JEDNACÍ ŘÁD TRIBUNÁLU

Obsah

JEDNACÍ ŘÁD TRIBUNÁLU

TRIBUNÁL,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména její článek 19,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména její čl. 254 pátý pododstavec,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména její čl. 106a odst. 1,

s ohledem na Protokol o statutu Soudního dvora Evropské unie, a zejména jeho čl. 19 šestý pododstavec, článek 63 a čl. 64 druhý pododstavec,

vzhledem k těmto důvodům:

Po dohodě se Soudním dvorem,

se schválením Rady ze dne 10. února 2015,

PŘIJÍMÁ TENTO JEDNACÍ ŘÁD:

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Definice

1.   V tomto jednacím řádu:

2.   Pro účely tohoto jednacího řádu:

Článek 2

Působnost tohoto jednacího řádu

Ustanovení tohoto jednacího řádu provádějí a podle potřeby doplňují příslušná ustanovení SEU, SFEU a SESAE, jakož i statut.

HLAVA I

ORGANIZACE TRIBUNÁLU

Kapitola 1

ČLENOVÉ TRIBUNÁLU

Článek 3

Funkce soudce a generálního advokáta

1.   Každý člen Tribunálu zásadně vykonává funkci soudce.

2.   Členové Tribunálu jsou dále uváděni jako „soudci“.

3.   Každý soudce s výjimkou předsedy, místopředsedy a předsedů senátů Tribunálu, může za podmínek uvedených v článcích 30 a 31 vykonávat v určité věci funkci generálního advokáta.

4.   Odkazy na generálního advokáta v tomto jednacím řádu se použijí pouze v případě, že byl některý soudce určen jako generální advokát.

Článek 4

Začátek funkčního období soudce

Funkční období soudce začíná dnem stanoveným ve jmenovacím aktu. Nestanoví-li tento akt počáteční den funkčního období, začíná toto období dnem jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 5

Složení přísahy

Před svým nástupem do funkce skládá soudce před Soudním dvorem tuto přísahu upravenou v článku 2 statutu:

Článek 6

Slavnostní závazek

Neprodleně po složení přísahy podepíše soudce prohlášení, kterým slavnostně přijímá závazek upravený v čl. 4 třetím pododstavci statutu.

Článek 7

Zbavení funkce soudce

1.   Má-li Soudní dvůr po konzultaci s Tribunálem podle článku 6 statutu rozhodnout, zda soudce již nesplňuje požadované podmínky nebo neplní povinnosti vyplývající z jeho funkce, vyzve předseda Tribunálu dotyčného soudce, aby se k tomu v nepřítomnosti vedoucího soudní kanceláře vyjádřil.

2.   Stanovisko Tribunálu musí obsahovat odůvodnění.

3.   Stanovisko konstatující, že soudce již nesplňuje požadované podmínky nebo neplní povinnosti vyplývající z jeho funkce, musí získat alespoň většinu hlasů všech soudců, z nichž se podle článku 48 statutu Tribunál skládá. V takovém případě je Soudnímu dvoru oznámeno rozložení hlasů.

4.   Hlasování je tajné a probíhá v nepřítomnosti vedoucího soudní kanceláře; dotčený soudce se porady neúčastní.

Článek 8

Pořadí podle délky výkonu funkce

1.   Délka výkonu funkce soudců se počítá od okamžiku jejich nástupu do funkce.

2.   Při stejné délce výkonu funkce určuje pořadí věk.

3.   Soudcům, kteří jsou opětovně jmenováni, se zachovává jejich předchozí pořadí.

Kapitola 2

PŘEDSEDA TRIBUNÁLU

Článek 9

Volba předsedy a místopředsedy Tribunálu

1.   Neprodleně po částečné obměně uvedené v čl. 254 druhém pododstavci SFEU volí soudci ze svého středu předsedu Tribunálu na dobu tří let.

2.   Uvolní-li se funkce předsedy Tribunálu před řádným uplynutím jeho funkčního období, zvolí Tribunál nástupce pro zbývající část tohoto funkčního období.

3.   Volba uvedená v tomto článku se provádí tajným hlasováním. Zvolen je soudce, který získá hlasy více než poloviny soudců, z nichž se podle článku 48 statutu Tribunál skládá. Nezíská-li žádný soudce tuto většinu, konají se další kola volby až do jejího dosažení.

4.   Soudci dále volí ze svého středu na dobu tří let místopředsedu Tribunálu postupem podle odstavce 3. Uvolní-li se jeho funkce před řádným uplynutím funkčního období, použije se odstavec 2.

5.   Jména předsedy a místopředsedy Tribunálu zvolených v souladu s tímto článkem se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 10

Pravomoci předsedy Tribunálu

1.   Předseda Tribunálu zastupuje Tribunál.

2.   Předseda Tribunálu řídí soudní činnost a obslužné útvary Tribunálu.

3.   Předseda Tribunálu předsedá plenárnímu zasedání uvedenému v článku 42.

4.   Předseda Tribunálu předsedá velkému senátu. V tom případě se použije článek 19.

5.   Je-li předseda Tribunálu přidělen k senátu, předsedá tomuto senátu. V tom případě se použije článek 19.

6.   Ve věcech dosud nepřidělených soudnímu kolegiu může předseda Tribunálu přijmout organizační procesní opatření stanovená v článku 89.

Článek 11

Pravomoci místopředsedy Tribunálu

1.   Místopředseda Tribunálu je nápomocen předsedovi Tribunálu ve výkonu jeho funkce a zastupuje jej v případě překážky na jeho straně.

2.   Místopředseda Tribunálu zastupuje předsedu Tribunálu na jeho žádost ve výkonu funkcí uvedených v čl. 10 odst. 1 a 2.

3.   Tribunál rozhodnutím upřesní podmínky, za nichž místopředseda Tribunálu zastupuje předsedu Tribunálu ve výkonu jeho soudních funkcí. Toto rozhodnutí se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

4.   Je-li místopředseda Tribunálu přidělen k senátu, předsedá tomuto senátu s výhradou čl. 10 odst. 5. V tom případě se použije článek 19.

Článek 12

Překážka na straně předsedy a místopředsedy Tribunálu

V případě překážky současně na straně předsedy a místopředsedy Tribunálu zajišťuje výkon funkce předsedy jeden z předsedů senátů a v případě překážky také na jejich straně některý z ostatních soudců podle pořadí stanoveného v článku 8.

Kapitola 3

SENÁTY A SOUDNÍ KOLEGIA

Oddíl 1

Zřizování senátů a složení soudních kolegií

Článek 13

Zřizování senátů

1.   Tribunál zřizuje senáty zasedající v kolegiích o třech a o pěti soudcích.

2.   O přidělení soudců k senátům rozhodne Tribunál na návrh předsedy Tribunálu.

3.   Rozhodnutí přijatá podle tohoto článku se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 14

Příslušné soudní kolegium

1.   Věci předložené Tribunálu projednávají a rozhodují senáty zasedající v kolegiích o třech nebo o pěti soudcích v souladu s článkem 13.

2.   Věci mohou být projednávány a rozhodovány velkým senátem za podmínek stanovených v článku 28.

3.   Věci mohou být projednávány a rozhodovány samosoudcem, jsou-li mu předány za podmínek stanovených v článku 29.

Článek 15

Složení velkého senátu

1.   Velký senát se skládá z patnácti soudců.

2.   Tribunál rozhodne o způsobu určování soudců, ze kterých se skládá velký senát. Toto rozhodnutí se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 16

Vyloučení soudce

1.   Jestliže má soudce v souladu s čl. 18 prvním a druhým pododstavcem statutu za to, že se nemůže účastnit rozhodování v určité věci, sdělí to předsedovi Tribunálu, který jej vyloučí.

2.   Jestliže se předseda Tribunálu domnívá, že se některý soudce nemůže v souladu s čl. 18 prvním a druhým pododstavcem statutu účastnit rozhodování v určité věci, upozorní na to dotyčného soudce a před rozhodnutím vyslechne jeho vyjádření.

3.   V případě obtíží při použití tohoto článku předloží předseda Tribunálu v souladu s čl. 18 třetím pododstavcem statutu otázky uvedené v odstavcích 1 a 2 plenárnímu zasedání. V tomto případě je hlasování tajné a probíhá v nepřítomnosti vedoucího soudní kanceláře; dotyčný soudce, jehož vyjádření bylo vyslechnuto, se porady neúčastní.

Článek 17

Překážka na straně člena soudního kolegia

1.   Není-li ve velkém senátu v důsledku překážky na straně soudce nastalé před zahájením porady ve věci nebo před jednáním dosaženo počtu soudců stanoveného článkem 15, bude tento senát doplněn soudcem určeným předsedou Tribunálu tak, aby bylo dosaženo stanoveného počtu soudců.

2.   Není-li v senátu zasedajícím v kolegiu o třech nebo o pěti soudcích v důsledku překážky na straně soudce nastalé před zahájením porady ve věci nebo před jednáním dosaženo stanoveného počtu soudců, určí předseda tohoto senátu jiného soudce z téhož senátu, který nahradí soudce, na jehož straně nastala překážka. Není-li možné nahradit soudce, na jehož straně nastala překážka, soudcem z téhož senátu, oznámí to předseda dotyčného senátu předsedovi Tribunálu, který podle kritérií stanovených rozhodnutím Tribunálu určí jiného soudce tak, aby bylo dosaženo stanoveného počtu soudců. Rozhodnutí upravující tato kritéria se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

3.   V případě překážky na straně soudce, kterému byla věc předána nebo přidělena jako samosoudci, určí předseda Tribunálu jiného soudce, který ho nahradí.

Oddíl 2

Předsedové senátů

Článek 18

Volba předsedů senátů

1.   Soudci volí ze svého středu podle čl. 9 odst. 3 předsedy senátů zasedajících v kolegiích o třech a o pěti soudcích.

2.   Předsedové senátů zasedajících v kolegiích o pěti soudcích jsou voleni na dobu tří let. Mohou být jednou znovuzvoleni.

3.   Předsedové senátů zasedajících v kolegiích o třech soudcích jsou voleni na stanovené období.

4.   Volba předsedů senátů zasedajících v kolegiích o pěti soudcích se koná neprodleně po volbě předsedy a místopředsedy Tribunálu upravené v článku 9.

5.   Uvolní-li se funkce předsedy senátu před řádným uplynutím jeho funkčního období, je nástupce zvolen pro zbývající část tohoto funkčního období.

6.   Jména předsedů senátů zvolených podle tohoto článku se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 19

Pravomoci předsedy senátu

1.   Předseda senátu vykonává pravomoci, které mu přiznává tento jednací řád, po vyslechnutí soudce zpravodaje.

2.   Předseda senátu může jakékoli rozhodnutí spadající do jeho pravomocí přenechat senátu.

Článek 20

Překážka na straně předsedy senátu

Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 10 odst. 5 a čl. 11 odst. 4, vykonává v případě překážky na straně předsedy senátu jeho funkci soudce tohoto soudního kolegia určený podle pořadí stanoveného v článku 8.

Oddíl 3

Porady

Článek 21

Postup při vedení porad

1.   Porady Tribunálu jsou a zůstanou tajné.

2.   Jestliže se konalo jednání, účastní se porady pouze soudci, kteří byli přítomni na tomto jednání.

3.   Každý soudce, který se účastní porady, vyjádří svůj názor a důvody na jeho podporu.

4.   Závěry, na nichž se většina soudců po závěrečné rozpravě shodla, jsou pro rozhodnutí Tribunálu určující. Soudci hlasují v opačném pořadí, než je pořadí stanovené v článku 8, s výjimkou soudce zpravodaje, který hlasuje jako první, a předsedy, který hlasuje jako poslední.

Článek 22

Počet soudců účastnících se porad

Je-li v důsledku překážky na straně některého ze soudců počet soudců sudý, neúčastní se porady soudce, který je ve smyslu článku 8 nejkratší dobu ve funkci, pokud ovšem není předsedou nebo soudcem zpravodajem. V posledně uvedeném případě se porady neúčastní soudce, který soudci zpravodaji v pořadí podle délky výkonu funkce bezprostředně předchází.

Článek 23

Podmínky usnášeníschopnosti velkého senátu

1.   Rozhodnutí velkého senátu jsou platná, pouze pokud je přítomno jedenáct soudců.

2.   Není-li v důsledku překážky na straně soudce tohoto počtu dosaženo, určí předseda Tribunálu jiného soudce tak, aby bylo počtu soudců potřebného pro usnášeníschopnost velkého senátu dosaženo.

3.   Přestane-li být velký senát usnášeníschopný poté, co se již konalo jednání, nahradí se dotyčný soudce za podmínek uvedených v odstavci 2 a na žádost některého z hlavních účastníků řízení se nařídí nové jednání. Tribunál může nové jednání nařídit i bez návrhu. Nové jednání se musí konat, bylo-li provedeno dokazování podle čl. 91 písm. a) nebo d) nebo čl. 96 odst. 2. Není-li nařízeno nové jednání, čl. 21 odst. 2 se nepoužije.

Článek 24

Podmínky usnášeníschopnosti senátů zasedajících v kolegiích o třech nebo o pěti soudcích

1.   Rozhodnutí senátů zasedajících v kolegiích o třech nebo o pěti soudcích jsou platná, pouze pokud jsou přítomni tři soudci.

2.   Není-li v důsledku překážky tohoto počtu v některém ze senátů zasedajících v kolegiích o třech nebo o pěti soudcích dosaženo, určí předseda tohoto senátu jiného soudce z téhož senátu, který nahradí soudce, na jehož straně nastala překážka. Není-li možné nahradit soudce, na jehož straně nastala překážka, soudcem z téhož senátu, oznámí to předseda dotyčného senátu předsedovi Tribunálu, který podle kritérií stanovených rozhodnutím Tribunálu určí jiného soudce tak, aby bylo dosaženo počtu soudců potřebného pro usnášeníschopnost senátu. Rozhodnutí upravující tato kritéria se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

3.   Přestane-li být senát usnášeníschopný poté, co se již konalo jednání, nahradí se dotyčný soudce za podmínek uvedených v odstavci 2 a na žádost některého z hlavních účastníků řízení se nařídí nové jednání. Tribunál může nové jednání nařídit i bez návrhu. Nové jednání se musí konat, bylo-li provedeno dokazování podle čl. 91 písm. a) nebo d) nebo čl. 96 odst. 2. Nové jednání se musí konat, je-li nahrazen více než jeden ze soudců, kteří byli přítomni na původním jednání. Není-li nařízeno nové jednání, čl. 21 odst. 2 se nepoužije.

Kapitola 4

PŘIDĚLOVÁNÍ A NOVÉ PŘIDĚLOVÁNÍ VĚCÍ, URČOVÁNÍ SOUDCŮ ZPRAVODAJŮ A PŘEDÁVÁNÍ VĚCÍ SOUDNÍM KOLEGIÍM A SAMOSOUDCI

Článek 25

Kritéria přidělování

1.   Tribunál stanoví kritéria, kterými se řídí přidělování věcí jednotlivým senátům. Tribunál může pověřit jeden nebo více senátů, aby rozhodovaly ve věcech v určitých oblastech.

2.   Toto rozhodnutí se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 26

Počáteční přidělení věci a určení soudce zpravodaje

1.   Co možná nejdříve po podání návrhu na zahájení řízení přidělí předseda Tribunálu věc jednomu ze senátů v souladu s kritérii stanovenými Tribunálem podle článku 25.

2.   V každé věci přidělené senátu navrhne předseda senátu předsedovi Tribunálu určení soudce zpravodaje. O návrhu rozhodne předseda Tribunálu.

3.   Je-li v některém senátu zasedajícím v kolegiu o třech nebo o pěti soudcích počet soudců přidělených k uvedenému senátu vyšší než tři nebo pět, určí předseda senátu soudce, kteří se budou účastnit rozhodování v dané věci.

Článek 27

Určení nového soudce zpravodaje a nové přidělení věci

1.   V případě překážky na straně soudce zpravodaje upozorní předseda příslušného soudního kolegia na tuto skutečnost předsedu Tribunálu, který určí nového soudce zpravodaje. Není-li nový soudce zpravodaj přidělen k senátu, jemuž byla věc původně přidělena, rozhodne ve věci senát, ve kterém zasedá nový soudce zpravodaj.

2.   V případě, že spolu určité věci souvisejí svým předmětem, může předseda Tribunálu rozhodnutím s odůvodněním a po konzultaci s dotyčnými soudci zpravodaji věci nově přidělit tak, aby úkony ve všech dotčených věcech mohl činit týž soudce zpravodaj. Jestliže soudce zpravodaj, kterému byly věci nově přiděleny, nepatří k senátu, jemuž byly věci přiděleny původně, rozhodne ve věcech senát, ve kterém zasedá nový soudce zpravodaj.

3.   V zájmu řádného výkonu spravedlnosti může předseda Tribunálu ve výjimečných případech a dříve, než je předložena předběžná zpráva podle článku 87, rozhodnutím s odůvodněním a po konzultaci s dotyčnými soudci určit jiného soudce zpravodaje. Není-li nový soudce zpravodaj přidělen k senátu, jemuž byla věc původně přidělena, rozhodne ve věci senát, ve kterém zasedá nový soudce zpravodaj.

4.   Předseda Tribunálu nového soudce zpravodaje určí podle odstavců 1 až 3 poté, co si opatří vyjádření předsedů dotčených senátů.

5.   V případě změn ve složení senátů na základě rozhodnutí Tribunálu o přidělení soudců k senátům rozhodne ve věci senát, ve kterém zasedá soudce zpravodaj po tomto rozhodnutí, pokud ve věci nebyla zahájena porada nebo ústní část řízení.

Článek 28

Předání věci k projednání a rozhodnutí senátu zasedajícímu v kolegiu o jiném počtu soudců

1.   Je-li to odůvodněno právní obtížností nebo významem věci či zvláštními okolnostmi, může být věc předána k projednání a rozhodnutí velkému senátu nebo senátu zasedajícímu v kolegiu o jiném počtu soudců.

2.   Senát, který věc projednává, nebo předseda Tribunálu může ve kterémkoli stadiu řízení bez návrhu nebo na návrh hlavního účastníka řízení navrhnout plenárnímu zasedání předání věci podle odstavce 1.

