech a v organizovaných obchodních systémech;

b)

datum a čas podání žádosti o přijetí k obchodování, přijetí k obchodování nebo prvního obchodování;

c)

podrobnosti ohledně obchodních míst, v nichž jsou finanční nástroje předmětem žádosti o přijetí k obchodování, kdy byly přijaty k obchodování nebo kde byly poprvé obchodovány, a

d)

datum a čas, kdy se s finančními nástroji přestane obchodovat nebo přestanou být přijaty k obchodování.

a)

obsah oznámení podle odstavce 1, a

b)

podoba a podmínky sestavování, zveřejňování a vedení seznamu uvedeného v odstavci 3.

a)

budou před začátkem obchodování uveřejněny úplné podrobnosti o daném programu;

b)

dané obchody jsou oznámeny příslušnému orgánu obchodního systému podle odstavce 3 jako součást programu zpětného odkupu a následně uveřejněny;

c)

pokud jsou dodrženy přiměřené mezní hodnoty s ohledem na objem a cenu;

d)

probíhá v souladu s cíli uvedenými v odstavci 2 a s podmínkami uvedenými v tomto článku a v regulačních technických normách podle odstavce 6.

a)

snížení základního kapitálu emitenta;

b)

splnění povinností vyplývajících z dluhových finančních nástrojů vyměnitelných za kapitálové nástroje, nebo

c)

splnění podmínek vyplývajících z akciových opčních programů nebo jiné distribuce akcií zaměstnancům nebo členům správních řídicích orgánů nebo dozorčích orgánů emitenta nebo přidruženého podniku.

a)

je stabilizace prováděna po omezenou dobu;

b)

jsou uveřejněny relevantní informace o této stabilizaci a jsou oznámeny příslušnému orgánu obchodního systému podle odstavce 5;

c)

jsou dodrženy přiměřené mezní hodnoty s ohledem na cenu a

d)

toto obchodování probíhá v souladu s podmínkami pro stabilizaci stanovenými v regulačních technických normách uvedených v odstavci 6.

a)

členský stát;

b)

členové ESCB;

c)

ministerstvo, agentura nebo subjekt zvláštního určení jednoho či několik členských států nebo osoba jednající jejich jménem;

d)

v případě členského státu, který je federálním státem, člen této federace.

a)

Unie;

b)

subjekt zvláštního určení pro jeden nebo několik členských států;

c)

Evropská investiční banka;

d)

Evropský nástroj finanční stability;

e)

Evropský mechanismus stability;

f)

mezinárodní finanční instituce zřízená dvěma nebo více členskými státy, jejímž účelem je mobilizovat financování a poskytovat finanční pomoc ve prospěch svých členů, kteří čelí vážným finančním problémům nebo jsou jimi ohroženi.

a)

informace přesné povahy, která nebyla uveřejněna, týká se přímo nebo nepřímo jednoho nebo několika emitentů nebo jednoho nebo několika finančních nástrojů a která, pokud by byla zveřejněna, by pravděpodobně měla významný dopad na ceny těchto finančních nástrojů nebo na ceny souvisejících derivátových finančních nástrojů;

b)

ve vztahu ke komoditním derivátům informace přesné povahy, která nebyla uveřejněna, týkající se přímo nebo nepřímo jednoho nebo více takových derivátů nebo týkající se přímo souvisejících spotových komoditních smluv, a která, pokud by byla uveřejněna, by pravděpodobně měla významný dopad na ceny těchto derivátů nebo souvisejících spotových komoditních smluv a která představuje informaci, u níž se dá rozumně očekávat, že bude zveřejněna v souladu s právními či regulatorními předpisy na úrovni EU nebo na vnitrostátní úrovni, pravidly trhu, smlouvou, praxí nebo zvyklostmi na příslušných trzích komoditních derivátů nebo spotových trzích nebo u níž tyto předpisy její zpřístupnění stanovují;

