27.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 56/12

(1)

Evropská komise (dále jen „Komise“) uložila prováděcím nařízením (EU) č. 1195/2014 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) prozatímní vyrovnávací clo na dovoz některých pstruhů duhových pocházejících z Turecka.

(2)

Na základě podnětu, který podalo dne 3. ledna 2014 Dánské sdružení akvakultury (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové produkce některých pstruhů duhových v Unii, zahájila Komise šetření prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „oznámení o zahájení šetření“) (3). Jak je uvedeno v 1. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, bylo zmíněné oznámení předmětem opravy, jež byla zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. září 2014 (dále jen „oprava“) (4).

(3)

Jak je uvedeno v 23. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření subvence a újmy se týkalo období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2010 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(4)

Po zveřejnění nejdůležitějších skutečností a úvah, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní vyrovnávací clo (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), předložilo několik zúčastněných stran k těmto prozatímním zjištěním písemné připomínky. Účastníkům řízení, kteří o to požádali, byla poskytnuta možnost slyšení.

(5)

Egejské sdružení vývozců (dále jen „sdružení AEA“) požádalo o slyšení u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních (dále jen „úředník pro slyšení“). Slyšení se uskutečnilo dne 26. listopadu 2014. Během uvedeného slyšení se projednávala údajná změna definice výrobku prostřednictvím opravy, začlenění uzeného pstruha duhového do definice výrobku a výpočet reprezentativnosti. Druhé setkání s úředníkem pro slyšení se konalo dne 8. ledna 2015. Kromě otázek projednávaných na slyšení dne 26. listopadu 2014 se diskutovalo o metodice použité pro analýzu újmy a o navrhovaném přístupu ve věci závazků.

(6)

Byly zváženy ústní a písemné připomínky zúčastněných stran a na jejich základě byla prozatímní zjištění podle potřeby upravena.

(7)

Všem stranám Komise následně sdělila základní skutečnosti a úvahy, na nichž založila svůj záměr uložit konečné vyrovnávací clo na dovoz pstruha duhového pocházejícího z Turecka a provést konečný výběr částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, v níž se mohly k poskytnutí konečných informací vyjádřit.

(8)

Připomínky předložené stranami byly zváženy a případně vzaty v úvahu.

(9)

Po poskytnutí prozatímních informací se sdružení AEA vyjádřilo k opravě oznámení o zahájení řízení uvedené v 2. bodě odůvodnění a tvrdilo, že prostřednictvím uvedené opravy rozšířila Komise definici výrobku. Kvůli tomuto údajnému rozšíření definice výrobku nebylo možné vyloučit, že někteří turečtí vývozci se při zahájení řízení nepřihlásili a nevyplnili formulář pro výběr vzorku. Výběr vzorku vyvážejících výrobců tedy již nemusí být reprezentativní. Po poskytnutí konečných informací tatáž strana zopakovala svou připomínku, aniž by uvedla další odůvodnění nebo vysvětlení.

(10)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo 18 skupin vyvážejících výrobců v Turecku. Celkový deklarovaný objem vývozu do Unie uskutečněného těmito společnostmi v roce 2013 představoval veškerý vývoz z Turecka do Unie, jak je stanoveno ve 14. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, v souladu s čl. 27 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek čtyř skupin vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie. Na tento vzorek připadá 64 % vývozu dotčeného výrobku do Unie. Vzorek je tedy reprezentativní a tvrzení uvedené strany v tomto ohledu byla zamítnuta.

(11)

Jelikož k výběru vzorku nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 9. až 17. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(12)

Jedenáct společností nebo skupin společností požádalo o individuální zjišťování podle čl. 27 odst. 3 základního nařízení.

(13)

Komise tyto žádosti odmítla, jelikož počet vyvážejících výrobců je tak velký, že individuální zjišťování by představovalo nepřiměřenou zátěž a bránilo by včasnému ukončení šetření.

(14)

Jak je uvedeno ve 24. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, dotčeným výrobkem je pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss):

pocházející z Turecka, v současnosti kódů KN ex 0301 91 90, ex 0302 11 80, ex 0303 14 90, ex 0304 42 90, ex 0304 82 90 a ex 0305 43 00 (dále jen „dotčený výrobek“).

(15)

Po poskytnutí prozatímních informací, jak již bylo uvedeno v 9. bodě odůvodnění, jedna zúčastněná strana tvrdila, že Komise rozšířila v rámci šetření definici výrobku prostřednictvím opravy, což je údajně potvrzeno v čl. 1 odst. 1 prozatímního nařízení. Tato strana tvrdila, že toto rozšíření definice výrobku bylo protiprávní. Kromě toho tato strana tvrdila, že zúčastněné strany měly být ohledně tohoto údajného rozšíření definice výrobku konzultovány. Po poskytnutí konečných informací tatáž strana zopakovala svou připomínku, aniž by uvedla další odůvodnění nebo vysvětlení.

(16)

Jak je uvedeno v 25. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tato oprava neměla vliv na rozsah definice, ale byla čistě redakční. Definice výrobku tedy již od začátku zahrnovala porce pstruha duhového ve všech různých obchodních úpravách. Během šetření vyšlo najevo, že popis různých úprav v rámci definice výrobku byl nejednoznačný a že existovaly určité nesrovnalosti mezi různými jazykovými verzemi zveřejněnými v Úředním věstníku Evropské unie, které vyžadovaly objasnění. Například doslovný výklad definice výrobku měl zahrnovat skutečnost, že živé ryby byly vykuchány. Vyšlo však najevo, že všechny zúčastněné strany, které byly požádány, aby vyplnily příslušné dotazníky, uváděly všechny typy výrobku i přes tuto administrativní chybu, a proto se dospělo k závěru, že obecně všichni pochopili, že do definice výrobku byly již při zahájení současného šetření zahrnuty všechny typy. Zúčastněné strany byly informovány ihned po zveřejnění opravy e-mailem, ale žádná z nich nepředložila žádné připomínky ani netvrdila, že bylo porušeno její právo na obhajobu. Během šetření také vyvážející výrobci uváděli Komisi výrobky ve veškerých vyráběných úpravách, na něž se vztahuje definice výrobku. Tvrzení uvedené strany v tomto ohledu byla proto zamítnuta.