3.   Rozhodnutí o předání věci senátu zasedajícímu v kolegiu o vyšším počtu soudců přijímá plenární zasedání.

4.   Rozhodnutí o předání věci senátu zasedajícímu v kolegiu o nižším počtu soudců přijímá plenární zasedání po vyslechnutí hlavních účastníků řízení.

5.   Požádá-li o to členský stát nebo orgán Unie, který je účastníkem řízení, rozhoduje ve věci senát zasedající v kolegiu o alespoň pěti soudcích.

Článek 29

Předání věci k projednání a rozhodnutí samosoudci

1.   Níže uvedené věci přidělené senátu zasedajícímu v kolegiu o třech soudcích mohou být projednány a rozhodnuty soudcem zpravodajem jako samosoudcem, pokud jsou k takovému projednání vhodné vzhledem k neexistenci obtížných právních nebo skutkových otázek, omezenému významu věci a neexistenci jiných zvláštních okolností a pokud byly předány za podmínek stanovených v tomto článku:

2.   Předání samosoudci je vyloučeno:

3.   Rozhodnutí o předání věci samosoudci přijímá po vyslechnutí hlavních účastníků řízení senát zasedající v kolegiu o třech soudcích, který věc projednává. Pokud členský stát nebo orgán Unie, který je účastníkem řízení, podá námitku proti projednávání věci samosoudcem, věc nadále projednává senát, ke kterému patří soudce zpravodaj.

4.   Zjistí-li samosoudce, že podmínky pro předání věci již nejsou splněny, vrátí věc senátu.

Kapitola 5

URČOVÁNÍ GENERÁLNÍCH ADVOKÁTŮ

Článek 30

Případy určování generálního advokáta

Tribunálu může být nápomocen generální advokát, má-li Tribunál za to, že to vyžaduje právní obtížnost nebo skutková složitost věci.

Článek 31

Postup při určování generálního advokáta

1.   Rozhodnutí přikročit k určení generálního advokáta pro určitou věc přijímá plenární zasedání na návrh senátu, kterému byla věc přidělena nebo předána.

2.   Předseda Tribunálu určí soudce, který má v dané věci vykonávat funkci generálního advokáta.

3.   Po určení generálního advokáta se před přijetím rozhodnutí uvedených v článcích 16, 28, 45, 68, 70, 83, 87, 90, 92, 98, 103, 105, 106, 113, 126 až 132, 144, 151, 165, 168, 169 a 207 až 209 vyslechne jeho vyjádření.

Kapitola 6

SOUDNÍ KANCELÁŘ

Oddíl 1

Vedoucí soudní kanceláře

Článek 32

Jmenování vedoucího soudní kanceláře

1.   Tribunál jmenuje vedoucího soudní kanceláře.

2.   Není-li místo vedoucího soudní kanceláře obsazeno, zveřejní se o tom oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Zájemci budou vyzváni, aby své žádosti uchazeče předložili ve lhůtě nejméně tří týdnů spolu s přesnými údaji o své státní příslušnosti, dosaženém vysokoškolském vzdělání, jazykových znalostech, současných i předchozích profesních činnostech, popřípadě o svých zkušenostech v oblasti soudní a mezinárodní.

3.   Hlasování probíhá podle postupu stanoveného v čl. 9 odst. 3.

4.   Vedoucí soudní kanceláře je jmenován na dobu šesti let. Může být jmenován opětovně. Tribunál může rozhodnout, že vedoucí soudní kanceláře bude opětovně jmenován mimo postup upravený v odstavci 2. V takovém případě se použije odstavec 3.

5.   Vedoucí soudní kanceláře složí přísahu stanovenou v článku 5 a podepíše prohlášení stanovené v článku 6.

6.   Vedoucí soudní kanceláře může být zbaven funkce pouze tehdy, přestane-li splňovat požadované podmínky nebo plnit povinnosti vyplývající z jeho funkce. Tribunál rozhodne v nepřítomnosti vedoucího soudní kanceláře poté, co mu poskytl možnost vyjádřit se.

7.   Uvolní-li se funkce vedoucího soudní kanceláře před řádným uplynutím jeho funkčního období, jmenuje Tribunál nového vedoucího soudní kanceláře na dobu šesti let.

8.   Jméno vedoucího soudní kanceláře zvoleného v souladu s tímto článkem se zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 33

Náměstek vedoucího soudní kanceláře

Tribunál může s použitím postupu pro jmenování vedoucího soudní kanceláře jmenovat jednoho nebo více jeho náměstků, kteří jsou nápomocni vedoucímu soudní kanceláře a zastupují ho v případě překážky na jeho straně.

Článek 34

Překážka na straně vedoucího soudní kanceláře a na straně náměstka vedoucího soudní kanceláře

V případě překážky na straně vedoucího soudní kanceláře a popřípadě jeho náměstka určí předseda Tribunálu úředníky nebo zaměstnance, aby dočasně vykonávali činnost vedoucího soudní kanceláře.

Článek 35

Pravomoci vedoucího soudní kanceláře

1.   Vedoucí soudní kanceláře je z úřední moci předsedy Tribunálu odpovědný za přijímání, předávání a úschovu všech písemností, jakož i za doručování stanovené tímto jednacím řádem.

2.   Vedoucí soudní kanceláře je nápomocen členům Tribunálu při provádění veškerých úředních úkonů.

3.   Vedoucí soudní kanceláře uchovává pečetě a je odpovědný za archiv. Dbá na zveřejňování publikací Tribunálu, zejména sbírky rozhodnutí, a na šíření dokumentů týkajících se Tribunálu na internetu.

4.   Vedoucí soudní kanceláře je z úřední moci předsedy Tribunálu odpovědný za správu Tribunálu, jeho finanční řízení a účetnictví; pomáhají mu při tom obslužné útvary Soudního dvora Evropské unie.

5.   Nestanoví-li tento jednací řád jinak, účastní se vedoucí soudní kanceláře všech zasedání Tribunálu.

Článek 36

Vedení rejstříku

1.   Soudní kancelář vede v rámci odpovědnosti vedoucího soudní kanceláře rejstřík, do kterého se zapisují všechna podání v pořadí, v jakém došla.

2.   Poznámku o zápisu do rejstříku vyznačí vedoucí soudní kanceláře na originálu podání nebo na jeho verzi, která je podle rozhodnutí přijatého na základě článku 74 považována za originál podání, a na žádost účastníků řízení i na kopiích, které mu k tomu účelu předložili.

3.   Zápisy do rejstříku a poznámky uvedené v odstavci 2 se považují za veřejné listiny.

Článek 37

Nahlížení do rejstříku

Každý může nahlédnout do rejstříku v soudní kanceláři a po zaplacení poplatku podle sazebníku kanceláře, stanoveného Tribunálem na návrh vedoucího soudní kanceláře, z něj obdržet kopie nebo výpisy.

Článek 38

Přístup k soudnímu spisu

1.   S výhradou ustanovení čl. 68 odst. 4, článků 103 až 105 a čl. 144 odst. 7 má každý účastník řízení přístup k soudnímu spisu ve věci a může po zaplacení poplatku podle sazebníku kanceláře uvedeného v článku 37 obdržet kopie podání, jakož i vyhotovení rozsudků a usnesení.

2.   Žádná třetí osoba soukromého či veřejného práva nemá přístup k soudnímu spisu ve věci bez výslovného svolení uděleného předsedou Tribunálu po vyslechnutí účastníků řízení. Toto svolení může být v plném či částečném rozsahu uděleno pouze na základě písemné žádosti, kterou musí doprovázet podrobné odůvodnění oprávněného zájmu na přístupu k soudnímu spisu.

Oddíl 2

Obslužné útvary

Článek 39

Úředníci a ostatní zaměstnanci

1.   Úředníci a ostatní zaměstnanci, kteří jsou přímo nápomocni předsedovi, soudcům a vedoucímu soudní kanceláře, jsou jmenováni v souladu s nařízením, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců. Jsou odpovědní vedoucímu soudní kanceláře jednajícímu z úřední moci předsedy Tribunálu.

2.   Skládají před předsedou Tribunálu za přítomnosti vedoucího soudní kanceláře jednu ze dvou následujících přísah:

nebo

Kapitola 7

ČINNOST TRIBUNÁLU

Článek 40

Místo zasedání Tribunálu

Tribunál může konat jednotlivá zasedání jinde než v místě svého sídla.

Článek 41

Rozvrh práce Tribunálu

1.   Soudní rok začíná 1. září kalendářního roku a končí 31. srpna následujícího roku.

2.   Soudní prázdniny stanoví Tribunál.

3.   Předseda Tribunálu a předsedové senátů mohou v naléhavém případě svolat soudce, a případně i generálního advokáta, i v průběhu soudních prázdnin.

4.   Tribunál dodržuje úřední svátky místa, v němž sídlí.

5.   Tribunál může v odůvodněných případech poskytnout kterémukoli soudci dovolenou.

6.   Dny soudních prázdnin se každoročně zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 42

Plenární zasedání

1.   Všichni soudci se s právem hlasovat účastní plenárního zasedání, na němž Tribunál přijímá rozhodnutí o správních záležitostech nebo rozhodnutí uvedená v článcích 7, 9, 11, 13, 15, 16, 18, 25, 28, 31 až 33, 41, 74 a 224 tohoto jednacího řádu, nestanoví-li tento jednací řád jinak. Přítomen je i vedoucí soudní kanceláře, nerozhodne-li Tribunál jinak.

2.   Zjistí-li se po svolání plenárního zasedání, že nebylo dosaženo počtu soudců potřebného pro jeho usnášeníschopnost, uvedeného v čl. 17 čtvrtém pododstavci statutu, odročí předseda Tribunálu zasedání do doby, než je takového počtu dosaženo.

Článek 43

Sepisování protokolů

1.   Zasedá-li Tribunál v přítomnosti vedoucího soudní kanceláře, sepíše vedoucí soudní kanceláře, je-li to třeba, protokol, který podepisují podle okolností předseda Tribunálu nebo předseda senátu a vedoucí soudní kanceláře.

2.   Zasedá-li Tribunál v nepřítomnosti vedoucího soudní kanceláře, pověří Tribunál soudce na nejnižším místě pořadí podle článku 8, aby, je-li to třeba, sepsal protokol, který podepisují podle okolností předseda Tribunálu nebo předseda senátu a uvedený soudce.

HLAVA II

JAZYKOVÝ REžIM

Článek 44

Jednací jazyky

Jednacími jazyky jsou angličtina, bulharština, čeština, dánština, estonština, finština, francouzština, chorvatština, irština, italština, litevština, lotyština, maďarština, maltština, němčina, nizozemština, polština, portugalština, rumunština, řečtina, slovenština, slovinština, španělština a švédština.

Článek 45

Určení jednacího jazyka

1.   V řízení o přímé žalobě ve smyslu článku 1 tohoto jednacího řádu volí jednací jazyk žalobce s výhradou následujících ustanovení:

2.   O výše uvedených žádostech rozhodne předseda; v případě, že chce žádosti vyhovět i bez souhlasu všech účastníků řízení, musí předat žádost k rozhodnutí Tribunálu.

3.   Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 1 písm. b) a c),

4.   Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 1 písm. b) a c), platí v řízeních o žalobách podaných proti rozhodnutím odvolacích senátů Úřadu uvedeného v článku 1 tohoto jednacího řádu a týkajících se používání předpisů o režimu duševního vlastnictví následující pravidla:

Článek 46

Používání jednacího jazyka

1.   Jednací jazyk se používá zejména ve spisech a řečech účastníků řízení, včetně všech přiložených podkladů, jakož i v protokolech a rozhodnutích Tribunálu.

2.   Veškeré předložené nebo přiložené podklady, které jsou vyhotoveny v jiném jazyce, musí být opatřeny překladem do jednacího jazyka.

3.   Jsou-li podklady obsáhlé, může se překlad omezit na výňatky. Předseda však může kdykoli z vlastního podnětu nebo na žádost účastníka řízení požadovat předložení rozsáhlejšího nebo úplného překladu.

4.   Odchylně od předchozích ustanovení je členský stát oprávněn používat vlastní úřední jazyk, vstoupí-li jako vedlejší účastník do řízení před Tribunálem. Toto ustanovení se použije jak na písemnosti, tak na ústní projevy. Vedoucí soudní kanceláře zajistí v každém takovém případě překlad do jednacího jazyka.

5.   Státům, které jsou stranami Dohody o EHP a nejsou členskými státy, jakož i Kontrolnímu úřadu ESVO lze povolit, aby používaly jeden z jazyků uvedených v článku 44, který je odlišný od jednacího jazyka, vstoupí-li jako vedlejší účastníci do řízení před Tribunálem. Toto ustanovení se použije jak na písemnosti, tak na ústní projevy. Vedoucí soudní kanceláře zajistí v každém takovém případě překlad do jednacího jazyka.

6.   Prohlásí-li svědek nebo znalec, že není schopen se dostatečně vyjadřovat v jednom z jazyků uvedených v článku 44, předseda mu povolí, aby svůj projev přednesl v jiném jazyce. Vedoucí soudní kanceláře zajistí překlad do jednacího jazyka.

7.   Předseda při vedení jednání, soudci a případně generální advokáti při kladení otázek a generální advokáti ve svých stanoviscích mohou používat jeden z jazyků uvedených v článku 44, který je odlišný od jednacího jazyka. Vedoucí soudní kanceláře zajistí překlad do jednacího jazyka.

Článek 47

Odpovědnost vedoucího soudní kanceláře v oblasti užívání jazyků

Vedoucí soudní kanceláře dbá na to, aby na žádost kteréhokoli soudce, generálního advokáta nebo účastníka řízení bylo vše, co bylo řečeno či napsáno v průběhu řízení před Tribunálem, přeloženo do jazyků, které si tito žadatelé zvolí z jazyků uvedených v článku 44.

Článek 48

Jazykový režim dokumentů zveřejňovaných Tribunálem

Dokumenty zveřejňované Tribunálem se vydávají v jazycích uvedených v článku 1 nařízení Rady č. 1.

Článek 49

Rozhodné znění dokumentů

Rozhodným zněním dokumentu je znění vyhotovené v jednacím jazyce nebo případně v jiném jazyce povoleném podle článků 45 a 46.

HLAVA III

PŘÍMÉ žALOBY

Článek 50

Oblast působnosti

Ustanovení této hlavy se použijí na přímé žaloby ve smyslu článku 1.

Kapitola 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Oddíl 1

Zastupování účastníků řízení

Článek 51

Povinné zastoupení

1.   Účastníci řízení musí být zastoupeni zmocněncem nebo advokátem v souladu s článkem 19 statutu.

2.   Advokát, který vystupuje jako zástupce nebo poradce účastníka řízení, je povinen v soudní kanceláři uložit potvrzení, že je oprávněn působit jako právní zástupce před soudem členského státu nebo jiného státu, který je stranou Dohody o EHP.

3.   Advokát zastupující účastníka řízení, který je právnickou osobou soukromého práva, je povinen v soudní kanceláři uložit procesní plnou moc udělenou tímto účastníkem řízení.

4.   Nejsou-li dokumenty uvedené v odstavci 2 a 3 předloženy, určí vedoucí soudní kanceláře dotyčnému účastníku řízení přiměřenou lhůtu k tomu, aby uvedené dokumenty předložil. Nedojde-li v určené lhůtě k předložení požadovaných dokumentů, rozhodne Tribunál, zda nedodržení této formální podmínky činí žalobu nepřípustnou nebo brání předložení spisu účastníka řízení.

Oddíl 2

Práva a povinnosti zástupců účastníků řízení

Článek 52

Výsady, imunity a výhody

1.   Zmocněnci, poradci a advokáti, kteří vystupují před Tribunálem nebo před jiným soudním orgánem, na který se Tribunál obrátil s dožádáním, požívají imunity, pokud jde o jejich ústní a písemná vyjádření týkající se věci nebo účastníků řízení.

2.   Zmocněnci, poradci a advokáti navíc požívají následujících výsad a výhod:

Článek 53

Postavení zástupců účastníků řízení

1.   Oprávněné osoby mohou požívat výsad, imunit a výhod uvedených v článku 52 jen tehdy, prokážou-li své postavení:

2.   Podle potřeby jim vedoucí soudní kanceláře vydá průkaz. Platnost tohoto průkazu je omezena na určitou dobu. Ta může být prodloužena, nebo zkrácena podle délky řízení.

Článek 54

Zbavení imunity

1.   Výsady, imunity a výhody uvedené v článku 52 se přiznávají výhradně v zájmu řádného průběhu řízení.

2.   Tribunál může dotčenou osobu imunity zbavit, usoudí-li, že se tím nenaruší řádný průběh řízení.

Článek 55

Vyloučení z řízení

1.   Má-li Tribunál za to, že se chování zmocněnce, poradce nebo advokáta ve vztahu k Tribunálu, předsedovi, soudci nebo vedoucímu soudní kanceláře neslučuje s důstojností Tribunálu nebo s požadavky řádného výkonu spravedlnosti, anebo že tento zmocněnec, poradce nebo advokát užívá práv spojených s jeho funkcí k jiným účelům, než pro které mu byla přiznána, vyrozumí o tom dotyčného. Tribunál o tom může informovat příslušné orgány, kterým dotyčný podléhá. Kopie dopisu zaslaného těmto orgánům se předá dotyčnému.

2.   Ze stejných důvodů může Tribunál kdykoli po vyslechnutí dotyčného usnesením s odůvodněním rozhodnout o vyloučení zmocněnce, poradce nebo advokáta z řízení. Toto usnesení je ihned vykonatelné.

3.   Jsou-li zmocněnec, poradce nebo advokát z řízení vyloučeni, řízení se přerušuje na dobu stanovenou předsedou k tomu, aby si dotyčný účastník řízení mohl zvolit jiného zmocněnce, poradce nebo advokáta.

4.   Rozhodnutí přijaté na základě tohoto článku může být zrušeno.

Článek 56

Vysokoškolští učitelé

Ustanovení tohoto oddílu se použijí i na vysokoškolské učitele uvedené v čl. 19 sedmém pododstavci statutu.

Oddíl 3

Doručování

Článek 57

Způsoby doručování

1.   Aniž je dotčen čl. 77 odst. 2 a čl. 80 odst. 1 tohoto jednacího řádu, zajišťuje doručování stanovené statutem a tímto jednacím řádem vedoucí soudní kanceláře způsobem uvedeným v odstavci 4 nebo telefaxem.