c)

ve vztahu k povolenkám na emise a na nich založeným draženým produktům informace přesné povahy, která nebyla uveřejněna, týká se přímo nebo nepřímo jednoho nebo více z těchto nástrojů a která, pokud by byla uveřejněna, by pravděpodobně měla významný dopad na ceny těchto nástrojů nebo na ceny souvisejících derivátových finančních nástrojů;

d)

pro osoby pověřené prováděním pokynů týkajících se finančních nástrojů to také znamená informaci dodanou klientem a týkající se dosud nevyřízených pokynů klienta k finančním nástrojům, která je přesné povahy, týká se přímo nebo nepřímo jednoho nebo více emitentů nebo jednoho nebo více finančních nástrojů a která, pokud by byla uveřejněna, by pravděpodobně měla významný dopad na ceny těchto finančních nástrojů, souvisejících spotových komoditních smluv nebo na ceny souvisejících derivátových finančních nástrojů.

a)

na základě této informace doporučuje jiné osobě nabytí nebo zcizení finančních nástrojů, jichž se informace týká, nebo tuto osobu k takovémuto nabytí nebo zcizení navádí, nebo

b)

na základě této informace doporučuje jiné osobě zrušení nebo změnu pokynu týkajícího se finančního nástroje, jehož se informace týká, nebo tuto osobu k takovémuto zrušení nebo změně navádí.

a)

je členem správních, řídicích nebo dozorčích orgánů emitenta nebo účastníka trhu s povolenkami na emise;

b)

má podíl na kapitálu emitenta nebo účastníka trhu s povolenkami na emise;

c)

má přístup k této informaci v souvislosti s výkonem zaměstnání, povolání nebo v souvislosti s plněním povinností, nebo

d)

je zapojena do trestné činnosti.

a)

zavedla, prováděla a udržovala odpovídající a účinná vnitřní opatření a postupy, které účinně zajišťují, aby ani fyzická osoba, která jejím jménem rozhodla o nabytí nebo zcizení finančních nástrojů, kterých se daná informace týká, ani žádná jiná fyzická osoba, která mohla jakýmkoli způsobem ovlivnit toto rozhodnutí, nedisponovala vnitřní informací, a

b)

nepodněcovala, nevydávala doporučení, nenaváděla nebo jiným způsobem neovlivňovala fyzickou osobu, která jménem této právnické osoby nabyla nebo zcizila finanční nástroje, kterých se tato informace týká.

a)

je pro finanční nástroj, kterého se uvedená informace týká, tvůrcem trhu, nebo osobou oprávněnou jednat jako protistrana, a nabytí nebo zcizení finančních nástrojů, kterých se tato informace týká, je provedeno oprávněně v rámci běžného výkonu její funkce tvůrce trhu nebo protistrany u tohoto finančního nástroje, nebo

b)

je oprávněna provádět pokyny jménem třetích stran a nabytí nebo zcizení finančních nástrojů, k nimž se tento pokyn vztahuje, je provedeno jakožto oprávněný pokyn v rámci běžného výkonu zaměstnání, povolání nebo funkce této osoby.

a)

tato povinnost vyplývá z pokynu zadaného nebo z dohody uzavřené předtím, než dotyčná osoba získala vnitřní informaci, nebo

b)

tento obchod se provádí za účelem splnění právní nebo regulační povinnosti, která vznikla předtím, než dotyčná osoba disponovala vnitřní informací.

a)

emitentem;

b)

druhotným předkladatelem finančního nástroje, v takovém množství či hodnotě, které tento obchod odlišují od běžného obchodování, přičemž způsob prodeje se zakládá na předchozím posouzení případného zájmu potenciálních investorů;

c)

účastníkem trhu s povolenkami na emise, nebo

d)

třetí stranou jednající jménem nebo na účet osoby uvedené v písmenech a), b) či c).