(17)

Dvě zúčastněné strany zopakovaly, že uzení pstruzi by měli být z definice výrobku vyloučeni. Zpochybnily závěr Komise v 29. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, který uvádí, že výrobky v různých úpravách – „živí“, „chlazení“, „zmrazení“ nebo „uzení“ –, na něž se vztahuje definice dotčeného výrobku, mají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti, a znovu odkazovaly na dvě předcházející antidumpingová šetření týkající se jiných rybích produktů (velkých duhových pstruhů a lososů), jež byla dokončena v letech 2004 (5) a 2005 (6) a v nichž uzené výrobky do definice výrobku zahrnuty nebyly. Tyto strany uvedly informace o účincích uzení, které údajně mění výše uvedené vlastnosti. Kromě toho zopakovaly, že struktura nákladů u uzeného filé a jiných úprav výrobku se podstatně liší a že výrobní postup uzeného filé zahrnuje značné náklady na uzení.

(18)

Po poskytnutí konečných informací sdružení AEA tvrdilo, že Komise neobjasnila, jaké jsou základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti uzeného a neuzeného pstruha, které byly shledány podobnými. Sdružení AEA dále tvrdilo, že poskytlo důkazy prokazující, že uzený pstruh má například odlišnou chemickou strukturu, odlišné organoleptické vlastnosti a odlišnou výživovou hodnotu než neuzený pstruh.

(19)

Bez ohledu na účinky uzení se Komise domnívá, že nejdůležitější základní vlastnosti popsané v 29. bodě odůvodnění prozatímního nařízení zůstávají podobné a že uzení neodůvodňuje vyloučení uzených výrobků z definice výrobku. V rozporu s tím, co tvrdilo sdružení AEA, si výrobek, kterým je pstruh v různých úpravách určený k lidské spotřebě, uchovává své vlastnosti a své základní chemické a výživové charakteristiky i v uzeném stavu. Informace o účincích uzení, jež strany předložily, neposkytly důkaz o tom, že by se výše uvedené základní charakteristiky v procesu uzení zásadně změnily. Tato otázka byla projednávána rovněž během slyšení u úředníka pro slyšení zmíněných v 5. bodě odůvodnění. Kromě toho jsou všechny kategorie dotčeného výrobku, včetně uzeného pstruha, zahrnuty v kapitole 3 kombinované nomenklatury (7) a jsou jasně odděleny od přípravků z ryb, na něž se vztahuje kapitola 16 téže nomenklatury. Pokud jde o odlišnou strukturu nákladů, dotčené strany své tvrzení nijak konkrétněji nedoložily. Kromě toho, jak je již uvedeno v 30. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření ukázalo, že struktura nákladů u uzeného filé a jiných úprav je ve skutečnosti podobná. U každé úpravy byly hlavní nákladovou složkou (představující více než 50 % celkových nákladů) náklady na chov, tvořené v zásadě náklady na krmivo (rybí moučku a rybí tuk), náklady na energie a náklady na jikry nebo nedospělé jedince. Nicméně, jak je vysvětleno ve 112. a 113. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, byl proveden výpočet cenového podbízení srovnáním cen podle typu výrobku. Kromě toho, jak je již vysvětleno v 31. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, předchozí šetření neshledala, ani specificky nekonstatovala, že by uzené výrobky měly být z definice výrobku vyloučeny. Tvrzení v tomto ohledu byla proto zamítnuta.

(20)

Po poskytnutí konečných informací sdružení AEA a turecká vláda zopakovaly, že zahrnutí uzeného pstruha do definice výrobku ve stávajícím šetření je v rozporu s předchozí praxí a že Komise dostatečně nevysvětlila údajný odklon od své předchozí praxe.

(21)

Jak již bylo vysvětleno v 31. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, předchozí šetření neshledala, ani specificky nekonstatovala, že by uzené výrobky měly být z definice výrobku vyloučeny. Jelikož uzené výrobky nebyly během uvedených předchozích šetření předmětem stížností, Komise skutečně nezjišťovala, zda mohly být zahrnuty do působnosti šetření v hypotetickém případě, že by byly uvedeny v podnětu. Proto je tvrzení, že se současné šetření odchyluje od předchozí praxe, nesprávné, a tudíž bylo zamítnuto.

(22)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně dotčeného výrobku nebo obdobného výrobku, potvrzuje se 24. až 32. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(23)

Jelikož ohledně státní podpory investic do akvakultury nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 38. až 49. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(24)

Po poskytnutí prozatímních informací jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku a turecká vláda zpochybnili metodiku Komise pro výpočet průměrné výše nepřímé subvence, jelikož byli zohledněni pouze producenti pstruhů, kteří dostávají přímé platby. Požadovali, aby Komise použila číselné údaje o celkové produkci pstruhů z vnitrozemských vod zveřejněné tureckým statistickým úřadem (8) v září 2014. Po poskytnutí konečných informací obě strany své tvrzení zopakovaly. Komise se domnívá, že předložené údaje o celkové produkci pstruhů z vnitrozemských vod v Turecku během období šetření, přestože byly předloženy až po inspekcích na místě, jsou spolehlivé, a proto toto tvrzení přijala.

(25)

V důsledku toho byla průměrná výše nepřímé subvence vypočtená s ohledem nákupy dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku od dodavatelů, kteří nejsou ve spojení, změněna z 0,60 TL na 0,51 TL/kg na základě „ekvivalentu celé ryby“, a sice podle následujícího výpočtu:

Tato částka pak byla vydělena celkovou produkcí pstruha z vnitrozemských vod bez produkce pstruha vyvážejících výrobců zařazených do vzorku (Özpekler, Kilic, GMS) podle údajů v odpovědi turecké vlády na dotazník.

(26)

Průměrná výše subvence na kg vypočtená na základě „ekvivalentu celé ryby“ u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku tedy byla založena na výši přímé subvence obdržené za činnost v oblasti chovu a na průměrné výši subvence poskytované tureckou vládou, tj. 0,51 TL na kg, vypočteno na základě „ekvivalentu celé ryby“, s ohledem na nákupy od dodavatelů, kteří nejsou ve spojení, pokud existují. Celková výhoda pak byla vyjádřena jako procentní podíl z hodnoty CIF.

(27)

Po poskytnutí prozatímních informací jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku navrhl mírně upravenou metodu výpočtu, pokud jde o výši subvence u nakoupených surovin od jiného vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku. Komise tento návrh přijala a odpovídajícím způsobem aktualizovala tabulku uvedenou níže v 33. bodě odůvodnění.