2.   Pokud není možné z technických důvodů nebo s ohledem na povahu nebo rozsáhlost písemnosti doručovat způsoby uvedenými v odstavci 1, je písemnost doručena tak, že na adresu zástupce dotyčného účastníka řízení je kopie dotyčné písemnosti buď zaslána doporučeně s doručenkou, nebo osobně předána proti potvrzení o převzetí. Příjemce je o tom vyrozuměn způsobem uvedeným v odstavci 4 nebo telefaxem. Doporučená poštovní zásilka se pak považuje za doručenou příjemci desátý den po jejím podání na poště v místě sídla Tribunálu, ledaže doručenka osvědčuje, že zásilka byla přijata jiného dne, nebo ledaže příjemce uvědomí vedoucího soudní kanceláře ve lhůtě tří týdnů od vyrozumění způsobem uvedeným v odstavci 4 nebo telefaxem, že mu doručovaná zásilka nedošla.

3.   Kopie písemností určených k doručení podle odstavce 2 jsou vyhotovovány a ověřovány vedoucím soudní kanceláře vyjma případů, kdy tyto kopie předložili sami účastníci řízení v souladu s čl. 73 odst. 2 tohoto jednacího řádu.

4.   Tribunál může rozhodnutím stanovit podmínky, za nichž lze procesní písemnosti doručovat elektronicky. Toto rozhodnutí se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Oddíl 4

Lhůty

Článek 58

Počítání lhůt

1.   Procesní lhůty uvedené ve Smlouvách, ve statutu i v tomto jednacím řádu se počítají takto:

2.   Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo úřední svátek, končí lhůta uplynutím nejblíže následujícího pracovního dne.

3.   Na Tribunál se vztahuje seznam úředních svátků sestavený Soudním dvorem a zveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 59

Žaloba proti aktu orgánu zveřejněnému v Úředním věstníku Evropské unie

Jestliže lhůta pro podání žaloby proti aktu některého orgánu začíná běžet od zveřejnění tohoto aktu v Úředním věstníku Evropské unie, počítá se tato lhůta ve smyslu čl. 58 odst. 1 písm. a) od konce čtrnáctého dne po tomto zveřejnění.

Článek 60

Prodloužení procesních lhůt z důvodu vzdálenosti

Procesní lhůty se prodlužují o jednotnou lhůtu deseti dnů z důvodu vzdálenosti.

Článek 61

Určení a prodloužení lhůt

1.   Lhůty určené na základě tohoto jednacího řádu může prodloužit ten, kdo je určil.

2.   Předseda může udělit vedoucímu soudní kanceláře podpisové právo pro určování některých lhůt, které mu přísluší na základě tohoto jednacího řádu určit, nebo pro jejich prodloužení.

Článek 62

Podání předložená opožděně

Podání předložené soudní kanceláři po uplynutí lhůty určené předsedou nebo vedoucím soudní kanceláře podle tohoto jednacího řádu lze přijmout jen na základě rozhodnutí předsedy.

Oddíl 5

Průběh řízení a projednávání věcí

Článek 63

Průběh řízení

Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení statutu nebo tohoto jednacího řádu, zahrnuje řízení před Tribunálem písemnou a ústní část.

Článek 64

Kontradiktornost řízení

S výhradou ustanovení čl. 68 odst. 4, článku 104, čl. 105 odst. 8 a čl. 144 odst. 7 Tribunál přihlédne pouze k těm podáním a podkladům, s nimiž měli zástupci účastníků řízení možnost se seznámit a k nimž se mohli vyjádřit.

Článek 65

Doručování podání a rozhodnutí přijatých v průběhu řízení

1.   S výhradou ustanovení čl. 68 odst. 4, článků 103 až 105 a čl. 144 odst. 7 se podání a podklady založené do soudního spisu ve věci doručují účastníkům řízení.

2.   Vedoucí soudní kanceláře zajistí, aby se účastníci řízení seznámili s rozhodnutími přijatými v průběhu řízení a založenými do soudního spisu ve věci.

Článek 66

Anonymita a odstranění některých údajů ve vztahu k veřejnosti

Tribunál může na odůvodněnou žádost účastníka řízení předloženou samostatným podáním nebo i bez návrhu odstranit z dokumentů souvisejících s věcí, k nimž má veřejnost přístup, jméno (název) účastníka řízení ve sporu nebo jména (názvy) jiných osob zmíněných v rámci řízení, nebo také určité údaje, existují-li oprávněné důvody k tomu, aby totožnost určité osoby nebo obsah těchto údajů zůstaly důvěrnými.

Článek 67

Pořadí projednávání věcí

1.   Tribunál projedná věci, jež mu napadly, v pořadí, v němž jsou připraveny pro rozhodování.

2.   Předseda může s ohledem na zvláštní okolnosti rozhodnout o přednostním projednání věci.

Článek 68

Spojení věcí

1.   Má-li několik věcí tentýž předmět, mohou být kdykoli z důvodu své vzájemné souvislosti bez návrhu nebo na návrh hlavního účastníka řízení spojeny pro účely písemné části řízení, ústní části řízení, nebo rozhodnutí, jímž se končí řízení, anebo některých či všech těchto fází řízení.

2.   O spojení věcí rozhodne předseda. Jestliže se hlavní účastníci řízení k otázce případného spojení věcí ještě nevyjádřili, rozhodne předseda teprve poté, co jim určí lhůtu k vyjádření.

3.   Spojené věci mohou být vyloučeny k samostatnému řízení za podmínek stanovených v odstavci 2.

4.   Všichni účastníci řízení ve spojených věcech mohou nahlížet v soudní kanceláři do soudních spisů věcí, kterých se spojení týká. Předseda však může na žádost účastníka řízení usnesením vyloučit z práva nahlížet důvěrné údaje obsažené v soudním spise ve věci.

5.   Aniž je dotčen odstavec 4, doručí se procesní písemnosti založené do soudních spisů věcí, kterých se spojení týká, účastníkům řízení ve spojených věcech, pokud o to zástupci těchto účastníků řízení požádají a pokud souhlasili se způsobem doručování uvedeným v čl. 57 odst. 4.

Článek 69

Případy přerušení řízení

Aniž je dotčen článek 163 tohoto jednacího řádu, může být probíhající řízení přerušeno:

Článek 70

Rozhodnutí o přerušení řízení a rozhodnutí o pokračování v řízení

1.   Rozhodnutí o přerušení řízení přijímá předseda. Jestliže se hlavní účastníci řízení k otázce případného přerušení řízení ještě nevyjádřili, rozhodne předseda teprve poté, co jim určí lhůtu k vyjádření.

2.   Rozhodnutí o pokračování v řízení před uplynutím doby přerušení nebo rozhodnutí uvedené v čl. 71 odst. 3 se přijímá postupem stanoveným v odstavci 1.

Článek 71

Doba a účinky přerušení řízení

1.   Účinky přerušení řízení nastanou dnem označeným v rozhodnutí o přerušení řízení, a není-li takový den označen, dnem tohoto rozhodnutí.

2.   V době přerušení řízení se přerušují všechny procesní lhůty s výjimkou lhůty stanovené v čl. 143 odst. 1 pro podání návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení.

3.   Není-li v rozhodnutí o přerušení řízení určen konec přerušení, je přerušení ukončeno dnem označeným v rozhodnutí o pokračování v řízení, a není-li takový den označen, dnem tohoto rozhodnutí.

4.   Ode dne pokračování v řízení, které bylo přerušeno, se přerušené procesní lhůty nahradí novými lhůtami, které začínají běžet dnem, kdy je v tomto řízení pokračováno.

Kapitola 2

PODÁNÍ

Článek 72

Společná pravidla pro předkládání podání

1.   Podání se předkládá soudní kanceláři buď v listinné podobě, po případném doručení kopie originálu tohoto podání telefaxem v souladu s čl. 73 odst. 3 tohoto jednacího řádu, nebo způsobem uvedeným v rozhodnutí Tribunálu přijatém podle článku 74 tohoto jednacího řádu.

2.   Každé podání musí být datováno. Pro počítání procesních lhůt jsou rozhodné pouze den a hodina uložení originálu v soudní kanceláři určené podle časového pásma, ve kterém se nachází Lucemburské velkovévodství.

3.   Ke každému podání musí být přiloženy podklady, na něž se účastník řízení odvolává, včetně jejich seznamu.

4.   Jsou-li z důvodu obsáhlosti některého podkladu přiloženy k podání pouze výňatky z něj, uloží se celý tento podklad anebo jeho úplná kopie v soudní kanceláři.

5.   Orgány musí předložit ve lhůtách určených předsedou překlad každého podání do ostatních jazyků uvedených v článku 1 nařízení Rady č. 1.

Článek 73

Předkládání podání v listinné podobě soudní kanceláři

1.   Originál každého podání v listinné podobě musí být vlastnoručně podepsán zmocněncem nebo advokátem účastníka řízení.

2.   Tento originál a všechny přílohy v něm uvedené se předkládají společně se třemi kopiemi pro Tribunál a s kopií pro každého z účastníků řízení. Kopie osvědčuje účastník řízení, který je předkládá.

3.   Odchylně od čl. 72 odst. 2 věty druhé jsou den a hodina, kdy je úplná kopie podepsaného originálu podání, včetně seznamu podkladů uvedeného v čl. 72 odst. 3, doručena do soudní kanceláře telefaxem, rozhodné pro účely zachování procesních lhůt, a to za podmínky, že podepsaný originál podání, spolu s přílohami a kopiemi uvedenými v odstavci 2, je doručen do soudní kanceláře do deseti dnů poté. Článek 60 se na tuto desetidenní lhůtu nepoužije.

Článek 74

Předkládání podání elektronicky

Tribunál může rozhodnutím stanovit podmínky, za nichž je podání zaslané soudní kanceláři elektronicky považováno za originál tohoto podání. Toto rozhodnutí se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 75

Délka spisů účastníků řízení

1.   Tribunál v souladu s článkem 224 stanoví maximální délku spisů účastníků řízení předkládaných v rámci této hlavy.

2.   Překročení maximální délky spisů účastníků řízení může povolit předseda pouze v případech zvláště složitých z právního nebo skutkového hlediska.

Kapitola 3

PÍSEMNÁ ČÁST ŘÍZENÍ

Článek 76

Obsah žaloby

Žaloba uvedená v článku 21 statutu musí obsahovat:

Článek 77

Informace pro účely doručování

1.   Pro účely řízení se v žalobě uvede, zda žalobcův zástupce souhlasí s tím, aby mu bylo doručováno způsobem uvedeným v čl. 57 odst. 4 nebo telefaxem.

2.   Pokud žaloba nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1, jsou do doby, než je uvedená vada odstraněna, všechny písemnosti doručované pro účely řízení dotyčnému účastníku zasílány doporučenou poštovní zásilkou adresovanou zástupci uvedeného účastníka řízení. Za řádné doručení se považuje podání doporučené zásilky na poště v místě sídla Tribunálu.

Článek 78

Přílohy k žalobě

1.   K žalobě se případně přikládají písemnosti uvedené v čl. 21 druhém pododstavci statutu.

2.   K žalobám podávaným podle rozhodčí doložky, která je součástí veřejnoprávní nebo soukromoprávní smlouvy uzavřené Unií nebo jejím jménem v souladu s článkem 272 SFEU, musí být přiloženo jedno vyhotovení smlouvy, která tuto doložku obsahuje.

3.   Je-li žalobce právnickou osobou soukromého práva, přikládá k žalobě důkaz z poslední doby o své právní existenci (výpis z obchodního rejstříku, výpis z rejstříku sdružení či jiný úřední doklad).

4.   K žalobě se přikládají dokumenty uvedené v čl. 51 odst. 2 a 3 tohoto jednacího řádu.

5.   Nesplňuje-li žaloba podmínky stanovené v odstavcích 1 až 4, určí vedoucí soudní kanceláře žalobci přiměřenou lhůtu k předložení výše uvedených písemností. Nedojde-li v určené lhůtě k odstranění této vady, rozhodne Tribunál, zda nedodržení těchto formálních podmínek činí žalobu nepřípustnou.

Článek 79

Sdělení v Úředním věstníku Evropské unie

Oznámení o každém návrhu na zahájení řízení se zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie s uvedením data jeho podání, jména (názvu) hlavních účastníků řízení, návrhového žádání a důvodů a hlavních argumentů na jeho podporu.

Článek 80

Doručení žaloby

1.   Žaloba se žalovanému doručuje zasláním ověřené kopie žaloby doporučeně s doručenkou nebo osobním předáním této kopie proti potvrzení o převzetí. Dal-li žalovaný předem souhlas k tomu, aby mu byly žaloby zasílány způsobem uvedeným v čl. 57 odst. 4 nebo telefaxem, může být žaloba zaslána tímto způsobem.

2.   V případech uvedených v čl. 78 odst. 5 se doručení provede, jakmile jsou odstraněny vady nebo jakmile Tribunál uzná přípustnost žaloby s ohledem na podmínky stanovené v uvedeném článku.

Článek 81

Žalobní odpověď

1.   Ve lhůtě dvou měsíců od doručení žaloby podá žalovaný žalobní odpověď. Žalobní odpověď musí obsahovat:

2.   Na žalobní odpověď se použije článek 77 a čl. 78 odst. 3 až 5.

3.   Za výjimečných okolností může předseda k odůvodněné žádosti žalovaného lhůtu stanovenou v odstavci 1 prodloužit.

Článek 82

Předávání dokumentů

Nejsou-li Evropský parlament, Rada nebo Evropská komise účastníky řízení, předá jim Tribunál kopie žaloby a žalobní odpovědi s výjimkou jejich příloh, aby měly možnost posoudit, zda je ve smyslu článku 277 SFEU namítána nepoužitelnost některého z jejich právních aktů.

Článek 83

Replika a duplika

1.   Žaloba a žalobní odpověď mohou být doplněny replikou žalobce a duplikou žalovaného, ledaže Tribunál rozhodne, že druhá výměna spisů účastníků řízení není nezbytná, protože obsah soudního spisu ve věci je dostatečně úplný.

2.   Rozhodne-li Tribunál, že druhá výměna spisů účastníků řízení není nezbytná, může přesto hlavním účastníkům řízení na základě odůvodněné žádosti žalobce podané ve lhůtě dvou týdnů od doručení uvedeného rozhodnutí doplnění soudního spisu ve věci povolit.

3.   Předseda určí lhůty, v nichž mají být tato podání předložena. Může upřesnit aspekty, kterých by se měla tato replika či duplika týkat.

Kapitola 4

DŮVODY, DŮKAZY A ÚPRAVA ŽALOBY

Článek 84

Nové důvody

1.   Nové důvody nelze předkládat v průběhu řízení, ledaže by se zakládaly na právních a skutkových okolnostech, které vyšly najevo v průběhu řízení.

2.   Jsou-li k tomu dány podmínky, jsou nové důvody předloženy při druhé výměně spisů účastníků řízení, přičemž se za takové označí. Jsou-li právní a skutkové okolnosti odůvodňující předložení nových důvodů známy po druhé výměně spisů účastníků řízení nebo po rozhodnutí, že se taková výměna spisů nepovoluje, předloží dotyčný hlavní účastník řízení nové důvody, jakmile se o těchto okolnostech dozvěděl.

3.   Aniž je dotčeno rozhodnutí Tribunálu, které má být vydáno o přípustnosti nových důvodů, poskytne předseda ostatním účastníkům řízení příležitost vyjádřit se k takovým důvodům.

Článek 85

Důkazy a důkazní návrhy

1.   Důkazy a důkazní návrhy se předkládají v rámci první výměny spisů účastníků řízení.

2.   Hlavní účastníci řízení mohou v replice a v duplice předložit nebo navrhnout na podporu své argumentace další důkazy za podmínky, že je toto prodlení odůvodněné.

3.   Hlavní účastníci řízení mohou výjimečně předložit nebo navrhnout další důkazy před ukončením ústní části řízení nebo před rozhodnutím Tribunálu, že rozhodne bez konání ústní části řízení, za podmínky, že je toto prodlení odůvodněné.

4.   Aniž je dotčeno rozhodnutí Tribunálu, které má být vydáno o přípustnosti důkazů předložených či navržených na základě odstavců 2 a 3, poskytne předseda ostatním účastníkům řízení příležitost vyjádřit se k nim.

Článek 86

Úprava žaloby

1.   Je-li akt, jehož zrušení je navrhováno, nahrazen nebo změněn jiným aktem se stejným předmětem, může žalobce před ukončením ústní části řízení nebo před rozhodnutím Tribunálu, že rozhodne bez konání ústní části řízení, žalobu upravit tak, že tuto novou skutečnost zohlední.

2.   Úprava žaloby musí být provedena samostatným podáním a ve lhůtě stanovené v čl. 263 šestém pododstavci SFEU, v níž lze navrhnout zrušení aktu, který je důvodem úpravy žaloby.

3.   Návrh na úpravu žaloby musí obsahovat:

4.   K návrhu na úpravu žaloby se přiloží akt, který je důvodem úpravy žaloby. Není-li tento akt předložen, určí vedoucí soudní kanceláře žalobci přiměřenou lhůtu k jeho předložení. Nedojde-li v určené lhůtě k odstranění této vady, rozhodne Tribunál, zda nedodržení tohoto požadavku činí návrh na úpravu žaloby nepřípustným.

5.   Aniž je dotčeno rozhodnutí Tribunálu, které má být vydáno o přípustnosti návrhu na úpravu žaloby, určí předseda žalovanému lhůtu, aby se k návrhu na úpravu žaloby vyjádřil.

6.   Předseda případně určí vedlejším účastníkům lhůtu k doplnění jejich spisů s ohledem na návrh na úpravu žaloby a na vyjádření k němu. Za tím účelem se tato podání doručují současně vedlejším účastníkům.

Kapitola 5

PŘEDBĚŽNÁ ZPRÁVA

Článek 87

Předběžná zpráva

1.   Jakmile byla ukončena písemná část řízení, stanoví předseda den, ke kterému soudce zpravodaj předloží Tribunálu předběžnou zprávu.

2.   Předběžná zpráva zahrnuje analýzu rozhodných skutkových a právních otázek, které žaloba nastoluje, návrhy, zda je třeba provést organizační procesní opatření nebo dokazování, zda se má konat ústní část řízení a zda je případně třeba věc předat velkému senátu nebo senátu zasedajícímu v kolegiu o jiném počtu soudců, popřípadě samosoudci.