a)

dotyčné informace jsou nezbytné k tomu, aby si strany oprávněné k těmto cenným papírům mohly učinit názor na to, zda jsou ochoty své cenné papíry nabídnout, a

b)

ochota stran oprávněných k cenným papírům nabídnout své cenné papíry je rozumně požadována pro rozhodnutí o tom, zda nabídka na převzetí či fúze budou učiněny.

a)

získat souhlas osoby, které je sondování trhu určeno, s obdržením vnitřních informací;

b)

informovat osobu, které je sondování trhu určeno, o zákazu využít tyto informace či pokusit se využít tyto informace k tomu, aby nabyla nebo zcizila, na vlastní účet či na účet třetí strany, finanční nástroje, jichž se tyto informace týkají;

c)

informovat osobu, které je sondování trhu určeno, o zákazu využít tyto informace či pokusit se využít tyto informace k tomu, aby zrušila či pozměnila pokyn, který byl již vydán a který se vztahuje na finanční nástroj, jehož se tyto informace týkají a

d)

informovat osobu, které je sondování trhu určeno, o tom, že svým souhlasem s obdržením těchto informací se zavazuje k tomu, že s těmito informacemi bude zacházet jako s vnitřními.

a)

faktorů, které tyto osoby mají zohlednit, pokud jim jsou sděleny informace jako součást sondování trhu, aby posoudily, zda lze tyto informace pokládat za vnitřní;

b)

opatření, která tyto osoby mají učinit, pokud jim vnitřní informace byly sděleny, aby splnily podmínky stanovené v článcích 8 a 10 tohoto nařízení, a

c)

záznamů, které tyto osoby mají uchovávat, aby prokázaly, že splnily podmínky stanovené v článcích 8 a 10 tohoto nařízení.

a)

uzavření obchodu, zadání pokynu k obchodování nebo jiné jednání, které:

pokud osoba, která uzavírá obchod, vydává pokyn k obchodování nebo jinak jedná, neprokáže, že tento obchod, pokyn nebo jednání probíhá z legitimních důvodů a v souladu s uznávanými tržními postupy zavedenými podle článku 13;

b)

uzavření obchodu, zadání pokynu k obchodování nebo jiná činnost nebo jednání, které ovlivňuje nebo pravděpodobně ovlivní cenu jednoho nebo několika finančních nástrojů, související spotové komoditní smlouvy nebo draženého produktu odvozeného od povolenek na emise, přičemž jsou použity fiktivní prostředky nebo jiná forma klamavého nebo lstivého jednání;

c)

šíření informací prostřednictvím médií, včetně internetu, nebo jakýmikoli jinými prostředky, které vydávají nebo budou pravděpodobně vydávat nesprávné nebo zavádějící signály týkající se nabídky, poptávky nebo ceny finančního nástroje, související spotové komoditní smlouvy nebo draženého produktu odvozeného od povolenek na emise nebo zajišťují nebo pravděpodobně zajistí cenu jednoho nebo několika finančních nástrojů, související spotové komoditní smlouvy nebo draženého produktu odvozeného od povolenek na emise na neobvyklé nebo umělé úrovni, včetně šíření zvěsti, pokud osoba, která tyto informace šíří, ví nebo by měla vědět, že tyto informace jsou nepravdivé nebo zavádějící;

d)

předání nepravdivých anebo zavádějících informací nebo nepravdivých nebo zavádějících vstupních údajů ve vztahu k referenční hodnotě, pokud osoba, která tyto informace či vstupní údaje předala, věděla nebo měla vědět, že jsou nepravdivé nebo zavádějící, nebo jakékoli jiné jednání, které manipuluje s výpočtem referenční hodnoty.