(28)

Po poskytnutí prozatímních informací a poté po poskytnutí konečných informací tvrdili dva vyvážející výrobci zařazení do vzorku, že Komise napadla částku přímé subvence, která jim byla vyplacena, ale nikoli skutečnou výhodu. Obdržené částky však údajně představovaly zdanitelný příjem. Proto by od celkové výše obdržené přímé subvence měla být odečtena použitelná daň z příjmu právnických osob, která v Turecku činí 20 %. Z čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení údajně vyplývá, že „poplatky za podání žádosti nebo jiné náklady, které byly nezbytně vynaloženy, aby vznikl nárok na poskytnutí subvence nebo aby byla získána“ by měly být odečteny z výše subvence. Vyvážející výrobci se domnívají, že platba použitelné daně z příjmu právnických osob je předpokladem pro získání finančních prostředků, které jim byly vyplaceny, a proto by měla být považována za „jiné náklady“, které byly vynaloženy, aby vznikl nárok na poskytnutí subvence nebo aby byla získána.

(29)

Toto tvrzení Komise zamítla. V základním nařízení neexistuje žádný právní základ, který by navrhovanou metodiku podporoval. Daně nelze považovat za náklady podle čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení. Platba daně z příjmu právnických osob je podle tureckého zákona o daních povinností, která se použije na všechny společnosti bez ohledu na to, zda dostávají subvence, či nikoli. V rozporu s tím, co se domnívají vyvážející výrobci, není předpokladem pro získání finančních prostředků platba daní z příjmu právnických osob, ale skutečný chov pro účely produkce dotčeného výrobku.

(30)

Po poskytnutí prozatímních informací a poté po poskytnutí konečných informací tvrdili dva vyvážející výrobci zařazení do vzorku, že jelikož museli na výplatu subvencí dlouhou dobu čekat, vznikly jim mezitím značné finanční náklady. Proto očekávají, že Komise provede úpravy u obdržené částky výhody směrem dolů, aby tyto finanční náklady zohlednila. V tomto ohledu odkazují vyvážející výrobci zařazení do vzorku na 42. bod odůvodnění prozatímního nařízení, v němž Komise určila výhodu na základě osvobození od daně z přidané hodnoty (DPH) u nakoupených strojů a vybavení a kvantifikovala tuto výhodu jako „úrok splatný obchodní bance za období, než je DPH vrácena“.

(31)

Toto tvrzení je neopodstatněné. Ve skutečnosti musí odpovědné správní subjekty zavést nezbytné postupy a mechanismy dohledu, aby mohly řídit tak rozsáhlý subvenční režim. Proto je normální, že u takového režimu, v jehož rámci je oprávněno velké množství chovatelů v odvětví akvakultury v Turecku, může trvat určitou dobu, než budou subvence poskytnuty. Činit paralelu s 42. bodem prozatímního nařízení je zavádějící. Výhoda v oblasti DPH, která je v něm popsána, představuje subvenční režim zamýšlený tureckou vládou, zatímco možné finanční náklady jsou přidruženými náklady, které obvykle vznikají a jejichž náhradu turecká vláda nezamýšlí.

(32)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se přímých a nepřímých subvencí, potvrzuje se 50. až 64. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(33)

S přihlédnutím k připomínkám zúčastněných stran po poskytnutí prozatímních informací jsou rozpětí přímých a nepřímých subvencí tato:

(34)

Po poskytnutí prozatímních informací a poté po poskytnutí konečných informací jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku uvedl, že Komise považovala určitou půjčku za napadnutelnou subvenci, i když byla určena na investici, jež se netýkala dotčeného výrobku.

(35)

Toto tvrzení Komise odmítla. V průběhu šetření bylo zjištěno, že tento vyvážející producent pstruha duhového získal takovou půjčku, která je napadnutelná, jelikož je specifická pro odvětví akvakultury. Dospělo se k závěru, že je nepodstatné, že uvedený režim není specifický pro právnickou osobu produkující výrobek, který je předmětem šetření, protože tento program je specifický jako takový a jeho výhody lze spojovat s výrobou dotčeného výrobku. To je případ posledně jmenované skutečnosti, protože subvencovaná půjčka snížila celkové finanční náklady výrobce, což rovněž prospívá dotčenému výrobku. Nebyl předložen žádný důkaz o tom, že je řízení finančních zdrojů dotčenými vyvážejícími výrobci uskutečňováno takovým způsobem, aby celkové finanční náklady společnosti nebyly ovlivněny poskytnutím půjčky.

(36)

Po poskytnutí prozatímních informací uvedl jiný vyvážející výrobce zařazený do vzorku, že Komise nerozdělila správně výhodu subvencované půjčky mezi dvě různé právnické osoby v téže skupině, jelikož dotčený výrobek vyrábí pouze jedna právnická osoba.

(37)

Komise toto tvrzení přijala a rozdělila výhodu na základě obratu jednotlivých právnických osob. Výhoda připadající na dotčený výrobek je prakticky nulová, a proto by neměla být v celkové výši subvencování zohledněna.

(38)

Po poskytnutí prozatímních informací a poté po poskytnutí konečných informací, pokud jde o půjčky, jež byly napadnuty, zpochybnil jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku výpočet poměru obratu, který použila Komise při rozdělování výhody na vývoz dotčeného výrobku do Unie. Tvrdil, že pro účely výpočtu poměru obratu ke stanovení částky subvencovaných půjček by měl být prodej dotčeného výrobku na vývoz vydělen celkovým obratem společnosti, včetně prodeje pstruha a jiných produktů jak na domácím trhu, tak na vývoz do EU.

(39)

Komise toto tvrzení přijala. Nicméně navzdory této nové metodice zůstala rozpětí subvencovaných půjček stejná.

(40)

Jelikož k subvencovaným půjčkám nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 65. až 81. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(41)

S přihlédnutím k připomínkám zúčastněných stran po poskytnutí prozatímních informací jsou rozpětí subvencovaných půjček tato:

(42)

Jelikož k zemědělskému pojišťovacímu poolu a zvýhodněným sazbám pojistného nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 82. až 90. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(43)

Jelikož k dotacím na poradenské služby nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 91. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(44)

Jelikož k dotacím na pohonné hmoty a vyřazování rybářských plavidel nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 92. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(45)

Po poskytnutí prozatímních informací upozornily dvě společnosti zařazené do vzorku na administrativní chybu při zaokrouhlování ve výpočtu celkového subvenčního rozpětí. Komise toto tvrzení přijala a odpovídajícím způsobem aktualizovala tabulku uvedenou níže.

(46)

Jelikož k metodice výpočtu celkového subvenčního rozpětí nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se metodika uvedená v 93. až 98. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(47)

S přihlédnutím k připomínkám zúčastněných stran jsou konečná subvenční rozpětí použitelná na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením tato:

(48)

Po poskytnutí prozatímních informací jedna zúčastněná strana tvrdila, že Komise vyloučila údaje od výrobců v Unii, kteří zpracovávají živé ryby získané od jiných výrobců v Unii, z údajů o celkové výrobě v Unii. Tvrdili, že odvětví zpracování ryb v Unii bylo proto de facto z šetření vyloučeno.