3.   Tribunál rozhodne o návrzích soudce zpravodaje a případně o zahájení ústní části řízení.

Kapitola 6

ORGANIZAČNÍ PROCESNÍ OPATŘENÍ A PROVÁDĚNÍ DŮKAZŮ

Článek 88

Obecná ustanovení

1.   Organizační procesní opatření mohou být přijata nebo změněna a dokazování může být nařízeno nebo změněno v každém stadiu řízení bez návrhu nebo na návrh některého z hlavních účastníků řízení.

2.   Návrh uvedený v odstavci 1 musí přesně uvést, čeho se mají navrhovaná opatření nebo navrhované dokazování týkat a z jakých důvodů mají být provedena. Je-li tento návrh učiněn po první výměně spisů účastníků řízení, musí účastník řízení, který jej podává, uvést důvody, proč jej nemohl podat dříve.

3.   Předseda poskytne ostatním účastníkům řízení příležitost vyjádřit se k návrhu na organizační procesní opatření nebo na provedení důkazů.

Oddíl 1

Organizační procesní opatření

Článek 89

Účel a předmět

1.   Účelem organizačních procesních opatření je zajistit za nejlepších možných podmínek přípravu věcí pro rozhodování, průběh řízení a řešení sporů.

2.   Účelem organizačních procesních opatření je zejména:

3.   Organizační procesní opatření mohou spočívat zejména:

4.   Je-li nařízeno jednání, Tribunál pokud možno vyzve účastníky řízení, aby se při své řeči soustředili na jednu či více určených otázek.

Článek 90

Řízení

1.   O organizačních procesních opatřeních rozhoduje Tribunál.

2.   Pokud Tribunál rozhodne o přijetí organizačních procesních opatření a pokud k nim nepřikročí sám, pověří jejich provedením soudce zpravodaje.

Oddíl 2

Provádění důkazů

Článek 91

Předmět

Aniž jsou dotčena ustanovení článků 24 a 25 statutu, lze dokazování provést:

Článek 92

Řízení

1.   Tribunál určí usnesením dokazované skutečnosti a vhodné důkazní prostředky.

2.   Dříve, než Tribunál rozhodne o provedení důkazů podle čl. 91 písm. d) až f), vyslechne účastníky řízení.

3.   Provedení důkazu podle čl. 91 písm. b) lze nařídit pouze tehdy, pokud účastník řízení, vůči němuž se dokazování nařizuje, nevyhověl organizačnímu procesnímu opatření, které bylo dříve za tím účelem přijato, nebo pokud to výslovně navrhne a odůvodní potřebu jeho nařízení formou usnesení o provedení důkazů. V usnesení o provedení důkazů lze určit, že do údajů a podkladů, které Tribunál na základě tohoto usnesení shromáždil, mohou zástupci účastníků řízení nahlédnout pouze v soudní kanceláři bez možnosti pořizovat kopie.

4.   Pokud Tribunál nařídí dokazování a pokud k němu nepřikročí sám, pověří jeho provedením soudce zpravodaje.

5.   Generální advokát se účastní provádění důkazů.

6.   Účastníci řízení mohou být přítomni provádění důkazů.

7.   Mohou být předkládány protidůkazy a lze rozšířit původní důkazní návrhy.

Článek 93

Předvolávání svědků

1.   Svědci, jejichž výslech je uznán za nezbytný, jsou předvoláni usnesením podle čl. 92 odst. 1, které obsahuje:

2.   Svědci jsou předvoláni Tribunálem, případně po složení peněžité jistoty uvedené v čl. 100 odst. 1.

Článek 94

Výslech svědků

1.   Předseda poučí svědka po ověření jeho totožnosti o tom, že bude muset potvrdit pravdivost své výpovědi způsobem, který stanoví odstavec 5 a článek 97.

2.   Tribunál svědka vyslechne poté, co k tomu předvolal účastníky řízení. Po ukončení výpovědi může předseda na návrh účastníků řízení nebo bez návrhu klást svědkovi otázky.

3.   Tutéž možnost mají ostatní soudci a generální advokát.

4.   Zástupci účastníků řízení mohou svědkům klást otázky s přivolením předsedy.

5.   S výhradou ustanovení článku 97 složí svědek po ukončení své výpovědi tuto přísahu:

6.   Tribunál může po vyslechnutí hlavních účastníků řízení od přísahy svědka upustit.

Článek 95

Povinnosti svědků

1.   Řádně předvolaní svědci jsou povinni vyhovět předvolání a dostavit se k výslechu.

2.   Nedostaví-li se řádně předvolaný svědek bez řádného důvodu k Tribunálu, může mu Tribunál uložit peněžitou sankci až do výše 5 000 eur a nařídit nové předvolání svědka na jeho vlastní náklady.

3.   Stejná sankce může být uložena svědkovi, který bez řádného důvodu odmítne vypovídat nebo složit přísahu.

Článek 96

Znalecký posudek

1.   Usnesení, kterým je znalec ustanoven, vymezí jeho úkol a určí lhůtu k odevzdání posudku.

2.   Tribunál může nařídit výslech znalce poté, co znalec odevzdal posudek a ten byl doručen účastníkům řízení, a poté, co k jeho výslechu předvolal účastníky řízení. Předseda může znalci klást otázky na žádost kteréhokoli z účastníků řízení nebo i bez návrhu.

3.   Tutéž možnost mají ostatní soudci a generální advokát.

4.   Zástupci účastníků řízení mohou klást znalci otázky s přivolením předsedy.

5.   S výhradou ustanovení článku 97 složí znalec po odevzdání posudku tuto přísahu:

6.   Tribunál může po vyslechnutí hlavních účastníků řízení od přísahy znalce upustit.

Článek 97

Přísaha svědka a znalce

1.   Předseda vyzve osoby, jimž je uloženo složit před Tribunálem přísahu jako svědci nebo znalci, aby vypovídaly pravdivě nebo aby svůj úkol plnily podle svého nejlepšího svědomí a zcela nestranně, a poučí je o trestních následcích stanovených vnitrostátními právními předpisy jejich domovského státu pro případ porušení této povinnosti.

2.   Svědci a znalci skládají přísahu buď v souladu s čl. 94 odst. 5 a čl. 96 odst. 5, nebo způsobem stanoveným vnitrostátními právními předpisy jejich domovského státu.

Článek 98

Porušení přísahy svědky nebo znalci

1.   Pokud svědek nebo znalec pod přísahou vypovídal nepravdivě, může Tribunál rozhodnout, že to oznámí příslušnému orgánu uvedenému v doplňkovém řádu k jednacímu řádu Soudního dvora toho členského státu, jehož soudy jsou příslušné k trestnímu stíhání.

2.   Předání rozhodnutí přijatého Tribunálem zajistí vedoucí soudní kanceláře. V rozhodnutí se uvedou skutečnosti a okolnosti, na nichž se uvedené oznámení zakládá.

Článek 99

Námitka proti svědkovi nebo znalci

1.   Vznese-li některý účastník řízení vůči svědkovi nebo znalci námitku z důvodů jeho nezpůsobilosti, nevěrohodnosti či z kteréhokoli jiného důvodu nebo odmítnou-li svědek či znalec vypovídat nebo složit přísahu, rozhodne o tom Tribunál.

2.   Námitka vůči svědkovi nebo znalci musí být vznesena ve lhůtě dvou týdnů poté, co bylo doručeno usnesení o předvolání svědka nebo o ustanovení znalce, prohlášením, které uvádí důvody vznesení námitky a důkazní návrhy.

Článek 100

Svědečné a znalečné

1.   Nařídí-li Tribunál výslech svědka nebo vypracování znaleckého posudku, může požadovat, aby hlavní účastníci řízení nebo některý z nich složili peněžitou jistotu k pokrytí svědečného nebo znalečného.

2.   Svědci a znalci mají právo na náhradu výdajů za cestu a pobyt. Pokladna Tribunálu jim může na tyto výdaje poskytnout zálohu.

3.   Svědci mají dále právo na náhradu ušlého výdělku a znalci na odměnu za svou práci. Pokladna Tribunálu vyplácí svědkům a znalcům tyto částky poté, co splnili své povinnosti.

Článek 101

Dožádání

1.   Tribunál může na návrh hlavních účastníků řízení nebo bez návrhu dožádat o provedení výslechu svědků nebo znalců.

2.   Dožádání se vydává ve formě usnesení. Toto usnesení obsahuje jméno, postavení a bydliště svědka nebo znalce, stanoví skutečnosti, k nimž budou svědci nebo znalci vyslechnuti, a uvádí účastníky řízení, jejich zástupce, jejich adresy a stručný popis předmětu řízení.

3.   Vedoucí soudní kanceláře zašle usnesení příslušnému orgánu uvedenému v doplňkovém řádu k jednacímu řádu Soudního dvora toho členského státu, na jehož území má být svědek nebo znalec vyslechnut. K tomuto usnesení popřípadě přiloží překlad do úředního jazyka nebo úředních jazyků členského státu, kterému je určeno.

4.   Orgán uvedený v odstavci 3 předá usnesení soudnímu orgánu, který je příslušný podle právních předpisů jeho státu.

5.   Příslušný soudní orgán vyřídí dožádání v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy. Po vyřízení dožádání předá příslušný soudní orgán orgánu uvedenému v odstavci 3 usnesení o dožádání, písemnosti o jeho vyřízení a výkaz nákladů. Tyto dokumenty se zasílají vedoucímu soudní kanceláře.

6.   Vedoucí soudní kanceláře zajistí překlad písemností do jednacího jazyka.

7.   Tribunál nese náklady na dožádání s výhradou uložení jejich případné náhrady hlavním účastníkům řízení.

Článek 102

Protokol z jednání k provedení důkazů

1.   Vedoucí soudní kanceláře pořizuje o každém jednání k provedení důkazů protokol. Tento protokol podepisují předseda a vedoucí soudní kanceláře. Protokol je veřejnou listinou.

2.   Jde-li o protokol z jednání k provedení výslechu svědků nebo znalců, podepíše ho předseda nebo soudce zpravodaj pověřený výslechem a rovněž vedoucí soudní kanceláře. Dříve než ho podepíšou, musí být svědkovi nebo znalci dána možnost, aby obsah protokolu ověřil a podepsal jej.

3.   Protokol se doručuje účastníkům řízení.

Oddíl 3

Nakládání s důvěrnými údaji, podklady a dokumenty předloženými v rámci provádění důkazů

Článek 103

Nakládání s důvěrnými údaji a podklady

1.   Má-li Tribunál na základě právních a skutkových okolností, kterých se dovolává některý z hlavních účastníků řízení, posoudit, zda jsou určité údaje nebo podklady, které mu byly předloženy v návaznosti na nařízení dokazování podle čl. 91 písm. b) a které mohou být významné pro rozhodnutí sporu, důvěrné ve vztahu k druhému hlavnímu účastníkovi řízení, tyto údaje či podklady se tomuto druhému účastníkovi řízení ve stadiu tohoto posuzování neposkytnou.

2.   Dospěje-li Tribunál při posuzování podle odstavce 1 k závěru, že určité údaje či podklady, které mu byly předloženy, jsou významné pro rozhodnutí sporu a jsou ve vztahu ke druhému hlavnímu účastníkovi řízení důvěrné, poměří jejich důvěrnost s požadavky souvisejícími s právem na účinnou soudní ochranu, zejména s požadavkem na dodržování zásady kontradiktornosti.

3.   Po poměření podle odstavce 2 může Tribunál rozhodnout, že s důvěrnými údaji či podklady seznámí druhého hlavního účastníka řízení, přičemž jejich zpřístupnění případně podmíní přijetím zvláštních závazků, anebo že tyto údaje či podklady neposkytne, přičemž usnesením s odůvodněním upřesní postup, který tomuto druhému hlavnímu účastníkovi řízení umožní vyjádřit se v nejširším možném rozsahu, zejména tím, že nařídí předložení nedůvěrného znění údajů či podkladů nebo jejich nedůvěrného shrnutí zachycujících podstatu jejich obsahu.

4.   Procesní úprava obsažená v tomto článku se nepoužije na případy uvedené v článku 105.

Článek 104

Dokumenty, k nimž orgán odepřel přístup

Pokud byl v řízení týkajícím se legality postupu orgánu, jímž byl odepřen přístup k určitému dokumentu, předložen tento dokument Tribunálu v návaznosti na nařízení dokazování podle čl. 91 písm. c), uvedený dokument se ostatním účastníkům řízení neposkytne.

Kapitola 7

ÚDAJE ČI PODKLADY TÝKAJÍCÍ SE BEZPEČNOSTI NEBO ZAHRANIČNÍ POLITIKY UNIE NEBO JEDNOHO ČI VÍCE JEJÍCH ČLENSKÝCH STÁTŮ

Článek 105

Nakládání s údaji či podklady týkajícími se bezpečnosti nebo zahraniční politiky Unie nebo jednoho či více jejích členských států

1.   Pokud některý z hlavních účastníků řízení v rozporu se zásadou kontradiktornosti zakotvenou v článku 64, z něhož vyplývá, že mezi účastníky řízení se v plném rozsahu poskytují všechny údaje a podklady, hodlá své nároky založit na některých údajích nebo podkladech, jejichž poskytnutí by dle jeho tvrzení narušilo bezpečnost nebo zahraniční politiku Unie nebo jednoho či více jejích členských států, předloží tyto údaje nebo podklady samostatným podáním. Spolu s jejich předložením podá žádost o důvěrné nakládání s těmito údaji či podklady s uvedením naléhavých důvodů, které výlučně v rozsahu, v jakém to situace vyžaduje, odůvodňují zachování jejich důvěrnosti a brání jejich poskytnutí druhému hlavnímu účastníkovi řízení. Žádost o důvěrné nakládání se také předkládá samostatným podáním a neobsahuje žádnou důvěrnou informaci. Byly-li údaje či podklady, u nichž je žádáno o důvěrné nakládání, předány hlavnímu účastníkovi řízení jedním nebo více členskými státy, mohou naléhavé důvody pro důvěrné nakládání, které předkládá hlavní účastník řízení, zahrnovat naléhavé důvody poskytnuté dotyčným členským státem nebo dotyčnými členskými státy.

2.   Předložení údajů nebo podkladů, jejichž důvěrná povaha je založena na důvodech uvedených v odstavci 1, může být Tribunálem vyžádáno v rámci dokazování. V případě odmítnutí to Tribunál vezme na vědomí. Odchylně od ustanovení článku 103 je procesní úprava použitelná na tyto údaje nebo podklady předložené v návaznosti na nařízení dokazování stanovena tímto článkem.

3.   Ve stadiu posuzování, zda jsou údaje nebo podklady, které jeden z hlavních účastníků řízení předložil v souladu s odstavcem 1 nebo 2, významné pro rozhodnutí sporu a zda jsou důvěrné ve vztahu ke druhému hlavnímu účastníkovi řízení, se tyto údaje či podklady druhému hlavnímu účastníkovi řízení neposkytnou.

4.   Rozhodne-li Tribunál po posouzení podle odstavce 3, že údaje či podklady, které mu byly předloženy, jsou významné pro rozhodnutí sporu a nejsou důvěrné pro účely řízení před Tribunálem, požádá dotyčného účastníka řízení o svolení s poskytnutím těchto údajů či podkladů druhému hlavnímu účastníkovi řízení. Pokud účastník řízení vysloví ve lhůtě určené předsedou nesouhlas s poskytnutím těchto údajů či podkladů nebo pokud se v této lhůtě nevyjádří, nepřihlédne se k nim pro účely rozhodnutí věci a vydají se mu zpět.

5.   Rozhodne-li Tribunál po posouzení podle odstavce 3, že některé údaje či podklady, které mu byly předloženy, jsou významné pro rozhodnutí sporu a jsou ve vztahu k druhému hlavnímu účastníkovi řízení důvěrné, neposkytne je tomuto hlavnímu účastníkovi řízení. Tribunál následně poměří požadavky související s právem na účinnou soudní ochranu, zejména požadavek na dodržení zásady kontradiktornosti, s požadavky vyplývajícími z bezpečnosti nebo zahraniční politiky Unie nebo jednoho či více jejích členských států.

6.   Po poměření podle odstavce 5 přijme Tribunál usnesení s odůvodněním, ve kterém upřesní postup umožňující sladit požadavky uvedené v tomtéž odstavci, například že dotyčný účastník řízení předloží nedůvěrné znění údajů nebo podkladů nebo jejich nedůvěrné shrnutí zachycující podstatu jejich obsahu a umožňující druhému hlavnímu účastníkovi řízení vyjádřit se v nejširším možném rozsahu, a to za účelem jejich následného poskytnutí druhému hlavnímu účastníkovi řízení.

7.   Údaje či podklady, které jsou ve vztahu k druhému hlavnímu účastníkovi řízení důvěrné, může hlavní účastník řízení, který je předložil v souladu s odstavcem 1 nebo 2, zcela nebo zčásti stáhnout ve lhůtě dvou týdnů od doručení rozhodnutí přijatého na základě odstavce 5. Ke staženým údajům či podkladům se pro účely rozhodnutí věci nepřihlédne a vydají se zpět dotyčnému hlavnímu účastníkovi řízení.

8.   Má-li Tribunál za to, že pro rozhodnutí sporu jsou nezbytné údaje nebo podklady, které z důvodu jejich důvěrné povahy nebyly poskytnuty druhému hlavnímu účastníkovi řízení postupem uvedeným v odstavci 6, může odchylně od článku 64 a jen v nezbytně nutném rozsahu založit na takových údajích nebo podkladech své rozhodnutí. Při posuzování těchto údajů nebo podkladů přihlíží Tribunál ke skutečnosti, že se k nim některý z hlavních účastníků řízení nemohl vyjádřit.

9.   Tribunál dbá na to, aby důvěrné informace obsažené v údajích či podkladech, které byly předloženy některým z hlavních účastníků řízení v souladu s odstavcem 1 nebo 2 a nebyly poskytnuty druhému hlavnímu účastníkovi řízení, nebyly zpřístupněny ani v usnesení vydaném na základě odstavce 6 ani v rozhodnutí, kterým se končí řízení.

10.   Údaje nebo podklady uvedené v odstavci 5 se vydají zpět dotyčnému účastníkovi řízení, jakmile je vydáno rozhodnutí, kterým se končí řízení před Tribunálem.