a)

jednání osoby nebo osob jednajících ve shodě směřující k získání dominantního postavení v oblasti nabídky nebo poptávky po finančním nástroji, souvisejících spotových komoditních smlouvách nebo dražených produktech odvozených od povolenek na emise, které má nebo bude pravděpodobně mít přímo nebo nepřímo za následek fixaci nákupních nebo prodejních cen nebo vytváří nebo bude pravděpodobně vytvářet jiné nespravedlivé podmínky pro obchodování;

b)

nákup nebo prodej finančních nástrojů v době otevírání nebo uzavírání trhu, který má nebo pravděpodobně bude mít účinek oklamat investory jednající na základě uvedených cen včetně zahajovacích nebo závěrečných cen;

c)

zadávání pokynů obchodnímu systému včetně jejich zrušení či jakýchkoli úprav, všemi dostupnými prostředky obchodování, včetně elektronických prostředků, jako jsou strategie algoritmického nebo vysokofrekvenčního obchodování, a které má jeden z účinků uvedených v odst. 1 písm. a) nebo b), za účelem:

d)

využití příležitostného nebo pravidelného přístupu k tradičním nebo elektronickým médiím k vyslovení názoru na finanční nástroj, související spotovou komoditní smlouvu nebo dražený produkt odvozený od povolenek na emise (nebo nepřímo na jejich emitenta) po předchozím otevření pozice na tento finanční nástroj, související spotovou komoditní smlouvu nebo dražený produkt odvozený od povolenek na emise s následným prospěchem z dopadů vysloveného názoru na cenu tohoto nástroje, související spotové komoditní smlouvy nebo draženého produktu odvozeného od povolenek na emise, a to bez současného zveřejnění střetu zájmů odpovídajícím a účinným způsobem;

e)

koupě nebo prodej povolenek na emise nebo souvisejících derivátů na sekundárním trhu před dražbou konanou podle nařízení (EU) č. 1031/2010 s účinkem fixování dražebních zúčtovacích cen za dražené produkty na neobvyklých nebo umělých úrovních nebo matení účastníků dražby podávajících nabídky.

a)

zda tržní postup stanoví významnou míru transparentnosti z hlediska trhu;

b)

zda tržní postup zajišťuje vysoký stupeň ochrany z hlediska působení tržních sil a patřičnou souhru sil nabídky a poptávky;

c)

zda tržní postup má kladný vliv na likviditu a účinnost trhu;

d)

zda tržní postup zohledňuje mechanismus obchodování na příslušném trhu a umožňuje účastníkům tohoto trhu reagovat náležitým a včasným způsobem na nově vzniklou situaci na trhu, vytvořenou tímto postupem;

e)

zda tržní postup nepředstavuje riziko pro integritu přímo nebo nepřímo souvisejících trhů, regulovaných i neregulovaných, v rámci dotčeného finančního nástroje v Unii;

f)

závěry veškerých šetření příslušného tržního postupu, která byla provedena příslušným orgánem nebo jiným orgánem, zejména pokud jde o posouzení toho, zda byla daným tržním postupem porušena pravidla nebo předpisy určené k předcházení zneužívání trhu nebo kodexy chování, bez ohledu na to, zda se týká příslušného trhu nebo trhů přímo nebo nepřímo souvisejících v rámci Unie, a

g)

strukturální charakteristiky příslušného trhu, mimo jiné, zda je regulován či nikoli, druhy obchodovaných finančních nástrojů a typy účastníků tohoto trhu, včetně míry účasti drobných investorů.

a)

provádět obchodování zasvěcené osoby nebo se o ně pokoušet;

b)

doporučovat jiné osobě, aby prováděla obchodování zasvěcené osoby, nebo ji k tomu navádět, nebo

c)

nedovoleně zveřejnit vnitřní informaci.

a)

vhodná opatření, systémy a postupy pro splnění požadavků stanovených v odstavcích 1 a 2, a

b)

vzory oznámení, které budou osoby používat v rámci plnění požadavků stanovených v odstavcích 1 a 2.