(49)

Po poskytnutí konečných informací tatáž zúčastněná strana zopakovala své připomínky a domnívá se, že Komise měla provést buď i) integrovanou analýzu na základě celkové kombinované produkce chovatelů a zpracovatelů v Unii, nebo ii) dvoustupňovou analýzu na základě počáteční segmentované analýzy újmy segmentu chovatelů na jedné straně a segmentu zpracovatelů na straně druhé s následným začleněním do analýzy celého odvětví. Tato strana tvrdila, že posledně jmenovaná možnost by byla v souladu s judikaturou WTO ve věci ES – Losos (9), jakož i s předchozí praxí Komise (10). Tato strana však neposkytla žádný odhad ohledně toho, jaké účinky by tyto případné alternativní metodiky měly na analýzu újmy. Kromě toho tatáž zúčastněná strana tvrdila, že tato metodika je v rozporu se skutečností, že dovoz určený k dalšímu zpracování je zahrnut jak do objemu dovozu, tak do výroby v Unii.

(50)

Po poskytnutí konečných informací i turecká vláda vznesla argument, že údaje od výrobců v Unii, kteří zpracovávají živé ryby získané od jiných výrobců v Unii, by měly být zahrnuty do celkové výroby v Unii.

(51)

Kromě toho turecká vláda tvrdila, že objem výroby použitý pro analýzu újmy je jiný než objem výroby použitý pro analýzu reprezentativnosti, což tedy mohlo vést k nesprávným výsledkům. Turecká vláda rovněž zopakovala své připomínky týkající se údajných nedostatků analýzy reprezentativnosti.

(52)

Stávající šetření zahrnovalo všechny výrobce živých, čerstvých, zmrazených a uzených pstruhů a filé v Unii. Jak je vysvětleno v 10. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, vzorek výrobců v Unii zahrnoval různé kroky a typy výroby (produkce živých, čerstvých, zmrazených a uzených pstruhů a filé) a byl považován za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie jako celek. Výše uvedené tvrzení, že odvětví zpracování ryb bylo de facto z analýzy vyloučeno, je proto nesprávné a bylo odmítnuto.

(53)

Kromě toho nebyly k dispozici žádné údaje, které by umožnily Komisi provést segmentovanou analýzu různých kroků a typů produkce. Kromě toho, jak je uvedeno v 10. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, výrobní odvětví Unie je velmi roztříštěné a zahrnuje více než 700 malých a středních podniků, a proto nebylo možné, aby Komise shromáždila údaje pro jednotlivé segmenty. Navrhovaná segmentovaná analýza tedy nebyla v tomto případě možná.

(54)

Kromě toho byl dovoz určený k dalšímu zpracování zahrnut do údajů o výrobě proto, aby se získal co nejlepší odhad objemu výroby. V každém případě dovoz dotčeného výrobku (kromě uzených pstruhů) určeného k dalšímu zpracování představoval méně než 3 % celkové výroby v Unii vypočtené podle této metodiky, a alternativní metodika spočívající ve vyloučení tohoto dovozu z údajů o výrobě v Unii by proto neměla žádný významný dopad na tento ukazatel újmy.

(55)

Odlišný objem výroby vypočtený pro účely analýzy reprezentativnosti a analýzy újmy odráží skutečnost, že během šetření byly získány přesnější informace, zatímco analýza reprezentativnosti byla založena na obezřetném posouzení důkazů prima facie dostupných v době provádění analýzy reprezentativnosti. Komise rovněž reagovala na konkrétní otázky turecké vlády ohledně analýzy reprezentativnosti prostřednictvím zveřejnění individuálníchinformací poskytnutých dne 18. prosince 2014 a během slyšení u úředníka pro slyšení dne 8. ledna 2015. Argument, že objem výroby použitý pro analýzu újmy je potenciálně nesprávný z důvodu rozdílných zdrojů u analýzy reprezentativnosti a analýzy újmy, byl proto zamítnut.

(56)

Jak je vysvětleno ve 123. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, objem výroby byl založen na údajích od Svazu evropských producentů v akvakultuře (FEAP), které se shromažďují na základě ceny z farmy a vztahují se na živé ryby vylovené v každém členském státě. Část dovozu určená k dalšímu zpracování byla připočtena k objemu produkce živých ryb v Unii, a to na základě informací shromážděných a ověřených během tohoto šetření. Jelikož objem výroby se vypočítává na základě „ekvivalentu celé ryby“, není žádný rozdíl v tom, zda se počítá z první formy prodeje, tedy „živé ryby“, nebo z poslední možné formy prodeje, tedy „zpracované ryby“. Kdyby tedy byl objem zpracovaných ryb připočten k objemu živých ryb, jak navrhuje tato zúčastněná strana, výsledkem by bylo dvojí započtení. I přes skutečnost, že celkový objem výroby byl založen zejména na údajích o produkci živých ryb, aby se zamezilo dvojímu započtení, použitá metodika nevyloučila jiné typy výroby v Unii (produkce živých, čerstvých, zmrazených a uzených pstruhů a filé) a činitele, které mají vliv na újmu, odkazují na celé výrobní odvětví Unie, tj. na odvětví živých ryb i na odvětví jejich dalšího zpracování. Proto v rozporu s tím, co tvrdila tato strana, metodika použitá ke stanovení celkového objemu výroby v Unii nevyloučila odvětví zpracování pstruhů. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(57)

V každém případě, i kdyby metodika navrhovaná touto zúčastněnou stranou byla přijata a údaje od výrobců v Unii, kteří zpracovávají živé ryby, byly připočteny k údajům od producentů živých ryb v Unii a dokonce i kdyby to vedlo k nadhodnocení některých ukazatelů újmy, jako je objem výroby, objem prodeje, výrobní kapacita a zaměstnanost, tyto ukazatele by za posuzované období stále vykazovaly stejné trendy, protože objem zpracovaný zpracovatelským odvětvím je spojen s objemem produkce živých ryb.

(58)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 99. a 100. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(59)

Po poskytnutí prozatímních informací a jak již bylo uvedeno v 48. bodě odůvodnění, tvrdila jedna zúčastněná strana, že Komise vyloučila údaje od výrobců v Unii, kteří zpracovávají živé ryby získané od jiných producentů živých ryb v Unii, a zahrnula pouze objem výroby výrobců v Unii, kteří dovážejí živé ryby k dalšímu zpracování. Tato strana tvrdila, že celková spotřeba v Unii byla proto podhodnocena. Po poskytnutí konečných informací tatáž zúčastněná strana zopakovala svou připomínku, aniž by poskytla dodatečné zdůvodnění, s výjimkou hypotetického příkladu týkajícího se podílů na trhu, a tvrdila, že metodika Komise pro stanovení spotřeby v Unii je vnitřně nelogická a jejím výsledkem je nadhodnocení podílu tureckého dovozu na trhu.