11.   Tribunál určí rozhodnutím bezpečnostní pravidla na ochranu údajů či podkladů předkládaných dle okolností podle odstavce 1 nebo podle odstavce 2. Toto rozhodnutí se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Kapitola 8

ÚSTNÍ ČÁST ŘÍZENÍ

Článek 106

Ústní část řízení

1.   Ústní část řízení před Tribunálem zahrnuje jednání, které se koná bez návrhu, nebo na žádost některého z hlavních účastníků řízení.

2.   V žádosti některého z hlavních účastníků řízení o konání jednání musí být uvedeny důvody, proč si přeje být vyslechnut. Žádost musí být podána ve lhůtě tří týdnů od okamžiku, kdy bylo účastníkům řízení doručeno sdělení o ukončení písemné části řízení. Předseda může tuto lhůtu prodloužit.

3.   Není-li podána žádost uvedená v odstavci 2, může Tribunál, má-li věc za dostatečně objasněnou na základě podkladů obsažených v soudním spise ve věci, rozhodnout, že o žalobě bude rozhodováno bez konání ústní části řízení. V tom případě může nicméně o zahájení ústní části řízení rozhodnout později.

Článek 107

Datum jednání

1.   Pokud Tribunál rozhodne o zahájení ústní části řízení, stanoví předseda datum jednání.

2.   Za výjimečných okolností může předseda bez návrhu nebo na odůvodněnou žádost některého z hlavních účastníků řízení jednání odročit.

Článek 108

Nepřítomnost účastníků řízení na jednání

1.   Oznámí-li účastník řízení Tribunálu, že se nedostaví na jednání, nebo konstatuje-li Tribunál na jednání neodůvodněnou nepřítomnost účastníka řízení, který byl řádně předvolán, koná se jednání v nepřítomnosti dotyčného účastníka řízení.

2.   Sdělí-li hlavní účastníci řízení Tribunálu, že se nedostaví na jednání, rozhodne předseda, zda může být ústní část řízení ukončena.

Článek 109

Jednání s vyloučením veřejnosti

1.   Po vyslechnutí účastníků řízení může Tribunál v souladu s článkem 31 statutu rozhodnout, že se jednání bude konat s vyloučením veřejnosti.

2.   Žádost o konání jednání s vyloučením veřejnosti podaná účastníkem řízení musí být odůvodněna a musí v ní být uvedeno, zda se týká celého jednání, nebo jeho části.

3.   Jestliže bylo ve věci jednáno s vyloučením veřejnosti, obsah jednání se nezveřejňuje.

Článek 110

Průběh jednání

1.   Jednání zahajuje a řídí předseda, který odpovídá za pořádek při jednání.

2.   Účastníci řízení mohou před Tribunálem vystupovat pouze prostřednictvím svého zástupce.

3.   Členové soudního kolegia i generální advokát mohou v průběhu jednání klást otázky zástupcům účastníků řízení.

Článek 111

Ukončení ústní části řízení

Pokud není ve věci určen generální advokát, prohlásí předseda na konci jednání ústní část řízení za skončenou.

Článek 112

Přednesení a předložení stanoviska generálního advokáta

1.   Byl-li ve věci určen generální advokát a předkládá-li své stanovisko písemně, předloží ho soudní kanceláři, která ho sdělí účastníkům řízení.

2.   Po přednesení nebo předložení stanoviska generálního advokáta prohlásí předseda ústní část řízení za skončenou.

Článek 113

Znovuotevření ústní části řízení

1.   Tribunál nařídí znovuotevření ústní části řízení, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 23 odst. 3 nebo čl. 24 odst. 3.

2.   Tribunál může nařídit znovuotevření ústní části řízení:

Článek 114

Protokol z jednání

1.   Vedoucí soudní kanceláře pořizuje o každém jednání protokol. Tento protokol podepisují předseda a vedoucí soudní kanceláře. Protokol je veřejnou listinou.

2.   Protokol se doručuje účastníkům řízení.

Článek 115

Záznam jednání

Na základě řádně odůvodněné žádosti může předseda Tribunálu povolit účastníkovi řízení, který se účastnil písemné nebo ústní části řízení, aby si v prostorách Tribunálu poslechl zvukový záznam jednání v jazyce používaném řečníky během tohoto jednání.

Kapitola 9

ROZSUDKY A USNESENÍ

Článek 116

Datum vyhlášení rozsudku

Datum vyhlášení rozsudku se oznamuje účastníkům řízení.

Článek 117

Obsah rozsudku

Rozsudek obsahuje:

Článek 118

Vyhlášení a doručení rozsudku

1.   Rozsudek se vyhlašuje na veřejném zasedání.

2.   Písemné vyhotovení rozsudku podepsané předsedou, soudci zúčastněnými na poradě a vedoucím soudní kanceláře se opatřuje pečetí a ukládá se v soudní kanceláři. Jeho kopie se doručuje všem účastníkům řízení.

Článek 119

Obsah usnesení

Každé usnesení, proti kterému lze na základě článku 56 nebo 57 statutu podat kasační opravný prostředek, obsahuje:

Článek 120

Podpis a doručení usnesení

Písemné vyhotovení každého usnesení podepsané předsedou a vedoucím soudní kanceláře se opatřuje pečetí a ukládá se v soudní kanceláři. Jeho kopie se doručuje všem účastníkům řízení, a případně Soudnímu dvoru nebo Soudu pro veřejnou službu.

Článek 121

Právní moc rozsudků a usnesení

1.   S výhradou ustanovení článku 60 statutu nabývá rozsudek právní moci dnem vyhlášení.

2.   S výhradou ustanovení článku 60 statutu nabývá usnesení právní moci dnem doručení.

Článek 122

Zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie

Oznámení o datu a výroku rozsudků a usnesení Tribunálu, jimiž se končí řízení, kromě rozhodnutí vydaných před doručením žaloby žalovanému, se zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie.

Kapitola 10

ROZSUDEK PRO ZMEŠKÁNÍ

Článek 123

Rozsudek pro zmeškání

1.   Konstatuje-li Tribunál, že žalovaný, proti němuž byla řádně vznesena žaloba, nepředložil žalobní odpověď ve formě a lhůtě stanovených v článku 81 tohoto jednacího řádu, čímž není dotčeno použití ustanovení čl. 45 druhého pododstavce statutu, může žalobce ve lhůtě určené předsedou navrhnout Tribunálu vydání rozsudku pro zmeškání.

2.   Žalovaný, na jehož straně došlo ke zmeškání, v řízení o návrhu na vydání rozsudku pro zmeškání nevystupuje a nedoručuje se mu žádná procesní písemnost kromě rozhodnutí, kterým se končí řízení.

3.   V rozsudku pro zmeškání vyhoví Tribunál žalobcovu návrhovému žádání, ledaže zjevně nemá pravomoc nebo je zjevně nepříslušný k rozhodnutí o žalobě nebo je žaloba zjevně nepřípustná nebo po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná.

4.   Rozsudek pro zmeškání je vykonatelný. Tribunál však může pozastavit jeho výkon do doby, než rozhodne o odporu podaném podle článku 166 tohoto jednacího řádu, nebo výkon rozhodnutí podmínit složením jistoty, přičemž výše a podmínky složení jistoty se určí s přihlédnutím k okolnostem. Jistota se vrací, nebyl-li odpor podán anebo byl-li zamítnut.

Kapitola 11

DOHODA O SMÍRNÉM ŘEŠENÍ A ZPĚTVZETÍ NÁVRHU

Článek 124

Dohoda o smírném řešení

1.   Dohodnou-li se hlavní účastníci řízení ještě před rozhodnutím Tribunálu na řešení svého sporu a oznámí-li Tribunálu, že upouštějí od všech svých nároků, nařídí předseda vyškrtnutí věci z rejstříku a rozhodne o nákladech řízení v souladu s články 136 a 138 tohoto jednacího řádu, přičemž přihlédne k případným návrhům účastníků řízení, které k tomu směřují.

2.   Toto ustanovení se nevztahuje na řízení podle článků 263 SFEU a 265 SFEU.

Článek 125

Zpětvzetí návrhu

Oznámí-li navrhovatel Tribunálu písemně nebo na jednání zpětvzetí návrhu, nařídí předseda vyškrtnutí věci z rejstříku a rozhodne o nákladech řízení v souladu s články 136 a 138.

Kapitola 12

NÁMITKY A PŘEKÁŽKY V PRŮBĚHU ŘÍZENÍ A NÁVRHY, O NICHŽ SE ROZHODUJE USNESENÍM

Článek 126

Zjevné důvody pro odmítnutí nebo zamítnutí návrhu

V případě zjevného nedostatku pravomoci Tribunálu k projednání určitého návrhu nebo je-li určitý návrh zjevně nepřípustný nebo po právní stránce zjevně zcela neopodstatněný, může Tribunál na návrh soudce zpravodaje kdykoli rozhodnout usnesením s odůvodněním, aniž by pokračoval v řízení.

Článek 127

Postoupení věci Soudnímu dvoru nebo Soudu pro veřejnou službu

Rozhodnutí o postoupení věci v případech uvedených v čl. 54 druhém pododstavci statutu a čl. 8 odst. 2 přílohy I statutu přijímá Tribunál na návrh soudce zpravodaje usnesením s odůvodněním.

Článek 128

Upuštění od projednání věci

Rozhodnutí o upuštění od projednání věci v případech uvedených v čl. 54 třetím pododstavci statutu přijímá Tribunál na návrh soudce zpravodaje usnesením s odůvodněním.

Článek 129

Nepominutelné podmínky řízení

Na návrh soudce zpravodaje může Tribunál kdykoli bez návrhu po vyslechnutí hlavních účastníků řízení rozhodnout usnesením s odůvodněním o tom, zda jsou splněny nepominutelné podmínky řízení.

Článek 130

Námitky a překážky v průběhu řízení

1.   Požaduje-li žalovaný, aby Tribunál vydal rozhodnutí o nepřípustnosti, nedostatku pravomoci nebo nepříslušnosti, aniž by se zabýval věcí samou, předloží svůj návrh ve lhůtě uvedené v článku 81 samostatným podáním.

2.   Požaduje-li některý účastník řízení, aby Tribunál určil, že se žaloba stala bezpředmětnou a že již není důvodné rozhodnout ve věci samé, nebo aby Tribunál vydal rozhodnutí o jiné překážce, předloží svůj návrh samostatným podáním.

3.   Návrhy uvedené v odstavcích 1 a 2 musí obsahovat důvody a argumenty, na nichž jsou založeny, a návrhové žádání a musí k nim být přiloženy podklady uplatňované na jejich podporu.

4.   Jakmile je návrh uvedený v odstavci 1 podán, určí předseda žalobci lhůtu pro písemné předložení jeho důvodů a návrhového žádání.

5.   Jakmile je návrh uvedený v odstavci 2 podán, určí předseda ostatním účastníkům řízení lhůtu pro písemné vyjádření k tomuto návrhu.

6.   Tribunál může rozhodnout, že o návrzích uvedených v odstavcích 1 a 2 zahájí ústní část řízení. Článek 106 se nepoužije.

7.   Tribunál o návrhu co možná nejdříve rozhodne, nebo si vyhradí, že návrh přezkoumá spolu s věcí samou, odůvodňují-li to zvláštní okolnosti. Spadá-li věc do příslušnosti Soudního dvora, postoupí ji Soudnímu dvoru, a spadá-li do příslušnosti Soudu pro veřejnou službu, postoupí ji Soudu pro veřejnou službu.

8.   Zamítne-li Tribunál návrh nebo vyhradí-li si rozhodnout o něm spolu s věcí samou, určí předseda nové lhůty pro pokračování v řízení.

Článek 131

Nevydání rozhodnutí ve věci samé z podnětu soudu

1.   Tribunál může kdykoli bez návrhu, dospěje-li k závěru, že se žaloba stala bezpředmětnou a že již není důvodné rozhodnout ve věci samé, rozhodnout na návrh soudce zpravodaje a po vyslechnutí účastníků řízení usnesením s odůvodněním.

2.   Přestane-li žalobce odpovídat na výzvy Tribunálu, může Tribunál na návrh soudce zpravodaje a po vyslechnutí účastníků řízení určit bez návrhu usnesením s odůvodněním, že již není důvodné rozhodnout ve věci samé.

Článek 132

Zjevně opodstatněná žaloba

Pokud již Soudní dvůr nebo Tribunál rozhodl o právní otázce nebo otázkách, které jsou totožné s právními otázkami vznesenými v žalobních důvodech, a pokud Tribunál konstatuje, že je skutkový stav zjištěn, může po ukončení písemné části řízení na návrh soudce zpravodaje a po vyslechnutí účastníků řízení usnesením s odůvodněním obsahujícím odkaz na příslušnou judikaturu prohlásit žalobu za zjevně opodstatněnou.

Kapitola 13

NÁKLADY ŘÍZENÍ A PROCESNÍ VÝDAJE

Článek 133

Rozhodnutí o nákladech řízení

Tribunál rozhoduje o nákladech řízení v rozsudku nebo usnesení, jímž se končí řízení.

Článek 134

Obecná pravidla ukládání náhrady nákladů řízení

1.   Účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, se uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval.

2.   Je-li neúspěšných účastníků řízení více, rozhodne Tribunál o rozdělení nákladů řízení.

3.   Pokud měli účastníci řízení ve věci částečně úspěch i neúspěch, ponese každý z nich vlastní náklady řízení. Jeví-li se to však vzhledem k okolnostem v projednávané věci jako odůvodněné, může Tribunál rozhodnout, že účastník řízení ponese vlastní náklady řízení a nahradí část nákladů řízení vynaložených druhým účastníkem řízení.

Článek 135

Ekvita a náklady způsobené bezdůvodně nebo zlovolně

1.   V souladu s požadavky ekvity může Tribunál výjimečně rozhodnout, že účastník řízení, který neměl úspěch ve věci, ponese vlastní náklady řízení a nahradí pouze část nákladů řízení vynaložených druhým účastníkem řízení, nebo se mu náhrada nákladů řízení neuloží.

2.   Tribunál může uložit účastníku řízení, a to i když měl úspěch ve věci, částečnou nebo i úplnou náhradu nákladů řízení, odůvodňuje-li to jeho chování, a to i před zahájením řízení, zejména pokud způsobil druhému účastníku řízení náklady, které Tribunál posoudí jako náklady způsobené bezdůvodně nebo zlovolně.

Článek 136

Náklady řízení v případě zpětvzetí návrhu

1.   Vezme-li účastník řízení svůj návrh zpět, uloží se mu náhrada nákladů řízení, jestliže to druhý účastník řízení požadoval ve svém vyjádření ke zpětvzetí.

2.   Nicméně na návrh účastníka řízení, který vzal svůj návrh zpět, se náhrada nákladů uloží druhému účastníku, odůvodňuje-li to chování tohoto druhého účastníka.

3.   Dojde-li mezi účastníky řízení k dohodě o náhradě nákladů řízení, rozhodne se o nákladech v souladu s touto dohodou.

4.   Nebyla-li náhrada nákladů požadována, nese každý účastník řízení vlastní náklady.

Článek 137

Náklady řízení v případě nevydání rozhodnutí ve věci samé

Není-li vydáno rozhodnutí ve věci samé, rozhodne o nákladech řízení Tribunál dle volného uvážení.

Článek 138

Náklady řízení vedlejších účastníků

1.   Členské státy a orgány, které vstoupily do řízení jako vedlejší účastníci, nesou vlastní náklady řízení.

2.   Státy, které jsou stranami Dohody o EHP a nejsou členskými státy, jakož i Kontrolní úřad ESVO nesou rovněž vlastní náklady řízení, vstoupí-li do řízení jako vedlejší účastníci.

3.   Tribunál může rozhodnout, že vlastní náklady řízení nesou i jiní vedlejší účastníci, než jsou účastníci uvedení v odstavcích 1 a 2.

Článek 139

Procesní výdaje

Řízení před Tribunálem je bezplatné s výhradou těchto ustanovení:

Článek 140

Přiznatelná náhrada nákladů řízení

Aniž jsou dotčena ustanovení článku 139, lze přiznat náhradu těchto nákladů řízení:

Článek 141

Platební podmínky

1.   Pokladna Tribunálu a její dlužníci provádějí své platby v eurech.

2.   Pokud byly nahraditelné výdaje vynaloženy v jiné měně než v eurech nebo pokud úkony, které mají být uhrazeny, byly provedeny v zemi, jejíž měnou není euro, přepočet měn se provádí podle referenčního směnného kursu Evropské centrální banky platného ke dni platby.

Kapitola 14

VEDLEJŠÍ ÚČASTENSTVÍ

Článek 142

Předmět a účinky vedlejšího účastenství

1.   Vstup vedlejšího účastníka do řízení se omezí na úplnou či částečnou podporu návrhového žádání jednoho z hlavních účastníků řízení. Nezakládá stejná procesní práva, jako jsou procesní práva přiznaná hlavním účastníkům řízení, a zejména nezakládá právo požadovat konání jednání.

2.   Vedlejší účastenství je závislé na sporu mezi hlavními účastníky řízení. Stává se bezpředmětným, je-li věc vyškrtnuta z rejstříku Tribunálu poté, co dojde ke zpětvzetí návrhu nebo k dohodě mezi hlavními účastníky řízení, nebo je-li žaloba prohlášena za nepřípustnou.

3.   Vedlejší účastník musí přijmout stav řízení, jaký je tu v době jeho vstupu do něj.

Článek 143

Návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení

1.   Návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení se podává ve lhůtě šesti týdnů ode dne zveřejnění oznámení uvedeného v článku 79 tohoto jednacího řádu.

2.   Návrh musí obsahovat:

3.   Navrhovatel musí být zastoupen v souladu s ustanoveními článku 19 statutu.

4.   Na návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení se použijí článek 77, čl. 78 odst. 3 až 5 a článek 139 tohoto jednacího řádu.

Článek 144

Rozhodnutí o návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení

1.   Návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení se doručí hlavním účastníkům řízení.

2.   Předseda poskytne hlavním účastníkům řízení příležitost písemně nebo ústně se vyjádřit k návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení a v případě potřeby požádat, aby bylo vyloučeno poskytnutí některých důvěrných údajů obsažených v soudním spise ve věci vedlejšímu účastníkovi.

3.   Vznese-li žalovaný námitku nepřípustnosti, nedostatku pravomoci nebo nepříslušnosti podle čl. 130 odst. 1 tohoto jednacího řádu, rozhodne se o návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení až po zamítnutí námitky nebo po rozhodnutí o jejím přezkoumání spolu s věcí samou.