a)

okamžité zveřejnění pravděpodobně ohrozí oprávněné zájmy emitenta nebo účastníka trhu s povolenkami na emise;

b)

odkladem zveřejnění pravděpodobně nedojde k uvedení veřejnosti v omyl;

c)

emitent nebo účastník trhu s povolenkami na emise je schopen zajistit důvěrnost těchto informací.

a)

zveřejnění vnitřních informací by mohlo ohrozit finanční stabilitu emitenta a finančního systému;

b)

odklad zveřejnění je ve veřejném zájmu;

c)

lze zajistit důvěrnost těchto informací, a

d)

příslušný orgán uvedený v odstavci 3 souhlasil s odložením za předpokladu splnění podmínek uvedených v písmenech a), b) a c).

a)

je-li emitentem úvěrová instituce či investiční podnik, s orgánem určeným podle čl. 133 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (25);

b)

v ostatních případech neuvedených v písmenu a) s jakýmkoli jiným vnitrostátním orgánem odpovědným za dohled nad emitentem.

a)

technické prostředky pro vhodné zveřejňování vnitřních informací podle odstavců 1, 2, 8 a 9, a

b)

technické prostředky pro odklad zveřejnění vnitřních informací podle odstavců 4 a 5.

a)

sestavit seznam všech osob, které mají přístup k vnitřním informacím a které pro ně pracují na základě pracovní smlouvy nebo provádějí úkoly, na základě nichž mají přístup k vnitřním informacím, jako jsou poradci, účetní či ratingové agentury (seznam zasvěcených osob);

b)

neprodleně seznam zasvěcených osob aktualizovat v souladu s odstavcem 4, a

c)

na žádost předložit co nejdříve seznam zasvěcených osob příslušnému orgánu.

a)

totožnost každé osoby, která má přístup k vnitřním informacím;

b)

důvod, proč je tato osoba uvedena na seznamu zasvěcených osob;

c)

datum a čas, kdy tato osoba obdržela přístup k vnitřním informacím, a

d)

datum sestavení seznamu zasvěcených osob.

a)

pokud dojde ke změně důvodu uvedení osoby na seznamu zasvěcených osob;

b)

pokud nová osoba získá přístup k vnitřním informacím a je tedy třeba ji zařadit na seznam zasvěcených osob, a

c)

pokud osoba ztrácí přístup k vnitřním informacím.

a)

emitent přijme veškerá přiměřená opatření s cílem zajistit, aby veškeré osoby s přístupem k vnitřním informacím znaly právní a regulační povinnosti, které pro ně vyplývají, a byly si vědomy sankcí souvisejících s obchodováním zasvěcené osoby a nedovoleným zpřístupněním vnitřní informace, a

b)

emitent je schopný předložit na žádost příslušnému orgánu seznam zasvěcených osob.

a)

účastníky trhu s povolenkami na emise ve vztahu k vnitřním informacím týkajícím se povolenek na emise, které vzniknou v souvislosti s fyzickými operacemi tohoto účastníka trhu s povolenkami na emise;

b)

všechny dražební platformy, dražitele a subjekty sledující dražby ve vztahu k dražbám povolenek na emise nebo jiných od nich odvozených dražených produktů, které se konají v souladu s nařízením (EU) č. 1031/2010.

a)

v případě emitentů každý obchod uskutečněný na jejich vlastní účet, vztahující se k akciím nebo dluhovým nástrojům daného emitenta nebo k derivátům nebo k jiným finančním nástrojům s nimi spojeným;

b)

v případě účastníků trhu s povolenkami na emise každý obchod uskutečněný na jejich vlastní účet, vztahující se k povolenkám na emise, od nich odvozeným dražebním produktům nebo souvisejícím derivátům.

a)

požadovali nebo schválili přijetí svých finančních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu nebo

b)

v případě nástroje obchodovaného pouze v mnohostranném obchodním systému či organizovaném obchodním systému na emitenty, kteří schválili obchodování se svými finančními nástroji v mnohostranném obchodním systému či organizovaném obchodním systému nebo kteří požádali o přijetí svých finančních nástrojů k obchodování v mnohostranném obchodním systému.