(60)

Jak je vysvětleno v 52. a 56. bodě odůvodnění, odvětví zpracování ryb v Unii ve skutečnosti ze zmíněné analýzy vyloučeno nebylo. Nicméně údaje o výrobě byly stanoveny na základě údajů o živých rybách vypočtených na základě „ekvivalentu celé ryby“, aby se zamezilo dvojímu započtení. Téhož výsledku by bylo bývalo dosaženo, kdyby byl celkový objem výroby stanoven na základě údajů o pstruzích, kteří byli dále zpracováni, převedených na „ekvivalent celé ryby“. Kdyby však byl objem zpracovaných ryb připočten k objemu živých ryb, jak navrhuje tato zúčastněná strana, výsledkem by bylo dvojí započtení a následné umělé navýšení celkového objemu výroby a spotřeby v Unii. Současně, jak je vysvětleno v 57. bodě odůvodnění, by tyto ukazatele nicméně vykazovaly v průběhu posuzovaného období stejné trendy. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(61)

Údajný dopad na podíl tureckého dovozu na trh je objasněn v 64. bodě odůvodnění.

(62)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 101. až 105. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(63)

Po poskytnutí konečných informací tvrdila jedna zúčastněná strana, že Komise vyloučila údaje od výrobců v Unii, kteří zpracovávají živé ryby získané od jiných producentů živých ryb v Unii, a zahrnula pouze objem výroby výrobců v Unii, kteří dovážejí živé ryby k dalšímu zpracování. Tato strana tvrdila, že tato metodika vedla k nadhodnocení podílu tureckého dovozu na trhu. Jak již bylo uvedeno v 59. bodě odůvodnění, s výjimkou hypotetického příkladu týkajícího se podílů na trhu, tato strana neposkytla pro své tvrzení žádný důkaz.

(64)

Jak je vysvětleno v 60. bodě odůvodnění, údaje o výrobě byly stanoveny na základě údajů o živých rybách vypočtených na základě „ekvivalentu celé ryby“, aby se zamezilo dvojímu započtení. Kdyby byl objem zpracovaných ryb připočten k objemu živých ryb, jak navrhuje tato zúčastněná strana, výsledkem by bylo dvojí započtení a následné podhodnocení podílu tureckého dovozu na trhu. Současně, jak je vysvětleno v 57. bodě odůvodnění, by tyto ukazatele nicméně vykazovaly v průběhu posuzovaného období stejné trendy. Tento argument byl proto zamítnut.

(65)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 106. až 108. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(66)

Po poskytnutí prozatímních informací jedna strana tvrdila, že dovozní ceny z Turecka by neměly být stanoveny podle průměru, ale na základě typu výrobku, jelikož skladba typů výrobků a hmotnost jednoho konkrétního typu v rámci této skladby mají významný dopad na průměrnou cenu. Po poskytnutí konečných informací tatáž zúčastněná strana zopakovala svou připomínku, aniž by pro své tvrzení poskytla další odůvodnění.

(67)

Považuje se za vhodné, že pro účely stanovení a posouzení trendů všeobecných ukazatelů újmy v souvislosti s cenami dotčeného výrobku během posuzovaného období, jak požaduje článek 3 základního nařízení, by měla být použita vážená průměrná dovozní cena, která se týká dotčeného výrobku podle jeho definice. Ve skutečnosti se podrobné údaje shromažďují pouze za období šetření. Proto nejsou k dispozici údaje týkající se typů výrobků za celé posuzované období. V každém případě by vážená průměrná dovozní cena umožnila posoudit trend pro dotčený výrobek. Skutečnost, že jeden trend by se údajně u určitých typů výrobků lišil, nemůže vyvrátit platnost všeobecného trendu. Kromě toho je cena vážená, aby se přihlédlo zejména k hmotnosti jakéhokoli typu výrobku v jeho různých složeních.

(68)

Na druhou stranu použila Komise pro účely stanovení cenového podbízení v průběhu období šetření, jak je vysvětleno ve 112. a 113. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, vážený průměr prodejních cen výrobců v Unii zařazených ve vzorku účtovaných odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, podle typu výrobku, upravených na úroveň ceny ze závodu a srovnala je s odpovídajícím váženým průměrem cen dovozu dotčeného výrobku od tureckých spolupracujících výrobců zařazených do vzorku prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, podle typu výrobku, stanovených na základě CIF (cost, insurance, freight), s odpovídajícími úpravami o cla a náklady po dovozu.

(69)

Z výše uvedených důvodů byl tento argument zamítnut.

(70)

Po poskytnutí prozatímních informací zpochybnila tatáž strana skutečnost, že Komise neprovedla žádné úpravy o náklady po dovozu. Komise v návaznosti na toto tvrzení dále zkoumala dostupné informace a použila průměrné náklady po dovozu, které vznikly dovozci ve spojení vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku.

(71)

Toto srovnání cen bylo provedeno podle typu u transakcí na stejné úrovni obchodní činnosti, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev z cen. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených ve vzorku v období šetření. Po zohlednění úpravy popsané výše v 70. bodě odůvodnění činil vážený průměr rozpětí cenového podbízení u dovozu z dotčené země na trh Unie mezi 2 % a 16 % (průměrné rozpětí cenového podbízení činilo 6 %).

(72)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 109. až 111. a 114. až 117. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(73)

Po poskytnutí prozatímních informací turecká vláda požádala, aby Komise poskytla informace o makroekonomických ukazatelích újmy agregovaných pouze na úrovni výrobců v Unii zařazených do vzorku. Tato strana své tvrzení zopakovala i po poskytnutí konečných informací. Je praxí Komise, že makroekonomické ukazatele se stanoví a analyzují na úrovni Unie, a nikoli na úrovni výrobců v Unii zařazených do vzorku. Ve skutečnosti se má za to, že pokud jde o makroekonomické ukazatele, odrážejí úplné údaje za celé výrobní odvětví Unie, které zahrnují rovněž údaje od společností zařazených do vzorku, situaci během posuzovaného období lépe než údaje pouze za část tohoto odvětví. Tato žádost byla proto zamítnuta.

