16.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/48

(1)

Nařízení (EU) č. 648/2012 stanoví požadavky na clearing a dvoustranné řízení rizik pro mimoburzovní (OTC) derivátové smlouvy, jakož i požadavky na oznamování těchto smluv. V článku 2 bodu 7 nařízení (EU) č. 648/2012 jsou OTC deriváty definovány jako derivátové smlouvy, k jejichž realizaci nedochází na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (2) ani na trhu třetí země, který je považován za rovnocenný regulovanému trhu v souladu s článkem 2a nařízení (EU) č. 648/2012. Proto jsou veškeré derivátové smlouvy, k jejichž realizaci dochází na trhu třetí země, který není považován za rovnocenný regulovaným trhům, klasifikovány pro účely nařízení (EU) č. 648/2012 jako OTC.

(2)

V souladu s článkem 2a nařízení (EU) č. 648/2012 se trh třetí země považuje za rovnocenný regulovanému trhu, pokud splňuje právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě III směrnice 2004/39/ES, a podléhá v uvedené třetí zemi soustavnému účinnému dohledu a vynucování.

(3)

Aby byl trh třetí země považován za rovnocenný regulovanému trhu ve smyslu směrnice 2004/39/ES, měl by být věcný výsledek platných právně závazných požadavků a předpisů o dohledu a vynucování rovnocenný požadavkům Unie, pokud jde o regulační cíle, kterých dosahují. Účelem tohoto posouzení rovnocennosti je tedy ověřit, zda právně závazné požadavky, které se vztahují na finanční trhy v Austrálii, jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě III směrnice 2004/39/ES a zda tyto trhy podléhají soustavnému účinnému dohledu a vynucování. Trhy, které jsou ke dni přijetí tohoto rozhodnutí povoleny jako finanční trhy, by proto měly být označeny za trhy, které jsou považovány za rovnocenné regulovanému trhu ve smyslu směrnice 2004/39/ES.

(4)

Zákon o obchodních společnostech „Corporations Act“ z roku 2001 je primárním právem, které pro finanční trhy zavádí právně vymahatelné režimy podle pravidel režimu pro tržní licence („Australian market licencing“ (AML)) a režimu pravidel pro integritu trhu „(Market Integrity Rules“ (MIRs)). Aby mohl být v Austrálie provozován finanční trh, musí mít licenci. Zákon „Corporations Act“ stanoví legislativní režim, který australské komisi pro dohled nad cennými papíry a investicemi („Australian Securities and Investments Commission“ („ASIC“)) umožňuje přijímat pravidla pro integritu trhu, která platí pro provozovatele trhu, účastníky trhu, určité jiné subjekty a finanční produkty obchodované na finančních trzích. Další požadavky jsou uvedeny v sekundárních aktech nebo nebo aktech přijatých v přenesené pravomoci podle zákona o obchodních společnostech, včetně předpisů o obchodních společnostech z roku 2001 („Corporations Regulations“). ASIC vydává regulační pokyny, ve kterých je podrobně vysvětleno, jak držitelé licencí mohou splnit ustanovení zákona o obchodních společnostech; uvádí rovněž povinnosti držitelů tržních licencí (AML), kteří musí pro provozování trhu zachovat vhodná opatření, aby se zajistil spravedlivý, řádně fungující a transparentní trh, a také uvádí další požadavky, které jsou mezi kritéria, která mají být posouzena. Nedodržení regulačních pokynů má za následek donucovací opatření, které provádí ASIC.

(5)

Právně závazné požadavky stanovené v právních předpisech, pravidla pro integritu trhu a regulační pokyny pro finanční trhy povolené v Austrálii dosahují výsledků rovnocenných s výsledky plynoucími z požadavků stanovených v hlavě III směrnice 2004/39/ES v těchto oblastech: povolovací postup, požadavky na definice, přístup k uznaným burzám, organizační požadavky, požadavky na vrcholné vedení, připuštění finančních nástrojů k obchodování, pozastavení a stažení nástrojů z obchodování, kontrola dodržování předpisů týkajících se finančních trhů a přístup k ujednáním v oblasti clearingu a vypořádání.