a)

jméno osoby;

b)

důvod oznámení;

c)

název příslušného emitenta nebo účastníka trhu s povolenkami na emise;

d)

popis a identifikátor finančního nástroje;

e)

povahu obchodu či obchodů (např. nabytí či zcizení) s uvedením, zda je obchod spojen s prováděním akciových opčních programů či s konkrétními příklady uvedenými v odstavci 7;

f)

datum a místo obchodu či obchodů, a

g)

cenu a objem obchodu či obchodů. V případě zástavy, jejíž podmínky stanoví změnu její hodnoty, je třeba tuto skutečnost zveřejnit společně s její hodnotou v den uplatnění zástavy.

a)

zastavení nebo půjčení finančních nástrojů osobou s řídicí pravomocí nebo jménem úzce propojené osoby uvedené v odstavci 1;

b)

obchody uskutečněné osobami, které profesně sjednávají nebo provádí obchody, nebo jinou osobou jménem osoby s řídicí pravomocí nebo osoby s ní úzce propojenou, uvedené v odstavci 1, včetně případů, kdy daná osoba jedná dle vlastního uvážení;

c)

obchody uskutečněné v rámci životního pojištění definované v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (26), pokud:

a)

pravidly obchodního systému, kde jsou akcie emitenta přijaty k obchodování, nebo

b)

vnitrostátními právními předpisy.

a)

na individuálním základě s ohledem na výjimečné okolnosti vyžadující okamžitý prodej akcií, jako jsou závažné finanční potíže, nebo

b)

s ohledem na povahu daného obchodování v případě obchodů uskutečňovaných v rámci systémů zaměstnaneckých akcií, systémů spoření, nároků či oprávněnosti k akciím nebo v souvislosti s nimi nebo obchodů, kdy se podíl na výtěžku z příslušného cenného papíru nemění.

a)

příslušné osoby nebo osoby s nimi úzce propojené získávají, přímo nebo nepřímo, výhodu nebo zisk ze zveřejňování nebo šíření zmíněných informací, nebo

b)

zveřejnění nebo šíření je činěno se záměrem uvést trh v omyl, pokud jde o nabídku, poptávku nebo cenu finančních nástrojů.

a)

přímo;

b)

ve spolupráci s jinými orgány nebo podniky na trhu;

c)

v rámci své odpovědnosti přenesením pravomoci na jiné orgány nebo podniky na trhu;

d)

podáním žádosti u příslušných soudních orgánů.

a)

mít přístup k jakémukoli dokumentu a k údajům v jakékoli podobě a získat nebo pořídit jejich kopii;

b)

požadovat informace od jakékoli osoby, včetně těch, které se postupně zúčastňují předávání pokynů nebo provádění příslušných operací, jakož i jejich nadřízených, a pokud je to nutné, předvolat a vyslechnout každou takovou osobu za účelem získání informací;

c)

ve vztahu ke komoditním derivátům požadovat informace od účastníků souvisejících spotových trhů podle standardizovaných formátů, získávat zprávy o obchodech a mít přímý přístup k systémům obchodníků;

d)

provádět kontroly na místě a šetření na jiných místech, než jsou soukromá obydlí fyzických osob;

e)

s výhradou druhého pododstavce, vstupovat do prostor fyzických a právnických osob za účelem zabavení dokumentů a údajů v jakékoli formě, pokud existuje důvodné podezření, že dokumenty nebo údaje týkající se předmětu dané kontroly nebo šetření mohou být relevantní pro dokazování případu obchodování zasvěcené osoby nebo manipulace s trhem porušujícího toto nařízení;

f)

předávat záležitosti k trestnímu vyšetřování;

g)