(74)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 118. až 122. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(75)

Po poskytnutí prozatímních informací a jak již bylo uvedeno v 9. bodě odůvodnění, tvrdila jedna zúčastněná strana, že Komise vyloučila údaje od výrobců v Unii, kteří zpracovávají živé ryby získané od jiných producentů živých ryb v Unii, a zahrnula pouze objem výroby výrobců v Unii, kteří dovážejí živé ryby k dalšímu zpracování. Tato strana tvrdila, že celkový objem výroby v Unii byl proto podhodnocen.

(76)

Jak je vysvětleno v 52. bodě odůvodnění, Komise analyzovala celé výrobní odvětví Unie, včetně producentů živých, čerstvých, zmrazených a uzených pstruhů a filé, a, jak je vysvětleno v 56. a 60. bodě odůvodnění, celkový objem výroby v Unii nebyl metodikou, kterou Komise použila, dotčen. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(77)

Turecká vláda tvrdila, že údaje od svazu FEAP zahrnovaly pouze údaje o 13 členských státech a že z tohoto důvodu byl celkový objem výroby v Unii podhodnocen.

(78)

Údaje od svazu FEAP skutečně nezahrnovaly členské státy s celkovým objemem výroby nižším než 1 000 tun („ekvivalentu celé ryby“) ročně, tyto údaje by však vzhledem k malému množství neměly žádný významný dopad na stanovené trendy. Kromě toho tato strana neprokázala, že by zahrnutí zbývajících členských států mohlo mít nějaký potenciální dopad na celkové údaje. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(79)

Po poskytnutí konečných informací turecká vláda prohlásila, že údaje o výrobě od dvou členských států, konkrétně Bulharska a Rumunska, které byly vyloučeny, ve skutečnosti ukazují, že tyto dva členské státy vyrobily v roce 2011 více než 1 000 tun. Nicméně objem výroby, na který odkazuje turecká vláda, se vztahuje v zásadě na produkci velkého pstruha, který není výrobkem, jenž je předmětem tohoto šetření. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(80)

Po poskytnutí prozatímních informací jedna zúčastněná strana tvrdila, že výrobní kapacita popsaná ve 124. bodě odůvodnění prozatímního nařízení je nesprávná, protože byla vypočtena na základě nesprávně stanoveného objemu výroby, jak je uvedeno v 75. bodě odůvodnění. Kromě toho tato zúčastněná strana tvrdila, že míra využití kapacity by neměla být založena na informacích poskytnutých výrobci v Unii zařazenými do vzorku, jelikož vzorek zahrnoval výrobce v Unii zastupující různé fáze produkce, jako je uzení, zatímco objem výroby údajně zahrnoval pouze živé pstruhy. Po poskytnutí konečných informací tato strana tvrdila, že použitý vzorec byl chybně založen na průměrné míře využití kapacity výrobců zařazených do vzorku, a nikoli na použití specifických údajů odvětví živých ryb na jedné straně a zpracovatelského odvětví na straně druhé. Tato strana dále tvrdila, že kromě toho nebyly zahrnuty údaje od zpracovatelského odvětví, které získávalo živé pstruhy v Unii, což mělo údajně významný dopad na stanovení celkové výrobní kapacity v Unii. Tato strana dále tvrdila, že stanovení kapacity by se v žádném případě nemělo zakládat na vzorci, ale na skutečných údajích od výrobců v Unii.

(81)

Jak je uvedeno v 52., 56. a 60. bodě odůvodnění, Komise ze své analýzy odvětví zpracování v Unii nevyloučila, a argument, že objem výroby byl nesprávně vypočten, byl zamítnut. Kromě toho, jak je vysvětleno v 53. bodě odůvodnění, nebyly k dispozici žádné údaje, které by Komisi umožnily provést segmentovanou analýzu s využitím údajů od dvou konkrétních odvětví. Ze stejného důvodu nebylo možné založit stanovení kapacity na skutečných údajích od více než 700 malých a středních výrobců v Unii. Jak je vysvětleno ve 123. a 124. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, míra využití kapacity stanovená Komisí byla v souladu s objemem výroby Unie. Argument, že stanovení kapacity na základě neúplných čísel o celkové výrobě a že míra využití kapacity by neměla být založena na informacích o výrobcích v Unii zařazených do vzorku, byl rovněž zamítnut. V každém případě, i kdyby alternativní metodika pro výpočet objemu výroby navrhovaná touto zúčastněnou stranou byla přijata a údaje od zpracovatelského odvětví v Unii, které získávalo živé pstruhy v Unii, by byly připočteny k údajům od producentů živých ryb v Unii, což by vedlo k dvojímu započtení, jak je popsáno v 56. bodě odůvodnění, vývoj míry využití kapacity by vykazoval během posuzovaného období stejný trend. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(82)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 123. až 128. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(83)

Po poskytnutí prozatímních informací a jak již bylo uvedeno v 9. bodě odůvodnění, tvrdila jedna zúčastněná strana, že Komise vyloučila údaje od výrobců v Unii, kteří zpracovávají živé ryby získané od jiných producentů živých ryb v Unii, a zahrnula pouze objem výroby výrobců v Unii, kteří dovážejí živé ryby k dalšímu zpracování. Tato strana tvrdila, že z analýzy byla vyloučena tato část zpracovatelského odvětví v Unii jako taková. Tato strana proto tvrdila, že objem prodeje výrobního odvětví Unie je podhodnocen a že výpočet podílu na trhu na tomto základě je nesprávný. Po poskytnutí konečných informací tatáž zúčastněná strana zopakovala své připomínky a navrhla, že Komise měla vycházet z alternativních metodik popsaných ve 49. bodě odůvodnění, aniž by jejich význam pro své zjištění dále podložila.

(84)

Z důvodů uvedených v 52., 56. a 60. bodě odůvodnění byl argument, že objem výroby byl stanoven nesprávně a že část výrobního odvětví Unie nebyla při analýze zohledněna, zamítnut. Argument, že objem prodeje a podíl na trhu byly stanoveny nesprávně, byl proto následně také zamítnut. Jak je vysvětleno v 53. bodě odůvodnění, segmentovanou analýzu nebylo možné provést, a proto byla zamítnuta. Pokud by však metodika výpočtu objemu prodeje navržená touto zúčastněnou stranou byla přijata, mělo by to za následek dvojí započtení, a tudíž nadhodnocení objemu prodeje a podílu výrobního odvětví Unie na trhu. Současně, jak je vysvětleno v 57. bodě odůvodnění, by tyto ukazatele nicméně vykazovaly v průběhu posuzovaného období stejné trendy. Tento argument byl proto zamítnut.