(6)

Podle směrnice 2004/39/ES platí požadavky na transparentnost před uskutečněním obchodu i po něm pouze pro akcie přijaté k obchodování na regulovaných trzích. Akcie sice mohou být přijaty k obchodování na finančních trzích v Austrálii, Komise se nicméně domnívá, že posouzení těchto požadavků není pro účely tohoto rozhodnutí relevantní, jelikož jeho cílem je ověřit rovnocennost právně závazných požadavků platných na trzích ve třetích zemích, pokud jde o derivátové smlouvy, které jsou na těchto trzích realizovány.

(7)

Mělo by se proto vycházet z toho, že právně závazné požadavky na finanční trhy povolené v Austrálii dosahují výsledků rovnocenných s výsledky plynoucími z požadavků stanovených v hlavě III směrnice 2004/39/ES.

(8)

ASIC je veřejný orgán zřízený zákonem „Australian Securities and Investments Commission Act 2001“ („zákon ASIC“) a je odpovědný za správu finančních trhů v Austrálii a za vymáhání příslušného práva. K regulačním a vymáhacím pravomocem ASIC patří mj. vyšetřování domnělého porušení práva, vydávání oznámení o porušení práva, žádost o uložení občanskoprávních sankcí ze strany soudů a zahájení stíhání. Kromě toho je ASIC oprávněna kontrolovat finanční trhy bez předchozího oznámení. To zahrnuje pravomoc kontrolovat registry, záznamy a doklady. Ministr pro finanční služby navíc může provozovateli finančního trhu písemně nařídit, aby přijal konkrétní opatření pro dodržení svých povinností, které má jako držitel licence pro finanční trh, pokud se tento ministr domnívá, že tyto povinnosti nejsou plněny (§ 794 A zákona „Corporations Act“). Pokud finanční trh tomuto nařízení nevyhoví, může se ASIC obrátit na soud a požádat ho o vydání nařízení tyto povinnosti splnit (§ 794 A zákona „Corporations Act“). ASIC má rovněž pravomoc vydat příkaz určitému subjektu (včetně provozovatelů trhu a účastníků licencovaných trhů), pokud se domnívá, že je nezbytné, nebo ve veřejném zájmu, chránit osoby obchodující s finančními produkty nebo s určitými kategoriemi finančních produktů (§ 798J zákona „Corporations Act“). Kromě toho může ASIC požádat o vydání nařízení a zahájení řízení pro vymáhání svých regulačních a vyšetřovacích opatření. ASIC se může obrátit na soud s žádostí o vydání nařízení o prosazení jejích opatření, která byla přijata na základě jejích regulačních a vyšetřovacích pravomocí (§ 70 zákona ASIC). Pokud subjekt nevyhoví nařízení vydanému podle zákona o obchodních společnostech, může se ASIC obrátit na soud, který dodržení nařízení přikáže. Kromě toho ASIC uzavřela s každým relevantním provozovatelem trhu protokoly o spolupráci a sdílení informací, aby se usnadnil dohled nad trhem a jeho účastníky v rámci pravidel pro integritu trhu.

(9)

Mělo by se proto vycházet z toho, že finanční trhy v Austrálii podléhají soustavnému účinnému dohledu a vynucování práva.

(10)

Podmínky stanovené v článku 2a nařízení (EU) č. 648/2012 by proto měly být považovány za splněné, pokud jde finanční trhy povolené v Austrálii.

(11)

Toto rozhodnutí se zakládá na právně závazných požadavcích na finanční trhy, které byly v Austrálii použitelné v okamžiku přijetí tohoto rozhodnutí. Komise by měla i nadále průběžně sledovat vývoj právních ujednání a ujednání o dohledu pro finanční trhy a plnění podmínek, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato. Komise by měla zejména přezkoumat toto rozhodnutí s ohledem na začátek použitelnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (3) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (4).

(12)

Pravidelným přezkumem právních ujednání a ujednání o dohledu platných pro finanční trhy v Austrálii není dotčena možnost Komise provést kdykoli zvláštní přezkum, pokud si konkrétní vývoj situace vyžaduje, aby Komise znovu posoudila rovnocennost udělenou tímto rozhodnutím. Toto opětovné posouzení by mohlo vést ke zrušení tohoto rozhodnutí.

(13)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,