požadovat stávající záznamy telefonních rozhovorů, elektronické komunikace nebo záznamy o datových přenosech uchovávaných investičním podnikem, úvěrovou institucí nebo finanční institucí;

h)

požadovat, pokud to není v rozporu s vnitrostátními právními předpisy, stávající záznamy o datových přenosech uchovávaných telekomunikačním operátorem v případě, kdy existuje důvodné podezření z porušení předpisů a kdy tyto záznamy mohou být relevantní pro vyšetřování porušení čl. 14 písm. a) nebo b) nebo článku 15;

i)

požadovat zmrazení nebo obstavení aktiv či obojí;

j)

pozastavit obchodování s příslušným finančním nástrojem;

k)

požadovat dočasné zrušení veškerých postupů, které jsou podle příslušného orgánu v rozporu s tímto nařízením;

l)

uložit dočasný zákaz výkonu profesionální činnosti, a

m)

přijmout všechna nezbytná opatření k zajištění toho, aby veřejnost byla správně informována, mimo jiné opravou zveřejněných nepravdivých nebo zavádějících informací, což se může týkat i požadavku, aby emitent nebo jiná osoba, která zveřejnila nebo šířila nepravdivé nebo zavádějící informace, zveřejnila opravné prohlášení.

a)

by sdělení relevantních informací mohlo nepříznivě ovlivnit bezpečnost dotčeného členského státu, zejména co se týče boje proti terorismu a jiným závažným trestným činům;

b)

vyhovění žádosti pravděpodobně nepříznivě ovlivní vlastní vyšetřování či vymáhání práva nebo případně trestní vyšetřování;

c)

v souvislosti se stejnými činy a proti stejným osobám bylo již zahájeno soudní řízení před orgány dotčeného členského státu, nebo

d)

v dotčeném členském státě byl již vydán pravomocný rozsudek ve vztahu k těmto osobám za stejné činy.

a)

provést kontrolu nebo šetření na místě sám;

b)

umožnit příslušnému orgánu, který podal žádost, účastnit se kontroly nebo šetření na místě;

c)

umožnit příslušnému orgánu, který podal žádost, provést kontrolu nebo šetření na místě sám;

d)

jmenovat auditory nebo odborníky, kteří provedou kontrolu nebo šetření na místě;

e)

rozdělit se o konkrétní úkoly související s kontrolními činnostmi s ostatními příslušnými orgány.

a)

subjektem sledujícím dražby ve vztahu k dražbám povolenek na emise nebo jiných dražených produktů na nich založených, které se konají v souladu s nařízením (EU) č. 1031/2010, a

b)

příslušnými orgány, správci registru, včetně hlavního správce, a dalšími veřejnými orgány pověřenými dohledem nad dodržováním směrnice 2003/87/ES.

a)

porušení článků 14 a 15, čl. 16 odst. 1 a 2, čl. 17 odst. 1, 2, 4, 5 a 8, čl. 18 odst. 1 až odst. 6, čl. 19 odst. 1, 2, 3, 5, 6, 7 a 11 a čl. 20 odst. 1, a

b)

neposkytnutí spolupráce či nevyhovění v souvislosti s vyšetřováním, kontrolou nebo žádostí podle čl. 23 odst. 2.

a)

příkaz osobě odpovědné za porušení, aby toto jednání ukončila a zdržela se jeho opakování;

b)

vrácení zisku plynoucího z porušení nebo ztráty, které se dotyčná osoba díky porušením vyhnula, pokud je lze zjistit;

c)

veřejné upozornění, které označuje osobu odpovědnou za porušení a povahu tohoto porušení;

d)

odnětí nebo pozastavení oprávnění investičního podniku;

e)

dočasný zákaz výkonu řídicí funkce v investičních podnicích pro jakoukoli osobu s řídicí pravomocí v investičním podniku nebo pro jakoukoli jinou fyzickou osobu, která nese za porušení odpovědnost;