(85)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 129. a 133. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(86)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzuje se 134. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(87)

Po poskytnutí prozatímních informací a jak již bylo uvedeno v 9. bodě odůvodnění, tvrdila jedna strana, že Komise vyloučila údaje od výrobců v Unii, kteří zpracovávají živé ryby získané od jiných producentů živých ryb v Unii, a že proto byla podhodnocena zaměstnanost. Po poskytnutí konečných informací tato strana tvrdila, že použitý vzorec byl chybně založen na zaměstnanosti u výrobců zařazených do vzorku a místo toho měly být použity údaje od těchto dvou konkrétních odvětví. Tato strana dále tvrdila, že kromě toho nebyly zahrnuty údaje od zpracovatelského odvětví, které získávalo živé pstruhy v Unii, což mělo údajně významný dopad na stanovení celkové zaměstnanosti v Unii. Tato strana dále tvrdila, že stanovení zaměstnanosti by se v žádném případě nemělo zakládat na vzorci, ale na skutečných údajích od výrobců v Unii.

(88)

Z důvodů uvedených v 52., 56. a 60. bodě odůvodnění byl argument, že část výrobního odvětví Unie nebyla při analýze zohledněna, zamítnut. Kromě toho, jak je vysvětleno v 53. bodě odůvodnění, nebyly k dispozici žádné údaje, které by Komisi umožnily provést segmentovanou analýzu s využitím údajů od odvětví živých ryb na jedné straně a zpracovatelského odvětví na straně druhé. Ze stejného důvodu nebylo možné založit stanovení zaměstnanosti na skutečných údajích od více než 700 malých a středních výrobců v Unii. Jak je vysvětleno ve 136. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, údaj o zaměstnanosti stanovený Komisí byl v souladu s objemem výroby Unie. Komise při stanovení údajů o zaměstnanosti ve skutečnosti zohlednila celé výrobní odvětví Unie včetně zpracovatelského odvětví. Argument, že zaměstnanost byla stanovena nesprávně, byl proto také zamítnut. V každém případě, i kdyby alternativní metodika pro výpočet objemu výroby navrhovaná touto zúčastněnou stranou byla přijata a údaje od zpracovatelského odvětví v Unii, které získávalo živé pstruhy v Unii, by byly připočteny k údajům od producentů živých ryb v Unii, což by vedlo k dvojímu započtení, jak je popsáno v 56. bodě odůvodnění, vývoj zaměstnanosti by vykazoval během posuzovaného období stejný trend. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(89)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 135. až 137. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(90)

Po poskytnutí prozatímních informací jedna strana tvrdila, že prodejní ceny výrobního odvětví Unie by neměly být stanoveny podle průměru, ale na základě typu výrobku, jelikož skladba typů výrobků a hmotnost jednoho konkrétního typu dotčeného výrobku v rámci této skladby by měly významný dopad na průměrnou prodejní cenu. Po poskytnutí konečných informací tatáž zúčastněná strana zopakovala své připomínky, aniž by pro své tvrzení poskytla další odůvodnění.

(91)

Avšak analogicky z důvodů uvedených v 67. a 68. bodě odůvodnění byl tento argument zamítnut.

(92)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 140. až 142. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(93)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 143. a 144. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(94)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzuje se 145. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(95)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 146. až 151. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(96)

Na základě výše uvedené celkové analýzy příslušných makro- a mikroekonomických faktorů a jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzují se závěry stanovené ve 152. až 155. bodě odůvodnění prozatímního nařízení v tom smyslu, že celé výrobní odvětví Unie včetně všech různých kroků a typů výroby (produkce živých, čerstvých, zmrazených a uzených pstruhů a filé) utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 8 odst. 4 základního nařízení.

(97)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 157. až 161. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(98)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 162. až 165. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(99)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 166. a 168. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(100)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 169. a 170. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(101)

Po poskytnutí prozatímních informací některé zúčastněné strany zopakovaly své tvrzení, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena konkurencí jiných druhů ryb. Tyto strany citovaly studie (11), které údajně prokazují, že jiné druhy ryb konkurují porcovanému pstruhu duhovému na německém trhu. Dotčené strany dále tvrdily, že kromě údajné konkurence velkého pstruha, lososa a pangase existuje rovněž konkurence tresky, platýse, makrely a okouníka, která způsobila újmu výrobnímu odvětví Unie.

(102)

Výše uvedené studie, na něž dotčené strany odkazovaly, neobsahují žádné přesvědčivé důkazy ani ohledně německého trhu, ani ohledně trhu Unie jakožto celku, které by podpořily daná tvrzení. Těmto tvrzením rovněž odporuje skutečnost, že během celého posuzovaného období se turecký dovoz pstruha duhového zvýšil, a to jak z hlediska podílu na trhu, tak z hlediska objemu prodeje v Unii.

(103)

Údajná konkurence jiných druhů ryb by za žádných okolností nemohla vysvětlit zhoršení celkové hospodářské a finanční situace výrobního odvětví Unie, a zejména ztrátu podílu na trhu ve srovnání s dovozem z Turecka, jehož objem během posuzovaného období narůstal.

(104)

Na základě toho byla tvrzení v tomto ohledu zamítnuta.

(105)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 171. až 175. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(106)

Po poskytnutí prozatímních informací některé zúčastněné strany zopakovaly své tvrzení, že analýza nezohlednila negativní dopad administrativní zátěže v členských státech.

(107)

Administrativní a regulační zátěží, včetně údajných omezených možností využívání některých zeměpisných oblastí pro účely akvakultury v členských státech, jako faktorem, který mohl způsobit újmu výrobnímu odvětví Unie, se zabýval 176. až 178. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Dotčené strany své tvrzení dále neodůvodnily ani neposkytly v tomto ohledu žádné další informace. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(108)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 176. až 178. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(109)

Po poskytnutí prozatímních informací některé zúčastněné strany zopakovaly své tvrzení, že analýza nezohlednila negativní dopad tlaku na ceny a silné vyjednávací pozice maloobchodního odvětví.

(110)

Tlakem na ceny a silnou vyjednávací pozicí maloobchodního odvětví jako faktory, které mohly způsobit újmu výrobnímu odvětví Unie, se zabýval 179. až 181. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Dotčené strany své tvrzení dále neodůvodnily ani neposkytly v tomto ohledu žádné další informace. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(111)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 179. až 181. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(112)

Po poskytnutí prozatímních informací některé zúčastněné strany zopakovaly své tvrzení, že analýza nezohlednila negativní dopad některých dalších faktorů, jako jsou údajné nadměrné investice, otázky týkající se životního prostředí a soudní spory, na jednotlivé výrobce v Unii.