4.   Je-li návrh předložen podle čl. 40 prvního pododstavce statutu a hlavní účastníci řízení neoznačili důvěrné údaje v soudním spise ve věci, jejichž poskytnutí vedlejšímu účastníkovi by jim mohlo způsobit újmu, je vstup vedlejšího účastníka do řízení povolen rozhodnutím předsedy.

5.   V ostatních případech předseda co možná nejdříve rozhodne usnesením o návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení a případně o poskytnutí údajů, jejichž důvěrná povaha byla namítána, vedlejšímu účastníkovi.

6.   V případě zamítnutí návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení musí usnesení uvedené v odstavci 5 obsahovat odůvodnění a musí se v něm rozhodnout o nákladech řízení souvisejících s návrhem na vstup vedlejšího účastníka do řízení, včetně nákladů vynaložených navrhovatelem, podle článků 134 a 135 tohoto jednacího řádu.

7.   Je-li návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení vyhověno, obdrží vedlejší účastník veškeré procesní písemnosti, které byly doručeny hlavním účastníkům řízení, případně s výjimkou důvěrných údajů, jejichž poskytnutí bylo vyloučeno podle odstavce 5.

8.   V případě zpětvzetí návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení nařídí předseda vyškrtnutí navrhovatele z věci a rozhodne o nákladech řízení, včetně nákladů vynaložených navrhovatelem, podle článku 136 tohoto jednacího řádu.

9.   V případě vystoupení vedlejšího účastníka z řízení nařídí předseda vyškrtnutí vedlejšího účastníka z věci a rozhodne o nákladech řízení podle článků 136 a 138 tohoto jednacího řádu.

10.   Skončí-li hlavní řízení před rozhodnutím o návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení, ponesou navrhovatel i hlavní účastníci řízení vlastní náklady řízení související s návrhem na vstup vedlejšího účastníka do řízení. Kopie usnesení, kterým se končí řízení, se předá navrhovateli.

Článek 145

Předkládání spisů vedlejšího účastníka

1.   Vedlejší účastník může předložit spis vedlejšího účastníka ve lhůtě určené předsedou.

2.   Spis vedlejšího účastníka musí obsahovat:

3.   Po doručení spisu vedlejšího účastníka určí předseda lhůtu, v níž se hlavní účastníci řízení mohou k tomuto spisu vyjádřit.

Kapitola 15

BEZPLATNÁ PRÁVNÍ POMOC

Článek 146

Obecná ustanovení

1.   Každý, kdo není z důvodu své hospodářské situace zcela nebo zčásti schopen nést náklady řízení, má právo na poskytnutí bezplatné právní pomoci.

2.   Bezplatná právní pomoc bude odmítnuta, pokud Tribunál zjevně není příslušný nebo zjevně nemá pravomoc k rozhodnutí o žalobě, pro kterou je pomoc žádána, nebo pokud se tato žaloba jeví zjevně nepřípustnou nebo po právní stránce zjevně zcela neopodstatněnou.

Článek 147

Žádost o bezplatnou právní pomoc

1.   O bezplatnou právní pomoc lze žádat před podáním žaloby, nebo dokud řízení o ní probíhá.

2.   Žádost o bezplatnou právní pomoc musí být sepsána na formuláři zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie a dostupném na internetových stránkách Soudního dvora Evropské unie. Aniž je dotčen článek 74, musí být tento formulář podepsán žadatelem nebo, je-li zastoupen, advokátem. K žádosti o bezplatnou právní pomoc předložené jinak než na uvedeném formuláři se nepřihlédne.

3.   K žádosti o bezplatnou právní pomoc se přikládají všechny informace a doklady umožňující zhodnotit hospodářskou situaci žadatele, například osvědčení příslušného vnitrostátního orgánu potvrzující tuto hospodářskou situaci.

4.   Je-li žádost o bezplatnou právní pomoc podána před podáním žaloby, musí žadatel stručně vyložit předmět zamýšlené žaloby, skutkové okolnosti případu a argumentaci na podporu žaloby. K žádosti musí být přiloženy doklady v tomto ohledu.

5.   V případě potřeby se k žádosti o bezplatnou právní pomoc přiloží dokumenty uvedené v čl. 51 odst. 2 a 3 a čl. 78 odst. 3. V takovém případě se použije čl. 51 odst. 4 a čl. 78 odst. 5.

6.   Je-li žadatel o bezplatnou právní pomoc při podání žádosti zastoupen advokátem, použije se článek 77.

7.   Podání žádosti o bezplatnou právní pomoc staví ve vztahu k tomu, kdo ji podal, lhůtu stanovenou pro podání žaloby až do doručení usnesení, kterým se o této žádosti rozhodne, nebo v případech uvedených v čl. 148 odst. 6 až do doručení usnesení o určení advokáta pověřeného zastupováním žadatele.

Článek 148

Rozhodnutí o žádosti o bezplatnou právní pomoc

1.   Před rozhodnutím o žádosti o bezplatnou právní pomoc určí předseda druhému hlavnímu účastníkovi řízení lhůtu k předložení písemného vyjádření s výjimkou případu, kdy je s přihlédnutím k předloženým skutečnostem zřejmé, že podmínky stanovené v čl. 146 odst. 1 nejsou splněny nebo že jsou splněny podmínky stanovené v čl. 146 odst. 2.

2.   O žádosti o bezplatnou právní pomoc rozhodne předseda usnesením.

3.   Usnesení o zamítnutí bezplatné právní pomoci obsahuje odůvodnění.

4.   V usnesení o poskytnutí bezplatné právní pomoci může být určen advokát, který bude zastupovat dotyčnou osobu, byl-li tento advokát navržen žadatelem v žádosti o bezplatnou právní pomoc a souhlasil-li se zastupováním žadatele před Tribunálem.

5.   Nezvolila-li si dotyčná osoba advokáta sama v žádosti o bezplatnou právní pomoc nebo v návaznosti na usnesení o poskytnutí bezplatné právní pomoci nebo není-li namístě přijmout její volbu, vedoucí soudní kanceláře zašle usnesení o poskytnutí bezplatné právní pomoci a kopii žádosti příslušnému orgánu dotčeného členského státu uvedenému v doplňkovém řádu k jednacímu řádu Soudního dvora. Nemá-li dotyčná osoba bydliště (sídlo) na území Unie, zašle vedoucí soudní kanceláře usnesení o poskytnutí bezplatné právní pomoci a kopii žádosti příslušnému orgánu státu, na jehož území má sídlo Soudní dvůr Evropské unie.

6.   Aniž je dotčen odstavec 4, bude advokát pověřený zastupováním žadatele určen usnesením s přihlédnutím k návrhům dotyčné osoby nebo s přihlédnutím k návrhům předloženým orgánem uvedeným v odstavci 5.

7.   V usnesení o poskytnutí bezplatné právní pomoci může být uvedena částka, která má být zaplacena advokátovi pověřenému zastupováním dotyčné osoby, nebo stanovena horní hranice, kterou nesmí výlohy a odměna advokáta v zásadě překročit. Může být stanoven příspěvek dotyčné osoby na úhradu nákladů uvedených v čl. 149 odst. 1 s přihlédnutím k její hospodářské situaci.

8.   Proti usnesením vydaným na základě tohoto článku nelze podat opravný prostředek.

9.   Aniž je dotčen čl. 147 odst. 6, provádí se doručování žadateli o bezplatnou právní pomoc a ostatním účastníkům řízení způsobem stanoveným v čl. 80 odst. 1.

Článek 149

Zálohy a hrazení nákladů řízení

1.   Je-li poskytnuta bezplatná právní pomoc, pokladna Tribunálu hradí výdaje související s pomocí žadateli a jeho zastupováním před Tribunálem, popřípadě ve stanovených mezích. Předseda může rozhodnout, že se advokátovi určenému v souladu s článkem 148 na jeho žádost poskytne záloha.

2.   Ponese-li příjemce bezplatné právní pomoci na základě rozhodnutí, jímž se končí řízení, vlastní náklady řízení, stanoví předseda výlohy a odměnu advokáta, které ponese pokladna Tribunálu, usnesením s odůvodněním, proti kterému nelze podat opravný prostředek.

3.   Uloží-li Tribunál v rozhodnutí, jímž se končí řízení, náhradu nákladů řízení příjemce bezplatné právní pomoci jinému účastníkovi řízení, tento účastník řízení je povinen uhradit pokladně Tribunálu zálohy vyplacené z titulu pomoci.

4.   Částky uvedené v odstavci 3 vymáhá vedoucí soudní kanceláře na tom účastníku řízení, jemuž byla uložena povinnost je nahradit.

5.   Nemá-li příjemce bezplatné právní pomoci ve sporu úspěch, může Tribunál v souladu s požadavky ekvity určit v rámci rozhodování o nákladech řízení v rozhodnutí, jímž se řízení končí, že některý nebo někteří z účastníků řízení ponesou vlastní náklady řízení, nebo že tyto náklady ponese zcela nebo zčásti pokladna Tribunálu z titulu bezplatné právní pomoci.

Článek 150

Odejmutí bezplatné právní pomoci

1.   Změní-li se v průběhu řízení podmínky, na jejichž základě byla bezplatná právní pomoc poskytnuta, může předseda kdykoli bez návrhu nebo na návrh po vyslechnutí dotyčné osoby bezplatnou právní pomoc odejmout.

2.   Usnesení o odejmutí právní pomoci obsahuje odůvodnění a nelze proti němu podat opravný prostředek.

Kapitola 16

NALÉHAVÁ ŘÍZENÍ

Oddíl 1

Zrychlené řízení

Článek 151

Rozhodnutí o použití zrychleného řízení

1.   S ohledem na zvláštní naléhavost a okolnosti věci může Tribunál k žádosti žalobce nebo žalovaného a po vyslechnutí druhého hlavního účastníka řízení rozhodnout o projednání věci ve zrychleném řízení. Toto rozhodnutí přijme co možná nejdříve.

2.   Na návrh soudce zpravodaje může Tribunál za výjimečných okolností rozhodnout o projednání věci ve zrychleném řízení z vlastního podnětu po vyslechnutí hlavních účastníků řízení.

3.   Rozhodnutí Tribunálu projednat věc ve zrychleném řízení může stanovit podmínky týkající se rozsahu a prezentace spisů hlavních účastníků řízení, následného průběhu řízení nebo důvodů a argumentů, o kterých má Tribunál rozhodnout.

4.   Pokud některý z hlavních účastníků řízení nesplní některou z podmínek uvedených v odstavci 3, může být rozhodnutí projednat věc ve zrychleném řízení zrušeno. V řízení pak bude pokračováno jako v řízení řádném.

Článek 152

Žádost o projednání věci ve zrychleném řízení

1.   Žádost o projednání věci ve zrychleném řízení se předkládá samostatným podáním současně s žalobou nebo s žalobní odpovědí a musí obsahovat odůvodnění s upřesněním zvláštní naléhavosti věci a ostatních rozhodných okolností.

2.   V žádosti o projednání věci ve zrychleném řízení může být uvedeno, že některé důvody nebo argumenty nebo některé části žaloby nebo žalobní odpovědi jsou předloženy pouze pro případ, že nebude rozhodováno ve zrychleném řízení, zejména tak, že se k žádosti přiloží zkrácená verze žaloby, jakož i seznam příloh a přílohy, které mají být výhradně zohledněny v případě, že bude rozhodováno ve zrychleném řízení.

Článek 153

Přednostní projednání

Odchylně od čl. 67 odst. 1 se přednostně projednají věci, o kterých Tribunál rozhodl, že budou projednány ve zrychleném řízení.

Článek 154

Písemná část řízení

1.   Odchylně od čl. 81 odst. 1 platí, že pokud žalobce požádal o projednání věci ve zrychleném řízení, činí lhůta pro podání žalobní odpovědi jeden měsíc. Tato lhůta může být prodloužena na základě čl. 81 odst. 3.

2.   Pokud Tribunál žádosti o projednání věci ve zrychleném řízení nevyhoví, bude žalovanému pro podání nebo případně doplnění žalobní odpovědi určena dodatečná lhůta jednoho měsíce.

3.   V rámci zrychleného řízení se spisy účastníků řízení uvedené v čl. 83 odst. 1 a čl. 145 odst. 1 a 3 předkládají pouze tehdy, povolí-li to Tribunál v rámci organizačních procesních opatření přijatých v souladu s články 88 až 90.

4.   V rámci zrychleného řízení přihlíží předseda při určování lhůt podle tohoto jednacího řádu ke zvláštní naléhavosti rozhodnutí o žalobě.

Článek 155

Ústní část řízení

1.   Bylo-li vyhověno žádosti o projednání věci ve zrychleném řízení, rozhodne Tribunál o zahájení ústní části řízení co možná nejdříve po předložení předběžné zprávy soudcem zpravodajem. Tribunál však může rozhodnout bez konání ústní části řízení, vzdají-li se hlavní účastníci řízení účasti na jednání a má-li Tribunál věc za dostatečně objasněnou na základě podkladů obsažených v soudním spise ve věci.

2.   Aniž jsou dotčeny články 84 a 85, mohou hlavní účastníci řízení v průběhu ústní části řízení doplňovat své argumenty a navrhovat důkazy za podmínky, že je toto prodlení odůvodněné.

Oddíl 2

Odklad provádění nebo nuceného výkonu a jiná předběžná opatření

Článek 156

Návrh na odklad provádění nebo na jiná předběžná opatření

1.   Návrh na odklad provádění aktu orgánu podle článku 278 SFEU a článku 157 SESAE je přípustný pouze tehdy, napadl-li navrhovatel tento akt u Tribunálu žalobou.

2.   Návrh na kterékoli z ostatních předběžných opatření podle článku 279 SFEU je přípustný pouze tehdy, je-li podán hlavním účastníkem řízení ve věci, kterou Tribunál projednává, a souvisí-li s touto věcí.

3.   V návrzích uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku musí být označeny předmět sporu, okolnosti, které dokládají naléhavost, jakož i skutkové a právní důvody, které prima facie odůvodňují nařízení navrhovaných předběžných opatření. Tyto návrhy musí obsahovat veškeré dostupné důkazy a důkazní návrhy, jež mají odůvodnit nařízení předběžných opatření.

4.   Návrh se předkládá samostatným podáním a v souladu s články 76 až 78 tohoto jednacího řádu.

Článek 157

Řízení

1.   Návrh se doručuje druhému účastníku řízení, jemuž předseda Tribunálu určí krátkou lhůtu k písemnému nebo ústnímu vyjádření.

2.   Předseda Tribunálu může vyhovět návrhu dříve, než se druhý účastník řízení vyjádří. Toto rozhodnutí může být později změněno nebo zrušeno, a to i bez návrhu.

3.   Předseda Tribunálu případně rozhodne o organizačních procesních opatřeních a dokazování.

4.   V případě překážky na straně předsedy Tribunálu se použijí články 11 a 12.

Článek 158

Rozhodnutí o návrhu

1.   O návrhu rozhodne předseda Tribunálu usnesením s odůvodněním. Usnesení se neprodleně doručí účastníkům řízení.

2.   Výkon usnesení může být podmíněn tím, že navrhovatel složí jistotu, přičemž výše a podmínky složení jistoty se určí s přihlédnutím k okolnostem.

3.   V usnesení může být určen den, jímž předběžné opatření pozbývá účinků. Není-li takový den určen, pozbývá předběžné opatření účinků vyhlášením rozsudku, jímž se končí řízení.

4.   Usnesení má pouze předběžnou povahu a nikterak nepředjímá rozhodnutí Tribunálu v hlavním řízení.

5.   V usnesení, kterým se končí řízení o předběžných opatřeních, se určí, že se o nákladech řízení rozhodne až v rozhodnutí Tribunálu v hlavním řízení. Jeví-li se to však vzhledem k okolnostem věci odůvodněné, rozhodne se o nákladech řízení o předběžných opatřeních podle článků 134 až 138 v uvedeném usnesení.

Článek 159

Změna okolností

Usnesení může být na návrh účastníka řízení v důsledku změny okolností kdykoli změněno nebo zrušeno.

Článek 160

Nový návrh

Zamítnutí návrhu na předběžné opatření nebrání hlavnímu účastníku řízení, který jej podal, v podání dalšího návrhu založeného na nových skutečnostech.

Článek 161

Návrh předložený na základě článků 280 SFEU, 299 SFEU a 164 SESAE

1.   Ustanovení tohoto oddílu se použijí na návrhy na odklad nuceného výkonu rozhodnutí Tribunálu nebo aktu Rady, Evropské komise nebo Evropské centrální banky, které byly podány na základě článků 280 SFEU, 299 SFEU a 164 SESAE.

2.   V usnesení, kterým se návrhu vyhovuje, je případně určen den, kdy předběžné opatření pozbývá účinků.

Kapitola 17

NÁVRHY A ŽÁDOSTI TÝKAJÍCÍ SE ROZSUDKŮ A USNESENÍ

Článek 162

Přidělení návrhu nebo žádosti

1.   Návrhy a žádosti uvedené v této kapitole se přidělují soudnímu kolegiu, které vydalo rozhodnutí, k němuž se návrh nebo žádost vztahuje.

2.   Nelze-li již splnit podmínky usnášeníschopnosti uvedené v článcích 23 a 24, přidělí se návrh či žádost jinému soudnímu kolegiu, v němž zasedá stejný počet soudců. Bylo-li rozhodnutí vydáno samosoudcem a nastala-li na jeho straně překážka, přidělí se návrh či žádost jinému soudci.

Článek 163

Přerušení řízení

Je-li rozhodnutí Tribunálu napadeno kasačním opravným prostředkem u Soudního dvora a zároveň je v souvislosti s tímto rozhodnutím podán návrh či žádost podle této kapitoly vyjma návrhů podle článků 164 a 165, může předseda po vyslechnutí účastníků řízení přerušit řízení do rozhodnutí Soudního dvora o kasačním opravném prostředku.

Článek 164

Oprava rozsudků a usnesení

1.   Aniž jsou dotčena ustanovení o výkladu rozsudků a usnesení, může Tribunál bez návrhu nebo na návrh účastníka řízení opravit chyby v psaní, v počtech i zjevné nesprávnosti.