f)

v případě opakovaného porušení článků 14 nebo 15 trvalý zákaz výkonu řídicí funkce v investičních podnicích pro jakoukoli osobu s řídicí pravomocí v investičním podniku nebo pro jakoukoli jinou fyzickou osobu, která nese za porušení odpovědnost;

g)

dočasný zákaz obchodování na vlastní účet pro jakoukoli osobu s řídicí pravomocí v investičním podniku nebo pro jakoukoli jinou fyzickou osobu, která nese za porušení odpovědnost;

h)

nejvyšší správní peněžité sankce ve výši alespoň trojnásobku výše dosaženého zisku nebo zamezené ztráty, jež jsou důsledkem porušení, pokud je lze stanovit;

i)

pokud jde o fyzické osoby, nejvyšší správní peněžité sankce ve výši alespoň:

j)

pokud jde o právnické osoby, nejvyšší správní peněžité sankce ve výši alespoň:

a)

závažnosti a délky trvání porušení;

b)

míry odpovědnosti osoby odpovědné za porušení;

c)

finanční síly osoby odpovědné za porušení, což je vyjádřeno například celkovým obratem právnické osoby nebo ročním příjmem fyzické osoby;

d)

významu realizovaného zisku nebo zamezených ztrát pro osobu odpovědnou za porušení, pokud je lze určit;

e)

úrovně spolupráce osoby odpovědné za porušení s příslušným orgánem, aniž by byla dotčena nutnost zajistit vrácení realizovaných zisků či zamezených ztrát;

f)

předchozího porušení osobou odpovědnou za porušení, a

g)

opatření, která poté, co k porušení došlo, přijala osoba odpovědná za porušení pro to, aby se dané porušení neopakovalo.

a)

zvláštní postupy pro příjem oznámení o porušení a následná opatření včetně zavedení bezpečných komunikačních kanálů pro tato oznámení;

b)

přiměřenou ochranu pro osoby pracující na základě pracovní smlouvy, v rámci jejich zaměstnání, které oznámí porušení nebo které jsou obviněny z porušení, a to přinejmenším před odplatou, diskriminací a ostatními druhy nespravedlivého zacházení;

c)

ochranu osobních údajů jak osoby, která oznamuje porušení, tak fyzické osoby, která se tohoto porušení údajně dopustila, včetně ochrany v souvislosti se zachováním mlčenlivosti o jejich totožnosti, a to ve všech fázích řízení a aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy vyžadující zveřejnění těchto informací v rámci vyšetřování nebo následných soudních řízení.

a)

zveřejnění rozhodnutí odloží, dokud důvody pro toto odložení nepominou;

b)

rozhodnutí uveřejní anonymně a způsobem, který je v souladu s vnitrostátním právem, pokud toto zveřejnění zajistí účinnou ochranu dotyčných osobních údajů;

c)

rozhodnutí neuveřejní v případě, že příslušný orgán má za to, že toto zveřejnění v souladu s písmeny a) nebo b) nebude dostatečné, aby zajistilo, že:

a)

vhodnost zavedení společných pravidel, pokud jde o potřebu toho, aby všechny členské státy byly povinny zavést správní sankce za obchodování zasvěcené osoby a manipulaci s trhem;

b)

skutečnost, zda je definice vnitřních informací dostačující k pokrytí veškerých informací, které příslušné orgány potřebují k tomu, aby účinně bojovaly proti zneužití trhu;

c)

vhodnost podmínek, za kterých je vydáván zákaz obchodování v souladu s čl. 19 odst. 11, s cílem určit, zda existují další okolnosti, za nichž by měl být zákaz udělen;

d)

posouzení možnosti vytvoření rámce Unie pro dohled nad evidencí příkazů napříč trhy v souvislosti se zneužitím trhu včetně doporučení pro takový rámec, a

e)

oblast působnosti ustanovení o referenčních hodnotách.