(113)

Těmito faktory se však zabýval 182. až 186. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Dotčené strany své tvrzení dále neodůvodnily ani neposkytly v tomto ohledu žádné další informace. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(114)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 182. až 186. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(115)

Na základě výše uvedených skutečností, a jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 187. až 189. bod odůvodnění prozatímního nařízení v tom smyslu, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena subvencovaným dovozem a že žádné jiné faktory posuzované jednotlivě i společně nenarušují příčinnou souvislost.

(116)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 191. až 194. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(117)

Po uložení prozatímních opatření se přihlásili dva další dovozci a tvrdili, že uložení cla na pstruha z Turecka by na ně mělo negativní dopad. Tyto strany však svá tvrzení nedoložily. Tato tvrzení proto byla odmítnuta.

(118)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 195. a 198. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(119)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 199. až 203. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(120)

Na základě výše uvedených skutečností, a jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 204. bod odůvodnění prozatímního nařízení v tom smyslu, že není žádný přesvědčivý důvod se domnívat, že uložení opatření na dovoz dotčeného výrobku z Turecka není v zájmu Unie.

(121)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla v otázce subvencování, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie, by měla být uložena konečná vyrovnávací opatření, která zabrání tomu, aby subvencovaný dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(122)

Vzhledem k úpravám popsaným výše v 70. a 71. bodě odůvodnění byla rozpětí újmy revidována, jak je uvedeno ve 127. bodě odůvodnění níže.

(123)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 206. až 217. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(124)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a v souladu s článkem 15 základního nařízení by měla být uložena konečná vyrovnávací cla v souladu s pravidlem nižšího cla podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení. Komise porovnala rozpětí újmy a subvenční rozpětí. Výše cla by měla být stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot subvenčního rozpětí a rozpětí újmy.

(125)

Vzhledem k vysoké úrovni spolupráce tureckých vyvážejících výrobců bylo clo pro „všechny ostatní společnosti“ stanoveno na úrovni nejvyššího cla, jež má být uloženo společnostem, které byly buď zařazeny do vzorku, nebo během šetření spolupracovaly. Clo pro „všechny ostatní společnosti“ bude použito na společnosti, které v rámci šetření nespolupracovaly.

(126)

Pro spolupracující turecké společnosti nezařazené do vzorku, které jsou uvedeny v příloze, je konečná celní sazba stanovena jako vážený průměr sazeb pro společnosti zařazené do vzorku.

(127)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby konečného vyrovnávacího cla vyjádřené v cenách CIF na hranici Unie před proclením měly být tyto:

(128)

Výše uvedená vyrovnávací opatření se stanoví ve formě valorického cla, tj. v poměru k hodnotě dovozu.

(129)

Individuální sazby vyrovnávacího cla uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou při tomto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou výlučně použitelné na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právnickými osobami.

(130)

Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“.

(131)

Pokud některá společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatňování těchto individuálních sazeb vyrovnávacího cla. Tato žádost musí být zaslána Komisi (12). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že daná změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni použije. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni použije, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(132)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání vyrovnávacích cel, mělo by se zbytkové clo pro všechny ostatní společnosti použít nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, ale i na výrobce, jejichž produkty nebyly do Unie v období šetření vyváženy.

(133)

Po zveřejnění prozatímního nařízení nabídlo 15 vyvážejících výrobců cenové závazky v souladu s článkem 13 základního nařízení.

(134)

Komise tyto nabídky pečlivě posoudila s ohledem na specifické okolnosti vztahu s Tureckem. Komise však dospěla k závěru, že tyto závazky by při tomto řízení nebyly praktické. Důvodem je vysoký počet obchodních úprav dotčeného výrobku, významné cenové rozdíly mezi jednotlivými úpravami dotčeného výrobku a riziko křížové kompenzace v důsledku prodeje jiných výrobků týmž odběratelům.

(135)

Po poskytnutí konečných informací jedna zúčastněná strana (AEA) tvrdila, že důvody, proč by závazky neměly být považovány za praktické, nejsou správné. Zaprvé tvrdila, že počet obchodních úprav je omezený, že jsou jasně identifikovatelné prostřednictvím kódů TARIC a v případě nutnosti lze některé úpravy seskupit, a zadruhé, že existence významných cenových rozdílů mezi jednotlivými úpravami nebude mít za následek neproveditelnost závazků, protože mohou být stanoveny různé minimální dovozní ceny pro různé obchodní úpravy, a konečně, že podobné závazky byly přijaty již dříve v případě jiných produktů rybolovu (losos) (13).

(136)

Zaprvé je třeba uvést, že vyvážející výrobci zařazení do vzorku, kteří nabídli závazky a pro něž Komise disponovala podrobnými informacemi, vyváželi během období šetření 7 odlišných obchodních úprav dotčeného výrobku. Tyto úpravy nelze jasně identifikovat podle kódů TARIC. Navíc by jakékoliv seskupení obchodních úprav vyžadujících odlišné ceny mohlo vést ke křížové kompenzaci mezi minimálními dovozními cenami různých obchodních úprav. Zadruhé, pokud by byl vysoký počet vyvážejících výrobců a obchodních úprav spolu s významnými cenovými rozdíly mezi jednotlivými úpravami zmírněn vysokým počtem minimálních dovozních cen, jak navrhovala tato zúčastněná strana, bylo by pak sledování závazků ještě více nepraktické. Zatřetí, zmírnění rizika křížové kompenzace prostřednictvím průběžného sledování ustanovení o tom, že se stejným odběratelům již nesmí prodávat jiné výrobky, by bylo nepřiměřeně náročné na zdroje, a proto nepraktické. A konečně, pokud jde o uvedený příklad s lososem, závazky přijaté v té době se ukázaly jako nepraktické, o čemž svědčí četné případy jejich stažení během období, kdy byla opatření uplatňována. Z výše uvedených důvodů byly argumenty, že závazky by byly v tomto případě praktické, zamítnuty.

(137)

Tyto nabídky cenových závazků byly proto odmítnuty.

(138)

Vzhledem ke zjištěným subvenčním rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního vyrovnávacího cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány. Zajištěné částky, které převyšují konečné sazby vyrovnávacího cla, by měly být uvolněny.

(139)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (14),

—

živý o hmotnosti jednoho kusu nepřesahující 1,2 kg nebo

—

čerstvý, chlazený, zmrazený a/nebo uzený:

—

v období šetření (tj. od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013) nevyvážel do Unie výrobek popsaný v čl. 1 odst. 1,

—

není ve spojení s žádným vývozcem ani výrobcem v Turecku, na kterého se vztahují opatření uložená tímto nařízením,

—

skutečně vyvezl do Unie dotčený výrobek po skončení období šetření, z něhož vycházejí příslušná opatření, nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek vyvézt významné množství do Unie,