2.   Návrh na opravu musí být podán ve lhůtě dvou týdnů od vyhlášení rozsudku nebo doručení usnesení.

3.   Týká-li se návrh na opravu výroku nebo některé části odůvodnění, která představuje nezbytnou oporu výroku, mohou účastníci řízení předložit ve lhůtě určené předsedou písemná vyjádření.

4.   Tribunál rozhodne usnesením.

5.   Písemné vyhotovení opravného usnesení se připojuje k písemnému vyhotovení opraveného rozhodnutí. Na toto usnesení se odkáže na okraji písemného vyhotovení opraveného rozhodnutí.

Článek 165

Chybějící rozhodnutí

1.   Nerozhodl-li Tribunál o některém dílčím bodu návrhového žádání účastníků řízení nebo o nákladech řízení, může kterýkoli účastník řízení navrhnout Tribunálu doplnění rozhodnutí.

2.   Návrh musí být podán ve lhůtě jednoho měsíce od vyhlášení rozsudku nebo doručení usnesení.

3.   Návrh se doručuje ostatním účastníkům řízení, kteří se mohou písemně vyjádřit ve lhůtě určené předsedou.

4.   Tribunál rozhodne usnesením současně o přípustnosti i opodstatněnosti návrhu poté, co poskytl účastníkům řízení příležitost k vyjádření.

Článek 166

Odpor proti rozsudku pro zmeškání

1.   V souladu s článkem 41 statutu lze proti rozsudku pro zmeškání podat odpor.

2.   Odpor musí být podán žalovaným, na jehož straně došlo ke zmeškání, do jednoho měsíce od doručení rozsudku pro zmeškání. Odpor musí splňovat formální náležitosti stanovené v článcích 76 až 78 tohoto jednacího řádu.

3.   Po doručení odporu určí předseda druhému účastníkovi řízení lhůtu k písemnému vyjádření.

4.   V dalším průběhu řízení se použijí podle okolností ustanovení hlavy III tohoto jednacího řádu, nebo ustanovení jeho hlavy IV.

5.   Tribunál rozhodne rozsudkem, proti kterému je další odpor nepřípustný.

6.   Písemné vyhotovení tohoto rozsudku se připojí k písemnému vyhotovení rozsudku pro zmeškání. Na rozsudek vydaný k odporu se odkáže na okraji písemného vyhotovení rozsudku pro zmeškání.

Článek 167

Námitka třetí osoby

1.   Na námitku třetí osoby podanou podle článku 42 statutu se použijí ustanovení článků 76 až 78 tohoto jednacího řádu. V námitce se musí dále označit:

2.   Námitka třetí osoby musí být podána do dvou měsíců po zveřejnění oznámení podle článku 122 tohoto jednacího řádu.

3.   Na návrh třetí osoby, která námitku podala, lze výkon napadeného rozsudku či usnesení odložit. Použijí se ustanovení článků 156 až 161 tohoto jednacího řádu.

4.   Námitka třetí osoby se doručuje účastníkům řízení, kteří se mohou písemně vyjádřit ve lhůtě určené předsedou.

5.   Tribunál rozhodne poté, co poskytl účastníkům řízení příležitost k vyjádření.

6.   Napadený rozsudek či napadené usnesení se pozmění v rozsahu, v němž se vyhoví námitce třetí osoby.

7.   Písemné vyhotovení rozhodnutí vydaného k námitce třetí osoby se připojí k písemnému vyhotovení napadeného rozsudku či usnesení. Na vydané rozhodnutí se odkáže na okraji písemného vyhotovení napadeného rozsudku či usnesení.

Článek 168

Výklad rozsudků a usnesení

1.   V souladu s článkem 43 statutu podá Tribunál v případě pochybností o smyslu a dosahu některého rozsudku nebo usnesení jeho výklad na žádost kteréhokoli účastníka řízení nebo orgánu Unie, jestliže prokáží, že mají na věci právní zájem.

2.   Žádost o výklad musí být podána ve lhůtě dvou let ode dne vyhlášení rozsudku nebo doručení usnesení.

3.   Žádost o výklad musí splňovat formální náležitosti stanovené v článcích 76 až 78 tohoto jednacího řádu. V žádosti se musí dále označit:

4.   Žádost o výklad se doručuje ostatním účastníkům řízení, kteří se mohou písemně vyjádřit ve lhůtě určené předsedou.

5.   Tribunál rozhodne poté, co poskytl účastníkům řízení příležitost k vyjádření.

6.   Písemné vyhotovení rozhodnutí provádějícího výklad se připojuje k písemnému vyhotovení vykládaného rozhodnutí. Na rozhodnutí provádějící výklad se odkáže na okraji písemného vyhotovení vykládaného rozhodnutí.

Článek 169

Obnova řízení

1.   V souladu s článkem 44 statutu lze návrh na obnovu řízení podat proti rozhodnutí Tribunálu jen z toho důvodu, že byly zjištěny nové rozhodné skutečnosti, které před vyhlášením rozsudku nebo doručením usnesení nebyly známy Tribunálu ani účastníku řízení, který obnovu navrhuje.

2.   Aniž je dotčena desetiletá lhůta stanovená v čl. 44 třetím pododstavci statutu, lze obnovu řízení navrhnout do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnosti, na níž je návrh na obnovu řízení založen.

3.   Na návrh na obnovu řízení se použijí ustanovení článků 76 až 78 tohoto jednacího řádu. V návrhu se musí dále označit:

4.   Návrh na obnovu řízení se doručuje ostatním účastníkům řízení, kteří se mohou písemně vyjádřit ve lhůtě určené předsedou.

5.   Aniž Tribunál předjímá rozhodnutí ve věci samé, rozhodne usnesením o přípustnosti návrhu poté, co poskytl účastníkům řízení příležitost k vyjádření.

6.   Prohlásí-li Tribunál návrh za přípustný, rozhodne ve věci samé v souladu s ustanoveními tohoto jednacího řádu.

7.   Písemné vyhotovení nového rozhodnutí se připojí k písemnému vyhotovení původního rozhodnutí. Na nové rozhodnutí se odkáže na okraji písemného vyhotovení původního rozhodnutí.

Článek 170

Spor o přiznání náhrady nákladů řízení

1.   V případě sporu o přiznání náhrady nákladů řízení rozhodne Tribunál na návrh dotčeného účastníka řízení. Návrh musí splňovat formální náležitosti stanovené v článcích 76 až 78.

2.   Návrh se doručuje účastníkovi řízení, jehož se týká a který se může písemně vyjádřit ve lhůtě určené předsedou.

3.   Tribunál rozhodne usnesením, proti kterému nelze podat opravný prostředek, poté, co poskytl účastníkovi řízení, jehož se návrh týká, příležitost k vyjádření.

4.   Účastníci řízení mohou pro účely výkonu rozhodnutí požádat o vyhotovení usnesení.

HLAVA IV

SPORY Z PRÁV DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ

Článek 171

Oblast působnosti

Ustanovení této hlavy se vztahují na žaloby podané proti rozhodnutím odvolacích senátů Úřadu uvedeného v článku 1 týkající se používání předpisů upravujících režim duševního vlastnictví.

Kapitola 1

ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ

Článek 172

Žalovaný

Žaloba se podává proti Úřadu, k němuž náleží odvolací senát, který vydal napadené rozhodnutí, jako žalovanému.

Článek 173

Postavení dalších účastníků řízení před odvolacím senátem v řízení před Tribunálem

1.   Jiný účastník řízení před odvolacím senátem než žalobce se může účastnit řízení před Tribunálem jako vedlejší účastník, jestliže předloží vyjádření k žalobě ve stanovené formě a lhůtě.

2.   Před uplynutím lhůty stanovené pro předložení vyjádření k žalobě se jiný účastník řízení před odvolacím senátem než žalobce stává účastníkem řízení před Tribunálem jakožto vedlejší účastník předložením jakéhokoli podání. Svého postavení vedlejšího účastníka v řízení před Tribunálem pozbude, nepředloží-li vyjádření k žalobě ve stanovené formě a lhůtě. V tom případě ponese vedlejší účastník vlastní náklady řízení související s podáními, jež předložil.

3.   Vedlejší účastník uvedený v odstavcích 1 a 2 má stejná procesní práva jako hlavní účastníci řízení. Může podporovat návrhové žádání některého z hlavních účastníků řízení a předložit návrhové žádání a důvody nezávislé na návrhových žádáních a důvodech předložených hlavními účastníky řízení.

4.   Jiný účastník řízení před odvolacím senátem než žalobce, který se stane účastníkem řízení před Tribunálem v souladu s odstavci 1 a 2, musí být zastoupen v souladu s ustanoveními článku 19 statutu.

5.   Na podání uvedené v odstavci 2 se použije článek 77 a čl. 78 odst. 3 až 5 tohoto jednacího řádu.

6.   Odchylně od článku 123 tohoto jednacího řádu se nepoužijí ustanovení o vydání rozsudku pro zmeškání, pokud vedlejší účastník uvedený v odstavcích 1 a 2 předložil vyjádření k žalobě ve stanovené formě a lhůtě.

Článek 174

Záměna účastníka řízení

Bylo-li právo k duševnímu vlastnictví, kterého se spor týká, převedeno účastníkem řízení před odvolacím senátem Úřadu třetí osobě, může právní nástupce navrhnout, že do řízení před Tribunálem vstoupí na místo původního účastníka řízení.

Článek 175

Návrh na záměnu účastníka řízení

1.   Návrh na záměnu účastníka řízení se předkládá samostatným podáním. Může být podán v kterémkoli stadiu řízení.

2.   Návrh musí obsahovat:

3.   Navrhovatel musí být zastoupen v souladu s ustanoveními článku 19 statutu.

4.   Na návrh na záměnu účastníka řízení se použije článek 77, čl. 78 odst. 3 až 5 a článek 139 tohoto jednacího řádu.

Článek 176

Rozhodnutí o návrhu na záměnu účastníka řízení

1.   Návrh na záměnu účastníka řízení se doručuje účastníkům řízení.

2.   Předseda poskytne účastníkům řízení příležitost se písemně nebo ústně vyjádřit k návrhu na záměnu účastníka řízení.

3.   O návrhu na záměnu účastníka řízení se rozhodne usnesením předsedy s odůvodněním, nebo v rozhodnutí, jímž se končí řízení.

4.   V případě zamítnutí návrhu na záměnu účastníka řízení se rozhodne o nákladech řízení souvisejících s uvedeným návrhem, včetně nákladů řízení vynaložených navrhovatelem, podle článků 134 a 135.

5.   Je-li návrhu na záměnu účastníka řízení vyhověno, musí právní nástupce přijmout stav řízení, jaký je tu v době záměny. Právní nástupce je vázán podáními účastníka řízení, na jehož místo vstupuje.

Kapitola 2

ŽALOBA A VYJÁDŘENÍ K NÍ

Článek 177

Žaloba

1.   Žaloba musí obsahovat:

2.   Nebyl-li žalobce jediným účastníkem řízení před odvolacím senátem Úřadu, musí též žaloba obsahovat jména (názvy) všech účastníků tohoto řízení a adresy, které uvedli pro účely doručování.

3.   K žalobě se přikládá napadené rozhodnutí odvolacího senátu. Musí být uvedeno datum doručení tohoto rozhodnutí žalobci.

4.   Je-li žalobce právnickou osobou soukromého práva, přikládá k žalobě důkaz z poslední doby o své právní existenci (výpis z obchodního rejstříku, výpis z rejstříku sdružení či jiný úřední doklad).

5.   K žalobě se přikládají dokumenty uvedené v čl. 51 odst. 2 a 3.

6.   Použije se článek 77.

7.   Není-li žaloba v souladu s odstavci 2 až 5, určí vedoucí soudní kanceláře žalobci přiměřenou lhůtu k tomu, aby vady žaloby odstranil. Nedojde-li v určené lhůtě k odstranění vad, rozhodne Tribunál, zda nedodržení této formální náležitosti činí žalobu nepřípustnou.

Článek 178

Doručení žaloby

1.   Vedoucí soudní kanceláře uvědomí žalovaného a všechny účastníky řízení před odvolacím senátem o podání žaloby způsobem uvedeným v čl. 80 odst. 1. Po určení jednacího jazyka podle čl. 45 odst. 4 doručí žalobu, popřípadě překlad žaloby do jednacího jazyka.

2.   Žaloba se žalovanému doručuje zasláním ověřené kopie žaloby doporučeně s doručenkou nebo osobním předáním této kopie proti potvrzení o převzetí. Dal-li žalovaný předem souhlas k tomu, aby mu byly žaloby zasílány způsobem uvedeným v čl. 57 odst. 4 nebo telefaxem, může být žaloba zaslána tímto způsobem.

3.   Doručení žaloby účastníkovi řízení před odvolacím senátem se provádí způsobem, k němuž dal souhlas při předložení podání uvedeného v čl. 173 odst. 2, a nepředložil-li takové podání, doporučeně s doručenkou na adresu udanou dotyčným účastníkem řízení pro účely doručování prováděného během řízení před odvolacím senátem.

4.   V případech uvedených v čl. 177 odst. 7 se doručení provede, jakmile jsou odstraněny vady nebo jakmile Tribunál uzná přípustnost žaloby s ohledem na podmínky stanovené v uvedeném článku.

5.   Jakmile je žaloba doručena, předá žalovaný Tribunálu procesní spis z řízení před odvolacím senátem.

Článek 179

Účastníci řízení oprávnění předložit vyjádření k žalobě

Žalovaný a jiní účastníci řízení před odvolacím senátem než žalobce předkládají vyjádření k žalobě ve lhůtě dvou měsíců od doručení žaloby. Za výjimečných okolností může předseda k odůvodněné žádosti dotyčného účastníka řízení tuto lhůtu prodloužit.

Článek 180

Vyjádření k žalobě

1.   Vyjádření k žalobě musí obsahovat:

2.   Na vyjádření k žalobě se použije čl. 177 odst. 4 až 7.

Článek 181

Ukončení písemné části řízení

Aniž jsou dotčena ustanovení kapitoly 3, je písemná část řízení ukončena po předložení vyjádření k žalobě žalovaným a případně vedlejším účastníkem ve smyslu článku 173.

Kapitola 3

VEDLEJŠÍ ŽALOBA

Článek 182

Vedlejší žaloba

1.   Jiní účastníci řízení před odvolacím senátem než žalobce mohou předložit vedlejší žalobu ve lhůtě stanovené pro předložení vyjádření k žalobě.

2.   Vedlejší žaloba se předkládá samostatným podáním odděleně od vyjádření k žalobě.

Článek 183

Obsah vedlejší žaloby

Vedlejší žaloba musí obsahovat:

Článek 184

Návrhové žádání, důvody a argumenty uplatněné ve vedlejší žalobě

1.   Návrhové žádání uplatněné ve vedlejší žalobě musí směřovat ke zrušení nebo změně rozhodnutí odvolacího senátu z důvodu, který nebyl namítán v žalobě.

2.   V dovolávaných důvodech a argumentech musí být přesně označeny zpochybňované body odůvodnění napadeného rozhodnutí.

Článek 185

Vyjádření k vedlejší žalobě

Je-li podána vedlejší žaloba, mohou ostatní účastníci řízení ve lhůtě dvou měsíců od jejího doručení předložit spis, ve kterém se omezí na vyjádření k návrhovému žádání, důvodům a argumentům uplatněným ve vedlejší žalobě. Za výjimečných okolností může předseda k odůvodněné žádosti dotyčného účastníka řízení tuto lhůtu prodloužit.

Článek 186

Ukončení písemné části řízení

Byla-li podána vedlejší žaloba, je písemná část řízení ukončena po předložení posledního vyjádření k ní.

Článek 187

Vztah mezi hlavní a vedlejší žalobou

Vedlejší žaloba je považována za bezpředmětnou:

Kapitola 4

DALŠÍ ASPEKTY ŘÍZENÍ

Článek 188

Předmět sporu před Tribunálem

Spisy předložené účastníky řízení před Tribunálem nesmí měnit předmět sporu před odvolacím senátem.

Článek 189

Délka spisů účastníků řízení

1.   Tribunál v souladu s článkem 224 stanoví maximální délku spisů účastníků řízení předkládaných v rámci této hlavy.

2.   Překročení maximální délky spisů účastníků řízení může povolit předseda pouze v případech zvláště složitých z právního nebo skutkového hlediska.

Článek 190

Rozhodnutí o nákladech řízení

1.   Je-li žalobě proti rozhodnutí odvolacího senátu vyhověno, může Tribunál nařídit, že žalovaný ponese pouze vlastní náklady.

2.   Nutné výdaje vynaložené účastníky řízení v souvislosti s řízením před odvolacím senátem se považují za náklady, jejichž náhradu lze přiznat.

Článek 191

Ostatní použitelná ustanovení

S výhradou zvláštních ustanovení této hlavy se na řízení podle ní použijí ustanovení hlavy III.

HLAVA V

KASAČNÍ OPRAVNÉ PROSTŘEDKY PROTI ROZHODNUTÍM SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUžBU

Článek 192

Oblast působnosti

Ustanovení této hlavy se vztahují na kasační opravné prostředky podané proti rozhodnutím Soudu pro veřejnou službu uvedeným v článcích 9 a 10 přílohy I statutu.

Kapitola 1

KASAČNÍ OPRAVNÝ PROSTŘEDEK

Článek 193

Podání kasačního opravného prostředku

1.   Kasační opravný prostředek se podává doručením návrhu soudní kanceláři Tribunálu nebo Soudu pro veřejnou službu.

2.   Soudní kancelář Soudu pro veřejnou službu neprodleně předá soudní spis z řízení v prvním stupni a případně i kasační opravný prostředek soudní kanceláři Tribunálu.

Článek 194

Obsah kasačního opravného prostředku

1.   Kasační opravný prostředek musí obsahovat:

2.   V kasačním opravném prostředku musí být uveden den, kdy bylo napadené rozhodnutí doručeno navrhovateli.

3.   Je-li navrhovatel právnickou osobou soukromého práva, přikládá ke kasačnímu opravnému prostředku důkaz z poslední doby o své právní existenci (výpis z obchodního rejstříku, výpis z rejstříku sdružení či jiný úřední doklad).

4.   Ke kasačnímu opravnému prostředku se přikládají dokumenty uvedené v čl. 51 odst. 2 a 3.

5.   Použije se článek 77.

6.   Není-li kasační opravný prostředek v souladu s odstavci 2 až 4, určí vedoucí soudní kanceláře navrhovateli přiměřenou lhůtu k tomu, aby vady kasačního opravného prostředku odstranil. Nedojde-li v určené lhůtě k odstranění vad, rozhodne Tribunál, zda nedodržení této formální náležitosti činí kasační opravný prostředek nepřípustným.

Článek 195

Návrhové žádání, důvody a argumenty uplatněné v kasačním opravném prostředku

1.   Návrhové žádání uplatněné v kasačním opravném prostředku musí směřovat k úplnému nebo částečnému zrušení rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu obsaženého ve výroku tohoto rozhodnutí.

2.   V dovolávaných právních důvodech a argumentech musí být přesně označeny zpochybňované body odůvodnění rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu.

Článek 196

Návrhové žádání pro případ vyhovění kasačnímu opravnému prostředku

1.   Návrhové žádání v kasačním opravném prostředku musí směřovat k tomu, aby v případě, že bude kasační opravný prostředek prohlášen za opodstatněný, bylo úplně nebo částečně vyhověno návrhovému žádání, které bylo vzneseno v prvním stupni, přičemž nelze vznést nové návrhové žádání. Kasační opravný prostředek nesmí měnit předmět sporu před Soudem pro veřejnou službu.

2.   Navrhne-li navrhovatel, aby byla věc v případě zrušení napadeného rozhodnutí vrácena Soudu pro veřejnou službu, uvede důvody, proč stav řízení nedovoluje, aby ve věci rozhodl Tribunál.

Kapitola 2

KASAČNÍ ODPOVĚĎ, REPLIKA A DUPLIKA

Článek 197

Doručení kasačního opravného prostředku

1.   Kasační opravný prostředek se doručuje ostatním účastníkům řízení v dotčené věci před Soudem pro veřejnou službu. Použije se čl. 80 odst. 1.

2.   V případě uvedeném v čl. 194 odst. 6 se doručení provede, jakmile jsou odstraněny vady nebo jakmile Tribunál uzná přípustnost kasačního opravného prostředku s ohledem na formální podmínky stanovené v uvedeném článku.

Článek 198

Účastníci řízení oprávnění předložit kasační odpověď

Kterýkoli účastník řízení v dotčené věci před Soudem pro veřejnou službu, který má právní zájem na vyhovění kasačnímu opravnému prostředku, nebo na jeho odmítnutí či zamítnutí, může předložit kasační odpověď ve lhůtě dvou měsíců od doručení kasačního opravného prostředku. Lhůtu pro předložení odpovědi nelze prodloužit.

Článek 199

Obsah kasační odpovědi

1.   Kasační odpověď musí obsahovat:

2.   Na kasační odpověď se použije čl. 194 odst. 3 až 6.

Článek 200

Návrhové žádání v kasační odpovědi

Návrhové žádání v kasační odpovědi musí směřovat k vyhovění kasačnímu opravnému prostředku, nebo k jeho úplnému nebo částečnému odmítnutí či zamítnutí.

Článek 201

Replika a duplika

1.   Kasační opravný prostředek a kasační odpověď mohou být doplněny replikou a duplikou, jen pokud to předseda na základě odůvodněné žádosti předložené navrhovatelem ve lhůtě sedmi dnů ode dne doručení kasační odpovědi považuje za nezbytné zejména k tomu, aby navrhovateli umožnil vyjádřit se k námitce nepřípustnosti nebo k novým skutečnostem uváděným v kasační odpovědi.

2.   Předseda určí lhůtu pro předložení repliky a při jejím doručení i lhůtu pro předložení dupliky. Může omezit počet stran i předmět těchto spisů účastníků řízení.

Kapitola 3

VEDLEJŠÍ KASAČNÍ OPRAVNÝ PROSTŘEDEK

Článek 202

Vedlejší kasační opravný prostředek

1.   Účastníci řízení uvedení v článku 198 mohou předložit vedlejší kasační opravný prostředek ve lhůtě stanovené pro předložení kasační odpovědi.

2.   Vedlejší kasační opravný prostředek se předkládá samostatným podáním odděleně od kasační odpovědi.

Článek 203

Obsah vedlejšího kasačního opravného prostředku

Vedlejší kasační opravný prostředek musí obsahovat:

Článek 204

Návrhové žádání, důvody a argumenty uplatněné ve vedlejším kasačním opravném prostředku

1.   Návrhové žádání uplatněné ve vedlejším kasačním opravném prostředku musí směřovat k úplnému nebo částečnému zrušení rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu.

2.   Návrhové žádání ve vedlejším kasačním opravném prostředku může rovněž směřovat ke zrušení výslovného nebo implicitního rozhodnutí týkajícího se přípustnosti žaloby před Soudem pro veřejnou službu.

3.   V dovolávaných právních důvodech a argumentech musí být přesně označeny zpochybňované body odůvodnění rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu. Musí se lišit od důvodů a argumentů uplatněných v kasační odpovědi.

Kapitola 4

SPISY ÚČASTNÍKŮ ŘÍZENÍ NÁSLEDUJÍCÍ PO PODÁNÍ VEDLEJŠÍHO KASAČNÍHO OPRAVNÉHO PROSTŘEDKU

Článek 205

Odpověď na vedlejší kasační opravný prostředek

Je-li podán vedlejší kasační opravný prostředek, může navrhovatel nebo kterýkoli další účastník řízení v dotčené věci před Soudem pro veřejnou službu, který má právní zájem na vyhovění vedlejšímu kasačnímu opravnému prostředku, nebo na jeho odmítnutí či zamítnutí, ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení předložit odpověď na vedlejší kasační opravný prostředek, která se omezí na důvody uváděné v tomto vedlejším kasačním opravném prostředku. Tuto lhůtu nelze prodloužit.

Článek 206

Replika a duplika k vedlejšímu kasačnímu opravnému prostředku

1.   Vedlejší kasační opravný prostředek a odpověď na vedlejší kasační opravný prostředek mohou být doplněny replikou a duplikou, jen pokud to předseda na základě odůvodněné žádosti předložené účastníkem řízení, který podal vedlejší kasační opravný prostředek, ve lhůtě sedmi dnů ode dne doručení odpovědi na vedlejší kasační opravný prostředek považuje za nezbytné zejména k tomu, aby tomuto účastníku řízení umožnil vyjádřit se k námitce nepřípustnosti nebo k novým skutečnostem uváděným v odpovědi na vedlejší kasační opravný prostředek.

2.   Předseda určí lhůtu pro předložení této repliky a při jejím doručení i lhůtu pro předložení dupliky. Může omezit počet stran i předmět těchto spisů účastníků řízení.

Kapitola 5

ÚSTNÍ ČÁST ŘÍZENÍ

Článek 207

Ústní část řízení

1.   Účastníci řízení o kasačním opravném prostředku mohou požádat o vyslechnutí na jednání. Taková žádost musí být odůvodněna a být podána ve lhůtě tří týdnů od okamžiku, kdy bylo účastníkům řízení doručeno sdělení o ukončení písemné části řízení. Předseda může tuto lhůtu prodloužit.

2.   Na návrh soudce zpravodaje může Tribunál, má-li věc za dostatečně objasněnou na základě podkladů obsažených v soudním spise ve věci, rozhodnout, že o kasačním opravném prostředku bude rozhodováno bez konání ústní části řízení. O zahájení ústní části řízení může nicméně rozhodnout později.

Kapitola 6

ROZHODNUTÍ O KASAČNÍM OPRAVNÉM PROSTŘEDKU USNESENÍM

Článek 208

Zjevně nepřípustný nebo zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek

Pokud je hlavní nebo vedlejší kasační opravný prostředek zcela nebo zčásti zjevně nepřípustný nebo zjevně neopodstatněný, může Tribunál kdykoli na návrh soudce zpravodaje tento kasační opravný prostředek usnesením s odůvodněním úplně nebo částečně odmítnout nebo zamítnout.

Článek 209

Zjevně opodstatněný kasační opravný prostředek

Pokud již Soudní dvůr nebo Tribunál rozhodl o právní otázce nebo otázkách, které jsou totožné s právními otázkami vznesenými v důvodech hlavního či vedlejšího kasačního opravného prostředku, a má-li Tribunál za to, že je kasační opravný prostředek zjevně opodstatněný, může na návrh soudce zpravodaje a po vyslechnutí účastníků řízení usnesením s odůvodněním obsahujícím odkaz na příslušnou judikaturu prohlásit kasační opravný prostředek za zjevně opodstatněný.

Kapitola 7

DŮSLEDKY VYŠKRTNUTÍ HLAVNÍHO KASAČNÍHO OPRAVNÉHO PROSTŘEDKU PRO VEDLEJŠÍ KASAČNÍ OPRAVNÝ PROSTŘEDEK

Článek 210

Důsledky zpětvzetí nebo zjevné nepřípustnosti hlavního kasačního opravného prostředku pro vedlejší kasační opravný prostředek

Vedlejší kasační opravný prostředek je považován za bezpředmětný:

Kapitola 8

NÁKLADY ŘÍZENÍ A PROCESNÍ VÝDAJE V ŘÍZENÍ O KASAČNÍM OPRAVNÉM PROSTŘEDKU

Článek 211

Rozhodnutí o nákladech řízení o kasačním opravném prostředku

1.   S výhradou následujících ustanovení se na řízení před Tribunálem o kasačním opravném prostředku proti rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu použijí přiměřeně články 133 až 141.

2.   Není-li kasační opravný prostředek opodstatněný nebo je-li tento opravný prostředek opodstatněný a Tribunál sám rozhodne ve věci, rozhodne i o nákladech řízení.

3.   V případě kasačních opravných prostředků podaných orgánem nese orgán výdaje, které vynaložil, čímž nejsou dotčena ustanovení čl. 135 odst. 2.

4.   Odchylně od čl. 134 odst. 1 a 2 může Tribunál v případě kasačních opravných prostředků podaných úředníky nebo jinými zaměstnanci orgánu rozhodnout v souladu s požadavky ekvity, že náklady řízení budou rozděleny mezi účastníky řízení.

5.   Nepodal-li kasační opravný prostředek sám vedlejší účastník řízení v prvním stupni, může mu být uložena náhrada nákladů řízení o kasačním opravném prostředku jen tehdy, účastnil-li se písemné nebo ústní části řízení před Tribunálem. Pokud se řízení účastní, může Tribunál rozhodnout, že tento účastník řízení nese vlastní náklady řízení.

Kapitola 9

OSTATNÍ USTANOVENÍ, KTERÁ SE POUŽIJÍ NA KASAČNÍ OPRAVNÝ PROSTŘEDEK

Článek 212

Délka spisů účastníků řízení

1.   Tribunál v souladu s článkem 224 stanoví maximální délku spisů účastníků řízení předkládaných v rámci této hlavy.

2.   Překročení maximální délky spisů účastníků řízení může povolit předseda pouze ve zvláště složitých případech.

Článek 213

Ostatní ustanovení, která se použijí na kasační opravný prostředek

1.   Na řízení před Tribunálem o kasačním opravném prostředku proti rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu se použijí články 51 až 58, 60 až 74, 79, 84, 87, 89, 90, 107 až 122, 124, 125, 129, 131, 142 až 162, 164, 165 a 167 až 170 tohoto jednacího řádu.

2.   Odchylně od čl. 143 odst. 1 tohoto jednacího řádu se návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení podává ve lhůtě jednoho měsíce ode dne zveřejnění oznámení uvedeného v článku 79 tohoto jednacího řádu.

3.   Rozhodnutí vydaná na základě čl. 256 odst. 2 SFEU se předávají Soudnímu dvoru a Soudu pro veřejnou službu.

Kapitola 10

KASAČNÍ OPRAVNÝ PROSTŘEDEK PROTI ROZHODNUTÍ O ZAMÍTNUTÍ NÁVRHU NA VSTUP VEDLEJŠÍHO ÚČASTNÍKA DO ŘÍZENÍ A PROTI ROZHODNUTÍ O PŘEDBĚŽNÉM OPATŘENÍ

Článek 214

Kasační opravný prostředek proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení a proti rozhodnutí o předběžném opatření

Odchylně od ustanovení této hlavy rozhodne předseda Tribunálu o kasačních opravných prostředcích uvedených v čl. 10 odst. 1 a 2 přílohy I statutu postupem upraveným v čl. 157 odst. 1 a 3 a čl. 158 odst. 1 tohoto jednacího řádu.

HLAVA VI

ŘÍZENÍ PO VRÁCENÍ VĚCI

Kapitola 1

ROZHODOVÁNÍ TRIBUNÁLU PO ZRUŠENÍ JEHO ROZHODNUTÍ A VRÁCENÍ VĚCI

Článek 215

Zrušení rozhodnutí a vrácení věci Soudním dvorem

Zruší-li Soudní dvůr rozsudek nebo usnesení Tribunálu a vrátí-li věc Tribunálu, je řízení před Tribunálem zahájeno rozhodnutím o vrácení věci.

Článek 216

Přidělení věci

1.   Zruší-li Soudní dvůr rozsudek nebo usnesení senátu, může předseda Tribunálu přidělit věc jinému senátu zasedajícímu v kolegiu o stejném počtu soudců.

2.   Zruší-li Soudní dvůr rozsudek nebo usnesení vydané velkým senátem Tribunálu, je věc přidělena tomuto soudnímu kolegiu.

3.   Zruší-li Soudní dvůr rozsudek nebo usnesení vydané samosoudcem, může předseda Tribunálu přidělit věc samosoudci, aniž je tím dotčena možnost samosoudce předat věc senátu, ve kterém zasedá.

Článek 217

Průběh řízení

1.   Bylo-li rozhodnutí, které bylo později zrušeno Soudním dvorem, vydáno po ukončení písemné části řízení ve věci samé před Tribunálem, mohou účastníci řízení před Tribunálem předložit svá písemná vyjádření k závěrům, které je třeba vyvodit z rozhodnutí Soudního dvora pro vyřešení sporu, ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí Soudního dvora. Tuto lhůtu nelze prodloužit.

2.   Bylo-li rozhodnutí, které bylo později zrušeno Soudního dvorem, vydáno před ukončením písemné části řízení ve věci samé před Tribunálem, pokračuje se v řízení ve stadiu, v jakém se nacházelo.

3.   Odůvodňují-li to okolnosti, může předseda povolit doplňující písemná vyjádření.

Článek 218

Pravidla použitelná na řízení

S výhradou ustanovení článku 217 se řízení vede podle okolností v souladu s ustanoveními hlavy III, nebo ustanoveními hlavy IV.

Článek 219

Náklady řízení

Tribunál rozhoduje o nákladech souvisejících s řízeními zahájenými před ním a s řízením o kasačním opravném prostředku před Soudním dvorem.

Kapitola 2

ROZHODOVÁNÍ TRIBUNÁLU PO PŘEZKUMU JEHO ROZHODNUTÍ A VRÁCENÍ VĚCI

Článek 220

Přezkum rozhodnutí a vrácení věci Soudním dvorem

Přezkoumá-li Soudní dvůr rozsudek nebo usnesení Tribunálu a vrátí-li věc Tribunálu, je řízení před Tribunálem zahájeno rozsudkem o vrácení věci.

Článek 221

Přidělení věci

1.   Vrátí-li Soudní dvůr věc, která byla původně rozhodnuta senátem, může předseda Tribunálu přidělit věc jinému senátu zasedajícímu v kolegiu o stejném počtu soudců.

2.   Vrátí-li Soudní dvůr věc, která byla původně rozhodnuta velkým senátem Tribunálu, je věc přidělena tomuto soudnímu kolegiu.

Článek 222

Průběh řízení

1.   Ve lhůtě jednoho měsíce od doručení rozsudku Soudního dvora mohou účastníci řízení před Tribunálem předložit svá písemná vyjádření k závěrům, které je třeba vyvodit z uvedeného rozsudku pro vyřešení sporu. Tuto lhůtu nelze prodloužit.

2.   Tribunál může účastníky řízení před ním vyzvat, aby v rámci organizačních procesních opatření předložili své spisy, a rozhodnout, že je vyslechne na jednání.

Článek 223

Náklady řízení

Tribunál rozhoduje o nákladech souvisejících s řízením zahájeným před ním po přezkumu jeho rozhodnutí.

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 224

Prováděcí předpisy

Tribunál přijme samostatným aktem prováděcí předpisy k tomuto jednacímu řádu.

Článek 225

Nucený výkon

Nucený výkon rozhodnutí o uložení pokuty nebo o jiných opatřeních vydaných podle tohoto jednacího řádu se provádí v souladu s ustanoveními článků 280 SFEU, 299 SFEU a 164 SESAE.

Článek 226

Zrušovací ustanovení

Tento jednací řád nahrazuje jednací řád Tribunálu ze dne 2. května 1991, ve znění posledních změn ze dne 19. června 2013.

Článek 227

Zveřejnění a vstup tohoto jednacího řádu v platnost

1.   Tento jednací řád, který je závazný v jazycích uvedených v článku 44, se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Tento jednací řád vstoupí v platnost prvním dnem třetího měsíce po svém zveřejnění.

3.   Ustanovení článku 105 se použijí až od vstupu v platnost rozhodnutí uvedeného v čl. 105 odst. 11.

4.   Ustanovení čl. 45 odst. 4, čl. 139 písm. c) a článku 181 se použijí pouze na žaloby podané k Tribunálu po vstupu tohoto jednacího řádu v platnost.

5.   Ustanovení článků 106 a 207 se použijí pouze na věci, v nichž ke dni vstupu tohoto jednacího řádu v platnost nebyla ukončena písemná část řízení.

6.   Ustanovení čl. 115 odst. 1, čl. 116 odst. 6, článku 131 a čl. 135 odst. 2 jednacího řádu Tribunálu ze dne 2. května 1991, ve znění posledních změn ze dne 19. června 2013, se nadále použijí v řízeních zahájených před Tribunálem před vstupem tohoto jednacího řádu v platnost.

7.   Ustanovení článků 135a a 146 jednacího řádu Tribunálu ze dne 2. května 1991, ve znění posledních změn ze dne 19. června 2013, se nadále použijí v řízeních probíhajících před Tribunálem, jejichž písemná část byla ukončena před vstupem tohoto jednacího řádu v platnost.

(1)  Úř. věst. L 1, s. 3; Zvl. vyd. 11/52, s. 3.

(2)  Úř. věst. 1958, 17, s. 385; Zvl. vyd. 01/01, s. 3.

  翻译：

查看mercari原页面

收藏该商品

立即下单